Array ( [0] => 15490466 [id] => 15490466 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tradice [uri] => Tradice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Virgin Mary of Vilnius.jpg|alt=Fotografie hlavního chrámu ve Vilniusu. V tomto chrámu je umístěna černá Madona Ostrobramská.|náhled|220x220pixelů|Svatyně Panny Marie v hlavním chrámu ve Vilniusu.]] [1] => '''Tradice''' je [[Kulturní a sociální antropologie|antropologický]], [[Religionistika|religionistický]] a [[Sociologie|sociologický]] pojem, který se snaží vystihnout skutečnost, že společenské [[instituce]], způsoby [[myšlení]] a formy lidské [[zkušenost]]i jsou odevzdávané z generace na generaci, a tedy existují dřív, než se člověk narodí. Přesto, že jsou tedy kulturně specifické, společnost od společnosti se liší, mají, jak popsali [[Peter L. Berger|Peter Berger]] s [[Thomas Luckmann|Thomasem Luckmannem]], povahu objektivní skutečnosti.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Berger [3] => | jméno = Peter Ludwig [4] => | příjmení2 = Luckmann [5] => | jméno2 = Thomas [6] => | titul = Sociální konstrukce reality : pojednání o sociologii vědění [7] => | oclc = 42604830 [8] => | vydání = 1. vyd [9] => | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury [10] => | místo = Brno [11] => | rok = 1999 [12] => | počet stran = 214 [13] => | strany = 51–92 [14] => | isbn = 8085959461 [15] => | isbn2 = 9788085959468 [16] => }} V tomto smyslu mají všechny společnosti na světě své tradice a v tomto smyslu se pojem tradice velmi blíží pojmu [[Kultura|kultury]]. Vždy je ale v případě tradice třeba pracovat s tímto generačním přenosem. Například sociolog [[Edward Shils]] vymezuje přenosem přes tři generace tradici vůči [[Móda|módě]]. Móda také poskytuje vzorce pro jednání a odívání, ale nemá trvalost mezigeneračního přenosu.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Shils [18] => | jméno = Edward [19] => | titul = Tradition [20] => | oclc = 11354393 [21] => | rok = 1983, ©1981 [22] => | strany = 15–16 [23] => | isbn = 0226753263 [24] => }} Tento přenos je zachycen již v latinském slově ''tradere,'' což znamená, předávat nebo podřizovat se.{{Citace monografie [25] => | příjmení = Williams [26] => | jméno = Raymond [27] => | titul = Keywords : a vocabulary of culture and society [28] => | oclc = 11623270 [29] => | rok = 1985, ©1983 [30] => | strany = 319–320 [31] => | isbn = 0195204697 [32] => | url-access = registration [33] => | url = https://archive.org/details/keywordsvocabula00willrich [34] => }} [35] => [36] => Navzdory skutečnosti, že tradice váže celé společnosti s předchozími a následujícími generacemi, neuzavírá je v neměnnosti a [[Konzervatismus|konzervatismu]]. Ve srovnání s laickými předpoklady je totiž proměnlivá. [[Symbolický|Symbolické zdroje]], které tradici utváří, jsou zdroje pro sociální mobilizaci. Jsou silně politické. V každé společnosti a [[Kultura|kultuře]] jsou předmětem rozsáhlého [[vyjednávání]] a [[Kontroverze|sporů]]. To je dobře vidět v dynamice [[Primárně orální kultura|orálních]], čistě nepsaných tradic, jak ukázal například britský antropolog [[Jack Goody]].{{Citace periodika [37] => | příjmení = Fujda [38] => | jméno = Milan [39] => | příjmení2 = Semanová [40] => | jméno2 = Radoslava [41] => | titul = Zapisuje sa tradícia do ľudských tiel? [42] => | periodikum = HistoryWeb.sk [43] => | jazyk = sk [44] => | url = http://historyweb.dennikn.sk/clanky/detail/zapisuje-sa-tradicia-do-ludskych-tiel#.WxuwjnVfjMI [45] => }} {{Wayback|url=http://historyweb.dennikn.sk/clanky/detail/zapisuje-sa-tradicia-do-ludskych-tiel#.WxuwjnVfjMI |date=20180612142622 }} [46] => [47] => Přenos tradice je úzce spojen s [[Paměť|pamětí]]. Každý symbolický zdroj musí být nesen [[média|médiem]]. Tím může být nějaký typ [[text]]u (vyrytý do [[Stéla|kamene]], [[Hliněná tabulka|hlíny]], napsaný na [[pergamen]]i, tištěný [[tisk]]em nebo existující [[Elektronické médium|elektronicky]] atd.), nějaký typ [[Malba|obrazu]] (malovaný na [[Plátno|plátně]], nebo [[Graffiti|na zdi]], atd.), nebo jakýkoliv druh [[Artefakt (sociologie)|artefaktu]] (od [[Architektura|architektury]], po pracovní [[nástroj]]e). Nosičem tradice je i [[lidské tělo]] s jeho návyky ([[technologie těla]]) a dovednostmi. [48] => [49] => == Instituce, myšlenky, zkušenosti: Trojúhelník tradice == [50] => [[Soubor:Trojuhelnik tradice.tif|vlevo|náhled|Trojúhelník tradice podle autorů Satishe Saberwala a Supriy Varmové; SABERWAL, Satish - VARMA, Supriya. "Introduction". In: iid. (eds.). ''Traditions in Motion: Religion and Society in History''. New Delhi: Oxford University Press 2005. 1-20: 5.]] [51] => V obecném sociologickém smyslu, znamená ''[[institucionalizace]]'' vytváření obecných vzorců jednání a myšlení v jakékoli společnosti a kultuře. Proto všechny společnosti jsou založeny spíše na repetici než na inovaci. Ačkoliv k té, samozřejmě, dochází kontinuálně. Kultury existují v napětí mezi tendencí ke změnám a tendencí k zachování stávajících společenských [[Sociální řád|pořádků]] (včetně existujících společenských [[Hierarchie|hierarchií]] a dalších [[Mocenský vztah|mocenských vztahů]]).{{Citace monografie [52] => | příjmení = Saberwal [53] => | jméno = Satish [54] => | příjmení2 = Varma [55] => | jméno2 = Supriya [56] => | titul = Traditions in motion : religion and society in history [57] => | url = https://archive.org/details/traditionsinmoti0000unse [58] => | oclc = 60559898 [59] => | rok = 2005 [60] => | kapitola = Introduction [61] => | strany = [https://archive.org/details/traditionsinmoti0000unse/page/n1 1]-22 [62] => | isbn = 0195669150 [63] => }} [64] => [65] => [[Instituce]] v užším slova smyslu představují v dané společnosti zaužívané způsoby jednání a dosahování výsledků tohoto jednání (včetně [[Nezamýšlené důsledky|nezamýšlených důsledků]]). Proto jsou instituce v úzkém slova smyslu propojeny s institucionalizovanými způsoby myšlení, se sociálně sdílenými [[představa]]mi. Sociální vzory, ale zahrnují též formy lidské [[zkušenost]]i. Někdo, kdo [[Socializace|nevyrostl v křesťanské]] tradici, nebo v intenzivním kontaktu s ní, například těžko zakusí mystické setkání s [[Maria (matka Ježíšova)|Pannou Marií]]. Takto jsou ''instituce'', ''představy'' a ''zkušenosti'' vzájemně propojené tak, že změna ''představ'' v průběhu času způsobí změnu s nimi svázané ''instituce'', stejně jako promění i kulturně dostupné ''zkušeností''.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Saberwal [67] => | jméno = Satish [68] => | příjmení2 = Varma [69] => | jméno2 = Supriya [70] => | titul = Traditions in motion : religion and society in history [71] => | url = https://archive.org/details/traditionsinmoti0000unse [72] => | oclc = 60559898 [73] => | rok = 2005 [74] => | kapitola = Introduction [75] => | strany = [https://archive.org/details/traditionsinmoti0000unse/page/5 5] [76] => | isbn = 0195669150 [77] => }} [78] => [79] => == Faktory změn tradice == [80] => Edward Shils popsal několik faktorů, změn v tradici. Některé označil jako ''endogenní'', tj. působící uvnitř tradice, a jiné jako ''exogenní'', tj. působící na tradice zvenčí.{{Citace monografie [81] => | příjmení = Shils [82] => | jméno = Edward [83] => | titul = Tradition [84] => | oclc = 11354393 [85] => | rok = 1983, ©1981 [86] => | strany = 213–261 [87] => | isbn = 0226753263 [88] => }} [89] => [90] => === Vnitřní === [91] => Vnitřní faktory změny v tradici tedy vychází z nitra dané tradice.{{Citace monografie [92] => | příjmení = Shils [93] => | jméno = Edward [94] => | titul = Tradition [95] => | oclc = 11354393 [96] => | rok = 1983, ©1981 [97] => | strany = 213 [98] => | isbn = 0226753263 [99] => }} [100] => [101] => ==== Racionalizace a opravy ==== [102] => Tento typ změn je zpravidla daný potřebami členů tradice, nejčastěji nutností inovovat používané nástroje a pracovní postupy. Pod tento typ změn Shils zahrnuje změny vytvořené institucemi zaměřenými na inovaci, nejčastější plánované nebo náhodné inovace v oblasti [[Věda|vědy]] a [[Technologie|technologií]]. Ale spadají sem i reformy v [[Náboženství|náboženských]] tradicích a v [[Politika|politice]].{{Citace monografie [103] => | příjmení = Shils [104] => | jméno = Edward [105] => | titul = Tradition [106] => | oclc = 11354393 [107] => | rok = 1983, ©1981 [108] => | strany = 213–228 [109] => | isbn = 0226753263 [110] => }} [111] => [112] => ==== Protitradiční agenda ==== [113] => Hodně [[Sociální hnutí|hnutí]] odmítá tradicionalistický konzervatismus, a proto vědomě usilují o kulturní a mocenské změny. Samozřejmě, k uskutečnění těchto změn musí daná hnutí dosáhnout skutečného politického úspěchu.{{Citace monografie [114] => | příjmení = Shils [115] => | jméno = Edward [116] => | titul = Tradition [117] => | oclc = 11354393 [118] => | rok = 1983, ©1981 [119] => | strany = 228–239 [120] => | isbn = 0226753263 [121] => }} [122] => [123] => === Vnější === [124] => Vnější faktory změn představují změny vlivem okolního sociálního, kulturního, [[Životní prostředí|přírodního]], [[Ekonomika|ekonomického]] a politického prostředí.{{Citace monografie [125] => | příjmení = Shils [126] => | jméno = Edward [127] => | titul = Tradition [128] => | oclc = 11354393 [129] => | rok = 1983, ©1981 [130] => | strany = 240 [131] => | isbn = 0226753263 [132] => }} [133] => [134] => ==== Změny zapříčiněné setkáním tradic ==== [135] => Společnosti nežijí odděleně, nevyhnutelně se setkávají. Tím pádem se setkávají i různé tradice. Tím se vzájemně ovlivňují. Sem nespadají jen technologické změny v důsledku [[Dovoz|importů]], ale také například [[Synkretismus|náboženský synkretismus]].{{Citace monografie [136] => | příjmení = Shils [137] => | jméno = Edward [138] => | titul = Tradition [139] => | oclc = 11354393 [140] => | rok = 1983, ©1981 [141] => | strany = 240–258 [142] => | isbn = 0226753263 [143] => }} [144] => [145] => ==== Změny životních podmínek ==== [146] => I tradice musí být funkční ve vztahu ke způsobu života. Proto k výrazným proměnám tradice dochází také při změně [[Globální oteplování|klimatických podmínek]] nebo rozvoji jiného způsobu života. Například: mnohé původně [[Kočovnictví|kočovné společnosti]], se postupně začaly usazovat a přecházely na zemědělství. Také [[moderní společnost]]i prošly řadou změn v důsledku významných technologických objevů. Vynález [[Parní stroj|parního stroje]], vznik průmyslu založeného na [[Fosilní palivo|fosilních palivech]] a [[Těžký průmysl|těžkého průmyslu]] umožněného existencí železniční [[Infrastruktura|infrastruktury]], centralizace [[Železniční uzel|železničních uzlů]] například vedlo k [[Lidská migrace|migraci]] obyvatelstva z [[venkov]]a do nových [[Průmysl|průmyslových center]] (tzv. [[urbanizace]]).{{Citace monografie [147] => | příjmení = Shils [148] => | jméno = Edward [149] => | titul = Tradition [150] => | oclc = 11354393 [151] => | rok = 1983, ©1981 [152] => | strany = 258–261 [153] => | isbn = 0226753263 [154] => }} [155] => [156] => == (Re)konstrukce tradice == [157] => Tradice obvykle neexistují bezprostředně jen samy o sobě. Jsou to také lidmi uvědomované skutečnosti. Tento aspekt tradice je velmi dobře znám z moderní společnosti. V ní může "tradice" fungovat jako politický argument. Tak je "tradice" využívána zejména v kontextu konzervativní politiky. Asi nejznámějším případem (re)konstrukce tradice jsou nacionalismy. [[Nacionalismus]] je ideologie [[Národní stát|moderního národního státu]]. Tato [[ideologie]] k svému důvěryhodnému používání potřebuje rozsáhlou práci zejména [[Intelektuál]]ů. Období intenzivní národotvorné činnosti jsou obecně známá pod výrazem ''[[národní obrození]]''.{{Citace monografie [158] => | příjmení = Hroch [159] => | jméno = Miroslav [160] => | titul = Social preconditions of national revival in Europe : a comparative analysis of the social composition of patriotic groups among the smaller European nations [161] => | url = https://archive.org/details/socialpreconditi0000hroc [162] => | oclc = 10723793 [163] => | rok = 1985 [164] => | isbn = 0521228913 [165] => }} [166] => [167] => Národní obrození potřebovala dosáhnout několika věcí, a to: [[Národní jazyk|kodifikace národního jazyka]],{{Citace monografie [168] => | příjmení = Thiessová [169] => | jméno = Anne-Marie [170] => | titul = Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století [171] => | oclc = 187296193 [172] => | vydání = 1. vyd [173] => | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) [174] => | místo = Brno [175] => | rok = 2007 [176] => | počet stran = 263 [177] => | strany = 59–70 [178] => | isbn = 9788073251185 [179] => | isbn2 = 8073251183 [180] => }} rekonstrukce [[Folklór|lidové kultury]]{{Citace monografie [181] => | příjmení = Thiessová [182] => | jméno = Anne-Marie [183] => | příjmení2 = [184] => | jméno2 = [185] => | titul = Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století [186] => | oclc = 187296193 [187] => | vydání = 1. vyd [188] => | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) [189] => | místo = Brno [190] => | rok = 2007 [191] => | počet stran = 263 [192] => | strany = 71–88 [193] => | isbn = 9788073251185 [194] => | isbn2 = 8073251183 [195] => }} a rekonstrukci národní historie.{{Citace monografie [196] => | příjmení = Thiessová [197] => | jméno = Anne-Marie [198] => | příjmení2 = [199] => | jméno2 = [200] => | titul = Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století [201] => | oclc = 187296193 [202] => | vydání = 1. vyd [203] => | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) [204] => | místo = Brno [205] => | rok = 2007 [206] => | počet stran = 263 [207] => | strany = 113–138 [208] => | isbn = 9788073251185 [209] => | isbn2 = 8073251183 [210] => }} [211] => [212] => Nacionalismy se zabývali významní badatelé jako [[Ernest Gellner]],{{Citace monografie [213] => | příjmení = Gellner [214] => | jméno = Ernest [215] => | příjmení2 = [216] => | jméno2 = [217] => | titul = Národy a nacionalismus [218] => | oclc = 228371603 [219] => | vydání = [220] => | vydavatel = Josef Hříbal [221] => | místo = [222] => | rok = 1993 [223] => | počet stran = 158 [224] => | strany = [225] => | isbn = 8090089291 [226] => }} [[Benedict Anderson]]{{Citace monografie [227] => | příjmení = Anderson [228] => | jméno = Benedict [229] => | příjmení2 = [230] => | jméno2 = [231] => | titul = Imagined communities : reflections on the origin and spread of nationalism [232] => | url = https://archive.org/details/imaginedcommunit0000ande_s3l3 [233] => | oclc = 11443332 [234] => | vydání = [235] => | vydavatel = Verso [236] => | místo = London [237] => | rok = 1983 [238] => | počet stran = [239] => | strany = [240] => | isbn = 0860910598 [241] => }} a [[Miroslav Hroch]].{{Citace monografie [242] => | příjmení = Hroch [243] => | jméno = Miroslav [244] => | příjmení2 = [245] => | jméno2 = [246] => | titul = Národy nejsou dílem náhody : příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů [247] => | oclc = 656364693 [248] => | vydání = [249] => | vydavatel = SLON [250] => | místo = Praha [251] => | rok = 2009 [252] => | počet stran = [253] => | strany = [254] => | isbn = 9780521228916 [255] => }} [256] => [257] => == Paměť a tradice == [258] => Tradice ke svému přenášení potřebuje [[paměť]]ová [[média]]. Různá média ale mají odlišný dopad na možnosti zachovávání a předávání tradic. Tato média jsou materiálními nosiči tradic a jejich vliv na dynamiku tradice závisí právě na jejich stabilitě a formě jejich materiality. [259] => [260] => === Paměť artefaktů === [261] => [[Soubor:The shoes of a guru.jpg|alt=Fotografie: střevíce duchovního učitele (guru) jako předmět úcty uložené na zdobný polštářek u postele v místnosti jíž obýval.|náhled|Tradice nesená artefaktem: střevíce duchovního učitele (guru) v místnosti jíž obýval.]] [262] => Hmotné objekty mají díky své materialitě dobré předpoklady pro to, aby nesly tradici mnohem déle než několik generací. Skvělým příkladem jsou budovy. Většinou jsou příliš drahé na to, aby se v každé generaci bouraly a stavěly nové. Proto často nesou časem i stavební postupy a [[vkus]] dávných generací.{{Citace monografie [263] => | příjmení = Shils [264] => | jméno = Edward [265] => | příjmení2 = [266] => | jméno2 = [267] => | titul = Tradition [268] => | oclc = 11354393 [269] => | vydání = [270] => | vydavatel = [271] => | místo = [272] => | rok = 1983, ©1981 [273] => | počet stran = [274] => | strany = 63–64 [275] => | isbn = 0226753263 [276] => }} [277] => [278] => Ještě trvalejší je [[infrastruktura]] a [[topografie]] [[Sídelní útvar|osídlení]]. Infrastrukturu je obtížné vybudovat. Stojí velké peníze a také úsilí v procesu vyjednávání s lidmi v její blízkosti, nebo s těmi, přes jejichž pozemky má vést. Organizace (topografie) [[sídelní útvar|sídel]] se navíc obtížně plánuje. Lidé osidlují a organizují místo, kde žijí, živelně. A to, jak své [[životní prostředí]] uspořádají nese následně důsledky pro další rozvoj sídel: Jak široké jsou ulice? Jak jsou domy uspořádané kolem center koncentrujících důležitou obecní, ekonomickou a politickou infrastrukturu? Jaké cesty vedou kolem a jak dlouho trvá cesta do regionálního centra obchodu a státní správy?{{Citace monografie [279] => | příjmení = Shils [280] => | jméno = Edward [281] => | příjmení2 = [282] => | jméno2 = [283] => | titul = Tradition [284] => | oclc = 11354393 [285] => | vydání = [286] => | vydavatel = [287] => | místo = [288] => | rok = 1983, ©1981 [289] => | počet stran = [290] => | strany = 64–68 [291] => | isbn = 0226753263 [292] => }} [293] => [294] => Stejně tak veřejně umístěné památníky, umělecké předmět nebo symboly kolektivní [[identita (sociologie)|identity]] jako jsou [[Vlajka|vlajky]], [[Znak (heraldika)|znaky]] atd. Nemělo by proto překvapit, že kolem všech těchto věcí vznikají ve společnosti [[Politika|politické]] [[Kontroverze|spory]].{{Citace monografie [295] => | příjmení = Saberwal [296] => | jméno = Satish [297] => | příjmení2 = Varma [298] => | jméno2 = Supriya [299] => | titul = Traditions in motion : religion and society in history [300] => | url = https://archive.org/details/traditionsinmoti0000unse [301] => | oclc = 60559898 [302] => | rok = 2005 [303] => | isbn = 0195669150 [304] => }} [305] => [306] => Do této kategorie musí být umístěny i [[Nástroj|pracovní nástroje]]. [[Etnologie|Etnologové]] rádi studují tvary [[Radlice|radlic]], [[truhlář]]ského [[Nástroj|náčiní]], nebo podoby [[luk]]ů, aby mohli zkoumat technologický vývoj v různých oblastech života a šíření kulturních vlivů mezi regiony. Nástroje jsou navíc úzce spojené s lidským tělem a jeho [[Techniky těla|technikami]]. Dnes oblíbenou oblastí antropologického, sociologického a religionistického výzkumu je tzv. vtělení ([[embodiment]]). Ten přichází s poznáním, že tělo má svou vlastní inteligenci, schopnost osvojovat si a vybavovat [[poznání]]. Důležitým badatelem v této oblasti je [[Thomas J. Csordas]].{{Citace monografie [307] => | příjmení = Csordas [308] => | jméno = Thomas J. [309] => | příjmení2 = [310] => | jméno2 = [311] => | titul = Embodiment and experience : the existential ground of culture and self [312] => | oclc = 29521547 [313] => | vydání = [314] => | vydavatel = [315] => | místo = [316] => | rok = 1994 [317] => | počet stran = [318] => | strany = [319] => | isbn = 0521452562 [320] => }} Tělo je tedy též prostředek uchovávání a přenášení tradice. A nejde tu primárně o to, že na sobě nese krajově specifické [[Ozdoba|ozdoby]] (například, [[oděv]], [[náušnice]] nebo [[tetování]]), ale především o jeho nutnou součinnost s nástroji. Klasik sociologie a antropologie [[Marcel Mauss]] si v průběhu první světové války všiml, že francouzští a angličtí vojáci nebyli schopni kopat zákopy vzájemně vypůjčenými lopatkami. Divize tedy musela měnit 8000 lopatek při každé výměně francouzských a britských vojáků. Jejich těla nebyla uzpůsobena pro použití nástroje z jiné kulturní tradice.{{Citace periodika [321] => | příjmení = Mauss [322] => | jméno = Marcel [323] => | titul = Les techniques du corpse [324] => | periodikum = Journal de Psychologie [325] => | datum = [326] => | ročník = 32 [327] => | číslo = 3–4 [328] => | strany = 6 [329] => | url = http://classiques.uqac.ca/classiques/mauss_marcel/socio_et_anthropo/6_Techniques_corps/techniques_corps.pdf [330] => }}{{Citace elektronické monografie [331] => | příjmení = Mauss [332] => | jméno = Marcel [333] => | titul = Techniques of the body [334] => | url = https://monoskop.org/images/c/c4/Mauss_Marcel_1935_1973_Techniques_of_the_Body.pdf [335] => | vydavatel = [336] => | místo = [337] => | datum vydání = [338] => | datum přístupu = 2018-06-29 [339] => }} [340] => [341] => === Paměť v orálních kulturách === [342] => [[Soubor:Lord Shiva Savain.jpg|vlevo|náhled|Tradice nesená obrazem: Zobrazení Pána jógy (Jógéšvary; boha Šivy) na stěně gufy, tj. poustevny obývané guruem jedné ze siddhi-jógových tradic v Indii.]] [343] => [[Primární orálita|Primárně orální]] kultury nemají [[písmo]] a musí spoléhat na to, co si lze pamatovat bez něj. Tradice v primárně orálních kulturách je proto velmi proměnlivá a vázaná na [[Embodiment|vtělení]], ústně tradované [[genealogie]], [[Pranostika|pranostiky]], [[rčení]] a [[rituál]]ní performance. Celkově má tendenci být velmi těsně spojena se situací přednesu, práce a vykonávání rituálů, a proto se může snadno měnit.{{Citace monografie [344] => | příjmení = Ong [345] => | jméno = Walter J. [346] => | příjmení2 = [347] => | jméno2 = [348] => | titul = Technologizace slova : mluvená a psaná řeč [349] => | oclc = 85715882 [350] => | vydání = Vyd. české 1 [351] => | vydavatel = Karolinum [352] => | místo = Praha [353] => | rok = [354] => | počet stran = 236 [355] => | strany = 157–174 [356] => | isbn = 8024611244 [357] => | isbn2 = 9788024611242 [358] => }} [359] => [360] => === Psaní a tisk === [361] => Psaní na hliněné destičky, [[papyrus]], [[Palmový list|palmové listy]] nebo [[pergamen]] je [[technologie]], která dává tradicím nové možnosti přenosu a šíření. Samotné psaní umožňuje opakovaně se vracet k napsanému a tímto způsobem umožňuje vznik [[Logika|formální logiky]], [[účetnictví]], [[Státní správa|státní byrokracie]] a [[Věda|vědeckého myšlení]].{{Citace monografie [362] => | příjmení = Goody [363] => | jméno = Jack [364] => | příjmení2 = [365] => | jméno2 = [366] => | titul = The Logic of Writing and the Organization of Society [367] => | url = https://books.google.sk/books?id=9Kn8dVDrF50C&redir_esc=y [368] => | vydání = [369] => | vydavatel = [370] => | místo = [371] => | rok = 1986 [372] => | počet stran = [373] => | strany = [374] => | isbn = 9780521339629 [375] => | poznámka = Google-Books-ID: 9Kn8dVDrF50C [376] => | jazyk = en [377] => }} Na druhou stranu, text získává posvátnou moc a většinu inovací je třeba dělat prostřednictvím [[komentář]]ů, které vytváří dojem, že všechny tyto inovace zamýšlel již autor původního textu.{{Citace monografie [378] => | příjmení = Foucault [379] => | jméno = Michel [380] => | příjmení2 = [381] => | jméno2 = [382] => | titul = Diskurs ; Autor ; Genealogie : tři studie [383] => | oclc = 1028184607 [384] => | vydání = [385] => | vydavatel = Svoboda [386] => | místo = Praha [387] => | rok = 1994 [388] => | počet stran = [389] => | kapitola = Řád diskursu [390] => | strany = 16–17 [391] => | isbn = 8020504060 [392] => }} Nicméně studia komentářové literatury, pokud je možné ji datovat, je efektivním způsobem studia dějin myšlení. [393] => [394] => Tisk pomocí [[Johannes Gutenberg|Gutenbergova]] [[knihtisk]]u a pozdějších technologií tisku je další velmi významnou technologickou inovací. Walter Ong nepřehání, když mluví o knihtisku jako o první moderní [[Výrobní linka|výrobní lince]]. Rozdíl mezi Gutenbergovým knihtiskem a staršími tiskovými technikami spočívá v tom, že v Gutenbergově technologii není třeba vyrývat celé stránky do jednoho kusu dřeva. Jsou totiž skládány z jednotlivých písmenek, která jsou složena do výsledné formy. Nastavení textu pro tisk je proto možné snadno měnit, a následně tisknout na papír pomocí [[lis]]u, a to v masovém měřítku.{{Citace monografie [395] => | příjmení = Ong [396] => | jméno = Walter J. [397] => | příjmení2 = [398] => | jméno2 = [399] => | titul = Technologizace slova : mluvená a psaná řeč [400] => | oclc = 85715882 [401] => | vydání = [402] => | vydavatel = [403] => | místo = [404] => | rok = 2006 [405] => | počet stran = [406] => | strany = 136–137 [407] => | isbn = 8024611244 [408] => }} [409] => [410] => === Elektronické kultury === [411] => Specifika elektronického pamatování podrobně analyzoval sociolog [[Manuel Castells]]. Zabýval se zvláštními vlastnostmi elektronických nosičů informace stejně, jako sociálně a mocensky specifickou architekturou internetu. Souhrnně naší současnost označil jako [[Kultura reálné virtuality|kulturu reálné virtuality]].{{Citace monografie [412] => | příjmení = Castells [413] => | jméno = Manuel [414] => | příjmení2 = [415] => | jméno2 = [416] => | titul = The rise of the network society [417] => | url = https://archive.org/details/riseofnetworksoc0000cast [418] => | oclc = 43790713 [419] => | vydání = 2 [420] => | vydavatel = Blackwell Publishers [421] => | místo = Oxford [422] => | rok = 1996 [423] => | počet stran = xxix, 594 pages [424] => | strany = [https://archive.org/details/riseofnetworksoc0000cast/page/355 355]-406 [425] => | isbn = 0631221409 [426] => | isbn2 = 9780631221401 [427] => }} [428] => [429] => Již před Castellsem [[John B. Thompson]] ukázal některé změny, které do kultury vnáší televize a rozhlas. Mluvil v této souvislosti o tzv. [[Sekundární oralita|sekundární oralitě]]. Televize a rádio, na rozdíl od typografické kultury (tj. kultury rozsáhle využívající tištěný [[text]]) rehabilitovala mluvený jazyk. Tato řeč už ale byla formovaná textem a nevyužívala nadbytek řeči (redundance) a neskládala výpovědi z ustálených formulí. Tyto postupy primárně orálních kultur pomáhají paměti, ale na moderní čtenáře a posluchače působí rušivé. Řeč v sekundárně orálních kulturách též působí masově, od jednoho vysílatele informací vysílala informace hromadně masovému publiku. Jeho velikost byla věcně omezená jen jazykovými hranicemi.{{Citace monografie [430] => | příjmení = Thompson [431] => | jméno = John B. [432] => | příjmení2 = [433] => | jméno2 = [434] => | titul = Média a modernita : sociální teorie médií [435] => | oclc = 85086132 [436] => | vydání = 1. české vyd [437] => | vydavatel = Karolinum [438] => | místo = Praha [439] => | rok = 2004 [440] => | počet stran = 219 [441] => | strany = 15–41 [442] => | isbn = 8024606526 [443] => | isbn2 = 9788024606521 [444] => }} V rámci národního státu, ale nivelizovala místní jazykové a kulturní rozdíly. Spoluutvářela jedno stejné masové publikum s jedinou národní kulturou. To byl hlavní rozdíl ve srovnání s kulturní rozmanitostí regionů v tradičních společnostech ještě i v době tisku, jehož dopad byl omezen vysokou mírou negramotnosti.{{Citace monografie [445] => | příjmení = Wadley [446] => | jméno = Susan S. [447] => | příjmení2 = [448] => | jméno2 = [449] => | titul = Babb, Lawrence A. - Wadley, Susan, S. Media and the transformation of religion in South Asia [450] => | oclc = 42635863 [451] => | vydání = 1st Indian ed [452] => | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers [453] => | místo = Delhi [454] => | rok = 1997 [455] => | počet stran = viii, 298 pages [456] => | kapitola = [457] => | strany = 190 [458] => | isbn = 8120814533 [459] => | isbn2 = 9788120814530 [460] => }} [461] => [462] => Toto neplatí pro pozdější elektronická média. Jejich masový dopad se začíná pomalu vytrácet spolu se zavedením videorekordérů. Ty umožnily nahrát televizní vysílání a přehrát ho později, když má člověk čas. Ještě větší míru fragmentace publika způsobil internet. Ten jednak integroval různé typy médií (obraz, text, video, zvuk) do jednoho celku, jednak narušil oddělení producentů a konzumentů informací. Zejména sociální sítě umožnily, aby se původcem či zprostředkovatelem informací stal téměř každý. Zároveň umožnil vznik velmi různorodých sítí příjemců zprostředkovaného obsahu podle osobních preferencí.{{Citace monografie [463] => | příjmení = Castells [464] => | jméno = Manuel [465] => | příjmení2 = [466] => | jméno2 = [467] => | titul = The rise of the network society [468] => | url = https://archive.org/details/riseofnetworksoc0000cast_r3w2 [469] => | oclc = 43790713 [470] => | vydání = [471] => | vydavatel = [472] => | místo = [473] => | rok = 2000 [474] => | počet stran = [475] => | strany = [https://archive.org/details/riseofnetworksoc0000cast_r3w2/page/28 28]-77 [476] => | isbn = 0631221409 [477] => }} Dnes je módní v této souvislosti mluvit o "bublinách". Tímto způsobem se pochopitelně rozrůzňují i tradice, na něž lidé navazují. Ty, i když mají lokální povahu, mohou snadno získat globální dosah, pokud jsou globálně významnými jejich publika ([[rap]], [[anime]], [[raï]], [[reggae]] atd.). Prostřednictvím internetu je možné mobilizovat sítě aktivistů a místní zvláštnosti se tím dokáží účinně obnovovat, případně dokonce globalizovat (ať už jde o krajově specifické rituály, jídlo, hudbu nebo cokoliv jiného).{{Citace monografie [478] => | příjmení = Appadurai [479] => | jméno = Arjun [480] => | příjmení2 = [481] => | jméno2 = [482] => | titul = Modernity at large : cultural dimensions of globalization [483] => | url = https://archive.org/details/modernityatlarge00appa [484] => | oclc = 34894343 [485] => | vydání = [486] => | vydavatel = [487] => | místo = [488] => | rok = 1996 [489] => | počet stran = [490] => | strany = [https://archive.org/details/modernityatlarge00appa/page/n151 139]-200 [491] => | isbn = 0816627924 [492] => }} [493] => [494] => == Problémy s tradicemi == [495] => S tradicemi jsou ale v kontextu [[moderní společnost]]i spojené některé problémy, které se v tzv. [[Tradiční společnost|tradičních společnostech]] neobjevovaly. Jsou tedy specifické právě pro tradice v moderních společnostech s [[Kapitalismus|kapitalistickým]] uspořádáním ekonomiky ([[Autorské právo|copyright]]){{Citace periodika [496] => | příjmení = Brown [497] => | jméno = Michael F. [498] => | titul = Can Culture be Copyrighted? [499] => | periodikum = Current Anthropology [500] => | datum = [501] => | ročník = 39 [502] => | číslo = 2 [503] => | strany = 193–222 [504] => | url = [505] => }} a s tím, že se reflexe tradice a tradičnosti staly součástí obchodování a politik států v oblasti cestovního ruchu (tradice a [[kulturní dědictví]]).{{Citace periodika [506] => | příjmení = Bauer [507] => | jméno = Alexander A. [508] => | titul = Definitional Anxieties [509] => | periodikum = Anthropology News [510] => | datum = [511] => | ročník = [512] => | číslo = [513] => | strany = 27 [514] => | url = [515] => }} [516] => [517] => === Tradice a autorské právo (copyright) === [518] => [[Autorské právo]] si vyžádala [[Kapitalismus|kapitalistická]] organizace rozdělení [[zisk]]u. Pokud autorské právo není jasně definované, není jasné, kdo může dostat zisky z inovací, výrobků, znalostí a umění. Logika autorského práva ale jde proti logice tradice. Jejím zásadním aspektem je sdílení. Tradiční inovace a témata jsou [[Symbolícký zdroj|symbolickými zdroji]], na které nikdo nemá přednostní právo. Volně se šíří od domu k domu, z jedné vesnice do druhé, mezi jednotlivými regiony. Učení se a "opisování" dobrých nápadů jsou pro fungování tradic a jejich kontinuální inovace důležité, jsou základem společenského pokroku. Nikdo nemůže přijít a říct: tato písnička nebo tato vazbu [[krov]]ů je moje a nikdo jiný nežli já to nesmí použít. Taková situace je v tradičním kontextu absurdní. Ale přesně s takovými požadavky přichází autorské právo. Situace se stává neudržitelnou v případech, kdy například, [[Farmacie|farmaceutické společnosti]] vznáší nárok i na přírodní léky, jejichž účinky jsou "tradičně" dobře známé a běžně využívané po mnoho generací. [519] => [520] => [521] => === Tradice a kulturní dědictví === [522] => [[Soubor:Tying up love.jpg|náhled|Svázáni láskou: Moderní tradice vyjadřování svázanosti láskou upevněním zámku na místě zastavení. Kaunas, Litva.]] [523] => Zatímco autorské právo je v rozporu s tradicemi, protože její fungování je z principu založeno na ''sdílení'', kulturní dědictví je ve vztahu k tradicím problematické spíše kvůli tomu, že politické úsilí o regulaci tradic chce některé tradice výběrově chránit a uchovávat. Přeloženo do jazyka kulturního dědictví se tedy tradice stává předmětem péče, upřednostňování a někdy až posvátné úcty. Stává se také prostředkem pro rozvoj cestovního ruchu. Toto "tradiční" tradice nezná. Výjimkou jsou poutní místa, která sloužila jako turistická centra, centra ekonomického přerozdělování obětí a darů, a také často centra politické moci vždy. [524] => [525] => Nové je to, že národní státy mají potřebu něco z toho, co bylo předáno od předchozích generací uchovávat a ochraňovat z ekonomických nebo politických důvodů. Jedná se obvykle o tradiční znalosti použít například léčivých rostlin a jejich obranu proti "nájezdům" korporací, nebo o ochranu receptů, obvykle krajových jídel, nyní však vydávaných za jídla "národní", o chráněné značky, péči o "památky" a historicky významné artefakty. Stejně jako v případě památek a muzejních artefaktů či písní nebo příběhů, je však patrná významná změna použití: co kdysi bylo záležitostí každodenního použití, se stálo objektem k výjimečné prohlídce a sváteční performanci. Jinými slovy: živá tradice se stala ochraňovaným a pouze výjimečně oživovaným ''[[Kulturní dědictví|kulturním dědictvím]]''.{{Citace periodika [526] => | příjmení = NICHOLAS [527] => | jméno = Georg [528] => | příjmení2 = Bannister [529] => | jméno2 = Kelly P. [530] => | titul = Copyrighting the Past : Emerging Intellectual Property Rights Issues in Archaelogy [531] => | periodikum = Current Anthropology [532] => | datum = [533] => | ročník = 45 [534] => | číslo = 3 [535] => | strany = 327–350 [536] => | url = [537] => }} [538] => [539] => == Odkazy == [540] => === Reference === [541] => {{Překlad|sk|Tradícia (zvyky)|6690777}} [542] => [543] => [544] => === Související články === [545] => * [[Křesťanská tradice]] [546] => [547] => === Externí odkazy === [548] => * {{Commonscat}} [549] => * {{Wikicitáty|téma=Tradice}} [550] => * {{Wikislovník|heslo=tradice}} [551] => {{Konzervatismus}} [552] => {{Autoritní data}} [553] => [554] => [[Kategorie:Tradice| ]] [555] => [[Kategorie:Sociální filozofie]] [556] => [[Kategorie:Kultura]] [557] => [[Kategorie:Antropologie]] [558] => [[Kategorie:Religionistika]] [559] => [[Kategorie:Sociologie]] [] => )
good wiki

Tradice

Svatyně Panny Marie v hlavním chrámu ve Vilniusu. Tradice je antropologický, religionistický a sociologický pojem, který se snaží vystihnout skutečnost, že společenské instituce, způsoby myšlení a formy lidské zkušenosti jsou odevzdávané z generace na generaci, a tedy existují dřív, než se člověk narodí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'média','Kultura','Nástroj','moderní společnost','text','pergamen','Věda','Autorské právo','zkušenost','Politika','Kontroverze','Kapitalismus'

Kapitalismus

Kontroverze

Kultura

Média

Nástroj

Pergamen

Politika

Text

Věda

Zkušenost