Array ( [0] => 15491521 [id] => 15491521 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Symfonie [uri] => Symfonie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Sinfonia]]}} [1] => [[Soubor:Václav Neumann,Česká filharmonie 1982 Kobe,Hyogo,Japan ヴァーツラフ・ノイマン指揮チェコ・フィルハーモニー管弦楽団Img749.jpg|náhled|Symfonický orchestr, zde [[Česká filharmonie]] s dirigentem [[Václav Neumann|Václavem Neumannem]] na koncertě v [[Japonsko|japonském]] [[Kóbe]] roku [[1982]]]] [2] => '''Symfonie''' je v [[Klasická hudba|klasické hudbě]] cyklická [[hudební forma]] [[sonátová forma|sonátového]] typu, komponovaná pro větší až velké [[hudební nástroj|nástrojové]] obsazení (zpravidla [[Orchestr#Symfonick.C3.BD .28filharmonick.C3.BD.29 orchestr|symfonický orchestr]]). Sestává obvykle z několika odlišných částí. Ačkoli tento termín měl v minulosti, již od starého Řecka, mnoho významů, koncem 18. století získal význam, který je dnes běžný. K původně instrumentální symfonii té doby později přibyla možnost uplatnění dalších komponentů, např. sólového [[zpěv]]u a [[Pěvecký sbor|sborů]] ([[Ludwig van Beethoven|Beethovenova]] [[Symfonie č. 9 (Beethoven)|''9. symfonie'']], [[Gustav Mahler|Mahlerova]] [[Symfonie č. 2 (Mahler)|''2. symfonie'']]), v moderní klasické hudbě pak nejrůznějších dalších přidružených souborů, např. souboru [[bicí nástroj|bicích nástrojů]] (8. symfonie [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]], skladby [[Krzysztof Penderecki|Krzystofa Pendereckého]]) a dalších ne zcela tradičních součástí, např. elektronických nástrojů ([[Philip Glass]]), původně nehudebních ([[John Cage]], [[György Ligeti]]), [[Industriální hudba|industriálních]], [[noise|hlukových]] a [[Ambientní hudba|ambientních]] zdrojů zvuku, digitálně zpracovaných zvuků nástrojů z obsazení klasického orchestru ([[Vladimír Hirsch]]) atd. Symfonie jsou notovány v hudební partituře, která obsahuje všechny nástrojové části, orchestrální hudebníci ovšem nehrají z partitur, ale z partů, které obsahují pouze noty pro vlastní nástroj. Symfonická forma patří k nejnáročnějším hudebním útvarům jak z hlediska kompozičního, tak [[interpretace|interpretačního]], a je proto právem perlou a vrcholem v oboru [[Hudební skladatel|skladatelského]] umění i umění [[koncert]]ní interpretace. [3] => [4] => == Historie == [5] => Význam výrazu v [[Dějiny hudby|hudební historii]] zaznamenal v průběhu staletí mnoho změn. Původ tohoto útvaru i slova ''symfonie'' (volně přeloženo: souzvuk, současné znění více zdrojů zvuku) je nutno hledat již v [[Starověk|antickém]] [[Starověké Řecko|Řecku]]. Ve [[Umění starověkého Řecka|starověké řecké hudbě]] představoval tento výraz tedy totéž co dnes [[konsonance]].{{Citace monografie [6] => | příjmení = Sadie [7] => | jméno = Stanley [8] => | příjmení2 = Tyrrell [9] => | jméno2 = John [10] => | titul = The New Grove Dictionary of Music and Musicians [11] => | url = https://books.google.cz/books?id=mCUKAQAAMAAJ&dq=The+New+Grove+Dictionary+of+Music+and+Musicians&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [12] => | vydavatel = Grove's Dictionaries [13] => | počet stran = 1030 [14] => | isbn = 978-1-56159-239-5 [15] => | poznámka = Google-Books-ID: mCUKAQAAMAAJ [16] => | jazyk = en [17] => }} [18] => [19] => Ve [[Středověk|středověku]] bylo slovo používáno k označení různých hudebních nástrojů, zejména těch, které byly schopné produkovat více než jeden zvuk současně. [[Isidor ze Sevilly]] používal slovo symfonie k označení dvouhlavého bubnu. Od 12. století se tímto slovem ve [[Francie|Francii]] označovala například [[niněra]]. V [[Anglie|Anglii]] bylo v 16. století běžné takto označovat [[cimbál]]. V [[Němčina|němčině]] byla ''symphonie'' obecným termínem pro [[Cembalo|spinety]] a jiné strunné nástroje dokonce až do 18. století.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Marcuse [21] => | jméno = Sibyl [22] => | titul = Musical Instruments: A Comprehensive Dictionary [23] => | url = https://books.google.cz/books?id=soa2QgAACAAJ&dq=isbn:0393007588&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [24] => | vydavatel = Norton [25] => | počet stran = 608 [26] => | isbn = 978-0-393-00758-9 [27] => | poznámka = Google-Books-ID: soa2QgAACAAJ [28] => | jazyk = en [29] => }} [30] => [31] => Od [[16. století]] začaly být jako symfonie pojmenovávány vokální skladby s instrumentálním doprovodem (např. ''Sacrae symphoniae'' [[Giovanni Gabrieli|Giovanni Gabrieliho]] z roku 1597). V 17. století je ''sinfonia'' předehrou k [[opera|opeře]] (tzv. italská předehra). Právě tato „předehra“ - ''sinfonia'', se stala přímým předchůdcem současné formy, která se v průběhu času proměňovala (počet vět 3-5, dělení jednotlivých částí rychlá-pomalá-rychlá, zaváděním sborů či sólistů atd.). Dost velkým rozdílem oproti budoucím symfoniím ovšem je, že v 17. století skladby určené pro velký orchestr přesně neurčovaly, jaké nástroje mají hrát které části, jak je tomu od 19. století běžné. Když totiž skladatelé 17. století psali skladby, počítali s tím, že je bude provádět taková skupina hudebníků, která bude zrovna k dispozici, s rozdílnou velikostí i nástrojovým obsazením. [32] => [33] => Důležité pro rozvoj žánru byly i sociální faktory, zejména [[Aristokracie|aristokratický]] zvyk 18. století vydržovat si vlastní orchestr, zvláště ve středoevropském prostoru. Takoví šlechtici pak podněcovali skladatele, aby začali psát právě složitější skladby pro své větší orchestry. V případě zakladatele symfonie v dnešním smyslu, [[Joseph Haydn|Josepha Haydna]], to byl například italsko-český šlechtický rod [[Morzinové|Morzinů]]. Rozhodující úlohu sehrál pak [[Karel Josef z Morzinu]], který jmenoval okolo roku 1757 Haydna kapelníkem svého orchestru na zámku [[Dolní Lukavice]] poblíž [[Plzeň|Plzně]]. Právě pro tento orchestr Haydn napsal své první symfonie.{{Citace periodika [34] => | příjmení = Kapsa [35] => | jméno = Václav [36] => | příjmení2 = Kapsová [37] => | jméno2 = Lenka [38] => | titul = Account books, names and music: Count Wenzel von Morzin's "Virtuosissima Orchestra" [39] => | periodikum = Early Music [40] => | datum vydání = 2012 [41] => | ročník = 40 [42] => | číslo = 4 [43] => | strany = 605–620 [44] => | issn = 0306-1078 [45] => | url = https://www.jstor.org/stable/23391554 [46] => | datum přístupu = 2021-10-04 [47] => }} (Velkým mecenášem byl již [[Václav z Morzinu]], pro nějž [[Antonio Vivaldi]] napsal ''[[Čtvero ročních dob]]''). Haydn během 36 let napsal nejméně 106 symfonií [48] => [49] => V době „otce“ [[Vídeňský klasicismus|klasické symfonie]] Josepha Haydna měla symfonie obvykle [[Sonátová forma|sonátovou cyklickou formu]] o třech větách. Toto členění bylo víceméně respektováno prakticky až do začátku [[20. století]]. Pro moderní symfonie v dnešní vážné hudbě nejsou stanovena žádná předem daná pravidla a záleží na každém [[Hudební skladatel|skladateli]], jaký přístup a řešení si při skladbě symfonie zvolí. Zpočátku byly symfonie výhradně [[Smyčcový nástroj|smyčcové]], časem se přidávaly další nástroje, nejprve [[Lesní roh|rohy]] a [[Hoboj|hoboje]]. Symfonická hudba měla zprvu tři epicentra, [[Milán]], [[Vídeň]] a [[Mannheim]]. Tzv. [[mannheimská škola]] (založené českými hudebníky, především [[Jan Václav Stamic|J. V. Stamicem]] a jeho syny) měla na rozvoj [[Sonátová forma|sonátové formy]] a symfonie velký vliv. Také ve vídeňském centru působil český autor [[Jan Křtitel Vaňhal]], dále pak [[Georg Christoph Wagenseil]] nebo [[Karl Ditters von Dittersdorf]]. Milánská škola se soustředila kolem [[Giovanni Battista Sammartini|Giovanniho Battisty Sammartiniho]]. Žánru se posléze chopil [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]], který vytvořil 47 symfonií za 24 let. [50] => [51] => Revoluci v žánru způsobil na začátku 19. století [[Ludwig van Beethoven]]. Povýšil symfonii z každodenního žánru produkovaného ve velkém množství (jak je patrné z počtu symfonií Haydnových a Mozartových) na vrcholnou formu, ve které se skladatel snažil zkoncentrovat hudební nápady a emoce do několika málo děl. První dvě Beethovenovy symfonie sice ještě napodobují Mozarta a Haydna, počínaje [[Symfonie č. 3 (Beethoven)|Třetí symfonií]] (''Eroica'') však Beethoven rozšířil rozsah a ambice tohoto žánru. V roce 2016 ji světoví dirigenti proto vyhlásili nejlepší symfonií všech dob.{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = Beethovenova Eroica je nejlepší symfonií všech dob, rozhodli dirigenti {{!}} Kultura [53] => | periodikum = Lidovky.cz [54] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/beethovenova-eroica-je-nejlepsi-symfonii-vsech-dob-rozhodli-dirigenti.A160805_105415_ln_kultura_hep [55] => | datum vydání = 2016-08-05 [56] => | jazyk = cs [57] => | datum přístupu = 2021-10-04 [58] => }} Jeho [[Symfonie č. 5 (Beethoven)|symfonie č. 5]] (zvaná též ''Osudová'') je možná nejslavnější symfonie vůbec (zvláště díky úvodní větě, jež se stala jednou z nejznámějších světových melodií). Poskytla model převzatý pozdějšími symfoniky. Beethovenovo dílo vrcholilo [[Symfonie č. 9 (Beethoven)|9. symfonií]] se známou ''Ódou na radost''. [59] => [60] => Obrovského rozmachu pak symfonie dosáhla v éře [[Romantismus (hudba)|romantismu]]. Zejména díky [[Hector Berlioz|Hectoru Berliozovi]] (''[[Fantastická symfonie]]''), [[Franz Schubert|Franzi Schubertovi]] (''Nedokončená''), [[Antonín Dvořák|Antonínu Dvořákovi]] ([[Symfonie č. 9 (Dvořák)|''Novosvětská'']]) a [[Gustav Mahler|Gustavu Mahlerovi]] (''Vzkříšení''). Žánru se věnovali i [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]], [[Robert Schumann]], [[Ferenc Liszt]], [[Anton Bruckner]], [[Johannes Brahms]], [[Petr Iljič Čajkovskij]], [[Camille Saint-Saëns]], [[Alexandr Porfirjevič Borodin|Alexandr Borodin]] nebo [[César Franck]]. Oblíbenost symfonie jen na čas během 19. století potlačila [[symfonická báseň]]. Tyto básně ale byly někdy seskládány do cyklu, čímž se znovu přiblížily symfonické formě (např. Smetanova ''[[Má vlast]]''). [61] => [62] => Také modernističtí autoři se v žánru symfonie dobře zabydleli. Pod jejich vlivem došlo k další diverzifikaci stylu a obsahu děl. Někteří skladatelé, včetně [[Dmitrij Šostakovič|Dmitrije Šostakoviče]], [[Sergej Rachmaninov|Sergeje Rachmaninova]] nebo [[Carl Nielsen|Carla Nielsena]], pokračovali v tradiční čtyřvěté formě, jiní skladatelé variovali a inovovali: například 7. symfonie [[Jean Sibelius|Jeana Sibelia]] je v jedné větě, proti tomu ''Alpská symfonie'' [[Richard Strauss|Richarda Strausse]] je rozdělena na dvaadvacet částí. Stažení do jediné věty si modernisté posléze velmi oblíbili, bazíroval na něm zejména [[Arnold Schoenberg]], později [[Kurt Weill]] nebo [[Paul Dessau]]. Podobná rozmanitost byla zaznamenána v délce symfonií. Gustav Mahler to ve svých pozdnějších dílech dotáhl až na 100 minut, [[Havergal Brian]] (Symfonie č. 1, tzv. ''Gotická'') v roce 1927 na 120 minut. Proti tomu Malá symfonie č. 1 od [[Darius Milhaud|Daria Milhauda]], ​​složená v roce 1917, trvá pouhé tři a půl minuty. Vedle tohoto experimentování se někteří autoři 20. století záměrně pokoušeli evokovat původní formy žánru z 18. století, to je případ zejména [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]] a [[Igor Stravinskij|Igora Stravinského]]. Někteří začali volit kratší a lehčí žánr, kterému se začalo říkat sinfonietta ([[Leoš Janáček]], Prokofjev). Za významné autory symfonií druhé poloviny 20. století bývají označováni [[Luciano Berio]] (''Sinfonia'', 1968) nebo [[Elliott Carter]] (''Symfonie tří orchestrů'', 1976). [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Související články === [70] => * [[Koncertantní symfonie]] [71] => * [[Předehra (hudba)|Sinfonia]] [72] => * [[Symfonická báseň]] [73] => * [[Symfonieta]] [74] => * [[Seznam symfonických děl]] [75] => * [[Polyfonie]] [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat}} [79] => * {{Wikislovník|heslo=symfonie}} [80] => {{Symfonie}} [81] => {{Autoritní data}} [82] => {{Portály|Hudba}} [83] => [84] => [[Kategorie:Symfonie| ]] [85] => [[Kategorie:Formy klasické hudby]] [86] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [] => )
good wiki

Symfonie

japonském Kóbe roku 1982 Symfonie je v klasické hudbě cyklická hudební forma sonátového typu, komponovaná pro větší až velké nástrojové obsazení (zpravidla symfonický orchestr). Sestává obvykle z několika odlišných částí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hudební skladatel','Gustav Mahler','Symfonie č. 9 (Beethoven)','Sonátová forma','Ludwig van Beethoven','Karl Ditters von Dittersdorf','Fantastická symfonie','Dolní Lukavice','Mannheim','Starověké Řecko','Philip Glass','cimbál'

Cimbál

Mannheim