Array ( [0] => 15490406 [id] => 15490406 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Toponymum [uri] => Toponymum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Toponymum''' ('''zeměpisné vlastní jméno''', '''geonymum''') je [[vlastní jméno]] neživého přírodního objektu – např. řeky (''Svratka''), hory (''Sněžka''), kopce (''Želenický vrch'') aj. – nebo vlastní jméno člověkem vytvořeného objektu – např. sídla (vesnice: ''[[Vesnice roku|Kameničky, Šárovcova Lhota]]''; města: ''[[Poděbrady]]'', ''[[Aš]]''), [[Seznam přehradních nádrží v Česku|přehradní nádrže]] (''Orlík'', ''Rozkoš'') –, který je na povrchu Země nebo jiného kosmického tělesa '''fixován'''.{{Citace elektronické monografie [1] => | titul = Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovistostí: toponymum [2] => | url = http://www.slovnikcuzk.eu/termin.php?jazykova_verze=&tid=4935&l=toponymum [3] => | vydavatel = VÚGTK [4] => | datum přístupu = 2023-10-21 [5] => }} [6] => [7] => Za toponyma jsou považována vlastní jména pozemských objektů, které leží v krajině a jsou kartograficky fixovatelné v mapových dílech (mapách). Toponyma zahrnují i názvy objektů mimozemských, tzv. [[kosmonymum|kosmonyma]] (''[[Halleyova kometa]]'', ''[[Jupiter (planeta)|Jupiter]]'', ''[[Galaxie v Andromedě|Andromeda]]'', ''[[Mare Tranquillitatis|Moře klidu]]'').Tabakovičová, Michaela. Kosmonymum. In: KARLÍK, Petr, ed., NEKULA, Marek, ed. a PLESKALOVÁ, Jana, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 28. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/KOSMONYMUM [8] => [9] => Toponyma jsou [[Slovní druh|slovnědruhově]] vždy substantiva, tzn. [[Podstatné jméno|podstatná jména]], i když formou ukazují na jiný původ, např. [[přídavné jméno|adjektivní]] (pole zvané ''Dlouhé''), [[číslovky|číslovkový]] (pozemky ''Trojí'', ''Osmý'') nebo mají podobu víceslovného pojmenování (''Velká obecní pastva'').PLESKALOVÁ Jana. Toponymum. In: KARLÍK, Petr, ed., NEKULA, Marek, ed. a PLESKALOVÁ, Jana, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 28. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/TOPONYMUM [10] => [11] => Hlavní funkcí toponym je jednoznačně pojmenovat konkrétní objekt a odlišit ho od ostatních objektů dané třídy. Potřeba rozlišovat v určité lidské společnosti živé i neživé objekty je stará jako lidstvo samo, neboť dosud nebylo objeveno [[etnikum]] (zaniklé ani současné), které by neužívalo vlastní jména (především osobní jména a toponyma). [12] => [13] => Kromě [[lingvistika|jazykovědného oboru]] nazvaného [[toponomastika]] se toponymy zabývá [[geografie]] a [[kartografie]]. Z hlediska geografie je toponymum také [[vlastní jméno]] zeměpisné, název neživého objektu fixovaného v [[krajina|krajině]], který je kartograficky zakreslitelný do [[mapa|mapy]], vedený v rámci [[Geografický informační systém|geografického informačního systému]], např. název [[světadíl]]u, [[stát]]u, [[pohoří]], [[řeka|řeky]], lidského [[sídelní útvar|sídla (sídliště)]] atd. [14] => [15] => == Druhy vlastních jmen zeměpisných == [16] => * [[Choronymum|Choronyma]] jsou vlastní jména větších zeměpisných celků přírodního (''Evropa'') nebo administrativního charakteru (''Česká republika''). [17] => * [[Oikonymum|Oikonyma]], vlastní jména '''místní''', jsou názvy obydlených objektů a míst, ať už existujících, či zaniklých, tj. názvy měst, vsí, osad, samot, jednotlivých domů apod. Například ''Brno'', ''Lhota Chocholatá'', osada ''Amerika'', samota ''U Silnických'', dům ''U Zelené žáby''), viz [[označování domů]]. [18] => * [[Anoikonymum|Anoikonyma]], vlastní jména '''pomístní''', jsou názvy zeměpisných objektů nesídlištní povahy, např. vlastní jména řek, pohoří, pozemků, cest atd. Například ''Vltava'', ''Šumava'', ''Krakonošovo'', ''Budkovská cesta''). [19] => ** [[Hydronymum|Hydronyma]] jsou vlastní jména vod – vodních toků, vodních ploch a jejich částí, některých vodních děl atd. [20] => ** [[Oronymum|Oronyma]] jsou vlastní jména prvků vertikální členitosti zemského povrchu, například hor a pohoří, údolí, nížin, sedel atd. [21] => ** Pozemková jména jsou zejména názvy polí, lesů, luk a podobně. [22] => ** Jména drobných přírodních útvarů a předmětů v krajině (důležitých pro orientaci, památkově cenných atd.). [23] => ** [[Hodonymum|Hodonyma]] jsou vlastní jména dopravních cest. [24] => ** [[Označování ulic a veřejných prostranství|Názvy veřejných prostranství]] jsou názvy [[ulice|ulic]], [[náměstí]], [[nábřeží]], [[most]]ů, [[tunel]]ů, [[sad]]ů, [[park]]ů, případně jiných veřejných prostranství, která zpravidla stanoví obec svým rozhodnutím. Názvy ulic apod. jsou zároveň hodonyma, používá se i termín [[Urbanonymum|urbanonyma]]. [25] => [26] => == Místní jména osobní == [27] => Termín '''místní jméno''' se používá také pro [[příjmení]] odvozená od místa původu nebo bydliště. Tato místní jména nejsou toponymy, ale [[antroponymum|antroponymy]]. Například ''[[Čech (příjmení)|Čech]]'', ''[[Kozohorský]]'', ''[[Němec (příjmení)|Němec]]'', ''[[Meitner]]'', ''[[Prostějovský]]'', ''[[Prager]]'', ''[[Pražák]]'' atd. [28] => [29] => == Šlechtický predikát == [30] => Z toponym označujících hlavní sídla šlechticů se odvozoval tzv. [[Přídomek|šlechtický predikát]] čili přídomek (též šlechtický přídomek, šlechtický atribut). [31] => [32] => Ve 13. století, tedy zanedlouho po vyhlášení tzv. [[Statuta Konrádova|Statut]] (1189), jimiž kníže [[Konrád II. Ota]] potvrdil dědičnost držby šlechtických statků, se jako samostatný druh [[příjmí]] (předchůdce dnešních příjmení) vyčlenil [[Přídomek|šlechtický predikát]]. Kromě funkce pojmenovací a identifikační plnil funkci sociálně zařazující (klasifikující), neboť zároveň demonstroval držbu pozemků, urozenost a přináležitost k určitému rodu. Odvozoval se z toponym označujících hlavní sídla šlechticů a užíval se v podobě předložka + toponymum (van, van de, van der, van den, von, z; [[Ludwig van Beethoven]], [[Donny van de Beek]], [[Ludwig Mies van der Rohe]], [[Max von Sydow]], [[Jindřich z Lipé]]). Člověk mohl být nazván i pomocí dvou rodových sídel (Jan z Cimburga a z Tovačova). Tento pojmenovací typ (oficiální osobní jméno + výraz lokalizující) byl u šlechty nejčastější a nejustálenější, v průběhu 14. a 15. století se stal téměř závazným. Často jej doprovázelo osobní příjmí (Jan Roháč z Dubé). [[Česká šlechta|Šlechta]] byla první společenskou vrstvou, u níž se příjmí stabilizovalo. [33] => [34] => == Odkazy == [35] => === Reference === [36] => [37] => === Literatura === [38] => * DAVID, Jaroslav. Urbanonymum. In: KARLÍK, Petr, ed., NEKULA, Marek, ed. a PLESKALOVÁ, Jana, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 28. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/URBANONYMUM [39] => * {{Citace monografie | příjmení = Karlík | jméno = Petr | příjmení2 = Nekula | jméno2 = Marek | příjmení3 = Pleskalová | jméno3 = Jana, eds | rok = 2002 | titul = Encyklopedický slovník češtiny | vydavatel = Nakl. Lidové noviny | místo = Praha | typ kapitoly = heslo | kapitola = Toponymum | strany = 491 | isbn = 80-7106-484-X}} [40] => * KLOUDOVÁ, Martina a PLESKALOVÁ Jana. Šlechtický predikát. In: KARLÍK, Petr, ed., NEKULA, Marek, ed. a PLESKALOVÁ, Jana, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 24. 3. 2022]. Přístup z: https://www.czechency.org/slovnik/letter/%C5%A0 [41] => * PLESKALOVÁ Jana. Toponymum. In: KARLÍK, Petr, ed., NEKULA, Marek, ed. a PLESKALOVÁ, Jana, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 28. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/TOPONYMUM [42] => * ŠRÁMEK, Rudolf. ''Úvod do obecné onomastiky.'' Brno: Masarykova univerzita, 1999. 191 s. ISBN 80-210-2027-X. [43] => * TABAKOVIČOVÁ, Michaela. Kosmonymum. In: KARLÍK, Petr, ed., NEKULA, Marek, ed. a PLESKALOVÁ, Jana, ed. ''CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny.'' 2017 [cit. 28. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/KOSMONYMUM [44] => [45] => === Související články === [46] => * [[Toponomastika]] [47] => * [[Geografické jméno]] [48] => * [[Geografické jméno#Geonames|databáze GEONAMES]] [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Wikislovník|heslo=toponymum}} [52] => * [[Marek Nekula]]: ''Toponyma a ideologie'', dostupné [http://www.bohemicum.de/fileadmin/Downloads/nekula/18_Jazyk_a_jeho_promeny_Nekula.pdf online] [53] => [54] => {{Pahýl}} [55] => {{Slovní druh}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => [58] => [[Kategorie:Místní jména| ]] [59] => [[Kategorie:Jména]] [60] => [[Kategorie:Kartografie]] [] => )
good wiki

Toponymum

Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu - např. řeky (Svratka), hory (Sněžka), kopce (Želenický vrch) aj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vlastní jméno','Přídomek','pohoří','sad','Galaxie v Andromedě','Urbanonymum','sídelní útvar','Anoikonymum','most','Oikonymum','Označování ulic a veřejných prostranství','náměstí'

Most

Náměstí

Pohoří

Přídomek

Sad