Array ( [0] => 15488565 [id] => 15488565 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sušice [uri] => Sušice [3] => Sušice Šumava.JPG [img] => Sušice Šumava.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Sušice** Sušice je malebné město ležící v západních Čechách, v srdci Šumavy, které je známé svou bohatou historií, krásnou přírodou a přátelskou atmosférou. Město se nachází na břehu říčky Otavy, což mu dodává jedinečný ráz a zajišťuje obyvatele i návštěvníky čerstvým vzduchem a možnostmi k odpočinku. Historie Sušice sahá až do 13. století, kdy byla založena jako tržní město. Díky své strategické poloze se rychle stala důležitým obchodním centrem. Místní architektura, reflektující různé historické období, nabízí fascinující pohled na vývoj města a je srdcem kulturního života regionu. Mezi historické památky patří kostel svatého Václava a bývalé měšťanské domy s krásně zdobenými fasádami. Sušice je také známá svými přírodními krásami. V okolí města se nachází nádherné lesy, které lákají na procházky, cyklovýlety a rozmanité outdoorové aktivity. Poblíž se rozprostírá Chráněná krajinná oblast Šumava, která je rajem pro milovníky přírody, hiking i wildlife. Město se také aktivně zapojuje do různých akcí a festivalů, které podporují místní kulturu a tradice. Díky těmto aktivitám je Sušice výjimečným místem pro setkávání lidí a sdílení radosti z místních zvyklostí a umění. Komunita je zde silná a lidé jsou otevření a vstřícní, což přispívá k pozitivní atmosféře celého města. Sušice tedy nabízí skvělou kombinaci historie, kultury a přírodních krás. Je místem, které si zaslouží být navštíveno a prozkoumáno, ať už na víkendový odpočinek, nebo na delší pobyt. Je to město, kde se minulost setkává se současností a kde si každý může najít to své. [oai_cs_optimisticky] => **Sušice** Sušice je malebné město ležící v západních Čechách, v srdci Šumavy, které je známé svou bohatou historií, krásnou přírodou a přátelskou atmosférou. Město se nachází na břehu říčky Otavy, což mu dodává jedinečný ráz a zajišťuje obyvatele i návštěvníky čerstvým vzduchem a možnostmi k odpočinku. Historie Sušice sahá až do 13. století, kdy byla založena jako tržní město. Díky své strategické poloze se rychle stala důležitým obchodním centrem. Místní architektura, reflektující různé historické období, nabízí fascinující pohled na vývoj města a je srdcem kulturního života regionu. Mezi historické památky patří kostel svatého Václava a bývalé měšťanské domy s krásně zdobenými fasádami. Sušice je také známá svými přírodními krásami. V okolí města se nachází nádherné lesy, které lákají na procházky, cyklovýlety a rozmanité outdoorové aktivity. Poblíž se rozprostírá Chráněná krajinná oblast Šumava, která je rajem pro milovníky přírody, hiking i wildlife. Město se také aktivně zapojuje do různých akcí a festivalů, které podporují místní kulturu a tradice. Díky těmto aktivitám je Sušice výjimečným místem pro setkávání lidí a sdílení radosti z místních zvyklostí a umění. Komunita je zde silná a lidé jsou otevření a vstřícní, což přispívá k pozitivní atmosféře celého města. Sušice tedy nabízí skvělou kombinaci historie, kultury a přírodních krás. Je místem, které si zaslouží být navštíveno a prozkoumáno, ať už na víkendový odpočinek, nebo na delší pobyt. Je to město, kde se minulost setkává se současností a kde si každý může najít to své. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městu v Plzeňském kraji}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Sušice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [5] => | okres = Klatovy [6] => | obec s rozšířenou působností = Sušice [7] => | pověřená obec = Sušice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 342 01 [10] => | počet ZSJ = 25 [11] => | počet částí obce = 17 [12] => | počet katastrálních území = 12 [13] => | adresa = náměstí Svobody 138
342 01 Sušice 1 [14] => | web = https://www.mestosusice.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = podatelna@mususice.cz [17] => | starosta = Bc. Petr Mottl ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | NUTS3 = CZ032 [20] => }} [21] => '''Sušice''' (2. pád – do Sušice, 6. pád – o Sušici; též ''Sušice nad Otavou'' – název katastrálního území, {{Vjazyce2|de|''Schüttenhofen''}}) je město v [[okres Klatovy|okrese Klatovy]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]], 25 km jihovýchodně od [[Klatovy|Klatov]], na řece [[Otava|Otavě]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. [22] => [23] => Někdy na přelomu [[Doba halštatská|doby halštatské]] a [[Laténská kultura|laténské]] v 5. století př. n. l. byla oblast obydlena [[Keltové|Kelty]]. Zanechali po sobě mj. [[Hradiště na Sedle]], osídlení pokračovalo i v době [[Doba římská na území Česka|římské]] a po příchodu prvních Slovanů. [[Slované]] zde zanechali i [[pohřebiště]]. Středověké osídlení v oblasti dnešní Sušice bylo spojeno s rýžováním zlata. Od dob [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], který město v roce [[1273]] založil, bylo správním centrem Sušicka. Rozvíjelo se díky [[Zlatá stezka|Zlaté stezce]] (zejména v 16. století), v 1. polovině 19. století se zde začal objevovat průmysl. [24] => [25] => Ve městě s hypotetickým keltským názvem ''Setuakaton'' (tento název však možná označuje nedaleký kopec [[Sedlo (Šumavské podhůří)|Sedlo]]{{Citace elektronické monografie [26] => | příjmení = Grégr [27] => | jméno = Richard [28] => | titul = Za duchy starých Keltů v okolí Kašperských Hor [29] => | url = http://cestovani.idnes.cz/za-duchy-starych-keltu-v-okoli-kasperskych-hor-flj-/igsvet.asp?c=981019_101817_cestovani_luk [30] => | vydavatel = cestovani.idnes.cz [31] => | datum vydání = 1998-10-20 [32] => | datum přístupu = 2011-01-07 [33] => }}) má význam hlavně dřevozpracující, papírenský a strojírenský průmysl. Typická byla výroba [[Zápalka|sirek]] firmou [[SOLO Sušice]], která byla ovšem roku 2008 ukončena. [34] => {{Citace elektronické monografie [35] => | titul = SOLO SIRKÁRNA, a.s., historie [36] => | url = http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna [37] => | vydavatel = SOLO [38] => | datum přístupu = 2011-01-07 [39] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111211134320/http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna [40] => | datum archivace = 2011-12-11 [41] => | nedostupné = ano [42] => }} [43] => Historické centrum je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]] s radnicí uprostřed náměstí. Na náměstí je taktéž [[Muzeum Šumavy Sušice|jedna z budov]] [[Muzeum Šumavy|Muzea Šumavy]]. Na 845 metrů vysokém vrchu [[Svatobor (Šumavské podhůří)|Svatobor]] západně od města se nachází 32 metrů vysoká rozhledna. [44] => [45] => == Historie == [46] => === Osídlení před založením města === [47] => Přírodní podmínky v oblasti dnešní Sušice nebyly příliš nakloněny masivnějšímu osídlení. Archeologické nálezy doložily lidské osídlení pravděpodobně již ve [[paleolit|starší době kamenné]].{{Citace elektronické monografie [48] => | titul = Historie města [49] => | url = http://www.sumavanet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=1255 [50] => | vydavatel = ŠumavaNet.CZ [51] => | datum přístupu = 2011-01-07 [52] => }} Další nálezy pocházejí z [[Neolit|mladší doby kamenné]], [[mladší doba bronzová|mladší doby bronzové]] (osídlení v této době dokládá například i bronzový hrot kopí, který byl nalezen na náměstí) a [[Doba halštatská|starší doby železné]]. [53] => [54] => [[Soubor:Sedlo-jižní svah.jpg|vlevo|náhled|upright|Skalnatý sráz vrcholu Sedla byl součástí keltského opevnění]] [55] => [56] => Koncem posledně jmenovaného období se zde usadili Keltové. [[Hradiště na Sedle|Jejich velké hradiště]] zbudované v 5. století př. n. l.{{Citace elektronické monografie [57] => | titul = Albrechtice, hradiště Sedlo [58] => | url = http://www.archeolog.cz/lokalita/pz-albrechtice-01/5 [59] => | vydavatel = archeolog.cz [60] => | datum vydání = 2009-02-07 [61] => | datum přístupu = 2011-01-07 [62] => }} na hoře [[Sedlo (Šumavské podhůří)|Sedlo]] po staletí jako opevněné útočiště, a to nejen samotným Keltům, ale i pozdějším obyvatelům oblasti ([[Germáni|Germánům]] v [[Doba římská na území Česka|době římské]] a později [[Slované|Slovanům]]). Pozůstatky této několikahektarové pevnosti jsou patrné dodnes. Dochovaly se rovněž keltské zlaté mince, pocházející z [[Laténská kultura|doby laténské]]. Je možné, že drahý kov byl již tehdy získáván z [[Otava|Otavy]].{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Podrobné dějiny města Sušice [64] => | url = http://www.sumavanet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=560 [65] => | vydavatel = ŠumavaNet.CZ [66] => | datum přístupu = 2011-01-07 [67] => }} [68] => [69] => V 6. století se na Sušicku začali zabydlovat Slované a hustota zalidnění postupně rostla. Vytvořili zde řadu zemědělských sídel a několik rýžovnických osad podél Otavy. Na území dnešního města šlo například o osadu v Nuželicích (dnes východní okrajová část Sušice) nebo o osadu při úpatí Svatoboru. Na místě dnešního areálu továrny [[DOPLA PAP|PAP]] byly nalezeny zbytky kostrového pohřebiště, které zde Slované vytvořili pravděpodobně v 10.–11. století. [70] => [71] => Osada Sušice byla pravděpodobně založena kolem roku 790, nejstarší písemná zmínka o ní však pochází až z roku 1233. Někdy ve 12. století se území stalo součástí [[Bavorsko|Bavorska]] pod vládou rodu [[Bogenové|Bogen]]. Méně jasné je, jak k tomu došlo. Některé zdroje uvádí, že král [[Vladislav II.]] věnoval území Sušice a Albrechtsriedu ([[Albrechtice (Sušice)|Albrechtic]]) nově vzniklému [[klášter Windberg|klášteru ve Windbergu]], k tomu mělo dojít roku 1142. Podle jiných zdrojů připadlo území Bavorsku po sňatku Vladislavovy vnučky [[Ludmila Přemyslovna|Ludmily]], dcery [[Bedřich (kníže)|knížete Bedřicha]], a [[Albrecht III. z Bogenu|Alberta III. z Bogenu]] (k tomu došlo v 80. nebo 90. letech 12. století).{{Citace elektronické monografie [72] => | titul = Historie Sušice [73] => | url = http://www.retour.cz/mesta/susice/historie.htm [74] => | vydavatel = Retour a šumava.cz [75] => | datum přístupu = 2011-01-07 [76] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101204064143/http://www.retour.cz/mesta/susice/historie.htm [77] => | datum archivace = 2010-12-04 [78] => | nedostupné = ano [79] => }} Další možností je sňatek [[Svatava Česká|Svatavy]], dcery [[Vladislav I.|Vladislava I.]], a [[Fridrich z Bogenu|Fridricha z Bogenu]] roku 1124. [80] => [81] => Kromě zlata zvyšovala význam Sušice (za bavorské nadvlády pod názvem Schüttenhofen) i výhodná poloha na obchodní trase, později tudy vedla i [[Zlatá stezka]]. [82] => [83] => === Počátky města === [84] => Kolem roku 1257 obsadil Sušicko budoucí král [[Přemysl Otakar II.]] V následujících letech nechal u řeky vybudovat nové město. Roku 1273 bylo Sušicko připojeno zpět k [[České království|Českému království]] a Sušice se stala [[Královské město|královským městem]]. V roce 1322 byly dokončeny městské hradby, které nechal zbudovat [[Jan Lucemburský]]. Ten také o dva roky později potvrdil Sušici výsady královského města. Z této doby se kromě malých zlomků hradeb dochovala i kamenná deska s nápisem připomínajícím jejich zhotovení, která je v současnosti umístěna na radnici ve zdi za hlavní vchodem. Sušice byla po zchátrání [[Prácheň (hrad)|hradu Prácheň]] důležitým opěrným bodem v [[Prácheňsko|Prácheňském kraji]]. [85] => [86] => [[Karel IV.]] ještě vylepšil pozici města tím, že jej zařadil mezi města, která nesmějí být zastavena nebo zcizena koruně. Roku 1356 získala Sušice [[mílové právo]] a v roce 1372 právo na vybírání [[mýtné]]ho. Karlův nástupce [[Václav IV.]] k tomu připojil právo na konání týdenního [[Výroční trh|výročního trhu]] ve svátek [[Slavnost Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí Panny Marie]]. Z 6. června 1405 pochází list, ve kterém Sušičtí slibují věrnost králi a maximální podporu v rámci jeho sporů se šlechtou. [87] => [88] => === Husitské války === [89] => Sušice patřila k městům, která [[husitství|husitské hnutí]] významně podporovala. Byla součástí [[táborský městský svaz|táborského městského svazu]]. Sušičtí například roku 1425 pomohli dobýt [[Švihov]], účastnili se obléhání [[Plzeň|Plzně]] roku 1426, hradu [[Zvíkov (hrad)|Zvíkova]] v roce 1429 a mnoha dalších akcí. Po [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] se Sušice podřídila [[zemská jednota|zemské jednotě]]. Sušičtí zástupci se pak účastnili jednání, na kterých byla přijímána [[basilejská kompaktáta]]. [90] => [91] => === Rozkvět města v 16. století === [92] => [[Soubor:Sušice (okr. Klatovy), nám Svobody čp. 40, Muzeum Šumavy, Voprchovský dům.JPG|náhled|Gotický Voprchovský dům s renesančním štítem, dnes Muzeum Šumavy]] [93] => [[Soubor:Sušice-radnice.jpg|náhled|Radnice s 31 m vysokou věží na náměstí Svobody]] [94] => [95] => Sušicko ztratilo něco ze svého někdejšího významu. Bohaté zdroje drahých kovů se z větší části vyčerpaly a krajina Sušicka neposkytovala mnoho dalších možností k hospodářskému využití šlechtou. Dříve významný region se v rámci království stával periferií. Sušice opakovaně vyhořela v letech 1544, 1547, 1554, 1591, 1592, 1596. Za odepření pomoci a poslušnosti králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] přišla Sušice roku 1547 o svá privilegia (později navrácena) a statky, součástí trestu byla i vysoká pokuta. Město navíc muselo odvádět zvláštní dávky z piva a vína a do roku 1788 na něj dohlížel královský [[rychtář]]. [96] => [97] => Sušice však měla také velké příjmy z obchodu, což i přes výše jmenované problémy umožnilo její rozvoj. Z Bavorska byla dovážena sůl, do zahraničí na oplátku směřovalo obilí a [[slad]], dále se vyvážel například chmel. V souvislosti s obchodem si Sušice společně s [[Klatovy]] vydobyla právo na zřízení svobodného skladu soli. Sklad se nacházel v budově radnice a i přes pozdější dočasné zrušení fungoval až do roku 1829. V Sušici se rovněž dařilo řemeslníkům, nejbohatší byl sladovnický cech. V roce 1571 byl ve městě založen pivovar. [98] => [99] => V roce 1568 stálo v Sušici 256 domů. V 16. století byla na náměstí postavena nová radnice, která se však v původní podobě nedochovala. V roce 1707 byla zničena velkým požárem a postupem času prodělala několik přestaveb. Příkladem měšťanských domů z tohoto období je Voprchovský dům (dnes muzeum) a sousední Rozacínovský dům (Stará lékárna), oba na náměstí. [100] => [101] => === Třicetiletá válka === [102] => [[Třicetiletá válka]] přinesla městu značné útrapy, ať už v podobě škod působených táhnoucími vojsky či v důsledku nucené [[rekatolizace]]. Město se 27. září 1620 vzdalo generálu [[Baltasar Marradas|Marradasovi]], čímž si chtělo zachovat majetek, [[Náboženská svoboda|náboženskou svobodu]] a privilegia. Sušici bylo později skutečně téměř vše vráceno, [[Ferdinand II. Štýrský]] však odmítl potvrdit náboženskou svobodu, a tak od roku 1625 probíhala rekatolizace. Komisaři, kteří tento proces měli na starost, se však potýkali s nevolí obyvatelstva a po mnoha neúspěšných snahách přistoupili k řešení pomocí tzv. dragonády. Do každého domu byl přidělen [[dragoun]], kterému se měšťané museli náležitým způsobem věnovat, jinak je dragoun mohl libovolně trestat. Mnoho lidí tak nakonec přestoupilo na katolickou víru, jiní naopak odešli ze země. Ani po kapitulaci se válka městu nijak nevyhýbala. V zimě roku 1640 zde měl hlavní stan generál [[Ottavio Piccolomini]]. Poté zde byli Švédové a koncem války opět císařská vojska. [103] => [104] => === Vývoj po třicetileté válce === [105] => [[File:Sušice, Poštovní 8, spořitelna (8200).jpg|thumb|left|Josef Maťejů: "Brána Šumavy" (1936), Sušice, Poštovní 8, budova spořitelny]] [106] => [107] => V souvislosti s přesuny obyvatelstva vyvolanými válkou vzrůstal počet německých obyvatel. Nadále byla posilována katolická víra. Roku 1654 byl založen [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínský]] klášter a kostel svatého Felixe. Dalším novým církevním objektem se roku 1682 stala [[pouť|poutní]] [[kaple svatých Andělů Strážných (Sušice)|kaple svatých Andělů Strážných]] na kopci Stráž, tato stavba je jednou z výrazných dominant současného města. [108] => [109] => V letech 1678–1681 trpěl celý kraj [[mor]]ovou epidemií. Vznikl kvůli ní nový hřbitov a později i kaple svatého Rocha, tyto objekty se nacházejí na dnešním Hořejším předměstí na východě Sušice.{{Citace elektronické monografie [110] => | titul = Kaple [111] => | url = http://www.susice-sumava.cz/kaple.php [112] => | vydavatel = susice-sumava.cz [113] => | datum přístupu = 2011-01-08 [114] => }} V roce 1707 postihl město velký požár, který zničil mnoho domů, včetně původní renesanční radnice. Po celé století pak probíhala postupná obnova města. Za [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] a v období [[sedmiletá válka|sedmileté války]] bylo v Sušici ubytováno vojsko, což představovalo další zátěž. [115] => [116] => Hospodářský význam získal obchod se dřevem, těženým na Šumavě a dopravovaným po vodě do vnitrozemí. V oblasti prosperovaly papírny a sklárny. Jinak se ovšem Sušicko již stalo okrajovou oblastí státu, ležící mimo hlavní silnice. Dříve výnosné dolování drahých kovů definitivně upadlo a také obchodní styky s Bavorskem již zdaleka neměly svůj původní význam. [117] => [118] => === 19. století === [119] => [[Soubor:Plaketa Františka Stupky.JPG|náhled|Památeční plaketa věnovaná čestnému občanovi, [[František Stupka|Františku Stupkovi]]]] [120] => V Sušici se počátkem 19. století objevily určité snahy o podporu národního obrození (ochotnické divadlo, založené roku [[1800]] či děkan [[Adam Fialka]], podporující výuku [[čeština|češtiny]] na školách). [[Josef Ambrož Gabriel]], přítel [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] vydával [[Václav Kliment Klicpera|Klicperovy]] a Tylovy hry, sepsal dějiny Sušice, stal se sušickým [[purkmistr]]em a zemským poslancem. [121] => [122] => V roce 1839 založil [[Vojtěch Scheinost]] nejstarší{{Citace elektronické monografie [123] => | příjmení = Krčál [124] => | jméno = Martin [125] => | titul = Sušice (město) [126] => | url = http://pamatky.xf.cz/Susice/index.htm [127] => | vydavatel = pamatky.xf.cz [128] => | datum přístupu = 2011-01-07 [129] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110410094426/http://pamatky.xf.cz/Susice/index.htm [130] => | datum archivace = 2011-04-10 [131] => | nedostupné = ano [132] => }} sirkárnu na území Čech (společnost [[SOLO Sušice|SOLO]] se objevuje roku 1903). Ve městě se dařilo mnoha různým řemeslům. Pořádalo se několik výročních trhů. Koncem století se zde začal zpracovávat vápenec. Vápencové lomy se nachází poblíž nejsevernějšího výběžku města, západně od Otavy. Význam měl i kožedělný průmysl. Od roku 1845 fungovala pravidelná jízdní pošta mezi Sušicí a [[Horažďovice]]mi. Od třicátých let jezdil jednou týdně dostavník do Prahy. Roku 1888 bylo město napojeno na železnici. Došlo i k proměnám ve vzhledu města. Byly zbourány městské brány a převážná část hradeb, náměstí a Pražská ulice byly vydlážděny. V roce 1832 žily ve městě téměř 4 000 obyvatel. V letech 1850 a 1898 byla přestavěna radnice zhruba do dnešní podoby.{{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Památky ve městě – krátký přehled [134] => | url = http://www.sumavanet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=1257&burl= [135] => | vydavatel = ŠumavaNet.CZ [136] => | datum přístupu = 2011-01-07 [137] => }} [138] => [139] => V roce 1891 se za Sušický okres stal poslancem vídeňské říšské rady [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který ve městě přednesl několik předvolebních projevů. [140] => [141] => === Od 20. století po současnost === [142] => [[Soubor:GuentherZ 2007-09-24 1164 Susice Gedenktafel Befreiung 1945.jpg|vlevo|náhled|Pamětní deska připomínající osvobození města roku 1945 americkou armádou, na svém místě na průčelí muzea je od 22. prosince 1989,{{Citace elektronické monografie [143] => | příjmení = Čech [144] => | jméno = Přemysl [145] => | titul = Příběh zřejmě nejčastěji odhalované pamětní desky v Česku [146] => | url = http://www.sumavanet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=263&burl= [147] => | vydavatel = ŠumavaNet.CZ [148] => | datum přístupu = 2011-01-07 [149] => }} za minulého režimu byla z různých důvodů odstraňována]] [150] => [151] => Počátkem 20. století žilo v Sušici již 6 500 obyvatel. Ve městě a v jeho okolí se nacházela řada drobných podniků. Mezi nejvýznamnější patřil [[SOLO Sušice]] a výrobce obalů [[DOPLA PAP a.s.|PAP]] (od roku 1933). Po obsazení [[Sudety|Sudet]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] zůstala Sušice vzhledem k převaze českého obyvatelstva součástí [[druhá republika|Československa]] (nová hranice vedla nedaleko města). Město osvobodila 6. května 1945 [[Armáda Spojených států amerických|americká armáda]]. V roce 1961 se k Sušici připojila sousední obec [[Albrechtice (Sušice)|Albrechtice]].{{Citace monografie [152] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005 [153] => | vydavatel = Český statistický úřad [154] => | místo = Praha [155] => | rok = 2006 [156] => | strany = 25 [157] => | isbn = 80-250-1311-1 [158] => | počet_stran = 623 [159] => }} [160] => [161] => Sušice má – i vzhledem k blízkosti [[Národní park Šumava|šumavského národního parku]] – význam jako centrum turistického ruchu. [162] => [163] => == Přírodní poměry == [164] => [[Soubor:Sušice.jpg|náhled|Sušice ze silnice ve směru na [[Záluží (Sušice)|Záluží]], vlevo kopec Svatobor]] [165] => [166] => Sušice je druhým největším městem [[okres Klatovy|klatovského okresu]]. Nachází se asi 25 km jihovýchodně od Klatov. Druhým nejbližším větším městem jsou Strakonice vzdálené asi 28 km, vzdálenost od hranic s [[Německo|Německem]] je cca 20 km. Poměrně blízko Sušice (několik kilometrů) vede hranice [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]] a [[Národní park Šumava|šumavského národního parku]]. Město se rozkládá v údolí kolem řeky Otavy v nadmořské výšce 465 m, okolo se zvedají kopce [[Šumavské podhůří|Šumavského podhůří]], přesněji [[Svatoborská vrchovina|Svatoborské vrchoviny]]. Na západ od Otavy je dominantní lesnatý vrch [[Svatobor (Šumavské podhůří)|Svatobor]] (845 m), na východním břehu se přímo ve městě tyčí nejvýše kopec [[Stráž (551 m)|Stráž]] (551 m), o něco dále od řeky pak například [[Žižkův vrch (619 m)|Žižkův vrch]] (619 m) či [[Kalovy]] (727 m). Nápadné jsou rovněž [[vápenec|vápencové]] [[lom]]y na severovýchodním okraji města (dále podél toku Otavy se nachází další lomy – poblíž [[Rabí]], [[Velké Hydčice|Velkých Hydčic]] a [[Hejná|Hejné]]). [167] => [168] => Větší část města se rozkládá na západním břehu Otavy a s výjimkou okraje města přiléhajícího ke Svatoboru leží víceméně v rovině. Směrem na východ od řeky se terén v Sušici zvedá. V centru města se nachází městská památková zóna, většina historických památek a obdélníkové náměstí Svobody s radnicí. Dále od centra se rozkládají oblasti sídlišť a rodinných domků. Výrazně průmyslový je severní výběžek města. Zde se nachází mimo jiné budovy a továrny výrobce zápalek [[SOLO Sušice|Solo]]. Průmysl je však zastoupen i v jiných částech města. [169] => [170] => Na severu města se do Otavy vlévá říčka [[Ostružná (řeka)|Ostružná]], blízko centra leží soutok Otavy a [[Volšovka|Volšovky]]. [171] => [172] => == Obyvatelstvo == [173] => [174] => Sčítání obyvatelstva 2011, 557153 Sušice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel roku 2011 [175] => Sčítání obyvatelstva 2011, 557153 Sušice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel roku 2011 [176] => Sčítání obyvatelstva 2011, 557153 Sušice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel roku 2011 [177] => [178] => [179] => == Obecní správa == [180] => === Části města === [181] => * [[Albrechtice (Sušice)|Albrechtice]] [182] => * [[Červené Dvorce]] [183] => * [[Divišov (Sušice)|Divišov]] [184] => * [[Dolní Staňkov]] [185] => * [[Humpolec (Sušice)|Humpolec]] [186] => * [[Chmelná (Sušice)|Chmelná]] [187] => * [[Milčice (Sušice)|Milčice]] [188] => * [[Nuzerov]] [189] => * [[Páteček]] [190] => * [[Rok (Sušice)|Rok]] [191] => * [[Stráž (Sušice)|Stráž]] [192] => * [[Sušice I]] (historické jádro) [193] => * [[Sušice II]] (Dolní Předměstí) [194] => * [[Sušice III]] (Horní Předměstí) [195] => * [[Volšovy]] [196] => * [[Vrabcov]] [197] => * [[Záluží (Sušice)|Záluží]] [198] => [199] => === Starostové === [200] => Starostou města je Petr Mottl (ODS). V historii tuto funkci zastávali mj. [[František Firbas]] (1844–1849, 1850–1861, 1873–1879), [[Josef Ambrož Gabriel]] (1861–1868?), [[Josef Christián]] (1868–1873), [[Ondřej Tichý]] (1880–1890), [[Karel Uhl]] (1890–1905) a [[Josef Štelcl]] (ČSSDSD, 1919–1921), [[Čeněk Vašek]] (ČSSD, 1945–1948). [201] => [202] => == Doprava == [203] => Město stojí na křižovatce silnic [[silnice II/169|II/169]], [[silnice II/171|II/171]] a [[silnice II/187|II/187]]). Severní cíp města protíná [[Železniční trať Horažďovice předměstí–Domažlice|železniční trať Horažďovice–Domažlice]], na které se nachází [[Sušice (nádraží)|stanice Sušice]]. [204] => [205] => [[Městská autobusová doprava v Sušici|Městskou dopravu v Sušici]] zajišťují autobusy. Město má pravidelné autobusové spojení s okolím, mimo jiné s Prahou. [206] => [207] => == Služby == [208] => Ve městě je v provozu od roku 2014 nový moderní aquapark, který byl vybudován ve sportovním areálu v blízkosti zimního stadionu a fotbalového stadionu, nové koupaliště a [[skatepark]]. Dále je zde nově vybudované komunitní centrum Káčko a nové [[kino]] Sirkus. Na Ostrově Santos je k dispozici odpočinková zóna pro děti i dospělé. Na březích Otavy se rozkládá zábavní centrum Offpark, které nabízí lanové dráhy, potápění, rafting na Otavě, horolezeckou stěnu, sjezd na koloběžkách ze Svatoboru nebo zorbing. [209] => [210] => Dne 12. září 2014 byl v Sušici otevřen [[pivovar]] U Švelchů, který produkuje pivo Sušičák. [211] => [212] => Zastoupení obchodních domů ve městě je vzhledem k velikosti Sušice nadmíru pestré. Obchodní obslužnost v Sušici zajišťují obchodní domy Tesco (Hrádecká ul.), 2× Albert (Hrádecká ul., T.G.Masaryka), JIP (Hrádecká ul.), Lidl (Hrádecká ul.), Penny Market (Nádražní ul.) 4× Coop (nám. Svobody, Lerchova ul., Smetanova ul., Nádražní ul.). [213] => [214] => == Školství == [215] => [[Soubor:Základní škola T. G. Masaryka, Sušice.jpg|náhled|Základní škola T. G. Masaryka]] [216] => [217] => V Sušici jsou dvě základní školy: [[Základní škola T.G.Masaryka, Sušice|Základní škola T. G. Masaryka]], poblíž které se nachází památník obětem světových válek a zločinů komunismu a socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Základní škola Sušice, Lerchova ulice|Základní škola v Lerchově ulici]]. [218] => [219] => Střední školy jsou v Sušici dvě, a to [[Gymnázium Sušice]] se čtyřletým i osmiletým studijním cyklem, nacházející se v historicky hodnotné novorenesanční budově postavené v letech 1909–1911,{{Citace elektronické monografie [220] => | titul = Sušice – přehled dalších významných památek [221] => | url = http://www.sumavanet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=3958&burl= [222] => | vydavatel = ŠumavaNet.CZ [223] => | datum přístupu = 2011-01-07 [224] => }} a [[SOŠ a SOU Sušice]] nabízející tříleté učební obory i čtyřleté studijní obory s maturitou. [225] => [226] => Ve městě je konzultační středisko soukromé vysoké školy [[AMBIS vysoká škola]]. [227] => [228] => Dále jsou v Sušici dvě{{Citace elektronické monografie [229] => | titul = Sušice (CZ), Education [230] => | url = http://www.douzelage.org/index.php?id=164 [231] => | vydavatel = Douzelage.org [232] => | datum přístupu = 2011-01-07 [233] => | jazyk = anglicky [234] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160710050350/http://www.douzelage.org/index.php?id=164 [235] => | datum archivace = 2016-07-10 [236] => | nedostupné = ano [237] => }} mateřské školy a [[Základní umělecká škola Františka Stupky v Sušici]]. [238] => [239] => == Pamětihodnosti == [240] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Sušici}} [241] => V Sušici se dochovaly desítky historicky hodnotných staveb, z nichž se většina nachází v centru města nebo v jeho blízkém okolí. V zájmu jejich ochrany byla v Sušici roku 1992 vyhlášena [[městská památková zóna]].{{Citace elektronické monografie [242] => | titul = Světové dědictví, NKP, chráněná území [243] => | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=ZM%2C72 [244] => | vydavatel = Národní památkový ústav [245] => | datum přístupu = 2011-01-07 [246] => }} [247] => [248] => === Sakrální památky === [249] => Na území města se nachází 3 kostely, několik kaplí a kapliček a přímo uvnitř souvislé zástavby také boží muka. [250] => [251] => ==== Kostel sv. Václava ==== [252] => {{Podrobně|Kostel svatého Václava (Sušice)}} [253] => Děkanský kostel svatého Václava je největší církevní stavbou ve městě.{{Citace elektronické monografie [254] => | titul = Chrám sv. Václava [255] => | url = http://www.susice-sumava.cz/chram-sv-vaclava.php [256] => | vydavatel = susice-sumava.cz [257] => | datum přístupu = 2011-01-07 [258] => }} Nachází se mezi ulicemi Kostelní, Bašta a Příkopy jižně od náměstí Svobody. Původní stavba vznikla v první polovině 14. století, šlo o trojlodní gotickou baziliku,{{Citace elektronické monografie [259] => | titul = Kostely a sakrální památky [260] => | url = http://www.sumavanet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=1286&burl= [261] => | vydavatel = ŠumavaNet.CZ [262] => | datum přístupu = 2011-01-07 [263] => }} která měla původně 2 věže. Ty byly v průběhu staletí poškozeny a opravovány. Největší škodu napáchal na stavbě velký požár v roce 1707, kdy se zřítila klenba kostela a s ní i obě věže. Následně byl kostel [[baroko|barokně]] přestavěn, obnovy se dočkala pouze menší věž. Poslední velkou proměnou kostel prošel na přelomu 19. a 20. století, kdy dostal dnešní [[novogotika|novogotickou]] podobu. [264] => [265] => ==== Kostel Nanebevzetí Panny Marie ==== [266] => {{podrobně|Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sušice)}} [267] => [[Soubor:Hřbitovní kostel Panny Marie v Sušici.jpg|náhled|vlevo|upright|Kostel Panny Marie]] [268] => Hřbitovní kostel Panny Marie stojí mezi ulicemi Dlouhoveská, Nuželická, Krátká a Mariánská východně od řeky Otavy. Byl postaven roku 1352 v gotickém slohu. V 15. století vznikla na jižní straně kostela jeho nejcennější část, Kabátovská kaple s hvězdovou [[klenba|klenbou]] a řezaným oltářem z přelomu 17. a 18. století. Po požáru na konci 16. století byl kostel přestavěn a přibyla věž. Stavbu zasáhl v roce 1707 stejně jako většinu města velký požár, který mimo jiné kompletně zničil hřbitov.{{Citace elektronické monografie [269] => | titul = Chrám Panny Marie [270] => | url = http://www.susice-sumava.cz/chram-panny-marie.php [271] => | vydavatel = susice-sumava.cz [272] => | datum přístupu = 2011-01-07 [273] => }} [274] => [275] => ==== Kostel svatého Felixe a kapucínský klášter ==== [276] => {{podrobně|Kostel svatého Felixe (Sušice)}} [277] => [[Soubor:Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter v Sušici.jpg|náhled|Kostel svatého Felixe a kapucínský klášter na pravém břehu Otavy]] [278] => Klášterní kostel svatého Felixe, zasvěcený [[Svatý Felix z Cantalice|sv. Felixi z Cantalice]],{{Citace elektronické monografie [279] => | titul = Chrám sv. Felixe [280] => | url = http://www.susice-sumava.cz/chram-sv-felixe.php [281] => | vydavatel = susice-sumava.cz [282] => | datum přístupu = 2011-01-07 [283] => }} je nejmladší ze sušických kostelů, založený roku 1651,[http://www.academia.edu/434349/An_Unknown_Medal_for_the_Foundation_of_Susice_Monastery_1651 Medaile k založení kláštera v Sušici z roku 1651] byl vysvěcen v roce 1655. Tento raně barokní objekt se nachází naproti kostelu Panny Marie. V souladu se zásadami [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]] je stavba jednoduchá a bez zvláštní výzdoby. Na zadní straně kostela najdeme [[sluneční hodiny]] z roku 1731. V 18. století byla přistavěna kaple svaté Kalvárie. [284] => [285] => V klášteře žilo nejvýše 15 až 20 příslušníků řádu. V roce 1950 byli řeholníci vyhnáni komunistickým režimem a až do roku 1993 budova sloužila potřebám armády. V současnosti jsou v klášteře čtyři bratři kapucíni.{{Citace elektronické monografie [286] => | titul = Klášter kapucínů Sušice [287] => | url = http://kapucini.cz/domains/kapucini.cz/index.php/susice/kontakty/20-kontaktysus [288] => | vydavatel = kapucini.cz [289] => | datum přístupu = 2014-08-06 [290] => }} [291] => [292] => Madoně Sušické z kostela svatého Felixe byla zasvěcena 39. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi]], která byla založena v letech 1674 až 1690. [293] => [294] => ==== Kaple svatých Andělů Strážných ==== [295] => {{Podrobně|Kaple svatých Andělů Strážných (Sušice)}} [296] => Kaple Anděla Strážce nebo sv. Andělů Strážných, lidově zvaná Andělíček, je díky své poloze na vrchu [[Stráž (551 m)|Stráž]] nedaleko centra Sušice dobře viditelná z různých částí města. Původní kaple z let 1682–1683 byla v roce 1735{{Citace elektronické monografie [297] => | titul = Kaple Anděla Strážce [298] => | url = http://www.susice-sumava.cz/andel-strazce.php [299] => | vydavatel = susice-sumava.cz [300] => | datum přístupu = 2011-01-07 [301] => }} obehnána [[křížová chodba|ambity]] a v rozích takto získaného čtvercového půdorysu byly zbudovány menší kaple. Pod schody na vrchol Stráže je kaplička 14 svatých pomocníků z roku 1757. Na vrch Stráž ke kapli vede od roku 2010 [[Křížová cesta (Sušice)|Křížová cesta]]. [302] => [303] => ==== Kaple svatého Rocha ==== [304] => Kaple sv. Rocha se nachází v ulici U Rocha na Hořejším předměstí ve východní části města blízko současného sušického hřbitova. V letech 1678–1681 postihla město velká morová epidemie, kvůli níž bylo vytvořeno nové pohřebiště. Brzy potom zde byla postavena kaple zasvěcená [[Roch z Montpellieru|svatému Rochovi]], která dala jméno i hřbitovu. Hřbitov přestal být využíván v 19. století, do té doby zde byly pochovávány především oběti epidemií, chudáci, na jejichž pohřeb nebyly peníze, a sebevrazi. Kromě toho sem lidé dlouhou dobu, i za časů první republiky, přinášeli oběti, aby je svatý Roch zbavil problémů, nemocí atd. [305] => [306] => ==== Další církevní stavby ==== [307] => Poblíž místa, kde se ulice Pravdova napojuje na ulici T. G. Masaryka, severně od centra, se nachází [[boží muka]] z roku 1784. Dříve v tomto místě bylo městské popraviště. V roce 1887 byla z vůle Tomáše Krčmáře poblíž nového židovského hřbitova na jihozápadě města postavena kaple Panny Marie Lurdské. Přibližně ve stejné době nechal významný občan Jiří Karl severovýchodně od Lurdské kaple, při dnešní Volšovské ulici, vybudovat malou kapličku, která nese název kaplička Karlů „ Ecce homo“.{{Citace elektronické monografie [308] => | titul = Karlů kaplička „ Ecce homo“ v Sušici [309] => | url = http://www.turistika.cz/mista/karlu-kaplicka-ecce-homo-v-susici [310] => | vydavatel = turistika.cz [311] => | datum přístupu = 2011-01-09 [312] => }} V ulici Pravdova poblíž gymnázia je kaple sv. Jana Nepomuckého{{Citace elektronické monografie [313] => | titul = Seznam Kulturních památek ve správním území ORP Sušice [314] => | url = http://www.sumavanet.cz/mususice/user/pamatky.rtf [315] => | vydavatel = ŠumavaNet.cz [316] => | datum přístupu = 2011-01-09 [317] => }} a na západním okraji města na křižovatce ulic Pod Svatoborem a Pod Antonínem kaplička Nejsvětější Trojice. [318] => [319] => === Světské památky === [320] => ==== Radnice ==== [321] => {{Podrobně|Radnice v Sušici}} [322] => Na náměstí byla původně stará gotická radnice. Po požáru v roce 1592 začala uprostřed náměstí stavba radnice v renesančním slohu.{{Citace elektronické monografie [323] => | titul = Radnice [324] => | url = http://www.susice-sumava.cz/radnice.php [325] => | vydavatel = susice-sumava.cz [326] => | datum přístupu = 2011-01-09 [327] => }} Byla dokončena v roce 1619, ani jí se však nevyhnul velký požár z roku 1707 a radnice musela být přestavěna. Projekt řídil italský stavitel [[Carlo Zanetti]], který po požáru rekonstruoval i kostel svatého Václava. Stavba získala na velikosti, její půdorys byl rozšířen o plochy, na kterých stály některé okolní domy a také původní gotická radnice. Vznikla tak jedna z největších radničních budov v Čechách. Další úpravy proběhly v 19. století a radnice tehdy dostala víceméně dnešní podobu. V letech 2002–2004 byla radnice kompletně rekonstruována.{{Citace elektronické monografie [328] => | titul = Procházka městem [329] => | url = http://www.sumavanet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=4304&burl= [330] => | vydavatel = ŠumavaNet.CZ [331] => | datum přístupu = 2011-01-07 [332] => }} Rekonstrukce odhalila v některých místnostech historické malby a další neobjevené pozůstatky minulosti. Ve zdi blízko vchodu je umístěna kamenná deska s nápisem připomínajícím vybudování městských hradeb v roce 1322. [333] => [334] => V budově sídlí Městský úřad, městská policie a městské informační centrum. [335] => [336] => ==== Měšťanské domy na náměstí ==== [337] => [[Soubor:Sušice-náměstí Svobody.jpg|náhled|Pohled na jižní stranu náměstí Svobody s nejzachovalejšími historickými domy. V rohu náměstí vlevo je Voprchovský dům s bílou atikou a Rozacínovský dům s černobílými sgrafity, vpravo od něj pak Krocínovský dům (Hotel Fialka) a dále směrem doprava domy čp. 50 a 51. V pozadí kostel svatého Václava, v popředí empírová kašna.]] [338] => I přes řadu požárů se dochovalo několik historických domů, s nichž některé patří mezi nejvzácnější památky ve městě. [339] => [340] => ===== Voprchovský dům ===== [341] => {{Podrobně|Voprchovský dům}} [342] => Voprchovský dům (čp. 40) se nachází v jihovýchodním rohu náměstí Svobody. Původní dům byl pozdně gotický, základy pocházejí ze 14. století, do dnešních dnů přečkal i původní gotický vstupní portál. Následně byl dům renesančně upraven, nejnápadnější je vysoká [[atika (architektura)|atika]] z roku 1600 se zvoničkou a nárožními baštičkami, která je v Čechách unikátní.{{Citace elektronické monografie [343] => | titul = Domy [344] => | url = http://www.susice-sumava.cz/domy.php [345] => | vydavatel = susice-sumava.cz [346] => | datum přístupu = 2011-01-09 [347] => }} Dříve zde bylo [[Děkanát a vikariát|děkanství]], v současnosti v budově sídlí [[Muzeum Šumavy]]. [348] => [349] => ===== Rozacínovský dům ===== [350] => {{Podrobně|Rozacínovský dům}} [351] => Rozacínovský dům (čp. 48), neboli Stará lékárna, stojí téměř vedle Voprchovského domu, jsou odděleny ulicí. Tento dům je také původně pozdně gotický a renesančně přestavěný. Zbytky gotických maleb jsou patrné pouze nad portálem, nejnápadnější je renesanční štít a černobílá [[sgrafito|sgrafita]], kterými je pokryta většina čelní strany domu. Před domem se nachází velký kříž z roku 1758, postavený na památku jezuitské misie. [352] => [353] => ===== Krocínovský dům ===== [354] => {{Podrobně|Hotel Fialka}} [355] => Krocínovský dům (čp. 49), známý jako Hotel Fialka, se nachází vedle Rozacínovského domu. Je také pozdně gotický, ale na rozdíl od předchozích dvou prošel barokní úpravou. Má raně [[klasicismus|klasicistní]] [[balustráda|balustrádovou]] atiku.{{Citace elektronické monografie | titul = Městský dům – hotel Fialka | url = https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-hotel-fialka-14967133 | vydavatel = Památkový katalog | datum_přístupu = 2021-02-13}} [356] => [357] => ===== Další domy ===== [358] => Dům čp. 50 vedle Krocínovského domu byl součástí Hotelu Fialka. Jde o gotickou, renesančně přestavěnou stavbu s psaníčkovými sgrafity, ve výčepu je [[křížová klenba]]. Vedle stojí dům čp. 51 s renesančním [[mázhaus]]em s lunetovou klenbou. Hodnotné jsou i další domy na náměstí i v jiných částech města. [359] => [360] => ==== Ostatní ==== [361] => * Pivovar [362] => * Hospoda Bouchalka [363] => * [[Kotrhův mlýn|Vodní mlýn]] [364] => * [[Starý židovský hřbitov v Sušici|Starý]] a [[Nový židovský hřbitov v Sušici|nový]] židovský hřbitov [365] => * Kašna na náměstí Svobody [366] => * Děkanství, muzeum na náměstí Svobody [367] => * Poslední stahovací, dřevěné závory, s výstražníky typu SSSR v [[Česko|Česku]] [368] => [369] => == Osobnosti == [370] => * [[Bernard Fürth]] (1797–1849), zakladatel sirkařství v Čechách [371] => * [[Vojtěch Scheinost]] (1814–1894), zakladatel sirkařství v Čechách [372] => * [[Karel Drahotín Villani]] (1818–1883), šlechtic, politik a básník [373] => * [[Mořic Stanislav Anger]] (1844–1905), dirigent a skladatel [374] => * [[Maxmilián Pirner]] (1854–1924), malíř a pedagog [375] => * [[Karl Koller]] (1857–1944), oční lékař [376] => * [[Viktor Roman Moser]] (1864–1939), hudební skladatel a pedagog [377] => * [[Viktorin Zeithammer]] (1872–1925), spisovatel, středoškolský pedagog, organizátor společenského života a znalec Šumavy [378] => * [[Maxmilián Hošťálek]] (1878–1944), hudebník a kapelník [379] => * [[Robert Guttmann]] (1880–1942), malíř [380] => * [[Ladislav Seifert]] (1883–1956), matematik, univerzitní profesor [381] => * [[Josef Sejpka]] (1885–1952), akademický malíř, grafik [382] => * [[Miloš Seifert]] (1887–1941), středoškolský učitel, přírodovědec, spisovatel, překladatel, otec československého woodcrafterského hnutí [383] => * [[Jan Scheinost]] (1896–1964), novinář [384] => * [[František Salzer]] (1902–1974), herec, pedagog, překladatel a režisér Národního divadla a Vinohradského divadla [385] => * [[Josef Kunský]] (1903–1977), geomorfolog, VŠ pedagog a redaktor [386] => * [[Břetislav Pojar]] (1923–2012), filmový scenárista, režisér animovaných filmů [387] => * [[Libuše Márová]] (* 1943), operní pěvkyně [388] => * [[Roman Holý]] (* 1966), frontman skupin J.A.R. a Monkey Business [389] => * [[Pavel Hlavatý (žokej)|Pavel Hlavatý]]] (* 1975), bývalý žokej a současný trenér dostihových koní [390] => * [[Daniella Rush]] (* 1976), pornoherečka [391] => * [[Jakub Polanka]] (* 1979), módní návrhář [392] => * [[Jaromír Tauchen]] (* 1981), právník, právní historik, soudní tlumočník jazyka německého a vysokoškolský pedagog [393] => * [[Zuzana Maxa]], roz. Říhová (* 1983), herečka a zpěvačka [394] => * [[Slávek Král]] (* 1987), cestovatel a dobrodruh [395] => * [[Tomáš Pekhart]] (* 1989), fotbalista [396] => * [[Ladislav Plecitý]] (* 1991), filmový režisér, scenárista [397] => [398] => == Partnerská města == [399] => Sušice je od 13. května 2004 členem sdružení měst jednotlivých zemí Evropské unie [[Douzelage]]. Následující výčet{{Citace elektronického periodika [400] => | titul = SUŠICE A OKOLÍ : Partnerská města [401] => | url = https://www.mestosusice.cz/susice/partnerskamesta.asp [402] => | periodikum = www.mestosusice.cz [403] => | datum přístupu = 2019-04-14 [404] => }} uvádí partnerská města, která nejsou členy této skupiny, a partnerská města, se kterými navázala Sušice partnerské vztahy ještě před svým vstupem do [[Douzelage]]. [405] => * {{flagicon|DEN}} [[Aarhus]], Dánsko [406] => * {{flagicon|GER}} [[Bad Kötzting]], Německo (od 6. října 1995; člen Douzelage) [407] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Chojna]], Polsko (od 8. června 2013; člen Douzelage) [408] => * {{flagicon|ENG}} [[Sherborne]], Anglie (od 30. dubna 2001; člen Douzelage) [409] => * {{flagicon|SUI}} [[Uetendorf]], Švýcarsko (od 21. srpna 1994) [410] => * {{flagicon|GER}} [[Wenzenbach]], Německo (od 28. dubna 2004) [411] => [412] => == Galerie == [413] => [414] => Soubor:Sušice, Americké armády 76 (7884).jpg|Dům na ulici Americké armády, čp. 76 [415] => Soubor:Sušice, Havlíčkova 16, pošta (7753).jpg|Pošta, Havlíčkova 16 [416] => Soubor:Sušice, hřbitov (8150).jpg|Hřbitov [417] => Soubor:Vojtěch Scheinost deska Sušice.jpg|Sirkařství [418] => Soubor:Sušice pila.JPG|Pila [419] => Soubor:Sušice, nádražní budova.jpg|Nádraží [420] => Soubor:Sušice Šumava.JPG|Z výšky [421] => Soubor:Radnice (Sušice) (2).jpg|Radnice [422] => Soubor:Sušice (okr. Klatovy), nám Svobody čp. 36.JPG|alt=náměstí Svobody 36, pasáž U purkmistra|Náměstí Svobody čp. 36, pasáž U purkmistra [423] => [424] => [425] => == Odkazy == [426] => [427] => === Reference === [428] => [429] => [430] => === Literatura === [431] => * {{Citace monografie | příjmení = Lisická | jméno = Helena | odkaz na autora = Helena Lisická | titul = Zrcadlo starých časů | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1986}} [432] => [433] => === Externí odkazy === [434] => * {{Commonscat}} [435] => * {{Otto|heslo=Sušice}} [436] => * {{Wikislovník|heslo=Sušice}} [437] => * {{Oficiální stránky}} [438] => * [http://www.susice-sumava.cz/ Sušice – Turistické informace] [439] => * [http://www.sumavanet.eu/kronikasusice/ Kronika města Sušice] [440] => [441] => {{Město Sušice}} [442] => {{Okres Klatovy}} [443] => {{Otava}} [444] => {{Autoritní data}} [445] => {{Portály|Česko|Geografie}} [446] => [447] => [[Kategorie:Sušice| ]] [448] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [449] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [450] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [451] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [452] => [[Kategorie:Obce v okrese Klatovy]] [453] => [[Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří]] [454] => [[Kategorie:Sídla na Otavě]] [455] => [[Kategorie:Regionální sdružení Šumava]] [456] => [[Kategorie:Mikroregion Šumava - západ]] [457] => [[Kategorie:Místní akční skupina LAG Centrální Šumava]] [458] => [[Kategorie:Sdružení obcí Sušicka]] [459] => [[Kategorie:Města v okrese Klatovy]] [] => )
good wiki

Sušice

Sušice (2. pád - do Sušice, 6.

More about us

About

Město se nachází na břehu říčky Otavy, což mu dodává jedinečný ráz a zajišťuje obyvatele i návštěvníky čerstvým vzduchem a možnostmi k odpočinku. Historie Sušice sahá až do 13. století, kdy byla založena jako tržní město. Díky své strategické poloze se rychle stala důležitým obchodním centrem. Místní architektura, reflektující různé historické období, nabízí fascinující pohled na vývoj města a je srdcem kulturního života regionu. Mezi historické památky patří kostel svatého Václava a bývalé měšťanské domy s krásně zdobenými fasádami. Sušice je také známá svými přírodními krásami. V okolí města se nachází nádherné lesy, které lákají na procházky, cyklovýlety a rozmanité outdoorové aktivity. Poblíž se rozprostírá Chráněná krajinná oblast Šumava, která je rajem pro milovníky přírody, hiking i wildlife. Město se také aktivně zapojuje do různých akcí a festivalů, které podporují místní kulturu a tradice. Díky těmto aktivitám je Sušice výjimečným místem pro setkávání lidí a sdílení radosti z místních zvyklostí a umění. Komunita je zde silná a lidé jsou otevření a vstřícní, což přispívá k pozitivní atmosféře celého města. Sušice tedy nabízí skvělou kombinaci historie, kultury a přírodních krás. Je místem, které si zaslouží být navštíveno a prozkoumáno, ať už na víkendový odpočinek, nebo na delší pobyt. Je to město, kde se minulost setkává se současností a kde si každý může najít to své.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'SOLO Sušice','Albrechtice (Sušice)','Řád menších bratří kapucínů','Klatovy','Tomáš Garrigue Masaryk','Laténská kultura','Doba římská na území Česka','Sedlo (Šumavské podhůří)','Zlatá stezka','Přemysl Otakar II.','Stráž (551 m)','Douzelage'

Douzelage

Douzelage je asociace třiceti měst z Evropské unie, které spolupracují na projektech a aktivitách zaměřených na kulturní dědictví, vzdělávání, sociální otázky a turistiku.

Klatovy