Array ( [0] => 15485455 [id] => 15485455 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Surinam [uri] => Surinam [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Surinam (česky také Surinam) je stát ležící na severním pobřeží Jižní Ameriky. Je nejmenším suchozemským státem v regionu a má rozlohu přibližně srovnatelnou s Českou republikou. Surinam hraničí s Guyanou, Brazílií a Francouzskou Guyanou. Hlavním městem je Paramaribo. Surinam byl původně kolonií Nizozemského království až do získání nezávislosti v roce 1975. Následovala období politické nestability a vojenských převratů, které se však postupně ustálilo. Surinam má bohatou kulturní a etnickou rozmanitost, přičemž největší skupinou obyvatel jsou Hindové pocházející z Indie. Ekonomika Surinamu je založena na těžbě zemního plynu, zemědělství a turismu. Zajímavostí je, že Surinam je jediným suchozemským státem v regionu, kde je úředním jazykem nizozemština. [oai] => Surinam (česky také Surinam) je stát ležící na severním pobřeží Jižní Ameriky. Je nejmenším suchozemským státem v regionu a má rozlohu přibližně srovnatelnou s Českou republikou. Surinam hraničí s Guyanou, Brazílií a Francouzskou Guyanou. Hlavním městem je Paramaribo. Surinam byl původně kolonií Nizozemského království až do získání nezávislosti v roce 1975. Následovala období politické nestability a vojenských převratů, které se však postupně ustálilo. Surinam má bohatou kulturní a etnickou rozmanitost, přičemž největší skupinou obyvatel jsou Hindové pocházející z Indie. Ekonomika Surinamu je založena na těžbě zemního plynu, zemědělství a turismu. Zajímavostí je, že Surinam je jediným suchozemským státem v regionu, kde je úředním jazykem nizozemština. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Surinamu [2] => | úřední název = Republiek Suriname [3] => | úřední název česky = Surinamská republika [4] => | vlajka = Flag of Suriname.svg [5] => | článek o vlajce = Surinamská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Suriname.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Surinamu [8] => | mapa umístění = Suriname (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 163 270 [10] => | rozlmisto = 92 [11] => | procent vody = 1 [12] => | počet obyvatel = 566 846 [13] => | obyvmisto = 169 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2013 [15] => | hustota = 3 [16] => | hustmisto = 226 [17] => | HDI = 0,770 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDI aktuální k = 2007 [21] => | HDImísto = 89 [22] => | jazyk = [[nizozemština]] (úřední), [[Sranan Tongo|sranan tongo]], [[angličtina]], [[kreolština]], domorodé jazyky [23] => | náboženství = [[Hinduismus|hinduisté]] 27,4 %, [[Protestantismus|protestanti]] 25,2 % (původně převážně [[Moravští bratři]]), [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 22,8 %, [[muslim]]ové 19,6 %, domorodá náboženství 5 % [24] => | nejvyšší hora = [[Juliana Top]] [25] => | výška nejvyšší hory = 1230 [26] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [27] => | hlavní město = [[Paramaribo]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Chan Santokhi]] [30] => | funkce2 = Viceprezident [31] => | vládce2 = [[Ronnie Brunswijk]] [32] => | článek o hymně = Surinamská hymna [33] => | hymna = Opo kondreman [34] => | datum vzniku = [[25. listopad|25. listopadu]] [[1975]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Nizozemsko|Nizozemsku]] [36] => | měna = [[surinamský dolar]] [37] => | kód měny = SRD [38] => | HDP/ob. = 16 703{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 69 [40] => | HDP aktuální k = 2015 [41] => | ison = 740 [42] => | iso3 = SUR [43] => | iso2 = SR [44] => | mpz = SME [45] => | doména = sr [46] => | předvolba = +597 [47] => | čas = −3 [48] => | commonscat = Surinam [49] => }} [50] => '''Surinam''', plným názvem '''Surinamská republika''' ({{Vjazyce2|nl|''Republiek Suriname''}}), je přímořský stát v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] při [[pobřeží]] [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Jeho sousedy jsou [[Brazílie]], [[Francouzská Guyana]] a [[Guyana]]. Téměř polovina obyvatelstva země žije v [[hlavní město|hlavním městě]] [[Paramaribo|Paramaribu]]. Převážnou část vnitrozemí vyplňují [[prales]]y a [[Savana|savany]]. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe. [51] => [52] => Surinam vede hraniční spory s [[Francouzská Guyana|Francouzskou Guyanou]] (území na pravém břehu horního toku řeky [[Maroni]]) i [[Guyana|Guyanou]] (region [[Tigri]]), která požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách. [53] => [54] => == Historie == [55] => {{Podrobně|Dějiny Surinamu}} [56] => [[Soubor:Tropenmuseum Royal Tropical Institute Objectnumber 10019010 Groep Nederlandse kolonisten op de bo.jpg|náhled|vlevo|Nizozemští osadníci, 1920. Většina Evropanů zemi opustila po vyhlášení nezávislosti v roce 1975.|280x280pixelů]] [57] => [58] => === Původní osídlení === [59] => Území dnešního Surinamu jako první osídlil kmen [[Surinové|Surinů]], který se zde ve [[3. tisíciletí př. n. l.]] přesunul z levého břehu [[Amazonka|Amazonky]]. Členové kmene guyanskou oblast nazývali ''Surina'' nebo ''Suliname'', od čehož je také odvozen dnešní název této jihoamerické země. Podle archeologických nálezů se zjistilo, že dokázali zhotovovat kamenné nástroje jako sekyry, kladiva či dokonce meče. Mezi další pozoruhodné nálezy patří pohřebiště; Surinové dospělé jedince pohřbívali v mohutných nádobách, kde zesnulí spočívali v pozici podřepu. Spolu s nimi velmi často pohřbívali i různé předměty, nejčastěji zbraně a ozdobné šperky, které podle hlubších výzkumů měly náboženský charakter. V některých z hrobů se našly přívěšky, velmi pravděpodobně jakési [[Talisman|talismany]], z tyrkysového kamene — [[Amazonit|amazonitu]], které jsou spojovány s kultem plodnosti. Krátce před příchodem kolonistů ke konci 15. století byli Surinové vytlačeni a zmasakrováni kmenem [[Karibové|Karibů]].{{Citace monografie [60] => | příjmení = Kubátová [61] => | jméno = Eva [62] => | titul = Surinam a Nizozemské Antily [63] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/944219296 [64] => | vydání = První vydání [65] => | místo = Praha [66] => | počet stran = 221 [67] => | isbn = 978-80-7277-540-8 [68] => | isbn2 = 80-7277-540-5 [69] => | oclc = 944219296 [70] => }} [71] => [72] => S Kariby do [[Guyanská vysočina|Guyanské vysočiny]] přišel rovněž další kmen — [[Kočovnictví|kočovní]] [[Aravakové]] živící se především rybolovem. Z toho důvodu se pohybovali hlavně podél pobřeží, výjimečně i ve vnitrozemí, avšak jejich způsob zemědělství rychle nezkvalitňoval půdu, tudíž se museli neustále přesouvat. Během přesunů Aravakové naráželi na původní obyvatelstvo, které přijímali za své, což vedlo k masivnímu šíření aravacké kultury po celém severním pobřeží Jižní Ameriky. Naopak mírumilovný postup byl zcela cizí Karibům, kteří cizí kmeny vyháněli, či úplně vyhlazovali. Na ukořistěných územích poté lpěli na striktním dodržování svých tradic a porušení těchto hodnot tvrdě trestali. Mezi oběma kmeny docházelo ke střetům. [73] => [74] => Ve vnitrozemském deštném pralese žily menší skupiny dalších domorodců, kupříkladu Akuriové, Trióvé , Warrauové či Wayanové. [75] => [76] => === Příchod Evropanů a koloniální období === [77] => V roce [[1499]] přistála u pobřeží [[Španělsko|španělská]] výprava [[Alonso de Hojeda|Alonsa de Hojedy]], který surinamské, tehdy guyanské, území prohlásil za bezvýznamné. Podle [[Tordesillaská smlouva|smlouvy z Tordesillas]] Guyana připadla pod španělskou sféru vlivu. Španělské úřady byly zdrženlivé a pro její osidlování nevydávaly tzv. povolenky až do roku 1531; k žádnému výraznému založení osad ze španělské strany tedy nedošlo. Naopak z jihu dnešní Brazílie se do oblasti Surinamu postupně posouvali portugalští osadníci, jejichž přítomnost pomohla Surinam vůbec poprvé v historii zmapovat; světlo světa portugalská mapa spatřila roku 1529 a zobrazovala surinamské pobřeží společně s vyústěními velkých řek. Ke konci 16. století již bylo téměř nemožné rozlišit přesnou hranici mezi španělskou a portugalskou sférou vlivu, avšak ani jedna strana se v oblasti trvale neusadila. [78] => [79] => Počátky nizozemských výprav do Surinamu se datují do 16. století, kdy se o nich dochovala pouze jediná zpráva, která říká, že byli španělskými osadníky vřele vítáni, přestože tehdejší [[Spojené provincie nizozemské|nizozemské provincie]] vedly se Španělskem [[Osmdesátiletá válka|válku o nezávislost]]. Nizozemci se mimo jiné angažovali i v Karibiku, kde se zaměřovali na [[Pirát|privatýrství]], nicméně podél surinamského pobřeží vznikaly snahy k trvalému osídlení oblasti, a proto pozdější výpravy nizozemských námořníků započaly s budováním několika obchodních stanic a pevností u řeky [[Essequibo]]. Další stavby vyrostly na řekách Cayenne, Wiapocco a také [[Surinam (řeka)|Surinamerivier]] na níž ležela indiánská vesnice ''Parmurbo'', ze které později vznikla koloniální osada a dnes hlavní město Surinamu — Paramaribo, kde Nizozemci založili také svoji první [[Faktorie|faktorii]] na jihoamerickém světadílu. Od té doby už bylo běžným jevem spatřit nizozemskou loď u guyanského pobřeží, ale zpočátku jeho osidlování neprobíhalo nijak intenzivně z důvodu příměří v osmdesátileté válce se Španěly. [80] => [81] => Nizozemci rovněž podnikali rozsáhlé expedice s cílem lépe osídlit surinamské vnitrozemí. Nejlépe zdokumentovaná a nejúspěšnější z nich byla expedice pod vedením Aerta Groenewegena, se kterým se vydala podél řeky Essequibo a došla až k opuštěné portugalské pevnosti; tu obsadili a dali ji jméno ''Kijkoveral'' (česky doslova ''Vidím všude kolem''). Nizozemská osada na řece prosperovala a Groenewegen se ukázal být schopným vůdcem, především kvůli toho, že si získával přízeň domorodců, kteří mu slíbili svoji věrnost a stal se tak „lokálním vládcem“ místních kmenů. Výpravy Nizozemců do vnitrozemí také přispěly, podobně jako Portugalci, do oboru kartografie a území Surinamu velmi detailně mapovali. Je také nutné zmínit, že nizozemské zakládání osad směrem do vnitrozemí bylo celou dobu doprovázeno všelijakými neduhy, ať už odporem Španělů, Portugalců, původních obyvatel či nemocemi typickými pro tropický kontinent, jako například malárie. [82] => [83] => Do roku [[1667]] bylo území pod správou [[Spojené království|Britů]]. V roce [[1667]] učinili [[Spojené království|Britové]] s [[Nizozemsko|Nizozemci]] výměnný obchod. Vyměnili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada [[Nový Amsterdam|Nieuw Amsterdam]]. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst – [[New York]]. Surinam byl začleněn k okolním [[Nizozemská koloniální říše|nizozemským koloniím]] na území dnešního státu Guayana pod souhrnným názvem [[Nizozemská Guyana]]. [84] => [85] => Od roku [[1682]] začala [[Nizozemská západoindická společnost|nizozemská Západoindická společnost]] přivážet do Surinamu otroky z [[Afrika|Afriky]]. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše, kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako „černoši z buše“. V roce [[1683]] byla založena rodinou guvernéra [[Van Aerssen van Sommelsdijck]] společnost ''Society of Suriname'' a [[Sjednocená východoindická společnost]]. Společnost byla pověřena správou a obranou kolonie. Plantáže v kolonii silně spoléhaly na [[Afrika|africké]] [[Otroctví|otroky]], aby pěstovali, sklízeli a zpracovávali plodiny [[Káva|kávy]], [[Kakao|kakaa]], [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]] a [[Bavlna|bavlněné]] plantáže podél řek. [86] => [87] => V listopadu [[1795]] byla společnost znárodněna [[Batávská republika|Batávskou republikou]] a od té doby Batávská republika a její právní nástupci ([[Nizozemské království]]) spravovali území jako národní kolonie, což vylučovalo období [[Spojené království|britské]] okupace mezi lety [[1799]] až [[1802]] a mezi [[1804]] až [[1816]]. [88] => [89] => S pomocí [[Jižní Amerika|jihoamerických]] [[Domorodec|domorodců]] žijících v přilehlých [[Deštný prales|deštných pralesích]] tito uprchlí otroci vytvořili novou a jedinečnou kulturu, která byla sama o sobě velmi úspěšná. Kolektivně byli známí jako [[Maroni]], ve [[Francouzština|francouzštině]] jako ''Nèg'Marrons'' (doslovně „hnědí černoši“), a v [[Nizozemština|nizozemštině]] jako ''Marrons.'' Maroni postupně vyvinuli několik nezávislých kmenů procesem [[etnogeneze]], protože byly tvořeny otroky různých afrických etnik. Mezi tyto kmeny patří např. Saramakové, Paramakové, Kwintiové nebo Aukanové. [90] => [91] => Maroni často přepadávali plantáže, aby najali nové členy z otroků a zajali ženy, získali zbraně, jídlo a zásoby. Během náletů někdy zabili pěstitele a jejich rodiny. Kolonisté stavěli obranu, které byly tak důležité, že byly zobrazeny na mapách z [[18. století]], ale nebyly dostačující. [92] => [93] => Kolonisté také vedli ozbrojené kampaně proti Maronům, kteří obvykle pronikli deštným pralesem, který znali mnohem lépe než kolonisté. Aby bylo ukončeno nepřátelství, podepsaly evropské koloniální úřady v 18. století několik mírových smluv s různými kmeny. Udělili maronským suverénním statusům a obchodním právům na jejich vnitrozemských územích, což jim dávalo samostatnost. [94] => [95] => === Zrušení otroctví === [96] => Po zrušení otroctví v roce [[1863]] začali [[Nizozemsko|Nizozemci]] vozit námezdní síly z [[Indie]], [[Čína|Číny]] a [[Jáva|Jávy]]. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla. [97] => [98] => === Dvacáté století === [99] => V průběhu druhé světové války bylo pevninské Nizozemsko obsazeno německými vojsky a v Surinamu invaze [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] nezůstala bez následků; nizozemská vláda téměř okamžitě všechny Němce, kteří v oblasti působili především jako evangeličtí misionáři, deportovala do táboru ''Copieweg''. Stejný postup byl uplatňován i v nizozemských državách v Asii, kde došlo k zadržení tisíců osob různého původu, včetně československého. Ze všech zadržených Nizozemci obvinili necelé dvě stovky z [[kolaborace]] s nacisty a byli převezeni přes Pacifik do surinamského internačního tábora. [100] => [101] => V Surinamu panovala během války s židovským obyvatelstvem obrovská vlna solidarity. Ve svatostáncích všech náboženství včetně mešit za ně probíhaly neustálé modlitby a Surinamci žádali, aby židům po celé Evropě byl v jejich zemi uznán azyl. Proti tomu se však stavěl někdejší guvernér kolonie Johannes Kielstra a nakonec tak jedinými, kdo azyl získal, byli židé nizozemského původu, kteří uprchli přes Portugalsko; dorazilo jich na dvě stě osob. [102] => [103] => Po vstupu [[Spojené státy americké|Spojených států]] do války nizozemští diplomati ze strachu z německé invaze do zámořských držav požadovali, aby je americká armáda obsadila. Stalo se tak v únoru 1942, kdy zde až do konce války Američané střežili bauxitové doly. Mezi hrstkou obyvatel se objevoval nesouhlas s americkou přítomností, což Nizozemci řešili uvězněním a předvedením před vojenský soud. Jakmile byla válka u konce, americká armáda se stáhla a moci se chopily opět nizozemské úřady.{{Citace elektronického periodika [104] => | titul = Imprisonment [105] => | periodikum = www.verzetsmuseum.org [106] => | url = https://www.verzetsmuseum.org/en/kennisbank/imprisonment-1 [107] => | jazyk = en [108] => | datum přístupu = 2021-08-08 [109] => }} [110] => [111] => Roku [[1954]] získal Surinam statut zámořské autonomie a [[25. listopad]]u [[1975]] byla vyhlášena [[nezávislost]] pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a „černoši z buše“ začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce [[1988]] přešla moc do rukou civilistů. Vláda uzavřela mír s „černochy z buše“. Od roku [[1990]] se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci [[Nizozemsko|Nizozemců]]. [112] => [113] => == Státní symboly == [114] => === Vlajka === [115] => [116] => {{Podrobně|Surinamská vlajka}} [117] => [118] => Surinamská vlajka je tvořena pěti vodorovnými pruhy – zeleným, bílým, červeným, bílým a zeleným (v poměru šířek 2:1:4:1:2). Uprostřed červeného pruhu je žlutá pěticípá hvězda o průměru rovném 2/5 šířky listu. [119] => [120] => === Znak === [121] => [122] => {{Podrobně|Státní znak Surinamu}} [123] => [124] => Surinamský státní znak je tvořen polceným, oválným štítem, v jehož (heraldicky) pravé, modré polovině je zobrazena na třech stříbrných vlnách plující, zlatá plachetnice s třemi plachtami a na stěžni s vlající vlajkou s fáborem. V levé, stříbrné polovině, vyrůstá ze zeleného trávníku zelená palma královská. [[Srdeční štít (heraldika)|Srdeční štítek]] je ve tvaru zeleného kosočtverce se žlutou, pěticípou hvězdou. [[Štítonoš|Štítonoši]] jsou dva Indiáni s bederními rouškami, čelenkami a s červenými luky v rukou. Na zádech mají hnědý, zádový toulec s červeným popruhem s šípy s červenými křidélky. Indiáni stojí na červené stuze s černým, latinským heslem JUSTITIA • PIETAS • FIDES ({{Vjazyce2|cs|Spravedlnost, zbožnost, víra}}). [125] => [126] => === Hymna === [127] => [128] => {{Podrobně|Surinamská hymna}} [129] => [130] => Surinamská hymna je píseň ''God zij met ons Suriname'' ({{Vjazyce2|cs|''Bůh je s naším Surinamem''}}), také známá jako ''Opo kondreman''. Hudbu složil Johannes Corstianus de Puy. Text napsal Cornelis Atses Hoekstra společně s Henrym de Zielem. [131] => [132] => == Geografie == [133] => {{Podrobně|Geografie Surinamu}} [134] => [[Soubor:ALI, M. (2011-2013). Parc Amazonien de la Guyane. Fleuve Maroni. 1 (11).jpg|náhled|265x265bod|Řeka Marowijne protékající Francouzskou Guyannou a Surinamem]] [135] => [[Soubor:Brokopondo reservoir 6.JPG|náhled|265x265bod|Nádrž Brokopondo zásobuje hlavní město Paramaribo elektřinou]] [136] => Surinam je nejmenším nezávislým státem jihoamerického kontinentu nacházející se na jeho severním pobřeží, kde jej omývá [[Atlantský oceán]]. Při pobřeží se rozprostírá nížina, na níž se soustředí nejvíce obyvatel; jihu naopak dominuje deštnými lesy pokrytá [[Guyanská vysočina]], jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1000 m nadmořské výšky. V deštných lesích se ukrývá tropická flóra čítající přes pět tisíc druhů rostlin. Na brazilsko-surinamských hranicích jsou savany, které jsou velmi řídce obydlené a většinu zdejších tvoří chovatelé skotu a drůbeže. Podél stokilometrového pobřežního pásu se pěstuje cukrová třtina, rýže a tropické plody, především banány, citrusy a kokosové ořechy. Podél stokilometrového pobřeží převládá zemědělství, kde se na rozlehlých plantážích pěstují především banány a citrusové plody. V menší míře rýže a kokosové ořechy. [137] => [138] => Povrch Surinamu je pokryt celou řadou vodních toků; řeky zde oplývají množstvím vodopádů i peřejí a mají tak dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou [[Courantyne|Corantijn]], která tvoří přirozenou hranici na západě země a řeka [[Maroni|Marowijne]], jež naopak ohraničuje prostor s Francouzskou Guyannou. Významnou řekou je také [[Surinam (řeka)|Surinamerivier]], na které byla v letech 1961 až 1965 vystavěna velká [[přehradní nádrž]] [[Brokopondo (přehradní nádrž)|Brokopondo]]. Většina surinamských řek teče směrem od jihu na sever, kde potom ústí do Atlantiku. Z toho důvodu je se téměř nemožné plynule dopravit ze západu země na východ a opačně. Říční síť je tedy velmi chabá. [139] => [140] => Tropické rovníkové klima má průměrné roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm. [141] => [142] => Na území Surinamu se nachází celkem jedenáct chráněných území — největší z nich je [[přírodní rezervace Centrální Surinam]], která zabírá více než 10 % rozlohy státu. Společně všechny chráněné oblasti tvoří plochu velkou asi jako Česká republika. [[Biologická diverzita|Biodiverzita]] v chráněných oblastech je ohrožována zejména těžbou bauxitu, deforestací, nadměrným rybolovem a pytláctvím. [143] => [144] => Co se fauny týče, je Surinam velmi pestrý, a to především díky rozmanitosti zdejších oblastí. Kupříkladu pobřežní nížiny mohou mít charakter bahenních břehů či písečných pláží, ve kterých nachází útočiště určité druhy želv, které zde kladou svá vajíčka. Jako příklad lze uvést největší želvu na světe — [[Kožatka velká|kožatku velkou]] (''Dermochelys coriacea''). Na jiných místech jsou pobřeží tvořeny [[mangrovy]] a lagunami, kde je možné spatřit [[Brodiví a pelikáni|brodivého ptáka]] [[Ibis rudý|ibise rudého]] (''Eudocimus ruber'') či [[Volavka bílá|volavku bílou]] (''Ardea alba''). Ve větvích mangrovů si staví hnízda [[amazoňan oranžovokřídlý]] (''Amazona amazonica''). Za mangrovovými lesy se nacházejí sladké i [[Brakická voda|brakické]] vodní laguny („pánve“), ve kterých je možné zahlédnout ohroženého sladkovodního [[Delfín brazilský|delfína brazilského]] (''Sotalia fluviatilis''). Vnitrozemské oblasti jsou typické pro rozličné druhy opic, třeba [[Chvostan bělolící|chvostana bělolícího]] (''Pithecia pithecia''), řadu [[Kočkovití|kočkovitých šelem]] a některé endemické druhy, jako [[pralesnička azurová]] (''Dendrobates tinctorius''). [145] => Soubor:Orange-winged Amazon RWD.jpg|''amazona amazonica'' [146] => Soubor:Head of Scarlet Ibis.jpg|''eudocimus ruber'' [147] => Soubor:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius).jpg|''dendrobates tinctorius'' [148] => Soubor:Leatherback Turtle near Galibi.jpg|''dermochelys coriacea'' [149] => Soubor:White Faced Saki.jpg|''pithecia pithecia'' [150] => [151] => [152] => == Administrativní členění == [153] => {{Podrobně|Administrativní dělení Surinamu}} [154] => [[Soubor:Suriname District Numbers Neutral.png|vpravo|bezrámu|409x409pixelů]] [155] => Surinam se dělí na 10 [[distrikt]]ů (nizozemsky ''Districten'', volným českým překladem ''okresů''), které byly zavedeny v roce 1985. Zvláštní statut má hlavní město Paramaribo, které je nezávislým okresem a skládá se z 12 městských částí. [156] => {| class="wikitable sortable" style="margin-bottom: 10px; background:white" [157] => !Číslo na [158] => mapě [159] => !Okres [160] => !Hlavní město [161] => !Rozloha (km²){{Citace elektronické monografie [162] => | titul = Censusstatistieken 2012 - Presentatie Definitieve Resultaten Census 8 Vol. 1 - stránka 24 [163] => | url = http://www.statistics-suriname.org/index.php/statistieken/downloads/category/30-censusstatistieken-2012 [164] => | vydavatel = Algemeen Bureau voor de Statistiek in Suriname [165] => | datum přístupu = 2017-02-25 [166] => | jazyk = nizozemsky [167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141113143359/http://www.statistics-suriname.org/index.php/statistieken/downloads/category/30-censusstatistieken-2012 [168] => | datum archivace = 2014-11-13 [169] => | nedostupné = ano [170] => }} [171] => !Rozloha (%) [172] => !Počet obyvatel [173] => (rok 2012) [174] => !Počet obyvatel (%) [175] => !Hustota zalidnění [176] => (obyv./km²) [177] => ![[ISO 3166-2:SR]] [178] => |- align="right" [179] => !1 [180] => | align="left" |[[Brokopondo (distrikt)|Brokopondo]] [181] => | align="left" |[[Brokopondo]] [182] => |{{Nts|7364}} [183] => |4,5 [184] => |{{Nts|15909}} [185] => |2,9 [186] => |2,2 [187] => | align="left" |SR-BR [188] => |- align="right" [189] => !2 [190] => | align="left" |[[Commewijne]] [191] => | align="left" |[[Nieuw Amsterdam (Surinam)|Nieuw-Amsterdam]] [192] => |{{Nts|2353}} [193] => |1,4 [194] => |{{Nts|31420}} [195] => |5,8 [196] => |13,4 [197] => | align="left" |SR-CM [198] => |- align="right" [199] => !3 [200] => | align="left" |[[Coronie]] [201] => | align="left" |[[Totness]] [202] => |{{Nts|3902}} [203] => |2,4 [204] => |{{Nts|3391}} [205] => |0,6 [206] => |0,9 [207] => | align="left" |SR-CR [208] => |- align="right" [209] => !4 [210] => | align="left" |[[Marowijne (Surinam)|Marowijne]] [211] => | align="left" |[[Albina (město)|Albina]] [212] => |{{Nts|4627}} [213] => |2,8 [214] => |{{Nts|18294}} [215] => |3,4 [216] => |4,0 [217] => | align="left" |SR-MA [218] => |- align="right" [219] => !5 [220] => | align="left" |[[Nickerie]] [221] => | align="left" |[[Nieuw-Nickerie]] [222] => |{{Nts|5353}} [223] => |3,3 [224] => |{{Nts|34233}} [225] => |6,3 [226] => |6,4 [227] => | align="left" |SR-NI [228] => |- align="right" [229] => !6 [230] => | align="left" |[[Para (okres)|Para]] [231] => | align="left" |[[Onwerwacht]] [232] => |{{Nts|5393}} [233] => |3,3 [234] => |{{Nts|24700}} [235] => |4,6 [236] => |4,6 [237] => | align="left" |SR-PR [238] => |- align="right" [239] => !7 [240] => | align="left" |[[Paramaribo (okres)|Paramaribo]] [241] => | align="left" |[[Paramaribo]] [242] => |{{Nts|182}} [243] => |0,1 [244] => |{{Nts|240924}} [245] => |44,5 [246] => |1323,8 [247] => | align="left" |SR-PM [248] => |- align="right" [249] => !8 [250] => | align="left" |[[Saramacca]] [251] => | align="left" |[[Groningen (Surinam)|Groningen]] [252] => |{{Nts|3636}} [253] => |2,2 [254] => |{{Nts|17480}} [255] => |3,2 [256] => |4,8 [257] => | align="left" |SR-SA [258] => |- align="right" [259] => !9 [260] => | align="left" |[[Sipaliwini]] [261] => | align="left" |žádné [262] => |{{Nts|130567}} [263] => |79,7 [264] => |{{Nts|37065}} [265] => |6,8 [266] => |0,3 [267] => | align="left" |SR-SI [268] => |- align="right" [269] => !10 [270] => | align="left" |[[Wanica]] [271] => | align="left" |[[Lelydorp]] [272] => |{{Nts|443}} [273] => |0,3 [274] => |{{Nts|118222}} [275] => |21,8 [276] => |266,9 [277] => | align="left" |SR-WA [278] => |- class="sortbottom" align="right" style="background-color: #E8E8E8;font-weight:bold;" [279] => | [280] => | align="left" |Surinam [281] => | align="left" |Paramaribo [282] => |163 820 [283] => |100 [284] => |541 638 [285] => |100 [286] => |3,3 [287] => | [288] => |} [289] => [290] => == Ekonomika == [291] => [[Soubor:Suriname Export Treemap.png|náhled|Vývoz v roce 2012|266x266pixelů]] [292] => Surinam je rozvojová země, jejíž ekonomika ještě před [[2000|novým miléniem]] žila především ze zemědělství, nicméně v současnosti se orientuje na těžbu nerostných surovin. Tou nejvýznamnější je [[bauxit]], jehož ložiska se nacházejí na východě země a ze kterého se přímo v Surinamu vyrábí [[hliník]]. Země má jedny z největších zásob bauxitové rudy na světě a výnosem z těžby bauxitu surinamská vláda v posledních deseti letech rozvíjela svojí infrastrukturu, jako železnice či vodní elektrárny; jenom samotná hlavní vodní elektrárna ležící na řece Surinamerivier produkuje 75 % energie pro celou zemi. Další významnou surovinou je ropa, jejíž těžba začala být rozvíjena především až v první dekádě 21. století a v roce 2014 zaujala druhou příčku exportních komodit za bauxitem. K roku 2016 těžba ropy činila 16 400 barelů denně, což významně přispělo k růstu surinamské životní úrovně.{{Citace elektronického periodika [293] => | titul = Staatsolie Launches Tender for 3 Offshore Blocks [294] => | periodikum = www.rigzone.com [295] => | url = https://www.rigzone.com/news/oil_gas/a/28224/staatsolie_launches_tender_for_3_offshore_blocks/ [296] => | jazyk = en [297] => | datum přístupu = 2021-08-11 [298] => }}{{Citace elektronického periodika [299] => | titul = Suriname Oil Reserves, Production and Consumption Statistics - Worldometer [300] => | periodikum = www.worldometers.info [301] => | url = https://www.worldometers.info/oil/suriname-oil/ [302] => | jazyk = en [303] => | datum přístupu = 2021-08-11 [304] => }} Z [[Drahé kovy|drahých kovů]] se v surinamském okresu [[Brokopondo (distrikt)|Brokopondo]] těží zlato a jeho produkce v roce 2016 představovala 4 400 000 [[Unce|uncí]].{{Citace elektronického periodika [305] => | titul = IAMGOLD Corporation - Operations - Operating Mines - Rosebel Gold Mine, Suriname [306] => | periodikum = www.iamgold.com [307] => | url = https://www.iamgold.com/English/operations/operating-mines/rosebel-gold-mines-suriname/default.aspx [308] => | datum přístupu = 2021-08-11 [309] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211017092226/https://www.iamgold.com/English/operations/operating-mines/rosebel-gold-mines-suriname/default.aspx [310] => | datum archivace = 2021-10-17 [311] => | nedostupné = ano [312] => }} V omezené míře se těží lesy, které pokrývají většinu surinamského území, konkrétně 95 %, což je nejvíce na světě. [313] => [314] => Zemědělské produkci dominuje pěstování rýže, třtinového cukru, banánů, citrusových plodů a kokosových ořechů. V menší míře potom káva a palmový olej. Obdělává se půda v pásmu do 100 km od mořského pobřeží. Odvětvím, které v Surinamu vykazuje růst je rybolov, jenž v roce 1980 činil hlavní zdroj obživy pro 2100 pracujících; k roku 2017 tomu bylo už 4888, co že je asi 0,9 % všech obyvatel země. Ke stejnému roku se produkce v ryboloveckém průmyslu pohybovala kolem 47 000 tun, z čehož největší podíl tvořily různé druhy [[Krevety|krevet]]. Rybolov probíhá hlavně při pobřeží v hloubkách 18 metrů a jeho hlavním střediskem je Paramaribo, kde také sídlí většina závodů na zpracování ryb; nejčastěji se zde mrazí krevety a následně exportují. Ve vnitrozemí rybolov tvoří zanedbatelnou část a jeho produkce se odhaduje na 800 tun, kterým dominoval hlavně lov sumců a piraň.{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = FAO Fisheries & Aquaculture - Country Profile [316] => | periodikum = www.fao.org [317] => | url = http://www.fao.org/fishery/facp/sur/en#CountrySector-Statistics [318] => | datum přístupu = 2021-08-11 [319] => }} [320] => [321] => Zemí, do které Surinam své produkty nejvíce exportoval, bylo k roku 2016 Švýcarsko (28,3 %), přičemž dominoval obchod s drahými kameny a [[Drahé kovy|kovy]].{{Citace elektronického periodika [322] => | titul = Suriname (SUR) Exports, Imports, and Trade Partners {{!}} OEC [323] => | periodikum = OEC - The Observatory of Economic Complexity [324] => | url = https://oec.world/en/profile/country/sur?redirect=true [325] => | jazyk = en [326] => | datum přístupu = 2022-10-16 [327] => }} Jako další následovaly Spojené arabské emiráty (27,1 %), Belgie (9,1 %), Guyana (9 %), Spojené státy americké (4,7 %) a ostrovní stát Trinidad a Tobago (4,5 %).{{Citace elektronického periodika [328] => | titul = Suriname {{!}} Economic Indicators {{!}} Moody's Analytics [329] => | periodikum = www.economy.com [330] => | url = https://www.economy.com/suriname/indicators [331] => | datum přístupu = 2021-08-11 [332] => }} [333] => [334] => K 1. prosinci 2020 se odhadovalo, že se surinamská ekonomika sníží o 13,1 % z důvodu [[pandemie covidu-19]].{{Citace elektronického periodika [335] => | titul = Suriname Economy: Population, GDP, Inflation, Business, Trade, FDI, Corruption [336] => | periodikum = www.heritage.org [337] => | url = https://www.heritage.org/index/country/suriname [338] => | jazyk = en [339] => | datum přístupu = 2021-08-11 [340] => }} [341] => [342] => == Obyvatelstvo == [343] => [[Soubor:COLLECTIE TROPENMUSEUM Suriname immigranten afkomstig uit Nederlands-Indië de vrouw rechts draagt een peniti tak broche TMnr 60008927.jpg|náhled|265x265pixelů|Javánští uprchlíci v Surinamu najmutí jako pracovní síla v 19. století]] [344] => [[Soubor:Flag of Suriname (1959–1975).svg|náhled|265x265pixelů|Někdejší surinamská vlajka reprezentující pestré etnické složení{{legenda|white|Evropané|okraj=2px solid #003153}}{{legenda|black|Kreolové|okraj=2px solid #003153}}{{legenda|red|Indiáni|okraj=2px solid #003153}}{{legenda|#8b4513|Hindustánci|okraj=2px solid #003153}}{{legenda|#ffd343|Číňané|okraj=2px solid #003153}}]] [345] => K roku 2013 sčítal Surinam celkem 566 846 obyvatel. Surinamská populace je etnicky i nábožensky velmi různorodá a žádná demografická skupina netvoří [[Většina|většinu]]. Důvodem pestrého složení obyvatelstva je dědictví nizozemské nadvlády, která do Surinamu dovážela pracovní sílu z celého světa; dobrovolně, či nedobrovolně. Dramatické změny na obyvatelstvu se projevily především v průběhu 19. století, kdy pracovní migrace byla v plném proudu. [346] => [347] => Podle surinamského sčítání lidu v roce 2012 tvoří nejpočetnější skupinu tzv. ''Hindustánci'', pod kterými se chápou obyvatelé původně žijící v [[Indie|Indii]] a [[Pákistán|Pákistánu]], z nichž někteří dodnes hovoří [[Hindustánština|hindustánštinou]], tedy nespisovným nářečím [[Hindština|hindštiny]]. Jejich výraznější příliv Surinam zažil poměrně nedávno, a to v 60. letech 20. století, kdy se mnozí z nich do země stěhovali za rodinou a prací. Celkem se tak počet hindustánské komunity vyšplhal na 148 000 obyvatel, 27 % surinamské populace, a vytlačil tak z první příčky [[Kreolové|Kreoly]], kteří dnes tvoří 16 %, čímž se umisťují na třetím místě v počtu populace. Kreolský původ má v Surinamu jiný význam, než je tomu v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]], kde se jako ''criollo'' označuje Evropan narozený na americké půdě, naopak Surinamci kreoly vnímají jako potomky černošských Afričanů. Podobně jako Hindustánci prošli výrazným populačním nárůstem i [[Javánci]], původně obyvatelé Indonésie, jejichž počet představuje 14 % společnosti. Populační „boom“ zaznamenalo i africké obyvatelstvo — Maroni, kteří se v Surinamu někdy označují jako tzv. ''černoši z buše'' či ''bush negroes'' (nepejorativně). V 60. letech 20. století Maroni čítali na 30 000 příslušníků, nicméně k roku 2012 se k maronské národnosti přihlásilo 118 000 osob a tvoří tak po Hindustáncích druhou nejpočetnější komunitu. Méně početné je [[Indiáni|původní obyvatelstvo]], které tvoří necelých 8 %, kde spadají hlavně potomci Aravaků a Karibů. Jednotky procent potom tvoří Číňané s 2,7 % a Nizozemci s 1,3 %, jejichž populace po roku 1975, kdy se Surinam stal nezávislým, masivně emigrovala do Nizozemska. Podle nizozemských úřadů tehdy Surinam opustilo přes 40 000 Nizozemců.{{Citace elektronického periodika [348] => | příjmení = Netherlands [349] => | jméno = Statistics [350] => | titul = Half of the Surinamese Dutch population is second generation [351] => | periodikum = Statistics Netherlands [352] => | url = https://www.cbs.nl/en-gb/news/2015/48/half-of-the-surinamese-dutch-population-is-second-generation [353] => | jazyk = en-GB [354] => | datum přístupu = 2021-08-09 [355] => }} Téměř polovina populace se soustředí v hlavním městě Paramaribu. [356] => [357] => Pestrost surinamského obyvatelstva byla během let 1959 až 1975 vyobrazena na státní vlajce. Na bílém pozadí se zobrazovalo pět různobarevných hvězd — bílá, černá, červená, hnědá a žlutá, které byly společně propojeny černým oválem. Každá z hvězd symbolizovala některou z komunit.{{Citace elektronického periodika [358] => | titul = Suriname - Colonial Flags [359] => | periodikum = www.fotw.info [360] => | url = https://www.fotw.info/flags/sr-nl.html [361] => | jazyk = en [362] => | datum přístupu = 2021-08-11 [363] => }} [364] => [365] => === Náboženství === [366] => Náboženství v Surinamu je de facto odrazem svého obyvatelstva; je tedy velmi rozmanité. Navíc surinamská vláda tuto náboženskou rozmanitost velmi aktivně podporuje a žádné z náboženství není upřednostňováno. Z dob nizozemské kolonizace převládá křesťanství, které vyznává 48,4 % Surinamců. Křesťané se nejvíce hlásí k [[Protestantismus|protestantství]], ze kterého převažuje [[Letniční hnutí|pentekostalismus]] a [[Moravští bratři]]. Velkou část křesťanů zastupují také římští katolíci. Po křesťanství je dalším největším náboženstvím [[hinduismus]] s 22,3 % a mezi jeho vyznavače patří především Hindustánci. Nezanedbatelnou část věřících tvoří [[sunnitský islám]], jenž praktikuje 13,9 % obyvatel. Méně jsou potom zastoupena tradiční náboženství. Ateisté tvoří 7,5 %.{{Citace elektronického periodika [367] => | titul = Geselecteerde Census variabelen per district (Census-profiel) [368] => | periodikum = web.archive.org [369] => | url = http://www.statistics-suriname.org/publicaties/Census%20profiel%20Website%2016jan07.pdf [370] => | datum vydání = 2011-05-11 [371] => | jazyk = nl [372] => | datum přístupu = 2021-08-10 [373] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511175126/http://www.statistics-suriname.org/publicaties/Census%20profiel%20Website%2016jan07.pdf [374] => | datum archivace = 2011-05-11 [375] => }} [376] => [377] => === Jazyk === [378] => {{Podrobně|Sranan Tongo}} [379] => V Surinamu se mluví dvaadvaceti jazyky, ale úředním i sjednocujícím z nich je nizozemština, která je jediným oficiálním jazykem používaným ve školství, vládě a médiích.{{Citace elektronického periodika [380] => | titul = Suriname - The World Factbook [381] => | periodikum = www.cia.gov [382] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/ [383] => | jazyk = en [384] => | datum přístupu = 2021-08-10 [385] => }} Velmi rozšířeným jazykem je také [[Sranan Tongo|sranan]], což je původně jazyk otroků, který získal na oblibě hlavně v 80. letech 20. století, kdy vojenský diktátor [[Dési Bouterse]] své projevy přednášel právě v tomto jazyce. Ve 21. století se objevily první pokusy sestavit anglicko-srananský slovník, avšak tato snaha je stále do dnešních dní doprovázena problémy, protože sranan nikdy neměl pevně ukotvenou psanou formu. Dobrou pozici ve společnosti má rovněž angličtina, kterou lze sporadicky zaslechnout v médiích. [386] => == Surinam a Moravané == [387] => Moravské stopy v Surinamu se datují do roku 1737, kdy zde založili Moravští bratři z [[Herrnhut|Herrnhutu]] několik misijních stanic, mnozí misionáři byli [[Exulanti|exulanty]] z rekatolizované Moravy.{{Citace monografie [388] => | příjmení = Štěříková [389] => | jméno = Edita [390] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [391] => | titul = Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života [392] => | url = [393] => | vydání = První vydání [394] => | vydavatel = Kalich + Exulant (spolek) [395] => | místo = Praha [396] => | rok vydání = 2014 [397] => | počet stran = 530 [398] => | strany = 91,192, 217, 259,271, 322, 327 aj [399] => | isbn = 978-80-7017-210-0 [400] => | isbn2 = [401] => | oclc = [402] => }} Někteří z nich se dostali až na surinamské plantáže, kde usilovali o vzdělávání černošských otroků, nicméně vlastníci plantáží jejich nadšení mnohdy nesdíleli, což pro některé misionáře končilo i smrtí. Na jiných plantážích však vlastníci takový odpor nekladli, naopak nepříjemnou překážkou byl fakt, že otroci se svým společenským postavením natolik smířili, že o „spasení“ zkrátka vůbec nestáli. Po neúspěchu se přemístili mezi místní domorodce, kde pochodili u surinamského kmene Maronů. Moravští bratři se dokonce stali jakýmisi „prostředníky“ při vyjednávání s guvernérem kolonie a maronským náčelníkem, který se obával, že by Nizozemci mohli společného setkání využít a svých neshod s kmenem se jednoduše zbavit jeho vraždou. [403] => [404] => V jiných domorodeckých kruzích už však nikterak zvlášť úspěšní nebyli; často se stávalo, že domorodci misionáře nařkli z čarodějnictví a zabili, anebo za cestou do vnitrozemí k nim podléhali nemocem. Mnozí z misionářů své snahy tedy vzdali a rozhodli se vrátit do Evropy, či usídlit v Paramaribu, kde se část skupiny uchytila v krejčovství. [405] => [406] => == Kultura == [407] => [[Soubor:Surinamese girls.jpg|náhled|265x265pixelů|Surinamské dívky slavící festival]] [408] => Původní obyvatelé vyznávají své původní zvyky; dominují především rituální zpěvy s příběhem, který v sobě nese prvky nadpřirozena. Nadpřirozené vlastnosti však zná jenom šaman, označovaný jako ''pyjai'', který je ve všech domorodeckých kruzích zprostředkovává ostatním členům kmene. Naopak kultura někdejších surinamských otroků je bližší africkému způsobu života. Důležitým aspektem je hudba a tanec ''wintiprei'' během něhož se tanečníci dostanou do transu a duchové se zmocní jejich těl. Indičtí potomci pro změnu dbají na tradice vycházející z hindského eposu [[Rámájana|Rámajána]] a slaví hindské svátky. Javánci jsou známí pro svoje stínové divadlo ''wayang'' a tanec ''jaran kepang''; přeložitelný jako „koňský tanec“. [409] => [410] => Čínská, libanonská a židovská kulturní specifika se do surinamského způsobu života nijak výrazně neprojevila. [411] => [412] => === Kuchyně === [413] => Ani surinamská kuchyně neunikla pluralitě kultur, a tak je zdejší gastronomie skutečně mnohotvárná; prolínají se v ní africké, čínské, francouzské, indiánské, indické, javánské, libanonské, nizozemské a židovské vlivy. S ohledem na nizozemskou koloniální minulost v Surinamu existuje populární rčení: ''„Surinamci sice mluví nizozemsky, ale rozhodně nizozemsky nejedí.“'' Základní plodinou pro mnohá jídla je okopanina [[Maniok jedlý|maniok]], kterému Surinamci říkají ''cassava'' a jeho dějiny v gastronomii sahají až k [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovským dobám]], kdy z něj domorodci pekli, dnes velmi oblíbený, maniokový chléb označovaný Surinamci jako ''baka-kesaba''. Vedle manioku dalšími základními plodinami jsou rozličné druhy fazolí, kukuřice, ananasy, arašídy a zázvor, ze kterého se peče chléb ''gemberbler'' mající původ v Evropě. [414] => [415] => Asijské vlivy se v surinamské gastronomii projevily roku 1840, kdy sem dorazili první Číňané, kteří s sebou přivezli i tradiční recepty, ze kterých se dodnes připravuje tzv. ''hořký meloun'' a kachní klobásy, jež se nadále dochucují různými druhy koření. Složení koření, a tak i jeho chuť ovlivnili výrazně indické vlivy, proto se surinamská kuchyně od zbytku jihoamerických gastronomií odlišuje svou pikantností. Javánci do asijsko-surinamské kuchyně přispěli nudlovými pokrmy, rýžovými koláčky, krevetovou pastou a smaženými banány. Z libanonského vlivu jsou oblíbené ostré masové kuličky, které se mohou podávat s dušenými zelnými závitky. [416] => [417] => Unikátním surinamským pokrmem je ''pom a pie'', což je typ zapékaného koláče z kuřecího masa, černých fazolí a kořene [[Árónovité|árónovitých čeledí rostlin]]. Nakonec se polévá se pomerančovou šťávou. [418] => [419] => Židovské stopy v kuchyni lze vystopovat hlavně v technikách přípravy pokrmů. Židé v Surinamu právě jako první vystavěli domácí cihlové pece a taky zde zavedli způsob solení, kterým se v Surinamu konzervují masná jídla. [420] => [421] => === Sport === [422] => Mezi populární sporty v Surinamu patří zejména [[Míčová hra|míčové hry]], především [[Basketbal|košíková]] a fotbal. Poměrně velké množství fotbalistů reprezentujících [[Nizozemská fotbalová reprezentace|nizozemský národní tým]] je surinamského původu; jmenovitě kupříkladu [[Frank Rijkaard]], [[Gerald Vanenburg]], [[Romeo Castelen]] či [[Ruud Gullit]].{{Citace elektronického periodika [423] => | titul = Sport in Suriname [424] => | periodikum = www.topendsports.com [425] => | url = https://www.topendsports.com/world/countries/suriname.htm [426] => | datum přístupu = 2021-08-11 [427] => }} V Jižní Americe nepříliš častým míčovým sportem v Surinamu zůstal z dob nizozemské éry také [[korfbal]]. Surinam společně s Argentinou a Brazílií tvoří trojici států, které jako jediné z jihoamerického kontinentu patří pod [[Mezinárodní korfbalová federace|Mezinárodní korfbalovou federaci]]. V roce 2019 se Mistrovství světa IKF v korfbalu Surinam utkal s Českou republikou. Utkání skončilo výsledkem 18-5 pro surinamský tým a umístil se na šestém místě.{{Citace elektronického periodika [428] => | příjmení = Voda [429] => | jméno = Tomáš [430] => | titul = Semifinálový den na MS 2019 [431] => | periodikum = Český korfbalový svaz [432] => | url = https://www.korfbal.cz/article/2019-08-08-semifinalovy-den-na-ms-2019 [433] => | datum přístupu = 2021-08-11 [434] => }} [435] => [436] => Dalším oblíbeným sportem je [[badminton]], kde slaví úspěchy i sportovkyně. Nejúspěšnější z nich je [[Crystal Leefmansová]], která roku 2010 v [[Jihoamerické hry|Jihoamerických hrách]] v [[Medellín|Medellínu]] získala bronzovou medaili.{{Citace elektronického periodika [437] => | titul = South American Games medalists in badminton - FamousFix.com list [438] => | periodikum = FamousFix.com [439] => | url = https://m.famousfix.com/list/south-american-games-medalists-in-badminton [440] => | datum přístupu = 2021-08-11 [441] => }} Za zmínku stojí rovněž [[Oscar Brandon]], který jako první hráč reprezentoval Surinam v badmintonu na [[Letní olympijské hry 1996|Letních olympijských hrách 1996]]. Druhým a zatím posledním surinamským badmintonistou, který se účastnil olympiády za svoji zem, byl [[Virgil Soeroredjo]] roku 2012. [442] => [443] => Nejznámějším sportovcem v Surinamu je bezpochyby [[Anthony Nesty]] a to díky svému výkonu v roce 1988 na [[Letní olympijské hry 1988|olympiádě v Soulu]], kdy na trati 100 m motýlek vybojoval zlatou medaili, čímž se stal doposud jediným surinamským olympijským vítězem. [444] => === Surinam v literatuře === [445] => Na rozdíl od jiných nizozemských koloniích v Americe se ve druhé polovině 18. století v Surinamu rozšířila tzv. „plantážní literatura“, která sledovala, jak již název napovídá, nelehký život na surinamských plantážích. Jedním z takových autorů byl amsterdamský rodák [[Paul François Roos]], jenž se v Surinamu nakonec usadil a napsal rozsáhlý epos o konfliktu s Marony. [446] => [447] => V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ [[Annejet van der Zijl]]ové ''Sonny Boy''. Na základě archivních materiálu a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh Waldemara ze Surinamu a Riky z Haagu, kteří za druhé světové války ukrývali v Haagu Židy. ''Sonny Boy'' byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky. Podle románu byl natočen stejnojmenný film s premiérou 27. ledna 2011. [448] => [449] => == Reference == [450] => [451] => [452] => == Externí odkazy == [453] => * {{Wikislovník|heslo=Surinam}} [454] => * {{Commonscat}} [455] => * {{Citace elektronické monografie [456] => | titul = Suriname (2011) [457] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8139 [458] => | datum přístupu = 2011-08-09 [459] => | vydavatel = [[Freedom House]] [460] => | jazyk = anglicky [461] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823231257/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8139&year=2011 [462] => | datum archivace = 2011-08-23 [463] => | nedostupné = ano [464] => }} [465] => * {{Citace elektronické monografie [466] => | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs [467] => | titul = Background Note: Suriname [468] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/1893.htm [469] => | datum vydání = 2011-06-13 [470] => | datum přístupu = 2011-08-09 [471] => | vydavatel = U.S. Department of State [472] => | jazyk = anglicky [473] => }} [474] => * {{Citace elektronické monografie [475] => | korporace = CIA [476] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [477] => | titul = The World Factbook - Suriname [478] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ns.html [479] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [480] => | datum přístupu = 2011-08-09 [481] => | jazyk = anglicky [482] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190107065133/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ns.html [483] => | datum archivace = 2019-01-07 [484] => | nedostupné = ano [485] => }} [486] => * {{Citace elektronické monografie [487] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Brasílii [488] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Surinam [489] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/surinam-2011-01-31.pdf [490] => | datum vydání = 2011-01-31 [491] => | datum přístupu = 2011-08-09 [492] => | vydavatel = Businessinfo.cz [493] => | jazyk = česky [494] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111140941/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/surinam-2011-01-31.pdf [495] => | datum archivace = 2012-01-11 [496] => | nedostupné = ano [497] => }} [498] => * {{Citace elektronické monografie [499] => | příjmení = Chin [500] => | jméno = Henk E. [501] => | příjmení2 = Menke [502] => | jméno2 = Jack K. [503] => | titul = Turkey [504] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/575240/Suriname [505] => | datum přístupu = 2011-08-09 [506] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [507] => | jazyk = anglicky [508] => }} [509] => [510] => {{Pahýl}} [511] => {{Jižní Amerika}} [512] => {{Organizace islámské spolupráce}} [513] => {{Autoritní data}} [514] => {{Portály|Geografie|Latinská Amerika}} [515] => [516] => [[Kategorie:Surinam| ]] [517] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [518] => [[Kategorie:Latinská Amerika]] [519] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1975]] [] => )
good wiki

Surinam

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nizozemsko','Maroni','Paramaribo','Spojené království','Protestantismus','1975','Drahé kovy','Atlantský oceán','Brokopondo (distrikt)','1667','Francouzská Guyana','Afrika'

1667

1667 je rok, který začal v pondělí dle gregoriánského kalendáře.

1975

Afrika

Maroni

Nizozemsko

Paramaribo

Paramaribo je hlavní a největší město Surinamu, situované na západním pobřeží Jižní Ameriky.

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.