Array ( [0] => 14786200 [id] => 14786200 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tykvovité [uri] => Tykvovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Tykvovité [2] => | obrázek = Starr 080914-9943 Cucumis melo.jpg [3] => | popisek = [[Meloun cukrový]] (''Cucumis melo'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[tykvotvaré]] (''Cucurbitales'') [10] => | čeleď = '''tykvovité''' (''Cucurbitaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Tykvovité''' (''Cucurbitaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[tykvotvaré]] (''Cucurbitales''). Čeleď zahrnuje asi 850 druhů ve 118 rodech a vyskytuje se po celém světě mimo nejchladnějších pásem. Jsou to převážně popínavé byliny s [[úponek|úponky]], najdou se ale mezi nimi i dřevnaté [[liána|liány]], vzpřímené [[sukulent]]y a rostliny s mohutnou přízemní stonkovou hlízou. Mají nejčastěji pětičetné jednopohlavné květy v úžlabních květenstvích. Plody jsou [[bobule]] nebo [[tobolka (plod)|tobolky]]. Hořkou chuť způsobuje obsah často jedovatých kukurbitacinů. [14] => [15] => Mnohé druhy tykvovitých jsou důležitými plodinami pěstovanými pro jedlé plody, například okurka, dýně, melouny, tykve. Další druhy jsou využívány na výrobu nádob a hudebních nástrojů nebo jako mycí houby. Mnohé mají také využití v medicíně. [16] => [17] => V české květeně není žádný druh původní, široce ale zdomácněly dva druhy rodu [[posed (rod)|posed]] (''Bryonia''). [18] => [19] => == Popis == [20] => [[Soubor:Ecballium flowerdiagrams.png|náhled|[[Květní diagram]] [[tykvice stříkavá|tykvice stříkavé]] (''Ecballium elaterium'') A samčí, B samičí květ]] [21] => Tykvovité jsou jednoleté nebo vytrvalé [[bylina|byliny]] s popínavými nebo plazivými [[lodyha]]mi, řidčeji [[liána|liány]] s měkkým dřevem. Někteří zástupci mají velkou stonkovou hlízu, z jejíhož vrcholu vyrůstají popínavé lodyhy (např. americký rod ''Ibervillea'' a africké ''Gerrardanthus'' a ''Kedrostis''). Druh ''Dendrosicyos socotranus'' z ostrova [[Sokotra]] má charakter robustního vzpřímeného sukulentu. Trnité stonky má např. africký druh ''Acanthosicyos horridus''. [[Kořen]]y jsou tenké nebo hlízovitě či řepovitě ztlustlé. Stonky i listy jsou nejčastěji alespoň poněkud sukulentní. Rostliny jsou [[jednodomost|jednodomé]] nebo [[dvoudomost|dvoudomé]]. [[úponek|Úponky]] jsou 2 až 3x větvené nebo jednoduché, vyrůstají po straně v paždí listů, u některých zástupců chybějí. Charakteristické jsou bikolaterální [[cévní svazek|cévní svazky]]. [[trichom|Chlupy]] jsou jednoduché, často mineralizované, s [[cystolit]]y na bázi. [[List]]y jsou střídavé, jednoduché nebo řidčeji dlanitě složené (trojčetné listy mají např. některé druhy rodů ''Gurania'', ''Helmontia'', ''Psiguria''), bez [[palist]]ů. [[čepel listová|Čepel]] je často dlanitě laločnatá, s dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[Květ]]y jsou obvykle jednopohlavné, pravidelné ([[tyčinka (botanika)|andreceum]] je nezřídka souměrné), s krátkou nebo prodlouženou [[češule|češulí]], jednotlivé nebo v úžlabních, často jednopohlavných [[květenství]]ch. Květy se často otevírají jen na jeden den. Samčí a samičí květy mohou být zcela odlišného vzhledu i velikosti. [[kalich (botanika)|Kalich]] i [[koruna (botanika)|koruna]] jsou většinou z 5 lístků (řidčeji 3 až 6). Kalich je na bázi srostlý v češuli, koruna je srostlá nebo volná. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] v samčích květech je primárně 5, často ovšem srůstají ve 2 nebo 3. [[Semeník]] samičích květů je polospodní až spodní, srostlý obvykle ze 3 [[plodolist]]ů, s 1 nebo 3 komůrkami, s jedním až mnoha vajíčky a parietální nebo axilární [[placentace|placentací]]. Plodem je dužnatá nebo vysýchavá [[bobule]], řidčeji [[tobolka (plod)|tobolka]]. Nezralé plody jsou velmi hořké. Semena jsou plochá, bez [[endosperm]]u. [[pyl|Pylová zrna]] jsou velká, u některých rodů (např. [[tykev]] – ''Cucurbita'') mohou být jednotlivá zrna vidět pouhým okem.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Judd [23] => | jméno = et al. [24] => | odkaz na autora = [25] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [26] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [27] => | místo = [28] => | rok = 2002 [29] => | isbn = 9780878934034 [30] => | kapitola = [31] => | strany = [32] => | jazyk = [33] => }}{{Citace monografie [34] => | příjmení = Smith [35] => | jméno = Nantan et al [36] => | odkaz na autora = [37] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [38] => | vydavatel = Princeton University Press [39] => | místo = Princeton [40] => | rok = 2003 [41] => | isbn = 0691116946 [42] => | kapitola = [43] => | strany = [44] => | jazyk = [45] => }} [46] => [47] => Tykvovité při nízkých teplotách velmi rychle vadnou a odumírají. Nepříznivé klimatické podmínky nejčastěji přežívají v podobě semen nebo podzemního oddenku. [48] => [49] => Květy jsou opylovány nejčastěji [[včela]]mi, [[motýli|můrami]], [[kolibříkovití|kolibříky]] a [[netopýři|netopýry]]. Semena z dužnatých plodů jsou šířeny různými zvířaty. Bobule středomořské [[tykvice stříkavá|tykvice stříkavé]] (''Ecballium elaterium'') se za zralosti při sebemenším podnětu oddělují a prudce vystřikují kašovitý obsah se semeny. Bobule ''[[Cyclanthera explodens]]'' za zralosti explodují a rozstřikují semena do okolí. [50] => [51] => [52] => Soubor:Trichosanthes cucumerina flower 1.jpg|Trichosanthes cucumerina [53] => Soubor:Trichosanthes cucumeroides fruit.jpg|Trichosanthes cucumeroides [54] => Soubor:Gurania malacophylla (flower) - Botanical Garden Cologne.jpg|Květenství ''Gurania malacophylla'' [55] => Soubor:Echinocystis lobata vaisius 2006-07-24.jpg|Plod [[štětinec laločnatý|štětince laločnatého]] (''Echinocystis lobata'') [56] => Soubor:Starr 020620-0060 Coccinia grandis.jpg|Samičí a samčí květ ''Coccinia grandis'' [57] => Soubor:Gerrardanthus macrorhiza - Tower Hill Botanic Garden.JPG|''Gerrardanthus macrorhizus'' [58] => Soubor:Cucurbita pepo 03 ies.jpg|[[Úponek]] [[tykev obecná|tykve obecné]] (''Cucurbita pepo'') [59] => Soubor:Nara and fruit.jpg|''Acanthosicyus horridus'' [60] => [61] => [62] => == Výskyt == [63] => [[Soubor:Bryonia alba1pl.jpg|náhled|[[Posed bílý]] (''Bryonia alba'')]] [64] => [[Soubor:Ecballium elaterium1.jpg|náhled|vlevo|[[Tykvice stříkavá]] (''Ecballium elaterium'')]] [65] => Čeleď má kosmopolitní rozšíření, chybí v polárních oblastech a v chladných částech mírného pásu. Největší diversity dosahuje v sušších oblastech Afriky. [66] => [67] => V České květeně není žádný druh tykvovitých původní. Široce zdomácnělé jsou druhy [[posed bílý]] (''Bryonia alba''), pocházející z oblasti od jihovýchodní Evropy po Střední Asii, a [[posed dvoudomý]] (''Bryonia dioica''), rostoucí přirozeně ve [[Středomoří]]. [68] => Vzácně zplaňují některé pěstované okrasné druhy: [[štětinec laločnatý]] (''Echinocystis lobata''), [[loubenka pochybná]] (''Thladiantha dubia'') a [[libenka hranatá]] (''Sicyos angulata''). [69] => V teplejších oblastech České republiky jsou pro plody pěstovány [[okurka setá]] (''Cucumis sativus''), [[meloun cukrový]] (''Cucumis melo''), [[tykev obecná]] (''Cucurbita pepo''), [[tykev velkoplodá]] (''Cucurbita maxima'') a [[lubenice obecná]] (vodní meloun, ''Citrullus lanatus'').{{Citace monografie [70] => | příjmení = Slavík [71] => | jméno = Bohumil (editor) [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Květena České republiky 2 [74] => | vydavatel = Academia [75] => | místo = Praha [76] => | rok = 1990 [77] => | isbn = 80-200-1089-0 [78] => | kapitola = [79] => | strany = [80] => | jazyk = [81] => }} [82] => [83] => V Evropské květeně je původní mimo výše zmíněného rodu [[posed (rod)|posed]] (''Bryonia'') ještě [[tykvice stříkavá]] (''Ecballium elaterium''), rostoucí ve Středomoří. Občas také zplaňuje severoafrická [[kolokvinta obecná|kolokvinta]] (''Citrullus colocynthis''), pěstovaná k medicínským účelům.{{Citace elektronické monografie [84] => | příjmení = [85] => | jméno = [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Flora Europaea [88] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [89] => | datum vydání = [90] => | datum aktualizace = [91] => | datum přístupu = [92] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [93] => | místo = [94] => | jazyk = [95] => }} [96] => [97] => == Obsahové látky == [98] => Charakteristickými obsahovými látkami jsou zejména tetracyklické [[triterpenoidy]] zvané [[kukurbitacin]]y, extrémně hořké látky jedovaté pro většinu obratlovců i bezobratlých. [99] => Hojně jsou zastoupeny také pentacyklické triterpenoidní [[saponiny]].{{Citace monografie [100] => | příjmení = Jahodář [101] => | jméno = Luděk [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Farmakobotanika [104] => | vydavatel = Karolinum [105] => | místo = Praha [106] => | rok = 2006 [107] => | isbn = 80-246-1225-9 [108] => | kapitola = [109] => | strany = [110] => | jazyk = [111] => }} [112] => [113] => == Taxonomie == [114] => Čeleď tykvovité byla v minulosti řazena do řádu tykvotvaré – ''Cucurbitales'' (v [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjanově]] a [[Dahlgrenův systém|Dahlgrenově]] systému) nebo violkotvaré – ''Violales'' ([[Cronquistův systém]]). Jedná se o jasně monofyletickou skupinu, což dokazují i molekulární výsledky. [115] => Dříve byla tato čeleď na základě [[čnělka|čnělek]] (volné versus srostlé ve sloupek) dělena na dvě podčeledi: ''Zanonioideae'' (18 rodů) a ''Cucurbitoideae'' (asi 100 rodů). Toto dělení bylo však zpochybněno. [116] => Podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] jsou tykvovité bazální čeledí větve tykvotvarých zahrnující ještě čeledi [[kysalovité]] (''Begoniaceae''), ''[[konopour|Datiscaceae]]'' a ''[[Tetramelaceae]]''.{{Citace elektronické monografie [117] => | příjmení = Stevens [118] => | jméno = P.F. [119] => | odkaz na autora = [120] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [121] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [122] => | datum vydání = [123] => | datum aktualizace = [124] => | datum přístupu = [125] => | vydavatel = [126] => | místo = Missouri Botanical Garden [127] => | jazyk = [128] => }} [129] => [130] => == Zástupci == [131] => {{Sloupce|2| [132] => * [[Beninkasa voskonosná|beninkasa]] (''Benincasa'') [133] => * [[čajot]] (''Sechium'') [134] => * [[gynostema]] (''Gynostemma'') [135] => * [[hodgsonie]] (''Hodgsonia'') [136] => * [[korila]] (''Cyclanthera'') [137] => * [[kulovec]] (''Gerrardanthus'') [138] => * [[lagenárie]] (''Lagenaria'') [139] => * [[libenka]] (''Sicyos'') [140] => * [[loubenka]] (''Thladiantha'') [141] => * [[lubenice]] (''Citrullus'') [142] => * [[lufa]] (''Luffa'') [143] => * [[meloun cukrový|meloun]] (''Cucumis'') [144] => * [[momordika]] (''Momordica'') [145] => * [[naras]] (''Acanthosicyos'') [146] => * [[okurka]] (''Cucumis'') [147] => * [[okurkovka]] (''Cucumeropsis'') [148] => * [[Bryonia|posed]] (''Bryonia'') [149] => * [[sikana]] (''Sicana'') [150] => * [[štětinec laločnatý|štětinec]] (''Echinocystis'') [151] => * [[telferie]] (''Telfairia'') [152] => * [[tykev]] (''Cucurbita'') [153] => * [[tykvice stříkavá|tykvice]] (''Ecballium'') [154] => * [[vlasokvět]] (''Trichosanthes''), též okurkovec{{Citace monografie [155] => | příjmení = Skalická [156] => | jméno = Anna [157] => | příjmení2 = Větvička [158] => | jméno2 = Václav [159] => | příjmení3 = Zelený [160] => | jméno3 = Václav [161] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [162] => | vydavatel = Aventinum [163] => | místo = Praha [164] => | rok = 2012 [165] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [166] => | jazyk = cs [167] => }} [168] => }} [169] => [170] => == Význam == [171] => Mnohé druhy tykvovitých náleží mezi důležité plodiny, některé byly domestikovány již v dávných dobách. [172] => [[Soubor:Luffa sponge.png|náhled|150px|Mycí houba z [[lufa|lufy]] (''Luffa sp.'')]] [173] => [[Soubor:Calebasse.jpg|náhled|150px|Nádobka na [[maté]] z plodu ''Lagenaria siceraria'']] [174] => [[Soubor:2006-10-18Cucurbita pepo02.jpg|náhled|400px|Ozdobné kultivary [[tykev obecná|tykve obecné]] (''Cucurbita pepo'')]] [175] => [[Okurka setá]] (''Cucumis sativus'') je domácí v severovýchodní Indii na úpatí Himálaje. Pěstovány jsou i africké druhy tohoto rodu, např. [[angurie]] (''Cucumis anguria'') a [[kiwano]] (''Cucumis metuliferus'').{{Citace monografie [176] => | příjmení = Valíček [177] => | jméno = Pavel a kol [178] => | odkaz na autora = [179] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [180] => | vydavatel = Academia [181] => | místo = Praha [182] => | rok = 2002 [183] => | isbn = 80-200-0939-6 [184] => | kapitola = [185] => | strany = [186] => | jazyk = [187] => }} [188] => [[Meloun vodní]] (''Citrullus lanatus'') pochází z jihozápadní Afriky, dnes se pěstuje v mnoha odrůdách po celém světě. [189] => Rod [[tykev]] (''Cucurbita'') pochází z tropické Ameriky. Mimo nejrozšířenějšího druhu [[tykev obecná]] (cuketa, ''Cucurbita pepo'') je pěstována [[tykev velkoplodá]] (''Cucurbita maxima''), [[tykev pižmová]] (''Cucurbita moschata''), [[tykev fíkolistá]] (''Cucurbita ficifolia'') a další. [190] => [[Meloun cukrový]] (''Cucumis melo'') pochází pravděpodobně z východní Afriky, v Egyptě je pěstován již po tisíciletí. [191] => V tropech a subtropech je pro velké plody pěstována [[beninkasa voskonosná]] (''Benincasa hispida''), pocházející z jihovýchodní Asie. Plody vydrží dlouho čerstvé, dužnina má spíše neurčitou chuť. Ze semen se lisuje stolní olej, vosk z povrchu plodů se používá na výrobu svíček. [[Čajot]] (''Sechium edule'') je starou kulturní plodinou [[Mayové|Mayů]], [[Aztécká říše|Aztéků]] a dalších indiánských kmenů na území Mexika.{{Citace monografie [192] => | příjmení = Nowak [193] => | jméno = B. [194] => | příjmení2 = Schulzová [195] => | jméno2 = B. [196] => | odkaz na autora = [197] => | titul = Tropické plody [198] => | vydavatel = Knižní klub [199] => | místo = [200] => | rok = 2002 [201] => | isbn = [202] => | kapitola = [203] => | strany = [204] => | jazyk = [205] => }} [206] => Dnes je pěstován v tropech a subtropech celého světa. Využívány jsou plody i škrobnaté kořenové hlízy. Podobné, ale menší plody poskytuje také [[takako]] (''Polakowskia tacaco''), rostoucí ve Střední Americe. V Indii jsou rozšířenou zeleninou nezralé plody vlasokvětu ''Trichosanthes dioica'', nazývané parval. [207] => Místní význam mají i plody mnohých jiných tykvovitých, např. asijských druhů ''Coccinia grandis'' a ''Trichosanthes anguina'', africké ''Cucumeropsis edulis'', jihoamerická [[korila]] (''Cyclanthera pedata''), ''Sicana odorifera'' a ''Sicana sphaerica''. Jedlé jsou také mladé plody [[lagenárie]] (''Lagenaria siceraria''), [[momordika|momordiky]] (''Momordica charantia'', ''M. cochinchinensis''), [[lufa válcovitá|lufy válcovité]] (''Luffa cylindrica'') a [[lufa ostrohranná|lufy ostrohranné]] (''Luffa acutangula''). [208] => [209] => [210] => V tropické Africe jsou pěstovány pro semena ''Telfairia pedata'' a ''Telfairia occidentalis''. Semena mají chuť mandlí, jsou konzumována přímo, nebo je z nich lisován olej. [211] => Jedlá jsou semena i dužnina trnitého jihoafrického keře ''Acanthosicyos horrida''. [212] => Druh ''Hodgsonia macrocarpa'' je v Asii omezeně pěstován pro velká semena obsahující až 80% tuku. [213] => [214] => Plody [[lagenárie]] (''Lagenaria siceraria'') jsou po odstranění dužniny využívány jako nádoby a k výrobě hudebních nástrojů. Druh pochází z tropů Starého Světa (některé zdroje uvádějí jako pravlast Afriku, jiné jihovýchodní Asii), archeologické doklady o jeho využívání v Jižní Americe jsou staré staré i 6000 let. Některé přírodní národy v Africe, ve Venezuele a především na Nové Guineji používají dlouhé plody lagenárie jako pochvu na penis. [215] => V tropické Americe jsou podobným způsobem na výrobu nádob využívány kulovité plody ''Posadea sphaerocarpa''.{{Citace monografie [216] => | příjmení = Berry [217] => | jméno = P.E. et al. [218] => | odkaz na autora = [219] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV) [220] => | vydavatel = Timber Press [221] => | místo = Missouri [222] => | rok = 1998 [223] => | isbn = 0-915279-52-5 [224] => | kapitola = [225] => | strany = [226] => | jazyk = [227] => }} [228] => Vláknitý skelet plodů ''Luffa aegyptiaca'' má využití jako mycí houba. [229] => [230] => Některé tykvovité jsou pěstovány jako okrasné rostliny, např. některé kultivary [[tykev obecná|tykve obecné]] (''Cucurbita pepo'') s ozdobnými plody. [231] => [232] => [233] => Soubor:Kiwano.jpg|[[Kiwano]] (''Cucumis metuliferus'') [234] => Soubor:Cucurbita moschata Butternut 2012 G2.jpg|[[Tykev pižmová]] (''Cucurbita moschata'') [235] => Soubor:Lagenaria siceraria on the vine at the end of the season - Calabaza 2.jpg|Plody [[lagenárie]] ''Lagenaria siceraria'' [236] => Soubor:Sechium edule flower and fruit 2.JPG|[[Čajot]] (''Sechium edule'') [237] => Soubor:W tougan4091.jpg|[[Beninkasa voskonosná]] (''Benincasa hispida'') [238] => Soubor:Cucumis melo Blewah.JPG|[[Meloun cukrový]] (''Cucumis melo'') [239] => Soubor:11755-Posadea sphaerocarpa-Cacuri.jpg|''Posadea sphaerocarpa'' [240] => Soubor:Momordica charantia (fruit).jpg|Plod [[momordika|momordiky]] ''Momordica charantia'' [241] => [242] => [243] => == Lékařství a léčitelství == [244] => Mnoho druhů tykvovitých má lékařské využití. [[Posed bílý]] (''Bryonia alba'') a [[posed dvoudomý]] (''Bryonia dioica'') byly v minulosti používány v lidové medicíně jako [[laxativum|laxativa]], dnes jsou pro obsah kukurbitacinů chápány jako jedovaté. [245] => Semena [[tykev obecná|tykve obecné]] (''Cucurbita pepo'') obsahují olej, fytosteroly a kukurbitin (nebílkovinná aminokyselina) a jsou používány jako [[urologikum]] a [[prostatikum]]. [246] => Hořké bobule [[kolokvinta obecná|kolokvinty]] (''Citrullus colocynthis'') ze severní Afriky obsahují glykosid kolocynthin a mají silně projímavý účinek. [247] => Extrakt ze semen druhu ''Fevillea cordifolia'', rostoucího v tropické Americe, slouží k neutralizaci hadího jedu. [248] => [249] => Mezi další medicinálně využívané druhy patří [[čajot]] (''Sechium edule''), ''Coccinia grandis'' z tropů Starého Světa, středomořská [[tykvice stříkavá]] (''Ecballium elaterium''), v Americe [[tykev smrdutá]] (''Cucurbita foetidissima'') a ''Sicana odorifera'', v Asii ''Gynostemma pentaphyllum'', ''Hemsleya amabilis'' a ''Siraitia grosvenorii''.{{Citace elektronické monografie [250] => | příjmení = [251] => | jméno = [252] => | odkaz na autora = [253] => | titul = The Cucurbitaceae [254] => | url = http://www.cucurbit.org/family.html [255] => | datum vydání = [256] => | datum aktualizace = [257] => | datum přístupu = [258] => | vydavatel = [259] => | místo = [260] => | jazyk = [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111028061200/http://www.cucurbit.org/family.html [262] => | datum archivace = 2011-10-28 [263] => | nedostupné = ano [264] => }} [265] => [266] => V čínské medicíně jsou využívány různé druhy rodu momordika (''Momordica cochinchinensis'', ''M. charantia'' a ''M. balsamina'') při léčení [[absces]]ů, [[hemoroid]]ů, zduřelých uzlin a poškození šlach.{{Citace monografie [267] => | příjmení = Valíček [268] => | jméno = Pavel et al. [269] => | odkaz na autora = [270] => | titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny [271] => | vydavatel = Svítání [272] => | místo = Hradec Králové [273] => | rok = 1998 [274] => | isbn = 80-86198-01-4 [275] => | kapitola = [276] => | strany = [277] => | jazyk = [278] => }} [279] => Hlízy [[Vlasokvět Kirilovův|vlasokvětu Kirilovova]] (''Trichosanthes kirilowii'') obsahují polypeptid [[trichosanthin]] a byly v tradiční čínské a jihoasijské medicíně používány jako [[abortivum]]. V současnosti jsou studovány v souvislosti s léčením [[AIDS]]. [280] => V čínské medicíně je dnes vlasokvět používán při kašli, zácpě a dalších obtížích. [281] => [282] => == Seznam rodů == [283] => Čeleď zahrnuje asi 850 druhů ve 118 rodech. [284] => [285] => ''[[Abobra]]'', [286] => ''[[Acanthosicyos]]'', [287] => ''[[Actinostemma]]'', [288] => ''[[Alsomitra]]'', [289] => ''[[Ampelosicyos]]'', [290] => ''[[Apodanthera]]'' (vč. ''Melothrianthus''), [291] => ''[[Austrobryonia]]'', [292] => ''[[Baijiania]]'', [293] => ''[[Bambekea]]'', [294] => ''[[Bayabusua]]'', [295] => ''[[Beninkasa voskonosná|Benincasa]]'', [296] => ''[[Blastania]]'' (vč. ''Ctenolepis''), [297] => ''[[Bolbostemma]]'', [298] => ''[[Borneosicyos]]'', [299] => ''[[Brandegeea]]'', [300] => ''[[Bryonia]]'', [301] => ''[[Calycophysum]]'', [302] => ''[[Cayaponia]]'', [303] => ''[[Cephalopentandra]]'', [304] => ''[[Ceratosanthes]]'', [305] => ''[[Cionosicys]]'', [306] => ''[[Lubenice|Citrullus]]'' (vč. ''Pseudocucumis''), [307] => ''[[Coccinia]]'', [308] => ''[[Cogniauxia]]'', [309] => ''[[Corallocarpus]]'', [310] => ''[[okurka|Cucumis]]'', [311] => ''[[Tykev|Cucurbita]]'', [312] => ''[[Cucurbitella]]'', [313] => ''[[Cyclanthera]]'', [314] => ''[[Cyclantheropsis]]'', [315] => ''[[Dactyliandra]]'', [316] => ''[[Dendrosicyos]]'', [317] => ''[[Diplocyclos]]'', [318] => ''[[Doyerea]]'', [319] => ''[[Tykvice stříkavá|Ecballium]]'', [320] => ''[[Štětinec laločnatý|Echinocystis]]'', [321] => ''[[Echinopepon]]'', [322] => ''[[Eureiandra]]'', [323] => ''[[Fevillea]]'', [324] => ''[[Gerrardanthus]]'', [325] => ''[[Gomphogyne]]'', [326] => ''[[Gurania]]'', [327] => ''[[Gynostemma]]'', [328] => ''[[Halosicyos]]'', [329] => ''[[Hanburia]]'', [330] => ''[[Helmontia]]'', [331] => ''[[Hemsleya]]'', [332] => ''[[Herpetospermum]]'', [333] => ''[[Hodgsonia]]'', [334] => ''[[Hymenosicyos]]'', [335] => ''[[Ibervillea]]'' (vč. ''Dieterlea'', ''Tumamoca''), [336] => ''[[Indofevillea]]'', [337] => ''[[Indomelothria]]'', [338] => ''[[Kedrostis]]'', [339] => ''[[Khmeriosicyos]]'', [340] => ''[[Lagenaria]]'', [341] => ''[[Lemurosicyos]]'', [342] => ''[[Linnaeosicyos]]'', [343] => ''[[Lufa|Luffa]]'', [344] => ''[[Marah (rod)|Marah]]'', [345] => ''[[Melothria]]'', [346] => ''[[Microsechium]]'', [347] => ''[[Momordica]]'', [348] => ''[[Muellerargia]]'', [349] => ''[[Neoalsomitra]]'', [350] => ''[[Nothoalsomitra]]'', [351] => ''[[Oreosyce]]'', [352] => ''[[Papuasicyos]]'', [353] => ''[[Parasicyos]]'', [354] => ''[[Penelopeia]]'', [355] => ''[[Peponium]]'', [356] => ''[[Peponopsis]]'', [357] => ''[[Polyclathra]]'', [358] => ''[[Psiguria]]'', [359] => ''[[Pteropepon]]'', [360] => ''[[Raphidiocystis]]'', [361] => ''[[Ruthalicia]]'', [362] => ''[[Schizocarpum]]'', [363] => ''[[Schizopepon]]'', [364] => ''[[Scopellaria]]'', [365] => ''[[Sechiopsis]]'', [366] => ''[[Selysia]]'', [367] => ''[[Seyrigia]]'', [368] => ''[[Sicana]]'', [369] => ''[[Sicydium]]'', [370] => ''[[Sicyocaulis]]'', [371] => ''[[Sicyos]]'' (vč. ''Sechium''), [372] => ''[[Sicyosperma]]'', [373] => ''[[Sinobaijiania]]'', [374] => ''[[Siolmatra]]'', [375] => ''[[Siraitia]]'', [376] => ''[[Solena]]'', [377] => ''[[Tecunumania]]'', [378] => ''[[Telfairia]]'', [379] => ''[[Thladiantha]]'', [380] => ''[[Trichosanthes]]'', [381] => ''[[Trochomeria]]'', [382] => ''[[Trochomeriopsis]]'', [383] => ''[[Wilbrandia]]'', [384] => ''[[Xerosicyos]]'', [385] => ''[[Zanonia]]'', [386] => ''[[Zehneria]]''{{Citace elektronické monografie [387] => | titul = Plants of the world online [388] => | url = http://powo.science.kew.org/ [389] => | datum přístupu = 2019-12-29 [390] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [391] => | jazyk = en [392] => }} [393] => [394] => == Odkazy == [395] => [396] => === Reference === [397] => [398] => [399] => === Literatura === [400] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [401] => * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. {{ISBN|0-691-11694-6}}. [402] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [403] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 2''. Praha: Academia, 1990. {{ISBN|80-200-1089-0}}. [404] => * Nowak B., Schulzová B. ''Tropické plody''. Knižní Klub, 2002. {{ISBN|80-242-1653-1}}. [405] => * Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. {{ISBN|80-7097-508-3}}. [406] => [407] => === Externí odkazy === [408] => * {{Commonscat}} [409] => * {{Wikidruhy|taxon=Cucurbitaceae}} [410] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [411] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/cucurbit.htm The Families of Flowering Plants: ''Cucurbitaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/cucurbit.htm |date=20101213041459 }} [412] => * [http://anattour.co.il/?page=article&article=209 Anat Avital and Harry S. Paris, 2014, 'Cucurbits depicted in Byzantine mosaics from Israel, 350–600 CE', Annals of Botany 114: pp. 203-22.] {{Wayback|url=http://anattour.co.il/?page=article&article=209 |date=20151222103933 }} [413] => [414] => {{Taxonbar|from=Q8314}} [415] => {{Autoritní data}} [416] => {{Portály|Rostliny}} [417] => [418] => [[Kategorie:Tykvovité| ]] [419] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [420] => [[Kategorie:Tykvotvaré]] [] => )
good wiki

Tykvovité

Tykvovité (Cucurbitaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu tykvotvaré (Cucurbitales). Čeleď zahrnuje asi 850 druhů ve 118 rodech a vyskytuje se po celém světě mimo nejchladnějších pásem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tykev obecná','lagenárie','tykvice stříkavá','Meloun cukrový','momordika','Beninkasa voskonosná','štětinec laločnatý','tykev','tykev velkoplodá','Bryonia','posed (rod)','úponek'

Momordika

Tykev

Tykev je rostlina z čeledi tykvovitých, která je pěstována jako plodová zelenina a také pro semena.

Úponek