Array ( [0] => 15482561 [id] => 15482561 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tsunami [uri] => Tsunami [3] => 2004-tsunami.jpg [img] => 2004-tsunami.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Tsunami** Tsunami je série vln, které vznikají v důsledku překvapivých událostí v oceánu či na pevnině, jako jsou zemětřesení, vulkanické erupce nebo sesuvy půdy. Ačkoli mohou mít tsunami devastující účinky, jsou také fascinujícím příkladem síly přírody a jejího vlivu na naše životy. Vlny tsunami mohou dosáhnout velké výšky a rychlosti. Jakmile se vytvoří, mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti, což umožňuje, aby se o tomto fenomenálním jevu učili lidé po celém světě. S rozvojem technologií se zlepšují varovací systémy, které umožňují lidem rychle reagovat na potenciální nebezpečí, což snižuje riziko ztrát na životech. Tsunami také vedou k různým inovacím v oboru hydrologie a oceánografie, protože vědci se snaží lépe porozumět těmto jevům a vyvinout efektivní strategie pro prevenci a zvládání krizí. Člověk se učí adaptovat a překonávat překážky, což posiluje jeho schopnost odolávat přírodním výzvám. Historicky se tsunami staly součástí různých kultur a jejich příběhy inspirovaly umění, literaturu i vědu. Tyto příběhy také posilují humanitární úsilí a solidaritu, jelikož lidé po celém světě se spojují, aby pomohli těm, kdo byli zasaženi katastrofami. I když tsunami představují téměř mystickou sílu přírody, je důležité si uvědomit, že s náležitým porozuměním, přípravou a podporou komunity lze tyto události překonat a navázat na nové začátky. Tímto způsobem můžeme slavit zázraky přírody, zatímco pracujeme na společném úsilí o udržitelné a bezpečnější prostředí pro všechny. [oai_cs_optimisticky] => **Tsunami** Tsunami je série vln, které vznikají v důsledku překvapivých událostí v oceánu či na pevnině, jako jsou zemětřesení, vulkanické erupce nebo sesuvy půdy. Ačkoli mohou mít tsunami devastující účinky, jsou také fascinujícím příkladem síly přírody a jejího vlivu na naše životy. Vlny tsunami mohou dosáhnout velké výšky a rychlosti. Jakmile se vytvoří, mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti, což umožňuje, aby se o tomto fenomenálním jevu učili lidé po celém světě. S rozvojem technologií se zlepšují varovací systémy, které umožňují lidem rychle reagovat na potenciální nebezpečí, což snižuje riziko ztrát na životech. Tsunami také vedou k různým inovacím v oboru hydrologie a oceánografie, protože vědci se snaží lépe porozumět těmto jevům a vyvinout efektivní strategie pro prevenci a zvládání krizí. Člověk se učí adaptovat a překonávat překážky, což posiluje jeho schopnost odolávat přírodním výzvám. Historicky se tsunami staly součástí různých kultur a jejich příběhy inspirovaly umění, literaturu i vědu. Tyto příběhy také posilují humanitární úsilí a solidaritu, jelikož lidé po celém světě se spojují, aby pomohli těm, kdo byli zasaženi katastrofami. I když tsunami představují téměř mystickou sílu přírody, je důležité si uvědomit, že s náležitým porozuměním, přípravou a podporou komunity lze tyto události překonat a navázat na nové začátky. Tímto způsobem můžeme slavit zázraky přírody, zatímco pracujeme na společném úsilí o udržitelné a bezpečnější prostředí pro všechny. ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => [[Soubor:2004 Indian Ocean earthquake Maldives tsunami wave.jpg|náhled|Tsunami na ostrově [[Male]] v [[Maledivy|Maledivách]] [[26. prosinec|26. prosince]] [[2004]]]] [2] => '''Tsunami''' ([[japonština|japonsky]] {{Cizojazyčně|ja|[[:wikt:津波|津波]]}}, [[hiragana]]: {{Cizojazyčně|ja|つなみ}}, v překladu ''dlouhá vlna v přístavu'') je jedna nebo série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství [[voda|vody]] na velkých [[Vodní plocha|vodních plochách]], hlavně v [[oceán]]ech. Přes 90 % všech tsunami vyvolávají [[tektonika|tektonické]] pohyby [[Tektonická deska|litosférických desek]] na dně oceánů, kdy dochází k [[Seismologie|seismické]] činnosti, tedy k [[zemětřesení]]. Část tsunami je způsobena sopkami a další významnou příčinou jsou půdní sesuvy. Tsunami představují globální nebezpečí mající na svědomí mnoho [[Katastrofa|katastrof]] v dějinách [[Země]]. [3] => [4] => == Etymologie == [5] => [6] => V českém jazyce lze správně užívat jak z angličtiny přejatý tvar ''tsunami'', tak i podle zásad [[Rómadži|české transkripce]] počeštěnou ''cunami''. První z nich se ovšem používá mnohem četněji.{{Citace elektronické monografie|titul=Cunami, nebo tsunami?|url=http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/cunami-nebo-tsunami--887763|datum přístupu=2016-06-26}} [7] => [8] => Pro tsunami se někdy jako synonymum používá termín [[přílivová vlna]]. To je ve skutečnosti zavádějící zaměňování pojmů, jelikož se jedná o dva odlišné jevy, které nemají nic společného. Přílivová vlna je na několika místech světa pravidelně se opakující vlna, vyvolaná kombinací silného [[slapové jevy|přílivu]] a specifické topografie v dané lokalitě.{{Citace elektronického periodika |autor= Owain J. |titul= What are tidal bores? | periodikum= https://phys.org |datum vydání= 2014-03-05 |url= https://phys.org/news/2014-03-tidal.html}}{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= What is a tidal wave? | periodikum= https://oceanservice.noaa.gov |datum vydání= 2023-01-20 |url= https://oceanservice.noaa.gov/facts/tidalwave.html }} [9] => [10] => == Vznik == [11] => [[Soubor:Plates tect cs.svg|náhled|Mapa světa s vyznačenými tektonickými zlomy]] [12] => [13] => === Zemětřesení === [14] => Nejčastější příčinou tsunami jsou zemětřesení pod hladinou oceánů, čím silnější zemětřesení je, tím větší je pravděpodobnost vzniku tsunami a jeho intenzita. Obecně lze říci, že zaznamenatelnou vlnu vyvolá až zemětřesení o síle 6,5 magnituda [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Naopak otřesy o síle větší než M = 7,3 způsobí tsunami vždy. K síle tsunami přispívá i výška vodního sloupce, čím vyšší je, tím je tsunami rychlejší a ve výsledku silnější. Převážná většina vln tsunami připadá na [[Tichý oceán]]. Tato hojnost je vázána hlavně v [[Podmořský příkop|hlubokomořských příkopech]] tzv. [[Ohnivý kruh|Ohnivého kruhu]], který tvoří oceánská [[Pacifická deska|Pacifická litosférická deska]], převážně se [[Subdukce|podsouvající]] pod sousedící kontinentální desky. Asi nejvíce sužovanou zemí v této oblasti je [[Japonsko]], které má také nejvíce historických záznamů o tsunami a dalo vlně dnes celosvětově používaný název. Další velmi postiženou zemí je [[Indonésie]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]], kde četná zemětřesení působí subdukce litosférických desek v ''Jávském (Sundském) příkopu''. Nicméně riziko tsunami hrozí v podstatě všem přímořským oblastem světa, i tam kde dochází k minimu zemětřesení, např. v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Je to způsobeno tím, že tsunami může cestovat na obrovské vzdálenosti, v těžkých případech dokáže obletět celou Zeměkouli. [15] => [16] => === Sopečná činnost === [17] => Zformování [[tsunami]] [[vulkanismus|sopečnou činností]] může proběhnout několika způsoby:{{Citace elektronické monografie |autor= Raphaël Paris |titul = Source mechanisms of volcanic tsunamis | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.2014.0380 |datum vydání= 2015-10-28 |vydavatel= Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences |jazyk= angličtina }} [18] => * '''Sesuv sopečného tělesa''' – vulkanická tělesa, tvořená vrstvami [[láva|lávy]] a [[pyroklastika|pyroklastik]], vykazují širokou škálu nestability (hydrotermálními změnami, magmatickou [[intruze|intruzí]] nebo celkovou strukturální nestabilitou).{{Citace elektronického periodika |autor= Hawaiian Volcano Observatory |titul= Lava ccean entry and bench collapse| periodikum= https://www.usgs.gov/ |datum vydání= 1996-03-15 |url= https://www.usgs.gov/news/volcano-watch-lava-ccean-entry-and-bench-collapse }} [[Sesuv|Sesuvy]] nutně nemusí být spojeny s aktuální aktivitou sopky. Zásadní jsou jejich vlastnosti (objem, rychlost, umístění, dynamika), dále hloubka vody a topografie dna. Vzniklé tsunami se vyznačuje malým dosahem a vysokou počáteční výškou, jež s rostoucí vzdáleností rychle klesá. Dobrým příkladem je tsunami z [[22. prosinec|22. prosince]] [[2018]], kdy se v [[Indonésie|Indonésii]] sesunul kužel ostrovní sopky [[Krakatoa]]. Počáteční výška dosáhla 100–150 metrů a rychle začala postupně klesat. Přístroje včasného varování, závislé na silném zemětřesení, nedokázaly živel dobře identifikovat. S výškou přibližně 5 m zasáhl zcela bez varování 40 km vzdálené pobřeží, kde usmrtil přes 400 osob.{{Citace elektronického periodika |autor= Tomáš Karlík |titul= Tsunami, kterou před rokem způsobila erupce Krakatoa, měla na výšku přes sto metrů | periodikum= https://ct24.ceskatelevize.cz/ |datum vydání= 2019-11-29 |url= https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2990750-tsunami-kterou-pred-rokem-zpusobila-erupce-krakatoa-mela-na-vysku-pres-sto-metru }} [19] => * '''Průnik pyroklastického proudu nebo laharu''' – [[lahar|lahary]] (sopečné bahnotoky) patří mezi možné původce, stejně tak průnik [[pyroklastický proud|pyroklastických proudů]](video [https://www.youtube.com/watch?v=xxWgSoM16l0&t=284s]) do vodní plochy, jejichž objem může činit i několik km³.{{Citace elektronického periodika |autor= Dana Hunter |titul= The Underappreciated Threat of Volcanic Tsunamis | periodikum= https://blogs.scientificamerican.com/ |datum vydání= 2019-03-19 |url= https://blogs.scientificamerican.com/rosetta-stones/the-underappreciated-threat-of-volcanic-tsunamis/ }} Právě pyroklastické proudy byly hlavním důvodem vzniku série několik 46 metrových vodních stěn, které si při erupci vulkánu [[Krakatoa]] roku [[1883]] vyžádaly 30 tisíc mrtvých. Stejný proces dal při erupci [[Tambora|Tambory]] roku [[1815]] do pohybu vlny a následkem toho zemřelo 4 600 lidí. Nicméně přesné mechanismy a podmínky tohoto složitého jevu zůstávají dosud částečně neznámé. Takové události jsou poměrně vzácné a vědecká obec proto postrádá potřebné pozorování a data.{{Citace elektronické monografie |autor= Fukashi Maeno |autor2= Fumihiko Imamura |titul= Tsunami generation by a rapid entrance of pyroclastic flow into the sea during the 1883 Krakatau eruption, Indonesia |url= https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum vydání= 2011-09-23 |vydavatel= Journal of Geophysical Research Atmospheres |jazyk= angličtina |datum přístupu= 2022-09-15 |url archivu= https://web.archive.org/web/20210709181206/https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum archivace= 2021-07-09 |nedostupné= ano }} [20] => * '''Podvodní erupce''' – většina podvodních erupcí nejsou tsunamigenní, kam patří třeba [[surtseyská erupce|surtseyský typ]]. Spíše mají spojitost se vznikem [[maar|maarů]] nebo [[tufový prstenec|tufových prstenců]]. [21] => * '''Kalderizace''' – během silných explozivních erupcí [[pliniovská erupce|pliniovského typu]], dochází k částečnému vyprázdnění [[magmatický krb|magmatického krbu]], jehož nadloží se v jejím závěru propadne do uvolněného prostoru, což se na povrchu projeví vznikem několik kilometrů široké [[kaldera|kaldery]]. Doba kalderizace není pevně vymezena, trvat může v řádu minut nebo hodin. V minulosti byl tento proces několikrát navržen jako možný zdroj některých tsunami ([[Krakatoa]] [[1883]], [[Santorin (sopka)|Théra]] ~1600 př. n. l.) [22] => * '''Tlakové vlny''' – atmosférické akustické gravitačními vlny, vyvolané prudkými explozemi v průběhu [[sopečná erupce|sopečných erupcí]], mohou do vodní masy přenést svojí energii jevem, známým jako nelineární rezonance. Tímto mechanismem například [[15. leden|15. ledna]] [[2022]] vznikla tsunami při výbuchu [[Tichý oceán|tichomořské]] sopky [[Hunga Tonga – Hunga Haʻapai|Hunga Tonga Haʻapai]]. Samotná erupce generovala počáteční tsunami, které pak rezonance z atmosféry zesílila a mohlo tak překonat [[Tichý oceán|Tichý]], [[Atlantský oceán|Atlantský]] a [[Indický oceán]] za 20 hodin – 1,5 až 2,5 krát rychleji než tsunami běžného sopečného původu. Navíc působení zmíněných atmosférických vln vyvolalo malé meteotsunami (s výškou několik desítek cm) také v [[Karibik|Karibiku]] a Atlantském oceánu, a to zhruba o 10 hodin dříve, než tam dorazilo hlavní vlnění z Tichého oceánu. {{Citace elektronické monografie |autor= R. Omira |autor2= R. S. Ramalho |autor3= J. Kim |autor4= P. J. González |autor5= U. Kadri |autor6= J. M. Miranda |autor7= F. Carrilho |autor8= M. A. Baptista |titul = Global Tonga tsunami explained by a fast-moving atmospheric source | url = https://www.nature.com/articles/s41586-022-04926-4 |datum vydání= 2022-06-13 |vydavatel= Nature |jazyk= angličtina}} [23] => [24] => === Jiné příčiny tsunami === [25] => Méně časté příčiny tsunami jsou nejrůznější [[sesuv]]y půdy nebo [[Ledovec|ledovců]] v okolí velkých vodních ploch, nejen oceánů a [[Moře|moří]], ale i velkých [[Jezero|jezer]] či [[Přehradní nádrž|přehrad]]. Mohou to být sesuvy [[Pobřeží|pobřežní]], [[ostrov]]ní i podvodní, a mohou být jak samovolné, tak i vyvolané zemětřesením či vytrvalým [[Déšť|deštěm]]. Další příčinou jsou dopady [[meteorit]]ů do oceánu, v zaznamenané historii nepozorované, zpětně však [[věda|vědecky]] potvrzené. Potenciál k vytvoření tsunami mají i náhlé [[Výbuch|exploze]] [[plyn]]ů uložených ve dně několika světových jezer nebo podmořské [[Jaderný výbuch|jaderné výbuchy]]. [26] => [27] => == Popis == [28] => [[Soubor:Tsunami-vyvoj.png|náhled|vlevo|Vznik a vývoj tsunami]] [29] => [[Vlnová délka]] tsunami je velmi velká, v řádu stovek [[Kilometr|km]], což určuje její chování. Vlna s tak dlouhou vlnovou délkou se chová i na širém oceánu jako na mělké vodě. Protože rychlost vlny je obecně v mělkých vodách určena vztahem \textstyle\sqrt{g d}, kde g je [[tíhové zrychlení]] a d hloubka, tsunami získá na relativně hlubokém moři rychlost až 700 [[Kilometr za hodinu|km/h]]. [[Energie]] tsunami je konstantní a závisí na její [[rychlost]]i a čtverci výšky. Když vlna dorazí k pobřeží, její rychlost klesá [[tření]]m o dno a výška roste s druhou [[Umocňování|mocninou]]. Zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v [[Centimetr|cm]] až desítkách cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky desítek [[metr]]ů. Díky velmi dlouhé vlnové délce na hlubokém moři může tsunami putovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie. [30] => [31] => Příchod tsunami k pobřeží se dá v poslední chvíli dobře odhadnout podle jevu, kdy před příchodem vlny voda náhle ustoupí až o stovky metrů a odhalí jindy zaplavené mořské dno. Ale neznalí lidé jsou někdy tímto jevem natolik fascinováni, že dokonce zkoumají dno, místo aby uprchli dál do [[vnitrozemí]], poté jsou zaskočeni příchozí vlnou. Čelo vlny bývá viditelné z [[břeh]]u. Jeho výška je ale jen předzvěstí toho, co přijde posléze. Z pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou [[Záplava|záplavu]]. Vlna je fakticky jen jejím čelem - odtud název v japonštině "dlouhá". Během několika [[Minuta|minut]] stoupne hladina moře až o desítky metrů. Ohromné množství proudící vody pochopitelně páchá rozsáhlé škody, a to i pomocí různých těžkých předmětů, které s sebou strhává. V některých místech se díky špatnému odtoku může voda udržet i delší dobu. [32] => [33] => Výška vlny při vstupu na pobřeží se označuje jako tzv. run-up a počítá od [[Hladina moře|střední hladiny moře]] v daném místě. První vlna tsunami ze série nebývá ale tou největší a nejsilnější. Intervaly mezi následnými vlnami mohou být 10 až 45 min a vlny se navíc mohou odrážet od okolních pobřežních útvarů (poloostrovy, ostrůvky) a několikrát se vracet. Vliv na výšku a rychlost vlny tsunami na zasaženém pobřeží má vertikální i horizontální tvar pobřeží. Platí pravidlo, že strmější břeh vlnu více vyzdvihne a méně zpomalí, ale vlna má tendenci se tříštit, naopak mírnější břeh vlnu zpomalí postupně delším třením, vlna tak může dojít dál do vnitrozemí. Náchylnější k větší záplavě, tedy k vyšší tsunami, jsou také různé sevřené [[Zátoka|zátoky]] a [[záliv]]y spíše než rovná pobřeží. Škody tsunami páchá také při návratu vody zpět do moře, včetně odnesení obyvatel na volné moře. Navíc v případě většiny platí, že jsou mořské a tak způsobují kromě fyzických škod i škody zasolením. Opět platí pravidlo, čím strmější břeh, tím rychlejší ústup vody. [34] => [35] => == Předpověď a ochrana == [36] => [[Soubor:2004 Indonesia Tsunami Complete.gif|náhled|Animovaná verze průběhu šíření vlny tsunami]] [37] => Ochrana před tsunami spočívá především v připravenosti a informovanosti obyvatel postižených území, v dostatečné předpovědi a varování a v dlouhodobém efektivním využití krajiny v pobřežních oblastech. [38] => [39] => Dlouhodobé zkušenosti s ochrannými stavbami má především Japonsko. Od poloviny [[20. století]] vyprojektovali japonští [[Inženýr|inženýři]] řadu ochranných opatření, zahrnujících pobřežní zdi nebo předsunuté [[vlnolam]]y. Ne vždy byly ovšem podobné pokusy z celkového hlediska efektivní. V současnosti nabývá na významu citlivě řešené využití krajiny ohrožených pobřežních oblastí. Jde hlavně o správné rozvržení využití různých částí pobřeží v závislosti na možném dosahu působení tsunami. [40] => [41] => Existuje hned několik varovných systémů a programů proti tsunami, všechny působí v Pacifiku, ale pomalu se rozšiřují i do dalších oblastí. V současnosti je PTWC (Pacific Tsunami Warning Center) možná nejlepším systémem v oblasti prevence přírodních katastrof. Do celého programu je zapojena většina zemí s tichomořským pobřežím. Systém je založen na součinnosti měření [[seismograf]]ů (síla zemětřesení) a [[mareograf]]ů (výkyvy vodní hladiny). Celý systém byl v nedávné době ještě doplněn o 6 podmořských [[senzor]]ů, které sledují chování vodních mas (program DART - Deep-Ocean Assessment and Reporting of Tsunami). Dále jsou zde programy CREST (Consolidated Reporting of Earthquakes and Tsunamis), a nový THRUST (Tsunami Hazards Reduction Utilizing Systems Technology), který je určen pro varování před tsunami s velmi blízkými ohnisky tsunami (do 30 min.), kde je nutnost maximální rychlosti varovných hlášení. Tento systém, využívající podmořských detektorů a přenášení signálu pomocí družic NOAA, je od roku [[1986]] v testovacím režimu umístěn ve městě [[Valparaíso]] na pobřeží [[Chile]]. [42] => [43] => [[Prevence]] a ochrana před tsunami čelí v současné době dvěma hlavním problémům. Na jedné straně je to především neinformovanost a nepřipravenost ohroženého obyvatelstva. Druhým nedostatkem je, že u mnohých hlášení, které centrum ročně vydá, jde pouze o planý poplach. Lidé v postižených oblastech uvyklí na častá varování pak nepřikládají velký význam ani reálným hrozbám. [44] => [45] => == Katastrofální tsunami v dějinách == [46] => {{Podrobně|Seznam tsunami}} [47] => [48] => V dávné minulosti proběhlo mnoho tsunami. Obří tsunami o výšce až v řádu stovek metrů, která oběhla vícekrát celou zeměkouli, vznikla například po dopadu 10 až 12 km velké [[planetky]] do oblasti současného [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] v době před 66 miliony let (tato událost souvisí s [[Vymírání na konci křídy|velkým vymíráním na konci křídy]]).{{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení = SOCHA [50] => | jméno = Vladimír [51] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [52] => | titul = Zkáza posledních mexických dinosaurů [53] => | periodikum = OSEL.cz [54] => | rok vydání = 2018 [55] => | měsíc vydání = února [56] => | den vydání = 1 [57] => | url = http://www.osel.cz/9751-zkaza-poslednich-mexickych-dinosauru.html [58] => }} {{cs}} Tsunami v pozdějších lidských dějinách pak dokládají i starověké masové hroby na pobřežích.https://phys.org/news/2018-08-prehistoric-mass-graves-linked-tsunamis.html - Prehistoric mass graves may be linked to tsunamis, new research reveals [59] => [60] => Dopad planetky na konci křídy vyvolal podle nových poznatků mohutnou tsunami, která se šířila po celém světě a měla 30 000× větší energii než tsunami z roku [[2004]], která způsobila katastrofu v Indonésii.Range, N. M.; ''et al.'' (2022). [https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021AV000627 The Chicxulub Impact Produced a Powerful Global Tsunami] {{Wayback|url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021AV000627 |date=20221026142700 }}. ''AGU Advances''. '''3''' (5): e2021AV000627. doi: https://doi.org/10.1029/2021AV000627 [61] => [62] => === 18. století === [63] => [[Soubor:KataNoiReceding.jpg|náhled|Tsunami na [[Thajsko|thajském]] pobřeží, 26. prosince 2004 – dočasný ústup vody před příchodem vlny]] [64] => [[Soubor:2004-tsunami.jpg|náhled|Tsunami na thajském [[pobřeží]], 26. prosince 2004 – vlna přichází]] [65] => [[Soubor:US Navy 110315-N-IC111-592 - Tsunami damage of Rikuzentakata.jpg|náhled|Spoušť po japonském tsunami 2011]] [66] => Tisíce [[Portugalsko|Portugalců]], kteří přežili velké [[Zemětřesení Lisabon 1755|lisabonské zemětřesení]] v roce [[1755]], zemřely krátce poté, když dorazila vlna tsunami. Když voda ustoupila, v přístavu zbyly jen vraky lodí. [67] => [68] => === 19. století === [69] => V roce [[1883]] explodoval sopečný ostrov [[Krakatoa]] v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40 m (u pobřeží) se šířila celým světem, zemřelo nejméně 36 tisíc lidí. [70] => [71] => [[15. červen|15. června]] [[1896]] zasáhla [[Japonsko|japonský]] ostrov [[Honšú]] obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30 km od pobřeží, ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila 28 000 lidí a zničila 275 km pobřeží. [72] => [73] => === 20. století === [74] => V roce [[1908]] zasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]]. Desetimetrová vlna zaplavila pobřežní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes 200 000 mrtvých. [75] => [76] => [[Tsunami v Severo-Kurilsku]] vyvolalo zemětřesení v blízkosti jižního cípu [[poloostrov]]a [[Kamčatka]] ([[4. listopad]]u [[1952]] 16:58:22 [[Koordinovaný světový čas|GMT]]), jehož [[epicentrum]] bylo vzdáleno asi 130 kilometrů, [[hypocentrum]] se nacházelo v hloubce asi 20 kilometrů. Síla zemětřesení je odhadována na 9,0 magnituda [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Při třech vlnách zahynulo 2336 osob z celkového počtu 6000 obyvatel města [[Severo-Kurilsk]]. [77] => [78] => [[9. červenec|9. července]] [[1958]] došlo v zátoce [[Lituya Bay]] po otřesech ke skalnímu sesuvu. V poměrně těsném prostoru koutu zátoky se vlna na protějším břehu doslova vyšplhala do výšky přes 500 metrů. Celý úkaz byl popsán očitými svědky.https://web.archive.org/web/20130212015508/http://geology.com/records/biggest-tsunami.shtml [79] => [80] => Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] v [[Chile]] [[22. květen|22. května]] [[1960]] vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na [[Havaj]]i a zasáhla i 16 800 km vzdálené [[Japonsko]], kde zabila stovky lidí. [81] => [82] => Devastující tsunami, která byla důsledkem zemětřesení [[12. červenec|12. července]] [[1993]] o síle 7,8 [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]], zabila na malém [[Japonsko|japonském]] ostrově [[Okuširitó|Okuširi]] poblíž ostrova [[Hokkaidó]] 202 lidí a stovky dalších zranila. [83] => [84] => [[17. červenec|17. července]] [[1998]] zabila 12 m vysoká tsunami min. 2200 lidí na severním pobřeží [[Papua Nová Guinea|Papuy Nové Guiney]]. Tsunami následovalo po zemětřesení o síle 7 [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] a následném podmořském sesuvu. [85] => [86] => === 21. století === [87] => Další náhlá [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|tsunami]] zasáhla pobřeží jihovýchodní [[Asie]] ([[Indie]], [[Srí Lanka]], [[Maledivy]], [[Bangladéš]], [[Myanmar]], [[Thajsko]], [[Malajsie]] a [[Indonésie]]) ráno [[26. prosinec|26. prosince]] [[2004]]. Později zasáhla i další ostrovy v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] ([[Madagaskar]], [[Seychely]], [[Réunion]] a [[Mauricius (ostrov)|Mauricius]]) a také východní pobřeží [[Afrika|Afriky]] ([[Somálsko]], [[Tanzanie]] a [[Keňa]]). Vlna zabila asi 230 tisíc, postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 9,2 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] u severního cípu ostrova [[Sumatra]]. Tsunami dosahovala patnácti až třicetimetrové výšky.{{cite web|title=Astonishing Wave Heights Among the Findings of an International Tsunami Survey Team on Sumatra|url=http://soundwaves.usgs.gov/2005/03/|publisher=U.S. Geological Survey|accessdate=16 June 2016|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-01-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20160827064707/http://soundwaves.usgs.gov/2005/03/|datum archivace=2016-08-27|nedostupné=ano}} [88] => [89] => [[30. září]] [[2009]] byla tsunami vyvolána zemětřesením o síle 8,3 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] u souostroví [[Samoa]] v Tichém oceánu. Je pravděpodobné, že většina lidí byla vlnou spláchnuta do moře. Konečný počet obětí je okolo 150. Byly stovky zraněných, ale většina z 220 000 ohrožených stihla utéct na bezpečné vyvýšeniny. [90] => [91] => [[11. březen|11. března]] [[2011]] došlo k jednomu z nejsilnějších [[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|zemětřesení u východního pobřeží]] japonského ostrova [[Honšú]]. Otřesy o síle 9,0 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] a následná až 38 m vysoká{{Citace elektronické monografie|příjmení=EuroZprávy.cz|titul=Devastující tsunami. Japonská vlna dosáhla 38 metrů {{!}} EuroZprávy.cz|url=http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/25566-devastujici-tsunami-japonska-vlna-dosahla-38-metru/|datum přístupu=2016-06-26|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304202032/http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/25566-devastujici-tsunami-japonska-vlna-dosahla-38-metru/|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}} vlna tsunami usmrtila nejméně 28 tisíc lidí. Vlny poškodily i několik jaderných elektráren, zdaleka nejvíce [[Jaderná elektrárna Fukušima I|Fukušimu I]]. Vlna místy zasáhla až 10 km do vnitrozemí{{Citace elektronické monografie|titul=Japan earthquake: Tsunami hits north-east - BBC News|url=http://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-12709598|datum přístupu=2016-06-26|jazyk=en-GB}} a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, stavbách a průmyslu.{{Citace elektronické monografie|autor=kujicity|titul=東北地方太平洋沖大津波 久慈湾（きてきて久慈市）|url=http://www.youtube.com/watch?v=qH-xwoCbopE/|dostupnost=youtube|jazyk=jp}} Neméně závažné jsou ekologické škody, jelikož došlo vlivem poškození mnoha průmyslových podniků k úniku nebezpečných látek do ovzduší i půdy. Nejzávažnější je poškození jaderné elektrárny [[Jaderná elektrárna Fukušima I|Fukušima I]], kde došlo vlivem selhání chladicího systému [[Havárie elektrárny Fukušima I|k závažné havárii reaktoru]], která je klasifikována stupněm 7, tzn. stejně jako [[Černobylská havárie|havárie jaderné elektrárny v Černobylu]]. Okolí elektrárny je v okruhu 30 km evakuováno a bude trvale uzavřeno na mnoho let.{{Citace elektronické monografie|titul=Fukušima je město smrti, řekl japonský ministr. Musel odstoupit - Ekolist.cz|url=http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/fukusima-je-mesto-smrti-rekl-japonsky-ministr-musel-odstoupit|datum přístupu=2016-06-26|jazyk=cs-CZ}} Škody přesáhly 309 miliard dolarů, a proto se jedná o nejdražší katastrofu dějin.{{Citace elektronické monografie|url=http://news.yahoo.com/s/ap/20110323/ap_on_bi_ge/as_japan_earthquake_economy |titul=Japan disaster likely to be world's costliest |vydavatel=Yahoo New|datum vydání=2011-03-13 |datum přístupu=2011-03-26}} [92] => [93] => == Další drobné poznámky == [94] => Existují i historické důkazy, že se mohou také vyskytnout obří tsunami, tzv. [[megatsunami]]. Potenciál k tomuto mají masivní [[sesuv]]y půdy a dopady [[meteorit]]ů či jiných kosmických těles do [[oceán]]u. Příkladem je globální megatsunami, vyvolaná dopadem planetky [[Chicxulub]] na konci druhohorní [[Křída|křídy]] (před 66 miliony let).https://eos.org/articles/huge-global-tsunami-followed-dinosaur-killing-asteroid-impact [95] => [96] => Jiné vlny příbuzné k tsunami jsou např. kmitající stojaté vlny zvané ''Seiche'' ("séše"), které mohou být způsobeny stejnými příčinami jako tsunami, ale může je také aktivovat sama tsunami. [97] => [98] => == Odkazy == [99] => [100] => === Reference === [101] => [102] => [103] => === Související články === [104] => * [[Seznam tsunami]] [105] => [106] => === Literatura === [107] => * [[Václav Cílek|CÍLEK, Václav]]. ''Tsunami je stále s námi: eseje o klimatu, společnosti a katastrofách''. Praha : Alfa Publishing, 2006. {{ISBN|80-86851-22-2}} [108] => * [[Petr Jakeš|JAKEŠ, Petr]]. ''Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. {{ISBN|80-7106-772-5}} [109] => * {{Citace monografie [110] => | příjmení = Sigurdsson [111] => | jméno = Haraldur [112] => | příjmení2 = Bege´t [113] => | jméno2 = James E. [114] => | příjmení3 = [115] => | jméno3 = [116] => | titul = Encyclopedia of Volcanoes [117] => | url = https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg [118] => | vydavatel = Academic Press [119] => | místo = [120] => | rok = 1999 [121] => | isbn = 978-0-12-643140-7 [122] => | kapitola = ''Volcanic Tsunamis'' [123] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg/page/n1029 1005]-1014 [124] => | jazyk = anglicky [125] => | poznámka = [126] => }} [127] => [128] => === Externí odkazy === [129] => * {{Commonscat}} [130] => * {{Wikislovník|heslo=tsunami}} [131] => ;česky [132] => * [http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm Souhrnný rozbor tsunami] [133] => * [https://web.archive.org/web/20101123203550/http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010040008 Zpráva o tsunami na jezeře po sesuvu ledovce v Peru 2010] [134] => ;anglicky [135] => * [http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/runup.html Počítačem vytvořené animace tsunami] {{Wayback|url=http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/runup.html |date=20050105020059 }} [136] => * [http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/characteristics.html Animace tsunami vzniklé po zemětřesení v Chile v roce 1960] {{Wayback|url=http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/characteristics.html |date=20060716012051 }} [137] => * [http://wcatwc.arh.noaa.gov/ Americké centrum pro varování před tsunami] [138] => * [https://web.archive.org/web/20050117011229/http://geot.civil.metro-u.ac.jp/archives/eq/93hokkaido/index-j.html Obrázky následků tsunami na Okuširi] [139] => * [https://web.archive.org/web/20041229003453/http://www.usc.edu/dept/tsunamis/video/okuvid/ Další stránka o tsunami na Okuširi] [140] => * [https://web.archive.org/web/20041229020734/http://www.prh.noaa.gov/itic/ Mezinárodní informační centrum o tsunami] [141] => * [http://www.nytimes.com/packages/html/international/20041227_QUAKE_FEATURE Mapy, animace a informace New York Times o tsunami v Indickém oceánu, prosinec 2004] [142] => * [http://tsunami-rushabh.blogspot.com/ Souhrnný rozbor tsunami]{{Nedostupný zdroj}} [143] => * [https://web.archive.org/web/20120422125743/http://www.rotarycolombocentral.org/web-data/Components/2005/tsunami%20wars/second/articleTsunami2.htm Souhrnný rozbor tsunami] [144] => * [http://www.tulane.edu/~sanelson/geol204/tsunami.htm Souhrnný rozbor tsunami] [145] => * [http://www.photovolcanica.com/VolcanoInfo/Krakatau/Krakatau.html Stránka o katastrofě sopky Krakatoa, a teorie o vzniku tehdejších tsunami] [146] => [147] => {{Autoritní data}} [148] => {{Portály|Geografie}} [149] => [150] => [[Kategorie:Tsunami| ]] [151] => [[Kategorie:Japonská slova a fráze|Cunami]] [152] => [[Kategorie:Sopky]] [153] => [[Kategorie:Země]] [] => )
good wiki

Tsunami

26. prosince 2004 Tsunami (japonsky , hiragana: , v překladu dlouhá vlna v přístavu) je jedna nebo série po sobě jdoucích vln způsobených náhlým přemístěním velkého množství vody na velkých vodních plochách, hlavně v oceánech.

More about us

About

Ačkoli mohou mít tsunami devastující účinky, jsou také fascinujícím příkladem síly přírody a jejího vlivu na naše životy. Vlny tsunami mohou dosáhnout velké výšky a rychlosti. Jakmile se vytvoří, mohou cestovat na dlouhé vzdálenosti, což umožňuje, aby se o tomto fenomenálním jevu učili lidé po celém světě. S rozvojem technologií se zlepšují varovací systémy, které umožňují lidem rychle reagovat na potenciální nebezpečí, což snižuje riziko ztrát na životech. Tsunami také vedou k různým inovacím v oboru hydrologie a oceánografie, protože vědci se snaží lépe porozumět těmto jevům a vyvinout efektivní strategie pro prevenci a zvládání krizí. Člověk se učí adaptovat a překonávat překážky, což posiluje jeho schopnost odolávat přírodním výzvám. Historicky se tsunami staly součástí různých kultur a jejich příběhy inspirovaly umění, literaturu i vědu. Tyto příběhy také posilují humanitární úsilí a solidaritu, jelikož lidé po celém světě se spojují, aby pomohli těm, kdo byli zasaženi katastrofami. I když tsunami představují téměř mystickou sílu přírody, je důležité si uvědomit, že s náležitým porozuměním, přípravou a podporou komunity lze tyto události překonat a navázat na nové začátky. Tímto způsobem můžeme slavit zázraky přírody, zatímco pracujeme na společném úsilí o udržitelné a bezpečnější prostředí pro všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Richterova stupnice','Japonsko','Krakatoa','Tichý oceán','1883','Indonésie','Indický oceán','Jaderná elektrárna Fukušima I','Chile','Honšú','sesuv','meteorit'

1883

Rok 1883 byl rokem podle gregoriánského kalendáře, který započal pondělím.

Chile

Honšú

Indonésie

Japonsko

Krakatoa

Meteorit

Meteorit je kosmický objekt, který přežije průchod atmosférou a dopadne na povrch Země.

sesuv