Array ( [0] => 14768317 [id] => 14768317 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Síťokřídlí [uri] => Síťokřídlí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Síťokřídlí [2] => | obrázek = 2008-07-30Euroleon nostras01.jpg [3] => | popisek = [[mravkolev skvrnitý]] [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [8] => | podtřída = [[křídlatí]] (Pterygota) [9] => | řád = [[síťokřídlí]] (Neuroptera) [10] => | řád popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1758]] [11] => }} [12] => '''Síťokřídlí''' (''Neuroptera'') jsou řád dravého [[hmyz]]u s [[Proměna (biologie)|proměnou dokonalou]]. Svým vzezřením tvoří velmi různorodou skupinu, patří sem na první pohled velmi odlišné [[druh]]y jako např. [[pakudlankovití|pakudlanky]], [[ploskorohovití|ploskorozi]] nebo [[mravkolvovití|mravkolvi]]. Rozšířené jsou především v [[Tropický podnebný pás|tropech]] a [[Subtropy|subtropech]], ale některé druhy zasahují až do polárních oblastí{{Citace monografie [13] => | příjmení = Jásič [14] => | jméno = Ján [15] => | odkaz na autora = [16] => | titul = Entomologický naučný slovník [17] => | vydání = 1 [18] => | vydavatel = Príroda n.p. [19] => | místo = Bratislava [20] => | rok = 1984 [21] => | strany = 412–414 [22] => | isbn = [23] => }}. Po celém světe je známo asi 7000 druhů, v Česku přes 70.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Severa [25] => | jméno = František [26] => | příjmení2 = Zahradník [27] => | jméno2 = Jiří [28] => | odkaz na autora = [29] => | titul = Hmyz [30] => | vydání = 2 [31] => | vydavatel = AVENTINUM [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 2004 [34] => | strany = 53–55 [35] => | isbn = 80-86858-36-7 [36] => }} [37] => [38] => == Popis == [39] => [40] => === Dospělec === [41] => [[Soubor:Mantispa styriaca01.jpg|náhled|vlevo|[[pakudlanka jižní]]]] [42] => Síťokřídlí mají velmi rozmanitý vnější vzhled, ale jejich tělo je vždy štíhlé. Většinou je zbarveno nevýrazně a jeho povrch je velmi jemný. Dosahují délky od 2 do 75 mm. Na malé hlavě jsou výrazné velké polokulovité [[složené oči]]. Jednoduchá očka ([[ocelli]]) mají jen dvě [[Čeleď|čeledi]] ([[strumičníkovití]] a ''[[Dilaridae]]'').{{Citace monografie [43] => | příjmení = Obenberger [44] => | jméno = Jan [45] => | odkaz na autora = [46] => | titul = Entomologie IV [47] => | vydání = 1 [48] => | vydavatel = Československá akademie věd [49] => | místo = Praha [50] => | rok = 1958 [51] => | strany = 431 [52] => | isbn = [53] => }} [[Tykadla]] jsou umístěna mezi očima a jsou většinou dlouhá a tenká, někdy zakončené paličkou (ploskorozi). [[Ústní ústrojí]] je kousací. [[Hruď]] se skládá ze tří vzájemně pohyblivých podobných článků, kdy předohruď je velmi pohyblivá. U čeledi pakudlankových je předohruď výrazně prodloužená, podobně jako u [[Dlouhošíjky|dlouhošíjek]]. [[Křídlo (biologie)|Křídla]] mají velmi složitou [[Žilnatina (hmyz)|žilnatinu]] (odtud pochází jméno řádu), většinou jsou čirá, občas se skvrnami, ale někdy i pestře zbarvená (ploskorozi). Křídla mají různé tvary a při letu jsou převážně nespojené. Nohy jsou běhavého typu. U pakudlanek je přední pár nohou přetvořen na loupeživé končetiny, kterými uchvacuje kořist podobně jako [[kudlanky]]. [[Rozpětí křídel]] může dosahovat od 5 do 75mm. [[Zadeček]] má 10 článku, jen čeleď [[zlatoočkovití]] má 9 článku.{{Citace monografie [54] => | příjmení = Obenberger [55] => | jméno = Jan [56] => | odkaz na autora = [57] => | titul = Entomologie IV [58] => | vydání = 1 [59] => | vydavatel = Československá akademie věd [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1958 [62] => | strany = 436 [63] => | isbn = [64] => }} [65] => [66] => === Larva === [67] => [[Soubor:Libelloides macaronius.JPG|náhled|[[ploskoroh pestrý]]]] [68] => Ještě víc než u dospělců platí u [[Larva|larev]], že jsou v rámci tohoto řádu druhy velmi odlišného vzhledu. Tělo mohou mít tlusté i tence protáhlé. Ústní ústrojí mají vždy kousavé s velkými kusadly. Nohy mají většinou dlouhé a velmi pohyblivé. [69] => [70] => === Kukla === [71] => Larva si vytváří [[kokon]], ve kterém se [[Kukla|zakuklí]]. Na kukle jsou zřetelně vidět končetiny, křídla i tykadla budoucího [[Dospělec|dospělce]]. [72] => [73] => == Vývoj jedince a rozmnožování == [74] => Síťokřídlí se vyvíjejí [[Proměna (biologie)|proměnou dokonalou]]. [[Vajíčko|Vajíčka]] s tenkou stopkou klade většina samiček jednotlivě nebo ve skupinách na [[rostliny]] nebo větvičky. Některé čeledi (mravkolvi) kladou vajíčka do země. Larva se líhne po 4 až 21 dnech, někdy i více.{{Citace monografie [75] => | příjmení = Obenberger [76] => | jméno = Jan [77] => | odkaz na autora = [78] => | titul = Entomologie IV [79] => | vydání = 1 [80] => | vydavatel = Československá akademie věd [81] => | místo = Praha [82] => | rok = 1958 [83] => | strany = 446–448 [84] => | isbn = [85] => }} Délka života larev je dost odlišná, muže to být od 14 dnů (denivkovití) do dvou let (mravkolvovití, ploskorohovití). Larva se zakuklí po třech vývojových stupních, jen výjimečně po čtyřech (pakudlanky). Z kukly se líhne dospělec do několika dnů. Při kopulaci nejčastější sedí sameček vedle samičky a předává jí [[spermatofór]]. Dospělec žije většinou krátce, ale jsou i druhy které přezimují jako dospělci. [86] => [87] => == Stanoviště a potrava == [88] => [[Soubor:Scott Robinson - Ant Lion - Home Sweet Home (by).jpg|náhled|Mravkolev číhá na dně své pasti]] [89] => Většina síťokřídlích jsou teplomilné druhy. Síťokřídlí jsou suchozemský hmyz s výjimkou larev [[vodnářkovití|vodnařkovitých]], které žijí jako [[Parazitismus|parazité]] vodních [[Houby|hub]]. Larvy pakudlanek se živí parasiticky v kokónech [[Pavouci|pavouků]] nebo [[Vosa (Vespula)|vos]] jejich vajíčky a čerstvě vylíhlými jedinci. Larvy mravkolvů žijí na dně vyhrabaných nálevkovitě tvořených děr v písku, do kterých chytají hmyz, především [[Mravenci|mravence]]. Některé další čeledi (např. zlatoočkovití) se živí [[mšice]]mi. Larvy tráví svou kořist tak že do ní vstřikují [[trávicí šťávy]] a pak ji vysávají, což se nazývá [[mimotělní trávení]]. Dospělci se živí také dravě, hlavně hmyzem (např. mšicemi, [[mouchovití|mouchami]]). [90] => [91] => == Odkazy == [92] => [93] => === Reference === [94] => [95] => [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{Commonscat}} [98] => [99] => {{Taxonbar|from=Q156438}} [100] => {{Autoritní data}} [101] => [102] => {{Portály|Biologie|Entomologie|Živočichové}} [103] => [104] => [[Kategorie:Síťokřídlí| ]] [105] => [[Kategorie:Hmyz]] [] => )
good wiki

Síťokřídlí

Síťokřídlí (Neuroptera) jsou řád dravého hmyzu s proměnou dokonalou. Svým vzezřením tvoří velmi různorodou skupinu, patří sem na první pohled velmi odlišné druhy jako např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Proměna (biologie)','hmyz','Žilnatina (hmyz)','Soubor:Mantispa styriaca01.jpg','pakudlankovití','ploskorohovití','druh','Tropický podnebný pás','Subtropy','mravkolvovití','spermatofór','Křídlo (biologie)'

Druh

Hmyz

Spermatofor