Array ( [0] => 15500147 [id] => 15500147 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Struktura [uri] => Struktura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[Filosofie|filosofickém]] a [[Lingvistika|lingvistickém]] pojmu}} [1] => '''Struktura''' (z [[latina|latinského]] ''{{Cizojazyčně|la|struere}}'', skládat, sestavovat, budovat, pořádat) označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého [[objekt]]u, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti. Je to souhrn ''vztahů mezi prvky'' nějakého seskupení. Mnohdy se chápe také jako ''účelné uspořádání'' prvků, částí nebo složek nějakého celku podle jednotícího [[princip]]u či plánu. [2] => [3] => Studium struktur obrací pozornost k detailnímu zkoumání pozorovatelných vztahů, poměrů a souvislostí mezi složkami složitě uspořádaných systémů. Zdůrazňuje uspořádání celku, které teprve dává smysl funkcím jeho částí. Nechává naopak stranou otázky celkové povahy a vývoje těchto systémů. [4] => [5] => == Jazyk jako struktura == [6] => Pojem struktury zavedl počátkem 20. století do vědy [[Švýcarsko|švýcarský]] lingvista [[Ferdinand de Saussure]], zakladatel [[strukturální lingvistika|strukturální lingvistiky]].''Cours de linguistique générale'', 1916 Saussure především rozhodně odmítl běžný způsob studia jazyka, který se jej snažil rozložit na jednoduché prvky a ty pak odděleně zkoumat – podobně jako to dělají [[přírodní vědy]]. Jazyk je podle něho naopak velmi složitě uspořádaný systém čili struktura, kde hlavní roli hrají vztahy a rozdíly mezi jeho prvky. Tak si z nesmírného množství možných zvuků každý jazyk vybírá velmi omezenou množinu [[foném]]ů, které v tomto jazyce ponesou význam. Například spojitou škálu „[[samohláska|samohlásek]]“ ''aeiouy'' rozdělí na šest diskrétních fonémů, kde pak záleží jen na tom, aby se nepletly a nezaměňovaly. Zvukové rozdíly, které si daný jazyk nevybral, nejsou pro význam relevantní: tak např. [[japonština]] nerozlišuje mezi hláskami „r“ a „l“ a Japonci tento rozdíl často ani „neslyší“, tj. nepřikládají mu význam. V češtině „neslyšíme“, tj. ignorujeme fakt, že např. slovo „holub“ vyslovujeme jako „holup“, kdežto slovo „holupa“ nedává smysl. [7] => [8] => Obecně pro jazykové systémy platí, že význam nese postavení jednotlivých znaků v tomto celku a vzájemné rozdíly mezi znaky. Jazyk je tak soustava diskrétních znaků a vztahů mezi nimi, řízená pravidly na několika úrovních (fonetické, lexikální, gramatické, stylové atd.). Úkolem jazykovědy je potom zkoumat jejich struktury. Saussure také rozlišil mezi '''''jazykem''''' (franc. ''langue'') jako strukturou a '''''řečí''''' či promluvou (''parole'') jako jejich aktuálním použitím. Americký lingvista [[Noam Chomsky]] používá v podobném významu pojmy [[kompetence]] a [[promluva]]:Např. ''Current issues in linguistic theory''. London 1966 na člověku není vidět, zda umí anglicky (kompetence), dokud nepromluví. Na druhé straně se ovšem jazyková kompetence získává právě slyšením a mluvením. [9] => [10] => == Strukturalismus == [11] => {{Viz též|Strukturalismus}} [12] => V průběhu [[20. století]] se pak ukázalo, že oba tyto důležité objevy mají veliký význam nejen ve studiu jazyka, ale také struktur lidských společností (např. příbuzenských struktur, [[Claude Lévi-Strauss]]),''Les structures de la parenté'', 1956 politických, právních a hospodářských systémů, v hlubinné psychologii ([[Jacques Lacan]]), v literární vědě a v celé řadě dalších věd, včetně přírodních. Široké myšlenkové hnutí, které tyto myšlenky aplikovalo ve filosofii i v různých oborech vědění, se nazývá [[strukturalismus]]. Významnou úlohu ve vývoji strukturalismu sehrál v předválečných letech [[Pražský lingvistický kroužek]]. [13] => [14] => == Odkazy == [15] => === Reference === [16] => [17] => [18] => === Literatura === [19] => * Friedrich, H.: ''Struktura moderní lyriky''. Brno 2005 [20] => * Hawkes, T.: ''Strukturalismus a sémiotika''. Brno 1999 [21] => * Chvatík, K.: ''Strukturální estetika: řád věcí a řád člověka''. Praha 1994 [22] => * Kyloušek, P. (vyd.): ''Znak, struktura, vyprávění. Výběr prací francouzského strukturalismu''. Brno 2002 [23] => * Lévi-Strauss, C.: ''Strukturální antropologie''. Praha 2006 [24] => * Peregrin, J.: ''Význam a struktura''. Praha 1999 [25] => * de Saussure, F.: ''Kurs obecné lingvistiky''. Praha 1996 [26] => * Sériot, P.: ''Struktura a celek: intelektuální počátky strukturalismu ve střední a východní Evropě''. Praha 2002 [27] => * Solncev, V. M.: ''Systém a struktura v jazyce''. Praha 1981 [28] => [29] => === Externí odkazy === [30] => * {{Commonscat}} [31] => * {{Wikislovník|heslo=struktura}} [32] => {{Autoritní data}} [33] => [34] => [[Kategorie:Lingvistika]] [35] => [[Kategorie:Filozofie matematiky]] [] => )
good wiki

Struktura

Struktura (z latinského , skládat, sestavovat, budovat, pořádat) označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti. Je to souhrn vztahů mezi prvky nějakého seskupení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'latina','objekt','Kategorie:Lingvistika','strukturalismus','princip','Švýcarsko','Ferdinand de Saussure','strukturální lingvistika','přírodní vědy','foném','samohláska','japonština'