Array ( [0] => 14676870 [id] => 14676870 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tapiserie [uri] => Tapiserie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Tapiserie''' je označení pro zvláštní techniku převodu obrazových předloh nebo jejich motivů do tkané [[plošné textilie]] a pro výrobky vzniklé touto technikou.{{Citace elektronické monografie [1] => | titul = Tapestry [2] => | url = https://webster-dictionary.org/definition/Tapestry [3] => |datum vydání = 2023 [4] => | datum přístupu = 2023-05-05 [5] => | vydavatel = Webster Dictionary [6] => | jazyk = anglicky [7] => }} [8] => [9] => Výraz tapiserie ([[angličtina|anglicky]] ''tapestry'') byl převzatý asi v první polovině 15. století z francouzského ''tapisserie'', kde znamenal koberec nebo čaloun. Pro tapiserii se používá také označení gobelín (podle pařížské [[Manufacture des Gobelins|manufaktury na výrobu tapiserií]]). V češtině je ekvivalentním termínem ''nástěnný koberec''.BLAŽKOVÁ, Jarmila: ''Tapiserie XVI. - XVIII. století v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze''. Katalog sbírky tapiserií Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Praha 1975, úvod (nestránkováno) {{Citace elektronické monografie [10] => | titul = Hra s abstrakcí – ručně tkaná tapiserie [11] => | url = https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/112044/V_02312_Tb.pdf?sequence=-1 [12] => |datum vydání = 2011 [13] => | datum přístupu = 2023-05-05 [14] => | vydavatel =TU Liberec [15] => | jazyk = česky [16] => }} [17] => [18] => Počet druhů textilií označovaných jako tapiserie se značně zvýšil zejména ve 20. století o nové druhy vyráběné podobnou technikou. V 21. století patří k tapiserii zejména textilie: [19] => * [[vázání koberců|ručně vázané]], [[paličkování|paličkované]], [[vyšívání|vyšívané]], [[šití|našívané]] na [[tkanina|tkanině]] [20] => * prošívané, vpichované (''art protis''), proplétané ([[arachne (stroj)|arachne]]) na [[netkané textilie|netkané textilii]] [21] => * sešívané proužky plošných textilií ([[textilní intarzie|intarzie]]) [22] => * [[potiskování textilií|tištěné]] a malované motivy na tkanině (imitace gobelínů){{Citace elektronické monografie [23] => | titul = Tapiserie [24] => | url = https://is.muni.cz/th/hj8yq/Bakalarska_prace_-_text_s_fotografiemi.pdf [25] => |datum vydání = 2008 [26] => | datum přístupu = 2023-05-05 [27] => | vydavatel = Masarykova univerzita Brno [28] => | jazyk = česky [29] => }} [30] => [31] => == Způsob výroby hlavních druhů tapiserie == [32] => * K výrobě „pravých“ gobelínů se používají ruční [[tkalcovský stav|tkalcovské stavy]], ale výrobní technika se podobá spíše [[paličkování]]. Do [[prošlup]]u z napnutých [[osnova (textil)|osnovních nití]] (na ''horizontálním'' nebo na ''vertikálním stavu'') se zanáší vedle základní [[útek|útkové niti]] [[textilní vzor|vzorovací nit]] navinutá na prsty ruky nebo na vřetýnko. Kontury vytvářeného obrazu jsou na papírové předloze („kartonu“) připnuté na osnově nebo zakresleny křídou na osnovních nitích. Vzorovací nitě se zanášejí do prošlupu jen k zakreslené kontuře a vracejí ke kraji osnovy. Ke vzorování se mohou použít nitě v neomezeném počtu barev.Hennig Heinz a kol.: ''Gewebetechnik'', VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 229-235 [33] => [34] => :Tato technika se používá také pro amatérskou výrobu gobelínů.Arndt:'' Handbuch Weben'', Haupt Verlag 2006, ISBN 978-3-258-06993-7, str. 187-190 [35] => [36] => * Strojní, tkaná výroba se považuje za imitaci gobelínů. Na tkacích strojích s [[žakárové vzorování textilií|žakárovým ústrojím]] se dá zhotovit: [37] => [38] => :* Útkový gobelín na principu: Nitěmi ''základní osnovy'' se přenáší útek během [[prohoz]]u střídavě na lícní stranu tkaniny, kde tvoří programovaný vzor a na rub, kde jsou zatkávány do výplně. Nitě ''vazné osnovy'' fixují polohu útku. [39] => [40] => :* Osnovní gobelín se vyrábí ze 2 až 6 ''vzorovacích'' (zpravidla barevných) ''osnov'', jedné ''vazné osnovy'', ze dvou ''vzorovacích'' a jednoho ''vazného útku''. Každá ''vzorovací osnovní nit'' se zatkává nad ''vzorovacím útkem'' k tvorbě vzoru a zpevňuje ''vazným útkem''. Osnovní gobelíny se mohou vyrábět také s ''oboustranným vzorováním''. [41] => [42] => :Tkané gobelíny se vyráběly ve větším množství až asi do 30. let 20. století. Z pozdější doby jsou tyto tkaniny málo známé, protože se jejich nákladná výroba sotva vyplácí. [43] => [44] => :V 90. letech se začaly vyrábět elektronicky ovládaná [[žakárové vzorování textilií| žakárová zařízení]] na strojích vhodných ke tkaní „nepravých“ gobelínů. Např. norský stroj ''TC2'' poháněný ručně nebo šlapáním pedálu včetně manuálního prohozu útku (max. 30x/min){{Citace elektronické monografie [45] => | titul = The Thread Controller 2(TC2) [46] => | url = https://tronrud.no/en/industrialized-products/products/tc2-loom [47] => |datum vydání = 2020 [48] => | datum přístupu = 2023-05-05 [49] => | vydavatel = Digital Weaving Norway [50] => | jazyk = anglicky [51] => }} [52] => * [[vyšívání|Vyšívaný gobelín]] je také považován za imitaci pravého gobelínu. Charakteristický vzhled vzniká vhodným seskupením [[křížkový steh|křížkových stehů]] z nití různé barvy na ''podkladové tkanině'', barevná předloha bývá někdy na tkanině natištěna. Vyšívací nit je obvykle z čisté [[ovčí vlna|vlny]].{{Citace elektronické monografie [53] => | titul = Gobelinstickerei [54] => | url = https://experto.de/praxistipps/gobelinstickerei-eine-schritt-fuer-schritt-anleitung.html [55] => |datum vydání = 2023 [56] => | datum přístupu = 2023-05-05 [57] => | vydavatel = experto [58] => | jazyk = německy [59] => }} Výšivky na tkanině jsou považovány jen s výhradami za tapiserii.Saul: "Bayeux Tapestry". ''A Companion to Medieval England'', Stroud UK: Tempus 2000, ISBN 0-7524-2969-8, str. 32-33 Nejznámější klasická výšivka se sice všeobecně nazývá tapisérie z Bayeux, ale zatímco výšivka je výrobek ze tkaniny s dodatečně všitou nití, je tapiserie v užším smyslu jen tkanina bez přídavných elementů.{{Citace elektronické monografie [60] => | titul = Five things you may not know about the Overlord Embroidery [61] => | url = https://theddaystory.com/discover/blog/five-things-you-may-not-know-about-the-overlord-embroidery/ [62] => |datum vydání = 2023 [63] => | datum přístupu = 2023-05-05 [64] => | vydavatel = The D-Day Story [65] => | jazyk = anglicky [66] => }} [67] => * ''Malovaný gobelín'' je pak napodobenina gobelínu malovaná na rypsové tkanině. Tímto způsobem se zhotovují také předlohy na pravé gobelíny.Definice malovaného gobelínu (německy): http://www.infobitte.de/free/lex/artsLex0/g/gobelinmalerei.htm {{Wayback|url=http://www.infobitte.de/free/lex/artsLex0/g/gobelinmalerei.htm |date=20150924034725 }} [68] => * ''Petit point'' je (bodová) gobelínová výšivka z drobných [[křížkový steh|křížkových stehů]], které se zanášejí na jemný [[přírodní hedvábí|hedvábný]] [[gáz]] (až 484 stehů/cm2) zpravidla s pomocí lupy. Technika vznikla v období rokoka. Uplatňuje se zejména na ozdobných polštářích, kabelkách apod.{{Citace elektronické monografie [69] => | titul =Petit Point Sticken lernen [70] => | url = https://youtube.com/watch?v=2C-Bbe1hxB8 [71] => |datum vydání = 2023 [72] => | datum přístupu = 2023-05-05 [73] => | vydavatel = YouTube [74] => | jazyk = německy [75] => }} [76] => * Způsob výroby ostatních druhů tapiserie ([[vyšívání]], [[vázání koberců]], [[textilní intarzie]] atd.) je podrobně popsán v příslušných článcích Wikipedie. [77] => == Použití == [78] => Původně se tapiserie používaly k izolaci stěn bohatých obydlí a k pokrytí veřejných místností. Téměř všechny byly unikátní díla uměleckého řemesla. Později vzniklé, zčásti strojově vyráběné druhy jsou většinou individuálně navržené exempláře s užitnou funkcí ve veřejných prostorách i v soukromých bytech. [79] => [80] => == Historie tapisérie == [81] => Nejstarší vyobrazení výroby tapisérií pochází ze [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]] z období 2000 let před naším letopočtem. Výroba je doložena také ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]], jednak malbou na keramice, a také archeologickými nálezy ze 3. století před n. l. Ke tkaní tapisérií se váže mytologický příběh o tkadleně [[Arachné]], která se utkala o umělecké prvenství s bohyní [[Athéna|Pallas Athénou]], ze zoufalství se oběsila a byla proměněna v pavouka. Podle archeologických nálezů nástrojů znaly a užívaly techniky tapisérie také starověké kultury v Asii, Indii a předkolumbovské AmericeJulien Coffinet, Pratique de la tapisserie, Genève, Éditions du Tricorne, 1977, s. 33. Nejstarší v muzeích dochované fragmenty textilií tkané technikou tapisérií jsou [[Koptové|koptské]] pohřební textilie ze 4.–10. století (například v Louvru v Paříži, v Praze v Náprstkově nebo v Uměleckoprůmyslovém museu).Historie tapisérie (anglicky): http://www.gutenberg.org/ebooks/20386 [82] => [83] => Z 11. století pochází tapisérie nizozemské provenience v hornosaském [[Halberstadt]]u, označovaná někdy za nejstarší evropský příklad, Nejstarší evropská tapisérie (německy): http://www.dom-und-domschatz.de/domschatz.htm {{Wayback|url=http://www.dom-und-domschatz.de/domschatz.htm |date=20050306082530 }} a tapisérie z kostela sv. Gereona v Kolíně nad Rýnemnejstarší podle Jarmily Blažkové, ''Tapisérie XVI.-XVIII. století...'' UPM Praha 1975, nestránkováno. Z 11. až 12. století pocházejí tapisérie v katalánské [[Katedrála Panny Marie (Girona)|Gironě]], v téže době se tkaly také v [[Norsko|Norsku]]. V kontinentální Evropě se toto řemeslo systematicky rozvíjelo od počátku gotiky, zhruba od 13. století hlavně v Nizozemí a v Francii. K nejstarším velkým tapisériím patří série ''Apokalypsa'', snad francouzského původu, a ''Devět hrdinů'', utkaná kolem roku 1385 v [[Antverpy|Antverpách]]. V pozdní gotice došlo k výraznému rozšíření tapisérií (například série [[Dáma a jednorožec]] a především v renesanci a baroku také v tehdejším [[Nizozemí]], pod něž patřily nyní belgické [[Vlámsko]] a Flandry. [84] => [85] => Zlatým věkem tapisérie bylo 16. až 17. století, kdy působily asi dvě desítky vyhlášených manufaktur v několika městech Evropy, velkoformátové gobelíny vznikaly podle předloh předních malířů té doby. Nejvýznamnější byly dílny v [[Brusel]]u, jimž předlohy dodávali slavní vlámští malíři [[Peter Paul Rubens|Petr Pavel Rubens]], [[Jacob Jordaens]], [[David Teniers mladší]] nebo [[Judocus de Vos|Jodocus de Vos]], dále v [[Antverpy|Antverpách]], [[Bruggy|Bruggách]] či v [[Oudenaarde]], ve Francii, v menší míře v Itálii, kde předlohy navrhovali [[Giovanni da Udine]], [[Raffael Santi]], [[Giuseppe Arcimboldo]] nebo [[Giulio Romano]], jehož kartóny prováděli francouzští tkalci, a proto jeho jméno psali francouzsky [[Jules Romain]]. Do většiny ostatních zemí se tapisérie pouze dovážely. [86] => [87] => Roku [[1662]] dal v Paříži ministr [[Jean-Baptiste Colbert]] přestavět dům s dílnami středověkých barvířů textilií a založil v nich pro francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] královskou manufakturu uměleckých řemesel, zvanou ''[[Manufacture des Gobelins|Les Gobelins]]'' podle zdejší rodiny zakladatele [[Jehan Gobelin|Jehana Gobelina]]. Její jméno se vžilo pro tapisérie také v jiných zemích Evropy, ačkoliv v pařížské manufaktuře Gobelins kromě tkalců tapisérií a čalouníků pracovali také další řemeslníci, zejména truhláři, bronzíři a [[marketérie|marketéři]]. V užším slova smyslu proto platí označení ''gobelín'' výlučně pro výrobky této pařížské manufaktury, všeobecně se však používá pro veškeré ručně i strojně [[tkanina|tkané]] či [[vyšívání|vyšívané]] tapiserie, nejčastěji se pojmy gobelín a tapisérie ztotožňují.Definice gobelínu č.1 (německy): http://dunkelsuess.de/site/index.php/Lexikon/Gobelin {{Wayback|url=http://dunkelsuess.de/site/index.php/Lexikon/Gobelin |date=20160807044028 }}Definice gobelínu č.2 (německy): http://de.economypoint.org/g/gobelin-manufaktur.html {{Wayback|url=http://de.economypoint.org/g/gobelin-manufaktur.html |date=20160822083814 }} Výroba gobelínů se v budově manufaktury předvádí doposud (2012),Informace o Manufacture des Gobelins (německy): http://www.uwefreund.com/paris/manufacturedegobelins.html {{Wayback|url=http://www.uwefreund.com/paris/manufacturedegobelins.html |date=20130814173501 }} gobelíny jsou dodnes napodobovány (zejména v Evropě) v několika variantách. [88] => [89] => Od počátku 18. století se technikou tapisérie tkaly ve velké míře také tapety, pokrývky a potahy čalouněného nábytku, v 18. a 19. století se často jen kopírovaly starší předlohy. Nové období rozkvětu zažila tapisérie kolem roku 1900, jak v Evropě, tak v severní Americe. K obnovitelům tradice patřil v Anglii [[Charles W. Morris]], ve Francii od 20. let 20. století [[Jean Lurçat]]. K návrhářům se počítají slavní malíři jako [[Pablo Picasso]], [[Victor Vasarely]] nebo [[Alexander Colder]]. [90] => [91] => V českých zemích sehrály zakladatelskou roli organizátorů výroby dvě osobnosti: [[Rudolf Schlattauer]] založil roku 1898 dílny v [[Zašová|Zašové]], po 10 letech přenesené do [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]], a výtvarnice [[Marie Hoppe-Teinitzerová]], která roku 1910 založila dílny v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a ke spolupráci na státních zakázkách nově ustaveného Československa angažovala například [[František Kysela|Františka Kyselu]], [[Karel Svolinský|Karla Svolinského]] či [[Cyril Bouda|Cyrila Boudu]]. Předlohy ke gobelínům zhotovovali často i další významní výtvarní umělci a jejich práce dostaly několik mezinárodních ocenění na světových výstavách (1925, 1958). Zakladatelem české vysokoškolské výuky tapisérií na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze]] byl [[Antonín Kybal]] (1901–1971), jehož speciálkou prošly dvě generace textilních výtvarníků. V Jindřichově Hradci i v Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí se dodnes zachovává výroba klasickou technikou. Zhotovují se gobelíny podle návrhů současných umělců a restaurují se historické [[textil]]ie.Gobelínka ve Valašském Meziříčí: http://www.gobelin.cz/cs [92] => [93] => V první polovině 20. století byla díla velká část tehdejších významných výtvarných umělců reprodukována na tapiseriích zejména ve známé manufaktuře ve francouzském [[Aubusson (Creuse)| Ambussonu]] pod vedením ''Marie Cuttoli''. V 50. letech se tapiserie zaměřovala stále více na abstraktní motivy. Od roku 1965 se ve švýcarském [[Lausanne]] pořádají bienále textilního umění, které jsou nejdůležitější přehlídkou tapiserie. V 90. letech se začaly používat pro tapiserii tkací stroje s elektronicky řízeným žakárem, které využívají mnozí výtvarní umělci{{Citace elektronické monografie [94] => | titul = Short Guide to Tapestry Art [95] => | url = https://visual-arts-cork.com/tapestry-art.htm [96] => | datum vydání = 2023 [97] => | datum přístupu = 2023-05-05 [98] => | vydavatel = Enyclopedia of Art [99] => | jazyk = anglicky [100] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221217180038/http://www.visual-arts-cork.com/tapestry-art.htm [101] => | datum archivace = 2022-12-17 [102] => | nedostupné = ano [103] => }} např. slovenská výtvarnice ''Gerbocová''.{{Citace elektronické monografie [104] => | titul = Woven Works by Beáta Gerbocová [105] => | url = https://digitalweaving.no/woven-works-by-beata-gerbocova/ [106] => |datum vydání = 2023-03-03 [107] => | datum přístupu = 2023-05-05 [108] => | vydavatel = Digital Weaving Norway [109] => | jazyk = anglicky [110] => }} [111] => [112] => Pro tapiserii na začátku 21. století je charakteristické: umělci sami tkají podle svých návrhů, tapiserie se zhotovují většinou v menších formátech než dříve, varianty různých materiálů a tvarů, včetně skulpturálních.{{Citace elektronické monografie [113] => | titul = Modern Tapestry [114] => | url = https://petramarciniak.com/2021/02/02/modern-tapestry-between-art-and-craft/ [115] => |datum vydání = 2021-02-02 [116] => | datum přístupu = 2023-05-05 [117] => | vydavatel = Modern Maker [118] => | jazyk = anglicky [119] => }} [120] => [121] => == Sbírky historických tapisérií == [122] => [[File:0 Vaux-le-Vicomte - Chambre des Muses (1).JPG|thumb|Zámek [[Vaux-le-Vicomte]], sál múz]] [123] => [[File:After Jheronimus Bosch 011.jpg|thumb|Pokušení sv. Antonína (podle Hieronyma Bosche), [[El Escorial]]]] [124] => Významné sbírky historických tapiserií se nacházejí např, v [[Metropolitní muzeum umění|Metropolitním muzeu]] v New YorkuCharles T. Little, Timothy B. Husband (eds):''The Metropolitan Museum of Art. Europe in the Middle Ages.'' MMA New York 1987, s. 118-119, 138-139, {{ISBN|0-87099-448-4}}, v britské Hardwick Hall [[Derbyshire]]https://www.nationaltrust.org.uk/features/great-tapestries-in-our-collections nebo v petrohradské [[Ermitáž]]i.Yves Mikaeloff (editeur), ''Tapisseries: avec la participation exceptionnelle du Musée de l'Ermitage (Leningrad); Catalogue de l'exposition. Paris 1989, stran 45 [125] => [126] => == České moderní tapisérie == [127] => '''Ateliéry''' [128] => * Gobelínka Marie Teinitzerové, Jindřichův Hradec, založená roku 1910 ([https://web.archive.org/web/20090101072515/http://www.tapiserie.wz.cz/indexcz.html web]) [129] => * Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí ([http://www.gobelin.cz web]) [130] => '''Výtvarníci''' [131] => Malíři nebo grafici - návrháři často dávali či dávají své malby tkadlenám převést do techniky tapisérie. Patří k nim: [132] => {{Sloupce|2| [133] => * Eva Brodská{{citace monografie | příjmení = Mráz | jméno = Bohumír | příjmení2 = Mrázová | jméno2 = Marcela | titul = Současná tapisérie| vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok vydání = 1980 | počet stran = | kapitola = Eva Brodská | typ kapitoly = heslo | strany = 52–53 | jazyk = cs }} [Dále jen Mráz-Mrázová.][https://www.artmap.cz/eva-brodska-potichu-0/ Artmap 2015] [134] => * [[Věra Drnková-Zářecká]]Mráz–Mrázová, s. 25-26 [135] => * Bohuslav FelcmanMráz-Mrázová, s. 18-19. [136] => * Karolína Gutová-PirklováMráz–Mrázová, s. 50-51. [137] => * Květa HamsíkováMráz–Mrázová, s. 22-23 [138] => * [[Jan Hladík]] [139] => * [[Jenny Hladíková]] [140] => * Jiří Holekhttps://artplus.cz/cs/autor/24015-holek-jiri/ [141] => * Ludmila KaprasováMráz–Mrázová, s. 60-61 [142] => * [[Vladimír Křečan]]Mráz–Mrázová, s. 43-44 [143] => * Alena KuchařováMráz–Mrázová, s. 27-28 [144] => * [[Antonín Kybal]] - zakladatel české školy moderní tapisérie [145] => * Karel LapkaMráz–Mrázová, s. 14-15 [146] => * [[Karel Láznička (výtvarník)]] [147] => * Jaromír MasejdekMráz–Mrázová, s. 49-50 [148] => * [[Rudolf Mejsnar]] [149] => * Jan MěšťanMráz–Mrázová, s. 55-56 [150] => * Bohdan MrázekMráz–Mrázová, s. 45-46 [151] => * [[Josef Müller (textilní výtvarník)]] [152] => * Hana MüllerováMráz–Mrázová, s. 65-66 [153] => * Hana Nálepová (někdy se signaturou [[Josef Nálepa|Josefa Nálepy]] [154] => * Jana Paulová-RossmannováMráz–Mrázová, s. 57-58 [155] => * [[Jaroslava Pešicová]] [156] => * [[Božena Pošepná]] [157] => * František RaušMráz–Mrázová, s. 35-36 [158] => * Adéla Rozinková - [http://tapiserie.com tapiserie] [159] => * Renata RozsívalováMráz–Mrázová, s. 67-68 [160] => * Blanka Růžičková-JaníčkováMráz–Mrázová, s. 63-64 [161] => * Sylva ŘepkováMráz–Mrázová, s. 39-40 [162] => * Rosa ServítováMráz–Mrázová, s. 16-17 [163] => * Marie Helena ŠtecherováMráz–Mrázová, s. 21-22 [164] => * Jaroslava Těšínská - [http://tapiserie.kub.cz tapiserie] [165] => * Jiří TichýMráz–Mrázová, s. 31-32 [166] => * [[Inez Tuschnerová]] [167] => * Eva VávrováMráz–Mrázová, s. 59-60 [168] => * Vlastimil VodákMráz–Mrázová, s. 68-69 [169] => * Radka Vodáková-ŠrotováMráz–Mrázová, s.70-71 [170] => * Jindřich VohánkaMráz–Mrázová, s. 29-30 [171] => * [[Jaroslava Vondráčková]], rozená Šimková, spoluzakladatelka oboru [172] => * Vlasta VopavováMráz–Mrázová, s. 33-34}} [173] => [174] => == Galerie tapiserií == [175] => [176] => File:Loom haute lisse DSC08774.jpg | ''Verikální stav'' v manufaktuře na gobelíny (2004) [177] => File:Loom basse lisse DSC08828.jpg| ''Horizontální stav'' (s ''kartonem'' pod osnovou) [178] => File:Rea-Menzies in studio.jpg |Výroba „pravého“ gobelínu na vertikálním stavu (Nový Zéland 2022) [179] => File:Knopen amt.gif |Vázání koberců na ''vertikálním rámu'' (animace z roku 2008) [180] => File:Wandtapijt Nieuwe Kerk Middelburg.webm| Výroba tapiserie na [[jehlový tkací stroj| jehlovém tkacím stroji]] se [[žakárové vzorování textilií| žakárem]] (Textilní muzeum [[Tilburg]] 2012) [181] => File:Tapís de la Creació- Tapís restaurat. Anvers.jpg| Tapiserie „Stvoření světa“ z 11. -12. století ([[Katedrála Panny Marie (Girona)| katedrála v Gironě]] 2012) [182] => File:Odo bayeux tapestry.png |Detail z [[vyšívání| vyšívané]] [[Tapisérie z Bayeux]] z 11. století [183] => File:SchlossLinderhof03.jpg |Malované imitace tapiserií z konce 19. století (zámek ''Lindenhof'' v Bavorsku 2005) [184] => File:Praha, hotel International, gobelín Cyrila Boudy.jpg| Tapiserie [[Cyril Bouda| Cyrila Boudy]] z roku 1958 (hotel International Praha 2018) [185] => File:Bewildered Yellow.png| Tapiserie „Zmatená žluť“ švédsko-dánského výtvarníka ''Nannestada'' (2008) [186] => File:Gobelín.png|Výroba gobelínu v Jindřichově Hradci [187] => [188] => [189] => == Odkazy == [190] => === Reference === [191] => [192] => [193] => === Související články === [194] => * [[Koberec]] [195] => * [[Nástěnná malba]] [196] => * [[Textilní intarzie]] [197] => [198] => === Literatura === [199] => * BAUER, Rotraud: ''Barocke Tapisserien aus dem Besitz des Kunsthistorischen Museums Wien''. Katalog der Ausstellung in Schloss Halbturn, Wien 1975 [200] => * BLAŽKOVÁ, Jarmila: ''Tapiserie XVI. - XVIII. století v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze''. Katalog sbírky tapiserií Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Vydalo UPM Praha 1975 [201] => * BLAŽKOVÁ, Jarmila: ''Nástěnné koberce na státních zámcích Hluboká a Český Krumlov. Olympia Praha 1969 [202] => * CAMPBELL, Thomas P.: ''Henry VIII and the Art of Majesty: Tapestries at the Tudor Court'', Yale University Press, 2007, {{ISBN|978-0-300-12234-3}} [203] => * MRÁZ, Bohumír a MRÁZOVÁ, Marcela: ''Současná tapisérie''. Praha: Odeon 1980 [204] => * MÜNTZ Eugène: ''Short History of Tapestry''. Londýn 1885, online [https://archive.org/details/ashorthistoryta00mngoog/page/n5/mode/2up] [205] => * RUSSELL, Carol K.: ''Tapestry Handbook''. An illustrated Manual of Textile techniques. The Next Generation, Schiffer Publishing Ltd., Atglen, PA. 2007, {{ISBN|978-0-7643-2756-8}} [206] => * HENNIG Heinz, AIPPERSPACH Christa, BAUER Johann: ''Gewebetechnik'', VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 229-235; {{ISBN|978-3528041144}} [207] => * Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, {{ISBN|3-87150-848-9}}, str. 280 [208] => * TALAVÁŠEK Oldřich a kolektiv autorů: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 142 [209] => [210] => === Externí odkazy === [211] => * {{Commonscat|Tapestry}} [212] => * {{Wikislovník|heslo=gobelín}} [213] => * https://web.archive.org/web/20130129031809/http://www.wawel.krakow.pl/en/index.php?op=22,33 [214] => * http://www.all-art.org/history194-28.html {{Wayback|url=http://www.all-art.org/history194-28.html |date=20200117164452 }} [215] => * [https://web.archive.org/web/20140324190529/http://gobelin-shop.cz/content/12-co-je-moderni-gobelin Jak se vyrábí moderní tapiserie] [216] => {{Autoritní data}} [217] => [218] => [[Kategorie:Bytový textil]] [219] => [[Kategorie:Umělecké techniky]] [220] => [[Kategorie:Francouzská slova a fráze]] [221] => [[Kategorie:Tapisérie]] [222] => [[Kategorie:Umělecká řemesla]] [223] => [[Kategorie:Textilní umění]] [] => )
good wiki

Tapiserie

Tapiserie je označení pro zvláštní techniku převodu obrazových předloh nebo jejich motivů do tkané plošné textilie a pro výrobky vzniklé touto technikou. Výraz tapiserie (anglicky tapestry) byl převzatý asi v první polovině 15.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vyšívání','žakárové vzorování textilií','tkanina','vázání koberců','Manufacture des Gobelins','Antverpy','Cyril Bouda','křížkový steh','textilní intarzie','paličkování','Antonín Kybal','Katedrála Panny Marie (Girona)'

Antverpy

Paličkování

Tkanina

Vyšívání