Array ( [0] => 15482136 [id] => 15482136 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sumer [uri] => Sumer [3] => Sumer satellite map.jpg [img] => Sumer satellite map.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Sumer** Sumer je fascinující a inspirativní historická oblast, která se nacházela v jižní Mezopotámii, v oblasti dnešního Iráku. Tato civilizace se objevila kolem 4 500 př. n. l. a stala se jednou z prvních a nejvlivnějších kultur v dějinách lidstva. Sumerané byli průkopníky mnoha aspektů lidské činnosti, které formovaly základ moderní civilizace. Jedním z nejvýznamnějších přínosů Sumeru byla vysoce rozvinutá forma písma známá jako klínové písmo. Toto písmo umožnilo uchovávat informace a postupně se stalo základem pro administrativní a literární činnost. Sumerané také vyvinuli pokročilé matematické a astronomické znalosti, které ovlivnily další kultury. Jejich schopnost počítat a vytvářet kalendáře ukazuje na hluboké porozumění vzorcům v přírodě, což má i dnes obrovský význam. Sumer byl také domovem pro mnoho vynikajících inženýrských a architektonických realit, jako například zavlažovací systémy, které podpořily zemědělství a umožnily tak prosperitu země. Města jako Ur, Uruk a Lagash byly centry inovací a kultury, kde se rozvíjela řemesla, obchod a umění. Sumerané vytvářeli nádherné sochy a architektonické skvosty, které i dnes fascinují historiky a archeology. V oblasti náboženství měli Sumerané silný smysl pro spiritualitu a úctu k přírodě. Vytvořili bohatý panteon bohů a bohyň, jimž zasvěcovali chrámy a slavnosti. Tyto víry a tradice ovlivnily nejen jejich společnost, ale i následné kultury. Sumer se bezesporu potýkal i s výzvami, včetně válečných konfliktů a změn klimatu, které ovlivnily zemědělství a obyvatelstvo. Nicméně, jak ukazuje historie, obyvatelé Sumeru dokázali překonávat překážky a ukázali velkou odolnost a adaptabilitu. Dědictví Sumeru je dodnes inspirací a připomíná nám, jak důležité je inovovat, spolupracovat a ctít znalosti našich předků. Tato civilizace, i když patří do dávné minulosti, zůstává svědectvím o lidské tvořivosti a schopnosti vytvářet prosperující společnosti. [oai_cs_optimisticky] => **Sumer** Sumer je fascinující a inspirativní historická oblast, která se nacházela v jižní Mezopotámii, v oblasti dnešního Iráku. Tato civilizace se objevila kolem 4 500 př. n. l. a stala se jednou z prvních a nejvlivnějších kultur v dějinách lidstva. Sumerané byli průkopníky mnoha aspektů lidské činnosti, které formovaly základ moderní civilizace. Jedním z nejvýznamnějších přínosů Sumeru byla vysoce rozvinutá forma písma známá jako klínové písmo. Toto písmo umožnilo uchovávat informace a postupně se stalo základem pro administrativní a literární činnost. Sumerané také vyvinuli pokročilé matematické a astronomické znalosti, které ovlivnily další kultury. Jejich schopnost počítat a vytvářet kalendáře ukazuje na hluboké porozumění vzorcům v přírodě, což má i dnes obrovský význam. Sumer byl také domovem pro mnoho vynikajících inženýrských a architektonických realit, jako například zavlažovací systémy, které podpořily zemědělství a umožnily tak prosperitu země. Města jako Ur, Uruk a Lagash byly centry inovací a kultury, kde se rozvíjela řemesla, obchod a umění. Sumerané vytvářeli nádherné sochy a architektonické skvosty, které i dnes fascinují historiky a archeology. V oblasti náboženství měli Sumerané silný smysl pro spiritualitu a úctu k přírodě. Vytvořili bohatý panteon bohů a bohyň, jimž zasvěcovali chrámy a slavnosti. Tyto víry a tradice ovlivnily nejen jejich společnost, ale i následné kultury. Sumer se bezesporu potýkal i s výzvami, včetně válečných konfliktů a změn klimatu, které ovlivnily zemědělství a obyvatelstvo. Nicméně, jak ukazuje historie, obyvatelé Sumeru dokázali překonávat překážky a ukázali velkou odolnost a adaptabilitu. Dědictví Sumeru je dodnes inspirací a připomíná nám, jak důležité je inovovat, spolupracovat a ctít znalosti našich předků. Tato civilizace, i když patří do dávné minulosti, zůstává svědectvím o lidské tvořivosti a schopnosti vytvářet prosperující společnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Sumer [2] => | originální název = ''𒆠𒂗𒂠'' {{malé|([[Sumerština|summersky]])}}
ki-en-gil
''𒋗𒈨𒊒'' {{malé|([[Akkadština|akkadsky]])}}
Šumeru [3] => | rok vzniku = cca 4500 [4] => | rok zániku = 1900 př. n. l. [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Obeidská kultura [7] => | před 1 vlajka = No flag.svg [8] => | před info = [9] => | více po = ne [10] => | po 1 = Akkadská říše [11] => | po 1 vlajka = Shamash-sun-symbol (3 rays).svg [12] => | šířka 1. sloupce = [13] => | vlajka = [14] => | článek o vlajce = [15] => | velikost vlajky = [16] => | znak = [17] => | článek o znaku = [18] => | velikost znaku = [19] => | rámeček znaku = [20] => | hymna = [21] => | článek o hymně = [22] => | motto = [23] => | článek o mottu = [24] => | mapa = Map_of_Sumer.png [25] => | velikost mapy = 290px [26] => | mapa poznámka = Poloha Sumeru na dnešní mapě [27] => | hlavní město = různá [28] => | rozloha = [29] => | rozloha poznámka = [30] => | nejvyšší bod = [31] => | nejvyšší bod poznámka = [32] => | nejdelší řeka = [33] => | nejdelší řeka poznámka = [34] => | počet obyvatel = [35] => | počet obyvatel poznámka = [36] => | jazyky = [[sumerština]] [37] => | národnostní složení = [[Sumerové]] [38] => | náboženství = [[Mezopotámské náboženství|sumerské]] [39] => | státní zřízení = nejednotné drobné [[monarchie]] [40] => | mateřská země = [41] => | podřízené celky = [42] => | měna = [43] => | vznik = [44] => | zánik = [45] => }} [46] => '''Sumer''' ([[Sumerština|sumersky]] '''Ki'''-'''EN/EME'''-'''GIR15''', ''Země místních pánů'', ''Země pánů jasu'' či ''Země sumerského jazyka''), [[Akkadština|akkadsky]] také ''Šumeru'', je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní [[Mezopotámie]] (nyní jih středního [[Irák]]u), která se objevila během [[eneolit]]u a rané [[Doba bronzová|doby bronzové]] mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem. Stejně jako nedaleký [[Elam]] je to jedna z [[kolébka civilizace|kolébek civilizace]] spolu s [[Starověký Egypt|Egyptem]], [[Harappská kultura|údolím Indu]], kulturou Erligang v údolí [[Žlutá řeka|Žluté řeky]], [[Kultura Norte Chico|kulturou Norte Chico]] a [[Mezoamerika|Mezoamerikou]]. Sumerští zemědělci, kteří žili podél řek [[Eufrat]] a [[Tigris]], pěstovali množství [[Obilniny|obilí]] a dalších plodin, což jim umožnilo vytvářet městské osady. Nejstarší známé texty na světě pocházejí ze sumerských měst [[Uruk]] a [[Džemdet-nasrská kultura|Džemdet Nasr]] a datují se mezi cca 3350 až cca [[3. tisíciletí př. n. l.|2500 př. n. l.]], které následovaly po období před objevem písma cca [[4000 př. n. l.|4000]]–2500 před naším letopočtem. [47] => Obsah [48] => [49] => Jeho obyvateli byli krom později příchozích [[semitské jazyky|semitsky]] hovořících [[Akkaďané|Akkadů]] hlavně Sumeřané, kteří se ve vlastním jazyce označovali za „Černohlavce“ (''un san gi ga'').{{Citace elektronického periodika [50] => | příjmení = Tronner [51] => | jméno = Pavel [52] => | titul = Sumerové aneb národ mnoha prvenství: Zrození státu - 2. kapitola [53] => | periodikum = VTM.cz [54] => | url = https://vtm.zive.cz/clanky/sumerove-aneb-narod-mnoha-prvenstvi-zrozeni-statu/objev-pisma/sc-870-a-191528-ch-111489/default.aspx [55] => | jazyk = cs [56] => | datum přístupu = 2020-06-15 [57] => }} [58] => [59] => == Počátek == [60] => [[Soubor:Sumer satellite map.jpg|náhled|vlevo|300px|Obecná poloha na dnešní mapě a hlavní města Sumeru se starověkým pobřežím, které v dávných dobách téměř dosáhlo města [[Uruk]].]] [61] => {{Starověká Mezopotámie}} [62] => Sumerové do Mezopotámie pravděpodobně přišli nejpozději kolem roku [[4000 př. n. l.]] a hovořili [[Sumerština|sumerštinou]], jazykem, který se dosud nepodařilo přiřadit k nějaké ze známých [[Jazyková rodina|jazykových rodin]]. Existují poměrně věrohodně hovořící důkazy o tom, že Sumeřané pokračovali ve většině místních tradic. Po předsumerském obyvatelstvu zůstalo krom toho i několik jazykových stop, hlavně v [[Topografie|topografii]] a v názvech některých řemesel a nástrojů. Avšak slova týkající se plavby po moři jsou zcela sumerská. [[Ur (město)|Urucká]] kultura osídlovala Mezopotámii z jihu od moře, což nasvědčuje příchodu po moři. Taktéž existují souvislosti mezi sumerštinou a [[Austronéské jazyky|austronéskými]] nebo [[Indoevropské jazyky|indoevropskými jazyky]], proto je pravděpodobné, že Sumerové připluli z oblasti povodí [[Indus|Indu]] a [[Asimilace (sociologie)|asimilovali]] s [[Obeidská kultura|obeidskou kulturou]].{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = [64] => | jméno = [65] => | titul = Nové poznatky o původu Sumerů [66] => | url = https://www.scienceworld.cz/clovek/nove-poznatky-o-puvodu-sumeru-2369/ [67] => | vydavatel = Scienceworld [68] => | místo = [69] => | datum vydání = [70] => | datum přístupu = 2020-06-15 [71] => | jazyk = cs [72] => }} Předsumerského původu jsou patrně názvy měst [[Ur (město)|Ur]], [[Sippar]] atd. a řek [[Eufrat]] a [[Tigris]], původně Buranunna a Idigna. Oblast byla mimořádně úrodná, ale vyžadovala stálé a vydatné zavlažování, jelikož je to oblast [[Aridní oblast|aridní]]. Vynález umělého zavlažování je mnohem staršího data (asi 5000 př. n. l.) a první zavlažovací kanál se podařilo vykopat v [[írán]]ské Čóga Mami. V kultuře obeidské a urucké se kanály také používaly a k jejich managementu nebylo, na rozdíl od dřívějších domněnek, zapotřebí státní organizace. Oblast Sumeru se skládala již na počátku z několika desítek relativně malých, navzájem nezávislých městských států. První písemné památky především ekonomického rázu pocházejí z konce [[4. tisíciletí př. n. l.|4.]] a počátku [[3. tisíciletí př. n. l.]] Nejednalo se ovšem o písmo použitelné k záznamu složitějších [[Abstrakce|abstraktních]] pojmů. Sumerové po několika staletích z tohoto obrázkového písma vyvinuli [[Klínové písmo|klínopis]], které bylo dobře vymyšleno pro zápis jejich velmi specifického jazyka. [73] => [74] => == Technologie == [75] => Sumerové vytvořili v Mezopotámii civilizaci, která používala rozvinuté formy [[zemědělství]]; sumerští zemědělci do značné míry využívali propracovaný systém zavlažování – kanály, průtoky, rezervoáry. Sumerové dále vynalezli [[kalendář]] o 12 měsících, [[šedesátková soustava|šedesátkovou]] [[číselná soustava|číselnou soustavu]]{{Citace elektronického periodika [76] => | příjmení = Králová [77] => | jméno = Magda [78] => | titul = Číselné soustavy [79] => | periodikum = Eduportál Techmania [80] => | vydavatel = [81] => | url = http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/matematika/aritmetika/ciselne-soustavy [82] => | datum vydání = [83] => | url archivu = [84] => | datum přístupu = 2020-06-15 [85] => }}, vůz s koly, [[hrnčířský kruh]] a v [[Architektura|architektuře]] využívali obloukové klenutí. [86] => [87] => == Sídla == [88] => V jižní Mezopotámii začala vznikat první města již během předsumerské [[obeidská kultura|obeidské kultury]]. Stejně jako starověké [[Řecko]] se i Sumer skládal z městských států: [[Eridu]] (nejjižnější sumerské město, pahorek Abú Šahrajn), [[Nippur]] (dnešní Niffar, od [[13. století]] neobývaný), [[Šuruppak]] (dnešní Fára), [[Uruk]] (pahorek al-Warká), [[Kiš]] (nejsevernější sumerské město, dnešní al-Uhajmer), [[Lagaš]] (dnešní Tello), [[Umma (Sumer)|Umma]] (dnešní Jocha) a [[Ur (město)|Ur]] (dnešní al-Muqajjar). Podle pozdější ideologie bylo v Sumeru na Zemi přítomné vždy jen jedno království. V dochovaném Sumerském královském seznamu jsou vyjmenované takto: (dle sídelního města, [[dynastie]]), před potopou světa: Eridu – Bad-tibira – Larak – [[Sippar]] – Šuruppak a po potopě světa: Kiš – Uruk – Ur – Awan – Kiš – Hamazi – Uruk – Ur – Adab – Mari – Kiš – Akšak – Kiš – Uruk – Akkad – Uruk – [[Gutejci]] – Uruk – Ur – Isin. Je tak opomenuta Lagaš a do značné míry Uruk, což bylo dáno politicky místem vzniku Seznamu. [89] => [90] => === Městské státy a samospráva === [91] => Sumerská města měla uprostřed městské zástavby posvátný okrsek s mnohavrstevným chrámem, který se vyvinul na konci 22. stol. př. n. l. v tzv. ''[[zikkurat]]'', chrám zasvěcený božskému ochránci města. Město bylo obklopeno městskými hradbami a posvátný okrsek míval často také vlastní hradby. Každé z měst tvořilo samostatný [[městský stát]], který ovládal ve svém bezprostředním okolí zemědělské zázemí s několika vesnicemi či menšími městy. Rozloha takového státu byla malá, můžeme jen zhruba odhadnout, že jedno z větších měst ovládalo asi 3 000 km2. Nejvyšší postavení ve státě měl od ranědynastického období tzv. ''[[lugal]]'' (velký muž = tj. král). Tento titul patřil původně politickému a vojenskému náčelníkovi. Ve městech ovládaných byl jeho zástupcem ''[[ensi]]'' (kníže). ''[[Ensi]]'' ovšem původně nosil význam ''nejvyšší správce chrámu'', zástupce městského božstva na Zemi. Vztah světské a náboženské moci byl důležitým prvkem mezopotamské politiky a obě sféry zůstaly silně provázané. [92] => [93] => == Kultura a jazyk == [94] => [[Soubor:Royal game of Ur,at the British Museum.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Královská hra z Uru]]]] [95] => [[Soubor:Cities of Sumer (en).svg|náhled|upright=0.8|Důležitá města Sumeru]] [96] => Počátky světové [[Literatura|literatury]] lze mimo [[Starověký Egypt|Egypt]] umístit také do Sumeru. Sumerové zaznamenávali informace [[Klínové písmo|klínovým písmem]] (klínopisem) na hliněné destičky pomocí jednoduchého trojhranného rydla, čili klínku. Hliněné destičky se používaly pro svoji praktičnost, neboť Mezopotámie je dodnes země s nevyčerpatelným množstvím hlíny, ale s minimem kamene, který byl vždy považován za vzácný importovaný materiál. Sumerský systém zápisu písma převzali i jejich následovníci, [[Akkadská říše|Akkaďané]]. Klínopis se ale pro jejich semitskou řeč nehodil a po celou dobu existence [[Akkadština|akkadštiny]] se tento jazyk s tímto značným problémem potýkal. Patrně největší překážkou byla nejednoznačnost textů a různé množství používaných sumerských značek slov. V sumersko-akkadské literatuře pak vznikl asi nejznámější [[Epos o Gilgamešovi]].{{Citace elektronického periodika [97] => | příjmení = [98] => | jméno = [99] => | titul = Nad knihou: Epos o Gilgamešovi [100] => | periodikum = www.scienceworld.cz [101] => | vydavatel = [102] => | url = https://www.scienceworld.cz/clovek/nad-knihou-epos-o-gilgamesovi-1415/?switch_theme=mobile [103] => | datum vydání = [104] => | url archivu = [105] => | datum přístupu = 2020-06-15 [106] => }} [107] => [108] => Sumerská civilizace postupně slábla, v 1. pol. 2. tisíciletí př. n. l. již sumerské obyvatelstvo neexistovalo. Nadále však zůstala v užívání sumerština, která se stala [[Liturgie|liturgickým]] a státnickým jazykem a byla jím až do 7. stol. př. n. l. (srov. s [[latina|latinou]]). [109] => [110] => == Chronologie vývoje Sumeru == [111] => [[Soubor:Reconstructed sumerian headgear necklaces british museum.JPG|náhled|upright=0.7|Pokrývka hlavy a náhrdelníky nalezené v hrobech některých sumerských žen]] [112] => [[Soubor:Bill of sale Louvre AO3765.jpg|náhled|upright=0.7|Smlouva na prodej domu a otroka v [[Šuruppak]]u, okolo 2600 př. n. l.]] [113] => * ''urucká kultura'' (kolem r. 3300–3000 př. n. l.): první písemné prameny vůbec; Uruk prvním městem světa (100 ha, monumentální budovy až 4 000 m2) [114] => * ''ranědynastické období'' (kolem r. 3000–2350 př. n. l.): sumerské městské státy, rozvoj obchodu, první královské paláce (2700 př. n. l.) a větší množství klínopisných pís. záznamů. Souboj měst Ummy a Lagaše-Girsu, král Kiše jako nejvznešenější titul. [115] => * ''akkadské období'' (2350–2150 př. n. l.): rychlý mocenský vzestup [[Akkadská říše|Akkaďanů]] a jejich říše pův. na sever od Sumeru v okolí města Agade, od něhož převzali i svoje pojmenování. Poprvé sjednocení celého Sumeru a Akkadu, porážka vojsk krále Lugalzageziho z města Ummy. Prvním králem sjednoceného státu král [[Kiš]]e, původem syn kněžky, [[Sargon Akkadský|Sargon Veliký]]. [116] => * ''vpád kočovníků etnika z východu [[Gutejci|Gutejců]]'' (2150–2075 př. n. l.), kteří svrhli již slabou akkadskou nadvládu. Podrobení Sumeru nájezdníkům, kteří jej více či méně ovládali po 1 století [117] => * ''[[Stát 3. dynastie urské|III. dynastie urská]]'' (2116–2004 př. n. l.): silná centralizace sumerského státu, sumerští králové sídlí v Uru, závěrečná renezance sumerské kultury, stavba prvních skutečných zikkuratů. Dochovalo se asi 100 000 tabulek s pís. záznamy. Sumer ovládá území zhruba podobné jako před ním akkadští králové. [118] => * ''období Isinu a Larsy'' (2017–1763 př. n. l.): oslabení Sumerů vnitřním bojem mezi dynastiemi [119] => [120] => [[Mytologie|Mytologickou]] potopu, kterou zachycuje Eridská genesis, přežil jediný člověk ''[[Utnapištim|Ziusudra]]'' (Utnapištim), který postavil archu s párem zvířat od každého. První známou historickou osobností je [[kiš]]ský ''en'' (král) ''Me-baragesi'', který vládl někdy mezi lety [[2700 př. n. l.]]–[[2600 př. n. l.]], předposlední panovník 1. kišské dynastie. Jeho syn ''Agga'' byl poražen uruckým králem [[Gilgameš]]em, zakladatelem 1. urucké dynastie. [121] => [122] => Sumerské státy byly dobyty ze západu příchozími semitsky hovořícími Akkady, kteří se usídlili na severu. Jejich král [[Sargon Akkadský|Sargon I.]] (Šarrukén, [[2334 př. n. l.]]–[[2279 př. n. l.]], střední datace), který byl uzurpátorem v sumerském městě [[Kiš]]. Porazil nejmocnějšího soupeře, panovníka sumerské Ummy, ensiho [[Lugalzagesi]] ([[2375 př. n. l.]]–[[2350 př. n. l.]] a založil [[Akkadská říše|akkadskou říši]]. O původu Sargona se vykládá podobný příběh jako o [[Mojžíš]]ovi. Akkadskou říši vyvrátili kočovníci z východně ležícího Zagrosu [[Gutejci]], za nichž Sumerové zažívali nový rozkvět ([[2230 př. n. l.]]–[[2130 př. n. l.]]), zejména za krále Gudey. Závěrečným obdobím sumerských dějin je 3. dynastie urská ([[2116 př. n. l.]]–[[2004 př. n. l.]]). [[Utu-chengal]] svrhnul gutejskou nadvládu a jeho bratr [[Ur-Nammu]] ([[2112 př. n. l.]]–[[2095 př. n. l.]]) byl zakladatelem [[Stát 3. dynastie urské|3. urské dynastie]], jež vládla království Sumeru a Akkadu. Zároveň byl autorem nejstaršího zákoníku na světě. [123] => [124] => Konec Sumeru nastal pozvolna, především však stát čelil neustávajícímu tlaku kočovníku ze severozápadu. Tito [[Amorité|Amorejci]] (akk. ''Amurrum'' či sum. ''Martu'') pomalu ovládli krajinu mezi městy a později i některá města. Posledním sumerským králem byl [[Ibbi-Sín]]. Jeho bývalý služebník, amorejský uzurpátor Išbi-Erra, generál z [[Mari]], který ovládl důležité město Isin. Ur byl pak dobyt a rozvrácen [[elam]]skými a [[Churrité|churritskými]] kmeny. Je zachycen ve vynikajících básních ''Nářek nad zkázou Sumeru'' a ''[[Nářek nad zkázou města Ur|Nářek nad zkázou Uru]]''. Ibbi-Sín beze stopy zmizel v elamském zajetí. Zničení mnoha měst v závěrečné části a odvlečení mnoha lidí zasadilo sumerskému národu poslední a smrtící ránu. Po dobytí Uru následovalo období asimilace do semitského jazykového prostředí. [125] => [126] => Období Isin – Larsa (vláda amorejských králů) bylo jen přechodné ([[2017 př. n. l.]]–[[1763 př. n. l.]]). Po roce 2000 př. n. l. přestala být sumerština používána ve většině oblastí jako živý jazyk, definitivně vymřela asi kolem r. 1800 př. n. l. Uchovala se pouze jako sakrální, vědecký, právní a správní jazyk a jako jazyk vzdělanců. [[Klínopis]] svoji pozici neztratil a byl přejat a částečně upraven pro akkadský semitský jazyk. (od cca r. 2600 př. n. l.). Akkadský jazyk převzal úlohu jazyka dorozumívacího v celé Mezopotámii po asimilaci Sumerů, včetně úlohy jazyka diplomatického a úředního. Období Isin-Larsa je přechodné mezi III. dynastií z Uru a nástupem starobabylónské říše a jmenuje se po 2 nejdůležitějších státech té doby. Akkadština však začala svoji pozici ztrácet po příchodu [[Aramejci|Aramejců]] (Chaldejců) do Mezopotámie a okolních oblastí na počátku 1. tisíciletí př. n. l. Prosazoval se jazyk aramejský, jenž byl psán mnohem jednodušším písmem foinickým (fénickým). Proto v období novobabylónském (cca 600 př. n. l.) byla sumerština, akkadština a klínopis znám jen vzdělaným kněžím. Mezi lidem byly již neznámé, nepoužívané. Klínopis přežil pád Babylónu do rukou [[Peršané|Peršanů]] i později [[Řekové|Řeků]] (pol. 6. století a pol. 4. století př. n. l.), ale před začátkem letopočtu vymizel. [127] => [128] => === Dodatek nejnovějších datací === [129] => [[Soubor:Ur chariot.jpg|náhled|upright=0.8|Sumerský bojový vůz z období 2500 př. n. l.]] [130] => Podle znalce klínopisů [[Blahoslav Hruška|Blahoslava Hrušky]] je možné začátek urucké kultury posunout až k letopočtu 3500 př. n. l., přičemž první tabulka s obrázkovým písmem byla datována kolem roku [[3200 př. n. l.]], v uruckém chrámu boha Ana. Kolem roku [[2900 př. n. l.]] se mění v Uruku a Džemdet Nasru na písmo klínové a objevují se nejstarší literární skladby v sumerštině. Klínové písmo začíná být používáno také v elamských [[Súsy|Súsách]]. Vláda Gilgameše se podle novějších výzkumů posouvá k letopočtu [[2500 př. n. l.]] Kolem roku [[2355 př. n. l.]] omezuje lagašský uzurpátor Urukagina moc palácových úředníků a získává na svou stranu chrámy a kněze. Toto jsou dosud nejstarší známé zákony. Kolem roku 2350 př. n. l. se urucký král Lugalzagesi pokusil o sjednocení země, ale byl poražen zhruba během deseti až dvaceti let, kdy se formuje první [[Akkad|akkadský stát]] [[Sargon Akkadský|Sargona Akkadského]] a dobývá severní Mezopotámii, část [[Írán]]u, proniká do [[Malá Asie|Malé Asie]] a východního Středomoří. [131] => [132] => == Odkazy == [133] => [134] => === Reference === [135] => [136] => [137] => === Literatura === [138] => * KRAMER, S. N.: Historie začíná v Sumeru. Praha 1961, 2. vyd. 1966. Překlad [[Josef Klíma (orientalista)|Josef Klíma]]. [139] => * [[Vojtěch Zamarovský|ZAMAROVSKÝ, Vojtěch]]: Na počátku byl Sumer. Praha 1966. [140] => * HRUŠKA, Blahoslav: Pod babylónskou věží. Praha 1987. [141] => [142] => === Související články === [143] => * [[Mezopotámie]] [144] => * [[Elam]] [145] => * [[Asýrie]] [146] => * [[Babylón]] [147] => * [[Starověký Egypt]] [148] => * [[Sumersko-akkadská literatura]] [149] => * [[Pazúzu]] [150] => * [[Starověký Orient]] [151] => * [[Starověk]] [152] => * [[Sumerský královský seznam]] [153] => [154] => === Externí odkazy === [155] => * {{Commonscat|Sumer}} [156] => {{Autoritní data}} [157] => [158] => {{Portály|Starověk}} [159] => [160] => [[Kategorie:Sumer| ]] [161] => [[Kategorie:Mezopotámie]] [162] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [] => )
good wiki

Sumer

Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem. Stejně jako nedaleký Elam je to jedna z kolébek civilizace spolu s Egyptem, údolím Indu, kulturou Erligang v údolí Žluté řeky, kulturou Norte Chico a Mezoamerikou.

More about us

About

Tato civilizace se objevila kolem 4 500 př. n. l. a stala se jednou z prvních a nejvlivnějších kultur v dějinách lidstva. Sumerané byli průkopníky mnoha aspektů lidské činnosti, které formovaly základ moderní civilizace. Jedním z nejvýznamnějších přínosů Sumeru byla vysoce rozvinutá forma písma známá jako klínové písmo. Toto písmo umožnilo uchovávat informace a postupně se stalo základem pro administrativní a literární činnost. Sumerané také vyvinuli pokročilé matematické a astronomické znalosti, které ovlivnily další kultury. Jejich schopnost počítat a vytvářet kalendáře ukazuje na hluboké porozumění vzorcům v přírodě, což má i dnes obrovský význam. Sumer byl také domovem pro mnoho vynikajících inženýrských a architektonických realit, jako například zavlažovací systémy, které podpořily zemědělství a umožnily tak prosperitu země. Města jako Ur, Uruk a Lagash byly centry inovací a kultury, kde se rozvíjela řemesla, obchod a umění. Sumerané vytvářeli nádherné sochy a architektonické skvosty, které i dnes fascinují historiky a archeology. V oblasti náboženství měli Sumerané silný smysl pro spiritualitu a úctu k přírodě. Vytvořili bohatý panteon bohů a bohyň, jimž zasvěcovali chrámy a slavnosti. Tyto víry a tradice ovlivnily nejen jejich společnost, ale i následné kultury. Sumer se bezesporu potýkal i s výzvami, včetně válečných konfliktů a změn klimatu, které ovlivnily zemědělství a obyvatelstvo. Nicméně, jak ukazuje historie, obyvatelé Sumeru dokázali překonávat překážky a ukázali velkou odolnost a adaptabilitu. Dědictví Sumeru je dodnes inspirací a připomíná nám, jak důležité je inovovat, spolupracovat a ctít znalosti našich předků. Tato civilizace, i když patří do dávné minulosti, zůstává svědectvím o lidské tvořivosti a schopnosti vytvářet prosperující společnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ur (město)','Sargon Akkadský','Akkadská říše','Starověký Egypt','Kiš','Gutejci','Stát 3. dynastie urské','Sumerština','Akkadština','Mezopotámie','Klínové písmo','4000 př. n. l.'