Array ( [0] => 15496208 [id] => 15496208 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Toužim [uri] => Toužim [3] => Toužim, zimní 2010d (15)mm.jpg [img] => Toužim, zimní 2010d (15)mm.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Toužim je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, poblíž hranic s Německem. Leží v údolí řeky Ohře a je obklopeno kopci Krušných a Doupovských hor. Město má bohatou historii, sahající až do 12. století, kdy se Toužim stala důležitým obchodním centrem. V průběhu dějin město prošlo několika majiteli až se stalo součástí českého království. Toužim se stala známou také díky zdejšímu zámku, který je příkladem barokní architektury. Dnes je město prostředkem průmyslů jako je textilní výroba či strojírenství. Mezi nejvýznamnější památky v Toužimi patří kromě zámku například kostel sv. Václava a historické domy ve starém městě. Město je také významným turistickým cílem díky své poloze v krásné přírodě a možnostem pro outdoorové aktivity. [oai] => Toužim je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, poblíž hranic s Německem. Leží v údolí řeky Ohře a je obklopeno kopci Krušných a Doupovských hor. Město má bohatou historii, sahající až do 12. století, kdy se Toužim stala důležitým obchodním centrem. V průběhu dějin město prošlo několika majiteli až se stalo součástí českého království. Toužim se stala známou také díky zdejšímu zámku, který je příkladem barokní architektury. Dnes je město prostředkem průmyslů jako je textilní výroba či strojírenství. Mezi nejvýznamnější památky v Toužimi patří kromě zámku například kostel sv. Václava a historické domy ve starém městě. Město je také významným turistickým cílem díky své poloze v krásné přírodě a možnostem pro outdoorové aktivity. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Toužim [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ041 [4] => | obec s rozšířenou působností = [[Karlovy Vary]] [5] => | pověřená obec = Toužim [6] => | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [7] => | okres = Karlovy Vary [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 364 01 [10] => | počet částí obce = 16 [11] => | počet katastrálních území = 16 [12] => | počet ZSJ = 22 [13] => | adresa = Sídliště 428
364 01 Toužim [14] => | e-mail = touzim@touzim.cz [15] => | starosta = Alexandr Žák [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | mapa = Touzim KV CZ.png [18] => }} [19] => '''Toužim''' ({{Vjazyce2|de|''Theusing''}}) je [[město]] v [[Okres Karlovy Vary|okrese Karlovy Vary]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]]. Nachází se v [[Tepelská vrchovina|Tepelské vrchovině]], 36 kilometrů jihovýchodně od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a 51 kilometrů severozápadně od [[Plzeň|Plzně]]. Protéká jí řeka [[Střela (řeka)|Střela]] a v okolí města se nachází množství rybníků. [20] => [21] => Toužim je největším a nejvýznamnějším hospodářským a sídelním střediskem jižní části okresu Karlovy Vary. Má status města a je [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obcí s pověřeným městským úřadem]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Název == [24] => Název města je odvozen z osobního jména ''Túžim'' ve významu Toužimův dvůr. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno objevuje ve tvarech: Tuzyn (1354), Tussim (1357), Tuzim (1369–1399), Tussin (okolo roku 1405), zu Teussee (1475), „výsady městečka Túžimi“ (1481), Tauzim (1538), na Tauzymi (1558), Taužijm (1567), Teußingen (1598) a Tehusing nebo Tauřin (1847). [25] => [26] => == Historie == [27] => Místo bylo osídleno pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století, při [[Kolonizace|kolonizaci]] horního povodí [[Střela (řeka)|Střely]]. [[První písemná zmínka]] je z roku [[1354]], kdy je zde připomínáno [[probošt]]ství s kostelem svatého Jana Křtitele v majetku [[Klášter Milevsko|milevských]] [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]]. Tomu pravděpodobně předcházel kolonizační dvorec šlechtice Jiřího z Milevska, který zřejmě daroval nebo odkázal jím založenému klášteru v Milevsku. Toužim byla od počátku až do konce feudalismu správním centrem toužimského panství. Opevněného proboštství se za husitských válek zmocnili (kolem 1429) a pak i zástavně drželi (1437–1488) kališničtí [[Páni z Vřesovic|rytíři z Vřesovic]]. Ti proboštství přestavěli na gotický hrad. U hradu byla v roce 1469, po neúspěšném obléhání [[Plavenští z Plavna|pány z Plavna]], [[Útvina|útvinskými]] měšťany založena osada a na ní privilegiem panovníka [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] dne 8. července 1469 přenesena městská práva tehdy zaniklé Útviny. Kromě toho král povolil [[Jan z Vřesovic|Janovi z Vřesovic]] nové městečko opevnit. [28] => [29] => Město získali do zástavy (1489) a posléze od [[Klášter Milevsko|milevského kláštera]] do dědičné držby (1538–1565) katoličtí [[Plavenští z Plavna|páni z Plavna]], kteří dali hrad přebudovat na renesanční zámek. Toužim stala jejich hlavní venkovskou rezidencí a centrem správy rozsáhlého majetku. Panství roku 1560 zahrnovalo 32 vsí, města Toužim a [[Krásné Údolí]] a městečko Útvina. Také rozšířili městská práva: 1500 (nový znak a pečetění červeným voskem, vybírání cla a druhý výroční trh), 1536 (pivovárečný monopol). Na rozvoj města, obchodu i řemesel měl velký vliv také rozmach hornictví v [[Krušné hory|Krušnohoří]] a ve [[Slavkovský les|Slavkovském lese]]. [30] => [31] => Za [[Lobkovicové|Lobkoviců]] z [[Hasištejn]]a (1565–1623) se rozvoj města utlumoval, panství s městem bylo Lobkovicům dočasně zkonfiskováno, v roce 1623 pak nuceně odprodáno katolickému císařskému vojevůdci, [[Sasko-lauenburské vévodství|sasko-lauenburskému]] vévodovi, [[Julius Jindřich Sasko-Lauenburský|Juliovi Jindřichovi]]. Ten městu sice odpíral některá práva, ale ochránil jej před drancováním za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Vévodský dvůr podnítil rozvoj umění a uměleckých řemesel. Po přenesení rezidence a [[Patrimoniální správa|vrchnostenské správy]] do [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrova]] začal úpadek města, oživení za vlády markrabat [[Bádenské markrabství|bádenských]] (1689–1789). Dále bylo panství s městem v držení panovníka, v roce 1837 jej vydražili vévodové [[Beaufort-Spontinové|Beaufort-Spontin]]. Po skončení feudalismu se město nestalo sídlem státních orgánů. [32] => [33] => Obyvatelé města se živili řemesly a obchodem, většina z nich však současně provozovala i zemědělství (za městem stávaly Stodoly – stodolní čtvrť). Obchodovalo se na tržišti na náměstí, při týdenním čtvrtečním trhu a při výročních trzích. Řemeslnické cechy v Toužimi: cech sladovníků (1485), spojený cech kovářů, kolářů a bednářů (1563), obuvníků (1629), krejčích (1638), hrnčířů (1654), zedníků (1655), řezníků (1655), tkalců (1670), soukeníků (1687), kovářů a kolářů (po roce 1690), truhlářů, zámečníků a pekařů. [34] => [35] => V 19. století se rozvinulo obuvnictví, na které navázaly dvě malé obuvnické továrny. Železnice vybudovaná v roce 1898 podpořila další rozvoj menšího průmyslu (parní pivovar, pila, mlýn, kamenolom). [36] => [37] => Po roce 1945 došlo, podobně jako jinde v českém pohraničí, k [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení německého obyvatelstva]]. V roce 1949–1960 byla Toužim sídlem okresu (nejmenší okresní město v Československu). To přispělo k rozvoji města a jeho růstu, vybudovány nové průmyslové podniky (STS, OZAP, Triola), rozšířena pila. Toužim se stala sídlem spotřebního družstva [[Jednota]] s velkoskladem a Oblastního podniku služeb Toužim. Zemědělskou velkovýrobu rozvíjel místní státní statek. Pro zaměstnance nových podniků bylo severně od historického jádra vybudováno panelové sídliště s občanskou vybaveností. [38] => [39] => V letech 2012 až 2013 probíhala rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad. Byly odstraněny původní historické i novodobé povrchy, položena nová žulová kamenná dlažba, zbudována byla nová parkoviště pro automobily, lavičky, stožáry pro osvětlení a také socha Jiřího z Poděbrad. Slavnostní otevření proběhlo 4. prosince 2013. Původní cena byla 38 588 568 Kč, ale náklady nakonec dosáhly 41 696 876 Kč. Rozpočtová cena byla 67 774 187 Kč. [40] => [41] => == Obyvatelstvo == [42] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 ve městě žilo 2 017 obyvatel (z toho 981 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 1 981 Němců a 25 cizinců. S výjimkou deseti evangelíků a 41 židů se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 933 obyvatel: 31 Čechoslováků, 1 896 Němců, jednoho Žida a pět cizinců. Převažovala římskokatolická většina (1 889 lidí) a kromě ní ve městě žili čtyři evangelíci, dva členové [[Církev československá husitská|církve československé]], 31 židů a sedm lidí bez vyznání. [43] => [44] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q56413320}} [45] => [46] => == Městská správa == [47] => === Místní části === [48] => * [[Bezděkov (Toužim)|Bezděkov]] [49] => * [[Branišov (Toužim)|Branišov]] [50] => * [[Dobrá Voda (Toužim)|Dobrá Voda]] [51] => * [[Dřevohryzy]] [52] => * [[Kojšovice]] [53] => * [[Komárov (Toužim)|Komárov]] [54] => * [[Kosmová]] [55] => * [[Lachovice (Toužim)|Lachovice]] [56] => * [[Luhov (Toužim)|Luhov]] [57] => * [[Nežichov]] [58] => * [[Políkno (Toužim)|Políkno]] [59] => * [[Prachomety]] [60] => * [[Radyně (Toužim)|Radyně]] [61] => * [[Smilov (Toužim)|Smilov]] [62] => * Toužim [63] => * [[Třebouň]] [64] => [65] => === Městské symboly === [66] => Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 22. října 2008. [67] => [68] => == Hospodářství == [69] => V Toužimi se nachází několik průmyslových podniků (např. OK STS Toužim, Obchodní zařízení Toužim, Elektromodul, ARTIFEX INSTANT) a dalších firem (např. JEDNOTA SD v Toužimi, APSA, středisko Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje, středisko Vodárny a kanalizace Karlovy Vary s ČOV, rozvodna a školící středisko ČEZ Distribuce). Z občanské vybavenosti je zde pošta, služebna Policie ČR, pracoviště Úřadu práce ČR, banky s bankovními automaty, řada obchodů a nákupních středisek, pojišťoven, restaurací a penzionů, čerpací stanice, autoopravny, zdravotní středisko, výjezdové stanoviště záchranky ÚZZS KK, stanice hasičského záchranného sboru, dům s pečovatelskou službou, základní a mateřská škola, základní umělecká škola, střední odborné učiliště, městská knihovna a infocentrum. [70] => [71] => == Doprava == [72] => Městem prochází významná regionální [[silnice I/20]] a [[silnice II/207]] a [[silnice II/198|II/198]]. Je zde jedna železniční [[Toužim (nádraží)|stanice Toužim]] na regionální [[Železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou|železniční trati Rakovník – Bečov nad Teplou]]. V [[Přílezy|Přílezích]] se nachází [[Vnitrostátní letiště|vnitrostátní]] [[Sportovní letadlo|sportovní]] [[letiště]]. [73] => [74] => V roce 2015 pravidelnou veřejnou osobní dopravu zajišťovalo 15 autobusových linek sedmi dopravců: [[ČSAD autobusy Plzeň]], [[Autobusy Karlovy Vary]], VV Autobusy, LIGNETA autobusy, AD Ligneta regionalbus (pouze jeden spoj ročně), Dopravní podnik Karlovy Vary, ČSAD Jindřichův Hradec, železniční osobní dopravu pak [[České dráhy]]. [75] => [76] => == Pamětihodnosti == [77] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Toužimi}} [78] => [[Soubor:Toužim_(7).JPG|náhled|[[Toužim (zámek)|Toužimský zámek]]]] [79] => [[Soubor:Toužim, zimní 2010d (15)mm.jpg|náhled|Radnice]] [80] => [[Soubor:Klášter Nový Dvůr - okres Karlovy Vary - Karlovarský kraj - Česká republika.jpg|náhled|[[Klášter Nový Dvůr]]]] [81] => [82] => Historická zástavba města Toužimi má status [[městská památková zóna|městské památkové zóny]]. Jde o doklad urbanistického řešení města založeného v období pozdní gotiky na území ČR. Jádrem zóny je středověké založené město vymezené hradbami, s pravidelnou uliční sítí a parcelací, se zajímavým funkčním členěním parcel a zástavby, mnoho domů obsahuje pozdně gotická jádra. Cennou součástí zóny je rozsáhlý areál dnešního zámku a významná je také dochovaná vazba volné krajiny na historické sídlo. [83] => [84] => * [[Toužim (zámek)|Areál zámku]] (Horní a Dolní zámek s pivovarem, hrázděný objekt hospodářského dvora, kočárovna, kaple sv. Kříže) – pozůstatek původně rozsáhlého komplexu tvořeného Horním a Dolním zámkem, hospodářským dvorem, pivovarem a parkem s letohrádkem. Horní zámek obsahuje zbytky proboštství a gotického [[hrad]]u, rozšířené mohutným pozdně gotickým [[palác]]em, upravovaným v 16. až 18. století (nástěnné malby), do dnešní podoby degradoval na počátku 19. století. Dolní zámek vznikl renesanční přestavbou předhradí kolem roku 1544, do dnešní podoby upraven na konci 18. století, dochování dřevěné malované stropy z roku 1653. Severně zámku je barokní pivovar z poloviny 18. století, při něm renesanční kašna a barokní kaplička sv. Kříže. V Karlovarské ulici při zámku najdeme pozůstatky Dolní městské brány zbořené v roce 1848 [85] => * Areál farního [[kostel Narození Panny Marie (Toužim)|kostela Narození Panny Marie]] – původně pozdně gotický jednolodní kostel z doby po roce 1488 s boční kaplí z roku 1699 byl v letech 1738-42 barokně přestavěn a rozšířen o patrovou sakristii s panskou oratoří stavitelem [[Johann Schmied|Johannem Schmiedem]], v roce 1752 pak rozšířen o druhou boční kapli a v letech 1774-78 barokně upraven. Do dnešní podoby byl obnoven po požáru v roce 1872. V interiéru barokní nástěnné malby iluzivních oltářů J. J. Kramolína. V areálu kostela barokní [[Kaple Olivetské hory (Toužim)|kaple Olivetské hory]] a bývalé školy čp. 8 [86] => * fara čp. 64/65 [87] => * bývalá městská [[Radnice v Toužimi|radnice]] čp. 35 – historická radnice s městským znakem nad vchodem je stavba pozdně gotického založení, upravovaná v 16.-19. stol. po požárech, s unikátním zbytkem bednění klenby ve sklepě. V minulosti byl součástí radnice i sousední dům čp. 98 s klenutou síní. [88] => * děkanství čp. 19 – barokní novostavba z let 1738–1742 [89] => * Steinbachův dům čp. 51 – pozůstatek barokní rezidence sasko-lauenburského vrchnostenského úředníka Antonína Steinbacha se starším pozdně gotickým jádrem [90] => * [[Mariánský sloup|mariánský (morový) sloup]] a městská [[kašna]] na náměstí Jiřího z Poděbrad [91] => * [[Městské opevnění (Toužim)|opevnění města]] [92] => * kaple sv. Anny [93] => * městský dům čp. 43 s renesančním portálem [94] => * můstek pod zámkem [95] => * gotické a renesanční podzemí jádra města [96] => * měšťanské domy čp. 53, 56/57, 58, 98 [97] => * předměstský dům čp. 115 [98] => * skladiště čp. 328 [99] => * bývalá měšťanská škola čp. 330 [100] => * [[Řád cisterciáků přísné observance|Cisterciácké]] (trapistické) [[Klášter Nový Dvůr|Opatství Matky Boží]] v Novém Dvoře u [[Dobrá Voda (Toužim)|Dobré Vody]] [101] => [102] => == Volný čas, kultura, sport, události == [103] => === Kultura === [104] => * Kulturní dům Sokolovna – vyhlášený západočeský hudební rockový stánek pořádá četné velmi kvalitní hudební produkce [105] => * Základní umělecká škola – dechový orchestr [106] => * Městské informační středisko a knihovna [107] => * Děkanský farní kostel Narození Panny Marie – pravidelné bohoslužby římskokatolické církve [108] => [109] => === Sport === [110] => * Aeroklub Toužim – sportovní letiště v Přílezích u Toužimi poskytuje možnosti pro motorové i bezmotorové sportovní létání včetně výcviku pilotů. [111] => * Městský sportovní areál – poskytuje dobré možnosti sportovního vyžití na volných plochách i v kryté sportovní hale včetně ubytování a občerstvení. [112] => * Veřejné přírodní koupaliště [113] => * Cykloturistika a turistika – již existující značené turistické trasy a nově připravované regionální cyklotrasy jsou ideální příležitostí poznat dosud turisticky neznámé a nepoznané končiny s krásnou přírodou a pozoruhodným kulturně historickým bohatstvím. [114] => * Skokovská stezka – poutní trasa z [[Klášter Teplá|kláštera v Teplé]] k poutnímu obrazu "Panenky Skákavé" ve [[Skoky (Žlutice)|Skocích u Žlutic]]. [115] => * Sportovní rybolov a myslivost- využívá přírodního bohatství četných rybníků a rozsáhlých lesů. [116] => [117] => === Události === [118] => * Novoroční výšlap na Třebouňák – tradiční novoroční turistické setkání na vrcholu [[Třebouňský vrch|Třebouňského vrchu]] [119] => * Den města Toužimi – kulturně společenská akce k založení města (nejbližší víkend k 8. červenci) [120] => * Radyňská cihla a Olympiáda ve vrhu Hablovkou – turisticko-sportovní akce v [[Radyně (Toužim)|Radyni]] (začátek července) [121] => * Toužimskej puchejř – tradiční turistický pochod Toužimskem (začátek září) [122] => * Toužimská pouť – tradiční kulturně společenská akce s pouťovými atrakcemi a bohatým kulturně společenským programem (nejbližší víkend k 8. září) [123] => * Dny evropského dědictví – Dny otevřených dveří památek, zpřístupnění vybraných památek města a jeho okolí (druhý víkend v září) [124] => [125] => == Osobnosti města == [126] => * [[Josef Antonín Sehling]] (1710–1756), český barokní hudební skladatel [127] => * [[Johann Zoph]] (1738–1812), rakouský vojevůdce [128] => * [[Alois Martin David]] (1757–1836), česko-německý astronom a vědec [129] => * [[Johann Wolfgang Richter]] (cca 1670 – cca 1720), česko-německý malíř [130] => [131] => == Odkazy == [132] => === Reference === [133] => [134] => {{Citace monografie [135] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [136] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [137] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [138] => | místo = Praha [139] => | rok = 1985 [140] => | počet stran = 528 [141] => | svazek = IV. Západní Čechy [142] => | kapitola = Toužim – zámek [143] => | strany = 355 [144] => }} [145] => {{Citace periodika [146] => | příjmení = Boukal [147] => | jméno = Jan [148] => | titul = Jan z Vřesovic († 1478) – ve stínu slavného otce [149] => | periodikum = Památky, příroda, život [150] => | rok = 2015 [151] => | ročník = 47 [152] => | číslo = 3 [153] => | strany = 14 [154] => | issn = 0231-5076 [155] => }} [156] => {{Citace monografie [157] => | příjmení = Profous [158] => | jméno = Antonín [159] => | odkaz na autora = Antonín Profous [160] => | příjmení2 = Svoboda [161] => | jméno2 = Jan [162] => | odkaz na autora2 = Jan Svoboda (lingvista) [163] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [164] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [165] => | místo = Praha [166] => | rok = 1957 [167] => | počet stran = 868 [168] => | svazek = IV. S–Ž [169] => | typ kapitoly = heslo [170] => | kapitola = Toužim, Theusing [171] => | strany = 351 [172] => }} [173] => {{Citace monografie [174] => | příjmení = Úlovec [175] => | jméno = Jiří [176] => | titul = Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech [177] => | vydavatel = Libri [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 2005 [180] => | počet stran = 768 [181] => | isbn = 80-7277-208-2 [182] => | svazek = 2. N–Ž [183] => | typ svazku = díl [184] => | kapitola = Toužim [185] => | strany = 510 [186] => }} [187] => {{Citace monografie [188] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [189] => | svazek = I. Čechy [190] => | vydavatel = Státní úřad statistický [191] => | místo = Praha [192] => | rok = 1924 [193] => | počet stran = 596 [194] => | vydání = 2 [195] => | strany = 234 [196] => }} [197] => {{Citace monografie [198] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [199] => | svazek = I. Země česká [200] => | vydavatel = Státní úřad statistický [201] => | místo = Praha [202] => | rok = 1934 [203] => | počet stran = 614 [204] => | strany = 361 [205] => }} [206] => {{Citace elektronické monografie [207] => | titul = Udělené symboly – Toužim [208] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/1513 [209] => | datum vydání = 2008-10-22 [210] => | datum přístupu = 2022-06-09 [211] => }} [212] => [213] => [214] => === Externí odkazy === [215] => * {{Commonscat}} [216] => * {{Wikislovník|heslo=Toužim}} [217] => * {{NK ČR|ge131105}} [218] => * {{Oficiální web}} [219] => * {{RÚIAN}} [220] => * [http://www.touzimsko.estranky.cz/ Neoficiální stránky regionu] [221] => [222] => {{Části české obce}} [223] => {{Okres Karlovy Vary}} [224] => {{Autoritní data}} [225] => {{Portály|Česko}} [226] => [227] => [[Kategorie:Toužim| ]] [228] => [[Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary]] [229] => [[Kategorie:Města v okrese Karlovy Vary]] [230] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [231] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [232] => [[Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině]] [233] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [234] => [[Kategorie:Svazek obcí Doupovské hory]] [235] => [[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]] [] => )
good wiki

Toužim

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Střela (řeka)','Karlovarský kraj','Plavenští z Plavna','Radyně (Toužim)','Klášter Milevsko','Karlovy Vary','Dobrá Voda (Toužim)','ČSAD autobusy Plzeň','kostel Narození Panny Marie (Toužim)','Tepelská vrchovina','Třicetiletá válka','Toužim (nádraží)'