Array ( [0] => 15482970 [id] => 15482970 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Strakonice [uri] => Strakonice [3] => Zasněžený střed Strakonic.jpg [img] => Zasněžený střed Strakonic.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Strakonice jsou malebné město ležící na jihu Čech, obklopené malebnou přírodou a bohatou historií. Nachází se na břehu řeky Otavy, což mu dodává kouzelnou atmosféru a nabízí možnosti pro různé vodní aktivity a relaxaci ve volné přírodě. Město se může pochlubit krásným historickým jádrem, které ukrývá řadu architektonických skvostů. Dominantou je hrad Strakonice, jehož historie sahá až do 13. století. Tento historický skvost nejenže přitahuje turisty, ale také slouží jako místo pro kulturní akce a setkání, což posiluje komunitní život. Strakonice jsou také známé svým folklórem a tradicemi. Místní festivaly, jako je Strakonický dudácký festival, oslavují kulturní dědictví a přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Tato událost není jen oslavou hudby, ale také příležitostí pro společné sdílení radosti a kultury, která spojuje lidi. Město se může pochlubit pestrou nabídkou aktivit pro všechny věkové kategorie. Od cyklostezek v okolí po sportovní kluby, Strakonice podporují aktivní a zdravý životní styl svých obyvatel. Navíc se zde nachází množství škol a vzdělávacích institucí, které se zaměřují na rozvoj talentů a znalostí mladých lidí. S přátelskou atmosférou a otevřenými lidmi jsou Strakonice místem, kde se dá snadno navázat přátelství a cítit se jako doma. Město se neustále vyvíjí a přizpůsobuje, což odráží dynamický a pozitivní přístup jeho obyvatel k životu. Strakonice tedy zůstávají příjemným místem pro život a návštěvu, které si zaslouží pozornost a uznání. [oai_cs_optimisticky] => Strakonice jsou malebné město ležící na jihu Čech, obklopené malebnou přírodou a bohatou historií. Nachází se na břehu řeky Otavy, což mu dodává kouzelnou atmosféru a nabízí možnosti pro různé vodní aktivity a relaxaci ve volné přírodě. Město se může pochlubit krásným historickým jádrem, které ukrývá řadu architektonických skvostů. Dominantou je hrad Strakonice, jehož historie sahá až do 13. století. Tento historický skvost nejenže přitahuje turisty, ale také slouží jako místo pro kulturní akce a setkání, což posiluje komunitní život. Strakonice jsou také známé svým folklórem a tradicemi. Místní festivaly, jako je Strakonický dudácký festival, oslavují kulturní dědictví a přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Tato událost není jen oslavou hudby, ale také příležitostí pro společné sdílení radosti a kultury, která spojuje lidi. Město se může pochlubit pestrou nabídkou aktivit pro všechny věkové kategorie. Od cyklostezek v okolí po sportovní kluby, Strakonice podporují aktivní a zdravý životní styl svých obyvatel. Navíc se zde nachází množství škol a vzdělávacích institucí, které se zaměřují na rozvoj talentů a znalostí mladých lidí. S přátelskou atmosférou a otevřenými lidmi jsou Strakonice místem, kde se dá snadno navázat přátelství a cítit se jako doma. Město se neustále vyvíjí a přizpůsobuje, což odráží dynamický a pozitivní přístup jeho obyvatel k životu. Strakonice tedy zůstávají příjemným místem pro život a návštěvu, které si zaslouží pozornost a uznání. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Strakonice [2] => | obrázek = Zasněžený střed Strakonic.jpg [3] => | popisek = Letecký pohled na střed Strakonic [4] => | status = město [5] => | obec s rozšířenou působností = Strakonice [6] => | pověřená obec = Strakonice [7] => | NUTS3 = CZ031 [8] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [9] => | okres = Strakonice [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | PSČ = 386 01 [12] => | počet částí obce = 8 [13] => | počet katastrálních území = 7 [14] => | počet ZSJ = 29 [15] => | adresa = Velké náměstí 2
386 21 Strakonice [16] => | web = http://www.strakonice.eu [17] => | úřední web = http://www.mu-st.cz [18] => | e-mail = epodatelna@mu-st.cz [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => | starosta = Mgr. [[Břetislav Hrdlička]] [21] => }} [22] => '''Strakonice''' ({{Vjazyce2|de|''Strakonitz''}}) jsou okresní [[město]] v severozápadní části [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] na soutoku [[Otava|Otavy]] a [[Volyňka|Volyňky]], 52 km severozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]], v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. Město je proslulé svou [[Dudy|dudáckou]] tradicí. Mezi zdejší slavné rodáky patří [[František Ladislav Čelakovský|F. L. Čelakovský]], [[Josef Skupa]] nebo inženýr [[Pavel Pavel]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => Na rozdíl od mnoha měst v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] nebyly Strakonice založeny jako [[královské město]],{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Historie a pověsti Strakonic [27] => | periodikum = Radio Prague International [28] => | url = https://cesky.radio.cz/historie-a-povesti-strakonic-8065603 [29] => | datum vydání = 2002-09-06 [30] => | jazyk = cs [31] => | datum přístupu = 2024-01-21 [32] => }} ale vznikaly postupným slučováním čtyř menších osad: Strakonic, Bezděkova, Žabokrt a Lomu,{{Citace elektronického periodika [33] => | titul = Strakonice [34] => | periodikum = www.mistopisy.cz [35] => | url = https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9452/strakonice/historie/ [36] => | datum přístupu = 2024-01-21 [37] => }} které se spojily v [[Město#Poddanská města|poddanské město]] Strakonice. [[Středověk]]é dějiny města jsou nerozlučně spojeny s historií zdejšího hradu, který začali počátkem 13. století budovat [[Bavorové ze Strakonic]]. První zmínku o tomto hradě obsahuje listina krále [[Václav I.|Václava I.]] z roku 1235.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.hradstrakonice.cz/hrad/historie.asp |datum přístupu=2020-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201007194255/https://www.hradstrakonice.cz/hrad/historie.asp |datum archivace=2020-10-07 }} [[První písemná zmínka]], v níž se hovoří o Strakonicích, pochází z roku [[1243]], kdy [[Bavor I. ze Strakonic]] daroval polovinu strakonického hradu a vsi v okolí Strakonic{{Citace elektronického periodika [38] => | titul = Historie města [39] => | periodikum = www.strakonice.eu [40] => | url = https://www.strakonice.eu/content/historie-mesta [41] => | datum přístupu = 2024-01-21 [42] => }} [[rytířský řád|řádu]] johanitů (později zvaných [[Maltézský řád|maltézští rytíři]]), kteří v něm vybudovali raně gotický kostel zasvěcený [[Svatý Prokop|svatému Prokopovi]] a klášter. Podrobnější popis města přináší až listina z roku 1318, v níž bratr [[Bavor III. ze Strakonic|Bavora III. ze Strakonic]] Vilém popisuje, co všechno patří johanitskému řádu. Z jeho popisu je zřejmé, že Strakonice už v té době byly plně funkčním městem. [43] => [44] => První zmínka o velkém požáru, který postihl město, je z roku 1357, ale již 10 let nato, v roce 1367, mu Bavor IV. ze Strakonic potvrdil [[Městské právo|městská privilegia]]. Strakonice však nadále zůstaly poddanským městem. [45] => [46] => Posledním z rodu Bavorů ze Strakonic byl Břeněk, který byl z finančních důvodů nucen prodat v roce 1402 svoji část hradu a města Vykeřovi z Jenišovic. Ten pak ještě téhož roku prodal majetek Řádu johanitů, jmenovitě jeho velkopřevorovi [[Jindřich z Hradce (johanita)|Jindřichovi z Hradce]]. [47] => [48] => Od roku 1421 se po zničení pražského sídla řádu husity stal strakonický hrad sídlem [[České velkopřevorství řádu maltézských rytířů|velkopřevorů]] a [[Konvent (církev)|konventu]], kteří odtud spravovali své [[Komenda|komendy]] v českých zemích až do konce [[17. století]]. Strakonice se tak v [[Husitství|husitské]] a pohusitské době staly nejvýznamnějším sídlem johanitského řádu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.muzeum-st.cz/cs/z-deni/jedeme-online/historie-strakonickeho-hradu/ |datum přístupu=2020-12-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210125012351/https://muzeum-st.cz/cs/z-deni/jedeme-online/historie-strakonickeho-hradu/ |datum archivace=2021-01-25 |nedostupné=ano }} Není tedy divu, že byly jedním z hlavních středisek protihusitského odporu. Za [[Husitské války|husitských válek]] hrad nebyl dobyt, to se stalo až za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy v letech 1619 a 1641 město i hrad vyplenilo švédské vojsko. [49] => [50] => Jedenáct let po smrti krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], roku 1482, byly ve městě ustanoveny první řemeslnické [[cech]]y, a sice krejčovský, [[Soukeník|soukenický]], kráječský a [[Postřihování textilií|postřihovačský]].{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Strakoničtí textiláci začali s fezy před 200 lety [52] => | periodikum = www.tv.strakonice.eu [53] => | url = http://www.tv.strakonice.eu/drupal/strakoni%C4%8Dt%C3%AD-textil%C3%A1ci-za%C4%8Dali-s-fezy-p%C5%99ed-200-lety [54] => | datum přístupu = 2024-01-21 [55] => }} Tím byly položeny základy tradice [[Textilní průmysl|textilní výroby]] ve Strakonicích. Z roku 1578 pak pochází první písemná zmínka o zdejším [[pivovar]]u. Píše se o něm v [[Závěť|závěti]] velkopřevora Václava [[Zajícové |Zajíce z Házmburka]] (1555–1578). Počátkem [[16. století]] jsou ustanoveny další cechy, zejména [[Koželuh|koželužský]] a [[Klobouk|kloboučnický]] a roku 1716 cech [[Punčocha|punčochářů]]. Zdárný rozvoj zdejší textilní výroby přerušila třicetiletá válka, která město citelně poškodila.{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = Strakonice [57] => | periodikum = Aktuálně.cz [58] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/strakonice/r~4daf6e843cd411e4973a002590604f2e/ [59] => | datum vydání = 2014-09-15 [60] => | jazyk = [61] => | datum přístupu = 2024-01-21 [62] => }} [63] => [64] => Roku 1626 postihl Strakonice další ničivý požár, který zasáhl západní část města včetně [[radnice]] a městského [[archiv]]u. Popelem tehdy lehlo přes 100 domů. Spolu s dopadem událostí třicetileté války tím byly město a jeho okolí natolik poznamenány, že se velkopřevor [[Rudolf Colloredo]] z Wallsee (1585–1657) rozhodl přestěhoval sídlo řádu zpět do Prahy. Strakonice tak zůstaly jedním ze tří [[panství]] v užívání velkopřevora (Strakonice, [[Varvažov]], [[Horní Libchava]]).Průvodce po archivních fondech a sbírkách, Státní archiv v Třeboni, 1959, s. 203 [65] => [66] => V roce 1770 začal velkopřevor hrabě [[Michael Ferdinand z Althannu]] budovat jihovýchodně od Strakonic barokní [[poutní kostel]] s trojkřídlým [[Křížová chodba|ambitem]].{{Citace elektronického periodika |titul=Strakonice církevní památky |url=http://www.strakonice.net/turista/fr.asp?tab=strak&id=50&burl= |datum přístupu=2010-04-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071030191218/http://www.strakonice.net/turista/fr.asp?tab=strak&id=50&burl= |datum archivace=2007-10-30 |nedostupné=ano }} Od roku 1771 začala kolem něj vznikat osada [[Podsrp]] (dnes součást [[Přední Ptákovice|Předních Ptákovic]]). Kostel, dokončený roku 1774, byl zasvěcen Panně Marii Sedmibolestné. Dodnes je znám jako [[Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)|Kostel Panny Marie Bolestné]]. Mezitím ve Strakonicích v roce 1772 vyvrcholila epidemie [[mor]]u, na niž zemřelo 424 občanů města, což byla skoro čtvrtina jeho obyvatel. [67] => [68] => Strakonice 19. století lze charakterizovat jako město s rozvíjejícím se [[průmysl]]em. Kromě již zaběhlé textilní výroby zaměřené nově především na výrobu pokrývek hlavy, především [[fez]]ů pro vývoz (továrna [[Fezko]] byla založena v roce 1812), to byla [[doprava]], zejména [[železnice]], která napomáhala rozvoji průmyslu. V roce 1868 byla otevřena [[Železniční trať Plzeň – České Budějovice]], k níž roku 1893 přibyla [[Železniční trať Strakonice–Volary]] a v roce 1899 ještě [[Železniční trať Březnice–Strakonice]]. [69] => [70] => Počátek 20. století je poznamenán zejména [[První světová válka|první světovou válkou]]. Po vzniku samostatné republiky a následné [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]], kdy byl Řádu maltézských rytířů odebrán jeho majetek, skončila téměř 700letá správa města řádem. V roce 1919 byla ve městě založena [[Česká zbrojovka Strakonice|Jihočeská zbrojovka]], která v roce 1932 již jako Česká zbrojovka v Praze zahájila výrobu [[Motorové kolo|motorových kol]] a posléze i motocyklů.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.czas.cz/?Pageld=10003 |datum přístupu=2021-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210916183845/https://www.czas.cz/?Pageld=10003 |datum archivace=2021-09-16 |nedostupné=ano }} Tak začala slavná éra motocyklů značky ČZ. V roce 1920 vznikla Akciová společnost továren na fezy se sídlem ve Strakonicích, která vyráběla i vlněné látky, přikrývky, pletené zboží, barety a čapky.http://fezko.cz/cz/index.php?level=historie {{Wayback|url=http://fezko.cz/cz/index.php?level=historie |date=20070518164021 }} Koncem třicátých let 20. století byl ve městě dislokován prapor [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]] pod velením podplukovníka [[Jaroslav Rejžek|Jaroslava Rejžka]]. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 1166 mužů.{{Citace monografie [71] => | příjmení = Lášek [72] => | jméno = Radan [73] => | titul = Jednotka určení SOS [74] => | url = [75] => | vydavatel = Cody print [76] => | místo = Praha [77] => | počet stran = [78] => | strany = 334 [79] => | isbn = 80-902964-7-5 [80] => | isbn2 = 978-80-902964-7-3 [81] => | oclc = 71294449 [82] => }} [83] => [84] => Během druhé světové války vyráběla Zbrojovka zbraně pro potřeby německých okupantů. [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska]] znamenala konec zdejší [[Židovská obec|židovské obce]].Heřman, Jan. ''Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia''. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s. V listopadu 1942 byli [[Židé v Protektorátu Čechy a Morava|strakoničtí Židé]] odvlečeni do [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora Terezín]], odkud putovali dál do [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovacích táborů]]. [85] => [86] => Dne 6. května 1945 osvobodily Strakonice jednotky 3. americké armády [[George S. Patton|generála Pattona]]. Po osvobození se výroba ve Zbrojovce začala opět orientovat na motocykly. Výroba zbraní byla ve Strakonicích ukončena v roce 1946. Rovněž závod Fezko se navrátil k původní výrobě vlněných látek, přikrývek, pleteného zboží a [[Pokrývka hlavy|pokrývek hlavy]].{{Citace elektronického periodika [87] => | titul = Turečtější než [88] => | periodikum = Euro.cz [89] => | url = https://www.euro.cz/clanky/turectejsi-nez-882099/ [90] => | jazyk = [91] => | datum přístupu = 2024-01-21 [92] => }} [93] => [94] => Za komunistického režimu došlo k rozsáhlé přestavbě města. V [[1970–1979|70. letech]] minulého století byla zbourána řada historických staveb, které musely ustoupit nové výstavbě, včetně [[Synagoga ve Strakonicích|bývalé synagogy]] a rodného domku [[František Ladislav Čelakovský|F. L. Čelakovského]].{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Strakonice [96] => | periodikum = Aktuálně.cz [97] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/strakonice/r~4daf6e843cd411e4973a002590604f2e/ [98] => | datum vydání = 2014-09-15 [99] => | jazyk = [100] => | datum přístupu = 2024-01-21 [101] => }} [102] => [103] => == Přírodní poměry == [104] => Co do [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologického členění]] se území města nachází na rozhraní tří [[Geomorfologický celek|celků]]: V centru Strakonic jde o [[Českobudějovická pánev|Českobudějovickou pánev]], která zde podél řeky [[Otava|Otavy]] vybíhá úzkou sníženinou, zvanou [[Strakonická kotlina]] na západ (až k [[Novosedly (okres Strakonice)|Novosedlům)]]. Předměstí na severní straně, stejně jako připojené místní části dále vlevo od Otavy, už představují jižní okraj celku [[Blatenská pahorkatina]] (konkrétněji jeho podcelku [[Horažďovická pahorkatina]], okrsku [[Radomyšlská pahorkatina]]). Nad severozápadním okrajem města se zde vypíná vrch [[Kuřidlo]] (546 m). Okrajové místní části na jihovýchodě, po pravé straně Otavy, příslušejí k celku [[Šumavské podhůří]] (podcelek [[Bavorovská vrchovina]], okrsek [[Miloňovická pahorkatina]]). V něm též leží nejvyšší bod města, vrch [[Velká Kakada]] (jinak též zvaný Srpská, 564 m). [105] => [106] => Z hlediska [[Podnebí Česka|klimatické regionalizace Česka]] dle [[Evžen Quitt|Quitta]] spadá většina území města do mírně teplé oblasti třídy MT11. [107] => [108] => === Chráněné části přírody === [109] => [110] => *Kolem města se v jeho hranicích rozkládají či do nich alespoň zasahují následující chráněná území: [111] => ** PR [[Bažantnice u Pracejovic]] [112] => ** PR [[Kuřidlo]] [113] => ** PP [[Ryšovy]] [114] => ** PP [[Tůně u Hajské]] [115] => * Ve Strakonicích je též vyhlášeno několik památných stromů: [116] => ** [[Otavský dub]], na pravém břehu Otavy západně od města [117] => ** [[Podsrpenské lípy]], dva stromy v Podsrpenské ulici ([[Silnice I/22|I/22]]), směrem z města asi 150 m za vodojemem [118] => ** [[Švandova lípa]], v lokalitě Na Kalvárii, někdejším hřbitově vpravo od silnice do Pracejovic [119] => ** [[Václavská lípa]], v Podsrpenské ulici poblíž hasičské stanice [120] => [121] => == Obyvatelstvo == [122] => === Vývoj počtu obyvatel === [123] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 607 domech 7723 obyvatel, z nichž bylo 4248 žen. 7581 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 44 k německé a 8 k židovské. Žilo zde 6094 římských katolíků, 248 evangelíků, 387 příslušníků Církve československé husitské a 178 židů.{{Citace monografie [124] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [125] => | svazek = I. Země Česká [126] => | typ svazku = díl [127] => | vydavatel = Orbis [128] => | místo = Praha [129] => | rok = 1924 [130] => | strany = 353 [131] => | počet stran = 598 [132] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 902 domech 9883 obyvatel. 9599 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 124 k německé. Žilo zde 7936 římských katolíků, 886 evangelíků, 248 příslušníků Církve československé husitské a 169 židů.{{Citace monografie [133] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [134] => | svazek = I. Země Česká [135] => | typ svazku = díl [136] => | vydavatel = Orbis [137] => | místo = Praha [138] => | rok = 1934 [139] => | strany = 331 [140] => | počet stran = 613 [141] => }} [142] => [143] => {| class="wikitable" [144] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Strakonice{{Citace elektronické monografie [145] => | korporace = Český statistický úřad [146] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [147] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [148] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [149] => | strany = 252, 253 [150] => | lokace = záznam 90 [151] => | datum vydání = 2007-03-03 [152] => | datum přístupu = 2014-12-16 [153] => | jazyk = [154] => }} [155] => |- [156] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [157] => |- style="text-align: right;" [158] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [159] => | 8 327|| 9 246|| 8 733 || 8 789 || 8 715 || 9 001 || 11 398 || 12 056 || 14 297 || 17 478 || 21 731 || 24 705 || 23 800 || 22 690 [160] => |- style="text-align: right;" [161] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [162] => | 667 || 684 || 678 || 737 || 765 || 839 || 1 175 || 1 551 || 1 728 || 1 936 || 2 018 || 2 301 || 2 479 || 2 693 [163] => |} [164] => [165] => === Struktura populace === [166] => [167] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 550787 Strakonice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Strakonice roku 2011 [168] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 550787 Strakonice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Strakonice roku 2011 [169] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 550787 Strakonice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Strakonice roku 2011 [170] => [171] => [172] => == Obecní správa a politika == [173] => === Místní části === [174] => Město se člení na sedm [[katastrální území|katastrálních území]] a osm [[část obce|částí města]] (''údaje k roku 2011''{{Citace elektronické monografie [175] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [176] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [177] => | datum vydání = 2015-12-21 [178] => | datum přístupu = 2017-01-16 [179] => | vydavatel = Český statistický úřad [180] => }}): [181] => * Strakonice I (k. ú. Strakonice) [182] => * Strakonice II (k. ú. Nové Strakonice) [183] => * [[Dražejov (Strakonice)|Dražejov]] (k. ú. Dražejov u Strakonic) [184] => * [[Hajská]] [185] => * [[Modlešovice]] [186] => * [[Přední Ptákovice]] [187] => * k. ú Střela, části [[Střela (Strakonice)|Střela]] – 46 obyvatel a [[Virt]] [188] => [189] => V severní části města se nachází obytná lokalita Habeš. Tvoří jí přibližně 120–140 rodinných domů a tři bytové domy. V okolí se nacházejí vrchy [[Ryšovy|Ryšová]] (527 m n. m.) a [[Kuřidlo]] (546 m n. m.), které jsou zároveň přírodními rezervacemi. [190] => [191] => Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce [[Droužetice]], [[Mutěnice (okres Strakonice)|Mutěnice]], [[Rovná (okres Strakonice)|Rovná]] a [[Řepice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 120, 333, 452 a 461. [192] => [193] => === Samospráva === [194] => [[Soubor:Břetislav Hrdlička, 2022, MDF Strakonice.jpg|thumb|Břetislav Hrdlička, starosta města]] [195] => V letech 1998–2014 byl starostou města [[Pavel Vondrys]] a místostarosty pak byli [[Pavel Pavel]] (1998–2006, 2008–2014), Karel Vlasák (2006–2008), Zdeňka Tomšovicová (1998–2006) a Ivana Říhová (2006–2014). Starostou města je od roku 2014 [[Břetislav Hrdlička]] ([[Strakonická veřejnost]]). [196] => [197] => Při [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|volbách v roce 2018]] opět vyhrálo se ziskem 51,15 % uskupení Strakonická veřejnost{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Výsledky voleb ve Strakonicích [199] => | periodikum = www.volby.cz [200] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=3106&xobec=550787&xstat=0&xvyber=0 [201] => | datum_přístupu = 2018-11-23 [202] => }}, krajský soud však výsledek zrušil, a volby se tak opakovaly.{{Citace elektronického periodika [203] => | příjmení1 = Tvrdoň [204] => | jméno1 = Jan [205] => | příjmení2 = Janáková [206] => | jméno2 = Barbora [207] => | titul = Volby ve Strakonicích neplatí. Město plíživě omezovalo opozici kampaň, řekl soud [208] => | periodikum = Deník N [209] => | url = https://denikn.cz/23013/volby-ve-strakonicich-neplati-mesto-plizive-omezovalo-opozici-kampan-rekl-soud/?ref=tema [210] => | datum_přístupu = 2018-11-23 [211] => }} V opakovaných volbách hnutí SV výsledek ještě vylepšilo, získalo přes 64 % hlasů.{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = Opakované volby ve Strakonicích vyhrálo hnutí Strakonická Veřejnost a ovládlo zastupitelstvo [213] => | periodikum = iROZHLAS [214] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/strakonice-volby-opakovani-ustavni-soud-strakonicka-verejnost_1912150620_cha [215] => | datum vydání = 2019-12-15 [216] => | jazyk = cs [217] => | datum přístupu = 2024-01-21 [218] => }} V roce 2022 získalo hnutí 61 % a Hrdlička se opět stal starostou.{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = Jasným vítězem voleb ve Strakonicích je hnutí Strakonická Veřejnost, získalo přes 61 procent hlasů [220] => | periodikum = České Budějovice [221] => | url = https://budejovice.rozhlas.cz/jasnym-vitezem-voleb-ve-strakonicich-je-hnuti-strakonicka-verejnost-ziskalo-pres-8834133 [222] => | datum vydání = 2022-09-24 [223] => | jazyk = cs [224] => | datum přístupu = 2024-01-21 [225] => }}{{Citace periodika [226] => | příjmení = Škotko [227] => | jméno = Petr [228] => | titul = Strakoničtí zastupitelé mají za sebou ustavující jednání. [229] => | periodikum = Strakonický deník [230] => | datum vydání = 2022-10-19 [231] => | jazyk = [232] => | url = https://strakonicky.denik.cz/volby-2022-komunalni/video-strakonicti-zastupitele-maji-za-sebou-ustavujici-jednani-bylo-klidne-20221.html [233] => | datum přístupu = 2024-01-21 [234] => }} [235] => [236] => === Symboly města === [237] => Město získalo právo na prapor v roce 1992. Odráží historickou roli rodu Bavorů dlouho vládnoucích Strakonicím (1235–1402) a [[Řád Johanitů|řádu johanitů]] (od 16. století [[Maltézský řád|řádu maltézských rytířů]]), kterým město patřilo v letech 1402–1925. List praporu má dvě pokosem dělená pole: horní červené s bílým maltézským křížem a dolní žluté s kosmo položenou střelou z historické městské pečeti. Poměr délky k šířce je 3 : 2. [238] => [239] => [[Znak (heraldika)|Znak]] byl Strakonicím udělen roku 1525 (pravděpodobně) se symboly [[Řád Johanitů|johanitů]]. Na modrém štítě se nachází hradby s klíčovými střílnami, brána se zvednutou zlatou mříží, nad ní je [[cimbuří]] a věž s dvěma okny (uvnitř oken jsou kříže), dvěma cimbuřími a červenou střechou se dvěma zlatými makovicemi. Po stranách věže jsou dva červené štítky se zlatými šňůrkami. Vpravo je na štítku stříbrný kříž, na levém štítku je stříbrná landštejnská růže, která má zlatý střed a zelené kališní lístky. Růže je tu nejspíš omylem, protože žádný z [[Landštenové|pánů z Landštejna]] nebyl v čele řádu johanitů (v době vzniku znaku tam byli [[Rožmberkové]]). Staré malby znaku se nezachovaly, ale máme doklady o stříbrné růži na červeném štítku, proto je růže stále na strakonickém znaku, i když nemá co do činění se strakonickou historií. Je také možné, že růže byla umístěna na znak z výtvarných důvodů. [240] => [241] => Strakonice získaly i právo na [[pečeť]], ale neví se přesně kdy. [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] na přímluvu velkopřevora Jana z Vartenberka (1534–1542) udělil městu privilegium, v němž se píše: „Také týmž obyvatelům v štědrosti naší královské tuto zvláštní milost činiti ráčíme, aby touž pečetí, kteréž jsou od starodávna užívání byli, ve všech a všelijakých potřebách obecních červeným voskem pečetiti mohli a moc jměli…“ Z této citace vyplývá, že Strakonice získali pečeť už dříve, zřejmě z privilegia velkopřevora [[Jan III. z Rožmberka|Jana III. z Rožmberka]]. Za jeho působení totiž došlo k potvrzení a výraznému rozšíření stávajících městských výsad. [242] => [243] => == Hospodářství == [244] => Ve Strakonicích má tradici především průmysl [[Textilní průmysl|textilní]], [[Strojírenství|strojírenský]] a [[Výroba piva|pivovarnictví]]. [245] => [246] => Textilní průmysl zde zastupuje Fezko, které začalo roku 1812 vyrábět slavné [[fez]]y.{{Citace elektronické monografie [247] => | titul = RETRO: Fezy ze Strakonic znal celý svět. Nosily je v islámských zemích i armádě [248] => | url = https://strakonicky.denik.cz/ctenar-reporter/retro-fezy-ze-strakonic-znal-cely-svet-nosily-je-v-islamskych-zemich-i-armade-20.html [249] => | datum přístupu = 2024-02-01 [250] => }} Vyráběly se také [[baret]]y a jiné pokrývky hlavy, [[přikrývka|přikrývky]], [[pletené zboží]] a [[vlněná látka|vlněné látky]]. Dnes se vyrábějí hlavně [[autotextilie]]. Firma vlastní Tonak, a v roce 2005 založila dceřinou společnost Fezko Slovakia v [[Žilina|Žilině]].{{doplňte zdroj}} [251] => [252] => [[Česká zbrojovka Strakonice|ČZ]] (Česká zbrojovka) byla založena roku 1919 (původní název Jihočeská zbrojovka). Zpočátku vyráběla jen [[pistole]], [[vzduchovka|vzduchovky]] a pak i [[automatická zbraň|automatické zbraně]]. Od roku 1929 dělá firma [[jízdní kolo|jízdní kola]] a od roku 1932 i [[motocykl]]y (též zn. [[Jawa]]), které největší slávy dosáhly v padesátých a šedesátých letech 20. století. V roce 1946 byl podnik [[znárodnění|znárodněn]] a ukončila se výroba zbraní. V osmdesátých letech došlo k útlumu výroby motocyklů a firma se soustředila na produkci [[řetěz]]ů, [[nástroj]]ů, [[forma|forem]], [[odlitek|odlitků]] a [[obráběcí stroj|obráběcích strojů]] k výrobě autokomponentů – [[převodová skříň|převodových skříní]] a [[turbodmychadlo|turbodmychadel]]. [253] => [254] => Strakonice získaly právo vařit [[pivo]] (tzv. právo várečné) v roce 1367, i když pivo se zde vařilo už před rokem 1308. Místní [[Pivovar Strakonice|měšťanský pivovar]] byl založen roku 1649. Dnes vaří piva značky [[Dudák (pivo)|Dudák]] (Dudák Black tmavý ležák, Dudák Driver nealkoholické pivo, Dudák Nektar světlý ležák, Dudák Premium světlý ležák, Klostermann polotmavý ležák, Král Šumavy světlý ležák, Otavský zlatý, Párty soudek, Švanda světlé pivo, Velkopřevor světlý speciál). Punc jedinečnosti tomuto zlatému moku dodával fakt, že strakonické pivo Dudák bylo vařeno ženou – paní sládkovou Dagmar Vlkovou. Od roku 2015 je tomu ale jinak, sládkem pivovaru je Dušan Krankus. [255] => [256] => === Firmy === [257] => * Tonak [258] => * Sage Automotive Interiors [259] => * [[Česká zbrojovka Strakonice]] [260] => * Dura Automotive CZ [261] => * Aluprogress (dříve Metal Progres Strakonice) [262] => * DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice [263] => [264] => === Služby === [265] => ==== Zdravotnické služby ==== [266] => [[Soubor:Strakonice-pohled z Podsrpu.jpg|náhled|Pohled na Strakonice z kopce Podsrp]] [267] => Strakonická nemocnice poskytuje péči na 314 lůžkách v 8 lůžkových odděleních a v 58 odborných ambulancích ve Strakonicích, [[Vodňany|Vodňanech]] a [[Blatná|Blatné]]. V nemocnici se každý rok narodí kolem 800 dětí, bývá hospitalizováno cca 15 000 pacientů a lékařský personál ošetří zhruba 260 000 ambulantních pacientů. To vše zajišťuje přes 500 kmenových zaměstnanců. [268] => [269] => Strakonická nemocnice je nositelem prestižního titulu [[Baby Friendly Hospital]], získala certifikát jakosti podle ČSN [[ISO 9001:2001]] a akreditaci podle [[Spojená akreditační komise|SAK ČR]].{{Citace elektronického periodika [270] => | titul = Nemocnice Strakonice, a.s. [271] => | periodikum = www.nemocnice-st.cz [272] => | url = http://www.nemocnice-st.cz/ [273] => | datum přístupu = 2024-01-21 [274] => }} [275] => [276] => ==== Městské informační centrum ==== [277] => Informačním centrum ve Strakonicích poskytuje informace o pamětihodnostech, přírodních zajímavostech, turistických cílech regionu a jízdních řádech. Dále nabízí informace o ubytování a stravování, kulturní a sportovní přehledy a veřejný internet. Ve foyer městského úřadu se nachází samoobslužný platební kiosek, kde lze zakoupit vstupenky na akce pořádané Městským kulturním střediskem. Pro turisty jsou připraveny turistické propagační materiály. Městské informační centrum nabízí širokou škálu pohlednic, map, místních i regionálních průvodců a publikací a upomínkových předmětů ze Strakonic. [278] => [279] => == Doprava == [280] => {{Viz též|Doprava ve Strakonicích}} [281] => [[Soubor:Strakonice, nové autobusové nádraží 01.jpg|náhled|Autobusový terminál u vlakového nádraží]] [282] => [283] => Strakonice leží na křižovatce silnic první třídy [[Silnice I/4|I/4]] ([[Praha]]–[[Strážný]]) a [[Silnice I/22|I/22]] ([[Draženov]] – [[Klatovy]] – [[Vodňany]] – [[České Budějovice]]). [284] => [285] => Městem vede [[železniční trať Plzeň – České Budějovice]] se [[Strakonice (nádraží)|stanicí Strakonice]], otevřená 1. září 1868. Tato trať je od 60. let 20. století elektrizována střídavou [[Železniční napájecí soustava|napájecí soustavou]] 25 kV, 50 Hz. Dále zde odbočuje [[Železniční trať Strakonice–Volary]] (otevřená v úseku Strakonice – [[Vimperk]] dne 15. října 1893) a [[Železniční trať Březnice–Strakonice]], otevřená 11. června 1899. [286] => [287] => [[Městská autobusová doprava ve Strakonicích|Městskou hromadnou dopravu]] zajišťuje pět autobusových linek firmy [[ČSAD STTRANS]]. Autobusové nádraží meziměstské dopravy leží nedaleko vlakového nádraží, od roku 2018 v rámci společného terminálu. Přímé autobusové spojení je provozováno do Prahy, Českých Budějovic a Brna. [288] => [289] => Ve Strakonicích se nachází také vnitrostátní civilní letiště se dvěma přistávacími/vzletovými dráhami – [[Letiště Strakonice]]. [290] => [291] => == Společnost == [292] => === Školství === [293] => Město zřizuje deset mateřských škol (Čtyřlístek, U Parku, další pak na ulicích Lidická, A. B. Svojsíka, Lidická, Spojařů, Stavbařů, Školní a Šumavská) a čtyři základní školy (ZŠ Povážská, ZŠ F. L. Čelakovského a dvě v ulicích Dukelská a Jiřího z Poděbrad). Ve Strakonicích se nachází tři střední školy a jedna vyšší odborná škola – gymnázium, Euroškola Strakonice střední odborná škola a VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb Strakonice. [294] => [295] => === Kultura === [296] => [[Soubor:MDF Strakonice 2018 02 Skotsko 01.jpg|náhled|Průvod městem při Mezinárodním dudáckém festivalu]] [297] => Město je známé [[Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích|Mezinárodním dudáckým festivalem]]. První ročník se uskutečnil v roce 1967 u příležitosti 600. výročí založení města. Nyní se koná každé dva roky vždy na konci srpna a účastní se ho dudáci z více než desítky států. [298] => [299] => * Novoroční ohňostroj – v podvečer Nového roku se koná již tradiční ohňostroj nad řekou Otavou [300] => * Strakonické vítání léta – otevření muzea, přivítání nové turistické sezony, bohatý kulturní i sportovní program [301] => * Tattoo Jam – tetovací a hudební festival [302] => * Národní šampionát mažoretek ČR – mistrovství Čech, soutěž mažoretkových skupin [303] => * Dance show – celorepubliková přehlídka tanečních souborů a skupin [304] => * Noc kostelů – netradiční prohlídka sakrálních staveb [305] => * Pivovarská pouť – kulturní zážitek nejen pro milovníky dobrého piva, který je tradičně zahájen neckiádou na řece Otavě [306] => * Rumpálování – středověké slavnosti, ukázky zapomenutých řemesel, šermířská a kejklířská vystoupení [307] => * Běh městem Strakonice 21. srpna – sportovní připomínka 21. srpna 1968 pro všechny věkové kategorie, která nabízí trať dlouhou 3,3 nebo 6,6 km [308] => * [[Strakonice nejen sobě]] – multižánrový festival, který si dal za cíl přiblížit lidem strakonickou kulturu, oživit veřejná místa, propojit kulturní scénu s místními a vzájemně lidi spojit k sobě [309] => * Václavská pouť – jedna z největších poutí v republice, nabízí pouťové atrakce, stánkový prodej, bohatý kulturní i sportovní program [310] => * Sportem proti rakovině – dříve Běh Terryho Foxe a Běh naděje, který se koná v polovině září na podporu boje proti této zákeřné nemoci [311] => * Běh okolo Kuřidla – závod v přespolním běhu pro všechny věkové kategorie [312] => * Adventní trhy pod Rumpálem – tradiční adventní rozjímání v prostorách II. hradního nádvoří, které bývá spojeno i s mikulášskou nadílkou a peklem [313] => [314] => ==== Šmidingerova knihovna Strakonice ==== [315] => {{Podrobně|Šmidingerova knihovna Strakonice}}[[Soubor:Strakonice - castle.jpg|náhled|Šmidingerova knihovna]] [316] => Šmidingerova knihovna je příspěvková organizace s právní subjektivitou. Je to univerzální [[Knihovna (instituce)|veřejná knihovna]], která nabízí knihovnické, bibliografické a informační služby a současně je centrem kulturního a společenského života. Jejím zřizovatelem je Město Strakonice. Vykonává regionální funkci pro celý region Strakonice. [317] => [318] => Šmidingerova knihovna je jednou z nejstarších knihoven v České republice. Její vznik se datuje do roku 1843, kdy kněz, páter [[Josef Šmidinger|Josef Schmidinger]] (1801–1852), věnoval městu Strakonice soubor knih, určený k veřejnému půjčování.{{Citace monografie [319] => | titul = Strakonice – vlastivědný sborník. 2. díl, Kapitoly ze společenského života [320] => | vydání = 1 [321] => | vydavatel = Město Strakonice [322] => | místo = Strakonice [323] => | rok vydání = 2003 [324] => | počet stran = 399 [325] => | strany = 368 [326] => | isbn = 80-239-1640-8 [327] => }} Množství bohužel není známo. Od roku 1880 se knihovna několikrát stěhovala, naposledy v roce 1949 do prostoru [[Strakonice (hrad)|strakonického hradu]], kde sídlí i nyní.{{Citace monografie [328] => | titul = Strakonice – vlastivědný sborník. 2. díl, Kapitoly ze společenského života [329] => | vydání = 1 [330] => | vydavatel = Město Strakonice [331] => | místo = Strakonice [332] => | rok vydání = 2003 [333] => | počet stran = 399 [334] => | strany = 370 [335] => | isbn = 80-239-1640-8 [336] => }} Od roku 1927 fungovala ve Strakonicích i Riegrova knihovna okresního osvětového sboru, která zajišťovala půjčování knih do menších obcí v okrese. Po únoru 1948 došlo ke sloučení se Šmidingerovou knihovnou a přejmenování na Okresní lidovou knihovnu.{{Citace monografie [337] => | titul = Šmidingerova knihovna ve Strakonicích: 165 let: 1843-2008 [338] => | vydání = 1. [339] => | vydavatel = Šmidingerova knihovna [340] => | místo = Strakonice [341] => | rok vydání = 2008 [342] => | počet stran = 23 [343] => | strany = [344] => | isbn = [345] => }} Ke svému původnímu názvu se knihovna vrátila v roce 1993. Od roku 1995 knihovna přešla na plně automatizovaný systém Lanius a od roku 1997 mohou návštěvníci využít přístup k internetu. V roce 2007 prošla knihovna rozsáhlou rekonstrukcí. [346] => [347] => K 31. prosinci 2018 bylo v knihovně 4095 registrovaných uživatelů, z toho 1158 dětí do 15 let. Knihovní fond tvořilo 138 680 knihovních jednotek.{{Citace elektronického periodika [348] => | titul = Výroční zpráva za rok 2018 [349] => | url = http://www.knih-st.cz/sites/default/files/vyrocni_zprava_sk_2018.pdf [350] => | periodikum = Šmidingerova knihovna Strakonice [351] => | datum přístupu = 2019-07-08 [352] => }} [353] => [354] => ==== Muzea ==== [355] => [356] => * Muzeum středního Pootaví Strakonice{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Muzeum středního Pootaví [358] => | periodikum = muzeum-st.cz [359] => | url = https://muzeum-st.cz/ [360] => | datum vydání = 2021-09-02 [361] => | jazyk = [362] => | datum přístupu = 2023-09-04 [363] => }} [364] => * Muzeum historie ČZ a.s. (v areálu závodu){{Citace elektronického periodika [365] => | příjmení = [366] => | jméno = [367] => | titul = Muzeum historie ČZ a.s. [368] => | periodikum = [369] => | url = https://www.jiznicechy.cz/turisticke-cile/191-muzeum-historie-cz-a-s-v-arealu-zavodu [370] => | datum vydání = 2023-02-24 [371] => | jazyk = [372] => | datum přístupu = 2023-09-04 [373] => }} [374] => [375] => == Sport == [376] => Největší úspěchy sklízejí strakoničtí sportovci v basketbale a házené. Basketbalový klub [[BK Strakonice]] vznikl v roce 1939. V roce [[2008]] došlo k rozkolu mezi mužskou a ženskou částí klubu, která vyvrcholila odchodem mužských a chlapeckých oddílů do SK Basketbal Strakonice. Od této doby je původní klub zaměřen čistě na ženský basketbal. Ženy jsou velmi úspěšné, od roku 1993 hrají nepřetržitě [[Ženská basketbalová liga|nejvyšší českou soutěž]]. V ligovém ročníku [[Ženská basketbalová liga 2010/2011|2010/11]] vybojovaly 3. místo.{{Citace elektronického periodika [377] => | titul = Strakonické basketbalistky otočily sérii s Valosunem a slaví bronz [378] => | periodikum = iDNES.cz [379] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/strakonicke-basketbalistky-otocily-serii-s-valosunem-a-slavi-bronz.A110427_194605_zbasket_ald [380] => | datum vydání = 2011-04-27 [381] => | jazyk = cs [382] => | datum přístupu = 2022-08-14 [383] => }} Tím zopakovaly výsledek svých předchůdkyň ze sezóny 1951/52. Ty tehdy hrály pod názvem Tesla Strakonice. Hráčky BK Strakonice ke svým domácím zápasům nastupují ve Sportovní hale Starz (Máchova 1113), která pojme 580 diváků. [384] => [385] => [[Česká extraliga v házené mužů|Nejvyšší soutěž]] hrají i mužští házenkáři [[HBC JVP Strakonice 1921]]. Své domácí zápasy hraje v hale Strakonice (Máchova 108), někdy zvané též Oblouková hala. Nachází se hned vedle haly Starz, ve velkém městském sportovním areálu. [386] => [387] => [[Fotbal]]ový klub [[SK Strakonice 1908]] se počátkem 21. století střídavě pohyboval mezi třetí ([[Česká fotbalová liga]]) a čtvrtou ([[Divize A]]) nejvyšší soutěží. V [[Divize A 2011/12|sezoně 2011/12]] obsadil druhé místo v divizi A, čímž si pro [[Česká fotbalová liga 2012/13|sezonu 2012/13]] zajistil postup do ČFL.[[Soubor:Strakonice-ice stadium.jpg|náhled|Zimní stadion ve Strakonicích]]Hokejový tým [[HC Strakonice]] si v sezoně 2007/2008 vítězstvím v [[Krajské hokejové přebory|krajském hokejovém přeboru]] a následné kvalifikaci vydobyl právo postupu do [[2. česká hokejová liga|2. národní hokejové ligy]], které však z finančních důvodů nevyužil. Kategorie juniorů zvítězila v sezóně 2011/2012 krajskou ligu juniorů a postoupila do ligy juniorů. O rok později zvítězili v kraji i dorostenci a dnes hrají ligu staršího dorostu a zůstali i v krajské lize. [388] => [389] => Ve Strakonicích působí také [[TJ ČZ Strakonice]], která sdružuje volejbalistky a volejbalisty, kteří hrají krajský přebor II a okresní soutěž. [390] => [391] => SK JUDO 1990 Strakonice vznikl v roce 1990. Předsedou oddílu je Karel Zelinka (1. dan) a hlavním trenérem Libor Pešek (3. dan). Členové klubu se pravidelně účastní kvalifikačních turnajů s mezinárodní účastí a pravidelně se umisťují na stupních vítězů ve svých kategoriích na přeborech ČR. [392] => [393] => Od roku 2002 funguje ve Strakonicích florbalový tým [[FbC Strakonice]], který se již několikrát dostal do vyšší ligy florbalové soutěže. Každoročně se tu v červnu koná Memoriál Petra Adlera, který připomíná působení bývalého hráče a trenéra, který podlehl vážné nemoci. [394] => [395] => Od roku 2009 měly Strakonice [[ragby]]ový tým RC Strakonice, který vytvořil společný tým se sousedním Pískem a hrál nejnižší soutěž ČR. Vodní pólo se zde hraje od roku 1930, a to pod TJ Fezko Strakonice. Od sezóny 2004/2005 po 2012/2013 se zdejší mužský tým stal devětkrát za sebou mistrem nejvyšší české soutěže.{{Citace elektronické monografie [396] => | titul = Roční výsledky [397] => | url = http://vodnipolo.tjfezko.cz/muzi/rocni-vysledky [398] => | vydavatel = TJ Fezko [399] => | místo = Strakonice [400] => | datum přístupu = 2013-11-04 [401] => }} [402] => [403] => == Pamětihodnosti == [404] => {{viz též|Seznam kulturních památek ve Strakonicích}} [405] => [[Soubor:Strakonice-cz-castle.jpg|náhled|upright=1.0|Strakonický hrad – hradní věž Rumpál]] [406] => [[Soubor:Strakonice-cz-church.jpg|náhled|upright=1.0|Kostel sv. Prokopa na strakonickém hradě]] [407] => [[Soubor:ST sv Marketa od JJZ DSCN5619.JPG|náhled|upright=0.9|Kostel sv. Markéty]] [408] => [[Soubor:ST mariansky sloup DSCN5617.JPG|náhled|upright=0.6|Mariánský sloup]] [409] => [[Soubor:ST lavka pres Otavu DSCN5647.JPG|náhled|upright=1.0|Ocelová lávka přes Otavu]] [410] => [411] => * [[Strakonice (hrad)|Strakonický hrad]] – založen ve 13. století na soutoku [[Otava|Otavy]] a [[Volyňka|Volyňky]]. V roce 1243 daroval [[Bavor I. ze Strakonic|Bavorem I.]] a jeho manželka Bohuslava část hradu [[Maltézský řád|řádu maltézských rytířů]], kteří si zde ve stísněném prostoru vybudovali komendu (klášter). V nejstarší raně gotické části kolem kostela sv. Prokopa s věží, kapitulní síní a ambitem se zachovala řada stavebních detailů ze 13. století a velmi cenné fresky (kolem 1340) v ambitu a na kruchtě kostela. Západní věž Rumpál je z doby kolem roku 1300, jižní věž Jelenka byla přistavěna kolem 1500. Stavební úpravy byly ukončeny 1714–1721 [[Baroko|barokní]] západní zámeckou přístavbou, takže současná podoba hradu kombinuje prvky několika architektonických slohů. Hrad byl dvakrát dobyt a zpustošen. Od roku 1995 je celý areál prohlášen za [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]] a v posledních letech prošel nákladnou a rozsáhlou rekonstrukcí (za přispění fondů EU a tzv. Norských fondů). Dnes v jeho areálu sídlí Muzeum středního Pootaví, Šmidingerova knihovna, nově opravené sály (Rytířský sál, Maltézský sál, sál U Kata) v budově bývalého panského pivovaru využívá k představením a výstavám Městské kulturní středisko. [412] => * Barokní [[mariánský sloup]] uprostřed Palackého náměstí z let 1730–1740, též [[morový sloup|morový]], dříve stál na Velkém náměstí, na místě staršího sloupu z roku 1586 [413] => * [[Kostel svaté Markéty (Strakonice)|Kostel sv. Markéty]] z let 1580–1583 podle plánů V. Vogarelliho na místě staršího kostela, průčelí upraveno roku 1777. Jednolodní stavba se síťovou klenbou a věží. [414] => * původně [[Gotika|gotický]] hřbitovní [[kostel]] [[Svatý Václav|sv. Václava]] ze 13. století blízko obou nádraží s [[Baroko|barokními]] úpravami [415] => * Poutní [[Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)|kostel Navštívení Panny Marie Bolestné]] v části Podsrp na jihovýchodním okraji města z 18. století, který se stal vyhledávaným [[Poutní místo|poutním místem]]. Zajímavý je trojkřídlý [[Křížová chodba|ambit]] na západní straně kostela stejně jako jednopatrová [[fara]] s [[Voluta|volutovými]] štíty. [416] => * Bývalá radnice na Velkém náměstí – zdobená sgrafity akademického malíře [[Josef Bosáček|Josefa Bosáčka]] podle návrhu [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] [417] => * Budova České spořitelny – sgrafitová výzdoba taktéž Josefa Bosáčka na návrh [[Václav Malý (malíř)|Václava Malého]] [418] => * [[Židovský hřbitov ve Strakonicích|Židovský hřbitov]] asi 2 km od Strakonic ve směru na [[Pracejovice]] [419] => * [[Masné krámy]] (čp. 142) – původní středověká zástavba [420] => * Domy čp. 44 a 45 – tzv. ''Papežovy domy'' [421] => * pamětní deska [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] na domě čp. 47 (Velké nám.) s reliéfem profesora a nápisem: "V tomto domě promluvil 16. 2. 1891 svoji kandidátní řeč před svým zvolením za poslance do Říšské rady první prezident Československé republiky T. G. Masaryk" [422] => * Pamětní deska [[Josef Skupa|Josefa Skupy]] na domě čp. 140 (dříve hostinec U Švehlů) [423] => * Pozdně empírový [[gloriet]] – drobná stavba podobající se otevřenému antickému chrámu z roku 1837, nachází se na umělém návrší v Rennerových sadech [424] => * Pomník [[Jan Hus|Jana Husa]] a [[Antonín Renner|Antonína Rennera]] [425] => * Pomník [[František Ladislav Čelakovský|Františka Ladislava Čelakovského]] od sochaře [[Břetislav Benda|Břetislava Bendy]] [426] => * Kaple [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] [427] => * Kaple [[Martin z Tours|sv. Martina]] – u bývalého Siebertova ústavu pod areálem nemocnice, dnes domov důchodců [428] => * Most [[Jan Palach|Jana Palacha]] z roku 1977 [429] => * Ocelová lávka pro pěší a cyklisty z roku 2009 [430] => * Velké [[dudy]] – na kruhovém objezdu u [[Fezko|Fezka]], autor [[Pavel Pavel]] [431] => * Stonehenge – replika brány pravěké [[svatyně]], autor Pavel Pavel, který si na tom zkoušel teorii o stavbě [[Stonehenge]] v Anglii [432] => * [[Memento strakonických Židů]] – podoba sedmiramenného svícnu [[menora]], uprostřed doplněný kamenem z řeky Otavy – se nachází u Měšťanského pivovaru nedaleko stavby nové lávky (2009) [433] => [434] => === Zaniklé stavby === [435] => * Na návrší Kalvárie západně od strakonického hradu stála gotická kaple Povýšení svatého Kříže, v jejímž okolí se rozprostíral hřbitov. Na něm podle lidové pověsti byl pochován legendární Švanda dudák. Ke kapli vedla [[Křížová cesta (Strakonice)|Křížová cesta]]. [436] => * Rodný dům básníka národního obrození, kritika a překladatele [[František Ladislav Čelakovský|Františka Ladislava Čelakovského]] – Jeho rodný domek stával v současné Čelakovského ulici, při městských hradbách, vedle Rennerových sadů. Podle pamětníků byl tento dům zbořen zhruba kolem roku 1978, a to především kvůli jeho špatnému a zchátralému stavu. Mnoho místních obyvatel tím bylo velmi rozhořčeno, místo zboření by uvítali především jeho rekonstrukci{{Citace periodika [437] => | titul = Rodný dům F. L. Čelakovského [438] => | periodikum = Strakonický deník [439] => | datum vydání = 2010-07-26 [440] => | jazyk = cs [441] => | url = https://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/st_20100726_misto_flc.html [442] => | datum přístupu = 2024-01-21 [443] => }}. [444] => * Strakonická synagoga {{Citace elektronického periodika [445] => | příjmení = Beran [446] => | jméno = Pavel [447] => | titul = Zaniklé obce po roce 1945 [448] => | periodikum = www.zanikleobce.cz [449] => | url = http://www.zanikleobce.cz/ [450] => | datum vydání = 2006-27-02 [451] => | datum přístupu = 2024-01-21 [452] => }} – Židovská synagoga stávala na místě dnešního dětškého hřiště a parku za dnešním obchodním domem Prior. Byla postavena židovskou obcí v roce 1860. Nahradila starší dřevěnou synagogu, která se zhroutila při svatebním obřadu v roce 1858. Stržena, zcela zničena, byla roku 1976 cíleně při velké komunistické přestavbě (tzv. asanaci) města, která probíhala v sedmdesátých letech 20. století. Je zde umístěn malý památník v úrovni terénu ve tvaru židovské hvězdy. [453] => * Husův sbor v Bezděkovské ulici – Modlitebna a fara [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]] ve Strakonicích byly jako jednotný celek postaveny r. 1936 v tradicionalistickém stylu s vlivy [[rondokubismus|rondokubismu]]. V roce 2019 budova prakticky zanikla po letech relativního chátrání a dlouhodobého nezájmu jak široké veřejnosti, tak místní samosprávy, kdy již soukromým vlastníkem byla postavena za využití pouze některých konstrukčních prvků původní budovy Husova sboru (ostatní části při přípravě nové stavby strženy) nová budova určená ke komerčním a obytným účelům. [454] => [455] => == Osobnosti == [456] => [457] => === Rodáci === [458] => * [[Adam Holeksa]] (*1984), mistr světa ve sportovní kynologii{{Citace elektronického periodika [459] => | titul = Adam Holeksa, Strakonice - Strakonice II - ZlatéStránky.cz [460] => | periodikum = www.zlatestranky.cz [461] => | url = https://www.zlatestranky.cz/profil/H2005676 [462] => | datum přístupu = 2024-02-29 [463] => }} [464] => * [[Jaroslav Beck]] (* 1988), hudební skladatel [465] => * [[Miroslav Beneš]] (* 1956), politik [466] => * [[Jan Zdeněk Cvrček]] (1915–2005), lékař, mykolog a publicista. Byl internistou na strakonické poliklinice, ředitelem okresního ústavu národního zdraví, přednostou oddělení klinické biochemie. Krátce před smrtí dokončil knihu pamětí, kterou věnoval rodným Strakonicím.{{Citace elektronického periodika [467] => | titul = MUDr. Jan Zdeněk Cvrček {{!}} Město Strakonice [468] => | periodikum = www.strakonice.eu [469] => | url = https://www.strakonice.eu/content/mudr-jan-zdenek-cvrcek [470] => | datum přístupu = 2024-02-29 [471] => }} [472] => * [[František Ladislav Čelakovský]] (1799–1852), básník, překladatel a [[Slavistika|slavista]] [473] => * [[Adolf Daněk]] (1869–1950), sběratel [[Pošumaví|pošumavského]] folklóru [474] => * [[Jaroslav Dvořák Šumavský]] (1857–1964), akademický malíř a grafik{{Citace elektronického periodika [475] => | titul = Jaroslav Dvořák Šumavský {{!}} Město Strakonice [476] => | periodikum = www.strakonice.eu [477] => | url = https://www.strakonice.eu/content/jaroslav-dvorak-sumavsky [478] => | datum přístupu = 2024-02-29 [479] => }} [480] => * [[Jaroslav Formánek (hudebník)|Jaroslav Formánek]] (1884–1938), dudák a propagátor dudácké hry, profesor dudácké hudby [481] => * [[Josef Fürth]] (1822–1892), podnikatel a politik [482] => * [[Bernard Gruber]] (1683–1737), převor [[Vyšebrodský klášter|vyšebrodského kláštera]], hvězdář, matematik, spisovatel{{Citace elektronického periodika [483] => | titul = Bernard Gruber {{!}} Město Strakonice [484] => | periodikum = www.strakonice.eu [485] => | url = https://www.strakonice.eu/content/bernard-gruber [486] => | datum přístupu = 2024-02-29 [487] => }} [488] => * [[Táňa Hodanová]] (1892–1982), herečka a režisérka [489] => * [[František Horký]] (1879–1936), malíř a grafik [490] => * [[Karel Jaroš (odbojář)|Karel Jaroš]] (1899–1942), protinacistický odbojář, popraven v berlínské [[Věznice Plötzensee|věznici Plötzensee]] [491] => * [[Valentin Kochan z Prachové]] (1561–1621), magistr filosofie, popraven při [[Staroměstská exekuce|Staroměstské exekuci]]. [492] => * [[Vít Krejčí]] (* 2000), basketbalista [493] => * [[Hana Křížková]] (* 1957), muzikálová zpěvačka a herečka [494] => * [[Česlav Augustin Ludikar]] (1825–1892), historik, archeolog a filozof{{Citace elektronického periodika [495] => | titul = Česlav Augustin Ludikar {{!}} Město Strakonice [496] => | periodikum = www.strakonice.eu [497] => | url = https://www.strakonice.eu/content/ceslav-augustin-ludikar [498] => | datum přístupu = 2024-02-29 [499] => }} [500] => * [[Věra Machoninová]] (* 1928), architektka [501] => * [[František Mareš (diskžokej)|František Mareš]] (* 1960), diskžokej a moderátor [502] => * [[Ladislav Mráz (operní pěvec)|Ladislav Mráz]] (1923–1962), basbarytonista [503] => * [[Vít Oftalmius Strakonický z Oskořína]] (cca 1550 – nejpozději 1598), právník, soudní a městský úředník, pedagog a spisovatel [504] => * [[Pavel Pavel]] (* 1957), technik a [[Experimentální archeologie|experimentální archeolog]] [505] => * [[Ivo Pondělíček]] (* 1928) psycholog, sexuolog, malíř a spisovatel [506] => * [[Jaroslav Rejžek]] (1884–1950), [[Československé legie|legionář]], [[důstojník]] československé armády [507] => * [[Josef Režný]] (1924–2012), dudák, folklorista a národopisec [508] => * [[Alexander Salák]] (* 1987), hokejista [509] => * [[Josef Skupa]] (1892–1957), loutkář [510] => * [[Rudolf Gustav Šimek]] (1908–1982), spisovatel a publicista, otec [[Miloslav Šimek|Miloslava Šimka]] a [[Martin Šimek|Martina Šimka]]{{Citace elektronického periodika [511] => | titul = Rudolf Gustav Šimek {{!}} Město Strakonice [512] => | periodikum = www.strakonice.eu [513] => | url = https://www.strakonice.eu/content/rudolf-gustav-simek [514] => | datum přístupu = 2024-02-29 [515] => }} [516] => * [[Roman Škoda]] (* 1964), operní zpěvák{{Citace elektronického periodika [517] => | titul = Roman Škoda {{!}} Město Strakonice [518] => | periodikum = www.strakonice.eu [519] => | url = https://www.strakonice.eu/content/roman-skoda [520] => | datum přístupu = 2024-02-29 [521] => }}{{Citace periodika [522] => | příjmení = Štroblová [523] => | jméno = Jana [524] => | titul = Je mi velmi blízká vídeňská noblesa operety [525] => | periodikum = Strakonický deník [526] => | datum vydání = 2010-04-24 [527] => | jazyk = cs [528] => | url = https://strakonicky.denik.cz/volny-cas/st_20100422_roman_skoda.html [529] => | datum přístupu = 2024-02-29 [530] => }} [531] => * [[Josef Šmidinger]] (1801–1852), zakladatel strakonické knihovny [532] => * [[Zdeněk Troška]] (* 1953), filmový režisér [533] => * [[Roman Turek]] (* 1970), hokejista [534] => [535] => === Další === [536] => [537] => * [[Josef Formánek (hudebník)|Josef Formánek]] (1844–1925), hudebník, učitel, sběratel lidových písní a propagátor dudáctví, otec [[Jaroslav Formánek (hudebník)|Jaroslava Formánka]] [538] => * [[Vojtěch Hrubý (dudák, hudební pedagog)|Vojtěch Hrubý]] (1915–2006), hudebník, dudák, pedagog na LŠU Strakonice, zakladatel Strakonické dudácké muziky{{Citace elektronického periodika [539] => | titul = Vojtěch Hrubý {{!}} Město Strakonice [540] => | periodikum = www.strakonice.eu [541] => | url = https://www.strakonice.eu/content/vojtech-hruby-0 [542] => | datum přístupu = 2024-02-29 [543] => }} [544] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (1850–1937), poslanec za okres Strakonice ve [[Říšská rada (Rakousko)|Vídeňské říšské radě]] [545] => * [[Jiří Meitner]] (* 1958), malíř a grafik, žije a tvoří v [[Kladruby (okres Strakonice)|Kladrubech]] na Strakonicku [546] => [547] => == Partnerská města == [548] => * {{partnerské město|Bad Salzungen|Německo}} [549] => * {{partnerské město|Calderdale|Spojené království}} [550] => * {{partnerské město|Lengnau BE|Švýcarsko}} [551] => [552] => == Galerie == [553] => [554] => Soubor:Strakonice, hrad (1).jpg|Panorama strakonického hradu ze severu přes řeku Otavu [555] => Soubor:Strakonice, Velké náměstí (4).jpg|Stará radnice na Velkém náměstí [556] => Soubor:Strakonice, Velké náměstí (1).jpg|Spořitelna z roku 1906 a dům U hroznu na Velkém náměstí [557] => Soubor:Strakonice, Velké náměstí (3).jpg|Velké náměstí, vpravo vstup do Masných krámů [558] => Soubor:Strakonice (1).jpg|Rennerovy sady s altánem z roku 1837 [559] => Soubor:Strakonice (2).jpg|Lidická ulice s kaplí sv. Martina [560] => Soubor:Strakonice, Velké náměstí (2).jpg|Papežovy domy v západní části Velkého náměstí [561] => Soubor:Strakonice-cz-church.jpg|Hrad [562] => Soubor:Castle in Strakonice (1).jpg|Pohled od hradu na kostel svaté Markéty [563] => Soubor:Strakonice (6).jpg|Kostel sv. Markéty od hradu přes řeku Otavu [564] => Soubor:Strakonice, hrad (3).jpg|Zámek (rezidence velkopřevorů Maltézského řádu, 1715) [565] => Soubor:Strakonice - panoramio.jpg|Řeka Otava [566] => Soubor:Strakonice (2015).jpg|Z výšky [567] => Soubor:Strakonice - fezárna - panoramio.jpg|Fezárna [568] => Soubor:Strakonice-municipal office.jpg|Městský úřad [569] => Soubor:ŽH Strakonice 31.jpg|Židovský hřbitov [570] => Soubor:Strakonice - sirotčinec (5).JPG|Sirotčinec [571] => Soubor:Strakonice - bagpipe.jpg|Strakonický dudák socha [572] => Soubor:Strakonice (5).jpg|Poutní kostel Panny Marie Bolestné v místní části Podsrp [573] => Soubor:Strakonice (3).jpg|Kaple sv. Jana Nepomuckého v Rennerových sadech [574] => Soubor:Strakonice (7).jpg|Pomník F. L. Čelakovského v místní části Podskalí nad řekou Otavou [575] => Soubor:Strakonice, hrad (2).jpg|Strakonický hrad z ulice Pod Hradem [576] => Soubor:Nádraží Strakonice 2022 - bus (5).jpg|Autobusové nádraží [577] => Soubor:Nádraží Strakonice 2022 (1).jpg|Železniční stanice [578] => [579] => [580] => == Odkazy == [581] => === Reference === [582] => [583] => [584] => === Literatura === [585] => * Strakonice. město Strakonice, 2007. {{ISBN|978-80-239-9816-0}} [586] => * Vlastivědný sborník 1. díl. město Strakonice, 2002. {{ISBN|80-238-7889-1}} [587] => * Vlastivědný sborník 2. díl. město Strakonice, 2003. {{ISBN|80-239-1640-8}} [588] => * Vlastivědný sborník 3. díl. město Strakonice, 2003. {{ISBN|80-239-1640-8}} [589] => * Simona Kotlárová. Jan III. z Rožmberka. 2010. {{ISBN|978-80-86829-59-3}} [590] => * Simona Kotlárová. Obecní kronika 1916–1946. 2005. {{ISBN|80-239-6208-6}} [591] => * Simona Kotlárová. Bavorové erbu střely. 2004. {{ISBN|80-86829-04-9}} [592] => * Miroslav Svoboda. Páni ze Strakonic. 2010. {{ISBN|978-80-7422-034-0}} [593] => * [[Josef Režný]]. Písně a řeči, vážné – nevážné – darebné. 2008. {{ISBN|978-80-904285-0-8}} [594] => * Josef Režný. Po stopách dudáků na Prácheňsku. 2004. {{ISBN|80-239-3276-4}} [595] => * Milan Hankovec. Významní rodáci Strakonicka. 2005. {{ISBN|80-239-6370-8}} [596] => * Václav Tyla. Zapomenuté Strakonice. 2003. [597] => * Václav Tyla. Strakonice s okolím na starých pohlednicích. 2005. [598] => * Václav Tyla. Strakonice ve světle dobových pohlednic. 2000. [599] => * Pavel Sekyrka. Zmizelí a nalezení. 2009. {{ISBN|978-80-254-3715-5}} [600] => * Historie a současnost podnikání na Strakonicku. Městské knihy, 2002. {{ISBN|80-902919-7-X}} [601] => * [[Alexandr Debnar]]. Počátky průmyslu na Strakonicku do roku 1914, I.–IX. in: Naše noviny č. 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, roč. 46/1991. [602] => * Jan Zdeněk Cvrček. Strakonice: město, lidé, osudy. 1989. [603] => * František Pecen. Strakonicko v pověstech a bájích. [604] => * FIBICH, Ondřej, SKALICKÝ, Karel: ''Obrazy z dějin Strakonic. 650 let města''; Strakonice, 2017; 199 s. {{ISBN|978-80-88002-15-4}} [605] => [606] => === Externí odkazy === [607] => * {{Commonscat}} [608] => * {{Oficiální web}} [609] => * {{RÚIAN}} [610] => * [https://digi.ceskearchivy.cz/Kroniky-SOkA-Strakonice-Kroniky-obecni-S-S-Strakonice Obecní kronika] [611] => [612] => {{Město Strakonice}} [613] => {{Otava}} [614] => {{okres Strakonice}} [615] => {{Autoritní data}} [616] => {{Portály|Česko}} [617] => [618] => [[Kategorie:Strakonice| ]] [619] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [620] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [621] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [622] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [623] => [[Kategorie:Obce v okrese Strakonice]] [624] => [[Kategorie:Sídla v Českobudějovické pánvi]] [625] => [[Kategorie:Sídla v Blatenské pahorkatině]] [626] => [[Kategorie:DSO Dolního Pootaví]] [627] => [[Kategorie:DSO Strakonicka]] [628] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí středního Pootaví – Katovice]] [629] => [[Kategorie:Svazek měst a obcí okresu Strakonice]] [630] => [[Kategorie:Města v okrese Strakonice]] [631] => [[Kategorie:Sídla na Otavě]] [] => )
good wiki

Strakonice

Strakonice jsou okresní město v severozápadní části Jihočeského kraje na soutoku Otavy a Volyňky, 52 km severozápadně od Českých Budějovic, v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Nachází se na břehu řeky Otavy, což mu dodává kouzelnou atmosféru a nabízí možnosti pro různé vodní aktivity a relaxaci ve volné přírodě. Město se může pochlubit krásným historickým jádrem, které ukrývá řadu architektonických skvostů. Dominantou je hrad Strakonice, jehož historie sahá až do 13. století. Tento historický skvost nejenže přitahuje turisty, ale také slouží jako místo pro kulturní akce a setkání, což posiluje komunitní život. Strakonice jsou také známé svým folklórem a tradicemi. Místní festivaly, jako je Strakonický dudácký festival, oslavují kulturní dědictví a přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Tato událost není jen oslavou hudby, ale také příležitostí pro společné sdílení radosti a kultury, která spojuje lidi. Město se může pochlubit pestrou nabídkou aktivit pro všechny věkové kategorie. Od cyklostezek v okolí po sportovní kluby, Strakonice podporují aktivní a zdravý životní styl svých obyvatel. Navíc se zde nachází množství škol a vzdělávacích institucí, které se zaměřují na rozvoj talentů a znalostí mladých lidí. S přátelskou atmosférou a otevřenými lidmi jsou Strakonice místem, kde se dá snadno navázat přátelství a cítit se jako doma. Město se neustále vyvíjí a přizpůsobuje, což odráží dynamický a pozitivní přístup jeho obyvatel k životu. Strakonice tedy zůstávají příjemným místem pro život a návštěvu, které si zaslouží pozornost a uznání.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'František Ladislav Čelakovský','Pavel Pavel','Josef Skupa','Otava','Maltézský řád','Kuřidlo','Česká zbrojovka Strakonice','fez','Josef Šmidinger','Fezko','Strakonice (hrad)','Bavor I. ze Strakonic'

Fez

Fezko

Kuřidlo

Otava