Array ( [0] => 15517395 [id] => 15517395 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teotihuacán [uri] => Teotihuacán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | stát = Mexiko [2] => | status = zaniklé město [3] => }} [4] => {{Infobox - světové dědictví [5] => | název = Teotihuacán [6] => | smluvní stát = Mexiko [7] => | zeměpisná šířka = vypnuto [8] => | typ = kulturní dědictví [9] => | kritérium = i, ii, iii, iv, vi [10] => | id = 414 [11] => | oblast = [12] => | rok = 1987 [13] => | změna = [14] => | v ohrožení = [15] => | poznámky = [16] => }} [17] => '''Teotihuacán''' je jedna ze starých [[Mezoamerika|mezoamerických]] kultur, mezi [[1. století|1.]] a [[8. století|8. stol. n. l.]] nejvýznamnější náboženské centrum celé [[Střední Amerika|Střední Ameriky]]. Zříceniny Teotihuacánu leží dnes necelých 50 kilometrů severovýchodně od [[Ciudad de México|Mexico City]]. Teotihuacán je nejen v [[Mexiko|mexických]] [[mýtus|mýtech]] popisován jako zvláštní, magické, posvátné místo skrývající mnoho tajemství a ohromující svojí monumentalitou. [[Aztékové]] 800 let po zániku civilizace Teotihuacánu věřili, že právě zde byl po poslední kosmické katastrofě obnoven svět a stvořeno nové Slunce. [18] => [19] => == Historie == [20] => Zříceniny Teotihuacánu leží na vyprahlé náhorní plošině v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Velkolepé stavby se tyčí v údolí, na značném prostoru, dobrých 5 km dlouhém a skoro 3 km širokém. Teotihuacán byl náboženským centrem, kde se scházely desetitisíce lidí. [21] => [22] => === Obyvatelé === [23] => [[Soubor:Piramide de la Luna 072006.jpg|náhled|vlevo|Měsíční pyramida]] [24] => Trosky posvátného města poprvé objevili [[Aztékové]], kteří tuto oblast osídlili 700 let poté, co bylo město kolem roku [[600]] n. l. opuštěno. Jeho bývalá krása na ně udělala takový dojem, že uvěřili, že je to rodiště bohů. Název Teotihuacán pochází právě z aztéckého [[náhuatl]]u a znamená ''„město bohů“'' nebo ''„místo, kde se lidé stávají bohy“'' nebo přesněji ''„místo, kde je hojnost bohů“''. To Aztékové pojmenovali hlavní tepnu města [[Cesta mrtvých]] a stavby nazvali [[pyramida Slunce|pyramidou Slunce]] a [[pyramida Měsíce|Měsíce]]. Skutečné jméno města ani jeho monumentů neznáme. Doposud je záhadou, kdo byli jeho zakladatelé a jakým jazykem mluvili, protože po sobě nezanechali žádné písemné památky, jen několik nerozluštitelných [[symbol]]ů či náčrtů. Přestože se již podařilo identifikovat řadu vlivů, jež na Teotihuacán působily, dodnes se neví, odkud přišli a k jaké [[etnikum|etnické]] skupině tito lidé patřili. Proto se zavedl pojem teotihuacánská kultura nebo [[civilizace]] Teotihuacánu. Panují domněnky, že to mohli být [[Toltékové]] nebo některá z [[Nahuové|nahuaských]] skupin, někdo tvrdí, že tito lidé byli [[Otomiové]], a jiní se naopak přiklánějí k názoru, že se jednalo o [[Totonakové|Totonaky]] nebo mluvčí [[miše-sokeské jazyky|miše-sokeských jazyků]]. Doposud to však jsou jen pouhé hypotézy. Uvažuje se také o tom, že obyvatelé Teotihuacánu byli mnohonárodnostním společenstvím, které uctívalo bohyni zosobněnou v posvátné hoře [[Cerro Gordo]]. K této verzi se ve svém článku přiklání i Stanislav Chládek: „Na začátku prvního milénia radikálně změnily [[demografie|demografii]] centrálního [[Mexiko|mexického]] údolí mohutné výbuchy sopek [[Xitle]] a [[Popocatépetl]]. Starší civilizace, které existovaly před začátkem našeho letopočtu, byly rozsáhlým [[kataklyzma]]tem z velké části zničeny a obyvatelé, kteří katastrofu přežili, se přesunuli na sever údolí a založili Teotihuacán.“ Kvůli neznalosti jazyka zatím ani není možné získat více údajů o jménech vládců či o historii a sociálněpolitické organizaci města. Totožnost národa, který způsobil rozkvět největšího a nejvýznamnějšího města v [[Mezoamerika|Mezoamerice]], zůstane ještě nějakou dobu záhadou. [25] => [26] => === Historický vývoj === [27] => Teotihuacán vznikl z malé vesnické osady a kolem r. 100 př. n. l. (možná jako následek erupce sopky [[Popocatépetl]])http://historicalmx.org/items/show/40?tour=5&index=0 {{Wayback|url=http://historicalmx.org/items/show/40?tour=5&index=0 |date=20190224173358 }} - The Temple of the Feathered Serpent se začal rozrůstat ve velké městské [[centrum]]. Rozvíjel se v klasickém období [[Mezoamerika|mezoamerických]] dějin, které se datuje mezi [[1. století|1.]] a [[8. století]]m n. l. [28] => [29] => Nejstarší stopy [[neolit]]ických vesnic v teotihuacánské oblasti se datují do r.500 př. n. l. Teotihuacán vznikl splynutím řady menších vesnic poté, co zde byla objevena čtyřkomorová jeskyně s [[láva|lávovým]] tunelem. Jeskyně měla zvláštní význam, neboť její čtyři komory mohly představovat čtyři části [[Mezoamerika|mezoamerického]] [[kosmos|kosmu]]. Během předklasického období se v oblasti středního [[Mexiko|Mexika]] začaly prudce rozvíjet dvě vesnice v blízkosti jezera [[Jezero Texcoco|Texcoco]] – [[Cuicuilco]] a Teotihuacán. Někdy kolem roku 100 n. l. bylo [[Cuicuilco]] zničeno pravděpodobně sopečným výbuchem a ti, kdo přežili, se uchýlili do Teotihuacánu. Po příchodu těchto obyvatel se začalo formovat obřadní středisko, které se stalo centrem obřadů a osídlení v údolí. Z tohoto období také pocházejí nejstarší posvátné stavby, z nichž nejstarší je [[pyramida Slunce]], postavená přímo nad jeskyní. Byla součástí působivého [[urbanizace|urbanizačního]] programu, který se v průběhu [[1. století|1. stol.]] n. l. uskutečnil v Teotihuacánu. Zároveň se podařilo přesvědčit okolní venkovské obyvatelstvo, aby se přestěhovalo do města. Na prahu [[2. století|2. stol]]. se začal Teotihuacán rozrůstat a přibývalo budov kolem [[Cesta mrtvých|Cesty mrtvých]] a podél druhé hlavní ulice. Kolem r. 200 n. l. vyrostl v rámci [[Citadela (Teotihuacán)|Citadely]] jeden ze [[symbol]]icky nejvýznamnějších monumentů města, [[Quetzalcóatlova pyramida]]. Město bylo nejspíše v počátcích řízeno koalicí čtyř vládců. [30] => [31] => [[Soubor:View from Pyramide de la luna.jpg|náhled|Pohled z Měsíční pyramidy na Ulici mrtvých a Sluneční pyramidu]] [32] => Mezi roky 250–650 n. l. se datuje vrchol teotihuacánské kultury. Město se rozkládalo na 22–25 [[kilometr|km]]2 a dosáhlo maximálního počtu obyvatel, který se odhaduje až na 200 000. V této obrovské metropoli žilo přibližně 90% populace jižní a jihovýchodní části [[Mexiko|Mexického]] údolí. V roce 500 n. l. byl Teotihuacán šestým největším městem na světě a centrem říše, která přímo ovládala zhruba 25 000 [[kilometr|km]]2 území středního [[Mexiko|Mexika]] a měla převahu v celé [[Střední Amerika|Střední Americe]]. Režim, který řídil Teotihuacán, byl [[militarismus|militaristický]] a výbojný, měli dokonce i stálou armádu. Na svém vrcholu bývalo město významným cílem poutí. Lidé, kteří přicházeli do [[Mexiko|Mexického]] údolí, obvykle navštívili i Teotihuacán, buď aby v úžasu zhlédli stavby natřené jásavými barvami, anebo aby zde obchodovali nebo se pomodlili. Ke kulturnímu rozkvětu patří i architektonický a umělecký rozvoj. Kromě největších staveb byla přestavěna řada starých budov, vznikla centrální [[Cesta mrtvých]], obydlí se soustřeďovala do residenčních čtvrtí a stavěly se byty v pravém slova smyslu. Původní chatrče z netrvalých materiálů začaly nahrazovat cihlové paláce. Spolu s obrovskou přestavbou dochází k velkému rozkvětu plastických [[umění]]. Figurky z tohoto období jsou jedny z nejlepších, jaké kdy byly v [[Mexiko|Mexiku]] vyrobeny. [33] => [34] => V následujícím období po r. 650 dokonalost umění a řemesel upadla a Teotihuacán přestal být posvátným městem. Poslední změny v [[architektura|architektuře]] byly provedeny nakvap a náhlá změna stylu figurek asi naznačuje, že bylo zavedeno uctívání nových božstev. Nouze, vyvolaná takovou obrovskou přestavbou, pak vedla asi k revoltě. [35] => [36] => === Zánik === [37] => Teotihuacán existoval asi 700 let. Někdy po r. 500 vstoupil z nejasných důvodů do éry svého konečného úpadku a okolo r. 750 se Město bohů zhroutilo. Nikdo netuší, proč k úpadku došlo. Neexistují psané záznamy z klasického období, z nichž bychom se mohli dozvědět, co se stalo. [38] => [39] => Kolem roku 700 n. l. podlehla obrovská metropole středního [[Mexiko|Mexika]] ohni a byla zničena, na zbytcích staveb byly nalezeny stopy velkého požáru. V současnosti nemáme žádné podložené informace o důvodech zániku této velké kultury. Ve skutečnosti existují dvě velké hypotézy o konci Teotihuacánu. Jedna hovoří o tom, že bylo město dobyto a vypáleno v důsledku [[invaze]] nějakého neznámého [[národ]]a, možná útočníků z města [[Cacaxtla]], asi 220 [[kilometr|km]] na východ. Druhá hypotéza mluví o organizovaném povstání nebo plánovitém opuštění města. Jeho zánik by tudíž způsobili sami obyvatelé. Důvodů mohli mít několik. Poslední velká přestavba s sebou jistě nesla zvýšené nároky na pracovní síly, to mohlo vyvolat vážné nepokoje mezi lidem. S lidovým povstáním by mohly souviset i rozpory uvnitř vládnoucí hierarchie. Mnozí jsou přesvědčeni, že je potkala nějaká katastrofa, ale neví se, proč se je jeho obyvatelé pokusili vypálit a srovnat se zemí, když je opouštěli. Proti rychlému, neplánovanému konci mluví i to, že vnitřní prostory některých staveb byly úmyslně vyplněny kamením. Zaplnění místností snad mělo zabránit nepovolaným osobám ve vstupu do [[chrám]]ových prostor, nebo mělo znamenat jejich „[[odsvěcení]]“. Stavby na povrchu byly spáleny nebo zbořeny a vnitřní prostory masivních budov byly zasypány. [40] => [41] => Předpokládá se, že po opuštění, kolem r. 725 n. l., Teotihuacán vyplenili a zničili [[Čičimékové]] ze severu. Pak převzali vládu nad městem lidé [[Toltékové|toltéckého]] původu, kteří přišli ze severu a smísili původní kulturu a náboženské názory se svými. Jisté je, že kolem r. 900 n. l. byl Teotihuacán již opuštěn a město definitivně zpustlo r. 1000 n. l. Dosavadní [[archeologie|archeologické]] informace nestačí na rozřešení otázky, proč byla tato mocná metropole, po staletí vévodící [[Mexiko|Mexické]] rovině, opuštěna. [42] => [43] => === Rozdělení dle keramiky === [44] => '''Dějiny teotihuacánské kultury''' můžeme také rozdělit podle stylu keramiky do čtyř období: [45] => # Tzacualli (600–200 př. n. l., předklasická kultura) [46] => # Miccaotli (200 př. n. l.–250 n. l.) [47] => # Tlamilolpa-Xolalpan (250–650 n. l.) [48] => # Ahuitzotla-Amantla (650–900 n. l.) [49] => [50] => == Architektura == [51] => V době největšího rozkvětu se Teotihuacán rozkládal na celkové ploše 22–25 [[kilometr|km]]2, uspořádané do pravidelné sítě ulic a bloků. Její rozvržení bylo dáno přesným schématem založeným na čtvercích o rozloze 25 m2. Také řeka protékající městem byla odkloněna tak, aby tomuto šachovnicovému plánu odpovídala. Hlavními dvěma cestami jsou severojižní a východozápadní osa, které rozdělují město na čtyři části. Nejdůležitějšími posvátnými stavbami byly stupňovité [[pyramida|pyramidy]] čtvercového půdorysu, z nichž nejstarší pochází z [[1. století|1.]]–[[3. století|3. stol.]] n. l. Na prahu [[2. století|2. stol.]] se začal Teotihuacán rozrůstat a přibývalo budov situovaných podél dvou hlavních komunikací města. Největší stavební „boom“ nastal po r. 225 n .l., kdy v blízkosti impozantních obřadních komplexů a rezidencí vládnoucí třídy vznikly obytné čtvrti, které zahrnovaly strukturně složité domy s nádvořími, nádrže na vodu, kanalizaci, ulice a vodní kanály. Město čítalo přes 2000 jednotlivých domů. Lišily se v rozměrech i v tom, kdo v nich žil. Teotihuacán nikdy neměl žádná opevnění. Když město dosáhlo celé své imponující velikosti, nastala změna. Přestavba postihla celý posvátný okrsek, od severu byly všechny stavby přebudovány. Nový styl je méně masivní než ten starší. Místnosti byly zasypány a zmizela průčelí, aby na nich mohly vzniknout plošiny pro budoucí [[chrám]]y. Také velké pyramidy dostaly nová schodiště a průčelí. [52] => [53] => Město se rozkládalo podél ústřední ulice, [[Cesta mrtvých|Cesty mrtvých]]. Ta se táhla ze severu na jih a zahrnovala asi sto náboženských budov. Architekti budovali město postupně, směrem k jihu od mohutné [[pyramida Měsíce|pyramidy Měsíce]]. Na její jižní straně vedlo z pravoúhlého nádvoří vzhůru široké schodiště. Okolo [[náměstí Měsíce]] stály další svatyně a několik set metrů východně a západně odtud byla dvě malá prostranství, aby byla zachována [[symetrie]] prostoru. Z náměstí Měsíce k jihu vedly dvě řady velkolepých budov. Dle krásných [[freska|fresek]] objevených uvnitř byla jedna z nich nazvána [[chrám Zemědělství|chrámem Zemědělství]]. Východně leží skupinka malých [[mohyla|mohyl]] a přímo na jihu se nachází další skupina chrámů kolem [[Náměstí sloupů]]. Asi v polovině Cesty mrtvých se vypíná monumentální [[pyramida Slunce]], největší stavba v Teotihuacánu. Směrem k jihu se táhnou menší skupinky staveb vždy rozložených kolem prostranství. Mnohé z nich jsou postaveny tak, že budí dojem patrových staveb, i když v užívání jen jedno podlaží. Východozápadní osa sledovala dráhu souhvězdí [[Plejády|Plejád]] během [[letní slunovrat|letního slunovratu]]. Na jižním konci Cesty mrtvých, v průsečíku obou os, byla dvě ohrazená místa. První sloužilo pravděpodobně jako tržiště a druhé, zvané dnes [[Citadela (Teotihuacán)|Citadela]], bylo snad nejdůležitější v Teotihuacánu. V jeho středu ležel [[chrám Opeřeného hada]]. Vedle těchto monumentů bylo dále identifikováno až 2600 větších staveb rozložených v těsných sekcích, z nichž každá měla svůj vlastní chrám. [54] => [55] => Hlavním stavebním materiálem byl [[Stavební kámen|kámen]]. Používal se ke stavbě [[pyramida|pyramid]], [[chrám]]ů a k dláždění cest. Celá plocha města byla vydlážděna kamenem, a to několikrát. Co se týče pyramid, jejich jádro je tvořeno [[vepřovice]]mi. Jsou to velké cihly sušené na slunci, vyrobené z vrstev odpadků (např. [[keramika|keramické]] střepy nebo figurky), které obyvatelé dříve nahromadili. Z vepřovic byly stavěny i paláce. Povrch pyramid byl z kamenů pokrytých vrstvou [[malta (materiál)|malty]]. Ta se též používala ke spojování kamenných bloků. Při přestavbě stavitelé použili méně otesaných kamenů a uplatnili ve velké míře valouny. V Teotihuacánu byly všechny budovy omítnuté [[hydroxid vápenatý|vápennou]] omítkou a z téhož materiálu byly i podlahy. [56] => [57] => Mezi charakteristické teotihuacánské [[architektura|architektonické]] znaky patřil přesný řád, [[symetrie]] a použití jednoduchých sloupů. V [[ceremoniál]]ní architektuře města převažuje netradiční styl označovaný jako [[talud-tablero]]. Vyznačuje se střídavým používáním šikmých svislých (''talud'') a kolmých vodorovných stěn (''tablero''), oddělených vystupujícími římsami. Dalším typickým znakem byla dekorativní [[plastika (výtvarné umění)|plastika]] a [[malba]]. Paláce, chrámy i pyramidy byly pokryty uvnitř i vně barevnými [[reliéf (sochařství)|reliéfy]], stejně tak barevné byly i [[socha|sochy]]. Mezery mezi kameny zdobili tím, že na ještě mokrou maltu lepili kamínky. [58] => [59] => == Posvátné stavby == [60] => * [[Cesta mrtvých]] [61] => * [[Pyramida Měsíce]] [62] => * [[Pyramida Slunce]] [63] => * [[Citadela (Teotihuacán)|Citadela]] [64] => * [[Quetzalcoatlova pyramida]] [65] => [66] => == Náboženství == [67] => Teotihuacán byl nejvýznamnějším poutním centrem celé [[Střední Amerika|Střední Ameriky]]. V určitou dobu opouštěli lidé celé vesnice v [[Mexiko|mexických]] horách a mířili na náměstí Teotihuacánu, kde se účastnili obřadů, jež měly zajistit budoucí rozkvět města i obyvatel údolí. Teotihuacán byl přísně organizované město ovládané pevnou rukou náboženských vůdců, kteří zcela vládli nad myslí, duchem i fyzickým bytím lidí. Kněží byli zároveň zdatnými [[astronomie|astronomy]], sledovali a ovlivňovali cykly veřejného života a pořádali náboženské obřady. Vliv náboženství byl patrný v každé domácnosti a i v těch nejchudších byly běžným vybavením [[oltář]]e s nádobkami na pálení vonných látek a figurkami božstev. [68] => [69] => === Kulty === [70] => Hlavními uctívanými božstvy v Teotihuacánu byli [[Quetzalcoatl]] (''Opeřený had''), [[Tlaloc]] a [[Velká bohyně]]. Mezi další patří např. [[Quetzalpapalotl]] (''Opeřený motýl''). Všechna božstva se objevují na nádherně barevných nástěnných [[malba|malbách]] zdobících [[chrám]]y a paláce. [71] => [72] => '''Opeřený had''' byl [[symbol]]em války, lidských obětí, [[voda|vody]], plodnosti, a hlavně božské autority. O jeho uctívání svědčí i sochy z různých období na velké [[Quetzalcoatlova pyramida|Quetzalcoatlově pyramidě]]. Kult Quetzalcoatla – Opeřeného hada se zde objevuje poprvé v [[Mezoamerika|mezoamerické]] historii, později hrál důležitou roli i v [[Aztékové|aztécké]], [[Toltékové|toltécké]] a pozdní [[Mayové|mayské]] kultuře. O rozšíření kultu se postarali Toltékové. [73] => [74] => Druhým významným božstvem je '''Tlaloc'''. Jméno toho aztéckého boha války, deště a bouří se používá i pro označení jeho teotihuacánského předchůdce, jímž byl bůh vody, deště a plodnosti. Pro odlišení se mu někdy říká i ''bůh bouře''. Teotihuacánský Tlaloc byl se svou ženou [[Chalchihuitilicue]], bohyní vody, zobrazován v pro něj typickém vodním světě, kam se po smrti dostalo jen pár vyvolených. Většina nástěnných maleb v palácích zobrazuje scény odkazující na úrodnost a zemědělství a asi nejslavnější je zobrazení „[[Tlalokan]]u“, deštného ráje [[Mexiko|mexické]] [[mytologie]]. [75] => [76] => ''Velká bohyně''' byla spolu s [[Quetzalcoatl]]em a [[Tlaloc|Tlalokem]] nejdůležitějším božstvem Teotihuacánu. Nejspíše byla ztělesněna v posvátné hoře [[Cerro Gordo]] a [[pyramida Slunce|pyramidy Slunce]] a [[pyramida Měsíce|Měsíce]] byly zasvěcené jejímu kultu a s ním spojené plodnosti a úrody. Mezi její znaky patří čtverhranná čelenka, zakulacené uši a sukně. Bývá srovnávána s pozdějšími aztéckými bohyněmi [[Toci]] a [[Coatlicue]]. Z jejích rukou obvykle prýští voda. Někteří autoři zdůrazňují její pavoučí znakyHeadrick, Annabeth (2007). The Teotihuacan Trinity: The Sociopolitical Structure of an Ancient Mesoamerican City. University of Texas Press. ISBN 978-0-292-71665-0.. Nejznámější je její zobrazení na nástěnné malbě v [[Tepantitla|Tepantitle]]. Někteří vědci však pochybují o existenci kultu Velké bohyně, podle nich ikonografická vyobrazení přisouzená této bohyni spolu vůbec nesouvisí a ve skutečnosti jde o několik různých bohů či bohyň. [77] => [78] => === Jeskyně === [79] => Jeskyně měly v [[Mezoamerika|mezoamerickém]] náboženství zásadní význam, jelikož z nich na svět vycházeli bohové a předci, a byly to také brány do podsvětí, do světa [[démon]]ů a jiných mocných bytostí. Teotihuacánská jeskyně měla možná zvláštní význam, neboť její čtyři komory mohly představovat čtyři části mezoamerického [[kosmos|kosmu]]. Systém nedávno objevených tunelů a umělých jeskyní pod [[pyramida Slunce|pyramidou Slunce]] představoval právě podsvětí. Podzemí sloužilo k různým [[esoterika|ezoterickým]] obřadům, včetně lidských obětí a pohřbů. Teotihuacánští, stejně jako ostatní národy, přikládali masky ze vzácných materiálů na tváře urozených zemřelých a celé postavy obložili šperky. Členům skromnějších tříd se naproti tomu vkládaly do úst obyčejné disky, které měli jako dar na cestu do podsvětí. [80] => [81] => == Reference == [82] => [83] => [84] => == Literatura == [85] => * {{Citace monografie [86] => | příjmení = Vaillant [87] => | jméno = George C [88] => | odkaz na autora = [89] => | rok = 1974 [90] => | titul = Aztékové [91] => | překladatelé = PhDr. Václav Šolc, CSc. [92] => | vydání = 1 [93] => | vydavatel = Orbis [94] => | místo = Praha [95] => | počet stran = 260 [96] => | edice = Stopy – fakta – svědectví [97] => | kapitola = Teotihuacán a klasické období [98] => | strany = 48–58 [99] => | id = 11-038-74 [100] => }} [101] => * {{Citace monografie [102] => | příjmení = Longhena [103] => | jméno = Maria [104] => | odkaz na autora = [105] => | rok = 2006 [106] => | titul = Mexiko: Mayové, Aztékové a další předkolumbovské národy [107] => | vydání = 2 [108] => | vydavatel = Rebo Productions CZ [109] => | místo = Praha [110] => | počet stran = 288 [111] => | isbn = 80-7234-632-6 [112] => }} [113] => * {{Citace monografie [114] => | příjmení = Domenici [115] => | jméno = Davide [116] => | rok = 2007 [117] => | titul = Aztékové: Poklady starověkých civilizací [118] => | vydání = 1 [119] => | vydavatel = Knižní klub [120] => | místo = Praha [121] => | počet stran = 208 [122] => | isbn = 978-80-242-1816-8 [123] => }} [124] => * {{Citace monografie [125] => | příjmení = Jones [126] => | jméno = David M. [127] => | příjmení2 = Molyneaux [128] => | jméno2 = Brian L [129] => | rok = 2002 [130] => | titul = Americká mytologie [131] => | vydání = 1 [132] => | vydavatel = Rebo Productions CZ [133] => | místo = Praha [134] => | kapitola = Mytologie mezoameriky [135] => | isbn = 80-7234-177-4 [136] => }} [137] => * {{Citace periodika [138] => | příjmení = Chládek [139] => | jméno = Stanislav [140] => | titul = Teotihuacán a Mayové [141] => | periodikum = Vesmír [142] => | odkaz na periodikum = [143] => | rok = 2005 [144] => | měsíc = 8 [145] => | ročník = 84 [146] => | číslo = 8 [147] => | strany = 450–459 [148] => | url = http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6415 [149] => | datum přístupu = 2008-01-01 [150] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080120122723/http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6415 [151] => | datum archivace = 2008-01-20 [152] => | nedostupné = ano [153] => }} {{Wayback|url=http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6415 |date=20080120122723 }} [154] => [155] => == Externí odkazy == [156] => * {{Commonscat}} [157] => * [http://www.vesmir.cz/clanek/teotihuacan-a-mayove Teotihuacán a Mayové] [158] => * [http://www.latinamericanstudies.org/teot.htm Teotihuacán – fotky, články, artefakty] [159] => * [https://web.archive.org/web/20100612234320/http://archaeology.asu.edu/teo/intro/intrteo.htm Stránky Arizona State University o archeologických vykopávkách v Teotihuacánu] [160] => * [http://www.utexas.edu/cofa/a_ah/dir/precol/maya_teotihuacan.html Teotihuacánské umění] [161] => {{Světové dědictví - Mexiko}} [162] => [163] => {{Autoritní data}} [164] => {{Portály|Latinská Amerika}} [165] => [166] => [[Kategorie:Indiáni Mezoameriky]] [167] => [[Kategorie:Předkolumbovská Amerika]] [168] => [[Kategorie:Předkolumbovské kultury]] [169] => [[Kategorie:Dějiny Mexika]] [170] => [[Kategorie:Světové dědictví (Mexiko)]] [] => )
good wiki

Teotihuacán

Teotihuacán je jedna ze starých mezoamerických kultur, mezi 1. a 8.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mexiko','Mezoamerika','Cesta mrtvých','pyramida Slunce','kilometr','1. století','chrám','Aztékové','symbol','Střední Amerika','Toltékové','pyramida Měsíce'

Aztékové

Chrám

Kilometr

Kilometr je základní jednotkou délky v soustavě SI.

Mexiko

Mezoamerika

Symbol

Symbol is a concept widely used in various human activities and sciences.

Toltékové