Array ( [0] => 14928734 [id] => 14928734 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Toješťovité [uri] => Toješťovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Toješťovité [2] => | obrázek = Allamanda 2.jpg [3] => | popisek = Alamanda počistivá (''Allamanda cathartica'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hořcotvaré]] (''Gentianales'') [10] => | čeleď = '''toješťovité''' (''Apocynaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Toješťovité''' (''Apocynaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[hořcotvaré]] (''Gentianales''). Náleží sem sukulenty, byliny, stromy i liány. Je rozšířena po celém světě, ve vlhkých tropech převažují stromy a liány, v sušších oblastech, zvláště v Africe a na Madagaskaru, sukulenty. V české květeně je čeleď zastoupena dvěma původními druhy ([[barvínek menší]] a [[tolita lékařská]]) a jedním zdomácnělým ([[klejicha hedvábná]]). [14] => [15] => Do čeledi ''Apocynaceae'' byla v systému [[systém APG|APG]] na základě výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií vřazena dříve samostatná čeleď ''Asclepiadaceae'' (klejichovité). [16] => [17] => == Popis == [18] => Čeleď toješťovitých je vzhledově velmi různorodá. Nalezneme zde sukulenty se zdužnatělými stonky a redukovanými listy, byliny, keře, epifyty, mohutné stromy i dřevité a bylinné liány. [19] => [20] => === Listy a stonky === [21] => Většina dřevnatých druhů je stálezelená. Listy jsou nejčastěji vstřícné, řidčeji přeslenité (''Rauvolfia'', ''Hemipogon'') nebo střídavé (''Aspidosperma'', ''Vallesia''), jednoduché, celokrajné, většinou bez [[palist]]ů. U mnohých sukulentních rodů jsou listy redukované nebo zcela chybějí a asimilační funkci přebírají stonky. Při poranění rostliny velmi často roní nápadný mléčně bílý [[latex]]. [22] => [23] => === Květy a plody === [24] => Květenství jsou úžlabní i vrcholová, různých typů, řidčeji jsou květy jednotlivé. Květy jsou téměř nebo zcela pravidelné, oboupohlavné, pětičetné, u některých zvláště sukulentních zástupců až bizarního vzhledu. [25] => [[kalich (botanika)|Kališní]] lístky jsou částečně nebo zcela srostlé. [[koruna (botanika)|Koruna]] tvoří krátkou až dlouhou korunní trubku. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5, jsou přirostlé ke korunní trubce a těsně přidružené k semeníku, volné nebo srostlé v trubičku okolo semeníku. U podčeledí ''Asclepiadoideae'' a ''Secamonoideae'' srůstají zbytnělé [[konektiv]]y tyčinek se zvětšenou bliznovou hlavou a tvoří strukturu zvanou [[gynostegium]]. V květech jsou přítomna nektária, volná nebo srostlá v disk, obklopující bázi semeníku. U zástupců s gynostegiem se nektar tvoří z výrůstků tyčinek. [[Semeník]] je svrchní, výjimečně polospodní, ze 2 nebo až 8 volných nebo částečně či zcela srostlých [[plodolist]]ů. Vajíček je většinou velký počet. Plody jsou různorodé, často dvojice volných nebo srostlých [[měchýřek|měchýřků]] různého tvaru, [[tobolka (plod)|tobolky]], [[bobule]], [[peckovice]]. U některých zástupců jsou semena křídlatá nebo s [[míšek|míškem]]. Semena obsahují olejnatý [[endosperm]].{{Citace monografie [26] => | příjmení = Smith [27] => | jméno = Nantan et al [28] => | odkaz na autora = [29] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [30] => | vydavatel = Princeton University Press [31] => | místo = Princeton [32] => | rok = 2003 [33] => | isbn = 0691116946 [34] => | kapitola = [35] => | strany = [36] => | jazyk = [37] => }} [38] => [39] => [40] => Soubor:Orbea variegata.jpg|Květ ''Orbea variegata'' [41] => Soubor:Cynanchum marnieranum ies.jpg|Květ tolitovníku ''Cynanchum marnieranum'' [42] => Soubor:Asclepias curassavica4.jpg|Květenství klejichy ''Asclepias curassavica'' [43] => Soubor:Asclepias Seed (Cape Cod).jpg|Semeno klejichy [44] => Soubor:Vinca major3.jpg|Detail květu [[barvínek větší|barvínku většího]] (''Vinca major'') [45] => Soubor:Hoya closeup.jpg|Detail květů [[hoja|hoji]] (''Hoya sp.'') [46] => Soubor:Orbea variegata Gynostegium.jpg|Detail [[gynostegium|gynostegia]] ''Orbea variegata'' [47] => [48] => [49] => == Rozšíření == [50] => Toješťovité náleží mezi 10 největších čeledí kvetoucích rostlin. Čeleď zahrnuje přes 4500 druhů v přibližně 415 rodech. Rozšíření je celosvětové, chybí pouze v chladných oblastech severní polokoule. Největší diverzity dosahují v tropech. Největší rody jsou [[tolitovník]] (''Cynanchum'', asi 200 druhů), ''Matalea'' (180), [[svícník]] (''Ceropegia'', 160), ''Alyxia'', ''Parsonsia'' a ''Taberaemontana'' (po 120), ''Mandevilla'' (115) a ''Rauvolfia'' (110).{{Citace elektronické monografie [51] => | příjmení = Stevens [52] => | jméno = P.F. [53] => | odkaz na autora = [54] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [55] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [56] => | datum vydání = [57] => | datum aktualizace = [58] => | datum přístupu = [59] => | vydavatel = [60] => | místo = Missouri Botanical Garden [61] => | jazyk = [62] => }} [63] => [64] => V České květeně je čeleď zastoupena 2 druhy: [[barvínek menší]] (''Vinca minor'') a [[tolita lékařská]] (''Vincetoxicum hirundinaria''). V Evropské flóře je původních celkem 23 druhů. V jižní Evropě roste [[oleandr obecný]] (''Nerium oleander''), ''[[Trachomitum venetum]]'', ''[[Caralluma europaea]]'', ''[[Caralluma munbyana]]'', ''[[Cionura erecta]]'', ''[[Cynanchum acutum]]'', ''[[Periploca graeca]]'', ''[[Periploca laevigata]]'', několik druhů [[tolita|tolity]] (''Vincetoxicum fuscatum'', ''V. canescens'', ''V. huteri'', ''V. nigrum'', ''V. pannonicum'', ''V. speciosum'') a několik druhů barvínků (''Vinca balcanica'', ''V. difformis'', ''V. herbacea'', ''V. major''). Na Krymu jsou endemické druhy ''[[Trachomitum tauricum]]'', ''[[Vincetoxicum schmalhausenii]]'' a ''[[Vincetoxicum juzepczukii]]'', další dva druhy tolity (''Vincetoxicum rossicum'' a ''V. scandens'') rostou v jiných oblastech Ruska. Některé druhy, jako ''Asclepias curassavica'' nebo ''Gomphocarpus fruticosus'' jsou ve Středomoří zplanělé.{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | odkaz na autora = [68] => | titul = Flora Europaea [69] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [70] => | datum vydání = [71] => | datum aktualizace = [72] => | datum přístupu = [73] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [74] => | místo = [75] => | jazyk = [76] => }} [77] => [78] => == Ekologické interakce == [79] => Toješťovité jsou opylovány většinou hmyzem přilákaným nektarem, pouze některé druhy jsou opylovány ptáky. Semena jsou šířena nejčastěji větrem, případně zvířaty. [80] => Specializovaná struktura květů u zástupců podčeledí ''Asclepiadoideae'' a ''Secamonoideae'' je vykládána jako adaptace opylování hmyzem a je svojí pokročilostí srovnatelná pouze s květy [[vstavačovité|orchidejí]].{{Citace periodika [81] => | příjmení = Safwat [82] => | jméno = Faud M. [83] => | titul = The floral morphology of Secamone and the evolution of the pollinating aparatus in Asclepiadaceae [84] => | url = https://archive.org/details/biostor-11849 [85] => | periodikum = Annals of Missouri Botanical Garden [86] => | rok = 1962 [87] => | číslo = 49 [88] => }} [89] => [90] => Toješťovité jsou klasickou živnou rostlinou housenek [[babočkovití|babočkovitých]] motýlů podčeledi ''Danainae''. Pyrrolizidinové [[alkaloidy]] a kardenolidy ze skupiny steroidních [[glykosidy|glykosidů]] obsažené v rostlinách se hromadí v tělech housenek a činí je stejně jako dospělé motýly nepoživatelnými pro ptáky. Obdobný proces probíhá i u býložravých [[tesaříkovití|tesaříkovitých]] brouků rodu ''[[Tetraopes]]''. [91] => [92] => [93] => Soubor:ComputerHotline - Danaus plexippus (by) (3).jpg|Monarch ''Danaus plexippus'' [94] => Soubor:Monarch larvae.JPG|Housenka monarcha ''Danaus plexippus'' [95] => Soubor:Tetraopes tetrophthalmus-1.jpg|Tesařík ''Tetraopes tetrophthalmus'' [96] => [97] => [98] => == Sukulentní zástupci == [99] => U bylinných a částečně i dřevnatých zástupců čeledi lze nalézt nejrůznější typy sukulence. Vyskytují se téměř výhradně ve Starém světě. Z celkového počtu 415 rodů toješťovitých je asi 65 rodů výlučně sukulentních, mnohé sukulenty však lze nalézt i v dalších rodech. Celkový počet sukulentních druhů této čeledi dosahuje 800. Nejběžnějším typem je stonková sukulence, [100] => [101] => [[Soubor:Pachypodium 4.jpg|náhled|''Pachypodium lamerei'']] [102] => [103] => === Stonkové sukulenty === [104] => Stonková sukulence je v této čeledi nejběžnějším typem. Jednu skupinu tvoří tzv. stapélie z tribu ''Ceropegieae'' podčeledi ''Asclepiadoideae''. Jsou to sukulentní byliny charakteristické hranatými stonky s velmi redukovanými listy a čirou šťávou. Centrum jejich rozšíření je v Africe. Podobným typem je i většina [[svícník]]ů (''Ceropegia''), rostoucích především v Africe a Arábii. Dalším typem jsou rostliny s listy a válcovitými tenkými sukulentními stonky, zastoupené především rody ''Cynanchum'' a ''Sarcostemma'' z tribu ''Asclepiadeae''. Při poranění roní mléčnou nebo žlutavou šťávu. Centrum jejich rozšíření je na Madagaskaru. Poslední skupinu tvoří dřevnatějící a často robustní zástupci, jako jsou rody ''Pachypodium'' a ''Adenium''. [105] => [106] => Skupina stapélií zahrnuje celkem 326 druhů, z toho je 167 druhů endemity jižní Afriky. Dále se stapélie vyskytují v téměř celé Africe mimo centrální části Sahary a rovníkové západní Afriky, v Arábii, na jižním Madagaskaru (6 druhů rodu ''Stapelianthus''), v Asii (rody ''Caralluma'' a ''Frerea'') a Evropě. V Asii je několik samostatných areálů rozšíření: ve větší části Indie a na Sri Lance, v Pákistánu a přilehlých oblastech Íránu a sz. Indie, v Barmě, drobná arela je i v Nepálu. V Evropě se vyskytují 2 druhy rodu ''Caralluma'' v jižním Španělsku. Tyto rostliny mají jen výjimečně listy nebo trny. Jejich dužnaté a mnohdy červeně či hnědě zbarvené a páchnoucí květy jsou specializovány na opylování mouchami. [107] => [108] => === Hlíznaté a kořenové sukulenty === [109] => Zástupci rodu ''Fockea'' a některé svícníky mají spodní podzemní část stonku přeměněnou v hlízu, která může u některých zástupců nabýt velikosti až 1 metr. Kořenové sukulentní hlízy je možno nalézt u různých rodů podčeledi ''Periplocoideae'', jako jsou rody ''Ischnolepis'', ''Stomatostemma'', ''Raphionacme'' a ''Schlechterella''.{{Citace monografie [110] => | příjmení = Meve [111] => | jméno = Ulrich [112] => | příjmení2 = Liede [113] => | jméno2 = Sigrid [114] => | titul = Annals of Botany 93: Generic Delimitations in Tuberous Periplocoideae (Apocynaceae) from Africa [115] => and Madagascar [116] => | vydavatel = [117] => | místo = [118] => | rok = 2004 [119] => | isbn = [120] => | kapitola = [121] => | strany = [122] => | jazyk = [123] => }} [124] => [125] => === Listové sukulenty === [126] => Sukulentní listy mají zástupci rodů [[hoja]] (''Hoya''), [[dischidie]] (''Dischidia'') a několika příbuzných drobných rodů. Jsou to převážně liány, epifyty a litofyty a vyskytují se od Indie po jihovýchodní Asii a Austrálii. Velký počet druhů roste v deštných lesích Malajsie, Indonésie a Papuy Nové Guiney. Mezi listové sukulenty náleží i několik druhů afrických [[svícník]]ů (''Ceropegia''). [127] => [128] => [129] => Soubor:Starr 070906-8774 Adenium obesum.jpg|Stonková sukulence: ''Adenium obesum'' [130] => Soubor:Ab plant 17.jpg|Stonková sukulence: ''Huernia sp.'' [131] => Soubor:Sarcostemma viminale4 ies.jpg|Stonková sukulence: ''Sarcostemma viminale'' [132] => Soubor:Dischidia nummularia (Habius).jpg|Listová sukulence: ''Dischidia nummularia'' [133] => Soubor:Fockea edulis 06 ies.jpg|Hlízová sukulence: ''Fockea edulis'' [134] => [135] => [136] => == Stromy == [137] => Zvláště v tropických pralesích náleží k toješťovitým i mohutné stromy. V tropické Americe rostou běžně např. zástupci rodů ''Aspidosperma'', ''Couma'', ''Ambelania'', ''Lacmellea'', ''Macoubea'' a mnohé jiné. Většina druhů mimo rodu '' Aspidosperma'' má řídký mléčný latex a vstřícné, případně přeslenité listy.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Gentry [139] => | jméno = A.H. [140] => | odkaz na autora = [141] => | titul = Wooden Plants of Northwest South America [142] => | vydavatel = The Univ. of Chicago Press [143] => | místo = Chicago [144] => | rok = 1996 [145] => | isbn = 0226289435 [146] => | kapitola = [147] => | strany = [148] => | jazyk = [149] => }} V tropických pralesích východní Austrálie roste zejména ''Alstonia scholaris''.{{Citace monografie [150] => | příjmení = Boland [151] => | jméno = Douglas J. et al. [152] => | odkaz na autora = [153] => | titul = Forest Trees of Australia [154] => | vydavatel = Csiro Publishing [155] => | místo = [156] => | rok = 2006 [157] => | isbn = 0-643-06969-0 [158] => | kapitola = [159] => | strany = [160] => | jazyk = [161] => }} [162] => [163] => == Taxonomie == [164] => Ve většině tradičních taxonomických systémů ([[Cronquistův systém|Cronquist]], [[Dahlgrenův systém|Dahlgren]]) byly rozlišovány 2 čeledi: toješťovité (''Apocynaceae'', 164 rodů) a klejichovité (''Asclepiadaceae'', 250 rodů). Molekulárními metodami však bylo zjištěno, že čeleď toješťovité je v tomto pojetí [[parafyletismus|parafyletická]] a obě čeledi byly v [[systém APG|systému APG]] sloučeny do jedné. [165] => [166] => V dnešní taxonomii se tato čeleď dělí na 5 podčeledí: [167] => * '''''Rauvolfioideae''''' – asi 980 druhů v 84 rodech, pantropické s přesahy do mírného pásu [168] => * '''''Apocynoideae''''' – asi 860 druhů v 87 rodech, pantropické s přesahy do mírného pásu [169] => * '''''Periplocoideae''''' – asi 180 druhů ve 31 rodech, tropy Starého světa s přesahy do suchých oblastí mírného pásu [170] => * '''''Secamonoideae''''' – asi 170 druhů v 9 rodech, tropy Starého světa, zvl. Madagaskar, s přesahy do mírného pásu [171] => * '''''Asclepiadoideae''''' – přes 2300 druhů v asi 214 rodech, tropy až mírný pás, nejvíce v Africe.{{Citace monografie [172] => | příjmení = Bruyns [173] => | jméno = Peter V. [174] => | odkaz na autora = [175] => | titul = Stapeliads of Southern Africa and Madagascar [176] => | vydavatel = [177] => | místo = Cape Town [178] => | rok = 2005 [179] => | isbn = 1-919766-37-5 [180] => | kapitola = [181] => | strany = [182] => | jazyk = [183] => }} [184] => [185] => Podčeledi ''Rauvolfioideae'' a ''Apocynoideae'' byly shledány [[parafyletismus|parafyletickými]]. [186] => [187] => [[Soubor:Ibogaine.svg|náhled|[[ibogain]]]] [188] => [189] => == Obsahové látky == [190] => Toješťovité obsahují celou paletu účinných látek, charakteristické jsou zvláště indolové [[alkaloidy]], dále pyridinové, pyrrolizidinové a steroidní alkaloidy, iridoidy, kardioaktivní glykosidy. [191] => [192] => == Zástupci == [193] => {{Sloupce|3| [194] => * [[adénium]] (''Adenium'') [195] => * [[akokantera]] (''Acokanthera'') [196] => * [[alamanda]] (''Allamanda'') [197] => * [[alstonie]] (''Alstonia'') [198] => * [[alyxie]] (''Alyxia'') [199] => * [[amsonie]] (''Amsonia'') [200] => * [[barvínek]] (''Vinca'') [201] => * [[barvínkovec]] (''Catharanthus'') [202] => * [[besednice (rod)|besednice]] (''Pergularia'') [203] => * [[dischidie]] (''Dischidia'') [204] => * [[dregea]] (''Dregea'') [205] => * [[duválie]] (''Duvalia'') [206] => * [[dyera]] (''Dyera'') [207] => * [[funtumie]] (''Funtumia'') [208] => * [[glosonema]] (''Glossonema'') [209] => * [[gonolobus]] (''Gonolobus'') [210] => * [[gymnema]] (''Gymnema'') [211] => * [[hankornie ozdobná|hankornie]] (''Hancornia'') [212] => * [[hoja]] (''Hoya''), syn. voskovka [213] => * [[holarhena]] (''Holarrhena'') [214] => * [[huernie]] (''Huernia'') [215] => * [[chrastoun]] (''Cerbera'') [216] => * [[jasmínovka]] (''Trachelospermum''), syn. jasmínovník [217] => * [[plchoplod]] (''Calotropis''), syn. kalotropis [218] => * [[karaluma]] (''Caralluma'') [219] => * [[klejicha]] (''Asclepias'') [220] => * [[krutikvět]] (''Strophanthus'') [221] => * [[lachnostoma]] (''Lachnostoma'') [222] => * [[lakmela]] (''Lacmellea'') [223] => * [[landolfie]] (''Landolphia'') [224] => * [[leptadenie]] (''Leptadenia'') [225] => * [[mandevila]] (''Mandevilla'') [226] => * [[marsdenie]] (''Marsdenia'') [227] => * [[nahoška]] (''Echites'') [228] => * [[oleandr obecný|oleandr]] (''Nerium'') [229] => * [[ostnoplod]] (''Gomphocarpus'') [230] => * [[pachypodium]] (''Pachypodium'') [231] => * [[piarantus]] (''Piaranthus'') [232] => * [[plumérie]] (''Plumeria'') [233] => * [[sarkostema]] (''Sarcostemma'') [234] => * [[skamona]] (''Secamone'') [235] => * [[smrdutka]] (''Stapelia'') [236] => * [[sorva]] (''Couma'') [237] => * [[sumečník]] (''Urceola'') [238] => * [[svícník]] (''Ceropegia'') [239] => * [[svidina]] (''Periploca'') [240] => * [[štítosemenka]] (''Aspidosperma'') [241] => * [[tabernante]] (''Tabernanthe'') [242] => * [[tabernemontana]] (''Tabernaemontana'') [243] => * [[tevécie]] (''Cascabela'', syn. ''Thevetia'') [244] => * [[toješť]] (''Apocynum'') [245] => * [[tolita]] (''Vincetoxicum'') [246] => * [[tolitovník]] (''Cynanchum'') [247] => * [[užovkovka]] (''Echidnopsis'') [248] => * [[věncovec]] (''Stephanotis'') [249] => * [[voakanga]] (''Voacanga'') [250] => * [[voskovec (rod)|voskovec]] (''Carissa'') [251] => * [[wrightie]] (''Wrightia'') [252] => * [[záměl (rod)|záměl]] (''Hoodia'') [253] => * [[zmijovnice]] (''Rauvolfia''){{Citace monografie [254] => | příjmení = Skalická [255] => | jméno = Anna [256] => | příjmení2 = Větvička [257] => | jméno2 = Václav [258] => | příjmení3 = Zelený [259] => | jméno3 = Václav [260] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [261] => | vydavatel = Aventinum [262] => | místo = Praha [263] => | rok = 2012 [264] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [265] => | jazyk = cs [266] => }}{{Citace elektronické monografie [267] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [268] => | url = http://www.florius.cz/ [269] => }} [270] => }} [271] => [272] => == Význam == [273] => Toješťovité jsou významné díky účinným obsahovým látkám především pro medicínu, mnohé druhy také poskytují textilní a jiná vlákna a kaučuk. Je mezi nimi relativně málo potravin. Některé druhy slouží jako okrasné rostliny. [274] => [275] => === Lékařství a léčitelství === [276] => Některé druhy jsou zdrojem účinných látek využívaných v medicíně, např. při chemoterapii ([[barvínkovec růžový]]), při léčbě potíží s prokrvováním mozku ([[barvínek menší]]) nebo při léčení vysokého krevního tlaku (''[[Rauvolfia serpentina]]''). Sušená kůra ''[[Alstonia scholaris]]'' je v Indické medicíně využívána pod názvem 'chatim' při léčbě úplavice a horečky a kdysi se dovážela i do Evropy. Místně se v Asii i tropické Africe používají různé druhy ''[[Holarrhena]]'' jako prostředek proti parazitům, při léčbě úplavice, cholery, bronchitidy, hemoroidů a jiných chorob. Dnes již jen velmi málo jsou používána velmi účinná kardiotonika z různých druhů rodu [[krutikvět]] (''Strophanthus''). Afričtí šamani využívají kořeny ''[[iboga|Tabernanthe iboga]]'' a semena ''[[Voacanga africana]]'' při rituálních obřadech. [277] => [278] => Lidová medicína využívá toješťovité vzhledem k jejich jedovatosti omezeně. Nať [[barvínek menší|barvínku menšího]] (''Vinca minor'') je používána na snížení krevního tlaku a regeneraci krve, při úplavici, krvácení z nosu a vykašlávání krve a zevně pak na rány a ústní infekce. [[Tolita lékařská]] (''Vincetoxicum hirundinaria'') je dns využívána již jen zevně, při léčení vyrážek a některých typů ekzémů.{{Citace monografie [279] => | příjmení = Janča [280] => | jméno = Jiří [281] => | odkaz na autora = [282] => | příjmení2 = Zentrich [283] => | jméno2 = Josef A. [284] => | autor2 = [285] => | titul = Herbář léčivých rostlin 1. díl [286] => | vydavatel = Eminent [287] => | místo = Praha [288] => | rok = 2008 [289] => | isbn = 978-80-7281-365-0 [290] => | kapitola = [291] => | strany = [292] => | jazyk = [293] => }} V tradiční čínské medicíně jsou v omezeném rozsahu využívány druhy ''[[Cynanchum atratum]]'' a ''[[Trachelospermum jasminoides]]''.{{Citace monografie [294] => | příjmení = Valíček [295] => | jméno = Pavel et al. [296] => | odkaz na autora = [297] => | titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny [298] => | vydavatel = Svítání [299] => | místo = Hradec Králové [300] => | rok = 1998 [301] => | isbn = 80-86198-01-4 [302] => | kapitola = [303] => | strany = [304] => | jazyk = [305] => }} [306] => [307] => [308] => Soubor:Catharanthus roseus Bain fleur.jpg|''Catharanthus roseus'' [309] => Soubor:Strophanthusspeciosus.jpg|Kvetoucí krutikvět ''Strophanthus speciosus'' [310] => Soubor:Alstonia scholaris1.JPG|''Alstonia scholaris'' [311] => Soubor:Vinca minor 2011 G1.jpg|[[Barvínek menší]] (''Vinca minor'') [312] => Soubor:Tabernanthe iboga MS 4098.jpg|[[Iboga]] (''Tabernanthe iboga'') [313] => [314] => [315] => === Technické plodiny === [316] => [[Soubor:13281-Couma macrocarpa-Caura.jpg|náhled|Mléčný latex vytékající z naseknutého kmene ''Couma macrocarpa'']] [317] => Mnohé druhy toješťovitých poskytují vlákna většinou místního významu, získávaná buď z lýka nebo z chmýru semen. Lýko některých druhů [[toješť|toještě]] (''Apocynum'') je zdrojem měkkých ale pevných vláken. V Severní Americe se takto využívá druh ''Apocynum cannabinum'', jehož vlákna využívali indiáni k výrobě tkanin, provazů a rybářských sítí odolných proti rozkladu. V Indii se pro vlákna místně pěstuje ''Baumontia grandiflora'', ''Marsdenia tenacissima'', ''Calotropis gigantea'' a ''C. procera''. Z dalších jsou to různé druhy [[klejicha|klejichy]], např. ''Asclepias incarnata'' a ''A. curassavica''.{{Citace monografie [318] => | příjmení = Valíček [319] => | jméno = Pavel a kol [320] => | odkaz na autora = [321] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [322] => | vydavatel = Academia [323] => | místo = Praha [324] => | rok = 2002 [325] => | isbn = 80-200-0939-6 [326] => | kapitola = [327] => | strany = [328] => | jazyk = [329] => }} [330] => [331] => Kaučuk se v Africe těžil z různých druhů rodu ''Landolphia'' a také z druhu ''Funtumia elastica''. Jihoamerický strom ''Couma macrocarpa'' a některé příbuzné druhy poskytují chutný latex, používaný jako mléko do kávy a po povaření dávající žvýkací gumu. Jedlé jsou i plody. [332] => [333] => Dřevo jihoamerických stromů rodu ''Aspidosperma'' je velmi pevné a je běžně využíváno na stavbu mostů, lešení, výrobu pádel a podobně.{{Citace monografie [334] => | příjmení = Berry [335] => | jméno = P.E. et al. [336] => | odkaz na autora = [337] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II) [338] => | vydavatel = Timber Press [339] => | místo = Missouri [340] => | rok = 1995 [341] => | isbn = 0-88192-326-5 [342] => | kapitola = [343] => | strany = [344] => | jazyk = [345] => }} [346] => [347] => === Potraviny === [348] => Plody ''Ambelania acida'' se jedí v Amazonii, nejprve se ale musí zakvasit, jinak působí projímavě. V Africe i Asii slouží jako místní ovoce bobule různých druhů ''Carissa'', podobně v tropické Americe ''Lacmellea''. [349] => [350] => === Okrasné rostliny === [351] => [[Soubor:Trachelospermum jasminoides.jpg|náhled|vlevo|Porost ''Trachelospermum jasminoides'']] [352] => Mnohé druhy slouží zvláště v tropech jako okrasné rostliny. Často mají velké a nápadné květy. Ve Středomoří je běžně pěstován v různých barevných variantách [[oleandr obecný]] (''Nerium oleander''). Dalším oblíbeným druhem je bělokvětá bujně rostoucí liána ''Trachelospermum jasminoides'', používaná ve Středomoří k ozelenění stěn a pergol. Dále se v tropech a subtropech pěstují okrasné druhy ''Adenium obesum'', ''Allamanda cathartica'', ''Plumeria alba'' a ''Plumeria rubra'', ''Cascabela thevetia'' a mnohé jiné. [353] => [354] => Jako pokojové rostliny se pěstují především [[hoja|hoji]] (''Hoya''), [[svícník]] ''Ceropegia woodii'' a [[věncovec květnatý]] (''Stephanotis floribunda''). Mnohé rody a druhy především afrických [[stapélie|stapélií]] jsou pěstovány ve sbírkách sukulentů. [355] => [356] => [357] => Soubor:Thevetia peruviana aurantiaca.JPG|Kvetoucí tevécie oleandrolistá (''Cascabela thevetia'') 'Aurantiaca' [358] => Soubor:Hoya pubicalyx.jpg|Detail květů [[hoja|hoji]] ''Hoya pubicalyx'' [359] => Soubor:Impala lily 2.JPG|''Adenium multiflorum'' jako pouliční zeleň [360] => Soubor:Plumeria acutifolia.JPG|Bělokvětá varieta ''Plumeria rubra'' [361] => [362] => [363] => == Přehled rodů == [364] => ''[[akokantera|Acokanthera]]'', [365] => ''[[adénium|Adenium]]'', [366] => ''[[Aganosma]]'', [367] => ''[[Alafia]]'', [368] => ''[[alamanda|Allamanda]]'', [369] => ''[[Allomarkgrafia]]'', [370] => ''[[Allowoodsonia]]'', [371] => ''[[alstonie|Alstonia]]'', [372] => ''[[alyxie|Alyxia]]'', [373] => ''[[Amalocalyx]]'', [374] => ''[[Ambelania]]'', [375] => ''[[Ampelamus]]'', [376] => ''[[Amphineurion]]'', [377] => ''[[amsonie|Amsonia]]'', [378] => ''[[Ancylobothrys]]'', [379] => ''[[Anechites]]'', [380] => ''[[Anemotrochus]]'', [381] => ''[[Angadenia]]'', [382] => ''[[Anisopus]]'', [383] => ''[[Anisotoma]]'', [384] => ''[[Anodendron]]'', [385] => ''[[toješť|Apocynum]]'', [386] => ''[[Apteranthes]]'', [387] => ''[[Araujia]]'', [388] => ''[[Artia]]'', [389] => ''[[klejicha|Asclepias]]'', [390] => ''[[Asketanthera]]'', [391] => ''[[Aspidoglossum]]'', [392] => ''[[Aspidonepsis]]'', [393] => ''[[štítosemenka|Aspidosperma]]'', [394] => ''[[Astephanus]]'', [395] => ''[[Asterostemma]]'', [396] => ''[[Atherandra]]'', [397] => ''[[Australluma]]'', [398] => ''[[Baharuia]]'', [399] => ''[[Bahiella]]'', [400] => ''[[Baissea]]'', [401] => ''[[Ballyanthus]]'', [402] => ''[[Barjonia]]'', [403] => ''[[Baroniella]]'', [404] => ''[[Baseonema]]'', [405] => ''[[Batesanthus]]'', [406] => ''[[Baynesia]]'', [407] => ''[[Beaumontia]]'', [408] => ''[[Blepharodon]]'', [409] => ''[[Boucerosia]]'', [410] => ''[[Bousigonia]]'', [411] => ''[[Buckollia]]'', [412] => ''[[Calciphila]]'', [413] => ''[[Callichilia]]'', [414] => ''[[Calocrater]]'', [415] => ''[[Calotropis]]'', [416] => ''[[Calyptranthera]]'', [417] => ''[[Cameraria]]'', [418] => ''[[Campestigma]]'', [419] => ''[[Camptocarpus]]'', [420] => ''[[Caralluma]]'', [421] => ''[[Carissa]]'', [422] => ''[[Carruthersia]]'', [423] => ''[[Carvalhoa]]'', [424] => ''[[Cascabela]]'', [425] => ''[[barvínkovec|Catharanthus]]'', [426] => ''[[Caudanthera]]'', [427] => ''[[chrastoun|Cerbera]]'', [428] => ''[[Cerberiopsis]]'', [429] => ''[[svícník|Ceropegia]]'', [430] => ''[[Chamaeclitandra]]'', [431] => ''[[Chilocarpus]]'', [432] => ''[[Chlorocyathus]]'', [433] => ''[[Chonemorpha]]'', [434] => ''[[Cibirhiza]]'', [435] => ''[[Cionura]]'', [436] => ''[[Cleghornia]]'', [437] => ''[[Clitandra]]'', [438] => ''[[Condylocarpon]]'', [439] => ''[[Conomitra]]'', [440] => ''[[Cordylogyne]]'', [441] => ''[[Cosmostigma]]'', [442] => ''[[sorva|Couma]]'', [443] => ''[[Craspidospermum]]'', [444] => ''[[Crioceras]]'', [445] => ''[[Cristobalia]]'', [446] => ''[[Cryptolepis]]'', [447] => ''[[Cryptostegia]]'', [448] => ''[[Cycladenia]]'', [449] => ''[[Cyclocotyla]]'', [450] => ''[[Cylindropsis]]'', [451] => ''[[tolitovník|Cynanchum]]'', [452] => ''[[Decalepis]]'', [453] => ''[[Decanema]]'', [454] => ''[[Desmidorchis]]'', [455] => ''[[Dewevrella]]'', [456] => ''[[Dictyophleba]]'', [457] => ''[[Diplolepis]]'', [458] => ''[[Diplorhynchus]]'', [459] => ''[[Dischidanthus]]'', [460] => ''[[dischidie|Dischidia]]'', [461] => ''[[Dischidiopsis]]'', [462] => ''[[Ditassa]]'', [463] => ''[[Dolichopetalum]]'', [464] => ''[[Dregea]]'', [465] => ''[[duválie|Duvalia]]'', [466] => ''[[Duvaliandra]]'', [467] => ''[[Dyera]]'', [468] => ''[[Echidnopsis]]'', [469] => ''[[Echites]]'', [470] => ''[[Ectadium]]'', [471] => ''[[Ecua]]'', [472] => ''[[Edithcolea grandis|Edithcolea]]'', [473] => ''[[Elytropus]]'', [474] => ''[[Emicocarpus]]'', [475] => ''[[Emplectanthus]]'', [476] => ''[[Ephippiocarpa]]'', [477] => ''[[Epigynum]]'', [478] => ''[[Epistemma]]'', [479] => ''[[Eucorymbia]]'', [480] => ''[[Eustegia]]'', [481] => ''[[Fanninia]]'', [482] => ''[[Farquharia]]'', [483] => ''[[Finlaysonia]]'', [484] => ''[[Fischeria]]'', [485] => ''[[Fockea]]'', [486] => ''[[Forsteronia]]'', [487] => ''[[Funastrum]]'', [488] => ''[[funtumie|Funtumia]]'', [489] => ''[[Galactophora]]'', [490] => ''[[Geissospermum]]'', [491] => ''[[Genianthus]]'', [492] => ''[[Glossostelma]]'', [493] => ''[[Gomphocarpus]]'', [494] => ''[[Gongronema]]'', [495] => ''[[Gonioma]]'', [496] => ''[[Goniostemma]]'', [497] => ''[[Gonolobus]]'', [498] => ''[[Gunnessia]]'', [499] => ''[[Gymnanthera]]'', [500] => ''[[Gymnema]]'', [501] => ''[[Gyrostelma]]'', [502] => ''[[Hankornie ozdobná|Hancornia]]'', [503] => ''[[Haplophyton]]'', [504] => ''[[Hemidesmus]]'', [505] => ''[[Hemipogon]]'', [506] => ''[[Heterostemma]]'', [507] => ''[[Heynella]]'', [508] => ''[[Hiepia]]'', [509] => ''[[Himatanthus]]'', [510] => ''[[Holarrhena]]'', [511] => ''[[Hoodia]]'', [512] => ''[[hoja|Hoya]]'', [513] => ''[[Huernia]]'', [514] => ''[[Hunteria]]'', [515] => ''[[Hylaea]]'', [516] => ''[[Hypolobus]]'', [517] => ''[[Ibatia]]'', [518] => ''[[Ichnocarpus]]'', [519] => ''[[Ischnolepis]]'', [520] => ''[[Isonema]]'', [521] => ''[[Ixodonerium]]'', [522] => ''[[Jasminanthes]]'', [523] => ''[[Jobinia]]'', [524] => ''[[Kamettia]]'', [525] => ''[[Kanahia]]'', [526] => ''[[Kerbera]]'', [527] => ''[[Kibatalia]]'', [528] => ''[[Kopsia]]'', [529] => ''[[Lachnostoma]]'', [530] => ''[[Lacmellea]]'', [531] => ''[[Landolphia]]'', [532] => ''[[Larryleachia]]'', [533] => ''[[Laubertia]]'', [534] => ''[[Lavrania]]'', [535] => ''[[Laxoplumeria]]'', [536] => ''[[Lepinia]]'', [537] => ''[[Lepiniopsis]]'', [538] => ''[[Leptadenia]]'', [539] => ''[[Leuconotis]]'', [540] => ''[[Lygisma]]'', [541] => ''[[Maclaudia]]'', [542] => ''[[Macoubea]]'', [543] => ''[[Macropharynx]]'', [544] => ''[[Macroscepis]]'', [545] => ''[[Mahawoa]]'', [546] => ''[[Malouetia]]'', [547] => ''[[mandevila|Mandevilla]]'', [548] => ''[[Manothrix]]'', [549] => ''[[Margaretta]]'', [550] => ''[[Marsdenia]]'', [551] => ''[[Mascarenhasia]]'', [552] => ''[[Matelea]]'', [553] => ''[[Melodinus]]'', [554] => ''[[Mesechites]]'', [555] => ''[[Metastelma]]'', [556] => ''[[Micrechites]]'', [557] => ''[[Microloma]]'', [558] => ''[[Microplumeria]]'', [559] => ''[[Minaria]]'', [560] => ''[[Miraglossum]]'', [561] => ''[[Molongum]]'', [562] => ''[[Mondia]]'', [563] => ''[[Monolluma]]'', [564] => ''[[Monsanima]]'', [565] => ''[[Morilloa]]'', [566] => ''[[Mortoniella]]'', [567] => ''[[Motandra]]'', [568] => ''[[Mucoa]]'', [569] => ''[[Myriopteron]]'', [570] => ''[[Nautonia]]'', [571] => ''[[Neobracea]]'', [572] => ''[[Neocouma]]'', [573] => ''[[Neoschumannia]]'', [574] => ''[[Nephradenia]]'', [575] => ''[[oleandr obecný|Nerium]]'', [576] => ''[[Notechidnopsis]]'', [577] => ''[[Ochrosia]]'', [578] => ''[[Odontadenia]]'', [579] => ''[[Oistonema]]'', [580] => ''[[Oncinema]]'', [581] => ''[[Oncinotis]]'', [582] => ''[[Ophionella]]'', [583] => ''[[Orbea]]'', [584] => ''[[Oreosparte]]'', [585] => ''[[Orthanthera]]'', [586] => ''[[Orthopichonia]]'', [587] => ''[[Orthosia]]'', [588] => ''[[Oxypetalum]]'', [589] => ''[[Oxystelma]]'', [590] => ''[[Pachycarpus]]'', [591] => ''[[Pachypodium]]'', [592] => ''[[Pacouria]]'', [593] => ''[[Papuechites]]'', [594] => ''[[Parahancornia]]'', [595] => ''[[Parapodium]]'', [596] => ''[[Parepigynum]]'', [597] => ''[[Parsonsia]]'', [598] => ''[[Pattalias]]'', [599] => ''[[Pectinaria]]'', [600] => ''[[Pentacyphus]]'', [601] => ''[[Pentalinon]]'', [602] => ''[[Pentasachme]]'', [603] => ''[[Pentatropis]]'', [604] => ''[[Pentopetia]]'', [605] => ''[[Peplonia]]'', [606] => ''[[besednice (rod)|Pergularia]]'', [607] => ''[[Periglossum]]'', [608] => ''[[svidina|Periploca]]'', [609] => ''[[Pervillaea]]'', [610] => ''[[Petalostelma]]'', [611] => ''[[Petchia]]'', [612] => ''[[Phaeostemma]]'', [613] => ''[[Pherotrichis]]'', [614] => ''[[Philibertia]]'', [615] => ''[[Phyllanthera]]'', [616] => ''[[piarantus|Piaranthus]]'', [617] => ''[[Picralima]]'', [618] => ''[[Pinochia]]'', [619] => ''[[Plectaneia]]'', [620] => ''[[Pleiocarpa]]'', [621] => ''[[Pleioceras]]'', [622] => ''[[plumérie|Plumeria]]'', [623] => ''[[Polystemma]]'', [624] => ''[[Pottsia]]'', [625] => ''[[Prestonia]]'', [626] => ''[[Pruskortizia]]'', [627] => ''[[Pseudolachnostoma]]'', [628] => ''[[Pseudolithos]]'', [629] => ''[[Pteralyxia]]'', [630] => ''[[Ptycanthera]]'', [631] => ''[[Pycnobotrya]]'', [632] => ''[[Pycnorhachis]]'', [633] => ''[[Quaqua]]'', [634] => ''[[Raphionacme]]'', [635] => ''[[Rauvolfia]]'', [636] => ''[[Rhabdadenia]]'', [637] => ''[[Rhazya]]'', [638] => ''[[Rhigospira]]'', [639] => ''[[Rhyssolobium]]'', [640] => ''[[Rhytidocaulon]]'', [641] => ''[[Rhytidostemma]]'', [642] => ''[[Richtersveldia]]'', [643] => ''[[Riocreuxia]]'', [644] => ''[[Rojasia]]'', [645] => ''[[Ruehssia]]'', [646] => ''[[Saba (rod rostlin)|Saba]]'', [647] => ''[[Sacleuxia]]'', [648] => ''[[Sarcolobus]]'', [649] => ''[[Sarcorrhiza]]'', [650] => ''[[Schistonema]]'', [651] => ''[[Schizoglossum]]'', [652] => ''[[Schizostephanus]]'', [653] => ''[[Schizozygia]]'', [654] => ''[[Schlechterella]]'', [655] => ''[[Schubertia]]'', [656] => ''[[Scyphostelma]]'', [657] => ''[[skamona|Secamone]]'', [658] => ''[[Secamonopsis]]'', [659] => ''[[Secondatia]]'', [660] => ''[[Sindechites]]'', [661] => ''[[Sisyranthus]]'', [662] => ''[[Skytanthus]]'', [663] => ''[[Socotrella]]'', [664] => ''[[Solenostemma]]'', [665] => ''[[Spirolobium]]'', [666] => ''[[Spongiosperma]]'', [667] => ''[[Stapelia]]'', [668] => ''[[Stapelianthus]]'', [669] => ''[[Stapeliopsis]]'', [670] => ''[[Stathmostelma]]'', [671] => ''[[Stelmagonum]]'', [672] => ''[[Stenostelma]]'', [673] => ''[[Stephanostegia]]'', [674] => ''[[Stephanostema]]'', [675] => ''[[Stephanotis]]'', [676] => ''[[Stigmatorhynchus]]'', [677] => ''[[Stipecoma]]'', [678] => ''[[Stomatostemma]]'', [679] => ''[[Strempeliopsis]]'', [680] => ''[[Streptocaulon]]'', [681] => ''[[Streptoechites]]'', [682] => ''[[krutikvět|Strophanthus]]'', [683] => ''[[Tabernaemontana]]'', [684] => ''[[Tabernanthe]]'', [685] => ''[[Tacazzea]]'', [686] => ''[[Tassadia]]'', [687] => ''[[Tavaresia]]'', [688] => ''[[Telectadium]]'', [689] => ''[[Telosma]]'', [690] => ''[[Temnadenia]]'', [691] => ''[[Thenardia]]'', [692] => ''[[Thevetia]]'', [693] => ''[[Thoreauea]]'', [694] => ''[[Thyrsanthella]]'', [695] => ''[[Tintinnabularia]]'', [696] => ''[[Topea]]'', [697] => ''[[Toxocarpus]]'', [698] => ''[[jasmínovka|Trachelospermum]]'', [699] => ''[[Tressensia]]'', [700] => ''[[Treutlera]]'', [701] => ''[[Trichosandra]]'', [702] => ''[[Tridentea]]'', [703] => ''[[Tromotriche]]'', [704] => ''[[Tweedia]]'', [705] => ''[[Tylodontia]]'', [706] => ''[[Urceola]]'', [707] => ''[[Vahadenia]]'', [708] => ''[[Vailia]]'', [709] => ''[[Vallaris]]'', [710] => ''[[Vallesia]]'', [711] => ''[[barvínek|Vinca]]'', [712] => ''[[Vincetoxicum]]'', [713] => ''[[Voacanga]]'', [714] => ''[[Wattakaka]]'', [715] => ''[[White-sloanea]]'', [716] => ''[[Willughbeia]]'', [717] => ''[[Woodia]]'', [718] => ''[[wrightie|Wrightia]]'', [719] => ''[[Xysmalobium]]'', [720] => ''[[Zygostelma]]''{{Citace elektronické monografie [721] => | titul = Plants of the world online [722] => | url = http://powo.science.kew.org/ [723] => | datum přístupu = 2021-03-11 [724] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [725] => | jazyk = en [726] => }} [727] => [728] => == Reference == [729] => [730] => [731] => == Externí odkazy == [732] => * {{Commonscat|Apocynaceae}} [733] => * {{Wikidruhy|taxon=Apocynaceae}} [734] => * {{Wikislovník|heslo=toješťovité}} [735] => [736] => {{Taxonbar|from=Q173756}} [737] => {{Autoritní data}} [738] => [739] => {{Portály|Rostliny}} [740] => [741] => [[Kategorie:Toješťovité| ]] [742] => [[Kategorie:Hořcotvaré]] [743] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Toješťovité

Toješťovité (Apocynaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hořcotvaré (Gentianales). Náleží sem sukulenty, byliny, stromy i liány.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hoja','svícník','barvínek menší','oleandr obecný','klejicha','dischidie','krutikvět','toješť','tolitovník','vyšší dvouděložné','besednice (rod)','piarantus'

Dischidie

Hoja

Klejicha

Krutikvět

Piarantus

Svícník

Toješť