Array ( [0] => 14849304 [id] => 14849304 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stěžov [uri] => Stěžov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Stěžov [2] => | charakter = malá vesnice [3] => | PSČ = 262 31 [4] => | obec = [[Milín]] [5] => | okres = Příbram [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Stěžov [8] => | rozloha = 9,77 [9] => | nadmořská výška = [10] => }} [11] => '''Stěžov''' je malá vesnice, bývalá obec, od roku 1979 část obce [[Milín]] v [[Okres Příbram|okrese Příbram]]. Nachází se asi 4 km na východ od Milína. Je zde evidováno 45 adres.Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k [[9. říjen|9. říjnu]] [[2009]] V roce 2011 zde trvale žilo 67 obyvatel.{{Citace monografie | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 150 | isbn = 978-80-250-2394-5}} [12] => [13] => Stěžov je také název katastrálního území o rozloze 9,77 km². Sousedí s katastrálními územími [[Radětice (okres Příbram)|Radětice]] (na jihozápadě), [[Drsník]] (obec [[Pečice]], krátká hranice na jihozápadě), [[Smolotely]] (u jihovýchodního cípu), [[Káciň]] (na východě), [[Jablonná]] (severní část východní hranice), [[Višňová (okres Příbram)|Višňová]] (na severu, hranici tvoří [[silnice II/118]]), [[Háje u Příbramě]] (na západě, hranice vede podél [[silnice I/4]]) a pouze kratičkou hranicí nedaleko osady [[Buk (Milín)|Buk]] sousedí s katastrálním územím [[Milín]]. Ke vsi patří též část samoty Placy (hájovna čp. 37 a rekreační objekty ev. č. 2, 3 a 4 jižně od hájovny), hájovna Na Pelechu a Podstěžovský Mlýn. [14] => [15] => == Historie == [16] => Nejstarší známá zmínka o Stěžovu je z roku 1228, kdy byl zmíněn jako zboží kláštera sv. Jiří. Ve 14. století se stal služebním manstvím hradu Karlštejna. Později se zde vystřídala řada majitelů. Z roku 1540 je nejstarší zmínka o zdejší tvrzi, která stála pravděpodobně v areálu někdejšího dvora v jihozápadní části osady a podle pramenů později zanikla. Roku 1665 se stal Stěžov součástí dobříšského panství. U některých hospodářských budov se zachovaly raně barokní štíty.[http://www.milin.cz/detail.php?ID=23 Osada Stěžov] {{Wayback|url=http://www.milin.cz/detail.php?ID=23 |date=20160304124602 }}, web obce Milín, 12. 7. 2011 [17] => [18] => [[Soubor:Stěžov, zatáčka u č. p. 16.jpg|náhled|vlevo|Dům čp. 16 v zatáčce silnice III/11812]] [19] => [[Soubor:Stěžov, náves, č. p. 7 a kaplička.jpg|náhled|vlevo|Náves se stavením čp. 7 (U Potoka) a kapličkou]] [20] => V obci Stěžov bylo v roce 1932 evidováno 214 obyvatel a tyto živnosti a obchody: družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika.''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603 (česky a německy) [21] => [22] => Ve Stěžově byla trojtřídní [[obecná škol]]a. [23] => [24] => Roku 1979 byl Stěžov připojen k obci Milín. [25] => [26] => Podstatná část území Stěžova (400 ha) patřila historicky do vlastnictví velkostatku. Tomu patřila honitba i rybníky Strašil, Hlouzálek, Velký, Mlýnský, Stupník, Kuchyňský a Kartouzek. Hajní velkostatku dlouhá léta sídlili v hájovně „Na Pelechu“. Při pozemkových reformách ve 20. letech a po roce 1945 přešla velká část půdy velkostatku do vlastnictví drobných a středních rolníků a majitele změnil i zbytkový statek. Ve 20. letech 20. století byl utvořen honební výbor, který rozhodoval o pronájmu honitby. Od roku 1929 byla honitba pronajata dvěma místním myslivcům, ale po třech letech jim byla odebrána, protože neplatili nájem ani náhrady škod způsobených zvěří. Ve veřejné dražbě pak honitbu dostal do pronájmu (až do roku 1939) Dr. Bernkop, nájemce příbramského pivovaru. V dalších letech byla honitba pronajata opět místním myslivcům, načas bylo do společenství přijato i několik myslivců z Kácině, kteří však byli poté vyloučeni pro podezření z pytláctví. Později byla stěžovská honitba sloučena s radětickou a vytvořeno Myslivecké sdružení Radětice – Stěžov.[http://radetice.pb.cz/www/organizace/ms-radetice---stezov/vyvoj-honiteb/ Vývoj honiteb], obec Radětice [27] => [28] => Ve Stěžově působí [[sbor dobrovolných hasičů]], který 17. září 2011 oslavil 120 let své historie.[http://www.kosobudy.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=68:joomla-community-portal 120 let SDH Stěžov 2011] {{Wayback|url=http://www.kosobudy.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=68:joomla-community-portal |date=20160304111158 }}, Kosobudy, 5. 5. 2011 [29] => [30] => == Přírodní poměry == [31] => Vesnicí protéká [[Stěžovský potok]]. Na něm se zde nachází několik rybníků: Strašil u západního okraje vsi a Velký rybník a Mlýnský rybník s Podstěžovským mlýnem nedaleko jihovýchodně od vsi. Na bezejmenném pravém přítoku jihozápadně od vsi se nachází ještě rybník Kartouzek. Severní lesnatou částí území obce protéká od západu k východu kolem samoty Na Pelechu Hronovský potok, který se nedaleko vlévá do Vápenického potoka, který teče podobným směrem o něco severněji. Ještě severněji teče další, bezejmenný přítok, který pramení nedaleko silnice II/118. [32] => [33] => V severní části území obce se nachází několik pojmenovaných vrcholů: Vysoký (583 m n. m.), Spálený vrch (nedaleko hájovny Placy, 540 m n. m.), Štírův vrch (559 m n. m.), Číčová (576 m n. m.), Bohatá, východně od Stěžova je pak ještě vrch Hronov (513 m n. m.). [34] => [35] => Po území je vyznačeno několik turistických značených tras. Modře, zeleně i červeně značená trasa vedou od Příbrami, přičemž červená vede přes ves Stěžov a modrá a zelená nedaleko vrchů Vysoký a Spálený, zelená pak kolem hájovny Placy do dalších lesů na severovýchodě a modrá kolem vrchu Hronov na Káciň. Na území obce nejsou vyznačeny žádné cyklotrasy. [36] => [37] => == Pískovna == [38] => Poblíž osady se nachází bývalá pískovna. Bývalý majitel, stěžovský rodák, ji od zemědělského družstva dostal v restituci. V 90. letech ji chtěl využít jako skládku stavebního odpadu (údajně též teplárenského popílku) a poté rekultivovat. Občané Stěžova s podporou vedení obce proti záměru protestovali peticí. [39] => [40] => 2. března 2009 oznámil Josef Litowczyk (známý z minulosti vytvářením černých skládek nebezpečného odpadu na Berounsku[http://www.britskelisty.cz/9908/19990805j.html Jsou J. Litowczykovi úřady pro smích?], Britské listy, 5. 8. 1999[http://www.britskelisty.cz/9901/19990112k.html Důkazy o spojení černé skládky s Českomoravským cementem mizí], Britské listy, 12. 1. 1999) Středočeskému kraji záměr „Těžba a rekultivace nevýhradního ložiska eluviálního štěrkopísku Stěžov“.Zápis z veřejného projednání dokumentace a posudku podle § 17 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (...) v rámci posuzování záměru „Těžba a rekultivace nevýhradního ložiska eluviálního štěrkopísku Stěžov“ konaného dne 11. ledna 2010 v předsálí kina v Milíně K odporu proti tomuto záměru vzniklo Občanské sdružení Stěžov, v jehož čele stojí milínský zastupitel Petr Hrubý.[http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/stezov20100427.html Těžba písku ve Stěžově je pro místní nepřípustná], Příbramský deník, 28. 4. 2010 Zastupitelstvo obce Milín 9. září 2009 k žádosti kraje o stanovisko jednomyslně přijalo usnesení, že neschvaluje záměr těžby nevýhradního ložiska eluviálního štěrkopísku Stěžov, a to se 7 důvody, například kvůli neujasněnému množství zde ukládané zeminy, neujasněnému zdroji vody, neprovedenému průzkumu zásob písku a jeho radonové výdajnosti, nedostatečným parametrům příjezdových cest a nedostatečně provedenému průzkumu živočichů a rostlin.[http://www.milin.cz/data/soubor.php?id=16227 Usnesení z jednání Obecního zastupitelstva Obce Milín konaného dne 9. 9. 2009 od 16.30 hodin v předsálí kulturního domu v Milíně]{{Nedostupný zdroj}} [41] => [42] => == Doprava == [43] => Vesnice Stěžov leží při silnici III/11812, která vede z [[Příbram]]i do [[Horní Hbity|Horních Hbit]]. Sousedními vesnicemi na této silnici jsou [[Radětice (okres Příbram)|Radětice]] (asi 1,3 km jihozápadně) a [[Káciň]] (asi 2 km východně). Po okrajích katastrálního území Stěžov vedou [[silnice I/4]] a [[silnice II/118|II/118]]. [44] => [45] => Přes vesnici jezdí autobusová linka [[Středočeská integrovaná doprava|SID]] č. D42 (300042) [[Příbram]] – [[Petrovice (okres Příbram)|Petrovice]], která je v provozu v pracovní dny ojedinělé spoje i v neděli. Část spojů linky D42 a linka D43 (300043) Příbram – [[Smolotely]] nejede přes vesnici, ale projíždějí po silnici II/118 kolem hájovny Placy na severní hranici katastrálního území. S vesnicí Milín, k níž je přiobcován, je Stěžov spojen pouze jedním párem školních spojů na lince D42. Nejbližší železniční stanice (Milín na [[Železniční trať Zdice–Protivín|trati 200]]) je vzdálená po silnici asi 8 km od Stěžova. [46] => [47] => == Reference == [48] => [49] => [50] => == Externí odkazy == [51] => * {{Commonscat}} [52] => * {{RÚIAN}} [53] => [54] => {{Části české obce}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => {{Portály|Česko|Geografie}} [58] => [59] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Příbram]] [60] => [[Kategorie:Milín]] [61] => [[Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Stěžov

Stěžov je malá vesnice, bývalá obec, od roku 1979 část obce Milín v okrese Příbram. Nachází se asi 4 km na východ od Milína.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Milín','Smolotely','Káciň','Příbram','silnice I/4','silnice II/118','Radětice (okres Příbram)','Višňová (okres Příbram)','Horní Hbity','Kategorie:Milín','obecná škol','Železniční trať Zdice-Protivín'