Array ( [0] => 15481662 [id] => 15481662 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stát [uri] => Stát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Stát''' je základní územní mocenská jednotka, [[instituce]] (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen [[státní moc]]í, státním lidem ([[Občanství|státním občanstvím]]) a [[státní území|státním územím]]. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné moci, a to jak vnější, tak vnitřní. Stát je územní [[veřejnoprávní korporace]]. [1] => [2] => == Vymezení a definice státu == [3] => [[Niccolò Machiavelli]] poprvé definoval „stát“ jako pojem, který vyjadřuje politický útvar, aniž by sledoval typ [[Politický režim|režimu]], který v něm je. Stát je neutrální, neboť nezahrnuje myšlenku dobra ani zla. Jeho hlavním a jediným zájmem je rozšíření a udržení moci, či jeho stability, kterou neudržuje řád, ale vojenská síla. [4] => [5] => [[Max Weber]] definuje „stát“ jako lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila [[anarchie]]. [6] => [7] => Kritéria státu jsou definována v [[Montevidejská konvence|Konvenci o právech a povinnostech států]] z [[Montevideo|Montevidea]], která byla podepsána roku 1933. [8] => [9] => Podle této mezinárodní konvence je stát subjektem mezinárodního práva splňující tato kritéria: [10] => * stálé [[obyvatelstvo]], [11] => * vymezené [[státní území]], [12] => * [[státní moc]] – [[vláda]] a státní aparát, [13] => * schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy (tzv. mezinárodněprávní subjektivita). [14] => [15] => Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v [[mezinárodní právo|mezinárodním právu]]. Je otázka, zda tato kritéria jsou dostatečná. Každopádně první tři z uvedených kritérií jsou všeobecně uznávána, čtvrté de facto nastupuje automaticky při splnění prvních třech, proto se většinou v mezinárodní právu ani neudává. Praktickou podmínkou (a v minulosti hlavní) pro existenci státu je samozřejmě jeho [[Mezinárodněprávní uznání státu|uznání]] ostatními státy. [16] => [17] => [[Thomas Hobbes]] definoval stát jako tzv. společenskou smlouvu mezi jednotlivcem a panovníkem. Dle jeho názoru král přejímá veškerou výkonnou, zákonodárnou a soudní moc, proti které není žádné odvolání. [18] => [19] => [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|G. W. F. Hegel]] byl toho názoru, že stát může být chápán jako politická jednotka určená územím, obyvatelstvem a autonomní vládou. Příslušnost k tomuto státu je dána občanstvím. [20] => [21] => == Druhy státu == [22] => {{Podrobně|Seznam forem vlády}} [23] => Druhy státu lze rozlišit například podle těchto kritérií: [24] => [25] => * podle suverenity [26] => *# [[svrchovanost|svrchované státy]] [27] => *# [[suzerenita|nesvrchované (závislé) státy]] [28] => * podle způsobu vlády (zdroje moci) [29] => *# [[demokracie|demokratické státy]] – na principech [[zastupitelská demokracie|(nepřímé) zastupitelské]] nebo [[přímá demokracie|přímé demokracie]] [30] => *# [[nedemokratické politické systémy|nedemokratické]] [31] => * podle hlavy státu (státní formy) [32] => *# [[teokracie]] [33] => *# [[monarchie]] [34] => *# [[republika]] [35] => * podle způsobu výkonu státní moci [36] => *# [[Centralizace|centralizované státy]] [37] => *# [[decentralizace|decentralizované státy]] [38] => * podle uspořádání státu [39] => *# [[unitární stát]] [40] => *# [[federace]] [41] => *# [[konfederace]] [42] => * podle idejí [43] => *# [[národní stát]] – [[národ]] má výsadní postavení (Albánie, Řecko) [44] => *# [[občanský stát]] – všichni [[občanství|občané]] státu mají stejná [[právo|práva]], bez ohledu na příslušnost k [[národ]]u (Francie, USA) [45] => * podle složení obyvatelstva [46] => *# [[národní stát]] – většinu obyvatelstva tvoří jeden [[národ]], menšiny téměř nepatrné (Dánsko, Norsko) [47] => *# [[národní stát|státy s národnostními menšinami]] – obyvatelstvo tvoří většinový [[národ]], ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko) [48] => *# [[Mnohonárodní stát|Státy více národů]], typicky federativní – ve státu žijí dva a více rovnocenných [[národ]]ů (Indie, Švýcarsko, USA) [49] => [50] => Zvláštním případem státních celků jsou také [[personální unie]] (společný panovník více států) a [[reálná unie|reálné unie]] (vlastně mezistupeň personální unie a konfederace). [51] => [52] => == Vznik státu == [53] => Dějiny zaznamenaly nejrůznější způsoby vzniku států působením vnitřních i vnějších sil. Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl: [54] => * nábožensko-teleologická – stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat a podřizovat se mu. Toto učení patří k nejstarším. [55] => * teorie moci – představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený [56] => * teorie právní – vidí stát jako právní výtvor [57] => *# patriarchální teorie – vysvětluje vznik státu a [[rodina|rodiny]] jako přirozeně vzniklých forem [[společnost]]i [58] => *# patrimoniální teorie – ukazuje vládní moc jako moc založenou na pozemkovém vlastnictví [59] => *# smluvní teorie – dle níž je smlouva právním důvodem pro vznik státu [60] => *# teorie právního státu – založená na odmítnutí [[dualismus|dualismu]] státu a práva, resp. jejich ztotožnění [61] => * teorie etická – usiluje o to, dokázat, že stát je mravně nutný [62] => * teorie psychologická – lze sem zařadit všechny, kdo prohlašují stát za produkt ducha [[národ]]a, výtvor [[příroda|přírody]], dějinný akt, psychické vlastnosti či biopsychické instinkty a na tomto základě ho zdůvodňují. [63] => [64] => == Alternativní definice == [65] => Stát je trvalý [[organismus|organický]] svazek [[Člověk moudrý|lidstva]], jisté [[teritorium]] obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou [[moc]]í nejvyšší, jehož účelem jest napomáhati dosažení všech [[život]]ních úkolů lidu, takto spojeného. [Zdroj?] [66] => [67] => == Kritika == [68] => Proti státu jako takovému vystupují [[Anarchismus|anarchisté]], kteří ho považují za nemorální, nepotřebný nebo přímo škodlivý. Jejich cílem je nahrazení státu jiným společenským uspořádáním. Anarchismus se člení na vícero proudů, které mohou, ale nemusejí, být navzájem kompatibilní. [[Sociální anarchismus|Sociální anarchisté]] navrhují stát nahradit [[Autonomie|autonomními]] [[komunita]]mi nebo jejich obdobou, kdežto [[Anarchoindividualismus|individualističtí anarchisté]] dávají důraz na svobodu jednotlivce a způsob, jakým se jednotlivec bude sdružovat s ostatními nechávají na něm. [69] => [70] => Ekonom a [[Anarchokapitalismus|anarchokapitalista]] [[Murray Rothbard]] považoval stát za nemorální, neboť prostředky ke své činnosti získává stát [[Daň|daněmi]], které lidé na jeho území platí nedobrovolně a zároveň si přisvojuje pravomoci vyšší, než mají lidé, které stát zastupuje, a nemohli tedy na něj tato svá práva delegovat{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Schweigl | jméno = Johan | instituce = Masarykova univerzita, Právnická fakulta | odkaz na instituci = Právnická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Ekonomické a právní aspekty regulace společenských vztahů z pohledu čtvrté generace rakouské ekonomické školy | url = http://is.muni.cz/th/210729/pravf_m/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Mojmír Sabolovič | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|99704}} | místo = Brno | rok = 2011 | počet stran = 110 | strany = 85–86 | citace = 2017-06-19}} (např. právo vymáhat daně po jiných osobách). [71] => [72] => == Název státu == [73] => {{viz též|ISO 3166-1|Seznam kódů zemí GS1|Mezinárodní poznávací značka|Imatrikulace (letectví)}} [74] => Většina států má dva [[Toponymum|názvy]]:[https://publications.europa.eu/code/cs/cs-5000500.htm Seznam jednotlivých zemí, území a měn] [75] => # protokolární název (úplný název, úřední název) stanoví jeho [[ústava]]: např. ''Slovenská republika'', ''Švýcarská konfederace'', ''Monacké knížectví'', ''Norské království'', ''Stát Izrael'', ''Egyptská arabská republika'', ''Spolková republika Německo''. [76] => # geografický název (zkrácený název): např. ''Slovensko'', ''Švýcarsko'', ''Monako'', ''Norsko'', ''Izrael'', ''Egypt'', ''Německo'' [77] => [78] => Dlouhá podoba (oficiální název) se používá, je-li řeč o státu jakožto o [[právnická osoba|právnické osobě]], např. ''Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.'', ''Francouzská republika je oprávněna…'', ''Smlouva mezi Ruskou federací a Belgickým královstvím…'' Pokud z důvodu opakování názvu státu v textu vyvstane potřeba užití zkrácené podoby, lze ji uvést obratem v závorce: „(dále jen ‚…‘)“.[http://publications.europa.eu/code/cs/cs-370100.htm Země: Názvy a zkratky] [79] => [80] => Zkrácená podoba (zkrácený název) se užívá, je-li řeč o státu ve smyslu geografickém nebo ekonomickém, např. ''dělníci, kteří žijí ve Francii (na území Francie)'', ''vývoz z Řecka'', ''vyrobeno v Německu''. [81] => [82] => U některých států jsou dlouhá a krátká podoba shodné, v nynější době např. ''Dominikánská republika'', ''Spojené arabské emiráty'', ''Středoafrická republika'', ''Bosna a Hercegovina'', ''Černá Hora'', ''Gruzie'', ''Irsko'', ''Jamajka'', ''Japonsko'', ''Kanada'', ''Maďarsko'', ''Malajsie'', ''Nový Zéland'', ''Rumunsko'', ''Turkmenistán'', ''Ukrajina''. [83] => [84] => == Symboly státu == [85] => * [[státní vlajka]] [86] => * [[státní znak]] [87] => * [[národní hymna]] [88] => * [[státní pečeť]] [89] => [90] => == Odkazy == [91] => [92] => === Reference === [93] => [94] => [95] => === Literatura === [96] => * JEHLIČKA, Petr; TOMEŠ, Jiří; DANĚK, Petr. ''Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie''. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2000, 274 s. ({{ISBN|80-238-5566-2}}) [97] => * PAVLÍČEK, Václav; a kol.: Ústavní právo a státověda (1. díl), Obecná státověda. Praha: Leges, 2014, 363 s. ({{ISBN|978-80-7502-053-6}}) [98] => * SCHELLE, K., TAUCHEN, J., ADAMOVÁ, K., LOJEK, A.: Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada. Stát. Praha: Paseka, 2015, 652 s. ({{ISBN|978-80-7432-652-3}}) [99] => * SCHELLE, K., TAUCHEN, J.: Vývoj konstitucionalismu v českých zemích (1. díl). Praha: Linde, 2013, 1300 s. ({{ISBN|978-80-7201-922-9}}) [100] => * SCHELLE, K., TAUCHEN, J.: Vývoj konstitucionalismu v českých zemích (2. díl). Praha: Linde, 2013, 1476 s. ({{ISBN|978-80-7201-926-7}}) [101] => [102] => === Související články === [103] => * [[Seznam států světa]] [104] => * [[Státověda]] [105] => * [[Veřejná správa]] [106] => * [[Apatrida]] – člověk bez státního občanství [107] => * [[Kvazi stát]] – politická entita která nepředstavuje plně institucionalizovaný a suverénní stát [108] => * [[Ministát]] [109] => [110] => === Externí odkazy === [111] => * {{Commonscat}} [112] => * {{Wikislovník|heslo=stát}} [113] => * {{Wikicitáty|téma=stát}} [114] => * [https://web.archive.org/web/20060810001421/http://www.libri.cz/databaze/staty/ Státy a jejich představitelé] – encyklopedická databáze na serveru nakladatelství [[Libri (nakladatelství)|Libri]] [115] => {{Typy státu}}{{Autoritní data}} [116] => {{Portály|Politika}} [117] => [118] => [[Kategorie:Stát| ]] [119] => [[Kategorie:Formy právnických osob]] [120] => [[Kategorie:Veřejná politika]] [121] => [[Kategorie:Politická geografie]] [122] => [[Kategorie:Politologické pojmy]] [] => )
good wiki

Stát

Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'národ','národní stát','státní území','státní moc','dualismus','Niccolò Machiavelli','veřejnoprávní korporace','Občanství','instituce','Georg Wilhelm Friedrich Hegel','Max Weber','ústava'

Dualismus

Dualismus je filozofický koncept, který vychází z představy, že ve světě existuje existence dvou základních a navzájem nezávislých entit.

Instituce

Národ

Občanství

Ústava

Ústava je základní právní dokument, který stanovuje základní principy a pravidla pro fungování státu.