Array ( [0] => 14769575 [id] => 14769575 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sudička [uri] => Sudička [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:DOUCHA, František. Šípková Růženka - 1874 - image on page 6.png|náhled|František Doucha: Sudička (ilustrace k pohádce Šípková Růženka, 1874)]] [1] => [2] => '''Sudička''' je slovanský démon [[osud]]u, nejčastěji vystupující ve trojici, který určuje osud [[Novorozenec|novorozence]]. Sudičky jsou známy především v [[Západní Slované|západoslovanské]] a [[Jižní Slované|jihoslovanské]] kultuře, ve [[Východní Slované|východoslovanské]] oblasti jejich místo zpravidla zaujímají [[Rožanice]]. Podobají se jim řecké [[Moiry]], římské [[Parky]] a severské [[Norny]]. [3] => [4] => Kromě Sudiček, případně Rožanic, mohly osud dítěti určovat [[Víla|víly]], polské ''[[Bohynka|boginje]]'', [[Pomořané|pomořanští]] ''kraśniacy'', severoruští ''udělъnici'' či [[Huculové|huculští]] ''sudci''.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Váňa [6] => | jméno = Zdeněk [7] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [8] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [9] => | vydavatel = Panorama [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 1990 [12] => | strany = 127 [13] => | isbn = 80-7038-187-6 [14] => }} Slovanská lidová kultura další [[Slovanští duchové osudu|démony osudu]], například zosobnění dobrého a zlého osudu. [15] => [16] => == Pojmenování == [17] => V různých slovanských jazycích je jejich pojmenování zpravidla odvozeno od osudu, příkladem jsou české ''Sudice'', srbské a chorvatské ''Sudjenice'' nebo bulharské ''Sudženici''. Další pojmenování jsou jako u východoslovanských Rožanic odvozena od rození či rodu, jedná se o polské ''Rodzanice'', slovinské ''Rojenice'' a chorvatské ''Rodjenice''. V bulharštině se také používá jméno ''narъčnici'' odvozené z ''narok'' („úděl“), nebo ''orisnici'', ''urisnici'' či ''uresnici'' odvozené z řečtiny. Ve Slovinsku jsou pod vlivem němčiny nazývány [[Bílá paní|bílé ženy]] (''weisse Frauen''), ''želkinje'' či ''želik žene'' (''selige Weiber'' „požehnané ženy“) nebo ''aidovske deklice'' (''heidnische Weiberl'' „pohanské ženy“).{{Citace monografie [18] => | příjmení = Máchal [19] => | jméno = Jan [20] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [21] => | titul = Bájesloví slovanské [22] => | vydavatel = Votobia [23] => | místo = Olomouc [24] => | rok = 1995 [25] => | strany = 70 [26] => | isbn = 80-85619-19-9 [27] => }} [28] => [29] => == Česká lidová kultura == [30] => V českém prostředí jsou známy Sudičky, Sudice, Rodičky či Věštice a víra v ně je doložena již z 15. století. Mají zpravidla podobu bílých [[Éter (fyzika)|éterických]] panen či přívětivých babiček, jsou oděny v dlouhý šat a zahaleny plachetkou. Když určují osud dítěte, mají v rukou svíce, které po vyřčení sudby zhasnou. Člověk je může vidět jen zřídka, a v případě, že se tak přesto stane, ochrne hrůzou.{{Citace monografie [31] => | příjmení = Navrátilová [32] => | jméno = Alexandra [33] => | odkaz na autora = Alexandra Navrátilová [34] => | titul = Narození a smrt v české lidové kultuře [35] => | vydavatel = Vyšehrad [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 2004 [38] => | strany = 52 [39] => | isbn = 80-7021-397-3 [40] => }} [41] => [42] => Zjevují se tradičně o půlnoci po narození dítěte a na rodičku sesílají hluboký spánek. V některých podáních nevstupují do [[světnice]], ale zůstávají za okny nebo sedí na střeše a věští dítěti osud z hvězd. Jejich výroky se týkaly především třech okruhů života novorozence: věku, kterého se dožije, chudoby či bohatství, a způsobu smrti. Z tohoto důvodu byla třetí Sudička často ztotožňována se [[Smrtka|Smrtí]]. Typická byla také představa, že Sudičky život člověka předou jako nit, jejíž délka určovala, kolika let se dožije, a nejstarší z nich ji přestřihává. Aby byl dítěti zajištěn příznivý osud, Sudičkám se obětovaly plodiny nebo zvířata. Naopak nedodržení zvyků mohlo vést k tomu, že Sudičky novorozence [[Podhozenec|podvrhly]].{{Citace monografie [43] => | příjmení = Navrátilová [44] => | jméno = Alexandra [45] => | odkaz na autora = Alexandra Navrátilová [46] => | titul = Narození a smrt v české lidové kultuře [47] => | vydavatel = Vyšehrad [48] => | místo = Praha [49] => | rok = 2004 [50] => | strany = 53 [51] => | isbn = 80-7021-397-3 [52] => }} [53] => [54] => == Odrazy v kultuře == [55] => * Sudičky se vyskytují v pohádce ''[[O Šípkové Růžence]]''. [56] => * [[Jaroslav Vrchlický]] napsal sbírku básní Kniha sudiček (1895) s částmi I. Klotho, II. Lachesis, III. Atropos [57] => * ''Předeme, předeme zlatou nitku'', československá filmová pohádka [[Vlasta Janečková|Vlasty Janečkové]] z roku 1981 [58] => * Sudičky jsou zmíněny v písni ''Píseň pro malou Lenku'' [[písničkář]]e [[Jaromír Nohavica|Jaromíra Nohavici]]. [59] => [60] => == Související články == [61] => * [[Rožanice]] [62] => [63] => == Reference == [64] => [65] => [66] => == Externí odkazy == [67] => * {{Commonscat}} [68] => * {{Wikislovník|heslo=sudička}} [69] => {{Slovanská mytologie}} [70] => [71] => [[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [72] => [[Kategorie:Osud]] [] => )
good wiki

Sudička

František Doucha: Sudička (ilustrace k pohádce Šípková Růženka, 1874) Sudička je slovanský démon osudu, nejčastěji vystupující ve trojici, který určuje osud novorozence. Sudičky jsou známy především v západoslovanské a jihoslovanské kultuře, ve východoslovanské oblasti jejich místo zpravidla zaujímají Rožanice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rožanice','Parky','Kategorie:Slovanské mytické bytosti','osud','Vlasta Janečková','O Šípkové Růžence','Smrtka','Éter (fyzika)','Novorozenec','Západní Slované','Jižní Slované','Východní Slované'