Array ( [0] => 14748137 [id] => 14748137 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Subkultura [uri] => Subkultura [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Subkultura je sociální skupina, která se vymyká nebo odchyluje od hlavního proudu společnosti. Tato skupina je charakteristická odlišným stylem života, hodnotami, zájmy a způsoby vyjádření. Subkultury se mohou formovat na základě různých faktorů, jako je příslušnost k určitému etniku, náboženství nebo hudebnímu žánru. V Česku existuje mnoho subkultur, které se liší vzhledem, chováním, hudbou, módu, politickým přesvědčením nebo dalšími aspekty. Některé známé české subkultury zahrnují punk, gotiku, metal, skinheady, hippies, rastafariány, hipstery a další. Každá z těchto subkultur má své vlastní specifické rysy a charakteristiky. Subkultury mohou být důležitým prostředkem identifikace pro jednotlivce, kteří se cítí outsiderem ve společnosti. Členové subkultur se mohou sdružovat do skupin, kde se navzájem podporují a sdílejí společné zájmy. Subkultura také často slouží jako prostředek protestu nebo odporu vůči dominantním hodnotám společnosti. V průběhu času se subkultury vyvíjí a mohou buď upadat do zapomnění, nebo se stát součástí mainstreamové kultury. Například punk, který byl původně subkulturou, se později stal populárním hudebním žánrem a jeho vliv na módu a životní styl byl všudypřítomný. Subkultury jsou významnou součástí sociálního a kulturního života a jejich studium je důležité pro porozumění různým skupinám ve společnosti. [oai] => Subkultura je sociální skupina, která se vymyká nebo odchyluje od hlavního proudu společnosti. Tato skupina je charakteristická odlišným stylem života, hodnotami, zájmy a způsoby vyjádření. Subkultury se mohou formovat na základě různých faktorů, jako je příslušnost k určitému etniku, náboženství nebo hudebnímu žánru. V Česku existuje mnoho subkultur, které se liší vzhledem, chováním, hudbou, módu, politickým přesvědčením nebo dalšími aspekty. Některé známé české subkultury zahrnují punk, gotiku, metal, skinheady, hippies, rastafariány, hipstery a další. Každá z těchto subkultur má své vlastní specifické rysy a charakteristiky. Subkultury mohou být důležitým prostředkem identifikace pro jednotlivce, kteří se cítí outsiderem ve společnosti. Členové subkultur se mohou sdružovat do skupin, kde se navzájem podporují a sdílejí společné zájmy. Subkultura také často slouží jako prostředek protestu nebo odporu vůči dominantním hodnotám společnosti. V průběhu času se subkultury vyvíjí a mohou buď upadat do zapomnění, nebo se stát součástí mainstreamové kultury. Například punk, který byl původně subkulturou, se později stal populárním hudebním žánrem a jeho vliv na módu a životní styl byl všudypřítomný. Subkultury jsou významnou součástí sociálního a kulturního života a jejich studium je důležité pro porozumění různým skupinám ve společnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Subkultura''' je malá skupina se specifickými kulturními znaky, které ji odlišují od většinové [[kultura|kultury]]. Přestože subkultura nese odlišné znaky v rámci [[životní styl|životního stylu]], [[chování]], [[hodnoty|hodnot]] a [[normy|norem]], je nedílnou součástí této většinové [[kultura|kultury]] a v mnohých věcech ji může ovlivňovat nebo jí být ovlivňována. [1] => [2] => Subkultura vzniká samostatnou komentovanou interakcí jednotlivců stejného věku, názorů, identity, sociálního postavení nebo stejné geografické lokace. V některých případech je vztah mezi ''[[menšina|minoritní]]'' a ''[[majorita|majoritní]]'' [[kultura|kulturou]] konfliktní – pokud daná subkultura dominantní kulturu popírá, vyvrací, či je s ní v rozporu, jedná se o tzv. ''[[Kontrakultura|kontrakulturu]]''.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Jandourek [4] => | jméno = Jan [5] => | titul = Sociologický slovník [6] => | vydavatel = Portál [7] => | místo = Praha [8] => | rok = 2001 [9] => | strany = 243 [10] => }} S pojmem subkultura jsou spjaty také termíny ''dominantní kultura'' (kultura, která převládá a je akceptována většinovou populací){{Citace monografie [11] => | příjmení = Petrusek [12] => | jméno = Miloslav [13] => | titul = Velký sociologický slovník, str. 1248 [14] => | vydavatel = Karolinum [15] => | místo = Praha [16] => | rok = 1996 [17] => | svazek = 2. [18] => | url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Subkultura [19] => }} a ''scéna'' (prostředí, ve kterém se daná subkultura pohybuje). [20] => [21] => == Popis == [22] => Obecně se tohoto pojmu používá pro nevědomě vytvořenou či spontánně vzniknuvší podmnožinu kultury. Může však též znamenat subkulturu, která vědomě pěstuje sama sebe. Má sklon se vůči svému okolí vymezovat a vyvíjet na ně tlak, v případě vědomé se i ostřeji vyhraňovat. Součástí toho bývá kladení důrazu na určitá specifika, která tvoří povahu a převažující trend takové minoritní kultury. Reakce na hlavní trend často vytváří další proudy uvnitř, mírně odlišně zaměřené, které posléze mohou vést k vydělení takového proudu ze subkultury původní. Subkultura může být také tvořena svazkem nezávislých proudů, které si neprotiřečí. [23] => [24] => Pojem se začal používat v polovině 20. století pro specifický životní styl či kulturu spontánně vznikajících skupin zejména mládeže. Ty vznikají z potřeby vzájemného porozumění, uznání a úcty, které zejména mladým lidem v moderní [[masová kultura|masové kultuře]] chybějí. Skupiny mají sklon vymezovat se vůči svému okolí, vědomě zdůrazňovat a pěstovat své odlišnosti, případně se i ostřeji vyhraňovat. [25] => [26] => Součástí tohoto vymezování bývá kladení důrazu na určitá specifika, která tvoří povahu a převažující trend takové minoritní kultury. Vymezení může spočívat v odklonu od myšlenkových, kulturních a politických postojů či hodnot většinové kultury, a navenek se často projevuje zejména odlišným oblečením a životním stylem. Touha po těsnějším a pevnějším společenství i tlak rodinného a společenského okolí vyvolává snahu někam se začlenit a přitahuje k subkultuře další zejména mladé lidi. Často právě tehdy, klade-li tato subkultura důraz na vlastnosti či schopnosti, které dotyčný nemá, a právě proto mu imponují. O takovém člověku se hovoří jako o ''wannabe'' (z anglického „wanted to be“, česky „rádoby“) a jde o běžný průvodní jev různých subkultur. [27] => [28] => V [[sociologie|sociologii]] a v [[kulturní antropologie|kulturní antropologii]] se pojem používá i pro jiné kulturně a společensky odlišené a více méně vyhraněné skupiny, které se liší například společenským zařazením, způsobem života, povoláním nebo etnickým původem. Oproti subkulturám mládeže, které často rychle vznikají a zanikají a mohou se blížit pouhé módě, jiné subkultury mají trvalejší ráz, ale často také menší soudržnost i slabší vědomí sebe samých. O velmi trvalých subkulturách se někdy hovoří jako o „městských kmenech“. [29] => [30] => == Historie výzkumu == [31] => Pojem „subkultura“ zavedl počátkem 40. let 20. století [[Sociologie|sociolog]] Milton M. Gordon.{{Citace kvalifikační práce [32] => | příjmení = Kučerová [33] => | jméno = Markéta [34] => | instituce = Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie [35] => | titul = Městská subkultura hip hop v českém a evropském kontextu [36] => | url = http://is.muni.cz/th/273563/fss_b/?lang=en [37] => | typ_práce = bakalářská [38] => | vedoucí = Slavomíra Ferenčuhová [39] => | místo = Brno [40] => | počet_stran = 60 [41] => | rok = 2012 [42] => }} Inspirací mu byla tzv. [[Chicagská škola (sociologie)|Chicagská škola]], která se tímto tématem zabývala již od 20. let 20. století, ač konkrétně s tímto pojmem nepracovala. Gordon subkulturu definoval jako „podskupinu národní kultury, složené z kombinace součinných sociálních situací, jako je třídní status, etnický původ, regionální, venkovské či městské osídlení a náboženská příslušnost, jež vznikají svou vlastní kombinací a působí jednotně, čímž mají celistvý dopad na participující individuum.“{{Citace monografie [43] => | titul = Tematické pojmy: Subkultura [44] => | url = http://www.varianty.cz/index.php?id=20¬ion=44 [45] => }} [46] => [47] => Začátek sociologického studia subkultur byl vyvolán velkým přílivem imigrantů zejména do [[Chicago|Chicaga]]. Svým příchodem formovali ráz velkoměsta, který následně svému výzkumu podrobili tehdejší sociologové. [48] => [49] => === Chicagská škola === [50] => [[Chicagská škola (sociologie)|Chicagskou školu]] tvořily tři generace: [51] => # Hlavními představiteli první z nich byli [[Robert Ezra Park]], [[Ernest Burgess]]. V době jejich počínání se však pojem subkultura ještě nepoužíval. [52] => # Druhou generaci představuje [[Herbert Blumer]], pro studium subkultur však není příliš významná. [53] => # Ve třetí generaci se pojmem subkultura zabýval především Albert K. Cohen, který svou teorii deviantní subkultury ztotožňoval s teorií anomie [[Robert K. Merton|R. K. Mertona]]. Jedná se o názor, že jedinec, vyskytující se v problematickém sociálním prostředí, není schopen se zařadit do většinové společnosti a obklopuje se lidmi, s jejichž problémy se může ztotožnit. [54] => [55] => [[Robert K. Merton|R. K. Merton]] tvrdí, že proces formování subkultury je řízen odmítavým přístupem jedince ke společensky vyžadovaným cílům, či k prostředkům vedoucím k jejich dosažení. [56] => [57] => Podmínkou pro vytvoření subkultury je podle [[Albert K. Cohen|Alberta K. Cohena]] nemožnost jedinců se přizpůsobit majoritní společnosti. Vytvářejí nové a specifické rámce chování, které vedou k jejich vnitřnímu uspokojení. Cohenova teorie se stala základem pro další sociologické výzkumy v této oblasti a dala za vznik subkulturní teorii. [58] => [59] => Rozvoj subkulturních konceptů se dělí na dvě hlavní linie. Jednou z nich je americká, jejíž rozvoj se však začal s nástupem odlišného přístupu k subkulturám ve [[Spojené království|Velké Británii]] zpomalovat. [60] => [61] => === Birminghamská škola === [62] => V 60. letech 20. století došlo v anglickém [[Birmingham]]u k vytvoření tzv. Birminghamské školy, jiným názvem [[Centrum pro současná kulturní studia|Centra pro současná kulturní studia]]. Vznik školy byl ovlivněn konfrontací jednotlivých sociálních skupin mládeže, což po druhé světové válce vedlo k postupnému vytváření nových subkultur. Studium se zaměřovalo převážně na subkultury dělnické třídy. [63] => [64] => Významní představitelé, jako byli například [[Stuart Hall (teoretik kulturálních studií)|S. Hall]], [[Richard Hoggart|R. Hoggart]], M. Clarke, D. Hebdige nebo [[Louis Althusser|L. Althusser]], se dále zabývali vztahem médií a chováním mládeže. Působením médií na danou subkulturu její výjimečnost upadá a stává se tak kulturou mainstreamovou. [65] => [66] => Americké a britské pojetí subkultury se velmi liší. Na rozdíl od Chicagské školy, která pojetím subkultury rozuměla deviantní chování, vnímala Birminghamská škola vytvoření subkulturních skupin jako symbol vzdoru a považuje je za tvůrce alternativní kultury. [67] => [68] => === Manchesterský institut populární kultury === [69] => V rámci MIPC vznikl v 90. letech 20. století nový vědecký obor – populární kulturní studia, který přišel s pojmem tzv. ''klubové kultury''. Ta o zájem médií nestojí. Jeden ze zástupců MIPC navrhoval, aby pojem subkultura nahradil termín ''scéna'' či ''kulturní vkus''. Tyto termíny lépe vystihují situace, ve kterých se příslušníci dělnické třídy ztotožňují s více subkulturními skupinami. [70] => [71] => V dnešní době se můžeme setkat s pojmem ''post-subkultura'', který označuje trend, kdy si mladí lidé vybírají dílčí části různých subkultur a dochází tak ke splynutí jednotlivých subkultur. Hranice mezi jednotlivými subkulturami postupně mizí a tím se stávají prostupnějšími. Současný stav zabraňuje subkulturám jasnému vymezení vůči dominantní kultuře. Základem dnešního studia je post-subkulturní teorie. [72] => [73] => Mezi současné sociology, zabývající se subkulturou, patří David Muggleton, K. Hazelhurst a C. Hazelhurst. V českém prostředí studium subkultur započalo až ke konci 80. let 20. století, kdy už jednotlivé subkultury měly v rámci společnosti své místo. Jejich působení bylo však dominantní kulturou minulého režimu silně potlačováno. [74] => [75] => == Identifikace == [76] => [[Sarah Thornton]]ová v roce 1995 popsala tzv. „subkulturní kapitál“ jako kulturní znalosti a komodity získané členy subkultury, které pomáhají se odlišit od členů jiných skupin. [[Ken Gelder]] v roce 2007 navrhl odlišit subkultury od protikultur na základě úrovní. Gelder navrhl šest klíčových způsobů, kterými lze subkultury identifikovat:Gelder, Ken,  ''Subcultures: Cultural Histories and Social Practice'', 2008. [77] => [78] => # často negativní přístup k práci („nečinný” a „líný”, může být i při jakékoliv hře i ve volném čase, aj.), [79] => # negativní nebo ambivalentní (dvojznačný) vztah ke třídě (protože subkultury nejsou „vědomé třídy“ a neodpovídají tradičním definicím třídy), [80] => # propojení s územím (s „ulicí”, klubem, komunitou) spíše než s majetkem, [81] => # pobyt spíše jinde než je území domova (hledání sociálních skupin jiných než je rodina), [82] => # stylové vazby (odchylující od norem běžných) na nadměrné množství a nadsázku, [83] => # odmítnutí banalit běžného života a masifikace (maximalizace kvantity). [84] => [85] => Sociologové Gary Alan Fine a Sherryl Kleinman konstatovali, že jejich výzkum pocházející z roku 1979 jasně ukázal, že subkultura je skupina, která slouží k motivaci potenciálního člena k přijetí artefaktů, chování, norem a hodnot charakteristických pro skupinu. [86] => [87] => == Světová geneze == [88] => === Punk === [89] => Svůj debut prodělal [[punk]] v Británii během roku 1976.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Hebdige [91] => | jméno = Richard [92] => | titul = Subkultura a styl [93] => | vydavatel = Dauphin [94] => | místo = Praha [95] => | rok = 2012 [96] => }} Tento styl, tvořený kombinací prvků z různých žánrů, se zrodil v [[Londýn]]ě v okolí King’s Road. Spojení nesourodých prvků se odráží i na vizuální stránce punku. Spínací špendlíky se staly symbolem oné spojitosti. Dalšími viditelnými znaky punku jsou kožené bundy, úzké kalhoty, špičaté boty, [[číro]]. [97] => [98] => === Reggae === [99] => [[Reggae]] vzniklo na sklonku 60. let 20. století na [[Jamajka|Jamajce]]. Vznik této subkultury je založen na historické posloupnosti migrací z Afriky na Jamajku a dále do [[Spojené království|Velké Británii]]. Reggae vychází z originální jamajské orální kultury a výkladu [[Bible]]. [100] => [101] => Reggae úzce souvisí s další subkulturou, tzv. [[rastafariánství]]m, z kterého reggae převzalo určité prvky. Rastafariánstvím se rozumí spojení [[dredy|dredů]], maskovací khaki a [[marihuana|marihuany]] a hlásání odcizení od dominantní kultury. [102] => [103] => === Hipsteři === [104] => ''Význam pojmu [[hipster]] se začal formovat už ve 40. letech 20. století. Původně byl určen pro afroamerické jazzové muzikanty. Během deseti až dvaceti let byli hipsteři víceméně výhradně američtí nekonvenční hudebníci bílé pleti, kteří se velmi silně vymezovali vůči většinové společnosti a pohrdali mainstreamem. Mezi hipstery patřili lidé, kteří se odmítali ztotožnit s tradičními [[Stereotyp|stereotypy]] práce, rodinného a sociálního života a dalšími rysy dominantní kultury. Příslušníci této subkultury, kterou tvoří především mladí lidé, se snaží žít skrze hlubší prožitky.'' [105] => [106] => Oproti původnímu významu pojmu hipster, kdy byla hlavním podnětem členství této subkultury nespokojenost s výše uvedenými stereotypy, moderní hipsteři se vyznačují především specifickým módním stylem a kulturou kaváren, galerií či muzeí. Zejména ve 2. desetiletí 21. století se tento styl paradoxně tak proslavil, až se stal mainstreamem. Vedle módy si ale moderní hipsteři zachovali i něco z původních přístupů, zejména odpor ke konzumní společnosti, materialismu a práci pro sociální jistotu místo potěšení. [107] => [108] => Hipster je mladý člověk obvykle mezi dvacátým a třicátým rokem žijící zejména ve velkých městech, jehož veškeré konání a chování se točí kolem jediného: odlišit se a deklarovat okolí svou jedinečnost. Jeho styl je definován zejména způsobem oblékání: typickým oděvem jsou těsně přiléhavé džíny, retro tenisky nebo klasické „plátěnky“ značky ''Converse'' a brýle s tlustými a výraznými obroučkami. Svým stylem příslušníci subkultury hipsterů potlačují genderové stereotypy, zavrhují zajeté ideály krásy, řídí se fenomény androgynie a feminismu.{{Citace monografie [109] => | příjmení = Zahornadská [110] => | jméno = Eva [111] => | příjmení2 = [112] => | jméno2 = [113] => | titul = Subkultura hipsterů v Česku, bakalářská práce [114] => | vydání = 9.5.2016 [115] => | vydavatel = Univerzita Karlova, Filosofická fakulta [116] => | místo = Praha [117] => | rok vydání = 2016 [118] => | počet stran = 79 [119] => | strany = [120] => | isbn = [121] => }} [122] => [123] => === Beatníci a Teddy Boys === [124] => Zástupci těchto stylů byli původně [[Bílí Američané|běloši]], kteří měli blízko ke kultuře černošských [[Ghetto|ghett]] a k černošské hudbě. [125] => [126] => Subkultura [[Beatníci|beatníků]] se pojí především s 50. léty 20. století a odkazuje na spisovatele [[Jack Kerouac|Jacka Kerouaca]] a [[Allen Ginsberg|Allena Ginsberga]]. Příslušníci této subkultury si zakládají na svobodě, nezávaznosti a nespoutanosti a zaujímají nematerialistický postoj. Tento směr ovlivnil mnohé hudebníky, mezi které patří např. [[Bob Dylan]], [[Pink Floyd]], [[The Beatles]]. Za jeden z přínosů beatnické generace lze považovat přiblížení východní kultury a náboženství západní civilizaci. [127] => [128] => [[Teddy Boys]] oproti předchozím dvěma subkulturám vznikly v Británii, konkrétně v [[Londýn|Londýně]]. Jejich působení se také pojí s 50. léty 20. století. Teddy Boys jsou spojováni především s [[Rock and roll|rock and rollem]]. V oblasti módy se zástupci této subkultury inspirovali dobou krále [[Eduard VII.|Eduarda VII.]] [129] => [130] => Hipsteři, beatníci i Teddy Boys jsou přes všechny své zjevné i nepatrné rozdíly úzce propojeni. Všechny mají také blízko k [[Jazz|jazzové hudbě]]. [131] => [132] => === Hippies === [133] => Jako [[hippies]] je označováno mládežnické hnutí, které vzniklo v Americe v 60. letech 20. století. Slovo ''hippies'' je odvozené od slova [[hipster]] a jsou jím popisováni [[beatníci]], kteří obsadili oblasti newyorského [[Greenwich Village]] a sanfranciského [[Haight Ashbury]]. Příslušníci hippies vytvářeli své vlastní komunity, které byly často uzavřené. Zástupci této subkultury se vyznačovali poslechem [[psychedelie|psychedelické]] hudby, otevřeností vůči sexu a často také užíváním různých [[psychoaktivní droga|drog]]. Hippies měli velký vliv na následující kulturní vývoj nejen na americkém kontinentě. [134] => [135] => === Hip hop, graffiti === [136] => [[Hip hop]] je oproti jiným subkulturám subkulturou poměrně mladou, pojí se s 70. léty 20. století. Je spojena s newyorskou městskou částí jižní [[Bronx]] a [[Harlem]]. Příslušníky této subkultury byli [[Afroameričané]] a [[Latinoameričané]]. Hip hop je úzce spojen s [[graffiti]] uměním, [[rap]]ovou hudbou a později i tancem, známým jako [[breakdance]]. Výše zmíněné subkultury se staly odrazovým můstkem pro mnohé další, které v průběhu let vznikaly. [137] => [138] => === Gameři === [139] => Gameři jsou jednou z několika rozvíjejících se subkultur, zejména u teenagerů. Jsou stejně jako hackeři spojováni s technologickým vývojem a volným přístupem k internetu. Základní kámen této subkultury položil americký fyzik William Higinbotham v roce 1958, když vytvořil první počítačovou hru.{{Citace elektronické monografie [140] => | titul = Krásné počátky počítačových her [141] => | url = https://www.scienceworld.cz/clovek/pocatky-pocitacovych-her/ [142] => | datum přístupu = 2020-12-03 [143] => | jazyk = cs [144] => }} [145] => [146] => Gamer je člověk, který věnuje velké množství času počítačovým hrám a nezřídka se na nich stává závislý, což může mít určité důsledky na jeho život a vztahy s blízkými. Dospívající hráči mohou mít problémy s motivací ke studiu nebo s komunikací a navazováním vztahů s vrstevníky a rodinou. Hry pomáhají ponořit se do virtuální reality, „vyzkoušet si“ roli postavy se zajímavým, dlouhým a šťastným životem a zapomenout na realitu. [147] => [148] => Herní turnaje neboli esport jsou mezi gamery velmi oblíbené. Starší hráči se na nich naučili vydělávat peníze účastí nebo sázením. Díky rostoucímu zájmu o esport byla v České republice otevřena první esport univerzita, která se věnuje studiu her a zlepšení strategických, mentálních a fyzických dovedností.{{Citace elektronického periodika [149] => | titul = eSuba Esport Univerzita [150] => | periodikum = eSuba Esport Univerzita [151] => | url = https://www.esportuniverzita.cz/ [152] => | jazyk = cs [153] => | datum přístupu = 2020-12-03 [154] => }}{{Citace elektronického periodika [155] => | titul = How Professional Gaming Works [156] => | periodikum = HowStuffWorks [157] => | url = https://money.howstuffworks.com/professional-gaming.htm [158] => | datum vydání = 2016-08-10 [159] => | jazyk = en [160] => | datum přístupu = 2020-12-01 [161] => }} [162] => === Kyberkultura neboli hackeři === [163] => Rozvoj programování vedl ke vzniku kyberkultury a tzv. hackerů. [164] => [165] => Mnoho režisérů obsazuje tuto subkulturu ve svých filmech nebo seriálech a propaguje tak mylný stereotyp o lidech s nadváhou a brýlemi sedících před monitory s černým pozadím a nepochopitelným zeleným textem. V dnešní době lze ale hackera identifikovat pouze podle zájmu o novou počítačovou technologii, nikoli však podle výrazných vizuálních prvků. [166] => [167] => Hlavním zájmem hackerů je nelegální počítačová činnost různého druhu, k čemuž je třeba pouze notebook, který lze použít k proniknutí do vysoce zabezpečených sítí a řídit botnety. Samotní hackeři se někdy formují do velkých sdružení, firem nebo svazů pro lepší a pohodlnějšího život, ale dodržují zásady anonymity, protože trestnými činy ohrožují své životy a existuje pravděpodobnost zatčení. [168] => [169] => V roce 2001 podepsalo 30 států tzv. ''Úmluvu o počítačové kriminalitě'', která stanovuje společné metody pro účastnické země v boji proti zločincům na internetu. [170] => [171] => Nic však nevyvrací skutečnost, že tito lidé mohou zcela legálně pracovat pro vládu a pro dobré účely, vytvářet software pro zabezpečení informací, eliminovat viry a vyvíjet nové programy. Mnoho společností najímá tyto hackery coby penetrační testery, aby našli zranitelná místa v jejich softwaru a chránili je před „zlými hackery“. [172] => [173] => Evropští hackeři jsou zvláštní v tom, že se snaží všechno naučit sami a zabývají se vývojem jedinečných hackerských technik. Zajímavou vlastností je, že nejčastěji útočí na weby na protest proti něčemu nebo naopak na podporu, méně však za účelem přímého peněžitého zisku.{{Citace elektronického periodika [174] => | titul = Svět hackerů [175] => | periodikum = Chip.cz [176] => | url = http://www.chip.cz/casopis-chip/earchiv/vydani/r-2012/chip-03-2012/svet-hackeru/ [177] => | datum přístupu = 2020-12-03 [178] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210327154910/https://www.chip.cz/casopis-chip/earchiv/vydani/r-2012/chip-03-2012/svet-hackeru/ [179] => | datum archivace = 2021-03-27 [180] => }} [181] => [182] => === Přehled některých subkultur === [183] => {{Sloupce|3| [184] => * [[BDSM]] [185] => * [[Black metal]] [186] => * Decora [187] => * [[Emo]] [188] => * [[Freetekno]] [189] => * [[Geek]] [190] => * [[Glam rock|Glam]] [191] => * [[Gotické hnutí|Goth]] [192] => * [[Greaser]] [193] => * [[Grunge]] [194] => * [[Hip hop]] [195] => * [[Hooligans]] [196] => * [[Hippies]] [197] => * [[Hipster]] [198] => * [[Lolita (móda)|Lolita]] [199] => * [[Mod (subkultura)|Mod]] [200] => * [[Nerd]] [201] => * [[Otaku]] [202] => * [[Otherkin]] [203] => * [[Psychobilly]] [204] => * [[Punk]] [205] => * [[Rave]] [206] => * [[Rocker (subkultura)|Rocker]] [207] => * [[Rude boys]] [208] => * [[Skate]] [209] => * [[Skinheads]] [210] => * [[Steampunk]] [211] => * [[Straight edge]] [212] => * [[Tramping]] [213] => * [[Visual kei]] [214] => }} [215] => [216] => == České prostředí == [217] => V [[Československá socialistická republika|ČSSR]] spadala většina subkultur do tzv. [[Underground|undergroundu]], jelikož byly tehdejším režimem silně potlačovány. Underground tvořil jakousi opozici k oficiální kultuře, tzv. kontrakulturu. Za zakladatele československého undergroundu je považován [[Ivan Martin Jirous]]. [[Český underground]] byl zaměřen především na literární, divadelní a hudební scénu. O městských subkulturách v Československu mezi lety 1969 a 1989 pojednává např. kniha Kmeny 0, druhá publikace Vladimíra Brože (Vladimír 518) a kolektivu autorů z roku 2013.{{Citace elektronického periodika [218] => | příjmení = Databazeknih.cz [219] => | titul = Kmeny 0 - kolektiv autorů {{!}} Databáze knih [220] => | periodikum = www.databazeknih.cz [221] => | url = https://www.databazeknih.cz/knihy/kmeny-kmeny-0-185001 [222] => | datum přístupu = 2020-12-01 [223] => }} [224] => [225] => Jednotlivé subkultury se začaly oficiálně projevovat až po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]], kdy na ně přestal režim vyvíjet represivní tlak a mohly se volně prezentovat. [226] => [227] => == Subkultura mládeže == [228] => Pojem ''subkultura'' bývá často spojován s [[Mládež|mládeží]], která svůj postoj nezřídka vyjadřuje pomocí viditelných subkulturních prvků (v souvislosti s konkrétní subkulturou se může jednat např. o barvu či sestřih vlasů, piercing či charakteristické oblečení). Tato část populace během [[dospívání]] hledá své místo ve společnosti a má sklony odlišovat se od všeho zavedeného a převládajícího, přesto zároveň chce zapadat do určité skupiny. Subkultury zároveň poskytují vodítka, jak se oblékat, chovat a přemýšlet. [229] => [230] => === Příslušnost mladistvých k subkultuře a souvislost se sebepoškozováním a depresemi === [231] => Společenské interakce s vrstevníky, kteří sebepoškozování schvalují nebo se ho sami účastní, prokazatelně souvisejí s účastí mladistvého na tomto chování{{Citace periodika [232] => | příjmení = Fox [233] => | jméno = Kathryn R. [234] => | příjmení2 = Franklin [235] => | jméno2 = Joseph C. [236] => | příjmení3 = Ribeiro [237] => | jméno3 = Jessica D. [238] => | titul = Meta-analysis of risk factors for nonsuicidal self-injury [239] => | periodikum = Clinical Psychology Review [240] => | datum vydání = 2015-12 [241] => | ročník = 42 [242] => | strany = 156–167 [243] => | doi = 10.1016/j.cpr.2015.09.002 [244] => | jazyk = en [245] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0272735815001208 [246] => | datum přístupu = 2020-12-03 [247] => }}{{Citace periodika [248] => | příjmení = Heilbron [249] => | jméno = Nicole [250] => | příjmení2 = Prinstein [251] => | jméno2 = Mitchell J. [252] => | titul = Peer influence and adolescent nonsuicidal self-injury: A theoretical review of mechanisms and moderators [253] => | periodikum = Applied and Preventive Psychology [254] => | datum vydání = 2008-10 [255] => | ročník = 12 [256] => | číslo = 4 [257] => | strany = 169–177 [258] => | doi = 10.1016/j.appsy.2008.05.004 [259] => | jazyk = en [260] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0962184908000048 [261] => | datum přístupu = 2020-12-03 [262] => }}{{Citace periodika [263] => | příjmení = Nock [264] => | jméno = Matthew K. [265] => | titul = Self-Injury [266] => | periodikum = Annual Review of Clinical Psychology [267] => | datum vydání = 2010-03 [268] => | ročník = 6 [269] => | číslo = 1 [270] => | strany = 339–363 [271] => | issn = 1548-5943 [272] => | doi = 10.1146/annurev.clinpsy.121208.131258 [273] => | jazyk = en [274] => | url = http://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.clinpsy.121208.131258 [275] => | datum přístupu = 2020-12-03 [276] => }} {{Wayback|url=http://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.clinpsy.121208.131258 |date=20210327154929 }}. Jako možné důvody pro tuto souvislost byly představeny dvě hypotézy – výběr vrstevníků (mladiství, kteří se poškozují nebo jsou k tomu náchylní, mají tendenci stýkat se s vrstevníky, kteří jsou podobně zranitelní) a přenos mezi vrstevníky (mladiství se takovému chování mohou naučit od svých vrstevníků). [277] => [278] => Mladiství mají často tendenci stýkat se ve skupinách založených na podobných zájmech, přístupech či chováních{{Citace periodika [279] => | příjmení = Prinstein [280] => | jméno = Mitchell J. [281] => | příjmení2 = Greca [282] => | jméno2 = Annette M. La [283] => | titul = Peer Crowd Affiliation and Internalizing Distress in Childhood and Adolescence: A Longitudinal Follow-Back Study [284] => | periodikum = Journal of Research on Adolescence [285] => | datum vydání = 2002 [286] => | ročník = 12 [287] => | číslo = 3 [288] => | strany = 325–351 [289] => | issn = 1532-7795 [290] => | doi = 10.1111/1532-7795.00036 [291] => | jazyk = en [292] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/1532-7795.00036 [293] => | datum přístupu = 2020-12-03 [294] => }}, čímž vznikají subkultury. Některé studie potom poukazují na to, že u mladistvých náležejících ke gotické, punkové a emo subkultuře, se objevuje vyšší riziko psychologických problémů než u jiných mladistvých{{Citace periodika [295] => | příjmení = Bešić [296] => | jméno = Nejra [297] => | příjmení2 = Kerr [298] => | jméno2 = Margaret [299] => | titul = Punks, Goths, and Other Eye-Catching Peer Crowds: Do They Fulfill a Function for Shy Youths? [300] => | periodikum = Journal of Research on Adolescence [301] => | datum vydání = 2009-03 [302] => | ročník = 19 [303] => | číslo = 1 [304] => | strany = 113–121 [305] => | doi = 10.1111/j.1532-7795.2009.00584.x [306] => | jazyk = en [307] => | url = http://doi.wiley.com/10.1111/j.1532-7795.2009.00584.x [308] => | datum přístupu = 2020-12-03 [309] => }}{{Citace periodika [310] => | příjmení = Bowes [311] => | jméno = Lucy [312] => | příjmení2 = Carnegie [313] => | jméno2 = Rebecca [314] => | příjmení3 = Pearson [315] => | jméno3 = Rebecca [316] => | titul = Risk of depression and self-harm in teenagers identifying with goth subculture: a longitudinal cohort study [317] => | periodikum = The Lancet Psychiatry [318] => | datum vydání = 2015-09 [319] => | ročník = 2 [320] => | číslo = 9 [321] => | strany = 793–800 [322] => | doi = 10.1016/S2215-0366(15)00164-9 [323] => | jazyk = en [324] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2215036615001649 [325] => | datum přístupu = 2020-12-03 [326] => }}{{Citace periodika [327] => | příjmení = Nock [328] => | jméno = Matthew K. [329] => | titul = Actions speak louder than words: An elaborated theoretical model of the social functions of self-injury and other harmful behaviors [330] => | periodikum = Applied and Preventive Psychology [331] => | datum vydání = 2008-10 [332] => | ročník = 12 [333] => | číslo = 4 [334] => | strany = 159–168 [335] => | doi = 10.1016/j.appsy.2008.05.002 [336] => | jazyk = en [337] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0962184908000036 [338] => | datum přístupu = 2020-12-03 [339] => }}{{Citace periodika [340] => | příjmení = Young [341] => | jméno = Robert [342] => | příjmení2 = Sweeting [343] => | jméno2 = Helen [344] => | příjmení3 = West [345] => | jméno3 = Patrick [346] => | titul = Prevalence of deliberate self harm and attempted suicide within contemporary Goth youth subculture: longitudinal cohort study [347] => | periodikum = BMJ [348] => | datum vydání = 2006-05-06 [349] => | ročník = 332 [350] => | číslo = 7549 [351] => | strany = 1058–1061 [352] => | issn = 0959-8138 [353] => | doi = 10.1136/bmj.38790.495544.7C [354] => | jazyk = en [355] => | url = https://www.bmj.com/lookup/doi/10.1136/bmj.38790.495544.7C [356] => | datum přístupu = 2020-12-03 [357] => }}. V těchto subkulturách mohou být pocity melancholie často vyzdvihovány jako způsob vyjádření nekonformity; tím pádem sebepoškozování může být bráno jako forma rebelie a být v těchto skupinách podporováno (Prinstein, Heilbron, Guerry, & Franklin, 2010). Příslušnost k těmto subkulturám může přispět k pocitu sounáležitosti u jedinců, kteří trpí depresemi a neidentifikují se s „mainstreamem“ nebo z něj byli vyloučeni.{{Citace periodika [358] => | příjmení = Martínez–Ferrer [359] => | jméno = Belén [360] => | příjmení2 = Stattin [361] => | jméno2 = Håkan [362] => | titul = Self-harm, depressive mood, and belonging to a subculture in adolescence [363] => | periodikum = Journal of Adolescence [364] => | datum vydání = 2019-10-01 [365] => | ročník = 76 [366] => | strany = 12–19 [367] => | issn = 0140-1971 [368] => | doi = 10.1016/j.adolescence.2019.08.003 [369] => | jazyk = en [370] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0140197119301332 [371] => | datum přístupu = 2020-12-03 [372] => }} [373] => [374] => == Sexuální subkultura == [375] => [[Sexuální revoluce]] v 60 letech 20. století vedla k odmítnutí dosavadních sexuálních a genderových norem širší veřejností. Revoluce proběhla především v evropských městech, severní a jižní Americe, Austrálii a jižní Africe. Vedla k rozšíření sexuálních subkultur. Podobně jako jiné subkultury, sexuální subkultura převzala řadu gest a módu, aby se odlišila od [[mainstream]]u. Začalo se užívat termínů jako „[[gay]]“, „[[lesba]]“ nebo „[[Bisexualita|bisexuál]]“. Na konci 70. let 20. století propukla v USA epidemie [[HIV|HIV/AIDS]], která postihovala především homosexuální muže. V rámci společných snah o emancipaci a domáhání se práv proto vzniklo hnutí LGBT, které propojoval jak sexuální, tak genderové menšiny ([[transgender]] lidi).Jaime Hovey, ''Sexual subcultures'' entry in F. Malti-Douglas, ''Encyclopedia of Sex and Gender'', Vol. 4, Gale, 2007, pp. 1372-1373 Patricia Whelehan and Anne Bolin, ''The International Encyclopedia Of Human Sexuality'', Vol. 2. Malden, 2015, pp. 693-695 [376] => [377] => Gay kultura je považována za největší sexuální subkulturu 20. století. Od začátku 21. století se zvyšovalo všeobecné přijímání [[Homosexualita|homosexuality]]. Gayové a lesby si vysloužili neodmyslitelnou roli v módě, hudbě, designu a literatuře. Jaime Hovey, ''Sexual subcultures'' entry in F. Malti-Douglas, ''Encyclopedia of Sex and Gender'', Vol. 4, Gale, 2007, pp. 1374 [378] => [379] => === Queer identita === [380] => Výraz „[[queer]]“ v angličtině původně znamenal „podivný“ nebo „podezřelý“ a používal se jako [[nadávka]] pro lesby a především pak gaye. Ti jej ovšem přijali za svůj a redefinovali tím tak jeho negativní význam (proces, kterému se v angličtině říká ''reclaiming''). Termín „queer“ začal být používán jako označení pro jakoukoliv identitu, která vybočuje ze společenských norem, v kontextu LGBT hnutí tedy pro všechny identity, které nejsou [[Heterosexualita|hetero]] a [[Cisgender|cis]]. Podle sociologa [[Epstein]]a queer odmítá veškeré konvenční a sociální normy a brání se přijetí dopředu dané nálepky. Představitelé queer hnutí také odmítají normativitu, tedy [[Asimilace (sociologie)|asimilační]] proces, v rámci něhož gayové a lesby kopírují [[Heteronormativita|heterosexuální]] [[Genderová role|genderové role]], co se týče například oblékaní (oblečení „pro holky“, oblečení „pro kluky“), chování nebo vztahů (jeden z páru [[Maskulinita|maskulinní]] – pomyslný „muž“, druhý [[Feminita|feminní]] – pomyslná „žena“). Queer lidé často ke své sexuální a genderové identitě přistupují jako k něčemu fluidnímu a proměnlivému.Fafejta, Martin. ''Sexualita A Sexuální Identita: Sociální Povaha Přirozenosti''. Praha: Portál, 2017, pp. 192-200 [381] => [382] => == Odkazy == [383] => === Reference === [384] => [385] => [386] => === Literatura === [387] => * Jandourek, J.: ''Sociologický slovník''. Praha: Portál 2001. [388] => * {{Citace elektronického periodika [389] => | příjmení = Němcová [390] => | jméno = Veronika [391] => | titul = Prolínání subkultur: příklad burlesky [392] => | periodikum = [[Kulturní_studia_(časopis)|Kulturní studia]] [393] => | datum vydání = 1. 11. 2016 [394] => | ročník = IV. [395] => | číslo = 2/2016 [396] => | strany = 57–81 [397] => | url = http://kulturnistudia.cz/prolinani-subkultur-priklad-burlesky/ [398] => | issn = 2336-2766 [399] => }} [400] => * Petrusek M., ''Velký sociologický slovník.'' Praha: Karolinum 1996. Hesla Subkultura a Subkultura mládeže. [401] => * [[Josef Smolík (politolog)|Smolík, J.]]: ''Subkultury mládeže. Uvedení do problematiky'', Praha: Grada 2010. {{ISBN|978-80-247-2907-7}} [402] => * [[Josef Smolík (politolog)|Smolík, J.]]: ''Subkultury mládeže: sociologické, psychologické a pedagogické aspekty'', Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. {{ISBN|978-80-7509-498-8}}. [403] => * [[Vladimir 518]], Tomáš Souček, Karel Veselý: ''Kmeny'', 2011 [404] => [405] => === Související články === [406] => * [[Anomie]] [407] => * [[Centrum pro současná kulturální studia]] [408] => * [[Ghetto]] [409] => [410] => === Externí odkazy === [411] => * {{Commonscat}} [412] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10727240820-kmeny/8495-o-projektu/ ''Kmeny''] – dokumentární cyklus České televize z roku 2015 [413] => [414] => {{Autoritní data}} [415] => {{Portály|Sociologie}} [416] => [417] => [[Kategorie:Subkultury| ]] [418] => [[Kategorie:Sociologie kultury]] [419] => [[Kategorie:Sociologie]] [420] => [[Kategorie:Kulturní antropologie]] [] => )
good wiki

Subkultura

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kultura','hipster','Spojené království','Londýn','Chicagská škola (sociologie)','Ghetto','Josef Smolík (politolog)','Robert K. Merton','Hip hop','Louis Althusser','Robert Ezra Park','Jack Kerouac'

Ghetto

Hipster

Kultura

Londýn