Array ( [0] => 14826351 [id] => 14826351 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tar_(informatika) [uri] => Tar_(informatika) [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{DISPLAYTITLE:tar (informatika)}} [1] => {{Infobox - formát souboru [2] => | název = tar [3] => | přípona = .tar [4] => | mime = application/x-tar [5] => | uti = public.tar-archive [6] => | typ = [[archivační program]] [7] => | otevřený = ano [8] => }} [9] => '''tar''' ([[angličtina|anglická]] výslovnost [taː(r)]; [[akronym]]ická zkratka z '''t'''ape '''ar'''chiver, {{Vjazyce|cs}} ''páskový archivovač'') je souhrnný název jednak pro [[formát souboru|souborový formát]] sloužící k uložení mnoha jednotlivých souborů, jednak pro jednoúčelové programy, které s tímto formátem pracují. Formát samotný vznikl v počátcích [[Unix]]u a až později byl standardizován v rámci normy [[POSIX]]. Původně pomáhal při archivaci souborů na [[pásková jednotka|páskových jednotkách]], ale později se jeho užívání rozšířilo a dnes je používán všude tam, kde je vhodné pro účely distribuce či archivace sloučit více souborů do jednoho tak, aby se zachovaly informace o [[Adresář (informatika)|adresářové struktuře]], [[přístupová práva|přístupových právech]] a dalších atributech, které běžně [[souborový systém]] obsahuje. [10] => [11] => == Klíčové implementace == [12] => V minulosti byl tar implementován na mnoha systémech. Také mnohé archivační programy mají alespoň částečnou podporu formátu tar, používajíce jednu z níže uvedených implementací. Historii taru lze shrnout jako příběh nekompatibilit, známý jako tarové války ({{Vjazyce2|en|„tar wars“}}). [13] => [14] => Klíčové implementace v chronologickém pořadí: [15] => [16] => * '''Solaris tar''', založený na původním taru z UNIXu V7; v Solarisu je implicitní (default). [17] => * '''star''' (''unique standard tape archiver''), napsán roku 1982 (autor Jörg Schilling) pod licencí CDDL. [18] => * '''GNU tar''' je implicitní na většině distribucí Linuxu. Vychází z pdtaru vyvíjeného od roku 1987. Jeho současné verze si poradí s vícerem formátů (ustar, pax, GNU a v7). [19] => * '''FreeBSD tar''' (též '''BSD tar''') se stal implicitním v [[Operační systém|systémemech]] založených na [[BSD]], tedy včetně macOSu. Umí automaticky detekovat formát souboru a extrahovat obsah archivů tar, [[pax (Unix)|pax]], [[cpio]], [[ZIP (souborový formát)|zip]], [[JAR (souborový formát)|jar]], [[ar (Unix)|ar]], xar, [[RPM Package Manager|rpm]] a [[ISO 9660]] CD-ROM image. [20] => [21] => Navíc může většina implementací paxu číst i vytvářet mnoho typů souborů tar. [22] => [23] => == Struktura == [24] => Formát ustar se skládá z 512bajtových bloků. [25] => První blok je vždy hlavička (angl. ''Header Block''), která nese mimo jiné informaci o názvu a typu souboru (běžný soubor, adresář, [[symbolický odkaz]], apod.) [26] => Původní formát ustar umožňuje uložit soubory s názvy až délky 255 znaků s tím, že celý název musí být rozdělitelný na 155znakový prefix a 100znakový krátký název. [27] => Pokud se jedná o běžný soubor, následuje ještě několik datových bloků. [28] => Protože velikost souboru nemusí být násobkem 512 bajtů, je poslední datový blok doplněn nulami. [29] => Bezprostředně poté následuje další hlavička a případný obsah souboru. [30] => Konec archivu je indikován dvěma nulovými bloky (blok se skládá pouze z nul). [31] => Všechny informace v hlavičce jsou uvedeny v textové podobě, přičemž čísla jsou vyjádřena v osmičkové soustavě. [32] => [33] => {| class="wikitable" [34] => ! název !! délka !! vysvětlení [35] => |- [36] => | name || 100 || krátký název souboru [37] => |- [38] => | mode || 8 || oprávnění [39] => |- [40] => | uid || 8 || UID vlastníka [41] => |- [42] => | gid || 8 || GID vlastníka [43] => |- [44] => | size || 12 || velikost souboru v bajtech [45] => |- [46] => | mtime || 12 || čas modifikace souboru [47] => |- [48] => | chksum || 8 || [[kontrolní součet]] bloku s hlavičkou [49] => |- [50] => | typeflag || 1 || typ souboru ([[adresář (informatika)|adresář]], [[běžný soubor]], atd.) [51] => |- [52] => | linkname || 100 || cíl odkazu (v případě, že se jedná o symbolický nebo pevný odkaz) [53] => |- [54] => | magic || 6 || rowspan=2 | identifikátor verze archivu (např. ustar 00) [55] => |- [56] => | version || 2 [57] => |- [58] => | uname || 32 || rowspan=2 | uživatelské jméno a skupina vlastníka [59] => |- [60] => | gname || 32 [61] => |- [62] => | devmajor || 8 || rowspan=2 | hlavní a vedlejší číslo zařízení (v případě speciálního souboru) [63] => |- [64] => | devminor || 8 [65] => |- [66] => | prefix || 155 || prefix názvu souboru [67] => |- [68] => | padding || 12 || výplň do počátku dalšího bloku [69] => |} [70] => [71] => == Přípony archivů a komprese == [72] => [[Soubor:Torchlight tar.png|náhled|Ikona pro tar soubory v prostředí [[KDE]]]] [73] => Obvykle se pro tarové archivy používá [[přípona souboru|přípona]] .tar. Velmi často jsou ovšem tyto soubory po zpracování tarem ještě předány [[komprese dat|kompresnímu]] programu, nejčastěji [[gzip]], [[bzip2]], [[compress]] či [[LZMA]] a pak se pro indikaci použitého kompresního programu používá dvojitá přípona, tedy například .tar.gz nebo .tar.bz2. Z doby používání souborového systému [[File Allocation Table#FAT16|FAT16]], kdy bylo možné používat jen jednu tříznakovou příponu, navíc přežívají zkrácené přípony, například .tgz, .taz či .tlz. [74] => [75] => {|class="wikitable" [76] => |+Přehled přípon komprimovaných tarových archivů [77] => | způsob komprese || plná přípona ||zkrácená přípona [78] => |- [79] => | [[Gzip]] || .tar.gz||.tgz [80] => |- [81] => | [[bzip2]] || .tar.bz2||.tbz i .tb2 [82] => |- [83] => | [[compress]] || .tar.Z || .taz [84] => |- [85] => | [[LZMA]] || .tar.lzma||.tlz [86] => |- [87] => | [[xz]] || .tar.xz||.txz [88] => |- [89] => | [[zstandard]] || .tar.zst || .tzst [90] => |} [91] => [92] => Běžné verze programu tar (například [[BSD]] a [[GNU]]) mají přepínače -z (pro gzip) a -j (pro bzip2), při jejichž použití program sám provede hned po zabalení kompresi. [93] => [94] => Od verze 1.31 programu GNU tar vydané v lednu 2019 je podporována komprese [[Zstandard]] (vyvinul ji [[Facebook]]). Lze ji použít přepínačem --zstd.{{Citace elektronického periodika [95] => | příjmení = Fikar [96] => | jméno = Jan [97] => | titul = GNU Tar 1.31 přináší podporu zstd [98] => | periodikum = root.cz [99] => | odkaz na periodikum = root.cz [100] => | datum vydání = 2019-1-4 [101] => | datum aktualizace = [102] => | datum přístupu = 2019-1-6 [103] => | ročník = [104] => | číslo = [105] => | strany = [106] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/gnu-tar-1-31-prinasi-podporu-zstd/ [107] => | issn = [108] => }} [109] => [110] => == Reference == [111] => {{překlad|en|tar (file format)|00617609}} [112] => [113] => {{citace elektronické monografie | příjmení = Ježek | jméno = David | url = http://www.root.cz/zpravicky/tar-prinese-podporou-komprese-zstd | titul = Tar přinese podporou komprese Zstd | datum vydání = 2018-03-27 | datum přístupu = 2018-03-28 | vydavatel = Internet Info, s.r.o. | issn = 1212-8309 | jazyk = cs}} [114] => {{citace elektronické monografie | příjmení = Larabel | jméno = Michael | url = http://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=Tar-Zstd-Compression | titul = Tar Picks Up Support For Zstd Compression | datum vydání = 2018-03-26 | datum přístupu = 2018-03-28 | vydavatel = Phoronix Media | jazyk = en}} [115] => [116] => [117] => == Externí odkazy == [118] => * {{wikiknihy|kniha=Linux:Nástroje_pro_archivaci#tar}} [119] => {{Autoritní data}} [120] => [121] => [[Kategorie:Software pro Unix]] [122] => [[Kategorie:Souborové formáty]] [] => )
good wiki

Tar (informatika)

tar (anglická výslovnost [taː(r)]; akronymická zkratka z tape archiver, páskový archivovač) je souhrnný název jednak pro souborový formát sloužící k uložení mnoha jednotlivých souborů, jednak pro jednoúčelové programy, které s tímto formátem pracují. Formát samotný vznikl v počátcích Unixu a až později byl standardizován v rámci normy POSIX.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bzip2','LZMA','BSD','compress','ar (Unix)','Gzip','Kategorie:Software pro Unix','Zstandard','File Allocation Table#FAT16','Soubor:Torchlight tar.png','komprese dat','ISO 9660'

BSD

Bzip2

Compress

Gzip

LZMA

Zstandard

Zstandard je kompresní algoritmus vyvinutý společností Facebook.