Array ( [0] => 14661609 [id] => 14661609 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Typografie [uri] => Typografie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Typografie je umělecký a technický proces, kterým se vytváří a upravuje písmo tak, aby bylo esteticky příjemné a snadno čitelné. Cílem typografie je zlepšit komunikaci textu prostřednictvím vhodného rozložení a stylu písma. Tento proces zahrnuje volbu typografických prvků, jako jsou fonty, velikost písma, řádkování, zarovnání, mezery mezi písmeny a řádky, a další. Typografie hraje důležitou roli v tištěných materiálech, jako jsou knihy, noviny, časopisy a letáky, ale také ve webovém designu a dalších digitálních médiích. Správná a profesionální typografie je klíčová pro efektivní předání zprávy a zajišťuje dobrý dojem a čitelnost textu. [oai] => Typografie je umělecký a technický proces, kterým se vytváří a upravuje písmo tak, aby bylo esteticky příjemné a snadno čitelné. Cílem typografie je zlepšit komunikaci textu prostřednictvím vhodného rozložení a stylu písma. Tento proces zahrnuje volbu typografických prvků, jako jsou fonty, velikost písma, řádkování, zarovnání, mezery mezi písmeny a řádky, a další. Typografie hraje důležitou roli v tištěných materiálech, jako jsou knihy, noviny, časopisy a letáky, ale také ve webovém designu a dalších digitálních médiích. Správná a profesionální typografie je klíčová pro efektivní předání zprávy a zajišťuje dobrý dojem a čitelnost textu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:A Specimen, by William Caslon, Letter-Founder, Cyclopaedia, 1728, Vol 2 fixed.jpg|náhled|Vzorník písem (William Caslon, ''[[Cyclopaedia]]'', 1728)]] [1] => '''Typografie''' je umělecko-technický obor, který se zabývá tiskovým [[písmo|písmem]]. Dělí se na mikrotypografii a makrotypografii. Mikrotypografie se zabývá uměleckou tvorbou písma. Makrotypografie se zabývá umístěním písma na stránku, proporcemi titulků, textů a ilustrací, v češtině se tradičně nazývá '''grafická úprava'''. [2] => [3] => == Dějiny typografie == [4] => Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají na přelomu středověku a novověku kolem poloviny 15. století. Nejčastěji se za vynálezce označuje [[Johannes Gutenberg]], který v [[Mohuč]]i v roce [[1448]] uvedl do provozu [[knihtisk]] z dřevěných matric. V tomto období experimentovali s tiskem také další umělci, například v [[Avignon]]u, [[Benátky|Benátkách]] nebo v Toskánsku. Během velmi krátkého období nástupu [[novověk]]u na konci 15. století a v prvních dvou desetiletích století šestnáctého došlo ke vzniku dvou základních forem [[latinka|latinského písma]], a to písma [[humanistické písmo|humanistického]] a [[Novogotické písmo|novogotického]]. V českých zemích se etablovaly knihtiskárny velmi časně, nejprve roku [[1468]] tiskem [[Trojánská kronika|Trojánské kroniky]] v [[Plzeň|Plzni]] a v dalším desetiletí v [[Praha|Praze]]. [5] => [6] => Novogotické písmo bylo odvozeno ze [[středověk]]ého [[gotické písmo|gotického písma]]. Od [[16. století]] se v [[Německo|německých]] písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli [[fraktura (písmo)|fraktura]] (''Frakturschrift''; resp. ranější kurzíva fraktury [[švabach]]), zběžnější novogotické polokurzívní písmo neboli [[kanzlei]] (''Kanzleischrift'') a novogotické kurzívní písmo neboli [[kurent]] (''Kurrentschrift''), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny [[19. století]], v německy psaných až do roku [[1941]], kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo. [7] => [8] => V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce [[1465]] [[Konrad Sweynheim]] a [[Arnold Pannartz]] vydali Ciceronův spis ''De oratore'' antikvou ([[Antikva|Antiqua]], anglicky ''Roman''). Tím začíná v typografii [[renesance (historická epocha)|renesance]] (anglicky ''Old Style''), která vydržela až do počátku [[18. století]]. [9] => [10] => Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, ale rozšířila se všude kromě Německa. Od roku [[1501]] [[Aldus Manutius]] produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla čtyřikrát větší, než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku [[1540]] ustalo období experimentů s písmy a kolem roku [[1550]] přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci. [11] => [12] => Novým obdobím zásadního rozvoje typografie bylo [[baroko]] (anglicky ''Transitional'', [[1722]]–[[1763]]), ''de facto'' tedy [[rokoko]]. Vyznačuje se v písmu větším kontrastem mezi širokými dříky písmen a úzkými liniemi a důsledným oddělováním titulků, odstavců a sloupců textu od marginálií s využitím grafických odrážek a ornamentálních dekorací. Po baroku následoval [[klasicismus]] (anglicky ''modern types'', [[1788]]–[[1820]]), který pod vlivem objemných tisků encyklopedií ještě zvýšil technický charakter písma a kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon přímější. Pak započal úpadek ([[1820]]–[[1888]]), zapříčiněný překotným vývojem průmyslové výroby a novinové produkce. [13] => [14] => Obnova estetické kvality typografie započala na přelomu 80. a 90. let [[19. století]] v Anglii soukromými tisky bibliofilií a v celé Evropě byla dokonána, když bylo nově vyryto písmo [[Caslon]] pro časopis ''The Imprint''. [[20. století]] je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu. Přelomovým obdobím bylo pro typografii nejprve zrušení ruční sazby a jejím nahrazení [[fototisk]]em. [15] => [16] => Druhý a zásadní zlom v dějinách typografie nastal zavedením digitálního tisku koncem 20. století. Dosavadní typy krásného písma se zprvu drasticky redukovaly podle omezených možností výstupní techniky (tiskárny a monitory s nízkým rozlišením). S dalším technickým pokrokem se v posledních letech postupně vrací estetické normy typografie, ovšem nemají již masové měřítko tisku na papíře, nýbrž pronikají více do elektronických médií. [17] => [18] => == Proslulí světoví typografové == [19] => * [[Nicolas Jenson]] ([[1420]]–[[1480]]) byl původem Francouz, tiskař v [[Benátky|Benátkách]]. Edicí [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]nových ''Epistolae ad Brutum'' ([[1470]]) obnovil antikvu do dnešní podoby. [20] => * [[Claude Garamond]] ([[1499]]–[[1561]]) byl francouzský typograf. Jeho písma byla od roku [[1531]] do roku [[1680]] vzorem. [21] => * [[William Caslon]] ([[1692]]–[[1766]]) byl anglický písmolijec. Svá písma vytvořil v 20. letech [[18. století]]. [22] => * [[John Baskerville]] ([[1706]]–[[1775]]) byl tiskař v Birminghamu. [23] => * [[Pierre Didot]] [24] => * [[Giambattista Bodoni]] ([[1740]]–[[1813]]) byl italský typograf. Své slavné písmo vytvořil v roce 1790. [25] => * [[Frederic William Goudy]] ([[1865]]–[[1947]]) byl americký tiskař. Jeho nejslavnějším písmem je [[Goudy Old Style]]. [26] => * [[William Addison Dwiggins]] ([[1880]]–[[1956]]) byl žákem Goudyho. Vytvořil pro [[Linotype]] tato písma: [[Caledonia]], [[Electra (font)|Electra]], [[Eldorado (písmo)|Eldorado]] a [[Metro (písmo)|Metro]]. [27] => * [[Eric Gill|(Arthur) Eric (Rowton) Gill]] ([[1882]]–[[1940]]) byl anglický tiskař. Nejslavnější je jeho [[Gill Sans Serif]] ([[1927]]). [28] => * [[Stanley Morison]] ([[1889]]–[[1967]]) byl anglický tiskař [[Monotype Corporation]]. Autor písem [[Bembo]], [[Bell (písmo)|Bell]] a [[Times New Roman]] ([[1932]]). [29] => * [[Jan Tschichold]] ([[1902]]–[[1974]]) [30] => * [[Emil Ruder]] ([[1914]]–[[1970]]) byl švýcarský typograf. [31] => * [[Hermann Zapf]] je autor písem [[Palatino]] a [[Optima]]. [32] => * [[Matthew Carter]] (* [[1937]]) je autorem písem [[Verdana]], [[Georgia (písmo)|Georgia]] a [[Tahoma (font)|Tahoma]]. [33] => * [[Vincent Connare]] je autor písem [[Trebuchet (písmo)|Trebuchet]] a [[Comic Sans]]. [34] => * [[Carol Twombly]] je známá především pro její fonty v rámci [[Adobe Systems|Adobe Originals]] [35] => [36] => == Významní čeští typografové == [37] => === Zakladatelé v období humanismu === [38] => * [[Jiří Melantrich z Aventina]] – zakladatel české humanistické typografie, vydavatel ilustrované české bible [39] => * [[Jiří Nigrin|Georgius Nigrinus]], též Jiří Černý z Černého mostu [40] => * [[Daniel Adam z Veleslavína]] – vydavatel knih a prvních českých kalendářů [41] => [42] => === Národní obrozenci === [43] => * [[Josef Mánes]] – autor iniciál a ilustrací k Rukopisu zelenohorskému a Rukopisu královédvorskému [44] => * [[Mikoláš Aleš]] [45] => * [[Adolf Kašpar]] [46] => [47] => === Česká moderna === [48] => * [[František Kobliha]] [49] => * [[Vojtěch Preissig]] ([[1873]]–[[1944]]) se proslavil zejména písmem ''Preissigova antikva'', z dalších realizací stojí za zmínku plakátové písmo použité na plakátové kampani za svobodu Československa a také písmo Butterick. [50] => * [[Josef Váchal]] – navrhl, vyřezal, vysázel a vytiskl písmo a ilustrace svých knih, nejvýznamnější je ''Šumava umírající a romantická.'' [51] => * [[Oldřich Menhart]] ([[1897]]–[[1962]]) je autorem řady písem, u nichž se projevuje jeho zájem o kaligrafii: Menhartova antikva, Menhartova romana, Figural, Victory, Manuscript, Česká unciála, Monument, Parlament, Standard, Triga aj. [52] => [53] => === Typografové 1. poloviny 20. století === [54] => Z nich se zejména profilovala generace zakladatelů tisků z období po vyhlášení samostatnosti Československa: [55] => * [[František Kysela]] ([[1881]]–[[1941]]) – je autorem mnoha grafických úprav knih a české antikvy, která se nedočkala realizace [56] => * [[Vratislav Hugo Brunner]] ([[1886]]–[[1928]]) – roku 1915 nakreslil českou antikvu, která nebyla nikdy odlita [57] => * [[Jaroslav Benda]] ([[1882]]–[[1970]]) – je autorem plakátového písma Romana, Italika a mnoha bibliofilských tisků [58] => * [[Slavoboj Tusar]] ([[1883]]–[[1950]]) – je autorem plakátového písma Tusar. [59] => * [[Karel Dyrynk]] – autor písma Malostranská kurzíva [60] => * [[František Muzika]] ([[1900]]–[[1974]]) je autorem řady písem, odvozených především z renesanční antikvy, sestavil objemnou dvoudílnou knihu ''Krásné písmo''. [61] => * [[Cyril Bouda]] [62] => * [[Karel Svolinský]] – autor písma Máj z roku 1924 [63] => * [[Josef Týfa]] ([[1913]]–[[2007]]) – nakreslil písma ''Týfova antikva'' (1959–60), Amos, Juvenis a Academia, podílel se na vzniku písma Kolektiv. [64] => *Gustav Möser ([[1913]]–[[2000]]?) [65] => [66] => === Typografové od roku 1950 === [67] => * [[Jiří Blažek (grafik)|Jiří Blažek]] ([[1923]]–[[2017]]) navrhl písma Cancellaresca Blanca (1960) a Old style Delineavit (1962) [68] => * [[Milan Hegar]] ([[1921]]–[[1987]]) je autorem řady knižních písem [69] => * [[Jiří Rathouský]] – vtiskl podobu písmu a grafice staveb pražského [[metro|metra]]. [70] => * [[Oldřich Hlavsa (typograf)|Oldřich Hlavsa]] – autor dvou svazků přehledu české typografie, vydaného ve spolupráci s [[Karel Wick|Karlem Wickem]], a to: ''Typographia 1'', SNTL Praha 1976; ''Typographia 2'', SNTL Praha 1981. [71] => * [[Jan Solpera]] (* [[1939]]) navrhl písma Insignia (nově Solpera) a Areplos. [72] => * [[Clara Istlerová]] (* [[1942]]) navrhla své písmo [73] => [74] => === Současní typografové === [75] => * [[František Štorm]] (* [[1966]]) je první český písmař digitální éry. Ve své písmolijně vydává transkripce písem českých i světových typografů a také vlastní abecedy, mj. Baskerville, Walbaum, Anselm, Serapion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa atd. [76] => * [[Tomáš Brousil]] (* [[1975]]) je typograf nové generace, autor písem Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro Script aj. Mimo jiné je také autorem korporátních písem Novatica, Seznam Text, Seznam Script a mnoha dalších. [77] => * [[Radana Lencová]] (* 1975) – autorka písma [[Comenia Script]]. [78] => [79] => == Písmolijny == [80] => * American Type Foundry (ATF) [81] => * Bitstream Inc. [82] => * Grafotechna n. p.[http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=289261 Nebyl jeden n. p. jako druhý; Grafotechna uměla…], strategie.cz 7. 2. 2007 [83] => * Hoefler & Frere-Jones [84] => * International Typeface Corporation (ITC) [85] => * Linotype Company – na [[Linotype]] měla [[patent]] z roku [[1884]]. [86] => * Monotype Corporation – na [[Monotype]] měla patent z roku [[1887]]. [87] => * Storm Type Foundry [88] => * Suitcase Type Foundry [89] => * Type Together [90] => * Typejockeys [91] => * URW++ Design & Development [92] => [93] => == Písmomalířství == [94] => '''Písmomalířství''' je [[řemeslo]], které se zabývá malbou [[nápis]]ů různým písmem na různé materiály. Písmomalíři jsou tedy řemeslníci, kteří velmi často ve své [[praxe|praxi]] realizují poznatky získané nejen z malířství a natěračství, ale také z oboru typografie. Písmomalířství je patrně na ústupu, neboť mnoho nápisů se v současnosti vytváří jiným způsobem (např. lepí se ve formě [[samolepka|samolepicích]] prvků vytvářených [[počítač]]em apod.). [95] => [96] => == Odkazy == [97] => === Reference === [98] => [99] => [100] => === Související články === [101] => * [[Bibliofilie]] [102] => * [[Desktop publishing]] [103] => * [[Lorem ipsum]] [104] => * [[Paleografie]] [105] => * [[Písmová osnova]] [106] => * [[Rodina písma]] [107] => * [[Seznam typografických písem|Seznam fontů]] [108] => * [[Typografický bod]] [109] => * [[Vdovy a sirotci]] [110] => [111] => === Literatura === [112] => [113] => * {{Citace monografie [114] => | příjmení = Blažek [115] => | jméno = Filip [116] => | titul = Typokniha: Průvodce tvorbou tiskovin [117] => | vydavatel = [[UMPRUM]] [118] => | místo = Praha [119] => | rok vydání = 2021 [120] => | počet stran = 258 [121] => | isbn = 978-80-88308-12-6 [122] => }} [123] => * {{Citace monografie [124] => | příjmení = Pecina [125] => | jméno = Martin [126] => | titul = Knihy a typografie [127] => | vydání = 3 [128] => | vydavatel = [[Host (nakladatelství)|Host]] [129] => | místo = Brno [130] => | rok vydání = 2017 [131] => | počet stran = 350 [132] => | isbn = 978-80-7577-040-0 [133] => }} [134] => * {{Citace monografie [135] => | příjmení = Pistorius [136] => | jméno = Vladimír [137] => | titul = Jak se dělá kniha: Příručka pro nakladatele [138] => | vydání = 4 [139] => | vydavatel = Pistorius [140] => | místo = Příbram [141] => | rok vydání = 2019 [142] => | počet stran = 280 [143] => | isbn = 978-80-7579-059-0 [144] => }} [145] => [146] => === Externí odkazy === [147] => * {{Commonscat}} [148] => * {{Otto|heslo=Písmo typografické}} [149] => * {{TDKIV|000002551}} [150] => * [http://www.typo.cz/ www.typo.cz] – rozsáhlý český portál věnovaný současnému typografickému oboru [151] => * [http://typomil.com/ www.typomil.com] – písmo a typografie, kompozice, pravidla české sazby a typografie na webu [152] => * [https://web.archive.org/web/20070529091608/http://www.typomil.com/typofilos/ Typofilos] – weblog věnovaný současné typografii [153] => * [http://www.magtypo.cz/ www.magtypo.cz] – časopis o současné typografii, grafickém designu a vizuální komunikaci, vychází v češtině a angličtině [154] => * [http://www.typogrphica.org]{{Nedostupný zdroj}} – světové dění v typografii [155] => * [http://www.ujc.cas.cz/csn016910/ UČJ] [156] => * [https://web.archive.org/web/20140827073758/http://www.severskelisty.cz/redakce/csn016910.pdf ČSN 01 6910] [157] => * [http://www.typotext.cz/radce7b_1.html Oborová norma 88 2503 z roku 1974] {{Wayback|url=http://www.typotext.cz/radce7b_1.html |date=20140814053513 }} [158] => {{Autoritní data}} [159] => [160] => [[Kategorie:Typografie| ]] [161] => [[Kategorie:Umění]] [162] => [[Kategorie:Písmo]] [] => )
good wiki

Typografie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1820','Linotype','19. století','1974','1913','Benátky','18. století','1970','1882','1941','1722','kanzlei'

1722

1820

1882

Rok 1882 byl podle gregoriánského kalendáře nepřestupný rok, který začal nedělí.

1913

1941

1970

1974

Benátky