Array ( [0] => 15483354 [id] => 15483354 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stockholm [uri] => Stockholm [3] => Skeppsbron 20-48, 2006.jpg [img] => Skeppsbron 20-48, 2006.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Stockholm, hlavní město Švédska, je fascinující metropolí, která se pyšní bohatou historií, krásnou architekturou a živou kulturou. Město leží na několika ostrovech v Baltském moři a je známé svými malebnými vodními cestami a zelenými parky, které dodávají unikátní kouzlo jeho atmosféře. Historie Stockholmu sahá až do 13. století, kdy byl založen jako strategické místo pro obchod a obranu. Dnes je Stockholm známý nejen svými historickými památkami, jako je Královský palác nebo Staré Město (Gamla Stan), ale také jako centrum inovací a udržitelnosti. Město se aktivně snaží o ochranu životního prostředí a rozvoj ekologicky šetrných technologií, což svědčí o jeho progresivním myšlení a odpovědnosti vůči budoucnosti. Místní kultura je bohatá a rozmanitá, nabízí širokou škálu kulturních institucí, jako jsou muzea, galerie a divadla. Stockholm je domovem mnoha významných umělců, designérů a vědců, kteří přispívají k jeho dynamické tváři. Místní lidé, známí svou pohostinností a otevřeností, vytvářejí příjemnou atmosféru, ve které se i návštěvníci cítí vítáni. Doprava ve Stockholmu je moderní a efektivní, což usnadňuje objevování všech krás, které město nabízí. Díky kombinaci historického dědictví a inovativního přístupu se Stockholm může chlubit skvělou kvalitou života a přitažlivostí pro obyvatele i turisty. Ačkoli město čelí výzvám, jako je urbanizace a tradiční problémy velkoměst, jeho obyvatelé pracují na tom, aby udrželi vysoký životní standard a zajistili, že Stockholm zůstane inspirativním místem pro všechny. [oai_cs_optimisticky] => Stockholm, hlavní město Švédska, je fascinující metropolí, která se pyšní bohatou historií, krásnou architekturou a živou kulturou. Město leží na několika ostrovech v Baltském moři a je známé svými malebnými vodními cestami a zelenými parky, které dodávají unikátní kouzlo jeho atmosféře. Historie Stockholmu sahá až do 13. století, kdy byl založen jako strategické místo pro obchod a obranu. Dnes je Stockholm známý nejen svými historickými památkami, jako je Královský palác nebo Staré Město (Gamla Stan), ale také jako centrum inovací a udržitelnosti. Město se aktivně snaží o ochranu životního prostředí a rozvoj ekologicky šetrných technologií, což svědčí o jeho progresivním myšlení a odpovědnosti vůči budoucnosti. Místní kultura je bohatá a rozmanitá, nabízí širokou škálu kulturních institucí, jako jsou muzea, galerie a divadla. Stockholm je domovem mnoha významných umělců, designérů a vědců, kteří přispívají k jeho dynamické tváři. Místní lidé, známí svou pohostinností a otevřeností, vytvářejí příjemnou atmosféru, ve které se i návštěvníci cítí vítáni. Doprava ve Stockholmu je moderní a efektivní, což usnadňuje objevování všech krás, které město nabízí. Díky kombinaci historického dědictví a inovativního přístupu se Stockholm může chlubit skvělou kvalitou života a přitažlivostí pro obyvatele i turisty. Ačkoli město čelí výzvám, jako je urbanizace a tradiční problémy velkoměst, jeho obyvatelé pracují na tom, aby udrželi vysoký životní standard a zajistili, že Stockholm zůstane inspirativním místem pro všechny. ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Stockholm [3] => | originální jméno = Stockholms stad [4] => | obrázek = Stockholm lead image.jpg [5] => | popisek = Stockholm – staré město [6] => | stát = Švédsko [7] => | pojem nižšího celku = Kraj [8] => | název nižšího celku = Stockholm [9] => | administrativní dělení = [10] => | loc-map = {{LocMap |Švédsko |label=Stockholm |position=right |width=150 |lat=59.329444 |long=18.068611 |float=center |caption=}} [11] => | etnické složení = [12] => | náboženské složení = [13] => | starosta = Karin Wanngårdová [14] => | telefonní předvolba = +46-8 [15] => | psč = 100 00 - 199 99 [16] => }} [17] => '''Stockholm''' {{Audio|Sv-Stockholm.ogg|[ˈstɔkːˈɔlm, ˈstɔkˈhɔlm]}} ({{Vjazyce2|la|''Holmia''}}) je hlavní město [[Švédsko|Švédska]] a nejlidnatější region této země{{Citace elektronické monografie [18] => | titul = www.norden.org [19] => | url = http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-population [20] => | vydavatel = www.norden.org [21] => | datum přístupu = 2016-02-07 [22] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160201174313/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-population [23] => | datum archivace = 2016-02-01 [24] => | nedostupné = ano [25] => }}. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, přibližně 1,4 milionu ve [[Stockholmská aglomerace#Stockholmská městská oblast|větší městské oblasti]] a 2,2 milionu v [[Stockholmská aglomerace#Stockholmská metropolitní oblast|metropolitní oblasti]].{{Citace elektronické monografie [26] => | titul = Statistiska Centralbyrån [27] => | url = http://www.scb.se/sv_/Hitta-statistik/Statistik-efter-amne/Befolkning/Befolkningens-sammansattning/Befolkningsstatistik/25788/25795/Kvartals--och-halvarsstatistik---Kommun-lan-och-riket/378565/ [28] => | vydavatel = Statistiska Centralbyrån [29] => | datum přístupu = 2016-02-07 [30] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150320205528/http://www.scb.se/sv_/Hitta-statistik/Statistik-efter-amne/Befolkning/Befolkningens-sammansattning/Befolkningsstatistik/25788/25795/Kvartals--och-halvarsstatistik---Kommun-lan-och-riket/378565/ [31] => | datum archivace = 2015-03-20 [32] => | nedostupné = ano [33] => }} Město se rozkládá na 14 ostrovech na pobřeží jihovýchodního Švédska u ústí jezera [[Mälaren]]. Tato oblast byla osídlena již v [[Doba kamenná|době kamenné]], tedy 6 000 př. n. l. a samotné město bylo oficiálně založeno roku [[1252]] pod názvem Birger Jarl. [34] => [35] => Stockholm je kulturní, mediální, politické i ekonomické centrum Švédska. Region sám o sobě tvoří více než třetinu [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (hrubý domácí produkt) Švédska.{{Citace elektronické monografie [36] => | titul = Regeringskansliet [37] => | url = http://www.regeringen.se/404/ [38] => | vydavatel = Regeringskansliet [39] => | datum vydání = 2014-09-24 [40] => | datum přístupu = 2016-02-07 [41] => | jazyk = sv [42] => | jméno = Regeringen och [43] => | příjmení = Regeringskansliet [44] => }}{{Nedostupný zdroj}} Patří mezi 10 nejlepších regionů v [[Evropa|Evropě]] podle HDP na obyvatele.{{Citace elektronické monografie [45] => | titul = ec.europa.eu [46] => | url = http://ec.europa.eu/eurostat/help/new-eurostat-website [47] => | vydavatel = ec.europa.eu [48] => | datum přístupu = 2016-02-07 [49] => }} Je to globálně důležité město a hlavní středisko pro korporační ředitelství v severském regionu.{{Citace elektronické monografie [50] => | titul = www.lboro.ac.uk [51] => | url = http://www.lboro.ac.uk/gawc/world2012t.html [52] => | vydavatel = www.lboro.ac.uk [53] => | datum přístupu = 2016-02-07 [54] => }} Ve Stockholmu se nachází některé evropsky významné univerzity, například [[Institut Karolinska]].{{Citace elektronické monografie [55] => | titul = Times Higher Education (THE) [56] => | url = https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2012/world-ranking [57] => | vydavatel = Times Higher Education (THE) [58] => | datum přístupu = 2016-02-07 [59] => }} Každoročně hostí udělování [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]]. Nejcennější{{chybí zdroj}} městské muzeum, [[Muzeum Vasa|Vasa Museum]], je nejnavštěvovanější neumělecké muzeum ve [[Skandinávie|Skandinávii]].{{Citace elektronické monografie [60] => | titul = tribunedigital-chicagotribune [61] => | url = http://articles.chicagotribune.com/2013-09-05/travel/ct-trav-0908-nonart-museums-20130905_1_museums-mexico-city-art [62] => | vydavatel = tribunedigital-chicagotribune [63] => | datum přístupu = 2016-02-07 [64] => }} [[Metro ve Stockholmu|Stockholmské metro]] se veřejnosti otevřelo v roce [[1950]] a je dobře známé výzdobou jednotlivých stanic; ty byly nazývány jako nejdelší umělecké galerie na světě.{{Citace elektronické monografie [65] => | titul = www.bbc.com [66] => | url = http://www.bbc.com/travel/story/20120709-stockholms-underground-subway-art [67] => | vydavatel = www.bbc.com [68] => | datum přístupu = 2016-02-07 [69] => | jméno = Lola Akinmade [70] => | příjmení = Åkerströmová [71] => | odkaz na autora = Lola Akinmade Åkerströmová [72] => }}{{Citace elektronické monografie [73] => | titul = inhabitat.com [74] => | url = http://inhabitat.com/stockholms-subway-system-is-the-worlds-largest-underground-art-museum/ [75] => | vydavatel = inhabitat.com [76] => | datum přístupu = 2016-02-07 [77] => }} [[Råsunda|Švédská národní fotbalová aréna]] se nachází severně od centra města, v blízké Solně. Město bylo hostitel olympijských her v roce [[1912]] a hostil i jezdeckou část na letních olympijských hrách roku [[1956]], ty se jinak konaly v [[Melbourne]] v Austrálii. [78] => [79] => Stockholm je sídlo vlády Švédska a většiny vládních agentur včetně nejvyšších soudů. Vláda má sídlo v budově [[Rosenbad]]. Švédský [[Říšský sněm (Švédsko)|Riksdag]] (Říšský sněm, [[parlament]]) má vlastní reprezentativní budovu. [[Stockholmský palác]] je oficiálním sídlem švédského [[panovník]]a – v současnosti [[král]]e [[Karel XVI. Gustav|Karla XVI. Gustava]]).{{Citace elektronické monografie [80] => | titul = www.kungahuset.se [81] => | url = http://www.kungahuset.se/royalcourt/royalpalaces/theroyalpalace.4.396160511584257f218000138.html [82] => | vydavatel = www.kungahuset.se [83] => | datum přístupu = 2016-02-07 [84] => | jazyk = en [85] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140208203439/http://www.kungahuset.se/royalcourt/royalpalaces/theroyalpalace.4.396160511584257f218000138.html [86] => | datum archivace = 2014-02-08 [87] => | nedostupné = ano [88] => }} [89] => [90] => == Historie města == [91] => [[Soubor:Suecia 1-013 ; Stockholm från öster-right side detail.jpg|vlevo|náhled|Detail rytiny Stockholmu od [[Erik Dahlberg|Erika Dahlberga]] a [[Willem Swidden|Willema Swiddena]] z roku [[1693]]]] [92] => [[Soubor:Stockholm panorama 1868.jpg|vlevo|náhled|Panorama Stockholmu z horkovzdušného balónu v roce [[1868]]]] [93] => [[Soubor:Stockholm Kungsträdgården (1890-1900).jpg|vlevo|náhled|Stockholmská [[Kungsträdgården]] mezi lety 1890-1900]] [94] => Po [[Doba ledová|době ledové]], kolem roku 8000 př. n. l. probíhaly v okolí Stockholmu rozsáhlé migrace, ale jak teploty klesaly, přesouvala se zvířata více na jih. kde již bylo snesitelnější podnebí. Když se země stala úrodná a kompletně oproštěná od [[permafrost]]u, život se vrátil i sem. Na křižovatce mezi [[Baltské moře|Baltským mořem]] a jezerem Mälaren, tam, kde bychom dnes našli Staré město, je souostroví, které bylo obýváno [[Vikingové|vikingy]] asi 1000 př. n. l. Vikingové měli pozitivní dopad na obchod na území dnešního Švédska, protože vytvořili mnoho obchodních cest. [95] => [96] => K tehdejšímu Stockholmu se vztahují i jména ze skandinávských [[Sága|ság]], jako [[Agnafit]] nebo [[Heimskringla]] v souvislosti s legendárním králem jménem [[Agne Skjalfarbonde]]. [[První písemná zmínka|Nejstarší písemná zmínka]] o názvu Stockholm je z roku [[1252]], kdy zde hodně kvetl obchod se [[Železo|železem]]. První část názvu (''stock'') znamená ve švédštině něco jako ''protokol'', ačkoli to může mít také spojení se starým německým slovem (''Stock''), to v překladu znamená ''opevnění''. Druhá část názvu (''Holm'') znamená ostrůvek a asi odkazuje na ostrůvek [[Helgeandsholmen]] v centru Stockholmu. O městu se říká, že jej založil [[jarl]] Birger, který chránil Švédsko před invazí cizích námořníků a zastavil drancování města [[Sigtuna]]. [97] => [98] => Jádro nynějšího Starého Města ([[Gamla stan]]) bylo postaven na centrálním ostrově vedle Helgeandsholmen v polovině [[13. století]]. Město původně vzniklo k obchodním účelům. Stockholm vyvinul silné ekonomické a kulturní vazby s městy [[Lübeck]], [[Hamburk]], [[Gdaňsk]], [[Visby]], [[Tallinn|Reval]] a [[Riga]]. V letech [[1296]] až [[1478]] byla městská rada Stockholmu tvořena z 24 členů, z nichž polovina byla vybrána německy mluvícími obyvateli města. [99] => [100] => Strategický a hospodářský význam udělal ze Stockholmu důležitý faktor ve vztazích mezi dánskými králi z [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] a národním hnutím za nezávislost, které se odehrávalo v [[15. století]]. Dánský král [[Kristián II. Dánský|Christian II]] vstoupil do města v roce [[1520]]. Toho roku, 8. listopadu, se strhl krvavý masakr opozice. To vedlo k dalšímu povstání, které nakonec vedlo k rozpadu [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]]. S nástupem [[Gustav I. Vasa|Gustava Vasy]] na královský trůn v roce [[1523]] počet obyvatel města začal růst. [101] => [102] => V [[17. století]] se Švédsko výrazně rozrostlo, jak hospodářsky tak politicky, což se odráželo i na vývoji Stockholmu. Mezi lety [[1610]]–[[1680]] počet obyvatel narostl tak, že byl 6x vyšší než před rokem 1610. V roce [[1634]] se Stockholm oficiálně stal hlavním městem Švédské říše. Byla vytvořena pravidla obchodování, která udělovala Stockholmu určité pravomoci v mezinárodním měřítku. [103] => [104] => V roce [[1710]] zabil mor přes 20 tisíc (36 %) obyvatel Stockholmu.{{Citace monografie [105] => | titul = Stockholm: A Cultural History [106] => | url = https://books.google.com/books?id=sB7rtxDpeB4C [107] => | vydavatel = Oxford University Press, USA [108] => | isbn = 9780199744992 [109] => | počet stran = 258 [110] => | jazyk = en [111] => }} Po skončení [[Severní válka|velké severní války]] se populační růst zastavil a hospodářský růst zpomalil. Město bylo v šoku poté, co ztratilo své místo jako hlavní město velmoci. Nicméně Stockholm udržoval dál svoji roli politického centra Švédska a vyvíjelo se pod vládou [[Gustav III. Švédský|Gustava III]]. [112] => [113] => Ve druhé polovině [[19. století]], Stockholm získal vedoucí ekonomickou roli ze Švédsku. Populace také během této doby dramaticky rostla, hlavně kvůli imigrantům. Na konci [[19. století]] bylo méně než 40 procent obyvatel Stockholmu skutečně narozeno ve Stockholmu. V této době vzniklo i mnoho vědeckých ústavů, mezi nimi i [[Institut Karolinska]]. Stockholm se stal moderním, technologicky vyspělým a etnicky různorodým městem ve druhé polovině [[20. století]]. Mnoho historických budov bylo v modernistické éře strženo (včetně podstatných částí historické čtvrti Klara) a nahrazeno moderními prvky. Přesto se nemálo historických budov zachovalo i ve Starém městě. [114] => [115] => V letech [[1965]] a [[1974]] se město rozšiřovalo velmi rychle, byly postaveny nové předměstské čtvrti, jako jsou Rinkeby a Tensta. Mnoho z těchto oblastí bylo kritizováno za to, že jsou nudné, šedé, všechny z betonových desek. Mezi nejčastější stížnosti patří ty na vysokou kriminalitu a [[rasismus]]. Dne 7. dubna 2017 spáchal přistěhovalec z Uzbekistánu [[Teroristický útok ve Stockholmu 2017|teroristický útok ve Stockholmu]].{{Citace elektronického periodika|titul=Jsme si jistí, že strůjcem útoku je zadržený Uzbek, tvrdí švédská policie|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/rakhmat-akilov-jimmie-197-kesson-svedsko-stockholm-teroristicky-utok-1jp-/zahranicni.aspx?c=A170410_114959_zahranicni_amu|datum vydání=2017-04-10|datum přístupu=2017-04-10}} [116] => [117] => == Geografie == [118] => [[Soubor:Stockholm stadshuset.jpg|střed|náhled|1128x1128px|Pohled na město z věže radnice]] [119] => Stockholm se nachází na jihu východního pobřeží Švédska blízko sladkovodního jezera Mälaren, to je třetí největší jezero ve Švédsku, které proudí do Baltského moře. Centrální části města tvoří čtrnáct ostrovů. Geografické centrum města se nachází na vodě, v Riddarfjärdenské zátoce. Více než 30 % území města se skládá z vodních cest a dalších 30 % se skládá z parků a zelených ploch. Klima je velmi podobné tomu z východní části [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Průměrná roční teplota je 10 °C, v únoru se teplota pohybuje okolo -3,0 °C, v létě se tyto hodnoty pohybují mezi 20 až 25 °C. Nejvyšší naměřená teplota ve Stockholmu bylo 36 °C a naměřili byste ji dne 3. července [[1811]]. Nejnižší naměřená teplota, -32 °C, padla 20. ledna [[1814]]. Průměrně zde za rok naprší 539 mm vody. Stockholm je jedno z nejslunnějších měst v Evropě, průměrně se slunečního svitu do města dostane více, než jak je tomu v Paříži nebo Londýně. [120] => [121] => {| class="wikitable collapsible" [122] => !Měsíc [123] => !Leden [124] => !Únor [125] => !Březen [126] => !Duben [127] => !Květen [128] => !Červen [129] => !Červenec [130] => !Srpen [131] => !Září [132] => !Říjen [133] => !Listopad [134] => !Prosinec [135] => |- [136] => !Rekordně vysoká, °C [137] => |11,0  [138] => |12,2  [139] => |17,8  [140] => |26,1  [141] => |29,0  [142] => |32,2  [143] => |36,0  [144] => |35,4  [145] => |27,9  [146] => |20,2  [147] => |14,0  [148] => |12,2  [149] => |- [150] => !Poměrně vysoká, °C [151] => |0,4  [152] => |0,6  [153] => |4,5  [154] => |11,3  [155] => |16,8  [156] => |20,8  [157] => |23,9  [158] => |22,1 [159] => |16,9  [160] => |10,0  [161] => |5,6  [162] => |2,1  [163] => |- [164] => !Denní průměr, °C [165] => | -1,5  [166] => | -1,4  [167] => |1,5  [168] => |7,0  [169] => |12,1  [170] => |16,2  [171] => |19,6  [172] => |18,3  [173] => |13,6  [174] => |7,6  [175] => |3,8  [176] => |0,2  [177] => |- [178] => !Poměrně nízká, °C [179] => | -3,4  [180] => | -3,5  [181] => | -1,4  [182] => |2,8  [183] => |7,4  [184] => |11,5  [185] => |15,2  [186] => |14,4  [187] => |10,2  [188] => |5,2  [189] => |1,9  [190] => | -1,5  [191] => |- [192] => !Rekordně nízká, °C [193] => | -32  [194] => | -30  [195] => | -25,5  [196] => | -22,0  [197] => | -6,5  [198] => |0,0  [199] => |4,3 [200] => |2,0  [201] => | -3,5  [202] => | -9,0  [203] => | -18  [204] => | -22,5  [205] => |- [206] => !Průměrné srážky, mm [207] => |39 [208] => |27 [209] => |26  [210] => |30  [211] => |30  [212] => |45  [213] => |72 [214] => |66  [215] => |55  [216] => |50  [217] => |53  [218] => |46  [219] => |- [220] => !Průměrné srážky (≥ 1,0 mm) dnů [221] => |10 [222] => |7 [223] => |7 [224] => |7 [225] => |7 [226] => |7 [227] => |10 [228] => |10 [229] => |10 [230] => |9 [231] => |11 [232] => |10 [233] => |- [234] => !Průměrně hodin slunečního svitu v měsíci [235] => |40 [236] => |66 [237] => |170 [238] => |235 [239] => |270 [240] => |278 [241] => |276 [242] => |227 [243] => |182 [244] => |100 [245] => |47 [246] => |35 [247] => |} [248] => [249] => == Ekonomika == [250] => [[Soubor:Ericsson huvudkontor Kista 2010.jpg|náhled|Sídlo společnosti Ericsson]] [251] => [[Soubor:Victoria tower October 2015 01.jpg|náhled|upright|Nejvyšší mrakodrap ve Stockholmu a druhý nejvyšší ve Skandinávii]] [252] => Drtivá většina obyvatel Stockholmu pracuje v sektoru služeb, což představuje zhruba 85 procent pracovních míst ve Stockholmu. Je zde téměř úplná absence těžkého průmyslu, což dělá ze Stockholmu jednu z nejčistších světových metropolí. Mnoho pracovních míst se soustředí i na technologie [[high-tech|hi-tech]]. Mezi největší zaměstnavatele města patří [[IBM]], [[Ericsson]] a [[Electrolux]]. [253] => [254] => Stockholm je finančním centrem Švédska. Hlavní švédské banky, jako je Nordea, Swedbank, Handelsbanken a SEB zde mají sídlo, stejně jako hlavní pojišťovny Skandia, Folksam a Trygg-Hansa. Stockholm je také domovem pro švédskou přední burzu Stockholm Stock Exchange (''Stockholmsbörsen''). V posledních letech hraje důležitou roli v ekonomice města i cestovní ruch. Stockholm je hodnocen jako 10. nejnavštěvovanější destinace v Evropě, za rok zde nabídnou ubytování více než 10 milionům turistů. [255] => [256] => Největší společnosti podle počtu zaměstnanců: [257] => {{Sloupce|2| [258] => * [[Ericsson]] - 8430 z. [259] => * Posten AB (národní poštovní služba) - 4710 z. [260] => * SEB (SEB) - 4240 z. [261] => * Swedbank - 3610 z. [262] => * Södersjukhuset - 3610 z. [263] => * MTR Stockholm - 3000 z. [264] => * Nordea - 2820 z. [265] => * Handelsbanken - 2800 z. [266] => * IBM Svenska - 2640 z. [267] => * Capgemini - 2500 z. [268] => * Securitas AB - 2360 z. [269] => * Veolia Transport - 2300 z. [270] => * ISS Facility Services - 2000 z. [271] => * Sveriges Television (veřejnoprávní televize) - 1880 z. [272] => * Nobina Sverige AB - 1873 z. [273] => * [[Sodexo]] - 1580 z. [274] => }} [275] => [276] => == Doprava == [277] => [278] => === Veřejná doprava === [279] => Stockholm má rozsáhlou síť veřejné dopravy zajišťovanou mnoha dopravci. Patří pod ní [[Metro ve Stockholmu|metro]] ([[Švédština|Švédsky]] ''Tunelbanna'') se třemi hlavními trasami (zelená, červená a modrá), které jsou různě rozvětvené do celkem sedmi linek (10, 11, 13, 14, 17, 18, 19), [[tramvaj]]e (''Spårvagn''), které jezdí na pěti linkách (7, 7N, 12, 21 a 22) a [[autobus]]y, tzv. ''Blåbuss'' (modré autobusy), které se dělí na městské a příměstské. Do veřejné městské dopravy pak patří ještě příměstská železnice (Švédsky ''Pendeltågen'') se sedmi linkami spojující Stockholm s důležitými městy v okolí a regionální železnice (obdoba [[rychlodráha|rychlodráhy]], nebo [[S-Bahn]]), tzv. ''Lokaltåg''. [280] => [281] => Stockholmské metro a některé jeho stanice bývají často obdivovány pro jejich architektonické ztvárnění a konstrukční řešení. Především hrubě osekána skála bez jakékoliv povrchové úpravy bývá populární mezi návštěvníky města {{Citace elektronického periodika |titul=Nejkrásnější metra světa: stanice, které vám vyrazí dech |url=http://zoom.iprima.cz/clanky/nejkrasnejsi-metra-sveta-stanice-ktere-vam-vyrazi-dech |datum přístupu=2016-03-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160330200803/http://zoom.iprima.cz/clanky/nejkrasnejsi-metra-sveta-stanice-ktere-vam-vyrazi-dech |datum archivace=2016-03-30 }}. [282] => [283] => Základní cena za jednorázovou jízdenku platnou 75 minut je 37 [[Švédská koruna|SEK]], měsíční předplacená jízdenka stojí 930 SEK. Dostupné jsou také jízdenky pro turisty, jednodenní nebo třídenní, apod. Ve Stockholmské MHD se již několik let nepoužívá systém tarifních pásem, platí se dle doby jízdy. [284] => [285] => === Letecká doprava === [286] => Stockholm je obsluhován dvěma hlavními letišti. Nejrušnějším a největším letištěm ve Stockholmu, ale i v celém Švédsku je [[Stockholm-Arlanda]], které leží přibližně 40 km severně od centra města v okrese Sigtuna. Je využíváno především pro mezinárodní lety a některé vnitrozemské. Podstatně blíž centru města (cca 7 km) se nachází letiště [[Stockholm-Bromma]]. Toto letiště, které bylo otevřeno již v roce [[1936]], dnes zajišťuje především vnitrozemské lety a několik mezinárodních (avšak jenom v rámci [[Evropská Unie|EU]]). Doprava na něm byla částečně utlumena na počátku 60. let 20. století po otevření letiště Arlanda, v roce 1983 byly na letiště Arlanda přesunuty i veškeré zbylé vnitrostátní lety. K opětovnému rozvoji letiště došlo až po deregulaci letecké dopravy, v letech 2013 až 2019 šlo o třetí největší letiště ve Švédsku (po [[Stockholm-Arlanda]] a [[Letiště Göteborg Landvetter|Göteborg Landvetter]]). Především pro potřeby nízkonákladových leteckých společností pak slouží ještě další dvě, podstatně vzdálenější letiště [[Stockholm Skavsta]] a [[Stockholm-Västerås]] (obě cca 100 km od centra města). [287] => [288] => === Lodní doprava === [289] => Přeprava loděmi je vzhledem na geografii Stockholmu hojně využívaná. Lodě zde stavěli již Vikingové a patří i dnes mezi významné dopravní prostředky a to i v mezinárodní dopravě, kterou zajišťují [[trajekt]]y. [290] => [291] => == Školství == [292] => [[Soubor:Sse north side.jpg|náhled|Stockholmská ekonomická škola]] [293] => Význam výzkumu a vyššího vzdělání rostl s osvícenstvím v [[18. století]], kromě Královské akademie věd byla založena mimo jiné i Stockholmská observatoř. Studia lékařství byla v roce 1811 posílena o [[Institut Karolinska]]. ''Kungliga Tekniska högskolan''/''KTH'' (tj. ''Institut technologií)'' byl založen v roce [[1827]], v současné době je největší ve Skandinávii, má asi 13 000 studentů. Stockholmu má k roku 2019 tři univerzity a 17 dalších vysokých škol,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.hsv.se/ |datum přístupu=2019-11-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210727000332/http://www.hsv.se/ |datum archivace=2021-07-27 }} mimo jiné: [294] => * Kungliga Tekniska Högskolan (Královská vysoká technická škola) - jedna z největších na světě, má svoji zastávku metra (Tekniska Högskolan) [295] => * Kungliga Konsthögskolan (Akademie výtvarných umění) [296] => * [[Stockholmská univerzita|Univerzita Stockholm]], založená v roce [[1878]] jako přírodovědná, byla rozšířena o humanitní fakultu r. 1919 a statut univerzity dovršila v roce [[1960]]. Má přibližně 52 000 studentů. [297] => * Vojenská akademie Karlberg; [298] => * Vysoká škola dramatických umění [299] => [300] => == Kultura == [301] => [[Soubor:Skeppsbron june 2013 (crop).jpg|alt=|náhled|Pohled z přístavu [[Skeppsbron]]]] [302] => [[Soubor:Nationalmuseum stockholm 20050902 001.jpg|náhled|Nationalmuseum]] [303] => [[Soubor:Stockholm 8721-B (9870833193).jpg|náhled|vlevo|[[Gamla stan]]]] [304] => [[Soubor:Rådhuset metro station June 2015.jpg|náhled|[[Metro ve Stockholmu]]]] [305] => [[Soubor:Stockholm Port.jpg|náhled|Přístav]] [306] => Na rok [[1998]] byl Stockholm zvolen [[Evropské město kultury|Evropským městem kultury]]. [307] => [308] => === Divadla === [309] => * Královské dramatické divadlo (''Kungliga Dramatiska Teatern'' ), založeno r. 1700, [[Secesní architektura|secesní]] budova z r. 1904, působil zde [[August Strindberg]]; patří k nejznámějším divadlům v Evropě [310] => * Královská dvorní opera, založena roku [[1773]], má dvorní orchestr a dvorní balet. [311] => * [[Dům kultury (Stockholm)|Stockholms stadsteater]] (Stockholmské městské divadlo, sloučeno s kulturním domem), ''Folkoperan'', ''Moderna dansteatern'', nebo například Čínské divadlo [312] => [313] => === Hudba === [314] => * Berwald hallen (kocertní hala) – postavená pro stockholmský rozhlas, působí zde rozhlasový symfonický orchestr [315] => * Jazzový festival – pořádán každoročně od roku 1980 [316] => * [[Eurovision Song Contest]] – se zde konal v letech : [[Eurovision Song Contest 2000|2000]] a [[Eurovision Song Contest 2016|2016]]. [317] => [318] => === Média === [319] => * centrum země: tři celonárodní deníky, několik televizních stanic i rádií; vznikla zde počítačová hra [[Minecraft]] [320] => [[Soubor:Vasabron Riddarholmen Norstedts.jpg|náhled|Ostrov Riddarholmen]] [321] => [322] => == Pamětihodnosti == [323] => ''[[Gamla stan|Gamla Stan]]'' (Staré Město) – urbanisticky nejlépe dochovaná část města, se středověkou uliční sítí, třemi kostely a domy z 15.–19. století: [324] => * Švédský královský zámek – rozsáhlý komplex staveb ze 17.–18. století (1690–1750 arch. Nicodemus Tessin) zaujímá severní část ostrova, vystavěn na základech hradu krále Gustava Vasy; prostory přístupné veřejnosti: [325] => ** reprezentační prostory, historické apartmány, muzeum státních řádů a vyznamenání [326] => ** Královská klenotnice - královské korunovační klenoty [327] => ** Královská zbrojnice [328] => ** Mincovní kabinet [329] => * ''Sankt Nicolai Kyrka'' též ''Storkyrkan'' – katedrála [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláše]], cihlová stavba, navazuje na zámek, založena před r. 1276, r. 1480 proměněna v halové pětilodí, upravována do 19. století [330] => [331] => * Oxenstjernův palác – římský [[Manýrismus|manýristický]] palác kancléře [[Axel Oxenstierna|Axela Oxenstjerny]], úspěšného politika [[Třicetiletá válka|třicetileté války.]] [332] => * ''Tyska Kyrka'' (švédsky: Německý kostel) – Kostel [[Svatá Gertruda|sv. Gertrudy]] – v jádře renesanční síňové dvoulodí sklenuté na dvě dvojice sloupů, barokní hlavní oltář, kazatelna a [[Oratoř (architektura)|oratoř]] barokní; sklomalba se sv. Gertrudou z r. 1887 [333] => * ''Riddarhuset'' (Dům rytířů) – barokní palác z let 1641–1670, architekti [[Jean de la Vallée]] a Simon de la Vallée [334] => * Tessinův palác – strohý palác od arch. Nikodema Tessina, sloužil jeho synovi, diplomatu Carlu Gustavu Tessinovi [335] => * [[Riddarholmskyrkan]]  – kostel na ostrově [[Riddarholmen]], pův. gotická cihlová stavba z let 1270–1300, patřila k [[Františkáni|františkánskému]] klášteru; nyní pohřební chrám královské rodiny, v interiéru erby [336] => * ''Santa Clarakyrka'' – kostel [[Svatá Klára|sv. Kláry]], renesanční cihlová stavba z let 1577–1590, dal ji postavit král Johan III. na místě kláštera [[Chudé sestry svaté Kláry|klarisek]], který založil roku 1280 král [[Magnus III. Švédský|Magnus Ladulas]] a roku 1527 dal zbořit král [[Gustav I. Vasa|Gustav Vasa]]. [337] => * Radnice – dominanta města, postavena v letech 1911–1923 architekt Ragnar Ostberg. V roce 1930 byl pro Stockholm charakteristický modernismus. V tomto slohu se stavělo mnoho budov. [338] => * Katarinakyrka – kostel sv. Kateřiny, jediný barokní kupolový kostel ve Stockholmu; architekt Jean de la Vallée [339] => * [[Skogskyrkogården]]  – hřbitov, [[Světové dědictví UNESCO|památka UNESCO]] [340] => * [341] => [342] => == Muzea == [343] => Ve městě bylo v roce 2019 evidováno 86 muzeí.https://www.stockholmmuseum.se{{Nedostupný zdroj}} Nejvýznamnější nebo nejnavštěvovanější jsou: [344] => * [[Národní muzeum (Švédsko)|Národní muzeum]] (Nationalmuseet) – sbírky malířství, sochařství a uměleckých řemesel (6000 obrazů a 30 tisíc uměleckých předmětů) od 13. století do 30. let 20. století; stálá expozice „Timeline“ rozdělena podle stoletíhttps://www.nationalmuseum.se [345] => * [[Muzeum Vasa|Muzeum lodi Vasa]] (Vasamuseet) – v budově je umístěn vrak válečné lodi, potopené roku 1628, další lodě kotví v sousedství [346] => * [[Vikingaliv muzeum|Vikingské muzeum]] (Vikingaliv) – v adaptované budově doku; populárně naučné muzeum o životě [[Vikingové|Vikingů]] v raném středověku od počátků až po přechod ke křesťantví v 11.–12. století, dětské animační programy [347] => * [[Severské muzeum]] (Nordiska museet) – největší švédské etnografické muzeum, kamenná neorenesanční budova, která společně s muzeem Vasa, Vikingským muzeem a Muzeem alkoholu tvoří jeden komplex na ostrově [[Djurgarden]] v centru města [348] => * [[Junibacken]] se zážitkovým pohádkovým vláčkem [[Astrid Lindgrenová|Astrid Lindgrenové]], knihkupectvím a celodenními dětskými programy [349] => * Muzeum Halwyl (Halwylska Museet) – třípatrový obytný dům manželů Waltera von Halwyl a jeho ženy Wilhelmniny, která byla sběratelskou výtvarného umění. Portrétní galerie Halwylů od 16. století do roku 1906, sbírky evropského i orientálního umění v salónech a sbírkových prostorách, interiéry včetně koupelen a kuchyně. [350] => * Muzeum Nobelovy ceny (Nobel prise museet) – v paláci Akademie věd; technické muzeum, které prezentuje všechny oceněné laureáty pomocí výkladu jejich objevů, ilustrací, animací, také charakteristických osobních předmětů, které muzeu věnovali; dále dětské muzeum [351] => * Muzeum architektury [352] => * [[Muzeum moderny]] (Moderna Museet), díla světových umělců 20. století ([[Pablo Picasso|Picasso]], [[Henri Matisse]], [[Salvador Dalí]], [[Andy Warhol]] aj.). [353] => * [[Stockholmské regionální muzeum]] (Stockholmslansmuseet)https://www.stockholmlansmuseum.se{{Nedostupný zdroj}}, nemá stálou expozici [354] => * Židovské muzeum (Judiska Museet) [355] => * Švédské muzeum fotografie (Fotografiska museet) [356] => * [[Muzeum historie|Švédské muzeum historie]] (Statens historiska museum) – archeologické sbírky včetně zlatých pokladů od pravěku do raného novověku; populárně naučný výklad švédské historie až do současnosti [357] => * Muzeum dramatických umění – umístěno v části historických Královských stájí [358] => * Gröna Lund – zábavní park na ostrově [[Djurgården]]. Má více než 30 atrakcí a řadu restaurací. Je populární turistickou atrakcí a navštíví jej tisíce lidí každý den. Je otevřen od konce dubna do poloviny září. Gröna Lund slouží také jako místo pro koncerty. [359] => [360] => == Sport == [361] => Město bylo hostitelem [[Letní olympijské hry 1912|olympijských her v roce 1912]] a hostil i jezdeckou část na [[Letní olympijské hry 1956|letních olympijských hrách roku 1956]], ty se jinak konaly v [[Melbourne]] v Austrálii, jednou se zde konalo i [[Mistrovství světa ve florbale|MS ve florbale]] a to v roce [[Mistrovství světa ve florbale 1996|1996]], [[Mistrovství Evropy v házené mužů|MS Evropy v házené]] mužů v roce [[Mistrovství Evropy v házené mužů 2002|2002]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|MS Evropy v basketbalu]] mužů v roce [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2003|2003]], [[Mistrovství Evropy v házené žen|MS Evropy v házené]] žen v roce [[Mistrovství Evropy v házené žen 2016|2016]]. [362] => Ve městě jsou fotbalové kluby [[AIK Stockholm]], [[Djurgårdens IF Fotboll|Djurgårdens IF]] a [[Hammarby IF]] a hokejové kluby [[AIK Ishockey|AIK Stockholm]], [[Djurgårdens IF Hockey|Djurgårdens IF]] a [[Hammarby IF (hokej)|Hammarby IF]]. Hrálo se tu finále [[Mistrovství světa ve fotbale 1958]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji|MS v ledním hokeji]] v letech : [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1949|1949]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1954|1954]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1963|1963]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1969|1969]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1970|1970]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1981|1981]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1989|1989]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1995|1995]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2012|2012]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2013|2013]] a bude se konat také v roce [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2025|2025]]. Jsou zde pořádany i [[Sweden Hockey Games|Švédské Hokejové Hry]]. [363] => [364] => Hala [[Avicii Arena]] (dříve Globen) má širší využití než jen sportovní. Celoročně slouží i jako rozhledna. [365] => [366] => V hale [[Kungliga tennishallen]] se pravidelně koná tenisový turnaj [[Stockholm Open]]. [367] => [368] => == Rodáci == [369] => {{col-begin}} [370] => {{col-2}} [371] => * [[Kristina Švédská]] (1626–1689), královna švédská v letech 1632–1654 [372] => * [[Oskar II.]] (1829–1907), král švédský a norský [373] => * [[Alfred Nobel]] (1833–1896), chemik a vynálezce dynamitu [374] => * [[August Strindberg]] (1849–1912), spisovatel a novinář [375] => * [[Sven Hedin]] (1865–1952), zeměpisec, topograf, cestovatel a autor cestopisů [376] => * [[Jacob Bjerknes]] (1897–1975), fyzik a meteorolog [377] => * [[Carl-Gustav Arvid Rossby]] (1898–1957), meteorolog [378] => * [[Ingrid Bergmanová]] (1915–1982), švédsko-americká filmová a divadelní herečka, trojnásobná držitelka Oscara [379] => * [[Carl-Gustaf Lindstedt]] (1921–1992), herec [380] => * [[Alexander Skarsgård]] (* 1976), herec a model [381] => * [[Rebecca Fergusonová]] (* 1983), herečka [382] => * [[Sebastian Ingrosso]] (* 1983), DJ a producent [383] => * [[Tove Lo]] (* 1987), zpěvačka [384] => * [[Avicii]] (1989–2018), DJ, remixer a hudební producent [385] => * [[Marcus Krüger]] (* 1990), profesionální hokejista, dvojnásobný držitel Stanley Cupu [386] => * [[Zara Larsson]] (* 1997), zpěvačka [387] => * [[Greta Thunbergová]] (* 2003), klimatická aktivistka [388] => {{col-2}} [389] => * [[Olof Palme]] (1927–1986), politik, dvojnásobný předseda vlády Švédska mezi roky 1969–1976 a 1982–1986 [390] => * [[Ingvar Hirdwall]] (1934–2023), herec [391] => * [[Kurt Hamrin]] (* 1934), bývalý profesionální fotbalista [392] => * [[Gösta Ekman]] (1939–2017), herec, komik a režisér [393] => * [[Thomas Hellberg]] (1941–2023), filmový, televizní, divadelní a rozhlasový herec [394] => * [[Britt Ekland]] (* 1942), herečka [395] => * [[Tomas Bolme]] (* 1945), herec [396] => * [[Benny Andersson]] (* 1946), hudební skladatel, producent, zpěvák, textař, člen skupiny [[ABBA]] [397] => * [[Henning Mankell]] (1948–2015), spisovatel detektivních románů [398] => * [[Kjell Bergqvist]] (* 1953), herec a scenárista [399] => * [[Johan Harmenberg]] (* 1954), bývalý sportovní šermíř, zlatý medailista z LOH [[1980]] [400] => * [[Lena Olin]] (* 1955), herečka [401] => * [[Björn Borg]] (* 1956), bývalý profesionální tenista a světová jednička [402] => * [[Michael Nyqvist]] (1960–2017), herec [403] => * [[Mikael Appelgren]] (* 1961), bývalý profesionální stolní tenista [404] => * [[Neneh Cherry]] (* 1964), zpěvačka, skladatelka a rapperka [405] => * [[Carola Häggkvist]] (* 1966), zpěvačka a skladatelka [406] => * [[Annika Sörenstamová]] (* 1970), bývalá profesionální golfistka [407] => * [[Viktorie Švédská]] (* 1977), švédská korunní princezna [408] => * [[Karel Filip Švédský]] (* 1979), švédský princ [409] => [410] => [411] => {{col-end}} [412] => [413] => == Partnerská města == [414] => {{col-begin}} [415] => {{col-2}} [416] => * {{Partnerské město|Addis Abeba}} [417] => * {{vlajka|Maroko}} [[Al-Chamisat]], [[Maroko]] [418] => * {{Partnerské město|Amsterdam}} [419] => * {{Partnerské město|Bassano del Grappa}} [420] => * {{Partnerské město|Bělehrad}} [421] => * {{Partnerské město|Bogotá}} [422] => * {{Partnerské město|Bratislava}} [423] => * {{Partnerské město|Helsinky}} [424] => * {{Partnerské město|Istanbul}} [425] => * {{Partnerské město|Kodaň}} [426] => * {{Partnerské město|Kyjev}} [427] => {{col-2}} [428] => * {{Partnerské město|La Paz}} [429] => * {{Partnerské město|Nuuk}} [430] => * {{Partnerské město|Praha}} [431] => * {{Partnerské město|Petrohrad}} [432] => * {{Partnerské město|Podgorica}} [433] => * {{Partnerské město|Reykjavík}} [434] => * {{Partnerské město|Riga}} [435] => * {{Partnerské město|Sarajevo}} [436] => * {{Partnerské město|Syrakusy}} [437] => * {{Partnerské město|Tallinn}} [438] => * {{Partnerské město|Tórshavn}} [439] => {{col-end}} [440] => [441] => == Odkazy == [442] => [443] => === Reference === [444] => {{Překlad|en|Stockholm|675368239}} [445] => [446] => === Související články === [447] => * [[Stockholm (kraj)]] [448] => * [[Stockholmská aglomerace]] [449] => [450] => === Externí odkazy === [451] => * {{Commonscat}} [452] => * {{Commons|Stockholm}} [453] => * {{Wikislovník|heslo=Stockholm}} [454] => * [http://www.ct24.cz/svet/60537-stockholm-je-zelena-metropole/ Stockholm je zelená metropole], ČT24, 12. 7. 2009 [455] => * [http://stockholm.naetoo.com/ Stockholm a atrakce] Slovenský cestopis [456] => [457] => {{Švédsko}} [458] => {{Hlavní města Evropy}} [459] => {{Autoritní data}} [460] => {{Portály|Švédsko}} [461] => [462] => [[Kategorie:Stockholm| ]] [463] => [[Kategorie:Stockholm (kraj)]] [464] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [465] => [[Kategorie:Přístavní města ve Švédsku]] [466] => [[Kategorie:Přístavní města Baltského moře]] [467] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [468] => [[Kategorie:Olympijská města]] [] => )
good wiki

Stockholm

Stockholm  je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země. Žije zde obyvatel, přibližně 1,4 milionu ve větší městské oblasti a 2,2 milionu v metropolitní oblasti.

More about us

About

Město leží na několika ostrovech v Baltském moři a je známé svými malebnými vodními cestami a zelenými parky, které dodávají unikátní kouzlo jeho atmosféře. Historie Stockholmu sahá až do 13. století, kdy byl založen jako strategické místo pro obchod a obranu. Dnes je Stockholm známý nejen svými historickými památkami, jako je Královský palác nebo Staré Město (Gamla Stan), ale také jako centrum inovací a udržitelnosti. Město se aktivně snaží o ochranu životního prostředí a rozvoj ekologicky šetrných technologií, což svědčí o jeho progresivním myšlení a odpovědnosti vůči budoucnosti. Místní kultura je bohatá a rozmanitá, nabízí širokou škálu kulturních institucí, jako jsou muzea, galerie a divadla. Stockholm je domovem mnoha významných umělců, designérů a vědců, kteří přispívají k jeho dynamické tváři. Místní lidé, známí svou pohostinností a otevřeností, vytvářejí příjemnou atmosféru, ve které se i návštěvníci cítí vítáni. Doprava ve Stockholmu je moderní a efektivní, což usnadňuje objevování všech krás, které město nabízí. Díky kombinaci historického dědictví a inovativního přístupu se Stockholm může chlubit skvělou kvalitou života a přitažlivostí pro obyvatele i turisty. Ačkoli město čelí výzvám, jako je urbanizace a tradiční problémy velkoměst, jeho obyvatelé pracují na tom, aby udrželi vysoký životní standard a zajistili, že Stockholm zůstane inspirativním místem pro všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Institut Karolinska','Stockholm-Arlanda','Melbourne','August Strindberg','Kalmarská unie','Gustav I. Vasa','Vikingové','19. století','1252','Muzeum Vasa','Metro ve Stockholmu','Gamla stan'

1252

Melbourne

Stockholm-Arlanda

Vikingové

Stránka Vikingové na české Wikipedii poskytuje komplexní informace o této skupině nájezdníků a obchodníků, kteří původně pocházeli z území Skandinávie.