Array ( [0] => 14861420 [id] => 14861420 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tušimice [uri] => Tušimice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Tušimice [2] => | charakter = malá vesnice [3] => | PSČ = 432 01 [4] => | obec = [[Kadaň]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Tušimice [8] => | rozloha = 20,88 [9] => | nadmořská výška = 310 [10] => }} [11] => '''Tušimice''' ({{Vjazyce2|de|''Tuschmitz''}}) jsou malá vesnice, část města [[Kadaň]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Kadaně. Vedla tudy [[železniční trať Březno u Chomutova – Kadaň-Prunéřov]]. V roce 2011 zde trvale žilo 142 obyvatel. [12] => [13] => '''Tušimice''' je také název katastrálního území o rozloze 20,88 km². V katastru leží také [[elektrárna Tušimice II]] a před svou likvidací zde stála i [[elektrárna Tušimice I]]. [14] => [15] => == Název == [16] => Název vesnice je odvozen ze jména ''Tušima'' ve významu ves lidí Tušimových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Tussiemycz (1352), de Thuschmicz (1368), in Tussimicz (1410), Tussemicze (1431), in Tussenniczi (1449), in Tussnieczich (1466), Tussmicze (1606), Tussnicze (1629) nebo Tuschmitz (1787). [17] => [18] => == Historie == [19] => U vesnice se nacházel vrch s nadmořskou výškou 310 metrů tvořený [[porcelanit]]em. Na jeho výběžku byl [[Archeologický výzkum|archeologickým výzkumem]] nalezen pravěký hrob [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultury se šňůrovou keramikou]], keramické střepy a sídlištní jámy z období [[Únětická kultura|únětické kultury]]. Je možné, že v době na rozhraní únětické a [[Mohylové kultury|mohylové]] kultury, bylo místo opevněno příkopem. Lokalita zanikla v důsledku těžby uhlí. [20] => [21] => V roce 1963 proběhl u vesnice archeologický výzkum, který na ploše jednoho hektaru odkryl desítky pravěkých šachet, ve kterých se před šesti tisíci lety těžil [[Kvarcit|křemenec]]. [22] => [23] => === Středověk a novověk === [24] => [[První písemná zmínka]] o Tušimicích pochází z roku [[1352]], ale podle německojazyčné vlastivědné literatury vesnice existovala už před rokem 1261. [25] => [26] => Nejméně do poloviny sedmnáctého století byly Tušimice rozděleny na dvě části. Jedna původně patřila k [[Perštejn (hrad)|perštejnskému]] panství [[Šumburkové|pánů ze Šumburka]]. Když se roku 1431 dělili bratři Aleš a Vilém o majetek, připadla tato část k Vilémem nově založenému hradu [[Šumburk (hrad)|Šumburk]]. S ním ji v roce 1449 získal [[Vilém z Ilburka]] a o čtyři roky později ji prodal [[Fictumové|Fictumům]]. Nejspíše ještě ve druhé polovině patnáctého století byl jejich díl vsi připojen Mikulášem II. Hasištejnským z Lobkovic k [[hasištejn]]skému panství. To roku 1606 koupil [[Linhart starší Štampach ze Štampachu|Linhart Štampach ze Štampachu]], kterému v té době patřilo panství [[Ahníkov (zámek)|Ahníkov]]. Jeho syn [[Linhart mladší Štampach ze Štampachu|Linhart mladší ze Štampachu]] přišel o majetek za účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] v letech 1618–1620. Ahníkov potom i s Tušimicemi roku 1623 koupil [[Jaroslav Bořita z Martinic]]. [27] => [28] => Majitelem druhé části vesnice býval [[Klášter Grünhain|grünhainský klášter]]. Roku 1536 zanikl, jeho majetek získal [[hrabě]] Albrecht Šlik a dlouhou dobu se o něj soudil se [[Saské kurfiřtství|saským kurfiřtem]]. Spor nakonec dopadl ve prospěch hraběte Šlika, který původně klášterní majetek později postoupil královské komoře. Od ní jej získal do zástavy [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], majitel [[Chomutov (zámek)|Chomutova]]. Při prodeji chomutovského panství roku 1606 byla příslušná část Tušimic oceněna na poměrně nízkou částku 3 416 kop a 31 [[groš]]ů a stala se částí [[Poláky (zámek)|poláckého]] panství. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 v této části žilo devět [[sedlák]]ů, šest [[chalupník]]ů a tři rodiny bez majetku. Sedlákům patřilo celkem 39 potahů, 25 krav, 36 [[Jalovice|jalovic]], 84 ovcí, 71 prasat a dvě kozy. Chalupníci měli jen šest potahů, deset krav, šest jalovic, 22 ovcí, osmnáct prasat a jednu kozu. Jedenz nich provozoval hospodu a dva pracovali jako krejčí. Pěstování [[pšenice]] a [[Žito|žita]] na úrodných polích spolu s chovem dobytka představovaly hlavní zdroj obživy obyvatel.Binterová (1996), s. 43. [29] => [30] => [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicům]] se podařilo spojit obě části Tušimic, které poté podle [[Tereziánský katastr|Tereziánského katastru]] patřily ke spojenému panství Ahníkov – [[Prunéřov (zámek)|Prunéřov]]. [31] => [32] => === Devatenácté století === [33] => V polovině padesátých let devatenáctého století byly u Tušimic otevřeny malé [[Hnědé uhlí|hnědouhelné doly]] Antonín Florián, Ferdinand a Karel Josef s roční produkcí 150–600 tun uhlí. Ještě před nimi se uhlí těžilo také ve starším dole Michal Prokop. Na konci šedesátých let nechal kníže [[Josef Osvald Thun]] otevřít asi jeden kilometr severovýchodně od vesnice důl Josef Oswald. V nejlepším období v něm pracovalo padesát horníků, kteří sedmdesát metrů hlubokou šachtou dobývali zejména prostřední ze tří uhelných [[sloj]]í. Uhlí se prodávalo ve stanicích železniční trati z [[Březno (okres Chomutov)|Března]] do [[Plzeň|Plzně]]. Do ukončení provozu se v dole vytěžilo asi 400 000 tun uhlí. Druhým významným tušimickým podnikem byl důl Jan otevřený v roce 1919. Vzhledem k vysokému sklonu části hlavní sloje byla výtěžnost dolu nízká, a ten byl v roce 1927 uzavřen při celkové produkci asi 150 000 tun uhlí.Dějiny hornictví, str. 122, 134, 140 [34] => [35] => Učitel v Tušimicích býval už roku 1748. Školní budova pocházela z roku 1883 a zdejší školu navštěvovaly také děti z [[Prahly|Prahel]], [[Vrchnice]] a [[Lužice (Kadaň)|Lužice]]. Vznikly zde také česká škola a mateřská škola. Od sedmdesátých let devatenáctého století měly Tušimice vlastní zastávku na železniční trati z Března do [[Prunéřov]]a. [36] => [37] => === Dvacáté století === [38] => [[Soubor:Tušimice, historická ortofotomapa (50. léta).jpg|náhled|Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století]] [39] => Na začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce 1939 byl v hostinci zřízen zajatecký tábor pro [[Poláci|Poláky]] a později pro [[Francouzi|francouzské]] zajatce, kteří pracovali na zdejších statcích. Celkem se v táboře vystřídalo asi osmdesát lidí, ale běžně v něm žilo 24–30 osob. Po válce došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]], čímž se počet obyvatel vesnice snížil přibližně o třetinu z předválečného stavu.Binterová (1996), s. 44. [40] => [41] => Před svým zánikem vesnice mívala nepravidelnou náves s rybníkem a [[Novorenesance|novorenesanční]] budovou školy.Binterová (1996), s. 41. Stávala v údolí Lužického potoka asi dva kilometry severovýchodně od zástavby z druhé poloviny dvacátého století. Zanikla na počátku sedmdesátých let dvacátého století v důsledku těžby hnědého uhlí v prostoru [[Lom Nástup – Tušimice|lomu Nástup – Tušimice]]. Název vesnice se přenesl na elektrárny [[Elektrárna Tušimice I|Tušimice I]] a [[Elektrárna Tušimice II|Tušimice II]], u kterých byly postaveny rozsáhlé skleníky a několik domů pro zaměstnance elektrárny. [42] => [43] => == Přírodní poměry == [44] => Nejvyšší teplota vzduchu byla naměřena 13. srpna 2003, kdy dosáhla 37,9 °C. K rekordnímu minimu teplota klesla 29. prosince 1996, kdy dosahovala −21 °C. Sníh zde leží průměrně 34 dnů v roce. [45] => [46] => V katastrálním území Tušimic se nachází dvě chráněná území. Na severním břehu [[Vodní nádrž Nechranice|nechranické přehrady]] to je přírodní rezervace [[Běšický chochol]] a koryto [[Ohře]] mezi Kadaní a vodní nádrží lemuje přírodní památka [[Želinský meandr]]. Na odkaliště tušimické elektrárny, severozápadně až severovýchodně od Běšického chocholu, roste silně ohrožený [[Slanobýl obecný|slanobýl obecný pravý]] ''(Salsola tragus'' subsp. ''tragus).'' [47] => [48] => == Obyvatelstvo == [49] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 320 obyvatel (z toho 166 mužů), z nichž bylo dvacet Čechoslováků a 300 Němců. Kromě jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 310 obyvatel: 39 Čechoslováků a 271 Němců. S výjimkou devíti evangelíků, jednoho člena církve československé a deseti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi. [50] => [51] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [52] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [53] => |- [54] => ! [55] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [56] => |- style="white-space:nowrap" [57] => ! align="left" | Obyvatelé [58] => | 186 || 282 || 281 || 295 || 272 || 320 || 310 || 149 || 188 || 90 || . || 111 || 110 || 142 || 351 [59] => |- style="white-space:nowrap" [60] => ! align="left" | Domy [61] => | 29 || 42 || 40 || 46 || 44 || 45 || 54 || 43 || 92 || 26 || . || 6 || 6 || 9 || 36 [62] => |} [63] => [64] => == Obecní správa == [65] => Po [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|zrušení poddanství]] se Tušimice roku 1850 staly samostatnou [[Obec (Česko)|obcí]]. Roku 1953 se [[Část obce|částí obce]] stala Lužice a v roce 1960 Prahly, [[Milžany]], Vrchnice a [[Přezetice]]. Po zániku vsi bylo její katastrální území připojeno ke Kadani. Úředně vesnice zanikla 4. února 1972 a jako část obce Kadaň byly Tušimice obnoveny od 1. dubna 1999. [66] => [67] => == Pamětihodnosti == [68] => Dominantou vesnice byl [[empír]]ový [[Kostel svatého Michaela archanděla (Tušimice)|kostel svatého Michaela archanděla]] z roku 1823 zbořený v roce 1972. Před ním stála barokní socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] z let 1723–1724 od J. K. Vettera, která byla po zániku vesnice přesunuta do [[Kostel svatého Václava (Vysočany)|kostela svatého Václava]] ve [[Vysočany (Hrušovany)|Vysočanech]] a odtud přemístěna pod [[Kostel svatého Václava (Strupčice)|kostel svatého Václava]] ve [[Strupčice|Strupčicích]]. [69] => [70] => == Odkazy == [71] => [72] => === Reference === [73] => [74] => {{Citace monografie [75] => | příjmení = Binterová [76] => | jméno = Zdena [77] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [78] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [79] => | místo = Chomutov [80] => | rok = 1996 [81] => | počet stran = 44 [82] => | svazek = II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka [83] => | typ svazku = díl [84] => | kapitola = Tušimice [85] => | strany = 42 [86] => | poznámka = Dále jen Binterová (1996) [87] => }} [88] => {{Citace elektronické monografie [89] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [90] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [91] => | datum vydání = 2015-12-21 [92] => | datum přístupu = 2019-07-13 [93] => | vydavatel = Český statistický úřad [94] => | strany = 586 [95] => | formát = PDF online [96] => }} [97] => {{Citace elektronické monografie [98] => | vydavatel = Český statistický úřad [99] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [100] => | svazek = 1 [101] => | typ svazku = díl [102] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [103] => | strany = 376, 377 [104] => | lokace = záznam 13-8 [105] => | datum vydání = 2007-03-03 [106] => | datum přístupu = 2010-03-22 [107] => }} [108] => {{Citace elektronické monografie [109] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [110] => | titul = Územně identifikační registr ČR [111] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/771899 [112] => | datum vydání = 1999-01-01 [113] => | datum přístupu = 2009-10-22 [114] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200727070626/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/771899 [115] => | datum archivace = 2020-07-27 [116] => | nedostupné = ano [117] => }} [118] => {{Citace monografie [119] => | příjmení = Profous [120] => | jméno = Antonín [121] => | odkaz na autora = Antonín Profous [122] => | příjmení2 = Svoboda [123] => | jméno2 = Jan [124] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [125] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 1957 [128] => | počet stran = 868 [129] => | svazek = IV. S–Ž [130] => | strany = 402 [131] => }} [132] => {{Citace periodika [133] => | příjmení = Smrž [134] => | jméno = Zdeněk [135] => | titul = Výšinná naleziště pravěku až raného středověku v okrese Chomutov [136] => | periodikum = Památky, příroda, život [137] => | rok = 1991 [138] => | ročník = 23 [139] => | číslo = 1 [140] => | strany = 4–9 [141] => }} [142] => {{Citace monografie [143] => | příjmení = Bílek [144] => | jméno = Jaroslav [145] => | příjmení2 = Jangl [146] => | jméno2 = Ladislav [147] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [148] => | příjmení3 = Urban [149] => | jméno3 = Jan [150] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [151] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [152] => | místo = Chomutov [153] => | rok = 1976 [154] => | počet stran = 192 [155] => | strany = 60 [156] => | poznámka = Dále jen Dějiny hornictví [157] => }} [158] => {{Citace elektronické monografie [159] => | url = http://www.in-pocasi.cz/archiv/stanice.php?stanice=tusimice [160] => | titul = Stanice – Tušimice, aktuální teplota, rekordy, archiv, průměry [161] => | vydavatel = In-počasí [162] => }} [163] => {{Citace monografie [164] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [165] => | svazek = I. Čechy [166] => | vydavatel = Státní úřad statistický [167] => | místo = Praha [168] => | rok = 1924 [169] => | počet stran = 596 [170] => | vydání = 2 [171] => | strany = 248 [172] => }} [173] => {{Citace monografie [174] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé česká [175] => | svazek = I. Země [176] => | vydavatel = Státní úřad statistický [177] => | místo = Praha [178] => | rok = 1934 [179] => | počet stran = 614 [180] => | strany = 133 [181] => }} [182] => {{Citace elektronické monografie [183] => | titul = Kostel sv. Michala [184] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13933#obsah [185] => | datum přístupu = 2014-01-04 [186] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [187] => }} [188] => {{Citace monografie [189] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [190] => | titul = Umělecké památky Čech [191] => | vydavatel = [[Academia]] [192] => | místo = Praha [193] => | rok = 1982 [194] => | svazek = IV. T/Ž [195] => | počet stran = 640 [196] => | typ kapitoly = heslo [197] => | kapitola = Tušimice [198] => | strany = 120–121 [199] => }} [200] => {{Citace periodika [201] => | příjmení = Kudrnáč [202] => | jméno = A [203] => | titul = Přemístění plastik z vysočanského depozitáře do Strupčic [204] => | periodikum = Památky, příroda, život [205] => | rok = 1977 [206] => | ročník = 9 [207] => | číslo = 1 [208] => | strany = 26–28 [209] => }} [210] => {{Citace elektronické monografie [211] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [212] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [213] => | datum vydání = 2015-12-21 [214] => | datum aktualizace = [215] => | datum přístupu = 2016-12-11 [216] => | vydavatel = Český statistický úřad [217] => | kapitola = Okres Chomutov [218] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150422.pdf/ [219] => }} [220] => {{Citace elektronické monografie [221] => | korporace = Seznam.cz [222] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [223] => | titul = Turistická a historická mapa [224] => | url = https://mapy.cz/s/jofupufuca [225] => | datum přístupu = 2020-11-01 [226] => | vydavatel = Mapy.cz [227] => }} [228] => {{Citace periodika [229] => | příjmení = Ondráček [230] => | jméno = Čestmír [231] => | titul = Halofilní rostliny na Chomutovsku. Současný stav populací a lokalit slanomilných rostlin, vzácné a významné složky chomutovské květeny [232] => | periodikum = Památky, příroda, život [233] => | vydavatel = Oblastní muzeum v Chomutově [234] => | rok = 2019 [235] => | ročník = 51 [236] => | strany = 22–23 [237] => | issn = 0231-5076 [238] => | isbn = 978-80-87898-21-5 [239] => }} [240] => {{Citace elektronické monografie [241] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [242] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [243] => | datum přístupu = 2022-04-18 [244] => }} [245] => [246] => [247] => === Související články === [248] => * [[Římskokatolická farnost Tušimice]] [249] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Kadaň]] [250] => [251] => === Externí odkazy === [252] => * {{Commonscat}} [253] => * {{KM|771899|katastru Tušimice}} [254] => * {{Citace elektronické monografie [255] => | příjmení = Beran [256] => | jméno = Pavel [257] => | titul = Tušimice (Tuschmitz) [258] => | url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=94 [259] => | datum vydání = 2005-04-01 [260] => | datum aktualizace = [261] => | datum přístupu = 2014-01-04 [262] => | vydavatel = www.zanikleobce.cz [263] => }} [264] => [265] => {{Části české obce}} [266] => {{Autoritní data}} [267] => [268] => {{Portály|Česko|Geografie}} [269] => [270] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [271] => [[Kategorie:Bývalé obce v Česku]] [272] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [273] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [274] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [275] => [[Kategorie:Ahníkovské panství]] [276] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [277] => [[Kategorie:Chomutovské panství]] [278] => [[Kategorie:Perštejnské panství]] [279] => [[Kategorie:Šumburské panství]] [280] => [[Kategorie:Kadaň]] [] => )
good wiki

Tušimice

Tušimice jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Kadaně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kadaň','Prahly','Poláci','Kategorie:Bývalé obce v Česku','První písemná zmínka','Jaroslav Bořita z Martinic','Linhart starší Štampach ze Štampachu','Jan Nepomucký','Elektrárna Tušimice II','chalupník','Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic','Lom Nástup - Tušimice'

Chalupník

Kadaň

Poláci

Prahly