Array ( [0] => 14942563 [id] => 14942563 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tuchsové [uri] => Tuchsové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{pravopis}} [1] => [[Soubor: Kushanmap.jpg|náhled|260px|Mapa s názornou ukázkou dosahu Kušánské dominance v Tarimské pánve (města Turpan a Kuča) podle záznamu ''Rabatak'' (vyznačená slabozeleně). ''"The Rabatak inscription"'']] [2] => '''Tuchsové''' nebo '''Tuhsové''', ({{Vjazyce|tr}} ''Toxsı'', {{Vjazyce|az}} ''Tuchsı'', {{Vjazyce|zh}} 突世 [[pchin-jin]]em ''tuši'', obvyklou fonetikou: ''Tuhši'') byl [[Středověk|středověký]] název jednoho z deseti předních [[Turkické národy|turkických kmenů]]. Původ Tuchsů se vysvětluje tím, že byly Turpanskou větví [[Tocharové|Tocharů]]. Tocharové žili v oblasti [[Tarimská pánev|Tarimské pánve]] už asi od roku [[1800 př. n. l.]] až do [[2. století př. n. l.]], kdy je odtud z velké části vyhnali [[Siungnuové|Asijští Hunové (Siung-nuové)]].Watson, Burton. Trans. 1993. ''Records of the Grand Historian of China: Han Dynasty II.'' Translated from the'' [[Zápisky historika|Š'-ťi]]'' of [[S’-ma Čchien]]. Chapter 123: "The Account of [[Ta-jüan]]," Columbia University Press. Revised Edition. {{ISBN|0-231-08166-9}}; {{ISBN|0-231-08167-7}} (pbk.), p. 234. [3] => [4] => Turpanští Tocharové vznikli z potomků [[Orchonští Turci|Orchonských Turků]] a [[Jüe-č’]]ů. Chráněni pouští [[Taklamakan]] před stepními kočovníky, základy tocharské kultury přežily až do příchodu [[Orchonští Ujgurové|Wej-chejských (Orchon Uj-gur)]] přistěhovalců, kteří sem migrovali po kolapsu svého království (683) u řeky [[Orchon]]. "The mystery of China's celtic mummies" . The Independent August 28, 2006 . Retrieved 2008-06-28 Nejpravděpodobnějším osudem Tocharů bylo, že byli asimilováni Ujgury, a mísili se do té doby, dokud většina současných [[Ujgurové|Ujgurů]] v ''Tocharské zemi'' nedosáhla kavkazských rysů a také vzhledu. [5] => [6] => == Tuchsové v záznamech == [7] => Etnicita [[Túrán]]ie se skládala ze symbiotického spojení populace baktrijských a indických osadníků s turkickými kočovníky, později v ''„[[Avesta|Avestě]]“'' nazývaných „Sairima“, „Saint“ a „Tachi“. [[Tachaeové]], známí jako (Tachae, Tocharové, Tuchsové) jsou uváděni v ''„[[Dějiny (Hérodotos)|Dějinách]]“'' od [[Hérodotos|Hérodota]] ([[484 př. n. l.]]–[[425 př. n. l.]]), 5. až 7. století před jejich objevením se v Avestě. Azgar MukhamadievTuranian WritingArticle “Turanian Writing”, in the book “Problems Of Linguoethnohistory Of The Tatar People” (Kazan, 1995. pp. 36-83) [8] => [9] => Zdroj ''„[[Mahábhárata]]“'', uvádí Tochary (Tušar, Tuchar nebo Tochar) jako kmen Mlekča (Mleccha).Ed Bolling a Negelein, 41.3.3. ''„[[Védy|Atharvavéda]]-[[Parišišta]]“'' spojuje Tochary se [[Sakové|Šaky (Skýty)]], [[Indo-řecké království|Indo-Řeky (Jon, Javan)]], a [[Baktrie|Baktrijci (Bahlik)]].Michael Witzel, AV-Par, 57.2.5, CF persica -9, 1980, s. 106. Brahmánda Purana 27.46-48. [10] => [11] => [[Gnaeus Pompeius Trogus]] ([[1. století př. n. l.]]) ve svém ''„Prologu“'' v ''„[[Filipské dějiny|Historiae Philippicae]]“'' poznamenává, že [[Azové (starověk)|Azové]] jsou vládcové Tocharů, i když tento text je někdy překládán jako "Asijští králové Tocharů". Note - name of author and article needed here - Indian Historical Quarterly, 1963, p. 227 (V.30-31 1954 - 1955). Jejich jméno Tochar pochází pravděpodobně z turkického „Tauar“, jež nese význam „Horal“. „Tau“ - „hora“ a „ar“ - „muž“, „lid“, „kmen“ doslovně znamená „Tauar“ - „Horský lid“. [12] => [13] => Tocharové se v [[Alani|Alanské]] konfederaci stali známými ze [[Strabon|Strabónova]] (Στράβων; 64/[[63 př. n. l.]] - [[24]]) díla ''„Geografica“'' (dokončil je v roce [[23]]), jako dynastický rod Azů a spolu s kmeny [[Subaři|Subarů]], [[Suaři|Suvaro]]-[[Protobulhaři|bulharskou]] [[konfederace|konfederací]] a [[Seveři|Severů]] dobyli [[Baktrie|Baktrii]]. Levina L.M., Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE // Moscow, 1996, {{ISBN|5-02-017901-9}}
[14] => [15] => Podle čínských zdrojů byly Tocharové často identifikováni jako potomci, nebo alespoň blízko pokrevní a úzce souvisící s Jüe-č’i, a později, jako jejich předchůdci, pravděpodobně souviseli s [[Kušáni|Kušánskými]] národy.Mallory (2006), p. 35"According to some, they were the Tocharians, "Tokharoi", of Classical Antiquity", Roux, p.90''Through the Jade Gate to Rome: A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty, 1st to 2nd Centuries CE'', pp. 310–312. (2009). John E. Hill. BookSurge, Charleston, South Carolina. {{ISBN|978-1-4392-2134-1}}. Některé záznamy je popisují jako „lid s rudými vlasy a modrýma očima“.[http://euroheritage.net/tocharians.shtml "''The 3,800-year-old Europoid mummies of China, the bringers of Buddhism to Asia?''" by James Mayfield] {{Wayback|url=http://euroheritage.net/tocharians.shtml |date=20111017181024 }} (Chairman, European Heritage Library)[http://www.youtube.com/watch?v=rFvqzbsxYGw Tarim mummies: Uyghur folk song from Lopnur (Kroran)] [16] => [17] => Na základě Turkického odkazu na Tochary v tvaru '''twqry''' - '''tukry''', byly tocharské jazyky spojované s vládnoucí třídou Kušánů. Ale přesný vztah mezi mluvčími těchto jazyků je nejistý a někteří lingvisté považují pojmenování ''„tocharské jazyky“'' za nesprávné. Prof. Aurel Stein tvrdí, že Tocharové (Tocharoi, Tokarai) byli větví Jüe-č’ů. Kalhaṇa's Rājataraṅgiṇī: A Chronicle of the Kings of Kaśmīr.(1900). Translated and annotated by MA Stein . Reprint (1979): Motilal Banarsidass, Delhi. Vol. BK. I, 169-170, s. 30-31 P.C. Bagchi si myslí, že Jüe-č’ové, Tocharové a Tušarové byli identičtí.Bagchi, P. C. India and Central Asia, 1955, p. 24 [18] => [19] => V díle z [[11. století]], pod názvem ''„Divân-ı Lügati't-Türk“'' ({{Vjazyce|fa}} ديوان لغات الترك), [[Mahmúd Kašgarský]] zmiňuje kmeny žijící podél [[Ili|řeky Ili]], jako jsou [[Jagmaové|Jagmur-kar (Jaowu-ke)]], ''Tuchsı'' a [[Čigilové|Čugaj (Čjisy, Popou)]]:
[20] => {{Citát|[[Jagmaové|Jagmurkar]], ''Tuchsı'', [[Kypčaci|Kypčak]], [[Jabakuové|Jabaku]], [[Tataři|Tatar]], [[Kajıové|Kajı]], [[Čumulové|Čumul]] a [[Oguzové|Oguz]] v souladu jednoho s druhým, slovo „kaijn-agažy“ někteří řeknou „kadıng-agažy“, a jiný „kajıng-agažy“.
[21] => ... tato země (nahiyati-st bisyar-ni'mattar) je hezčí nežli domovina [[Čigilové|Čugajů]]. Jejich bohatstvím jsou ovce, kozy a z nich vyrobené kožešiny. Tuchsové žijí kočovným životem ve stanech, mají letní a zimní pastviny. Lazina ([[Azové|Az'ové]]?) a F.rachija ([[Tocharové|Tochar'ové]]?) jsou dvě plemena Tuchsů, které každé mají malé území se dvěma vesnicemi. [[Sujáb]] a Biglilig, jsou velké vesnice, [[Kagan|hakanové (králové)]] jméno je ''„Inal Beg-tegin“''. V [[Urkat]]u, v městě mezi dvěma vesnicemi Tuchsů žije jen velmi málo lidí, ale město je krásné a domácí jsou bohatí.|Mahmud al-Kāshgharī, ''„Divân-ı Lügati't-Türk“''|350}} [22] => [23] => Arabský geograf [[Al-Marvazí]] v 12. století pozoruje v sestavě Karluků „devět kmenů“. Součástí karlucké konfederace byly kočovné a polokočovné kmeny Žety-su a jižního Kazachstánu: tři skupiny [[Čigilové|Čugajů]]: Čigilové, [[Barschanové]] a [[Chaladžové]], tři skupiny [[Bölükové|Bulaků (Üč-Karlukové)]]: Bulakové → ([[Kara-evliové|Karabölükové]], [[Alka-evliové|Alkabölükové]]), [[Kök-erkinové]] a [[Čaruklugové|Čarukové]] {{#tag:ref|Čaruklugové byli podle [[Mahmúd Kašgarský|Mahmúda Kašgarského]] do roku 1055 součástí historicky primárních 24 turkomanských kmenů [[Oghuzové|Oguzštích Turků]]|group=pozn.}} a ještě [[Azové|Az-kiši]] a Tuchsové a zbytky Türgešů.Sinor, Vgl. ''„The Cambridge History of Early Inner Asia“''-''„Cambridge dějiny Rané Vnitřní Asie“'', s. 354-7. (anglicky) Dále uvádí, že jednou se spojili s [[Oghuzové|Oguzy]], kteří žili na jejich západních hranicích. [24] => [25] => == Historický vývoj == [26] => [[Soubor:River-ili-3.jpg|300 px|vlevo|náhled|Region dolního toku [[Ili]], jako dávná sídliště Tuchsů, Jagmaů a Čigilů]] [27] => Proces turkické asimilace, byl paralelní s početnými jinými civilizacemi, včetně [[Médie|Médského]], [[Parthové|Parthského]], [[Tocharové|Tocharského]], [[Kušáni|Kušánského]], [[Protobulhaři|Bulharského]], [[Tabgačové|Tabgačského]] a také [[Kypčaci|Kipčackého]] etnika. [28] => [29] => Vymřelé [[tocharské jazyky]] patří do skupiny indoevropských jazyků a mluvili jimi Tocharové v druhé polovině prvního tisíciletí. Jazykovědci je diferencovali na dvě varianty: na východotocharštinu, kterou mluvili Turpanští Tocharové s označením '''A''' ([[Turfan|město Turfan]]), a západotocharštinu, kterou mluvili Kušánští Tocharové s označením '''B''' ([[Kuča|město Kuča]]). [30] => [31] => Zatímco tocharští mluvčí '''B''' byli více izolovaní od vnějších jazykových vlivů, začátkem [[2. století př. n. l.]], Tocharští mluvčí '''A''' pravděpodobně přenesli svůj původní [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]] do [[prototurkičtina|prototurkických]] jazyků ([[Bolgarské jazyky|Ogurský → Lir nebo R]] a Oghuzský → Šahz nebo Turkic-i Kadim) přistěhovaleckým turkickým národům.Winter, Werner. Roku 1998. "Tocharian." V Ramat, Anna Giacalone a Paolo Ramat (eds). Indo-evropské jazyky, 154-168. London: Routledge. Později se tocharští mluvčí skupiny '''B''' stali Kušány a možná také íránskými kmeny [[Bílý Hunové|Heftalitů]] ([[420]] - [[552]]), zatímco kočovné turkické kmeny byly poraženy [[Sásánovci]] a [[První Turkutská říše|Turkuty]], kteří je tlačili přes [[Hindúkuš]] a hory [[Pákistán]]u do severozápadní [[Indie]]. [32] => [33] => I když [[Jagmaové|Jagmurkarové]] společně s [[Čigilové|Čugaji]] a [[Karlukové|Karluky]] byli začleněni do Turkuckých kaganátů ([[552]] - [[744]]) a byli nuceni snášet jejich nadvládu, půl století po zániku [[Západoturkucký kaganát|Západoturkuckého kaganátu]] se '''Tocharové''' čili '''Tuchsové''' stali jedním z kmenů [[Türgešové|Türgešů]] ([[699]] - [[766]]) obývajících [[Sedmiříčí|Jeti-su (Sedmiříčí)]]. Türgešové, poněkud zkreslený a možná trochu redukovaný tvar „Türk-kiši“, (tj. [[Turkické národy|Turečtí-lidé]]) byli v čínských análech nazýváni, „Jüe-ži“ → Jüe-č’. Pozůstávali z několika menších a dvou větších kmenů jako: Tachsi (Tuchsové, Tocharové) a Asi ([[Azové]], Aziáni){{#tag:ref|[[Azové]] jsou pravděpodobně shodní s lidmi, zmíněnými v slavných “[[Orchonské nápisy|Orchonských runových záznamech]]“, z roku 730 jako '''''“AZ“''''')|group=pozn.}}, a byli stejně neoddělitelní jako Tocharové a [[Azové (starověk)|Azové]] během územního zisku [[Baktrie]] v roce [[150 př. n. l.]][http://www.historum.com/asian-history/31064pan-turkism-utopia-9. html]{{Nedostupný zdroj}} [34] => [35] => V roce [[756]] se tyto tři kmeny sloučily a vytvořením [[Karlukové|Karluckého jabguluku]] ([[756]] - [[840]]) převzaly vládu v [[Sedmiříčí|Jeti-su]] jež trvala až do roku [[940]]. Obyvatelstvo podmaněné Karluky nebylo etnicky jednotné, vedle íránojazyčných [[Sogdové|Sogdů]] zahrnovalo také obyvatele severoíránského původu, mezi nimi i imigranty ze zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]], [[Mongolsko|Mongolska]] atd. Toto společenství zahrnovalo i několik jiných, většinou polousedlých kmenů. Vedle kočovných tureckých kmenů žili v říši i Tuchsové. [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World] U nich ale dochází k postupné turkizaci.{{#tag:ref|turkizace je sociologický proces kulturní změny ve kterém se něco ne-turkické stává Turkizováno. Je to specifická forma kulturní asimilace, která často zahrnuje jazykovou asimilaci|group=pozn.}} Kolem roku 800 se všichni tocharští mluvčí, kteří zde zůstali, přizpůsobili u[[Ujgurové|jgurským kmenům]], a indoevropský jazyk Tocharů byl nahrazen turkickým jazykem.{{cite web|url=http://www.pbs.org/wgbh/nova/chinamum/taklamakan.html|title=The Takla Makan Mummies|publisher=PBS|date=|accessdate=17 January 2008}} [36] => [37] => L. Potapov se v Altaji v současné době setkal s lidmi jako Dieti-As, tak Terc-As, Bailaga a opět Tachsi. [38] => [39] => == Odkazy == [40] => === Video === [41] => [42] => [43] => === Poznámky === [44] => [45] => [46] => === Reference === [47] => [48] => [49] => === Související články === [50] => * [[Seznam turkických dynastií a zemí]] [51] => * [[Jüe-č’]] [52] => * [[Ograkové]] [53] => * [[Azové]] [54] => * [[Azové (starověk)]] [55] => * [[Tocharové]] [56] => * [[Čaruklugové]] [57] => * [[Insignie prezidenta Turecka]] [58] => [59] => === Externí odkazy === [60] => * Golden Peter Benjamin [http://www.academia.edu/12545004/An_Introduction_to_the_History_of_the_Turkic_Peoples ''An Introduction to the History o the Turkic Peoples''], 1992, [[Wiesbaden]], Otto Harrassowitz, 2012, 494 s. {{ISBN|978-3-447-03274-2}}, S. 199-201. {{en}} [61] => * [http://catalogue.nla.gov.au/Record/1236069/Details? ''Hudud al-'Alam, The Regions of the World A Persian Geography, 372 A. H. - 982 A. D.''] {{Wayback|url=http://catalogue.nla.gov.au/Record/1236069/Details |date=20200727024733 }} translated and explained by V. Minorsky (Oxford UP, London, 1937) [62] => * [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btn_Archeology/HistoryOfCivilizationsOfCentralAsiaVol2p209-225Ru.htm. ''The culture of the Xinjiang region'' Ma Yong a Wang Binghua, The dawn of civilization: earliest times to 700 B. C.]{{Nedostupný zdroj}} Editor: Jams Harmatta Co-editors: B. N. Puri and G. F. Etemadi UNESCO Publishing [63] => * [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btn_Archeology/HistoryOfCivilizationsOfCentralAsiaVol2p209-225Ru.htm. ''History of civilizations of Central Asia'' Volume II, Ma Yong a Wang Binghua, The development of sedentary and nomadic civilizations: 700 B. C. to A. D. 250.]{{Nedostupný zdroj}} Editor: Jams Harmatta Co-editors: B. N. Puri and G. F. Etemadi UNESCO Publishing {{ISBN|81-208-1408-8}} [64] => * [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btn_Archeology/JetiasarCultureEn.htm Levina L. M., ''Ethno-cultural history of Eastern Aral Sea region. 1st millennium BCE - 1 millennium CE'' // Moscow, 1996] {{ISBN|5-02-017901-9}} [65] => * [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/btnArcheology/ History of civilizations of Central Asia Vol 2 /p209-225Ru.htm] [66] => * [http://www.kroraina.com/hudud/index.html Hudud al-'Alam, The Regions of the World] [67] => * [http://www.sid.ir/fa/VEWSSID/J_pdf/38813880101.pdf ''"The Rabatak inscription"'']{{Nedostupný zdroj}} claims that in the year 1 Kanishka I's authority was proclaimed in India, in all the satrapies and in different cities like Koonadeano (Kundina), Ozeno ([[Ujjain]]), Kozambo (Kausambi), Zagedo ([[Saketa]]), Palabotro ([[Pataliputra]]) and Ziri-Tambo (Janjgir-Champa). These cities lay to the east and south of Mathura, up to which locality Wima had already carried his victorious arm. Therefore they must have been captured or subdued by Kanishka I himself." "Ancient Indian Inscriptions", S. R. Goyal, p. 93. See also the analysis of [[Sims-Williams]] and J.Cribb, who had a central role in the decipherment: "A new Bactrian inscription of Kanishka the Great", in "Silk Road Art and Archaeology" No4, 1995–1996. Also Mukherjee B.N. "The Great Kushanan Testament", Indian Museum Bulletin. [68] => [69] => {{Pahýl}} [70] => [71] => {{Turkické národy}} [72] => [73] => [[Kategorie:Turkické národy]] [74] => [[Kategorie:Turkické kmeny]] [75] => [[Kategorie:Ujguři]] [76] => [[Kategorie:Dějiny Kazachstánu]] [77] => [[Kategorie:Národy a etnika dějin Číny]] [78] => [[Kategorie:Starověké národy]] [79] => [[Kategorie:Národy Asie]] [80] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [] => )
good wiki

Tuchsové

Mapa s názornou ukázkou dosahu Kušánské dominance v Tarimské pánve (města Turpan a Kuča) podle záznamu Rabatak (vyznačená slabozeleně). Tuchsové nebo Tuhsové, ( Toxsı, Tuchsı, 突世 pchin-jinem tuši, obvyklou fonetikou: Tuhši) byl středověký název jednoho z deseti předních turkických kmenů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Azové','Baktrie','Azové (starověk)','Tocharové','Čigilové','Čaruklugové','Jagmaové','Oghuzové','2. století př. n. l.','756','Karlukové','Sedmiříčí'

756

Baktrie

Čaruklugové

Karlukové

Oghuzové

Sedmiříčí

Tocharové

To adult readers: Unfortunately, I do not have access to the Czech Wikipedia page on Tocharové.