Array ( [0] => 14666039 [id] => 14666039 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tučňáci [uri] => Tučňáci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Tučňáci jsou rod tučňáků žijících v antarktické oblasti, který se skládá z 17 druhů. Jedná se o ptáky schopné se vynořit a pohybovat se jak na souši, tak i ve vodě. Jsou známí svou charakteristickou bílou a černou srstí, krátkými křídly a ploutvemi, které jim slouží jako pohon při plavání. Tučňáci jsou dravci a živí se převážně rybami a korýši. Patří mezi jedny z nejlepších potápěčů mezi ptáky. V druhé polovině 20. století se tučňáci stali symbolem pro ochranu životního prostředí a díky tomu získali velkou popularitu. Jejich životní prostředí je však ohroženo globálním oteplováním a znečištěním oceánů, což má za následek úbytek jejich populací. Některé druhy tučňáků jsou dokonce ohrožené vyhynutím. Tučňáci mají také význam v kultuře a jsou často předmětem zájmu v dokumentárních filmech a knihách. Jejich neobvyklý vzhled a chování přitahují pozornost lidí a jsou také oblíbenými postavami v animovaných filmech pro děti. Cílem ochranářských organizací je chránit životní prostředí tučňáků a zlepšovat jejich stav ve volné přírodě. Mezinárodní dohody byly uzavřeny k ochraně břehů, kde tučňáci často hnízdí. Vědecké studie také pomáhají lépe porozumět životu těchto ptáků a vyvíjet efektivní strategie pro jejich ochranu. [oai] => Tučňáci jsou rod tučňáků žijících v antarktické oblasti, který se skládá z 17 druhů. Jedná se o ptáky schopné se vynořit a pohybovat se jak na souši, tak i ve vodě. Jsou známí svou charakteristickou bílou a černou srstí, krátkými křídly a ploutvemi, které jim slouží jako pohon při plavání. Tučňáci jsou dravci a živí se převážně rybami a korýši. Patří mezi jedny z nejlepších potápěčů mezi ptáky. V druhé polovině 20. století se tučňáci stali symbolem pro ochranu životního prostředí a díky tomu získali velkou popularitu. Jejich životní prostředí je však ohroženo globálním oteplováním a znečištěním oceánů, což má za následek úbytek jejich populací. Některé druhy tučňáků jsou dokonce ohrožené vyhynutím. Tučňáci mají také význam v kultuře a jsou často předmětem zájmu v dokumentárních filmech a knihách. Jejich neobvyklý vzhled a chování přitahují pozornost lidí a jsou také oblíbenými postavami v animovaných filmech pro děti. Cílem ochranářských organizací je chránit životní prostředí tučňáků a zlepšovat jejich stav ve volné přírodě. Mezinárodní dohody byly uzavřeny k ochraně břehů, kde tučňáci často hnízdí. Vědecké studie také pomáhají lépe porozumět životu těchto ptáků a vyvíjet efektivní strategie pro jejich ochranu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Tučňáci [2] => | obrázek = Penguins_collage.png [3] => | popisek = Zástupci tučňáků různých rodů. Zleva, první řada: [[tučňák císařský]], [[tučňák snarský]]; druhá řada: [[tučňák brýlový]], [[tučňák nejmenší]]; třetí řada: [[tučňák oslí]], [[tučňák žlutooký]] [4] => | velikost obrázku = [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [9] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [10] => | řád = '''tučňáci''' (Sphenisciformes) [11] => | řád popsal = [[Richard Bowdler Sharpe|Sharpe]], [[1891]] [12] => | čeleď = '''tučňákovití''' (Spheniscidae) [13] => | čeleď popsal = [[Charles Lucien Bonaparte|Bonaparte]], [[1831]] [14] => | druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]] [15] => | podřazené taxony = * ''Aptenodytes'' [16] => * ''Eudyptes'' [17] => * ''Eudyptula'' [18] => * ''Megadyptes'' [19] => * ''Pygoscelis'' [20] => * ''Spheniscus'' [21] => | sesterska = [[trubkonosí]] (Procellariiformes) [22] => }} [23] => '''Tučňáci''' (Sphenisciformes) jsou [[Nelétavý pták|nelétaví ptáci]], kteří jsou dokonale přizpůsobeni [[lov]]u a potápění ve vodě. Žijí výhradně v oblastech chladných [[mořský proud|mořských proudů]] na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] ([[tučňák galapážský]] okrajově zasahuje i na [[Severní polokoule|severní polokouli]]). V nejběžnější [[Klasifikace živočichů|klasifikaci]] odborníci rozlišují 18 [[Recentní taxon|recentních]] [[druh]]ů tučňáků{{Citace periodika [24] => | příjmení = Boersma [25] => | jméno = P. D. [26] => | příjmení2 = Borboroglu [27] => | jméno2 = P. García [28] => | příjmení3 = Gownaris [29] => | jméno3 = N. J. [30] => | titul = Applying science to pressing conservation needs for penguins [31] => | periodikum = Conservation Biology [32] => | datum vydání = 2020 [33] => | ročník = 34 [34] => | číslo = 1 [35] => | strany = 103–112 [36] => | issn = 1523-1739 [37] => | pmid = 31257646 [38] => | doi = 10.1111/cobi.13378 [39] => | jazyk = en [40] => | url = https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/cobi.13378 [41] => | datum přístupu = 2021-01-05 [42] => }}{{Citace periodika [43] => | příjmení = Pan [44] => | jméno = Hailin [45] => | příjmení2 = Cole [46] => | jméno2 = Theresa L. [47] => | příjmení3 = Bi [48] => | jméno3 = Xupeng [49] => | titul = High-coverage genomes to elucidate the evolution of penguins [50] => | periodikum = GigaScience [51] => | datum vydání = 2019-09-01 [52] => | ročník = 8 [53] => | číslo = 9 [54] => | doi = 10.1093/gigascience/giz117 [55] => | jazyk = en [56] => | url = https://academic.oup.com/gigascience/article/8/9/giz117/5571031 [57] => | datum přístupu = 2021-01-05 [58] => }}{{Citace elektronického periodika [59] => | příjmení = [60] => | jméno = [61] => | titul = Sphenisciformes, species [62] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [63] => | vydavatel = [64] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?taxonomies=22672855&searchType=species [65] => | datum vydání = 2020 [66] => | url archivu = [67] => | datum přístupu = 2021-01-05 [68] => }} (od jiných se liší zpravidla jen jedním uznávaným nebo naopak jedním neuznávaným druhem, podle kterých existuje 17{{Citace elektronické monografie [69] => | titul = Penguins - British Antarctic Survey [70] => | url = https://www.bas.ac.uk/about/antarctica/wildlife/penguins/ [71] => | datum přístupu = 2019-03-03 [72] => | jazyk = en-GB [73] => }}{{Citace monografie [74] => | příjmení = Davis [75] => | jméno = Lloyd S. [76] => | příjmení2 = Darby [77] => | jméno2 = John T. [78] => | titul = Penguin Biology [79] => | url = [80] => | vydání = [81] => | vydavatel = Elsevier [82] => | místo = [83] => | rok vydání = 1990 [84] => | počet stran = 488 [85] => | strany = [86] => | isbn = 978-0-08-057106-5 [87] => | poznámka = [88] => | jazyk = en [89] => }}{{Citace monografie [90] => | příjmení = Arnold [91] => | jméno = C. [92] => | příjmení2 = [93] => | jméno2 = [94] => | titul = Penguin [95] => | url = [96] => | vydání = [97] => | vydavatel = StarWalk Kids Media [98] => | místo = [99] => | rok vydání = 2013 [100] => | počet stran = 52 [101] => | strany = [102] => | isbn = 978-1-62334-561-7 [103] => | poznámka = [104] => | jazyk = en [105] => }}, případně 19 druhů). Shodně je pak řadí do jasně vymezených šesti [[rod (biologie)|rodů]] jediné [[čeleď|čeledi]] '''tučňákovití''' (Spheniscidae). Opeření tučňáků bývá [[Protistín|zespoda bílé, shora černé]]. [106] => [107] => Zhruba polovinu času tráví na moři a polovinu na souši. Největším druhem je [[tučňák císařský]], který měří kolem 1,1 m a váží 35 kg. Nejmenším je [[tučňák nejmenší]], který měří pouze kolem 35 cm a váží jen asi 1,2 kg. Větší druhy typicky obývají jižnější, chladnější končiny, menší druhy se vyskytují v nižších zeměpisných šířkách. Živí se [[Kril|krilem]], [[Ryby|rybami]] a [[hlavonožci]]. Kořist loví při plavání a polykají celou. [108] => [109] => == Etymologie == [110] => České slovo tučňák bylo vytvořeno v době [[Národní obrození|národního obrození]] a pravděpodobně pochází od slova tučný, neboť je to kolébavě zavalitý, tedy tučný pták.{{Citace elektronického periodika [111] => | titul = Tučňák [112] => | url = https://region.rozhlas.cz/tucnak-7291829 [113] => | periodikum = Region [114] => | datum vydání = 2005-09-27 [115] => | datum přístupu = 2019-09-12 [116] => | jazyk = cs [117] => }} Původ mezinárodně užívaného názvu ''Penguin'' (v [[Angličtina|angličtině]]) či ''Pingvin'' (v [[Ruština|ruštině]], [[Němčina|němčině]], [[Španělština|španělštině]]) se vysvětluje dvěma způsoby. Často se předpokládá, že má původ ve [[Velština|velšském]] ''pen gwyn'', tj. „bílá hlava“, což byl název, jímž [[Velšané]] označovali [[Alka velká|alku velkou]], severského mořského ptáka, který připomínal tučňáky a byl již vyhuben.{{Citace elektronické monografie | titul = Online Etymology Dictionary | url = https://www.etymonline.com/word/penguin | datum přístupu = | vydavatel = Douglas Harper | jazyk = angličtina }} Alka totiž měla nad okem výraznou bílou skvrnu. Popsaný vznik slova však neodpovídá velšské slovotvorbě. Slovo ''pinguin'' je však poprvé doloženo v deníku italského učence [[Antonio Pigafetta|Antonia Pigafetty]], který se účastnil [[Fernão de Magalhães|Magalhãesovy]] námořní výpravy kolem světa.VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Zvířata celého světa: 10. Tučňáci''. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. S. 7–9. Slovo se i proto spojuje s [[latina|latinským]] slovem ''pinguis'' – „tučný, šťavnatý“; či obrazně „těžký, těžkopádný“. [118] => [119] => == Objevení tučňáků == [120] => Tučňáci byli objeveni námořníky, kteří v [[16. století|16. stol.]] hledali námořní cesty kolem pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a [[Afrika|Afriky]]. V lodních denících slavných mořeplavců jako byli [[Vasco da Gama]] a [[Fernão de Magalhães]] či [[pirát]]ů [[Francis Drake|Francise Drakea]] a [[William Dampier|Williama Dampiera]] se dochovaly zmínky o tučňácích. Někteří mořeplavci je pokládali za opeřené ryby, jiní, například Francise Drake, se o nich zmiňují jako o nelétavých černobílých husách. Mořeplavci tučňáky chytali a jedli, i když jim jejich tučné, rybinou páchnoucí maso moc nechutnalo. Například anglický mořeplavec [[James Cook]] však jedl tučňáky raději než nasolené maso z lodních zásob. Podivný vzhled tučňáků fascinoval dobové učence, kteří se v 16. a 17. století dohadovali, zda tučňáci jsou ptáci, ryby nebo čtvernožci, až roku 1758 švédský přírodovědec [[Carl Linné]] poprvé systematizoval [[Tučňák brýlový|tučňáka brýlového]] jako ptáka příbuzného [[Albatrosovití|albatrosům]]. Živé tučňáky se podařilo dovézt do [[Evropa|Evropy]] až v druhé polovině 19. století a jejich chov, který je spojen s řadou obtíží, byl dlouho výsadou těch nejlepších zoologických zahrad převážně ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], [[Spojené království|Velké Británii]] a v [[Japonsko|Japonsku]].VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Zvířata celého světa: 10. Tučňáci''. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. S. 12–30. [121] => [122] => == Charakteristika == [123] => Jsou to středně velcí až velcí [[nelétavý pták|nelétaví ptáci]] dobře přizpůsobení lovu ve vodě. Nejmenší druh, [[tučňák nejmenší]] (''Eudyptula minor'') dorůstá do 40 cm a hmotnosti 1,5–2,5 kg, na druhé straně [[tučňák císařský]] (''Aptenodytes forsteri''), největší druh, může být více než 120 cm vysoký s hmotností přes 40 kg. Některé fosilní druhy byly ještě výrazně větší, třeba vysocí jako průměrný dospělý muž (až 180 cm).{{Citace monografie [124] => | titul = The penguins : Spheniscidae [125] => | rok = 1995 [126] => | url = https://archive.org/details/penguinssphenisc0000will [127] => | oclc = 30736089 [128] => | vydavatel = Oxford University Press [129] => | místo = Oxford [130] => | isbn = 019854667X [131] => | isbn2 = 9780198546672 [132] => | počet stran = xiii, 295 pages, 8 unnumbered leaves of plates [133] => | příjmení = Williams, Tony D. [134] => }} [135] => [136] => === Morfologie a anatomie === [137] => [[Soubor:Dresden-Zoo-Pinguine.jpg|náhled|Potápějící se [[tučňák Humboldtův]] (''Spheniscus humboldti''). V České republice jej chová [[Zoo Praha]], [[Zoologická zahrada Liberec|Liberec]], [[Zoologická zahrada Zlín|Zlín]] a [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Plzeň]]|alt=]] [138] => Tučňáci jsou dokonale přizpůsobeni [[potápění]] a lovu v hluboké vodě; kvůli tomuto přizpůsobení druhotně ztratili schopnost letu. Jejich tělo má [[torpédo]]vitý ([[hydrodynamický]]) tvar s [[těžiště]]m umístěným dále než u létajících ptáků. [[Kost]]i tučňáků nejsou pneumatizované, proto je hustota jejich těla vyšší než u ostatních ptáků (blíží se hustotě vody), což usnadňuje potápění. Nohy jsou výrazně posunuty dozadu, stehenní kosti jsou velmi krátké, kolenní klouby nehybné a mezi třemi prsty mají plovací blánu – při plavání jsou používány pouze jako kormidlo. Kvůli umístění nohou se tučňáci pohybují na souši vzpřímeně. Páteř je velmi ohebná, umožňující ve vodě prudké obraty. Hlavním orgánem pohybu ve vodě jsou [[křídlo|křídla]], slaběji opeřená a přeměněná ve veslovité útvary. [[Kostra]] křídel odpovídá křídlům létajících ptáků, [[kost]]i jsou však kratší, silně zploštělé a zpevněné v [[loket]]ním a [[zápěstí|zápěstním]] [[kloub]]u přídatnými kůstkami, které brání jeho ohýbání.Podobně zpevněná křídla mají blízce příbuzní [[albatrosovití|albatrosi]] a [[buřňáci]], u nichž se jedná o adaptaci k dlouhodobému klouzavému letu (plachtění). Silně vyvinuté jsou prsní svaly a hřeben na prsní kosti. Ocas je krátký – delší není zapotřebí, při plavání se o funkci řízení starají nohy. Tuhá ocasní pera naopak dobře slouží při odpočinku na souši a často se tak o ocas opírají jako o podpěru. [139] => [140] => Podobně jako jiní mořští ptáci jsou tučňáci odkázáni na pití mořské vody; nadbytečnou sůl vylučují speciální nosní (supraorbitální) žlázy, umístěné nad očnicí a ústící do nosních dutin (viz [[solná žláza]]).Při pokusném vpravení 5 g soli do žaludku tučňáka začaly žlázy vylučovat koncentrovaný roztok soli již po 10 minutách, za 4 hodiny vyloučily 2/3 vpraveného množství.[[Soubor:Blue Penguin Kapiti.jpg|náhled|[[Tučňák nejmenší]] (''Eudyptula minor''), nejmenší žijící druh, se přímo [[Adaptace|adaptoval]] k nočnímu způsobu života]] [141] => [142] => ==== Na souši ==== [143] => Na pevnině jsou tučňáci vcelku neohrabaní; jelikož mají zakrnělá – neohebná – kolena, pohybují se zpravidla pomalou kolébavou chůzí.{{Citace elektronické monografie [144] => | titul = Science ABC [145] => | url = https://www.scienceabc.com/eyeopeners/do-penguins-have-knees.html [146] => | datum vydání = 2017-11-25 [147] => | datum přístupu = 2019-09-12 [148] => | jazyk = en-US [149] => | jméno = Akash [150] => | příjmení = Peshin [151] => }} Navzdory tomu, jak komicky jejich chůze vypadá, bylo dokázáno, že se do každého kroku přenášením váhy ze strany na stranu zhoupnou z velké části i silou, vynaloženou na krok předchozí. Tímto obráceným kyvadlovým pohybem ušetří tak údajně až 80 % energie.{{Citace elektronického periodika [152] => | příjmení = News [153] => | jméno = A. B. C. [154] => | titul = Waddling Helps Penguins Save Energy [155] => | periodikum = ABC News [156] => | url = https://abcnews.go.com/Technology/story?id=99411&page=1 [157] => | jazyk = en [158] => | datum přístupu = 2020-07-11 [159] => }} Pro tučňáky hnízdící i stovky kilometrů od pobřeží a navíc v nehostinném prostředí je jakákoli úspora sil velmi cenná. Některé druhy tučňáků však zdolávají i strmé skalní útesy, jako například [[tučňák skalní]], který se prokazuje hbitými skoky. [160] => [161] => ==== Adaptace na chlad a mráz ==== [162] => Tučňáci dokážou žít ve velmi nehostinných podmínkách, v [[Antarktida|Antarktidě]] se pohybují v teplotách okolo −40 [[Stupeň Celsia|°C]].{{Citace elektronické monografie [163] => | titul = Emperor penguin - British Antarctic Survey [164] => | url = https://www.bas.ac.uk/about/antarctica/wildlife/penguins/emperor-penguin/ [165] => | datum přístupu = 2019-09-13 [166] => | jazyk = en-GB [167] => }}{{Citace elektronické monografie [168] => | titul = AskNature [169] => | url = https://asknature.org/strategy/group-organization-protects-from-the-cold/ [170] => | datum přístupu = 2019-09-13 [171] => | jazyk = en-US [172] => }} Aby ve studených vodách i mrazech na [[pevnina|souši]] udrželi [[teplo]], vyvinula se u nich silná vrstva podkožního [[Tuky|tuku]], tvořící téměř třetinu tělesné hmotnosti (u severněji hnízdících druhů, kde mají podmínky mírnější, není tak korpulentní). Krátké, tuhé a husté překrývající se [[peří]] roste rovnoměrně po celém těle a je pečlivě promašťované – podrobný rozbor C. Williamse z Kalifornské univerzity odhalil, že peří [[Tučňák císařský|tučňáka císařského]] má až čtyři různé vrstvy a na jednom centimetru čtverečním roste maximálně 9 per, zatímco původní nezávislé studie hovořily o dvou vrstvách peří a hustotě 15 per na cm² (u dalších druhů se počítá s 11 až 46 pery na centimetru čtverečním).{{Citace elektronického periodika [173] => | příjmení = Yong [174] => | jméno = Ed [175] => | titul = Busting Myths About Penguin Feathers [176] => | periodikum = Science [177] => | vydavatel = nationalgeographic [178] => | url = https://www.nationalgeographic.com/science/phenomena/2015/10/20/busting-myths-about-penguin-feathers/ [179] => | datum vydání = 2015-10-20 [180] => | jazyk = en [181] => | url archivu = [182] => | datum přístupu = 2020-07-16 [183] => }} Jednotlivá [[pero|pera]] jsou velmi krátká a pevná a připomínají spíše [[šupina (ryby)|šupiny]]. [184] => [185] => Na druhou stranu žijí tučňáci v oblastech, kde teploty sahají k 40 °C (např. [[tučňák brýlový]] – [[jižní Afrika]]) a může dojít k [[Přehřátí organismu|přehřátí]].{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Figure 2. Mean (A) temperature and (B) humidity recorded throughout the... [187] => | url = https://www.researchgate.net/figure/Mean-A-temperature-and-B-humidity-recorded-throughout-the-day-in-African-Penguin_fig2_259081450 [188] => | periodikum = ResearchGate [189] => | datum přístupu = 2019-09-13 [190] => | jazyk = en [191] => }}{{Citace elektronického periodika [192] => | titul = How one group of penguins survives roasting African heat [193] => | url = http://www.bbc.com/earth/story/20160115-how-one-group-of-penguins-survives-roasting-african-heat [194] => | periodikum = www.bbc.com [195] => | datum přístupu = 2019-09-13 [196] => | jazyk = en [197] => | jméno = 15 [198] => | příjmení = January 2016 [199] => }} [200] => [[Soubor:Aptenodytes patagonicus -St Andrews Bay, South Georgia, British Overseas Territories, UK -head-8 (1).jpg|alt=Hlava tučňáka patagonského a jeho pestré oranžovo-žluté zbarvení.|náhled|[[Tučňák patagonský]] (''Aptenodytes patagonicus'') dorůstá do výšky téměř jednoho metru, a je tak (po [[Tučňák císařský|tučňákovi císařském]]) druhým největším tučňákem obývajícím naší planetu. Jeho pestré oranžovo-žluté zbarvení oslní nejednoho člověka. Dobře mu poslouží v období námluv, pro upoutání potenciální družky]] [201] => [[Soubor:Antartica 04.JPG|náhled|Barevná vada často způsobená genetickým defektem v průběhu vývinu ([[tučňák oslí]])]] [202] => [203] => ==== Zobák ==== [204] => [[Zobák]] tučňáků je velmi silný. Konec jeho vrchní strany je mírně zahnutý do ostré „špičky“– ideální pro uchopení kořisti. U některých druhů je dlouhý více než 10 cm ([[tučňák patagonský]] ho může mít dlouhý až 13 cm) Tučňáci z rodu ''[[Eudyptes]]'' (např. [[tučňák novozélandský]]) mají oproti ostatním druhům znatelně tlustší zobáky. Neobvykle robustní je taktéž [[Jazyk (orgán)|jazyk]]. Vnitřek zobáku pokrývají ostré rohovité bradavky bránící vysmeknutí ulovené ryby.{{Citace elektronického periodika [205] => | příjmení = Bartoš [206] => | jméno = T. [207] => | příjmení2 = Budský [208] => | jméno2 = R. [209] => | titul = Tučňáci - Zobák [210] => | periodikum = www.penguinsworld.cz [211] => | vydavatel = [212] => | url = https://www.penguinsworld.cz/clanky/zobak.html [213] => | datum vydání = [214] => | url archivu = [215] => | datum přístupu = 2019-09-13 [216] => }} [217] => [218] => Zobák nevyužijí jen ke shánění potravy. Kromě toho jej používají k obraně nebo hraje důležitou roli při [[Námluvy|námluvách]]; samice upřednostňují ty samce, kteří mají většíROSCOE, Richard. Penguin species (Chinstrap penguin), '''Reproduction'''. ''www.photovolcanica.com''. Dostupné online. (anglicky) nebo jasně zbarvené zobáky – výzkum ukázal, že oranžové až purpurové skvrny po stranách zobáku u tučňáka patagonského pozradí [[Pohlavní dospělost|pohlavní zralost]], zdravotní stav nebo sociální postavení jedince.EDWARDS, Keena. Aptenodytes patagonicus (king penguin). ''Animal Diversity Web'' [online]. [https://animaldiversity.org/accounts/Aptenodytes_patagonicus/ Dostupné online]. (anglicky)Polar Biology – ''Ornamental colors reveal age in the king penguin. Marion Nicolaus''; Céline Le Bohec; Paul M. Nolan; Michel Gauthier-Clerc; Yvon Le Maho; Jan Komdeur; Pierre Jouventin. Svazek 31. str. 53–61. (2007). [https://link.springer.com/article/10.1007/s00300-007-0332-9 Dostupné online]. (anglicky) [219] => [220] => ==== Zbarvení, fyzické vady ==== [221] => Tučňáci mají poměrně uniformní zbarvení (stejně jako např. [[alky]]) – shora jsou převážně černí (například [[tučňák nejmenší]] má záda spíše namodralá), zespodu bílí. Je to dáno životem ve vodě, kdy bílá spodina těla není proti lesknoucí se hladině vidět a umožňuje nepozorované přiblížení ke kořisti, zatímco tmavý [[Záda|hřbet]] napomáhá rychlejšímu ohřátí na slunci.{{Citace monografie|příjmení=Veselovský|jméno=Zdeněk|titul=Zvířata celého světa 10. Tučňáci|vydavatel=Státní zemědělské nakladatelství|rok=1984|místo=Praha}}{{Citace monografie|příjmení=Veselovský|jméno=Zdeněk|titul=Výlet do třetihor|vydavatel=Mladá fronta|místo=Praha|rok=1986}} Tučňákům z rodu ''Eudyptes'' (např. [[tučňák žlutorohý]]) rostou na hlavách zlatavě-žluté [[Chocholka|chocholky]]. Dva největší druhy tučňáků ([[tučňák císařský]] a [[tučňák patagonský]]) disponují pestřejším zbarvením v okolí hlavy, krku a prsou – slabě žlutou až po výrazně oranžovou. Duhový rozvrh barev slouží samci k upoutání potenciální družky v období [[Námluvy|námluv]]. Bylo dokázáno, že pro samice jsou atraktivnější ti samci, kteří mají výraznější kresbu.{{Citace monografie [222] => | příjmení = Jouventin [223] => | jméno = Pierre [224] => | příjmení2 = Dobson [225] => | jméno2 = F. Stephen [226] => | titul = Why Penguins Communicate [227] => | vydání = [228] => | vydavatel = Academic Press [229] => | místo = USA [230] => | rok vydání = 2018 [231] => | počet stran = 332 [232] => | kapitola = 3. Experiments on Visual Signals [233] => | strany = 87–130 [234] => | isbn = 978-0-12-811178-9 [235] => | doi = 10.1016/B978-0-12-811178-9.00003-2 [236] => | jazyk = en [237] => }} Zdá se však, že v životě tučňáků může mít toto zbarvení hlubší význam, protože jím jsou obdařené také samice.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Where Do Penguins Live? [239] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/where-do-penguins-live.html [240] => | periodikum = WorldAtlas [241] => | datum přístupu = 2019-09-12 [242] => | jazyk = en [243] => }} [244] => [245] => Vzácně se vyskytují [[barevné aberace]]; [[Melanismus|melaničtí]] (bílá ''='' černá), [[Albinismus|albinotičtí]] (zcela bílé opeření a narůžovělý zobák, kůže a oči – albín), nebo [[Leucismus|leucističtí]] jedinci (částečné i úplné, avšak odlišné zbarvení s větším množstvím variací – obyčejně má tučňák hnědá záda, bílé břicho a je celkově světlejší). Neobvyklé zbarvení může způsobit řada faktorů, včetně stravy, prostředí nebo nemoci, především je ale způsobeno mutací (změnou genetického materiálu). V koloniích se postižení tučňáci stávají často nechtěnými samotáři. Brzy také umírají, neboť nejsou schopni plnohodnotně žít – kvůli svému světlejšímu zbarvení na sebe upozorní při lovu potravy a pro predátory jsou snadnějším cílem.{{Citace elektronického periodika [246] => | titul = Unusual penguins [247] => | url = http://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/wildlife/animals/penguins/unusual-penguins [248] => | periodikum = www.antarctica.gov.au [249] => | datum přístupu = 2019-09-12 [250] => | jazyk = en [251] => }} [252] => [253] => Podobně se u tučňáků může objevit tzv. [[fyzická malformace]] – tučňák s třemi nohami, tučňák se skoliózou páteře či deformací zobáku.{{Citace elektronického periodika [254] => | titul = Tučňáci - Nemoci a parazité [255] => | url = https://www.penguinsworld.cz/clanky/nemoci-a-parazite.html [256] => | periodikum = www.penguinsworld.cz [257] => | datum přístupu = 2019-09-13 [258] => | příjmení = Bartoš [259] => | jméno = T. [260] => | vydavatel = [261] => | datum vydání = [262] => | url archivu = [263] => | příjmení2 = Budský [264] => | jméno2 = R. [265] => }}{{Citace elektronického periodika [266] => | titul = (PDF) Bill deformities in Penguins (Spheniscidae): A global review [267] => | url = https://www.researchgate.net/publication/282876546_Bill_deformities_in_Penguins_Spheniscidae_A_global_review [268] => | periodikum = ResearchGate [269] => | datum přístupu = 2019-09-13 [270] => | jazyk = en [271] => }} [272] => [273] => === Fyziologie === [274] => [275] => ==== Rychlost plavání a dosahovaná hloubka při potápění ==== [276] => Tučňáci jsou dokonalí plavci; průměrně dosahují rychlosti pod 10 [[Kilometr za hodinu|km/h]], avšak jsou-li například ohroženi [[predátor]]em, dokážou během okamžiku zrychlit na více než 20 km/hod.{{Citace monografie [277] => | příjmení = Jouventin [278] => | jméno = Pierre [279] => | příjmení2 = Dobson [280] => | jméno2 = F. Stephen [281] => | titul = Why Penguins Communicate [282] => | vydání = [283] => | vydavatel = Academic Press [284] => | místo = USA [285] => | rok vydání = 2018 [286] => | počet stran = 332 [287] => | kapitola = 1. The Evolutionary Biology of Penguins [288] => | strany = 1–43 [289] => | isbn = 978-0-12-811178-9 [290] => | doi = 10.1016/B978-0-12-811178-9.00001-9 [291] => | jazyk = en [292] => }} Tučňáci mají tak jasně navrch i před lidskými [[Člověk moudrý|rekordmany]] v [[Plavání (sport)|plavání]]. Nejvyšší pozorovaná rychlost plavajícího tučňáka činila údajně asi 27 km/h.https://www.stoplusjednicka.cz/nejlepe-prizpusobeni-suchozemci-petice-navstevniku-vodni-rise [[Tučňák oslí]] je považován za nejrychlejšího vůbec a podle některých tvrzení se dokáže vzepnout k rychlostí téměř 40 km/h.{{Citace elektronického periodika [293] => | titul = Eselspinguin {{!}} Pinguine.net [294] => | url = http://www.pinguine.net/pinguinarten/eselspinguin [295] => | periodikum = www.pinguine.net [296] => | datum přístupu = 2019-09-12 [297] => }}{{Citace monografie [298] => | titul = Animal Records [299] => | url = https://books.google.cz/books?id=T3FEKopUFkUC&pg=PA139&lpg=PA139&dq=gentoo+penguin+36km&source=bl&ots=7D_nVr20OB&sig=63F8SC0l6QgkfnLXPTdmvcMh3nA&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiF2MX6y6DZAhWGkCwKHfraCh0Q6AEISTAH#v=onepage&q=gentoo%20penguin%2036km&f=false [300] => | vydavatel = Sterling Publishing Company, Inc. [301] => | isbn = 9781402756238 [302] => | počet stran = 260 [303] => | jazyk = en [304] => | poznámka = Google-Books-ID: T3FEKopUFkUC [305] => | jméno = Mark [306] => | příjmení = Carwardine [307] => | jméno2 = Natural History Museum (London [308] => | příjmení2 = England) [309] => }} Z vody se dokáží doslova vystřelit a bez problémů vyskočí na skoro dvoumetrový břeh. Při potápění se běžně ponořují do hloubek 10–20 metrů a zdržují se v nich obvykle 1–9 minut. Díky fyziologickému přizpůsobení však dokážou pod vodou vydržet déle než 30 minut a ponořit se do hloubky až 565 metrů ([[tučňák císařský]]), více viz tabulka.[https://www.theguardian.com/environment/2018/apr/26/longest-penguin-dive-antarctica-emperor World's longest penguin dive, of more than half an hour, is recorded], theguardian.com, 2018 (anglicky){{Citace elektronického periodika [310] => | titul = Emperor penguins diving and travelling [311] => | url = http://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/wildlife/animals/penguins/emperor-penguins/how-deep-can-they-dive [312] => | periodikum = www.antarctica.gov.au [313] => | datum přístupu = 2019-09-12 [314] => | jazyk = en [315] => }} Červené krvinky tučňáků dovedou vázat větší množství kyslíku, krevní barvivo ([[myoglobin]]) je obsaženo i ve svalech (umožňuje vázat až 15 % potřebného kyslíku). Dále tučňáci snižují během ponoru tepovou frekvenci z 80–100 tepů na pouhých 20 tepů. Většina kyslíku je při potápění hnána do mozku, svaly mohou po vyčerpání kyslíku štěpit [[glykogen]] na [[kyselina mléčná|kyselinu mléčnou]]. [316] => {| class="wikitable mw-collapsible" [317] => !Druh [318] => !Maximální změřená hloubka ([[Metr|m]]) [319] => ! [320] => |- [321] => |[[Tučňák císařský]] [322] => |565 [323] => | [324] => |- [325] => |[[Tučňák patagonský]] [326] => |343 [327] => | [328] => |- [329] => |[[Tučňák královský]] [330] => |226 [331] => | [332] => |- [333] => |[[Tučňák oslí]] [334] => |212 [335] => | [336] => |- [337] => |[[Tučňák kroužkový]] [338] => |180 [339] => | [340] => |- [341] => |[[Tučňák žlutorohý]] [342] => |163 [343] => | [344] => |- [345] => |[[Tučňák brýlový]] [346] => |130 [347] => | [348] => |- [349] => |[[Tučňák nejmenší]] [350] => |69 [351] => | [352] => |- [353] => |[[Tučňák Humboldtův]] [354] => |54 [355] => | [356] => |} [357] => [[Soubor:1989 eisberg-pinguine02 hg.jpg|náhled|Aby tučňáci přežili v drsných podmínkách [[Antarktida|Antarktidy]], musí být jejich tělo dokonale izolováno]] [358] => [359] => ==== Přepeřování ==== [360] => Opeření a jeho kvalita je pro tučňáky velmi důležitá, proto pelichají jinak než ostatní ptáci. Peří neztrácejí postupně, ale vždy jednorázově v období, které tráví na souši (při procesu, který je vysoce energeticky náročný, přijde o hydroizolační vlastnosti). Stará pera se uvolňují a vypadávají v době, kdy nová vyčnívají nad kůži asi o půl centimetru. Nové peří narůstá během 2–4 týdnů (u velkých druhů až 6 týdnů); po celou tuto dobu tučňáci hladoví, protože nemohou vstoupit do vody a obstarat si potravu, proto většinou nehnutě stojí, aby šetřili energii. Kvůli vysoké náročnosti se obvykle ještě před tímto krokem vykrmí, přičemž zvýší svou tělesnou hmotnost o 50–70 %. Během celého vyčerpávajícího procesu mohou totiž přijít až o polovinu své váhy.{{Citace monografie [361] => | příjmení = Crosta [362] => | jméno = Lorenzo [363] => | příjmení2 = Timossi [364] => | jméno2 = Linda [365] => | spoluautoři = a kol. [366] => | titul = Handbook of Avian Medicine [367] => | vydání = 2 [368] => | vydavatel = Saunders [369] => | místo = Edinburgh [370] => | rok vydání = 2009 [371] => | počet stran = 456 [372] => | kapitola = 17. The Management of a Multi-species Bird Collection in a Zoological Park [373] => | strany = 404–435 [374] => | isbn = 978-0-7020-2874-8 [375] => | doi = 10.1016/B978-0-7020-2874-8.00017-1 [376] => | jazyk = en [377] => }} [378] => [379] => === Nervová soustava === [380] => '''Zrak:''' Oči tučňáků jsou přizpůsobené k vidění ve vodě – čočka dovede výrazně měnit tvar, sítnice je silně citlivá na světlo (na souši se zornička stahuje do velikosti špendlíkové hlavičky). Zrak je důležitý při lovu nebo pro odhalení hrozeb (přítomnost predátorů). Druh [[tučňák nejmenší]] se přímo [[Adaptace|adaptoval]] k nočnímu způsobu života. Kvůli své ploché oční rohovce jsou na souši zřejmě krátkozrací, žádný výzkum však tuto hypotézu nepotvrdil. Odborníci z několika experimentů naopak zjistili, že zrakem se řídí třeba při hledání partnera, ačkoli hlavním komunikačním prvkem je zpěv (hlasový projev) – výraznější nebo naopak bledší kresba na těle či zobáku, nebo absence zlatavě-žlutých chocholek u ptáků z rodu ''Eudytpes'' (jaké má např. [[tučňák chocholatý]]), viditelně ovlivňuje jejich chování, respektive má zřejmý vliv při párování.{{Citace periodika [381] => | příjmení = Sivak [382] => | jméno = J. [383] => | příjmení2 = Howland [384] => | jméno2 = H. C. [385] => | příjmení3 = McGill-Harelstad [386] => | jméno3 = Patricia [387] => | titul = Vision of the Humboldt Penguin (Spheniscus humboldti) in Air and Water [388] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society of London Series B [389] => | datum vydání = 1987-01 [390] => | ročník = 229 [391] => | číslo = 1257 [392] => | strany = 467–472 [393] => | issn = 0080-4649 [394] => | doi = 10.1098/rspb.1987.0005 [395] => | jazyk = en [396] => | url = https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1987RSPSB.229..467S/abstract [397] => | datum přístupu = 2020-07-16 [398] => }} [399] => [400] => '''Sluch:''' Uši tučňáků jako u většiny ptáků nemají vnější strukturu, mají pouze malé ušní otvory ukryté pod peřím, díky čemuž do nich nenateče voda. Tučňáci mají dobře vyvinutý sluch, v porovnání s jiným druhy ptáků je asi průměrný. Je důležitý pro vzájemnou komunikaci v období námluv nebo při výchově mláďat. Za pomoci různých zvuků se dorozumívají také s cizími tučňáky nebo jinými druhy živočichů. Ve velkých koloniích dokážou rozpoznat jednotlivé hlasy a tóny (např. specifický hlas družky nebo svých mláďat).{{Citace periodika [401] => | příjmení = Wever [402] => | jméno = Ernest Glen [403] => | příjmení2 = Herman [404] => | jméno2 = Paul N. [405] => | příjmení3 = Simmons [406] => | jméno3 = James A. [407] => | titul = HEARING IN THE BLACKFOOTED PENGUIN, Spheniscus demersus, AS REPRESENTED BY THE COCHLEAR POTENTIALS* [408] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [409] => | datum vydání = 1969-07 [410] => | ročník = 63 [411] => | číslo = 3 [412] => | strany = 676–680 [413] => | issn = 0027-8424 [414] => | pmid = 5259756 [415] => | poznámka = PMID 5259756 [416] => PMCID: PMC223504 [417] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC223504/ [418] => | datum přístupu = 2020-07-16 [419] => }}JOUVENTIN, P.; AUBIN, T.; LENGAGNE, T.. "''Finding a parent in a king penguin colony: The acoustic system of individual recognition''". Animal Behaviour, 1999. 57 (6): S. 1175–1183. [https://pdfs.semanticscholar.org/5d4d/70e104b656ac8b1cb68e3e9b7b1d7ea781d5.pdf?_ga=2.241430656.38353620.1594916870-2021837079.1594583116 Dostupné online] (anglicky) [420] => [421] => '''Čich:''' Obecně se předpokládá, že tučňáci nemají kdovíjak vyvinutý čich, dokonce jej pravděpodobně zcela postrádají.{{Citace periodika [422] => | titul = African penguins (Spheniscus demersus) can detect dimethyl sulphide, a prey-related odour [423] => | url = https://jeb.biologists.org/content/211/19/3123 [424] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [425] => | datum vydání = 2008-10-01 [426] => | datum přístupu = 2019-10-24 [427] => | issn = 0022-0949 [428] => | pmid = 18805811 [429] => | strany = 3123–3127 [430] => | ročník = 211 [431] => | číslo = 19 [432] => | doi = 10.1242/jeb.018325 [433] => | jazyk = en [434] => | poznámka = PMID 18805811 [435] => | jméno = Gregory B. [436] => | příjmení = Cunningham [437] => | jméno2 = Venessa [438] => | příjmení2 = Strauss [439] => | jméno3 = Peter G. [440] => | příjmení3 = Ryan [441] => }} Nicméně se zdá, že reagují na chemickou látku zvanou [[dimethylsulfid]] (DMS), jak potvrzuje výzkum publikovaný v ''Journal of Experimental Biology''. Tuto látku vytváří rostlinný plankton a je-li konzumován mořskými živočichy, koncentrace této látky je ještě intenzivnější (podobně, jako když voní sekaný trávník nebo spásaná louka). Uvolňuje-li se tak větší množství dimethylsulfidu, znamená to, že se v blízkosti nachází hejna ryb či korýšů. Tučňáci tak rázem vědí, kde se nachází větší zdroj potravy. Podle vědců z University of Chicago a Chicago Zoological Society je čich dokonce primárním mechanismem v případě rozeznávání vlastních příbuzných a právě díky němu se tučňáci vyhýbají příbuzenskému křížení.{{Citace elektronického periodika [442] => | titul = Penguins smell good - who knew? {{!}} Nature {{!}} The Earth Times [443] => | url = http://www.earthtimes.org/nature/penguins-smell-good/1402/ [444] => | periodikum = www.earthtimes.org [445] => | datum přístupu = 2019-10-24 [446] => }} [447] => [448] => '''Chuť:''' Pokrokový molekulární výzkum prozradil, že tučňáci postrádají tři [[Chuťový receptor|chuťové receptory]] (nevnímají chuť sladkou, hořkou nebo [[umami]]) a rozeznají pouze slanou a kyselou chuť. Podlé jedné teorie může za užší spektrum chuti evoluce, protože většina druhů žila – a řada z nich stále žije – v extrémně chladném prostředí, v kterém lze efektivně vnímat pouze slanou nebo kyselou chuť. Další z hypotéz se přiklání k tomu, že tučňáci nevnímají řadu chutí kvůli specifické stavbě jazyka. Jejich krátký a rohovitými háčky opatřený jazyk je určený především k uchopení kluzké potravy, nežli k vychutnávaní. Navíc svou kořist polykají vcelku.{{Citace periodika [449] => | titul = Molecular evidence for the loss of three basic tastes in penguins [450] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0960982215000573 [451] => | periodikum = Current Biology [452] => | datum vydání = 2015-02-16 [453] => | datum přístupu = 2019-10-24 [454] => | issn = 0960-9822 [455] => | strany = R141–R142 [456] => | ročník = 25 [457] => | číslo = 4 [458] => | doi = 10.1016/j.cub.2015.01.026 [459] => | jméno = Huabin [460] => | příjmení = Zhao [461] => | jméno2 = Jianwen [462] => | příjmení2 = Li [463] => | jméno3 = Jianzhi [464] => | příjmení3 = Zhang [465] => }}{{Citace periodika [466] => | titul = Penguins lost ability to taste fish [467] => | url = https://www.bbc.com/news/science-environment-31490623 [468] => | datum vydání = 2015-02-17 [469] => | datum přístupu = 2019-10-24 [470] => | jazyk = en-GB [471] => | jméno = Helen [472] => | příjmení = Briggs [473] => }}{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Tučňáci cítí jen slanou a kyselou chuť. Pro vědce je to evoluční hádanka [475] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tucnaci-citi-jen-slanou-a-kyselou-chut-pro-vedce-je-to-evolucni-hadanka [476] => | periodikum = Ekolist.cz [477] => | datum přístupu = 2019-10-24 [478] => | jazyk = cs [479] => }} [480] => [481] => == Ekologie a chování == [482] => [483] => === Rozmnožování === [484] => [[Soubor:Adelie penguins in the South Shetland Islands.jpg|náhled|Tučňáci žijí v nehostinných podmínkách, kde teploty sahají hluboko pod [[Teplota tání|bod mrazu]] (jako [[Tučňák kroužkový|tučňáci kroužkoví]] na obrázku). Existují však zástupci, kteří si osvojili písčité pláže a nevadí jim ani tropické teploty (např. [[tučňák brýlový]])]] [485] => Jsou to společenští ptáci, schopni žít v ohromných koloniích. Jsou převážně [[Monogamie|monogamičtí]]; existují záznamy o párech, kteří spolu hnízdily 10 i více let, ale některé druhy tučňáků (např. [[tučňák císařský]], [[tučňák patagonský]]) vydrží s jedním partnerem nanejvýš 2–3 roky. K hnízdění se vracejí obvykle na stejné místo. Družky si samci namlouvají za pomoci různých zvuků (většina je definovaných jako hluboké a hlasité troubení), přičemž jistou roli hraje i zbarvení (pestřejší, výraznější kresba) a fyzické parametry (celková robustnost, delší nebo širší zobák), kvůli čemuž mohou být pro samice atraktivnější. Samice snese zpravidla jedno až dvě vejce, výjimečně tři (tučňák císařský a tučňák patagonský vždy pouze jedno). Nejmenší zástupce ([[tučňák nejmenší]]) mívá vejce o velikosti cca 54 × 42 mm a váze okolo 55 g, největší (tučňák císařský) o velikosti cca 120 × 85 mm a hmotnosti okolo 450 g.{{Citace monografie [486] => | příjmení = Cerchiara [487] => | jméno = Jack A. [488] => | příjmení2 = Skinner [489] => | jméno2 = Michael K. [490] => | titul = Encyclopedia of Reproduction [491] => | vydání = 2 [492] => | vydavatel = Academic Press [493] => | místo = Oxford [494] => | rok vydání = 2018 [495] => | počet stran = 3868 [496] => | kapitola = Penguins [497] => | strany = 631–636 [498] => | isbn = 978-0-12-815145-7 [499] => | doi = 10.1016/B978-0-12-809633-8.20610-9 [500] => | jazyk = en [501] => }} Hnízdem je maximálně vytlačený důlek vystlaný trávou, větvičkami nebo peřím a ohraničený kamínky. Někteří zástupci však hnízdí v norách, v dutinách skal, pod padlými kmeny či pod kořeny stromů. Dva největší druhy nestaví vůbec žádné hnízdo, neboť tučňák císařský hnízdí přímo na sněhu a tučňák patagonský na zcela rovinaté půdě. Vejce tak pokládají na svá chodidla a prakticky nepřetržitě nosí na nohách, čímž jej chrání před chladnou půdou. [[Inkubační doba]] trvá 35 až 45 dní.{{Citace monografie [502] => | příjmení = Wallace [503] => | jméno = Roberta S. [504] => | příjmení2 = Miller [505] => | jméno2 = R. Eric [506] => | příjmení3 = Fowler [507] => | jméno3 = Murray E. [508] => | titul = Fowler's Zoo and Wild Animal Medicine [509] => | vydání = 8 [510] => | vydavatel = Saunders [511] => | místo = St. Louis [512] => | rok vydání = 2015 [513] => | počet stran = 792 [514] => | kapitola = 10. Sphenisciformes (Penguins) [515] => | strany = 82–88 [516] => | isbn = 978-1-4557-7397-8 [517] => | doi = 10.1016/B978-1-4557-7397-8.00010-4 [518] => | jazyk = en [519] => }} Výrazněji odlišnou ji mají pouze dva největší druhy z rodu ''[[Aptenodytes]]'', kteří sedí na vejcích od 52 do 67 dní. Na vejcích se střídají oba partneři a oběma se na břiše vytvoří silně prokrvený holý záhyb kůže. V první fázi inkubace sedí zpravidla samice, zatímco samec je na moři – několik dní až týdnů loví a vykrmuje se. Poté si úlohy vymění a na moře zamíří pro změnu samice. Patřičně odlišné je to u tučňáka císařského, kde matka z důvodu vyčerpaní předá vejce partnerovi ihned po snesení, který jej inkubuje celé dva měsíce sám do doby, než se mládě vylíhne. Během toho samec ztratí až 50 % hmotnosti. Mladí např. dvouletí ptáci mají méně než 30 % šanci, že se jim mláďata vylíhnou. S věkem však úspěšnost rychle roste (až 90 % pravděpodobnost), pouze u velmi starých tučňáků úspěšnost opět mírné klesá (asi k 75 %) v důsledku snížené plodnosti. Mláďata se líhnou slepá a porostlá prachovým peřím. Z počátku je jeden rodič hlídá a druhý loví, později mláďata tvoří „školky“ (shluk určitého počtu vrstevníků) a na lov mohou oba rodiče. O školky se „starají“ (poskytují určitou ochranu) buď mladí nehnízdící jedinci, nebo dospělci, kteří o svou snůšku přišli, nebo se jim mláďata nevylíhla. Rodiče jsou schopni vyhledat své potomky a nakrmit jen je. U druhů hnízdících v dutinách či norách zůstávají mláďata schovaná uvnitř, tudíž školky nevytváří. Mláďata se vydávají na moře až když mají kompletní opeření, ale od dospělých se stále liší méně výrazným zbarvením.{{Citace elektronického periodika [520] => | titul = All About Penguins - Reproduction {{!}} SeaWorld Parks & Entertainment [521] => | url = https://seaworld.org/animals/all-about/penguins/reproduction/ [522] => | periodikum = seaworld.org [523] => | datum přístupu = 2019-09-12 [524] => }}[https://www.nytimes.com/2018/08/16/science/penguins-monogamy-paternity-tests.html Do Penguins Mate for Life? Not According to These Paternity Tests], nytimes.com, 2018 (anglicky)[https://www.neaq.org/wp-content/uploads/2016/06/LEARN_3-5-2_Penguin_TeacherGuide.pdf Penguin Teacher Guide]{{Nedostupný zdroj}}, New England Aquarium [525] => [526] => Délka chovného cyklu se odvíjí od velikosti druhu (např. [[tučňák patagonský]] = 13 až 16 měsíců), v průměru je to 4 až 5 měsíců. Na otevřeném moři pak tučňáci stráví více něž polovinu svého života. Na souši se tučňáci věnují hlavně svému peří. Ihned po příchodu z vody jej čistí zobákem nebo nohama a pečlivě promazávají výměškem nadocasní žlázy. [527] => [528] => '''Pohlavní dospělost''': v průměru ve 3–6 letech, vzácně (např. [[tučňák kroužkový]], [[tučňák královský]]) až v 8 nebo 9 letech.{{Citace elektronického periodika [529] => | titul = Pinguins info - penguin - information about breeding penguins [530] => | url = http://www.pinguins.info/Engels/Ruien_eng.html [531] => | periodikum = www.pinguins.info [532] => | datum přístupu = 2019-09-12 [533] => }}Ellenbroek, B. 2013 [updated 2017]. Adélie penguin. ''In'' Miskelly, C.M. (ed.) ''New Zealand Birds Online''. [http://nzbirdsonline.org.nz/species/adelie-penguin Dostupné online]{{Citace elektronického periodika [534] => | titul = Royal Penguin Facts and Information {{!}} SeaWorld Parks & Entertainment [535] => | url = https://seaworld.org/animals/facts/birds/royal-penguin/ [536] => | periodikum = seaworld.org [537] => | datum přístupu = 2019-09-12 [538] => }} [539] => [540] => '''Životaschopnost''': v zajetí se tučňáci dožívají zpravidla vyššího věku okolo 20–40 let. Rekordní jedinec se dožil věku 41 let a 141 dní, zapsán je v [[Guinnessova kniha rekordů|Guinessově knize rekordů]] (2020) a jednalo se o samici [[Tučňák oslí|tučňáka oslího]] z [[Dánsko|dánské]] zoo Odense.{{Citace elektronického periodika [541] => | titul = 41-year-old penguin from Danish zoo breaks record with her extraordinary age [542] => | periodikum = Guinness World Records [543] => | url = https://www.guinnessworldrecords.com/news/2020/10/41-year-old-penguin-from-danish-zoo-breaks-record-with-her-extraordinary-age-634389 [544] => | datum vydání = 2020-10-14 [545] => | jazyk = en-GB [546] => | datum přístupu = 2020-12-20 [547] => }} V divoké přírodě se dožívají často jen okolo 10 let (někdy výrazně pod 10 let, někdy výrazně nad) a [[tučňák císařský|tučňáci císařští]] více než 40 let (údajně se mohou dožít až 50 let).{{Citace periodika [548] => | autor = Mougin J-L, van Beveren M [549] => | rok = 1979 [550] => | titul = Structure et dynamique de la population de manchots empereur ''Aptenodytes forsteri'' de la colonie de l'archipel de Pointe Géologie, Terre Adélie [551] => | periodikum = Compte Rendus Academie Science dé Paris [552] => | ročník = 289D [553] => | strany = 157–60 [554] => }} [555] => [556] => ==== Homosexualita ==== [557] => Lidé byli svědky [[Homosexualita|homosexuální]] aktivity u zhruba 1 500 druhů volně žijících zvířat včetně tučňáků i zvířat chovaných v zajetí.{{Citace elektronického periodika [558] => | příjmení = Driscoll [559] => | jméno = Emily V. [560] => | titul = Bisexuality Can Benefit Animals [561] => | periodikum = www.scientificamerican.com [562] => | vydavatel = Scientific American is part of Springer Nature America, Inc. [563] => | url = https://www.scientificamerican.com/article/bisexuality-can-benefit-animals [564] => | datum vydání = 2017-05-01 [565] => | jazyk = en [566] => | datum přístupu = 2022-06-05 [567] => }} Tučňáci a jiní živočichové se mohou dopouštět homosexuálních aktů proto, aby rozptýlili sociální napětí (zmírnili vnitrodruhovou agresi v době rozmnožování a při výchově mláďat), nebo si udrželi plodnost, když nejsou k dispozici partneři opačného pohlaví. Zdá se, že k homosexuálnímu chování dochází u některých druhů mnohem častější v zajetí než ve volné přírodě. V zajetí se homosexualita může projevovat kvůli nedostatku partnerů opačného pohlaví a větší potřebě ulevit od stresu.{{Citace periodika [568] => | příjmení = Pincemy [569] => | jméno = Gwénaëlle [570] => | příjmení2 = Dobson [571] => | jméno2 = F. Stephen [572] => | příjmení3 = Jouventin [573] => | jméno3 = Pierre [574] => | titul = Homosexual Mating Displays in Penguins: Homosexual Mating Displays in Penguins [575] => | periodikum = Ethology [576] => | datum vydání = 2010-12 [577] => | ročník = 116 [578] => | číslo = 12 [579] => | strany = 1210–1216 [580] => | doi = 10.1111/j.1439-0310.2010.01835.x [581] => | jazyk = en [582] => | url = https://www.researchgate.net/publication/229884855_Homosexual_Mating_Displays_in_Penguins [583] => | datum přístupu = 2022-06-05 [584] => }} [585] => [586] => Dalšími možnými důvody jsou: [587] => [588] => * mládí a nedostatek zkušeností – nezkušení jedinci mohou mít problémy s rozlišením samců od samic; [589] => * nevyvážený poměr pohlaví – například nadbytek samců by mohl vysvětlovat to, proč k tomu dochází častěji mezi samci; [590] => * hladina hormonů – vyšší koncentrace pohlavních hormonů zpočátku hnízdění spolu s nevyváženým poměrem pohlaví (viz bod výše). [591] => [592] => Zatímco jednotlivci se homosexuálně projevují běžněji (z téměř 30 %), stejnopohlavní páry připravené zahnízdit (tj. upevněné) se prakticky nikdy neutváří. A pokud náhodou ano, dojde nakonec k jejich rozpuštění a ptáci se dají dohromady s obvyklými partnery, aby mohli vychovat mladé: ze 75 zkoumaných párů byl jeden pár samčí (1,3 %) a jeden samičí (1,3 %) a všichni tito čtyři tučňáci byli následně nalezeni v páru s novým partnerem a s vajíčkem během téže sezóny páření. Jiný však může být výsledek v odlišných (nepřírodních/nepřirozených) podmínkách, jako například v zoologické zahradě, když je stejnopohlavnímu páru podáváno cizí vajíčko, aby se o něj staral.{{Citace periodika [593] => | příjmení = Rosa [594] => | jméno = Tomáš [595] => | titul = Gay tučňáci: Pár samců v zoo adoptoval vejce, potomka střídavě zahřívali [596] => | periodikum = Deník.cz [597] => | datum vydání = 2022-01-31 [598] => | jazyk = cs [599] => | url = https://www.denik.cz/zvireci-denik/tatove-tucnaci-par-samci-vylihlo-vejce-usa-20230131.html [600] => | datum přístupu = 2022-06-05 [601] => }} [602] => [603] => Na rozdíl od většiny lidí však jednotlivá zvířata obecně nelze klasifikovat jako homosexuální nebo heterosexuální: zvíře, které se účastní „flirtování“ nebo partnerství se stejným pohlavím, se nemusí nutně vyhýbat heterosexuálnímu „vztahu“. Pravděpodobně tedy neexistují žádní striktně homosexuální tvorové, ale maximálně tak „[[Bisexualita|bisexuální]]“; živočichové si nevytváří sexuální identitu (orientaci), ale pouze „provozují sex“ (snaží se spářit). [604] => [605] => === Potrava === [606] => Tučňáci se živí převážně [[Ryby|rybami]], [[hlavonožci]] a [[kril]]em. Struktura jídelníčku se liší podle druhu, sezóny a místa výskytu. Tučňáci žijící v [[Mírný podnebný pás|mírném]] až [[Subtropický podnebný pás|subtropickém]] pásmu (především rody ''[[Eudyptula]]'', ''[[Megadyptes]]'' a ''[[Spheniscus]]'') loví převážně různé druhy ryb. Tučňáci [[Polární podnebí|antarktičtí a subantarktičtí]] (zejména rody ''[[Aptenodytes]]'', ''[[Eudyptes]]'' a ''[[Pygoscelis]]'') loví nejen ryby ale často také kril, nebo menší zástupce hlavonožců. V době, kdy jsou na pevnině, nebo jim líná peří, jsou schopni dlouhodobě hladovět (například tučňák císařský hladoví 3 až 4 měsíce).{{Citace elektronického periodika [607] => | titul = Emperor penguin breeding cycle [608] => | periodikum = www.antarctica.gov.au [609] => | url = http://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/wildlife/animals/penguins/emperor-penguins/breeding-cycle [610] => | jazyk = en [611] => | datum přístupu = 2019-09-12 [612] => }}{{Citace elektronického periodika [613] => | příjmení = Socha [614] => | jméno = Vladimír [615] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [616] => | titul = Bezkonkurenční rekordmani hladu: Kdo vydrží nejdéle bez jídla? [617] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [618] => | vydavatel = Extra Publishing [619] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/bezkonkurencni-rekordmani-hladu-kdo-vydrzi-nejdele-bez-jidla [620] => | datum vydání = 2021-07-14 [621] => | kapitola = Půst a pak trek mrazem {{!}} 120 dní [622] => | jazyk = cs [623] => | datum přístupu = 2021-07-21 [624] => }} Ztratí přitom zhruba polovinu své tělesné hmotnosti.https://www.stoplusjednicka.cz/bezkonkurencni-rekordmani-hladu-kdo-vydrzi-nejdele-bez-jidla Vydržet dlouhé měsíce bez jídla dokážou díky silné subdermální (podkožní) vrstvě tuku, která dodává nezbytné živiny.{{Citace monografie [625] => | příjmení = Davis [626] => | jméno = L. S. [627] => | příjmení2 = Steele [628] => | jméno2 = John H. [629] => | titul = Encyclopedia of Ocean Sciences [630] => | vydání = 2 [631] => | vydavatel = Academic Press [632] => | místo = Oxford [633] => | rok vydání = 2008 [634] => | počet stran = 3900 [635] => | kapitola = Sphenisciformes [636] => | strany = 520–528 [637] => | isbn = 978-0-12-374473-9 [638] => | doi = 10.1016/B978-012374473-9.00227-7 [639] => | jazyk = en [640] => }} [641] => [642] => Jícen i žaludek jsou prostorné a mohou tak uchopenou kořist rovnou celou polykat. Někteří tučňáci požírají menší kameny (tzv. [[gastrolit]]y), které jim pravděpodobně pomáhají lépe strávit potravu, nebo se tak zbavují parazitů z trávicího traktu. Řada odborníků též předpokládá, že si tak převážně mladí jedinci usnadňují ponořování.{{Citace elektronické monografie [643] => | příjmení = [644] => | jméno = [645] => | titul = Why do penguins eat stones? [646] => | url = http://canpenguinsfly.com/why-do-penguins-eat-stones/ [647] => | vydavatel = canpenguinsfly.com [648] => | místo = [649] => | datum vydání = 2017-12-26 [650] => | datum přístupu = 2019-11-04 [651] => | jazyk = en [652] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191104155231/http://canpenguinsfly.com/why-do-penguins-eat-stones/ [653] => | datum archivace = 2019-11-04 [654] => | nedostupné = ano [655] => }}[https://www.researchgate.net/publication/48416363_Stomach_stones_in_king_penguin_chicks www.researchgate.net] Stomach stones in king penguin chicks [656] => [[Soubor:Puma concolor stanleyana - Texas Park - Lanzarote -PC06.jpg|náhled|Mezi predátory se řadí i [[puma americká]]. Na souši se tučňáků lehce zmocní, napadá je ale jen zřídka]] [657] => [658] => === Přirození predátoři === [659] => Na [[Pevnina|souši]] dospělí tučňáci mnoho přirozených nepřátel nemají, ohroženy jsou především vejce a mláďata. Pouze v oblastech, kde se vyskytují též [[Nepůvodní druh|introdukovaní]] živočichové (např. zdivočelé [[Kočka domácí|kočky]] a [[Pes domácí|psi]], [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Kuna|kuny]], [[lasice]], tchoři, [[Fretka domácí|fretky]], [[Promykovití|promyky]], ženetky či [[Krysa|krysy]]) mají podmínky o něco složitější (týká se především [[Tučňák nejmenší|tučňáků nejmenších]], [[Tučňák žlutooký|tučňáků žlutookých]], [[Tučňák brýlový|tučňáků brýlových]], [[Tučňák Humboldtův|tučňáků Humboldtových]], [[Tučňák galapážský|tučňáků galapážských]] nebo [[Tučňák magellanský|tučňáků magellanských]]). Přirozenými predátory potom jsou [[chaluha velká]], [[chaluha antarktická]], [[chaluha subantarktická]], [[chaluha chilská]], [[buřňák obrovský]], [[buřňák Hallův]] (''Macronectes halli''), [[racek jižní]], [[racek pruhoocasý]], [[racek magellanský]], [[štítonos světlezobý]], [[orel bělobřichý]], [[chřástal weka]], [[ibis posvátný]], [[kondor krocanovitý]], [[čimango falklandský]] (''Phalcoboenus australis'') a případně i některé druhy [[Sokoli|sokolů]] a [[Sovy|sov]].{{Citace kvalifikační práce [660] => | datum přístupu = 2019-09-20 [661] => | instituce = Univerzita Karlova v Praze [662] => | jméno = Soňa [663] => | místo = Praha [664] => | odkaz na instituci = Univerzita Karlova [665] => | počet stran = 133 [666] => | příjmení = Šnáblová [667] => | rok vydání = 2013 [668] => | strany = 30–31 [669] => | titul = Predátoři tučňáků [670] => | typ práce = Diplomová práce [671] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/59329/DPTX_2012_1_11410_0_329638_0_106385.pdf?sequence=1&isAllowed=y [672] => | vedoucí = Jan Řezníček [673] => }} [674] => [675] => Na [[Moře|moři]] pak mají větší nepřátele a mezi typické patří [[tuleň leopardí]], [[tuleň Weddellův]], [[lachtan Forsterův]], [[lachtan šedý]], [[lachtan hřivnatý]], [[žralok modrý]], [[kosatka dravá]], [[rypouš sloní]] nebo [[pamakrela jižní]] (''Thyrsites atun''), v závislosti na lokalitě. [676] => [677] => V [[Jižní Afrika|domovině]] [[Tučňák brýlový|tučňáků brýlových]] představují hrozbu taktéž [[krabi]], [[hadi]] a dokonce [[levhart africký]] či [[šakal čabrakový]].{{Citace elektronické monografie [678] => | titul = Africa Geographic [679] => | url = https://africageographic.com/blog/leopard-kills-33-endangered-african-penguins/ [680] => | datum vydání = 2016-06-21 [681] => | datum přístupu = 2019-09-20 [682] => | jazyk = en-US [683] => }} [[Tučňák magellanský|Tučňáci magellanští]] a případně i [[Tučňák Humboldtův|tučňáci Humboldtovi]] (oba z [[Jižní Amerika|jižní Ameriky]]) čelí občasným útokům [[Puma americká|pum amerických]].{{Citace elektronického periodika [684] => | titul = BBC One - Big Cats - Filming big cats [685] => | url = https://www.bbc.co.uk/programmes/articles/25PJR37b23bqJJpgX7YKl3/filming-big-cats [686] => | periodikum = BBC [687] => | datum přístupu = 2019-09-20 [688] => | jazyk = en-GB [689] => }} [690] => [691] => === Inteligence === [692] => [[Soubor:Plongeon dAdlies 2.jpg|náhled|Tučňáci jsou pravděpodobně velmi inteligentní; navzájem si pomáhají tím, že se společně shlukují u břehu a ve chvíli, kdy první odvážlivec skočí do vody, všichni ostatní ho následují a skáčou ihned za ním, čímž se chrání před predátorem číhajícím pod vodou]] [693] => Navzdory jejich komickému a roztomilému vzezření jsou tito ptáci patrně velmi inteligentní.[https://www.quora.com/How-smart-are-penguins-especially-when-compared-to-other-birds Jak inteligentní jsou tučňáci, zejména ve srovnání s jinými druhy ptáků?], Quora, quora.com (anglicky){{Citace elektronického periodika [694] => | titul = How penguins show their smarts [695] => | url = https://www.nationalgeographic.com/animals/2019/04/penguin-intelligence-in-hunting-and-navigation/ [696] => | periodikum = Animals [697] => | datum vydání = 2019-04-25 [698] => | datum přístupu = 2019-09-12 [699] => | příjmení = [700] => | jméno = [701] => | vydavatel = nationalgeographic.com [702] => | url archivu = [703] => }} Někteří autoři publicistických magazínů řádí tučňáky mezi sedmičku „nejchytřejších“ živočichů.{{Citace elektronického periodika [704] => | titul = 7 Most Intelligent Animals [705] => | url = https://www.boldsky.com/insync/life/2012/smart-intelligent-animals-031204.html [706] => | periodikum = https://www.boldsky.com [707] => | datum vydání = 2012-10-03 [708] => | datum přístupu = 2019-09-12 [709] => | jazyk = en [710] => | příjmení = Sneha [711] => }} Například v [[Japonsko|Japonsku]] se [[tučňák patagonský]] vybavený batůžkem naučil každý den docházet na trh a odtud své adoptivní lidské rodině přinášel čerstvé ryby.{{Citace elektronické monografie [712] => | titul = Elite Readers [713] => | url = https://www.elitereaders.com/lala-the-penguin-wears-backpack-walks-to-market-alone-fetch-dinner/ [714] => | datum vydání = 2016-02-12 [715] => | datum přístupu = 2019-09-12 [716] => | jazyk = en-US [717] => | jméno = Justine [718] => | příjmení = Chen [719] => }} Patrně menší [[tučňák magellanský]] zase prokázal věrnost tím, že se opakovaně vracel ke svému lidskému zachránci a dokázal kvůli tomu urazit až tisíce kilometrů dlouhou trasu.{{Citace elektronické monografie [720] => | titul = Elite Readers [721] => | url = https://www.elitereaders.com/penguin-keeps-coming-back-to-brazilian-man-who-rescued-him/ [722] => | datum vydání = 2015-11-02 [723] => | datum přístupu = 2019-09-12 [724] => | jazyk = en-US [725] => | jméno = Faye [726] => | příjmení = Williams [727] => }}{{Citace elektronického periodika [728] => | titul = Takhle vypadá přátelství člověka se zvířetem. Tučňák urazí každoročně tisíce kilometrů za rybářem z Ria [729] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/takhle-vypada-pratelstvi-cloveka-se-zviretem-tucnak-urazi-kazdorocne-tisice-6241695 [730] => | periodikum = Radiožurnál [731] => | datum vydání = 2016-03-09 [732] => | datum přístupu = 2019-09-12 [733] => | jazyk = cs [734] => }} [735] => [736] => Kromě toho se tučňáci za dobu své existence přizpůsobili řadě změn a chytře se staví i proti [[21. století|dnešním]] nástrahám divočiny; například [[Tučňák císařský|tučňáci císařští]] si v té nejkrutější zimě vypomáhají tím, že se k sobě tulí a neprojevují se vůči druhým agresivně.PINSHOW, B.,, Fedak M.A. , Battles D.R, & Schmidt-Nielsen K. Energy expenditure for thermoregulation and locomotion in emperor penguins.''American Journal of Physiology''. 1976, roč. 231 (3), s. 903–12. Téměř všechny druhy tučňáků vyčkávají v skupinkách u břehu a jen společně skáčou do vody, čímž se chrání před predátorem číhajícím pod vodou. [[Tučňák kroužkový]] (mimo jiné též vynikající [[Tučňák kroužkový#Orientace|navigátor]]VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Zvířata celého světa: 10. Tučňáci''. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. S. 96–104.) a [[tučňák oslí]] jsou zase důmyslní loupežníci, zalíbí-li se jim sousedův kamínek, vyčkají, až dotyčný své hnízdo opustí a vrhnou se jej uchopit a položit na své hnízdo. Jsou-li při tom přistiženi, soused je zlověstným „vyběhnutím“ vyžene od hnízda. [737] => [738] => Výzkum z roku 2020 na tučňácích kroužkových naznačuje, že tučňáci disponují jistou mírou [[sebeuvědomění]] (schopnosti sebepozorování a uvědomění si sebe sama), podobně jako primáti, kytovci, sloni či některé další druhy ptáků. Pro studium na ostrově Svenner na východě Antarktidy využili vědci mj. kartonové hrazení, které jednotlivé tučňáky zavedlo k zrcadlům na jeho konci, na kterých se nacházela samolepka. Pokud se tučňák dotkl svého těla na místě, kde se v odrazu samolepka nachází, testem prošel.{{Citace elektronického periodika [739] => | příjmení = Dastidar [740] => | jméno = Prabir Ghosh [741] => | příjmení2 = Khan [742] => | jméno2 = Azizuddin [743] => | příjmení3 = Sinha [744] => | jméno3 = Anindya [745] => | titul = Possible Self-awareness in Wild Adélie Penguins ''Pygoscelis adeliae'' [746] => | periodikum = dx.doi.org [747] => | url = http://dx.doi.org/10.1101/2022.11.04.515260 [748] => | datum vydání = 2022-11-05 [749] => | jazyk = en [750] => | datum přístupu = 2023-04-02 [751] => }} [752] => [753] => Tučňáci nemají prakticky žádný strach z lidí. Ačkoli se může zdát, že to má co dočinění s jejich inteligencí, spíše je na vině způsob, jakým žijí – zkrátka žijí tam, kde se nevyskytují žádní pozemní predátoři (na Antarktidě a blízkých ostrovech, jen v Jižní Americe nebo Jižní Africe se na ně občas zaměří místní šelmy). Někteří ptáci jsou nicméně plaší, pakliže byli ohroženi lidskou činností a mají tedy negativní zkušenost. Ve vodě jsou mnohem ostražitější, zde je totiž ohrožuje celá řada přirozených dravců.{{Citace monografie [754] => | příjmení = Jouventin [755] => | jméno = Pierre [756] => | příjmení2 = Dobson [757] => | jméno2 = F. Stephen [758] => | titul = Why Penguins Communicate [759] => | vydání = [760] => | vydavatel = Academic Press [761] => | místo = USA [762] => | rok vydání = 2018 [763] => | počet stran = 332 [764] => | kapitola = 6. The Evolution of Communication [765] => | strany = 233–291 [766] => | isbn = 978-0-12-811178-9 [767] => | doi = 10.1016/B978-0-12-811178-9.00006-8 [768] => | jazyk = en [769] => }}{{Citace elektronického periodika [770] => | titul = Penguin [771] => | periodikum = ScienceDaily [772] => | url = https://www.sciencedaily.com/terms/penguin.htm [773] => | jazyk = en [774] => | datum přístupu = 2020-07-17 [775] => }}{{Citace elektronického periodika [776] => | titul = ESF in Antarctica {{!}} Research at SUNY-ESF [777] => | periodikum = www.esf.edu [778] => | url = https://www.esf.edu/antarctica/jdms.htm [779] => | datum přístupu = 2020-07-17 [780] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200717102524/https://www.esf.edu/antarctica/jdms.htm [781] => | datum archivace = 2020-07-17 [782] => }} [783] => [784] => == Původ a rozšíření == [785] => [[Soubor:Galapagos penguins (Spheniscus mendiculus) -Tagus Cove -Isabela.jpg|náhled|[[Tučňák galapážský]] (''Spheniscus mendiculus'') je nejseverněji hnízdícím druhem tučňáka. Jako vůbec jediný se může především při pobytu na moři ukázat až na [[Severní polokoule|severní polokouli]]. Ojediněle mohou tučňáci zahnízdit na vrcholku ostrova [[Isabela (Galapágy)|Isabela]], který se nachází těsně nad rovníkem|alt=Tučňák galapážský]] [786] => První tučňáci se objevili zhruba před 70 milióny let na kontinentu [[Gondwana]] (možná současný [[Nový Zéland]]), který v té době ležel více na jihu v chladnějších zeměpisných šířkách.Jonathan S. Pelegrín and Carolina Acosta Hospitaleche (2022). [https://www.mdpi.com/1424-2818/14/4/255 Evolutionary and Biogeographical History of Penguins (Sphenisciformes): Review of the Dispersal Patterns and Adaptations in a Geologic and Paleoecological Context]. ''Diversity''. '''14''' (4): 255. doi: https://doi.org/10.3390/d14040255 Postupně se rozšířili po celé jižní polokouli až do oblasti teplých vod u [[rovník]]u. Během pozdního [[eocén]]u a raného [[oligocén]]u, v době globálního ochlazování, existovaly často gigantické druhy tučňáků (např. rod ''[[Anthropornis]]'' – druh ''[[Anthropornis nordenskjoeldi]]'', nebo ''[[Icadyptes salasi]]'' či ''[[Perudyptes devriesi]]'' [787] => {{Citace elektronické monografie [788] => | příjmení = [789] => | jméno = [790] => | url = http://www.realscience.org.uk/2007/07/giant-fossil-penguins.html [791] => | titul = Giant fossil penguins [792] => | vydavatel = Real Science [793] => | datum vydání = 2007-07-10 [794] => | datum přístupu = 2011-9-15 [795] => | jazyk = anglicky [796] => }}). Vysocí mohly být až 200 cm a dosahovat hmotnosti až 100 kg. Jednou z možných příčin vyhynutí je vznik a rozvoj rybožravých [[kytovci|kytovců]], kteří se stali jejich úspěšnějšími [[Kompetice|konkurenty.]] Mezitím se z postupně ledem zakrývané [[Antarktida|Antarktidy]] za pomocí cirkumpolárních oceánských proudů šířili předci dnešních druhů tučňáků. Nejprve osídlili ostrovy v jejím okolí, později se rozšířili dále na jižní pobřeží přilehlých [[kontinent|světadílů]]. Nejdále na sever se moderní tučňáci dostali do chladných tropických vod [[Galapágy|Galapág]], kde se objevili teprve před 4 milióny let. Rovníkovou termální bariéru zřejmě kvůli adaptaci na život v chladných vodách nikdy nepřekročili.{{Citace periodika|příjmení=Baker|jméno=Allan J.|spoluautoři=et al.|titul=Multiple gene evidence for expansion of extant penguins out of Antarctica due to global cooling|periodikum=Proc. R. Soc. B|rok=2006|ročník=273|stránky=11-17|url=http://www4.ncsu.edu/~simorita/molevo/07/simmapEX.pdf}} V průběhu paleogénu i neogénu se opakovaně vyskytovaly obří formy tučňáků, které však vymizely po evoluční radiaci dravých mořských savců v průběhu oligocénu a začátkem miocénu.Enrique Peñalver, Antonio Arillo, Xavier Delclòs, David Peris, David A. Grimaldi, Scott R. Anderson, Paul C. Nascimbene & Ricardo Pérez-de la Fuente (2017). Parasitised feathered dinosaurs as revealed by Cretaceous amber assemblages. ''Nature Communications'' '''8''', Article number: 1924 (2017). doi:10.1038/s41467–017–01550-z (https://www.nature.com/articles/s41467-017-01550-z) [797] => [798] => Tučňákům se značně dařilo v období [[paleocén]]u (asi před 66 až 56 miliony let), krátce po vyhynutí [[Dinosauři|neptačích dinosaurů]]. Tehdy dochází k prvnímu velkému vzepětí jejich vývoje, objevují se obří formy a celkově se tito ptáci diverzifikují.https://www.sciencedaily.com/releases/2019/12/191209193422.htm [799] => [800] => === Výskyt moderních druhů === [801] => Tučňáci se vyskytují pouze na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]], ovšem tvrzení, že žijí na [[Jižní pól|jižním pólu]], je mylné. U jižního pólu, coby středního bodu [[Antarktida|Antarktidy]], panují natolik extrémní podmínky (až −82,8 [[Stupeň Celsia|°C]]), kterým by nedokázali čelit pravděpodobně ani samotní tučňáci. Nehledě na komplikace spojené s příliš velkou vzdáleností mezi břehem a bodem jižního pólu. Tučňáci obývají pouze okraj kontinentu a vždy se nacházejí nejdále zhruba 100 km od břehu, kde jsou minusové teploty přece jen mírnější (max. okolo −40 °C, navíc většina polárních druhů hnízdí během antarktického léta). [802] => [803] => Ačkoli jsou tučňáci obecně spojováni se zimou, většina druhů žije v [[Mírný podnebný pás|mírném]] až [[Subtropický podnebný pás|subtropickém]] pásmu; zatímco [[tučňák císařský]] (''Aptenodytes forsteri'') čelí třeskutým antarktickým mrazům v minus čtyřiceti stupních pod nulou, svádí [[tučňák brýlový]] (''Spheniscus demersus'') opačný boj s čtyřicetistupňovým parnem Jižní Afriky. Druh [[tučňák galapážský]] (''Spheniscus mendiculus'') hnízdí u samotného [[rovník]]u na [[Galapágy|Galapážských ostrovech]], a tak se jako jediný ocitá i ve vodách „severního moře“, nad linií rovníku.[http://www.sps186.org/downloads/basic/657604/Penguins.pdf Penguins] {{Wayback|url=http://www.sps186.org/downloads/basic/657604/Penguins.pdf |date=20220121132552 }}, Leveled Book, readinga-z.com (anglicky) [804] => [805] => Včetně Antarktidy a přilehlých ostrovů chladné subantarktické oblasti ([[Falklandy]], [[Jižní Georgie]], [[Crozetovy ostrovy]] aj.), kde se vyskytují zástupci rodu ''[[Aptenodytes]]'', ''[[Pygoscelis]]'' a ''[[Eudyptes]]'', žijí tito ptáci taktéž v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] a již zmíněné [[Jižní Afrika|Jižní Africe]] (zejména rod ''[[Spheniscus]]''), nebo v [[Austrálie|Austrálii]] a na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] (rody ''[[Megadyptes]]'', ''[[Eudyptula]]'' a někteří zástupci z rodu ''Eudyptes''). [806] => [807] => == Fylogeneze a systematika == [808] => [[Soubor:Kladogram skupiny Aequorlithornithes.jpg|náhled|Kladogram kmenové skupiny [[Aequorlithornithes]] určené na základě vzorků [[DNA]], do níž se řadí i tučňáci (Prum, R.; a kol., 2015){{Citace periodika [809] => | příjmení = Prum [810] => | jméno = Richard O. [811] => | příjmení2 = Berv [812] => | jméno2 = Jacob S. [813] => | příjmení3 = Dornburg [814] => | jméno3 = Alex [815] => | titul = A comprehensive phylogeny of birds (Aves) using targeted next-generation DNA sequencing [816] => | periodikum = Nature [817] => | datum vydání = 2015-10 [818] => | ročník = 526 [819] => | číslo = 7574 [820] => | strany = 569–573 [821] => | issn = 1476-4687 [822] => | doi = 10.1038/nature15697 [823] => | jazyk = en [824] => | url = https://www.nature.com/articles/nature15697 [825] => | datum přístupu = 2021-01-05 [826] => }}]] [827] => Řád tučňáci ('''Sphenisciformes''') obsahuje jedinou čeleď tučňákovití ('''Spheniscidae'''). Podle společných znaků (například rohovité destičky na zobáku a supraorbitální žlázy), byly jako nejbližší příbuzní označovány [[potáplice]] a [[Buřňákovití|buřňáci]]. Podle studií DNA jsou jako blízce příbuzné označovány i [[Fregatka|fregatky]] nebo dokonce [[čáp]]i.{{Citace periodika|příjmení=Watanabe|jméno=Maiko|spoluautoři=a kol.|titul=New candidate species most closely related to penguins|periodikum=Gene|rok=2006|ročník=378|stránky=65–73|url=http://research.calacademy.org/research/bmammals/Mindell/Watanabe_et_al_2006_Gene_penguin.pdf}}{{Nedostupný zdroj}} V současné době jsou tučňáci (jako čeleď ''Spheniscidae'') společně s dalšími čeleděmi (např. [[potáplice]], [[Albatrosovití|albatrosi]]) řazeni do nadčeledi buřňáků (''Procellarioidea''), která je součástí rozšířeného řádu [[brodiví|brodivých]].{{Citace periodika|příjmení=Tsuda|jméno=Tomi T.|spoluautoři=a kol.|titul=Phylogenetic analysis of penguin (Spheniscidae) species based on sequence variation in MHC class II genes|periodikum=Immunogenetics|rok=2001|ročník=53|stránky=712–716|url=http://resources.metapress.com/pdf-preview.axd?code=3b0010p6dg2tqtuw&size=largest|datum přístupu=2009-06-28|url archivu=https://web.archive.org/web/20120111082647/http://resources.metapress.com/pdf-preview.axd?code=3b0010p6dg2tqtuw&size=largest|datum archivace=2012-01-11|nedostupné=ano}} [828] => [829] => Nejstarší fosilní nálezy pocházejí z [[paleocén]]u [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] (dva druhy rodu ''[[Waimanu]]'' – ''[[Waimanu manneringi]]'' a ''[[Waimanu tuatahi)|Waimanu tuatahi]]''). Tito tučňáci byli velcí (80–100 cm), s dlouhým štíhlým zobákem, dlouhými křídly a dlouhými běháky; celkově poněkud připomínali [[potáplice]]. Třetím nejstarším druhem je ''[[Crossvallia unienwillia]]'' z paleocénu Antarktického poloostrova, jehož klima bylo v té době mnohem teplejší a vlhčí. Velikost tohoto druhu je odhadována na 130–140 cm.{{Citace periodika|příjmení=Jadwiszczak|jméno=Piotr|titul=Penguin past: The current state of knowledge|periodikum=Polish Polar Research|ročník=30|rok=2009|číslo=1|stránky=3–28|url=http://www.polar.pan.pl/ppr30/PPR30-003.pdf|datum přístupu=2009-06-28|url archivu=https://web.archive.org/web/20141215113358/http://www.polar.pan.pl/ppr30/PPR30-003.pdf|datum archivace=2014-12-15|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.polar.pan.pl/ppr30/PPR30-003.pdf |date=20141215113358 }} Podle současných poznatků žil předek společný všech recentních tučňáků pravděpodobně na území již neexistujícího kontinentu [[Zélandie]].https://www.sciencealert.com/ancestor-of-all-penguins-lived-on-earth-s-lost-8th-continent-zealandia-fossils-show Zástupci vůbec největších známých rodů tučňáků - ''[[Kumimanu]]'' a ''[[Petradyptes]]'' z paleocénu Nového Zélandu, vážili až kolem 160 kg.Ksepka, D. T.; ''et al.'' (2023). [https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-paleontology/article/abs/largestknown-fossil-penguin-provides-insight-into-the-early-evolution-of-sphenisciform-body-size-and-flipper-anatomy/8D4A78B2CA0A716134F8E60169A633FD Largest-known fossil penguin provides insight into the early evolution of sphenisciform body size and flipper anatomy]. Journal of Paleontology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1017/jpa.2022.88 [830] => [831] => Mnohem více druhů tučňáků je známo z [[eocén]]u, v současné době bylo popsáno nejméně 14 druhů patřících do sedmi rodů; ''[[Anthropornis]]'' (viz druh ''[[Anthropornis nordenskjoeldi]]''), ''[[Archaeospheniscus]]'', ''[[Delphinornis]]'', ''[[Ichthyopteryx]]'', ''[[Marambiornis]]'', ''[[Mesetaornis]]'', ''[[Palaeeudyptes]]'' (viz druh ''[[Palaeeudyptes klekowskii]]''). Tito tučňáci tvořili dvě skupiny – menší druhy, velikostí odpovídající dnešním a obří druhy, dosahující velikosti výrazně přes 165 cm (patrně 170–200 cm) a hmotnosti 80–100 kg. Z eocénu jsou také známy první nálezy mimo Antarktidu ([[Argentina]], [[Peru]], [[Austrálie]], [[Nový Zéland]]). [832] => [833] => Rovněž z [[oligocén]]u je známa řada druhů, včetně modernějších forem s pokročilejší adaptací křídel (''[[Platydyptes]]'' z [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]). Z [[miocén]]u pochází početné nálezy tučňáků z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], především se pak objevují první nálezy zástupců moderních rodů (''[[Spheniscus]]'' v [[Peru]], ''[[Pygoscelis]]'' v [[Chile]]). První nálezy [[jižní Afrika|jihoafrických]] tučňáků pocházejí z [[pliocén]]u (rod ''Spheniscus''). Skupina se výrazně diverzifikovala a geograficky rozšířila v době před 11,6 miliony let spolu s intenzifikací antarktického cirkumpolárního proudu.Juliana A. Vianna, ''et al.'' (2020). [https://www.pnas.org/content/early/2020/08/12/2006659117 Genome-wide analyses reveal drivers of penguin diversification.] ''Proceedings of the National Academy of Sciences.'' doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2006659117 [834] => [835] => Minimálně tři druhy tučňáků vymřely v historické době – ze 13. století je uváděn druh ''[[Tasidyptes hunteri]]'' z ostrova [[Hunter (ostrov v Tasmánii)|Hunter]] u [[Tasmánie]], asi před 500 lety vyhynul na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] tučňák ''[[Megadyptes waitaha]]'' a teprve koncem 19. století blíže nezařazený tučňák z rodu ''Eudyptes'' na ostrově Chatham. [836] => Soubor:Waimanu BW.jpg|''[[Waimanu manneringi]]'', střední [[oligocén]], [[Nový Zéland]]. Nejstarší známý druh [837] => Soubor:Icadyptes BW.jpg|''[[Icadyptes salasi]]'', zástupce skupiny obřích tučňáků ze svrchního [[eocén]]u, [[Peru]] [838] => Soubor:Palaeeudyptes klekowskii.png|''[[Palaeeudyptes klekowskii]]'', pozdní [[eocén]], [[Seymourův ostrov]] ([[Antarktida]]) [839] => Soubor:Pachydyptes ponderosus.jpg|''[[Pachydyptes ponderosus]]'', [[oligocén]] až [[miocén]], [[Nový Zéland]] [840] => [841] => [842] => == Přehled žijících druhů == [843] => Čeleď ''Spheniscidae'', '''tučňákovití''' [844] => [845] => V nejběžnější [[Klasifikace živočichů|klasifikaci]] odborníci rozlišují '''18 [[Recentní taxon|recentních]] [[druh]]ů''' tučňáků (od jiných se liší zpravidla jen jedním uznávaným nebo naopak jedním neuznávaným druhem, podle kterých existuje 17, případně 19 specií). Shodně je pak řadí do jasně vymezených '''šesti [[Rod (biologie)|rodů]]'''.{{Citace elektronického periodika [846] => | příjmení = [847] => | jméno = [848] => | titul = Penguins [849] => | periodikum = Animals [850] => | vydavatel = www.nationalgeographic.com [851] => | url = https://www.nationalgeographic.com/animals/birds/group/penguins/ [852] => | datum vydání = 2019-07-23 [853] => | jazyk = en [854] => | url archivu = [855] => | datum přístupu = 2021-01-05 [856] => }}{{Citace monografie [857] => | příjmení = Robinson [858] => | jméno = Ian [859] => | příjmení2 = [860] => | jméno2 = [861] => | titul = 16 - Seabirds [862] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B978070202874800016X [863] => | editoři = Thomas N. Tully, Gerry M. Dorrestein, Alan K. Jones, John E. Cooper [864] => | vydání = [865] => | vydavatel = W.B. Saunders [866] => | místo = Edinburgh [867] => | rok vydání = 2009 [868] => | počet stran = [869] => | strany = 377–403 [870] => | isbn = 978-0-7020-2874-8 [871] => | poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-7020-2874-8.00016-X [872] => | jazyk = en [873] => }} [874] => {| class="wikitable" [875] => !Rod [876] => !Zástupci [877] => |- [878] => |'''''[[Aptenodytes]]''''' [879] => |[[tučňák císařský]] • [[tučňák patagonský]] [880] => |- [881] => |'''''[[Eudyptes]]''''' [882] => |[[tučňák chocholatý]] • [[tučňák královský]] • [[tučňák novozélandský]] • [[tučňák skalní]] • ''[[Eudyptes moseleyi]] •'' [[tučňák snarský]] • [[tučňák žlutorohý]] [883] => |- [884] => |'''''[[Eudyptula]]''''' [885] => |[[tučňák nejmenší]] [886] => |- [887] => |'''''[[Megadyptes]]''''' [888] => |[[tučňák žlutooký]] [889] => |- [890] => |'''''[[Pygoscelis]]''''' [891] => |[[tučňák kroužkový]] • [[tučňák oslí]] • [[tučňák uzdičkový]] [892] => |- [893] => |'''''[[Spheniscus]]''''' [894] => |[[tučňák brýlový]] • [[tučňák galapážský]] • [[tučňák Humboldtův]] • [[tučňák magellanský]] [895] => |} [896] => [[Tučňák skalní]] je rozdělen na dva druhy; [[tučňák skalní]] – jižní (''Eudyptes chrysocome'') a „tučňák skalní – severní“ (''[[Eudyptes moseleyi|E. moseleyi]]''; dříve [[poddruh]] tučňáka skalního) na základě výzkumu publikovaného v roce 2006, který poukázal na morfologické, vokální a genetické rozdíly mezi oběma populacemi.{{Citace periodika [897] => | příjmení = Jouventin [898] => | jméno = P. [899] => | příjmení2 = Cuthbert [900] => | jméno2 = R. J. [901] => | příjmení3 = Ottvall [902] => | jméno3 = R. [903] => | titul = Genetic isolation and divergence in sexual traits: evidence for the northern rockhopper penguin Eudyptes moseleyi being a sibling species [904] => | periodikum = Molecular Ecology [905] => | datum vydání = 2006 [906] => | ročník = 15 [907] => | číslo = 11 [908] => | strany = 3413–3423 [909] => | issn = 1365-294X [910] => | doi = 10.1111/j.1365-294X.2006.03028.x [911] => | jazyk = en [912] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1365-294X.2006.03028.x [913] => | datum přístupu = 2021-01-05 [914] => }}{{Citace periodika [915] => | příjmení = Banks [916] => | jméno = Jonathan [917] => | příjmení2 = Van Buren [918] => | jméno2 = Amy [919] => | příjmení3 = Cherel [920] => | jméno3 = Yves [921] => | titul = Genetic evidence for three species of rockhopper penguins, Eudyptes chrysocome [922] => | periodikum = Polar Biology [923] => | datum vydání = 2006-12-01 [924] => | ročník = 30 [925] => | číslo = 1 [926] => | strany = 61–67 [927] => | issn = 1432-2056 [928] => | doi = 10.1007/s00300-006-0160-3 [929] => | jazyk = en [930] => | url = https://doi.org/10.1007/s00300-006-0160-3 [931] => | datum přístupu = 2021-01-05 [932] => }} Podle studie publikované v roce 2019 by za samostatný druh mohl být uznáván ještě východní poddruh tučňáka skalního (''E. chrysocome filholi'') coby „tučňák skalní – východní“ (''E. filholi''), a [[tučňák královský]] je zde naopak poddruhem [[Tučňák žlutorohý|tučňáka žlutorohého]]. [933] => [934] => K podobnému rozdělení by podle některých studií mělo dojít i u [[Tučňák nejmenší|tučňáka nejmenšího]], podle kterých se na základě [[Mitochondriální DNA|mtDNA]] dvě populace odlišují; ''Eudyptula novaehollandiae'' pocházející z [[Austrálie]] a ostrova [[Otago]] (jinak poddruh ''E. minor novaehollandiae''), a [[tučňák nejmenší]] (''Eudyptula minor'') vyskytující se ve zbylých oblastech.{{Citace periodika [935] => | příjmení = Grosser [936] => | jméno = Stefanie [937] => | příjmení2 = Burridge [938] => | jméno2 = Christopher P. [939] => | příjmení3 = Peucker [940] => | jméno3 = Amanda J. [941] => | titul = Coalescent Modelling Suggests Recent Secondary-Contact of Cryptic Penguin Species [942] => | periodikum = PLoS ONE [943] => | datum vydání = 2015-12-14 [944] => | ročník = 10 [945] => | číslo = 12 [946] => | issn = 1932-6203 [947] => | pmid = 26675310 [948] => | doi = 10.1371/journal.pone.0144966 [949] => | poznámka = PMID 26675310 [950] => PMCID: PMC4682933 [951] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4682933/ [952] => | datum přístupu = 2021-01-05 [953] => }}{{Citace periodika [954] => | příjmení = Grosser [955] => | jméno = Stefanie [956] => | příjmení2 = Rawlence [957] => | jméno2 = Nicolas J. [958] => | příjmení3 = Anderson [959] => | jméno3 = Christian N. K. [960] => | titul = Invader or resident? Ancient-DNA reveals rapid species turnover in New Zealand little penguins [961] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [962] => | datum vydání = 2016-02-10 [963] => | ročník = 283 [964] => | číslo = 1824 [965] => | issn = 0962-8452 [966] => | pmid = 26842575 [967] => | doi = 10.1098/rspb.2015.2879 [968] => | poznámka = PMID 26842575 [969] => PMCID: PMC4760177 [970] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4760177/ [971] => | datum přístupu = 2021-01-05 [972] => }} [973] => [974] => Podle nových důkazů volají odborníci od roku 2020 ke změně v případě [[Tučňák oslí|tučňáka oslího]]. Rozličné DNA ([[genom]]y) nebo mírně odlišné tvary a velikosti těl mezi ptáky z různých částí areálu jejich výskytu naznačují, že by mělo dojít k vytvoření nejméně čtyř nových druhů (celkem by se tak rozlišovalo 21 druhů, pokud by nedošlo k žádným dalším změnám v případě jiných zástupců). Takové rozdělení by mohlo pomoct při jejich ochraně – usnadní sčítání ptáků a sledování trendu populace, jelikož žijí v různých zeměpisných šířkách na jižní polokouli (jak na [[Antarktida|antarktickém]] kontinentu tak i dále na severu, kde jsou podmínky mírnější). Tučňák oslí sice nepatří mezi ohrožené druhy tučňáků, ovšem jen z globálního měřítka. Některé jeho populace nebyly zkoumány desítky let, u jiných je znám úbytek jedinců (viz [[Tučňák oslí#Ohrožení|ohrožení]]). V současné době se rozlišují pouze dva [[poddruh]]y (''Pygoscelis papua papua'' a ''Pygoscelis papua ellsworthi''). Bude-li provedena revize, latinské názvy druhů by vypadaly zřejmě takto: ''Pygoscelis papua'', ''Pygoscelis ellsworthi'', ''Pygoscelis poncetii'' a ''Pygoscelis taeniata''.{{Citace periodika [975] => | příjmení = Briggs [976] => | jméno = Helen [977] => | titul = Gentoo penguins are four species, not one [978] => | periodikum = BBC News [979] => | datum vydání = 2020-11-05 [980] => | ročník = [981] => | číslo = [982] => | strany = [983] => | jazyk = en-GB [984] => | url = https://www.bbc.com/news/science-environment-54817124 [985] => | datum přístupu = 2021-02-11 [986] => }}{{Citace elektronického periodika [987] => | titul = Gentoo penguins are four species, not one, say scientists [988] => | periodikum = www.bath.ac.uk [989] => | url = https://www.bath.ac.uk/announcements/gentoo-penguins-are-four-species-not-one-say-scientists/ [990] => | jazyk = en [991] => | datum přístupu = 2021-02-11 [992] => }} [993] => [994] => ;[[Soubor:Fylogeneze tučňáků.jpg|střed|680x680bod|Vztah mezi rody a druhy podle Hailin. P., a kol., 2019. Není tu zmíněn [[tučňák královský]], který je podle této studie [[poddruh]]em [[Tučňák žlutorohý|tučňáka žlutorohého]]. Naopak je tu rozdělen [[tučňák skalní]] na tří samostatné druhy (přičemž se uznávají obecně dva) a [[tučňák nejmenší]] na dva samostatné druhy. [[Tučňák žlutooký]] je jediný žijící zástupce spadající do rodu ''[[Megadyptes]]''. Nomenklatura nových druhů je pouze orientační a není vědecky podložená.|náhled]]rod [995] => :''[[Aptenodytes]]'' [996] => [[Soubor:2007 Snow-Hill-Island Luyten-De-Hauwere-Emperor-Penguin-104.jpg|náhled|[[Tučňák císařský]] s mláďaty]] [997] => [[Soubor:Rockhopper Penguins preening.jpg|náhled|[[Tučňák skalní]] (''Eudyptes chrysocome''), hojný subantarktický druh]]Oba druhy tohoto rodu patří k největším a nejvýrazněji zbarveným tučňákům. Jejich záda jsou modravě šedá, na krku mají zlatožluté skvrny, prsa jsou žlutavá nebo bílá a po stranách zobáku mají purpurové nebo fialové skvrny. Tučňák císařský hnízdí v drsných podmínkách na špatně přístupných místech daleko od pobřeží (na stabilní ledové pláni v Antarktidě). Má zdlouhavý rozmnožovací cyklus, rovněž jako tučňák patagonský, který odchová maximálně dvě mláďata během tří let. Oproti jiným druhům stráví většinu svého života na pevnině. Nejsou nikterak [[Monogamie|monogamičtí]], povětšinou spolu jeden stejný pár hnízdí maximálně na tři chovné sezóny.[https://www.penguins-world.com/do-penguins-mate-for-life/ Do Penguins Mate for Life?] penguins-world.com (anglicky) Přesto je veřejnosti často předkládán opak, zjevně z důvodu popularity a vzhledové oblíbenosti. Snášejí pouze jedno velké vejce a nestaví si hnízda. Namísto toho vejce a posléze i mládě do určitého stáří vysedává na nohách rodičů, kde je zároveň skryto pod prokrveným záhybem kůže nacházejícím se na břišní části těla dospělých (kožním vakem). Hnízdí v koloniích, které čítají obvykle 7000 až 70 000 párů.{{Citace elektronického periodika [998] => | titul = Emperor penguins [999] => | url = http://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/wildlife/animals/penguins/emperor-penguins [1000] => | periodikum = www.antarctica.gov.au [1001] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1002] => | jazyk = en [1003] => }}[http://datazone.birdlife.org/species/factsheet/king-penguin-aptenodytes-patagonicus/text Aptenodytes patagonicus], Birdlife International, distribution and population Mláďata se po odchodu obou rodičů shlukují do takzvaných školek, kde se nemalý počet stejně starých vrstevníku pohybuje těsně při sobě. Pospolu jsou ve větším bezpečí a navíc se choulením zahřejí v panujících nepříznivých podmínkách. Obzvláště tučňák císařský je velmi náročný druh, kterého v zajetí mohou chovat jen ty nejprestižnější [[Zoologická zahrada|zoologické zahrady]] na světě. Například v [[Evropa|Evropě]] jej (k roku 2019) trvale nechová žádná profesionální instituce.{{Citace elektronického periodika [1004] => | titul = Catalogue of Penguins in Captivity Worldwide [1005] => | url = https://www.zoochat.com/community/threads/catalogue-of-penguins-in-captivity-worldwide.468814/ [1006] => | periodikum = ZooChat [1007] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1008] => | jazyk = en-GB [1009] => }}{{Citace elektronické monografie [1010] => | titul = Penguin Pedia [1011] => | url = https://penguin-pedia.com/penguin-species/emperor-penguins/ [1012] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1013] => | jazyk = en-US [1014] => }} [1015] => [1016] => * [[tučňák císařský]] (''Aptenodytes forsteri''); výskyt: [[Antarktida]] [1017] => * [[tučňák patagonský]] (''Aptenodytes patagonicus''); výskyt: [[subantarktické ostrovy]] (např. [[Falklandy|Falklandské ostrovy]], [[Jižní Georgie]]) [1018] => [1019] => ;rod: ''[[Eudyptes]]'' [1020] => [1021] => Představuje středně velké tučňáky, svrchu tmavě šedé až černé, s bílou spodinou, s očima s hnědou nebo červenou duhovkou. Nad očima jim vyrůstají dlouhá ozdobná zlatavě žlutá pera. Zástupci tohoto rodu bývají z většiny části roku na otevřeném moři. Patří k sociálnějším tučňákům, využívajících rozsáhlého spektra dorozumívacích – zvukových – signálů. V období rozmnožování žijí v obrovských koloniích čítajících až 500 000 jedinců.{{Citace elektronického periodika [1022] => | titul = Royal penguins [1023] => | url = http://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/wildlife/animals/penguins/royal-penguins [1024] => | periodikum = www.antarctica.gov.au [1025] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1026] => | jazyk = en [1027] => }} Jednotlivé páry se nacházejí těsně vedle sebe (až tři páry na jeden metr čtvereční) a často tak svádějí boje o místo k zahnízdění. Umějí být poměrně agresivní, takže se v tomto období musí mít na pozoru i chovatelé v [[Zoologická zahrada|zoologických zahradách]]. Hnízdí na neobvyklých skalnatých výběžcích, které s kuráží zdolávají a překonávají, dokud se nedostanou na vytyčený cíl – hnízdiště. Na základě toho se jim vyvinul mnohem silnější a robustnější zobák, kvůli kterému jsou na první pohled odlišní. Vytvářejí velmi jednoduchá hnízda (například vystlaný důlek osázený kamínky). Samice snášejí obvykle dvě vejce ale ve většině případech vychová pár pouze jedno mládě. Odborníci evidují extrémní rozdíl mezi prvním a druhým vejcem, druhé snesené bývá až o 60 % větší, což není u jiných rodů běžné. Obvykle se z prvního menšího vejce mládě nevylíhne a nejspíš tak slouží k upoutání pozornosti ze strany dravců. Tím vzroste pravděpodobnost, že druhé mládě přežije a podaří se jej úspěšně odchovat. Po odchodu obou rodičů na moře se mláďata shlukují do nevelkých skupinek a chrání se vzájemnou pomocí proti chladným teplotám ale především proti predátorům. Jako ve skutečných školkách jsou i mláďata tučňáků pod dohledem starších. Avšak v jejich případě se jedná o mladé páry bez potomků, které teprve získávají cenné zkušenosti, nebo o páry, jež o snůšku přišly.[[Soubor:Brillenpinguin Zoo Leipzig.jpg|náhled|[[Tučňák brýlový]] (''Spheniscus demersus''), jediný druh hnízdící v [[Jižní Afrika|Jižní Africe]]. V [[Česko|Česku]] jej chová [[Zoologická zahrada Ústí nad Labem]]]][[Soubor:A chinstrap penguin (Pygoscelis antarcticus) on Deception Island in Antarctica.jpg|náhled|[[Tučňák uzdičkový]] (''Pygoscelis antarcticus'') ]] [1028] => [1029] => * [[tučňák chocholatý]] (''Eudyptes sclateri''); výskyt: [[Nový Zéland]] (převážně [[Bounty (souostroví)|souostroví Bounty]] a [[ostrovy Protinožců]]) [1030] => * [[tučňák královský]] (''Eudyptes schlegeli''); výskyt: především ostrov [[Macquarie]] [1031] => * [[tučňák novozélandský]] (''Eudyptes pachyrhynchus''); výskyt: [[Nový Zéland]] [1032] => * [[tučňák skalní]] / jižní (''Eudyptes chrysocome''); výskyt: [[Jižní Amerika]], [[Falklandy|Falklandské ostrovy]], [[Crozetovy ostrovy]], [[Kergueleny]], ... [1033] => * „tučňák skalní“ / severní (''[[Eudyptes moseleyi]]''); výskyt: [[Tristan da Cunha]], [[Goughův ostrov]], [[Svatý Pavel (ostrov)|Svatý Pavel]] (hlavně lokalita v rámci jižního [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]){{Citace elektronického periodika [1034] => | příjmení = [1035] => | jméno = [1036] => | titul = Northern Rockhopper Penguin [1037] => | periodikum = American Bird Conservancy [1038] => | vydavatel = [1039] => | url = https://abcbirds.org/bird/northern-rockhopper-penguin/ [1040] => | datum vydání = [1041] => | jazyk = en [1042] => | url archivu = [1043] => | datum přístupu = 2021-01-05 [1044] => }} [1045] => *[[tučňák snarský]] (''Eudyptes robustus''); výskyt: [[Nový Zéland]] (ostrovy [[Snares]]) [1046] => * [[tučňák žlutorohý]] (''Eudyptes chrysolophus''); výskyt: [[Jižní Amerika]], [[Falklandy|Falklandské ostrovy]], [[Jižní Georgie]], [[Crozetovy ostrovy]], ... [1047] => [1048] => [[Soubor:Hope Bay-2016-Trinity Peninsula–Adélie penguin (Pygoscelis adeliae) 04.jpg|náhled|[[Tučňák kroužkový]] (''Pygoscelis adeliae'')]] [1049] => [1050] => ;rod: ''[[Eudyptula]]'' [1051] => [1052] => Představuje nejmenšího zástupce tučňáků. Liší se od ostatních nápadně světlým, modravě šedým peřím. Tučňák nejmenší se přímo adaptoval k nočnímu způsobu života. Vyhrabává si nory, ve kterých se koná v podstatě celý rozmnožovací cyklus. V nepřítomnosti rodičů se ptáčata na rozdíl od jiných druhů jednoduše schovají do útrob nor. Poměrně dobře se chová v zoologických zahradách. [1053] => [1054] => * [[tučňák nejmenší]] (''Eudyptula minor''); výskyt: [[Austrálie]], [[Nový Zéland|Nová Zéland]] [1055] => [1056] => ;rod: ''[[Megadyptes]]'' [1057] => Zahrnuje pouze jediný žijící druh, který je [[2019|dnes]] poměrně vzácný – permanentně v ohrožení. Specifický je jeho žlutý pásek táhnoucí se kolem hlavy v oblasti očí.{{Citace elektronického periodika [1058] => | titul = Population and recent trends [1059] => | url = https://www.yellow-eyedpenguin.org.nz/penguins/population-recent-trends/ [1060] => | periodikum = Yellow-eyed Penguin Trust [1061] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1062] => | jazyk = en-US [1063] => }} [1064] => [1065] => * [[tučňák žlutooký]] (''Megadyptes antipodes''); výskyt: [[Nový Zéland]] [1066] => * †''[[Megadyptes waitaha]]'' [1067] => [1068] => ;rod: ''[[Pygoscelis]]'' [1069] => Jsou to ptáci s poměrně dlouhým kartáčovým ocasem a jasně definovaným černobílým „fráčkem“. Způsobem života se podobají tučňákům z rodu ''[[Aptenodytes]]'', ale mají podstatně kratší rozmnožovací cyklus a vychovávají více než jedno mládě. Jsou to hojní a přizpůsobiví ptáci, kteří [[2018|dnes]] nečelí prakticky žádné větší hrozbě. [1070] => [1071] => * [[tučňák kroužkový]] (''Pygoscelis adeliae''); výskyt: [[Antarktida]] [1072] => * [[tučňák oslí]] (''Pygoscelis papua''); výskyt: [[Antarktida]] (spíše [[Antarktický poloostrov|poloostrov]]), [[subantarktické ostrovy]] [1073] => * [[tučňák uzdičkový]] (''Pygoscelis antarcticus''); výskyt: [[Antarktida]] (spíše [[Antarktický poloostrov|poloostrov]]), [[subantarktické ostrovy]] [1074] => [1075] => ;rod: ''[[Spheniscus]]'' [1076] => [1077] => Zahrnuje tučňáky tmavě šedé až černé barvy na hlavě a zádech, kteří mají břicho bílé, okolí oka, zobáku a tváří nepokryté peřím. Přes tváře mají bílý pruh, na prsou příčné černé pruhy. Jsou to subtropičtí tučňáci navyklí vysokým teplotám, hnízdící i v čtyřicetistupňových vedrech. Z toho důvodu je jejich denní aktivita na souši často omezena na brzké nebo pozdní hodiny, jinak se pohybují raději v moři, nebo se skrývají ve stínu. Oproti antarktickým tučňákům tak mají kratší opeření o menší hustotě, a nedisponují ani tak výraznou vrstvou tuku. Jistě také proto se dobře chovají v zajetí, a návazně na to si zvykli si i na evropské podmínky. V zoologických zahradách se také úspěšně rozmnožují. Nehnízdi ve velkých koloniích, nepochybně z důvodu nízkého stavu populace. Stavějí si hnízda podobně jako [[tučňák nejmenší]] z rodu ''Eudyptes'', tedy nory, nebo využívají různých děr v měkké půdě, případně dutiny ve skalách. Ze všech rodů tučňáků jsou tito ptáci asi nejvíce monogamičtí; jeden stejný pár spolu může hnízdit prakticky celý život. Na rozdíl od jiných druhů zde celkovou bilanci narušují hlavně mladé nezkušené páry nebo úmrtí jednoho z partnerů. Zástupci tohoto rodu patří mezi nejohroženější vyhubením. Tučňáci čelí různému nebezpečí za které může především člověk; ve zkratce nadměrnému [[Námořní rybolov|rybolovu]], [[Invazní druh|invazi nepůvodních predátorů]], haváriím ropných [[tanker]]ů a úniku ropy, jinému znečišťováním [[oceán]]ů, [[cestovní ruch|cestovnímu ruchu]] či [[průmysl]]ovému rozvoji.{{Citace elektronického periodika [1078] => | příjmení = [1079] => | jméno = [1080] => | titul = Spheniscus [1081] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [1082] => | vydavatel = IUCN [1083] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?query=Spheniscus&searchType=species [1084] => | datum vydání = 2020 [1085] => | url archivu = [1086] => | datum přístupu = 2020-01-04 [1087] => }} [1088] => [1089] => * [[tučňák brýlový]] (''Spheniscus demersus''); výskyt: [[Jižní Afrika]] [1090] => * [[tučňák galapážský]] (''Spheniscus mendiculus''); výskyt: [[Galapágy|Galapážské ostrovy]] [1091] => * [[tučňák Humboldtův]] (''Spheniscus humboldti''); výskyt: [[Jižní Amerika]] [1092] => * [[tučňák magellanský]] (''Spheniscus magellanicus''); výskyt: [[Jižní Amerika]] [1093] => [1094] => == Hrozby == [1095] => [[Soubor:CharlesGreenwithPenguin.png|náhled|Kuchař, který zpracovává [[Tučňák císařský|tučňáka císařského]] na třístěžňové plachetnici ''[[Endurance (1912)|Endurance]]'' v roce 1914 (viz [[Shackletonova expedice]] do Antarktidy)]] [1096] => Tučňáci jsou vcelku houževnatí a adaptabilní ptáci a proto především člověk mohl, a ve většině případů stále může za to, že populace jednotlivých druhů klesá, nebo jsou ve vysokém ohrožení. Dříve, zejména v 19. a 20. století, byli tučňáci ve velkém loveni kvůli masu nebo hodnotnému tuku (podobně jako řada ploutvonožců či kytovců), navštěvovali se jejich hnízdiště za účelem sběru vajec, nebo docházelo k těžbě [[Guáno|guána]] (nahromaděný trus tučňáků, jenž dobře posloužil při hnízdění), které se používalo jako hnojivo, což velmi ovlivnilo kupříkladu populaci tučňáka Humboldtova nebo brýlového. V důsledku toho se několik druhů nachází na pokraji vyhynutí nebo tučňáci z některých lokalit téměř vymizeli.{{Citace elektronického periodika [1097] => | příjmení = Martin [1098] => | jméno = R. [1099] => | příjmení2 = Simeone [1100] => | jméno2 = A. [1101] => | příjmení3 = Hermes [1102] => | jméno3 = C. [1103] => | spoluautoři = et al. [1104] => | titul = Humboldt Penguin (Spheniscus humboldti) [1105] => | periodikum = datazone.birdlife.org [1106] => | vydavatel = BirdLife [1107] => | url = http://datazone.birdlife.org/species/factsheet/humboldt-penguin-spheniscus-humboldti/text [1108] => | datum vydání = 2022 [1109] => | jazyk = en [1110] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1111] => }}{{Citace elektronického periodika [1112] => | autor = University of Illinois ve společnosti Urbana-Champaign, News Bureau [1113] => | titul = Blood markers predict Humboldt penguin nest type, reproductive success [1114] => | periodikum = ScienceDaily [1115] => | vydavatel = ScienceDaily [1116] => | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2020/06/200602122606.htm [1117] => | datum vydání = 2020-06-02 [1118] => | jazyk = en [1119] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1120] => }}FURNWEGER, Karen: [https://www.sheddaquarium.org/stories/african-penguins-a-species-at-the-survival-crossroads African Penguins: A Species at the Survival Crossroads] | Shedd Aquarium. (anglicky){{Citace elektronického periodika [1121] => | titul = Jackass Penguin [1122] => | periodikum = Oceana [1123] => | url = https://oceana.org/marine-life/jackass-penguin/ [1124] => | jazyk = en-US [1125] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1126] => }}VESELOVSKÝ, Zdeněk. ''Zvířata celého světa: 10. Tučňáci''. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. S. 119–130.{{Citace elektronického periodika [1127] => | titul = The World of Penguins ~ Protecting Penguins [1128] => | periodikum = Nature {{!}} PBS [1129] => | url = https://www.pbs.org/wnet/nature/the-world-of-penguins-protecting-penguins/1913/ [1130] => | datum vydání = 1997-03-24 [1131] => | jazyk = en [1132] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1133] => }} [1134] => [1135] => Dnes, ve 21. století, jsou tito ptáci chráněni, stejně jako velká část jejich biotopu, přesto nadále čelí různým hrozbám. Za ty největší lze považovat: [1136] => [1137] => === Rybolov === [1138] => Kvůli rostoucímu [[Nadměrný rybolov|rybářskému průmyslu]] v některých oblastech výrazně ubylo sardelí, sardinek a jiných druhů ryb, kterými se živí tučňáci. Nejmodernější rybolovné techniky jsou velmi účinné a dokážou vylovit velké množství ryb, takže tučňákům, ale i mnoha dalším mořským živočichům, nezůstane dostatečné množství potravy. Nadměrný rybolov je tedy příčinou toho, že řada tučňáků umírá hlady.{{Citace elektronického periodika [1139] => | titul = Yellow-eyed penguin/hoiho [1140] => | periodikum = www.doc.govt.nz [1141] => | vydavatel = Department of Conservation (DOC) [1142] => | url = https://www.doc.govt.nz/nature/native-animals/birds/birds-a-z/penguins/yellow-eyed-penguin-hoiho/ [1143] => | jazyk = en-nz [1144] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1145] => }}{{Citace elektronického periodika [1146] => | titul = (PDF) Tangled and drowned: A global review of penguin bycatch in fisheries [1147] => | periodikum = ResearchGate [1148] => | url = https://www.researchgate.net/publication/320348412_Tangled_and_drowned_A_global_review_of_penguin_bycatch_in_fisheries [1149] => | poznámka = DOI: http://dx.doi.org/10.3354/esr00869 [1150] => | jazyk = en [1151] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1152] => }}{{Citace elektronického periodika [1153] => | příjmení = Novák [1154] => | jméno = Ondřej [1155] => | titul = V antarktické kolonii tučňáků letos přežila pouhá dvě mláďata. Vědci pátrají po příčinách [1156] => | periodikum = Plus [1157] => | vydavatel = Český rozhlas [1158] => | url = https://plus.rozhlas.cz/v-antarkticke-kolonii-tucnaku-letos-prezila-pouha-dve-mladata-vedci-patraji-po-6507243 [1159] => | datum vydání = 2017-10-20 [1160] => | jazyk = cs [1161] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1162] => }}{{Citace periodika [1163] => | příjmení = Stárková [1164] => | jméno = Karolína [1165] => | titul = Na plážích Nového Zélandu se děje něco děsivého. Hromadně tam hynou tučňáci [1166] => | periodikum = Deník.cz [1167] => | datum vydání = 2022-06-17 [1168] => | jazyk = cs [1169] => | url = https://www.denik.cz/veda/tucnaci-umiraji-novy-zeland.html [1170] => | datum přístupu = 2022-06-18 [1171] => }} [1172] => [1173] => Kromě toho se tučňáci také často chytají do rybářských sítí jako [[vedlejší úlovek]], takže se buď ošklivě poraní a jsou snadnou kořistí pro predátory, nebo se utopí. Používaná zatahovací síť se ovine těsně kolem těla tučňáka, který tak nemůže uniknout.Yellow-eyed penguin biology. ''Penguin Rescue'' [online]. [cit. 2022-06-07]. [https://web.archive.org/web/20190929012956/https://www.penguins.org.nz/yellow-eyed-penguin-biology.html Dostupné v archivu] pořízeném dne 2019-09-29. (anglicky)T MATTERN. Modelling marine habitat utilisation by yellow-eyed penguins along their mainland distribution: baseline information New Zealand Aquatic Environment and Biodiversity Report No. 243. ''www.mpi.govt.nz''. 2020. [https://www.mpi.govt.nz/dmsdocument/41424/direct Dostupné online] [cit. 2022-06-07]. [[Digital object identifier|DOI]] [https://dx.doi.org/10.13140%2FRG.2.2.21618.32968 10.13140/RG.2.2.21618.32968]. (anglicky) [1174] => [1175] => === Cestovní ruch === [1176] => [[Soubor:AntarcticaSummer.jpg|náhled|[[Tučňák kroužkový]] a člověk]] [1177] => [[Cestovní ruch|Turismus]] začíná být pro tučňáky nebezpečný. Zvyšující se návštěvnost tam, kde tučňáci hnízdí, vytváří stresové situace, které ohrožují obvyklý klid a prostor při hnízdění. Podle jedné studie začínají být mláďata tučňáků císařských znepokojená už při přiblížení se helikoptéry na méně než jeden kilometr.{{Citace periodika [1178] => | příjmení = Giese [1179] => | jméno = Melissa [1180] => | příjmení2 = Riddle [1181] => | jméno2 = Martin [1182] => | titul = Disturbance of emperor penguin Aptenodytes forsteri chicks by helicopters [1183] => | periodikum = Polar Biology [1184] => | datum vydání = 1999-11-01 [1185] => | ročník = 22 [1186] => | číslo = 6 [1187] => | strany = 366–371 [1188] => | issn = 1432-2056 [1189] => | doi = 10.1007/s003000050430 [1190] => | jazyk = en [1191] => | url = https://doi.org/10.1007/s003000050430 [1192] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1193] => }} Další výzkum, provedený na tučňácích patagonských, ukázal, že na hluk, lidský hlas a přiblížení člověka reagují zrychleným srdečním tepem, a to i ti, kteří jsou na přítomnost turistů zvyklí (leč mírnějším).{{Citace elektronického periodika [1194] => | příjmení = Welsh [1195] => | jméno = Jennifer [1196] => | titul = King Penguins Get Used To Tourists, But Not Being Touched [1197] => | periodikum = Business Insider [1198] => | url = https://www.businessinsider.com/king-penguins-tourists-2012-7 [1199] => | datum vydání = 2012-07-11 [1200] => | jazyk = en-US [1201] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1202] => }}{{Citace elektronické monografie [1203] => | příjmení = Podmore [1204] => | jméno = Georgia [1205] => | titul = Wildlife Tourism - Is it affecting penguins? [1206] => | url = https://www.penguinsinternational.org/2020/02/03/wildlife-tourism-is-it-affecting-penguins/ [1207] => | vydavatel = Penguins International [1208] => | datum vydání = 2020-02-03 [1209] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1210] => | jazyk = en-US [1211] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220625014941/https://www.penguinsinternational.org/2020/02/03/wildlife-tourism-is-it-affecting-penguins/ [1212] => | datum archivace = 2022-06-25 [1213] => | nedostupné = ano [1214] => }}{{Citace elektronického periodika [1215] => | příjmení = Orszulok [1216] => | jméno = Alice [1217] => | titul = King penguins stressed by human presence {{!}} Science Illustrated [1218] => | periodikum = scienceillustrated.com.au [1219] => | url = https://scienceillustrated.com.au/blog/nature/king-penguins-stressed-by-human-presence/ [1220] => | datum vydání = 2012-07-17 [1221] => | poznámka = by Vincent Viblanc of the University of Lausanne [1222] => | jazyk = en [1223] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1224] => }} Přítomnost člověka v chovných oblastech tučňáků žlutookých zase způsobuje, že mláďata nejsou pravidelně krmena, protože se dospělí tučňáci neodváží vstoupit na pevninu. Kromě toho přítomnost lidí nutí ptáky trávit více času ve stavu bdělosti, čímž si vyčerpávají klíčové energetické rezervy. Bylo prokázáno, že v narušovaných koloniích může být úspěšnost odchovu až o polovinu nižší, než je tomu v nerušených oblastech.{{Citace periodika [1225] => | příjmení = McClung [1226] => | jméno = Maureen R. [1227] => | příjmení2 = Seddon [1228] => | jméno2 = Philip J. [1229] => | příjmení3 = Massaro [1230] => | jméno3 = M. [1231] => | titul = Nature-based tourism impacts on yellow-eyed penguins Megadyptes antipodes: does unregulated visitor access affect fledging weight and juvenile survival? [1232] => | periodikum = Biological Conservation [1233] => | datum vydání = 2004-09-01 [1234] => | ročník = 119 [1235] => | číslo = 2 [1236] => | strany = 279–285 [1237] => | issn = 0006-3207 [1238] => | doi = 10.1016/j.biocon.2003.11.012 [1239] => | jazyk = en [1240] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006320703004543 [1241] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1242] => }}{{Citace periodika [1243] => | příjmení = Ellenberg [1244] => | jméno = Ursula [1245] => | příjmení2 = Setiawan [1246] => | jméno2 = Alvin N. [1247] => | příjmení3 = Cree [1248] => | jméno3 = Alison [1249] => | titul = Elevated hormonal stress response and reduced reproductive output in Yellow-eyed penguins exposed to unregulated tourism [1250] => | periodikum = General and Comparative Endocrinology [1251] => | datum vydání = 2007-05-15 [1252] => | ročník = 152 [1253] => | číslo = 1 [1254] => | strany = 54–63 [1255] => | issn = 0016-6480 [1256] => | doi = 10.1016/j.ygcen.2007.02.022 [1257] => | jazyk = en [1258] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0016648007000858 [1259] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1260] => }}{{Citace periodika [1261] => | příjmení = Bell [1262] => | jméno = Gemma [1263] => | příjmení2 = Young [1264] => | jméno2 = Melanie J. [1265] => | příjmení3 = Seddon [1266] => | jméno3 = Philip J. [1267] => | titul = Effects of unregulated visitor access on chick fledging mass and survival in yellow-eyed penguins [1268] => | periodikum = Wildlife Research [1269] => | datum vydání = 2020-07-21 [1270] => | ročník = 47 [1271] => | číslo = 6 [1272] => | strany = 468–475 [1273] => | issn = 1448-5494 [1274] => | doi = 10.1071/WR19245 [1275] => | jazyk = en [1276] => | url = https://www.publish.csiro.au/wr/WR19245 [1277] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1278] => }} Podle některých vědců se ale o přímé ohrožení nejedná. Tučňáci si na nové rušivé elementy dokážou do určité míry zvyknout a přizpůsobit se jim, nebo se to liší druh od druhu (až individuálně). Některé kolonie tučňáka kroužkového si třeba natolik osvojily výzkumné stanice, že v jejich blízkosti s oblibou hnízdí.BirdLife International. Pygoscelis adeliae (Adélie Penguin). ''www.iucnredlist.org'' [online]. IUCN, 2018 [cit. 2022-06-07]. [https://www.iucnredlist.org/species/22697758/132601165 Dostupné online]. (anglicky) Nicméně ani Antarktidu už pomalu nelze označit za nedotčenou.{{Citace elektronického periodika [1279] => | příjmení = Václavíková [1280] => | jméno = Jana [1281] => | titul = Vyfotit se s tučňákem, zalyžovat si na ledovci. Turisté zaplavují Antarktidu [1282] => | periodikum = Aktuálně.cz [1283] => | vydavatel = Economia, a.s. [1284] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/antarktida-se-meni-spis-nez-oteplovani-je-na-vine-nekontrolo/r~a81fd3f85c9611ea80e60cc47ab5f122/ [1285] => | datum vydání = 2020-03-03 [1286] => | jazyk = cs [1287] => | datum přístupu = 2020-07-16 [1288] => }}{{Citace elektronického periodika [1289] => | autor = Tourism review [1290] => | titul = Rostoucí turismus vážně ohrožuje Antarktidu [1291] => | periodikum = www.outdoorguide.cz [1292] => | vydavatel = OutdoorGuid [1293] => | url = http://www.outdoorguide.cz/rostouci-turismus-vazne-ohrozuje-antarktidu-1454.html [1294] => | datum přístupu = 2020-07-16 [1295] => }}{{Citace elektronického periodika [1296] => | autor = [1297] => | titul = Antarktidu drancuje masivní turismus. Lidé ruší tučňáky, říká český expert [1298] => | periodikum = iDNES.cz [1299] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pavel-sladky-antarktida-turismus-priroda-dopady-omezeni-devastace.A220602_103325_zahranicni_ihal [1300] => | datum vydání = 2022-06-03 [1301] => | jazyk = cs [1302] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1303] => }} [1304] => [1305] => Turistika živočichům může jistě pomoci (v rámci osvěty pro jejich ochranu), ale také uškodit pokud nebude zprostředkován rozumně. Bude tedy záležet na tom, jak se k tomu postaví ta či ta cestovní kancelář a co pro ni bude prioritní (aby motivací nebyl pouze finanční zisk), a jak ohleduplní budou samotní turisté. [1306] => [1307] => === Fragmentace biotopu === [1308] => [1309] => ==== Osídlení lidmi, invazní druhy živočichů (predace) ==== [1310] => Během kolonizace (zejména různých ostrovů) člověk nejenom ničil oblasti klíčové pro vzácnou faunu, např. odlesňováním, ale způsobil také invazi nepůvodních druhů živočichů. Do spousty oblastí zavlekl např. krysy, myši, kočky, psy, králíky, jeleny, vačice, prasata, fretky či lasice, a každý tento živočich velmi negativně ovlivnil životní prostor: proměnil biotop nebo přitížil zde žijícím tučňákům. Na souši jsou tito ptáci zkrátka bezmocní. Menší savci se snadno přiživují na vejcích, větší masožravci napadají bezbranná mláďata i dospělé. [1311] => [1312] => ==== Znečišťování biotopu, průmysl ==== [1313] => [[Soubor:Athos1 0-NOAA.jpg|náhled|Havárie tankeru a únik ropné suroviny do moře]] [1314] => Lidská neohleduplnost při likvidaci odpadů má obzvláště závažné důsledky. Zejména [[Znečištění vody|v moři]] se hromadí kupříkladu [[Znečištění plasty|plast]], který vodu nejen znečišťuje, ale může tučňáky otrávit, nebo se jím mohou nedopatřením udusit. Dalším velkým nebezpečím je [[Ropná skvrna|únik ropy]] do moře, např. po nehodě tankeru. Tučňáci jsou jedovatou [[Ropa|ropou]] zamořeni (dostane se jim do peří, nebo ji polknou a otráví se) a často tedy odkázáni k záhubě. Tato lepkavá surovina znehodnotí jejich peří, přesněji omezí termoregulační funkci a samotný pohyb, takže nedokážou ani dostatečně rychle plavat, aby si mohli ulovit potravu, tudíž umírají hlady. Nějakou dobu také trvá, než se zamořená oblast stane znovu obyvatelnou. [1315] => [1316] => [[Průmysl|Průmyslový]] rozvoj může zcela (a nevratně) narušit [[Biodiverzita|biodiverzitu]], a otázkou je, kam až je člověk ochoten zajít: např. samotný [[Antarktida|antarktický kontinent]], kde se rozmnožují ti nejotužilejší tučňáci, skrývá značné [[nerostné bohatství]].''Antarctica’s wilderness has declined to the exclusion of biodiversity'', Nature (2020), DOI: 10.1038/s41586-020-2506-3. [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/527010v1.full.pdf Dostupné online] (anglicky) [1317] => [1318] => ==== Oteplování oceánů, klimatické anomálie ==== [1319] => Podél pobřeží Antarktidy je pravděpodobně stále tepleji. Rostoucí [[Globální oteplování|globální teplota]] na Zemi napomáhá vzniku podmínek podporujících příliv teplého a vlhkého vzduchu daleko na jih. [[Antarktida]] je však známá výrazným kolísáním teplot – v roce 2021 zažil jižní pól nejchladnější zimní sezónu od začátku pozorování a tedy i na úkor globálního oteplování, ale během právě skončeného léta došlo pro změnu k nejrozsáhlejšímu tání mořského ledu.{{Citace elektronického periodika [1320] => | příjmení = Žák [1321] => | jméno = Michal [1322] => | titul = Na Antarktidě bylo až o 40 °C tepleji, než je běžné. Během léta roztálo rekordní množství mořského ledu [1323] => | periodikum = www.in-pocasi.cz [1324] => | vydavatel = InMeteo, s.r.o. [1325] => | url = https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/antarktida-20.3.2022/ [1326] => | datum vydání = 2022-03-20 [1327] => | jazyk = cs [1328] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1329] => }} [[Antarktický poloostrov]] je na tom z tohoto pohledu zdá se nejhůř: za posledních 50 let (přibližně od roku 1950) zde došlo k oteplení o 3 °C.{{Citace elektronické monografie [1330] => | titul = Impacts of climate change [1331] => | url = https://discoveringantarctica.org.uk/challenges/sustainability/impacts-of-climate-change/ [1332] => | vydavatel = Discovering Antarctica [1333] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1334] => | jazyk = en [1335] => }}{{Citace elektronického periodika [1336] => | titul = Antarctica ‘should not be taken for granted’ scientists declare, amid extreme weather uptick [1337] => | periodikum = UN News (news.un.org) [1338] => | vydavatel = United Nations [1339] => | url = https://news.un.org/en/story/2022/04/1115342 [1340] => | datum vydání = 2022-04-01 [1341] => | jazyk = en [1342] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1343] => }} V důsledku toho se zde odlamuje stále více ledových mas a tyto ledové kry pak mohou být nebezpečné: např. ledovec z východní části Antarktidy onačený jako D-28 (2019), nebo [[Ledovec A-68|A-68]] (2017), který se odlomil na Antarktickém poloostrově a později zamířil k Jižní Georgii, a byli kvůli němu ohroženi tučňáci a další živočichové, kteří tam žijí. Kdyby zde ledovec uvízl, odřízl by jim cestu k jejich lovištím. Ledovec nakonec jen proplul okolo Jižní Georgie, když se jeho největší část nejprve rozlomila, a nyní taje v moři.{{Citace elektronického periodika [1344] => | autor = fš [1345] => | titul = Od Antarktidy se odlomila kra větší než Londýn. Nikoli kvůli oteplování [1346] => | periodikum = Novinky.cz [1347] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1348] => | vydavatel = Borgis [1349] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/od-antarktidy-se-odlomila-kra-vetsi-nez-londyn-nikoli-kvuli-oteplovani-40298325?seq-no=2&dop-ab-variant=8&source=article-detail [1350] => | datum vydání = 2019-10-01 [1351] => | datum přístupu = 2019-10-24 [1352] => }}{{Citace elektronického periodika [1353] => | příjmení = Gibbens [1354] => | jméno = Sarah [1355] => | titul = Huge iceberg breaking up off South Georgia Island is still a threat [1356] => | periodikum = www.nationalgeographic.com [1357] => | vydavatel = National Geographic Society [1358] => | url = https://www.nationalgeographic.com/environment/article/world-largest-iceberg-a68-heading-for-south-georgia-wildlife [1359] => | datum vydání = 2020-12-28 [1360] => | jazyk = en [1361] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1362] => }}{{Citace elektronického periodika [1363] => | příjmení = Štýs [1364] => | jméno = Matěj [1365] => | titul = Šestá největší ledová kra v historii se dala do pohybu, A-68 je větší než Moravskoslezský kraj [1366] => | periodikum = iROZHLAS [1367] => | vydavatel = Český rozhlas [1368] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/antarktida-kra-a-68_1809081149_haf [1369] => | datum vydání = 2018-09-08 [1370] => | jazyk = cs [1371] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1372] => }} Někteří odborníci ovšem tvrdí, že jde o součást normálního cyklu ledovcového šelfu a k podobnému odtržení dochází pravidelně, vždy za několik desítek let.{{Citace elektronického periodika [1373] => | autor = ČTK [1374] => | titul = Od Antarktidy se odlomila obří kra třikrát větší než Praha - Novinky [1375] => | periodikum = www.novinky.cz [1376] => | vydavatel = Borgis a.s. [1377] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-od-antarktidy-se-odlomila-obri-kra-trikrat-vetsi-nez-praha-40420811 [1378] => | datum vydání = 2023-01-23 [1379] => | jazyk = cs [1380] => | datum přístupu = 2023-04-02 [1381] => }} Pokud se ale naplní ten nejhorší možný scénář, v důsledku tání hladina moří stoupne na celém světě tak, že mnoho pobřeží může být zaplaveno. Tučňáci, kteří na takových místech staví svá hnízda, budou pak vyhnáni hlouběji do vnitrozemí. Zde se však setkají s antropogenním prostředím, které může představovat hrozbu. Antarktičtí tučňáci pak mohou přijít o značnou část území (ledové pokrývky), kde se mohou rozmnožovat. [1382] => [1383] => Měnící se klima a jeho dopad se však netýká jen moří. Na souši jsou tučňáci také vystaveni vyšším teplotám a umírají kvůli neúnosnému horku, nebo se častěji vyskytují deště, což zase ohrožuje antarktické tučňáky, zejména mláďata, která mají ještě prachové peří bez hydroizolačních vlastností, takže snadno promoknou a uhynou kvůli chladu.{{Citace elektronického periodika [1384] => | příjmení = [1385] => | jméno = [1386] => | autor = kar [1387] => | titul = Vlny veder ničí kolonie tučňáků. Zabíjí mláďata i dospělé [1388] => | periodikum = ČT24 [1389] => | vydavatel = Česká televize [1390] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3423770-vlny-veder-nici-kolonie-tucnaku-zabiji-mladata-i-dospele [1391] => | datum vydání = 2022-01-05 [1392] => | jazyk = cs [1393] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1394] => }}{{Citace elektronického periodika [1395] => | příjmení = [1396] => | jméno = [1397] => | titul = Na Antarktidě se mění podnebí, místo sněhu prší. Zabíjí to mláďata tučňáků [1398] => | periodikum = zvirecizpravy.cz [1399] => | vydavatel = Zvirecizpravy.cz [1400] => | url = https://zvirecizpravy.cz/na-antarktide-se-meni-podnebi-misto-snehu-prsi-zabiji-to-mladata-tucnaku/ [1401] => | datum vydání = 2021-04-26 [1402] => | jazyk = cs [1403] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1404] => }}{{Citace elektronického periodika [1405] => | příjmení = Poppick [1406] => | jméno = Laura [1407] => | titul = Rains Spurred by Climate Change Killing Penguin Chicks [1408] => | periodikum = livescience.com [1409] => | vydavatel = LiveScience [1410] => | url = https://www.livescience.com/42951-penguin-chicks-suffer-climate-change.html [1411] => | datum vydání = 2014-01-29 [1412] => | jazyk = en [1413] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1414] => }}{{Citace elektronického periodika [1415] => | příjmení = Subbaraman [1416] => | jméno = Nidhi [1417] => | titul = Changing climate is killing penguin chicks in Argentina [1418] => | periodikum = NBC News [1419] => | vydavatel = National Broadcasting Company (NBC) [1420] => | url = http://www.nbcnews.com/science/science-news/changing-climate-killing-penguin-chicks-argentina-flna2D12018115 [1421] => | datum vydání = 2014-01-29 [1422] => | jazyk = en [1423] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1424] => }} [1425] => [[Soubor:Pingüinos, Cuverville 1.jpg|vlevo|náhled|[[Tučňák oslí|Tučňáci oslí]] v [[Antarktida|Antarktidě]]]] [1426] => Podle novozélandského [[Ministerstvo památkové péče|Ministerstva památkové péče]] (DOC) jsou pozorované úbytky potravních zdrojů alespoň zčásti důsledkem oteplováním oceánů. Teplota oceánu koriguje roční biomasu mnoha druhů ryb; teplejší podmínky negativně ovlivňují tření ryb, což se podepíše na jejich výsledné populaci,{{Citace periodika [1427] => | příjmení = Mattern [1428] => | jméno = Thomas [1429] => | příjmení2 = Meyer [1430] => | jméno2 = Stefan [1431] => | příjmení3 = Ellenberg [1432] => | jméno3 = Ursula [1433] => | titul = Quantifying climate change impacts emphasises the importance of managing regional threats in the endangered Yellow-eyed penguin [1434] => | periodikum = PeerJ [1435] => | datum vydání = 2017-05-16 [1436] => | ročník = 5 [1437] => | strany = e3272 [1438] => | issn = 2167-8359 [1439] => | doi = 10.7717/peerj.3272 [1440] => | jazyk = en [1441] => | url = https://peerj.com/articles/3272 [1442] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1443] => }} nebo se ryby stahují do větších hloubek, kde je chladněji, ale pro tučňáky může být už taková hloubka vyčerpávající. Z Antarktidy mizí hlavní zdroj potravy, [[kril]] (souhrnné označení pro různé druhy korýšů), který žije ve velkých hejnech a živí se jím zdejší tučňáci a další mořští živočichové. Kril ke svému životu potřebuje řasy, které rostou na spodní straně ledu. S úbytkem ledu tedy zmizí i kril a nakonec i další mořští živočichové. [1444] => [1445] => Kromě obecné změny klimatu může za proměnu ekosystému zřejmě i klimatický jev [[El Niño]] (případně protikladný [[La Niña]], který však může i zlepšit dostupnost potravy, ale vznikají též rozsáhlé deště a záplavy nebo ve větší míře cyklony a tornáda, což může ohrozit přímo hnízdiště ptáků).{{Citace periodika [1446] => | příjmení = Peacock [1447] => | jméno = L. [1448] => | příjmení2 = Paulin [1449] => | jméno2 = M. [1450] => | příjmení3 = Darby [1451] => | jméno3 = J. [1452] => | titul = Investigations into climate influence on population dynamics of yellow‐eyed penguins Megadyptes antipodes [1453] => | periodikum = New Zealand Journal of Zoology [1454] => | datum vydání = 2000-01-01 [1455] => | ročník = 27 [1456] => | číslo = 4 [1457] => | strany = 317–325 [1458] => | issn = 0301-4223 [1459] => | doi = 10.1080/03014223.2000.9518241 [1460] => | jazyk = en [1461] => | url = https://doi.org/10.1080/03014223.2000.9518241 [1462] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1463] => }}{{Citace elektronického periodika [1464] => | příjmení = Writer [1465] => | jméno = Scott [1466] => | titul = La Niña calls it quits. Is El Niño paying us a return visit? [1467] => | periodikum = The Weather Network [1468] => | url = http://www.theweathernetwork.com/us/news/articles/la-nina-calls-it-quits-is-el-nino-paying-us-a-return-visit/79424 [1469] => | jazyk = en-US [1470] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1471] => }}{{Nedostupný zdroj}} Podle organizace Yellow-eyed Penguin Trust jde o jeden z faktorů, který ale spíše zapříčiní úbytek potravních zdrojů.{{Citace elektronického periodika [1472] => | titul = Threats [1473] => | periodikum = Yellow-eyed Penguin Trust [1474] => | url = https://www.yellow-eyedpenguin.org.nz/news/threats/ [1475] => | jazyk = en-US [1476] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1477] => }} Tento hydrogeografický „proces“ nastává vždy jednou za několik (3–12) let a dochází k tomu, že se moře ohřívá. To ztěžuje [[Fotosyntéza|fotosyntézu]] řas a jejich rozmnožování kvůli nízkému obsahu živin ve vodě, v důsledku čehož se populace řas snižuje, což následně ovlivňuje populaci krilu, načež dále ryb atd.{{Citace elektronického periodika [1478] => | příjmení = [1479] => | jméno = [1480] => | autor = US Department of Commerce, National Oceanic and Atmospheric Administration [1481] => | titul = What are El Nino and La Nina? [1482] => | periodikum = oceanservice.noaa.gov [1483] => | vydavatel = National Ocean Service [1484] => | url = https://oceanservice.noaa.gov/facts/ninonina.html [1485] => | jazyk = en [1486] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1487] => }}{{Citace elektronického periodika [1488] => | příjmení = [1489] => | jméno = [1490] => | autor = NOAA's Climate Prediction Center [1491] => | titul = Cold & Warm Episodes by Season [1492] => | periodikum = origin.cpc.ncep.noaa.gov [1493] => | vydavatel = NOAA/ National Weather Service [1494] => | url = https://origin.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/ensostuff/ONI_v5.php [1495] => | jazyk = en [1496] => | datum přístupu = 2022-06-07 [1497] => }} [1498] => [1499] => == Stav ohrožení a populace == [1500] => [[Soubor:Yellow eyed penguin. (15238441601).jpg|náhled|[[Tučňák žlutooký]] (''Megadyptes antipodes'') na obrázku a [[tučňák galapážský]] (''Spheniscus mendiculus'') jsou ohroženi vyhubením]] [1501] => [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) drží k roku 2020 toto stanovisko:{{Citace elektronického periodika [1502] => | příjmení = [1503] => | jméno = [1504] => | titul = Aptenodytes [1505] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [1506] => | vydavatel = IUCN [1507] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?query=Aptenodytes&searchType=species [1508] => | datum vydání = 2020 [1509] => | url archivu = [1510] => | datum přístupu = 2020-01-04 [1511] => }}{{Citace elektronického periodika [1512] => | příjmení = [1513] => | jméno = [1514] => | titul = Eudyptes [1515] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [1516] => | vydavatel = IUCN [1517] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?query=Eudyptes&searchType=species [1518] => | datum vydání = 2020 [1519] => | url archivu = [1520] => | datum přístupu = 2020-01-04 [1521] => }}{{Citace elektronického periodika [1522] => | příjmení = [1523] => | jméno = [1524] => | titul = Eudyptula [1525] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [1526] => | vydavatel = IUCN [1527] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?query=Eudyptula&searchType=species [1528] => | datum vydání = 2020 [1529] => | url archivu = [1530] => | datum přístupu = 2020-01-04 [1531] => }}{{Citace elektronického periodika [1532] => | příjmení = [1533] => | jméno = [1534] => | titul = Megadyptes [1535] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [1536] => | vydavatel = IUCN [1537] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?query=Megadyptes&searchType=species [1538] => | datum vydání = 2020 [1539] => | url archivu = [1540] => | datum přístupu = 2020-01-04 [1541] => }}{{Citace elektronického periodika [1542] => | příjmení = [1543] => | jméno = [1544] => | titul = Pygoscelis [1545] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [1546] => | vydavatel = IUCN [1547] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?query=pygoscelis&searchType=species [1548] => | datum vydání = 2020 [1549] => | url archivu = [1550] => | datum přístupu = 2020-01-04 [1551] => }} [1552] => {| class="wikitable" [1553] => !Druh [1554] => !Stav ohrožení [1555] => !Trend [1556] => !Populace (dospělí jedinci) [1557] => |- [1558] => |[[tučňák císařský]] (''Aptenodytes forsteri'') [1559] => |NT ([[Téměř ohrožený taxon|téměř ohrožený]]) [1560] => |klesající [1561] => |neznámá, asi 513 000 (2019) [1562] => |- [1563] => |[[tučňák patagonský]] (''Aptenodytes patagonicus'') [1564] => |LC ([[Málo dotčený taxon|málo dotčený]]) [1565] => |rostoucí [1566] => |neznámá, asi 2 200 000 (2018) [1567] => |- [1568] => |[[tučňák chocholatý]] (''Eudyptes sclateri'') [1569] => |EN ([[Ohrožený taxon|ohrožený]]) [1570] => |klesající [1571] => |150 000 [1572] => |- [1573] => |[[tučňák královský]] (''Eudyptes schlegeli'') [1574] => |NT ([[Téměř ohrožený taxon|téměř ohrožený]]) [1575] => |stabilní [1576] => |1 700 000 [1577] => |- [1578] => |[[tučňák novozélandský]] (''Eudyptes pachyrhynchus'') [1579] => |NT ([[Téměř ohrožený taxon|téměř ohrožený]]) [1580] => |klesající [1581] => |12 500–50 000 [1582] => |- [1583] => |[[tučňák skalní]] / jižní (''Eudyptes chrysocome'') [1584] => |VU ([[Zranitelný taxon|zranitelný]]) [1585] => |klesající [1586] => |2 500 000 [1587] => |- [1588] => |„tučňák skalní“ / severní (''[[Eudyptes moseleyi]]'') [1589] => |EN ([[Ohrožený taxon|ohrožený]]) [1590] => |klesající [1591] => |413 700 [1592] => |- [1593] => |[[tučňák snarský]] (''Eudyptes robustus'') [1594] => |VU ([[Zranitelný taxon|zranitelný]]) [1595] => |stabilní [1596] => |63 000 [1597] => |- [1598] => |[[tučňák žlutorohý]] (''Eudyptes chrysolophus'') [1599] => |VU ([[Zranitelný taxon|zranitelný]]) [1600] => |klesající [1601] => |neznámá, asi 12 600 000 (2013) [1602] => |- [1603] => |[[tučňák nejmenší]] (''Eudyptula minor'') [1604] => |LC ([[Málo dotčený taxon|málo dotčený]]) [1605] => |stabilní [1606] => |469 760 [1607] => |- [1608] => |'''[[tučňák žlutooký]]''' (''Megadyptes antipodes'') [1609] => |EN ([[Ohrožený taxon|ohrožený]]) [1610] => |klesající [1611] => |'''2 600–3 000''' [1612] => |- [1613] => |[[tučňák kroužkový]] (''Pygoscelis adeliae'') [1614] => |LC ([[Málo dotčený taxon|málo dotčený]]) [1615] => |rostoucí [1616] => |10 000 000 [1617] => |- [1618] => |[[tučňák oslí]] (''Pygoscelis papua'') [1619] => |LC ([[Málo dotčený taxon|málo dotčený]]) [1620] => |stabilní [1621] => |774 000 [1622] => |- [1623] => |[[tučňák uzdičkový]] (''Pygoscelis antarcticus'') [1624] => |LC ([[Málo dotčený taxon|málo dotčený]]) [1625] => |klesající [1626] => |8 000 000 [1627] => |- [1628] => |[[tučňák brýlový]] (''Spheniscus demersus'') [1629] => |EN ([[Ohrožený taxon|ohrožený]]) [1630] => |klesající [1631] => |41 700 [1632] => |- [1633] => |'''[[tučňák galapážský]]''' (''Spheniscus mendiculus'') [1634] => |EN ([[Ohrožený taxon|ohrožený]]) [1635] => |klesající [1636] => |'''1 200''' [1637] => |- [1638] => |[[tučňák Humboldtův]] (''Spheniscus humboldti'') [1639] => |VU ([[Zranitelný taxon|zranitelný]]) [1640] => |klesající [1641] => |23 800 [1642] => |- [1643] => |[[tučňák magellanský]] (''Spheniscus magellanicus'') [1644] => |LC ([[Málo dotčený taxon|málo dotčený]]) [1645] => |klesající [1646] => |2,2–3 200 000 [1647] => |} [1648] => [1649] => == Chov v zajetí == [1650] => V Evropě je chováno 10 druhů tučňáků. Nejčastějším zástupcem tučňáků v evropských zoo je [[tučňák Humboldtův]], který je chován přibližně ve 130 zařízeních. V českých [[Zoologická zahrada|zoologických zahradách]] se chová [[tučňák Humboldtův]] ([[Zoo Praha]], [[Zoologická zahrada Liberec|Liberec]], [[Zoologická zahrada Zlín|Zlín]] a [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Plzeň]]), pocházející z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], a [[tučňák brýlový]] ([[Zoologická zahrada Ústí nad Labem|Zoo Ústí nad Labem]]), který pochází z pobřeží [[Jižní Afrika|Jižní Afriky]].{{Citace elektronického periodika [1651] => | titul = www.Zootierliste.de [1652] => | periodikum = zootierliste.de [1653] => | url = https://zootierliste.de/ [1654] => | datum přístupu = 2019-02-21 [1655] => }} Oba se řadí mezi méně náročné zástupce, oproti třeba antarktickým druhům. [1656] => [1657] => V historii byli v [[Zoologická zahrada Jihlava|Zoo Jihlava]] chováni [[tučňák Humboldtův]] a [[tučňák brýlový]]. V pražské zoo se jednalo o [[Tučňák brýlový|tučňáka brýlového]], [[Tučňák žlutorohý|tučňáka žlutorohého]] či [[Tučňák magellanský|tučňáka magellanského]]. V 70. letech 20. století se v [[Zoo Praha]] objevil také [[tučňák skalní]]. [1658] => == Odraz v kultuře == [1659] => [[Soubor:Evgeni Malkin 2017-06-11 2.jpg|náhled|[[Jevgenij Malkin]], dlouhodobý [[Lední hokej|hokejový]] hráč týmu [[Pittsburgh Penguins]], který má oblečený klasický klubový dres se znakem tučňáka (sezóna 2016/2017)]]Tučňáci jsou velmi populární ptáci. Za touto slávou nepochybně stojí ono roztomilé až komické vzezření, především tedy specifická anatomie, respektive vzpřímené držení těla nápadně podobné člověku, stejně jako „nemotorná“ kolébavá chůze. Řada [[Umělec|umělců]] a [[Ilustrace|ilustrátorů]] (obzvláště knih pro děti) si tučňáky spojuje se [[Severní pól|severním pólem]] a [[Medvěd lední|ledními medvědy]], ve skutečnosti zde ale nežijí. [1660] => [1661] => Kromě zejména cizojazyčné [[Literatura|literatury]] se vyskytují v řadě [[Dokumentární film|dokumentárních filmů]] – např. [[Putování tučňáků]]{{Citace elektronického periodika [1662] => | url = https://www.csfd.cz/film/187994-putovani-tucnaku/prehled/ [1663] => | periodikum = www.csfd.cz [1664] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1665] => | příjmení = [1666] => | jméno = [1667] => | titul = Putování tučňáků [1668] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [1669] => | datum vydání = [1670] => | url archivu = [1671] => }}, [[Tučňáci – život z blízka]]{{Citace elektronického periodika [1672] => | url = https://www.csfd.cz/film/343585-tucnaci-zivot-z-blizka/prehled/ [1673] => | periodikum = www.csfd.cz [1674] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1675] => | příjmení = [1676] => | jméno = [1677] => | titul = Tučňáci - život z blízka [1678] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [1679] => | datum vydání = [1680] => | url archivu = [1681] => }}, [[David Attenborough: Příběh tučňáka]]David Attenborough: Příběh tučňáka. ''www.csfd.cz'' [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2019-09-16]. [https://www.csfd.cz/film/311322-david-attenborough-pribeh-tucnaka/prehled/ Dostupné online]. nebo [[Nigel Marven a tučňáci]]Nigel Marven a tučňáci. ''www.csfd.cz'' [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2019-09-16]. [https://www.csfd.cz/film/267103-nigel-marven-a-tucnaci/prehled/ Dostupné online]..{{Citace elektronického periodika [1682] => | titul = Tučňáci - Knihy o tučňácích [1683] => | url = https://www.penguinsworld.cz/clanky/knihy-o-tucnacich.html [1684] => | periodikum = www.penguinsworld.cz [1685] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1686] => | příjmení = Bartoš [1687] => | jméno = T. [1688] => | vydavatel = [1689] => | datum vydání = [1690] => | url archivu = [1691] => | příjmení2 = Budský [1692] => | jméno2 = R. [1693] => }}{{Citace elektronického periodika [1694] => | titul = Tučňáci - Přehled dokumentů o tučňácích [1695] => | url = https://www.penguinsworld.cz/clanky/prehled-dokumentu-o-tucnacich.html [1696] => | periodikum = www.penguinsworld.cz [1697] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1698] => | příjmení = Bartoš [1699] => | jméno = T. [1700] => | vydavatel = [1701] => | datum vydání = [1702] => | url archivu = [1703] => | příjmení2 = Budský [1704] => | jméno2 = R. [1705] => }} [1706] => [1707] => Populární jsou taktéž v kresleném, [[Animovaný film|animovaném]] nebo [[film]]ovém odvětví. Mezi nejznámější snímky patří např. kreslený film [[Oblázek a tučňák]]Oblázek a tučňák. ''www.csfd.cz'' [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2019-09-20]. [https://www.csfd.cz/film/11741-oblazek-a-tucnak/prehled/ Dostupné online]., animovaný seriál [[Pingu]]{{Citace elektronického periodika [1708] => | url = https://www.csfd.cz/film/210378-pingu/prehled/ [1709] => | periodikum = www.csfd.cz [1710] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1711] => | příjmení = [1712] => | jméno = [1713] => | titul = Pingu [1714] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [1715] => | datum vydání = [1716] => | url archivu = [1717] => }}, animovaný film [[Happy Feet]]{{Citace elektronického periodika [1718] => | url = https://www.csfd.cz/film/135439-happy-feet/prehled/ [1719] => | periodikum = www.csfd.cz [1720] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1721] => | příjmení = [1722] => | jméno = [1723] => | titul = Happy Feet [1724] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [1725] => | datum vydání = [1726] => | url archivu = [1727] => }}, animovaný film [[Divoké vlny]]{{Citace elektronického periodika [1728] => | url = https://www.csfd.cz/film/218925-divoke-vlny/prehled/ [1729] => | periodikum = www.csfd.cz [1730] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1731] => | příjmení = [1732] => | jméno = [1733] => | titul = Divoké vlny [1734] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [1735] => | datum vydání = [1736] => | url archivu = [1737] => }}, animovaný seriál a film [[Tučňáci z Madagaskaru]]{{Citace elektronického periodika [1738] => | url = https://www.csfd.cz/film/342457-tucnaci-z-madagaskaru/prehled/ [1739] => | periodikum = www.csfd.cz [1740] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1741] => | příjmení = [1742] => | jméno = [1743] => | titul = Tučňáci z Madagaskaru [1744] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [1745] => | datum vydání = [1746] => | url archivu = [1747] => }}, rodinný film [[Pan Popper a jeho tučňáci]]Pan Popper a jeho tučňáci. ''www.csfd.cz'' [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2019-09-16]. [https://www.csfd.cz/film/285725-pan-popper-a-jeho-tucnaci/prehled/ Dostupné online]. nebo dobrodružný film [[Oddball a tučňáci]]{{Citace elektronického periodika [1748] => | url = https://www.csfd.cz/film/66267-oddball-a-tucnaci/prehled/ [1749] => | periodikum = www.csfd.cz [1750] => | datum přístupu = 2019-09-16 [1751] => | příjmení = [1752] => | jméno = [1753] => | titul = Oddball a tučňáci [1754] => | vydavatel = Česko-Slovenská filmová databáze [1755] => | datum vydání = [1756] => | url archivu = [1757] => }}. [1758] => [1759] => V [[komiks]]ové, filmové i [[Počítačová hra|herní]] sérii superhrdiny [[Batman]] spatříme tučňáka v nezvyklé podobě, v roli zločinecké postavy člověka, který si říká „tučňák“. Ve filmu [[Batman se vrací]] ztvárnil tuto roli [[herec]] [[Danny DeVito]].Batman se vrací. ''www.csfd.cz'' [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2019-09-16]. [https://www.csfd.cz/film/1070-batman-se-vraci/prehled/ Dostupné online]. V témže filmu figurují i živí tučňáci – [[tučňák patagonský]], [[tučňák brýlový]] a uměle vytvoření [[Tučňák císařský|tučňáci císařští]], jako jeho věrní poskoci.{{Citace elektronické monografie [1760] => | titul = Metro [1761] => | url = https://metro.co.uk/2017/06/19/batman-returns-turns-25-25-things-you-may-not-know-about-the-classic-comic-book-movie-6677691/ [1762] => | datum vydání = 2017-06-19 [1763] => | datum přístupu = 2019-09-20 [1764] => | jazyk = en-US [1765] => }} [1766] => [1767] => Tučňák je [[maskot]] [[Operační systém|operačního systému]] [[Linux (jádro)|Linux]], jehož první verze spatřila světlo světa roku [[1991]]. Vývojářem linuxového jádra byl [[Linus Torvalds]].{{Citace elektronického periodika [1768] => | titul = The Linux Kernel Archives [1769] => | url = https://www.kernel.org/ [1770] => | periodikum = www.kernel.org [1771] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1772] => }} [1773] => [1774] => Věnované je jim populární [[Spojené království|britské]] [[nakladatelství]] ''Penguin Books'', existující od roku 1935. Kromě samotného názvu je tučňák (podobný druhu [[tučňák brýlový]]) vyobrazen i na logu nakladatelství. Mimo jiného úzce spolupracuje s celosvětově známou mladou aktivistkou [[Greta Thunbergová|Gretou Thunbergovou]], vyzývající k okamžitým akcím proti [[Globální oteplování|globálnímu oteplování]].{{Citace elektronického periodika [1775] => | titul = Penguin Books UK {{!}} Official Website [1776] => | url = https://www.penguin.co.uk/ [1777] => | periodikum = www.penguin.co.uk [1778] => | datum přístupu = 2019-09-23 [1779] => }} [1780] => [1781] => Americká motocyklová firma [[Orange County Choppers]] (OCC), známá z reality show [[Americký chopper]], zkonstruovala pro firmu Dryvit Systems Inc unikátní zakázkovou motorku ([[Motocykl|choppera]]), pro jejíž konstrukci a celkový design byl hlavní inspirací [[tučňák císařský]].{{Citace elektronického periodika [1782] => | titul = Dryvit Systems Inc - Continous Insulation (ci) Chopper Tour [1783] => | url = https://www.dryvit.com/fileshare/doc/biketour/Chopper_Map.htm [1784] => | periodikum = www.dryvit.com [1785] => | datum přístupu = 2019-10-24 [1786] => }}{{Citace monografie [1787] => | titul = Dryvit Bike [1788] => | url = http://www.imdb.com/title/tt1259847/ [1789] => | poznámka = IMDb ID: tt1259847 [1790] => }} [1791] => [1792] => Tučňáci nechybí ani ve sportu. Velmi známý je emblém zobrazující především „tučňáka s hokejkou“ v různých podobách, kterým se pravidelně vyznačuje [[Spojené státy americké|americký]] [[Lední hokej|hokejový]] tým [[Pittsburgh Penguins]]. Klub byl založen v roce [[1967]] a do [[2020|dnes]] působí v nejprestižnější hokejové soutěži [[National Hockey League|NHL]].{{Citace elektronického periodika [1793] => | titul = Official Pittsburgh Penguins Website [1794] => | url = https://www.nhl.com/penguins [1795] => | periodikum = NHL.com [1796] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1797] => | jazyk = en-US [1798] => }} S „tučňákem na prsou“ hraje taktéž [[Německo|německý]] hokejový tým [[Krefeld Pinguine]], ten od sezóny 1994/95 působí v tamní nejvyšší hokejové lize.{{Citace elektronického periodika [1799] => | titul = Offizielle Website der KEV Pinguine [1800] => | url = https://www.krefeld-pinguine.de/ [1801] => | periodikum = Krefeld-Pinguine [1802] => | datum přístupu = 2019-09-12 [1803] => | jazyk = de-DE [1804] => }} Tučňák se krátce objevil i na dresu českého týmu pod názvem HC Velvana Kladno ([[2019|dnes]] [[Rytíři Kladno|Rytíři kladno]]).{{Citace elektronického periodika [1805] => | titul = Sezóna 1997-98 {{!}} Fanklub Poldi Kladno [1806] => | url = http://www.fanklubpoldikladno.cz/sezona-1997-98 [1807] => | periodikum = www.fanklubpoldikladno.cz [1808] => | datum přístupu = 2019-10-24 [1809] => }}{{Citace elektronického periodika [1810] => | titul = Historie klubu [1811] => | url = http://www.rytirikladno.cz/cz/historie-klubu [1812] => | periodikum = www.rytirikladno.cz [1813] => | datum přístupu = 2019-10-24 [1814] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191108150423/http://rytirikladno.cz/cz/historie-klubu [1815] => | datum archivace = 2019-11-08 [1816] => }} [1817] => [1818] => Tučňáci mají i své svátky. Dne 20. ledna se slaví Den povědomí o tučňácích{{Citace elektronického periodika [1819] => | titul = Fun Holiday – Penguin Awareness Day [1820] => | url = https://www.timeanddate.com/holidays/fun/penguin-awareness-day [1821] => | periodikum = www.timeanddate.com [1822] => | datum přístupu = 2019-10-24 [1823] => | jazyk = en [1824] => }} a 25. dubna Světový den tučňáků.{{Citace elektronického periodika [1825] => | titul = Seznam významných dnů [1826] => | url = https://kle.cz/vyznamne-dny/seznam.html [1827] => | periodikum = kle.cz [1828] => | datum přístupu = 2019-10-24 [1829] => }}{{Citace elektronického periodika [1830] => | titul = Happy World Penguin Day {{!}} EarthSky.org [1831] => | url = https://earthsky.org/earth/world-penguin-day-2017-state-of-antarctic-penguins-report [1832] => | periodikum = earthsky.org [1833] => | datum přístupu = 2019-10-24 [1834] => | jazyk = en-US [1835] => }} [1836] => [1837] => === Heraldika === [1838] => Tučňáci se stali tváří několika [[Znak (heraldika)|znaků]] územních celků. [[Tučňák žlutorohý]] je vyobrazen na znaku a vlajce [[Spojené království|britského]] [[Zámořské území Spojeného království|zámořského území]] [[Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy|Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů]]. Tučňák podobný druhu [[tučňák císařský]] nebo [[tučňák patagonský]] se nachází na znaku i vlajce teritoria [[Britské antarktické území|Britského antarktického území]]. Na znaku [[Argentinská Antarktida|Argentinské Antarktidy]] (Argentinského antarktického teritoria) jsou vyobrazeni čtyři malí černobílí tučňáci a [[Francouzská jižní a antarktická území]] spadající do [[Francouzské zámořské teritorium|francouzského zámořského teritoria]] mají ve znaku tučňáka patagonského. [1839] => Soubor:Coat of arms of South Georgia and the South Sandwich Islands.svg|Znak [[Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy|Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů]] [1840] => Soubor:Coat of arms of the British Antarctic Territory.svg|Znak [[Britské antarktické území|Britského antarktického území]] [1841] => Soubor:Escudo de la Provincia de Tierra del Fuego.svg|Znak [[Argentinská Antarktida|Argentinské Antarktidy]] [1842] => Soubor:Armoiries des Terres australes et antarctiques françaises.svg|Znak [[Francouzská jižní a antarktická území|Francouzských jižních a antarktických území]] [1843] => [1844] => [1845] => == Odkazy == [1846] => === Poznámky === [1847] => [1848] => [1849] => === Reference === [1850] => [1851] => [1852] => === Literatura === [1853] => ;Česky [1854] => * {{Citace kvalifikační práce [1855] => | datum přístupu = 2019-09-20 [1856] => | instituce = Univerzita Karlova v Praze [1857] => | jméno = Soňa [1858] => | místo = Praha [1859] => | odkaz na instituci = Univerzita Karlova [1860] => | počet stran = 133 [1861] => | příjmení = Šnáblová [1862] => | rok vydání = 2013 [1863] => | strany = [1864] => | titul = Denní režim tučňáka Humboldtova (Spheniscus humboldti) v ZOO Praha [1865] => | typ práce = Diplomová práce [1866] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/59329/DPTX_2012_1_11410_0_329638_0_106385.pdf?sequence=1&isAllowed=y [1867] => | vedoucí = Jan Řezníček [1868] => }} [1869] => * {{Citace monografie [1870] => | příjmení1 = Veselovský [1871] => | jméno1 = Zdeněk [1872] => | příjmení = [1873] => | jméno = [1874] => | příjmení2 = [1875] => | jméno2 = [1876] => | titul = Tučňáci [1877] => | vydání = [1878] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [1879] => | místo = Praha [1880] => | rok vydání = [1881] => | rok = 1984 [1882] => | počet stran = [1883] => | edice = Zvířata celého světa [1884] => | strany = [1885] => | svazek_edice = 10 [1886] => }} [1887] => [1888] => ;Anglicky [1889] => * {{Citace monografie [1890] => | příjmení1 = Williams [1891] => | jméno1 = Tony D. [1892] => | příjmení2 = Wilson [1893] => | jméno2 = Rory P. [1894] => | titul = The penguins : Spheniscidae [1895] => | url = https://archive.org/details/penguinssphenisc0000will [1896] => | vydavatel = Oxford University Press [1897] => | místo = Oxford [1898] => | rok = 1995 [1899] => | edice = Bird Families of the World [1900] => | svazek_edice = 2 [1901] => | isbn = 019854667X [1902] => }} [1903] => * Piotr Jadwiszczak and Thomas Mörs (2019). [https://palaeo-electronica.org/content/2019/2574-skeleton-of-an-eocene-penguin First partial skeleton of ''Delphinornis larseni'' Wiman, 1905, a slender-footed penguin from the Eocene of Antarctic Peninsula]. ''Palaeontologia Electronica'' '''22.2.32A''' 1–31. doi: https://doi.org/10.26879/933 [1904] => * Hailin Pan; ''et al.'' (2019). [https://academic.oup.com/gigascience/article/8/9/giz117/5571031 High-coverage genomes to elucidate the evolution of penguins.] ''GigaScience''. '''8''' (9): giz117. doi: https://doi.org/10.1093/gigascience/giz117 [1905] => * Gerald Mayr; ''et al.'' (2020). [https://www.mdpi.com/1424-2818/12/2/46 First Complete Wing of a Stem Group Sphenisciform from the Paleocene of New Zealand Sheds Light on the Evolution of the Penguin Flipper.] ''Diversity'', '''12'''(2): 46. doi: https://doi.org/10.3390/d12020046 [1906] => * Peter W. Hadden, Dane A. Gernekem, Charles N. J. McGhee & Jie Zhang (2021). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.21354 Skeletal elements of the penguin eye and their functional and phylogenetic implications (Aves: Sphenisciformes: Spheniscidae)]. ''Journal of Morphology''. doi: https://doi.org/10.1002/jmor.21354 [1907] => * Cole, T. L.; ''et al.'' (2022). [https://www.nature.com/articles/s41467-022-31508-9 Genomic insights into the secondary aquatic transition of penguins]. ''Nature Communications''. '''13''': 3912. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-022-31508-9 [1908] => * Piotr JADWISZCZAK, Anders SVENSSON-MARCIAL & Thomas MÖRS (2022). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1749-4877.12689 An integrative insight into the synsacral canal of fossil and extant Antarctic penguins]. ''Integrative Zoology'' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/1749-4877.12689 [1909] => [1910] => === Externí odkazy === [1911] => * {{Commonscat}} [1912] => * {{Wikislovník|heslo=tučňák}} [1913] => * [https://www.penguinsworld.cz/ ''Penguinsworld.cz''] – česká online encyklopedie o tučňácích [1914] => * [https://www.penguinsworld.cz/clanky/prehled-dokumentu-o-tucnacich.html Kompletní přehled dokumentů o tučňácích] na stránkách ''Penguinsworld.cz'' [1915] => * [https://www.zooniverse.org/projects/penguintom79/penguin-watch PenguinWatch] – projekt sčítání tučňáků online (dobrovolnická činnost) [1916] => [1917] => {{Ptáci}} [1918] => {{Tučňáci}} [1919] => {{Taxonbar}} [1920] => {{Autoritní data}} [1921] => {{Portály|Ptáci}} [1922] => [1923] => [[Kategorie:Tučňáci| ]] [] => )
good wiki

Tučňáci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nový Zéland','tučňák císařský','Antarktida','tučňák nejmenší','tučňák patagonský','tučňák brýlový','Jižní Amerika','tučňák skalní','Aptenodytes','tučňák Humboldtův','Málo dotčený taxon','tučňák galapážský'
Copyright © 2025 Dobrý spolek