Array ( [0] => 15482044 [id] => 15482044 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tábor [uri] => Tábor [3] => Tabor CZ aerial old town from north B1.jpg [img] => Tabor CZ aerial old town from north B1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=jihočeském městě}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Tábor [3] => | status = město [4] => | obec s rozšířenou působností = Tábor [5] => | pověřená obec = Tábor [6] => | NUTS3 = CZ031 [7] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [8] => | okres = Tábor [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 390 01 [11] => | počet částí obce = 15 [12] => | počet katastrálních území = 10 [13] => | počet ZSJ = 35 [14] => | adresa = Městský úřad Tábor
Žižkovo náměstí 3
390 01 Tábor [15] => | web = http://www.taborcz.eu [16] => | úřední web = http://www.taborcz.eu [17] => | e-mail = posta@mu.tabor.cz [18] => | starosta = Ing.Štěpán Pavlík ([[Tábor 2020]]) [19] => | starosta aktuální k = 2024 [20] => }} [21] => '''Tábor ''' ({{Vjazyce2|de|''Tabor''}}) je město v [[Okres Tábor|okrese Tábor]], v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], 50 km severně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] a 75 km jižně od [[Praha|Prahy]]. Leží na řece [[Lužnice|Lužnici]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, a jde tak o druhé největší město v kraji, po Českých Budějovicích. Spolu se [[Sezimovo Ústí|Sezimovým Ústím]] a [[Planá nad Lužnicí|Planou nad Lužnicí]] tvoří městskou [[aglomerace|aglomeraci]] s více než 45 tisíci obyvateli. Historické jádro města, s dokonale zachovalou sítí křivolakých uliček v [[Gotika|gotickém]] duchu, je [[městská památková rezervace|památkovou rezervací]]. [22] => [23] => Tábor je významnou silniční a železniční křižovatkou i regionálním centrem turistického ruchu. Lákadlem pro návštěvníky je zejména historie [[Husitství|husitského]] hnutí, neboť to byli právě husité, kdo město roku 1420 založil. Je zde také největší [[zoologická zahrada]] v Jihočeském kraji ([[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]]) a unikátní [[Divadlo Tábor|Divadlo Oskara Nedbala]] (D/O/N) se dvěma hledišti obrácenými z různých stran k jednomu jevišti. [24] => [25] => Tábor je jediné nekrajské město v Česku, ve kterém kromě [[Okresní soud v Táboře|okresního soudu]] sídlí také pobočka [[Krajský soud v Českých Budějovicích|krajského soudu]]. [26] => [27] => == Název == [28] => Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory [[Tábor (hora v Galileji)|Tábor]] v [[Izrael]]i) vzniklo [[Apelativum|obecné označení]] pro vojenská ležení objevující se od 15. století v češtině, ale i v [[polština|polštině]] a [[maďarština|maďarštině]].Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, nakl. LEDA, Voznice, 2001, {{ISBN|80-85927-85-3}}V. Machek: ''Etymologický slovník jazyka českého'', 2., opr. a dopl. vydání, Praha 1968J. Holub, F. Kopečný: ''Etymologický slovník jazyka českého'', Praha 1952 Z něho pak vzniklo i označení pro [[Táboření|stanové tábory]] k hromadné rekreaci dětí ([[dětský tábor]], [[Skauting|skautský]] tábor, [[Pionýr (Česko)|pionýrský]] tábor), pak i pro rekreační pobyty s vyšší kvalitou ubytování a, s negativním kontextem, i pro [[koncentrační tábor]]y. [29] => [30] => Jiní lingvisté zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova ''tabur'' znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu. Do maďarštiny, ve které se vyskytuje dodnes, se dostalo nejpozději v 11. století,http://othes.univie.ac.at/5084/1/2009-05-25_9847452.pdf - Christa Hlawinka, Slawische Sprachspuren im Mühlviertel a přes [[maďarština|maďarštinu]] se pak dostalo do češtiny.srv. Josef Jungmann: Slovník česko-německý I–V., Praha 1834–1839 [31] => [32] => Na planetě [[Mars (planeta)|Mars]] se nachází [[impaktní kráter]], který je pojmenován podle města Tábor. Nachází se na souřadnicích 58,4°W, 35,8°S a má 19,5 kilometru v průměru.{{Citace elektronické monografie [33] => | url = https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/5811 [34] => | titul = Gazetteer of Planetary Nomenclature Feature Information – Tábor on Mars [35] => | datum přístupu = 2020-07-20 [36] => | jazyk = en [37] => }} [38] => [39] => == Historie == [40] => [41] => === Před založením města === [42] => Na místě současného Tábora je prokázáno poměrně intenzivní osídlení z [[Doba halštatská|doby halštatské]] a [[Laténská kultura|laténské]]. Zaznamenán byl i nález mince císaře [[Hadrianus|Hadriána]] z [[Doba římská na území Česka|doby římské]]. Nález známé [[bronz]]ové figurky kance vedl mnohé badatele k předpokladu, že v prostoru budoucího středověkého města bylo ve [[2. století př. n. l.]] vybudováno [[oppidum]]. Tento názor je možné na základě novějších výzkumů téměř s určitostí zamítnout, nicméně menší [[Keltové|keltské]] osídlení vyloučit nelze.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Kolektiv autorů [44] => | jméno = [45] => | příjmení2 = [46] => | jméno2 = [47] => | titul = Vítejte na Táborsku [48] => | vydání = [49] => | vydavatel = [50] => | místo = Tábor [51] => | rok = 2006 [52] => | počet stran = 130 [53] => | strany = 40 [54] => | isbn = 80-239-7075-5 [55] => }} [56] => [57] => [[Archeologický výzkum|Archeologické výzkumy]] v historickém jádru města prokázaly osídlení ze [[13. století]]. Písemné prameny týkající se této doby však chybí. Předpokládá se, že někdy po polovině 13. století zde [[Vítkovci]] založili poměrně rozsáhlou osadu pojmenovanou zřejmě Hradiště. Z roku 1267 existuje doklad o činnosti zdejších pánů Hněvka a Konráda. Zachycené pozůstatky staveb ovšem nesou ve velké míře stopy požáru, takže je možné, že osada byla vypálena. To se uvádí do souvislosti se snahou českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] o založení nového královského města. [58] => [59] => Přemysl Otakar II. nechal někdy mezi lety 1270 a 1272 celý prostor budoucího města obehnat důkladnou hradbou a na jihozápadním okraji plánované výstavby vybudovat mohutný hrad. Jeho základy byly skutečně položeny, ale k rozvoji osídlení již nedošlo. Snahy o vytvoření nového centra panovnické moci skončily královou smrtí v roce 1278 a plocha pak nebyla až do 15. století souvisle osídlena. Hrad měli, podle zmínky z roku 1370, v majetku [[Sezimové z Ústí|páni z Ústí]]. Kostel sv. Filipa a Jakuba v podhradí je poprvé zmiňován k roku 1388. [60] => [61] => === Husitský Tábor === [62] => {{Viz též|Táborský svaz}} [63] => [[Soubor:Tabor.png|náhled|upright|Znak městské obce Hradiště hory Tábor užívaný do roku 1437]] [64] => Tábor byl založen na jaře roku 1420 [[Husitství|husity]] a pojmenován podle hory [[Tábor (hora v Galileji)|Thabor]] u [[Nazaret]]u, v dnešním [[Izrael]]i. Podle biblické [[Kniha Soudců|Knihy soudců]] přikázala věštkyně [[Debora]] izraelskému vůdci [[Bárak]]ovi: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů…“{{Citace bible|Sd|4|6}} Bárak ji poslechl a z této hory pak drtivě porazil [[kanaán]]ské vojsko. [65] => [66] => Založením města se navázalo na tradici husitských náboženských [[pouť|poutí]] na hory (např. hora [[Burkovák]], 1419). Zakladatelé města (např. [[Petr Hromádka]] z [[Jistebnice]]) pocházející z celých Čech byli odhodláni vytvořit nové [[Komunita|společenství]], „obec spravedlivých“ odmítající lidské [[zákon]]y a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály [[křesťanský komunismus|křesťanského komunismu]], tedy dobrovolného sdílení majetku bez soukromého vlastnictví. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj [[majetek]] do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni [[rovnost (právo)|rovni]], žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení [[hejtman (vojenství)|hejtmani]]. Občané se nazývali táborité. [67] => [68] => Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmani, mezi nimiž byl i slavný [[Jan Žižka]], cvičili tábority v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo [[klášter]]y v [[Milevsko|Milevsku]], [[Louňovice pod Blaníkem|Louňovicích]] a [[Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]]. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili vedeni ideou [[obrazoborectví]]. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně jako katolická vojska s nimi. [69] => [70] => Město se poměrně rychle rozrůstalo a dosáhlo až 3 000 obyvatel, ale táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táborité začali vybírat dávky od vesnických poddaných, a stali se tak [[Feudalismus|feudální]] vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy. Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] se představitelé města dokázali smířit se [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]], který na oplátku udělil husitské obci listinou z 25. ledna 1437 [[Městské právo|městská práva]], po vzoru [[Staré Město (Praha)|Starého Města Pražského]]. Tábor se tak stal plnoprávným [[Královské město|královským městem]], se znakem, v němž se nad hradbami se dvěma věžemi vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl později nahrazen českým lvem. [71] => [72] => [[Soubor:Tabor CZ Zizka Memorial 323.jpg|náhled|vlevo|Pomník [[Jan Žižka|Jana Žižky]] z let 1877 až 1884 přehlíží stejnojmenné ústřední náměstí]] [73] => [74] => O rok později město obklíčila vojska [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta II. Habsburského]], jehož táborští jako Zikmundova nástupce odmítli. K dobytí Tábora ale nedošlo. Až v roce 1452 se hejtmani vzdali sedmnáctitisícovému vojsku [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], uznali jej zemským správcem a zavázali se mu věrností. Táborská církev se podřídila arcibiskupovi [[Jan Rokycana|Janu Rokycanovi]] a naopak táborský duchovní vůdce [[Mikuláš z Pelhřimova|Mikuláš Biskupec z Pelhřimova]] byl uvržen do vězení. Město tak nebylo vydrancováno, přesto se tento rok považuje za konec husitského Tábora. [75] => [76] => === Další vývoj a události === [77] => V roce 1492 byla pro vyřešení problémů se zásobováním vodou na východním okraji města vybudována přehrazením [[Tismenický potok|Tismenického potoka]] vodní nádrž [[Jordán (Tábor)|Jordán]]. Je nazvána podle [[Jordán|řeky Jordán]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Voda z ní byla vytlačována do [[Vodárenská věž (Tábor)|vodárenské věže]], odkud přitékala do sedmi městských kašen. Roku 1512 byla dokončena stavba chrámu „[[Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor|Proměnění Krista Pána na hoře Tábor]]“, stavitelem byl pražský mistr Staněk. V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, při kterém vyhořelo 366 domů, značně poškozen byl i hrad. V roce 1547 město kvůli účasti na nezdařeném [[Stavovský odboj roku 1547|povstání]] proti [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] ztratilo veškeré pozemkové vlastnictví. Roku 1599 postihl město další velký požár, při němž shořelo více než 250 domů. [78] => [79] => [[Soubor:Bohemiae Moraviae et Silesiae (Merian) 139 crop.jpg|náhled|Tábor zachycený v díle ''Topographia Bohemiae, Moraviae Et Silesiae'', rytina [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]], 1650]] [80] => [81] => V roce 1620 město oblehlo císařské vojsko, kterému velel španělský generál [[Baltasar Marradas]]. Až v listopadu roku 1621 se táborští vzdali, což znamenalo postihy, mj. nucené přijetí [[Katolicismus|katolické víry]]. Na konci [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], po pěti dnech obléhání [[Švédsko|Švédy]] na jejich loupežné výpravě na jih Čech, byl 23. srpna 1648 Tábor znovu dobyt.město vydrancováno, vyloupeny i chrámy, odvlečeny ženy a dívky do ležení. Město muselo zaplatit Švédům vysoké výpalné Císař [[Leopold I.]] schválil 3. listopadu 1660 ''„Aertikule táborských soukeníků“'', což mělo význam pro rozvoj řemesel v Čechách, např. je zde ustanovení o učních. Roku 1680 postihl město [[mor]]. V roce 1744 byl Tábor znovu dobyt, a to [[Prusko|pruským]] vojskem. V roce 1750 bylo město [[Marie Terezie|Marií Terezií]] povýšeno na město [[Kraje v Česku|krajské]] (bylo jím do roku 1848), což přispělo k jeho rozvoji. [82] => [83] => [[Soubor:Lovro Janša - Mesto Tabor crop.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Tábor, malba Lovra Janši z roku 1798]] [84] => [85] => V roce 1841 bylo otevřeno první stálé [[Divadlo Tábor|divadlo]], v budově sýpky, vedle Pražské brány, a v roce 1862 zde bylo otevřeno [[reálné gymnázium]] – první střední škola svého typu v tehdejší [[Rakouské císařství|rakouské monarchii]] s výlučně českým vyučovacím jazykem. V roce 1871 byla do provozu uvedena železniční trať směřující z [[Praha|Prahy]] přes Tábor do [[Vídeň|Vídně]]. Roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města – od hradeb a bran Starého města směrem k nově vybudované železnici. Základní kámen nové městské části byl položen 18. září 1872. Dne 26. srpna 1877 byla za účasti 10 tisíc lidí na (dnes [[Žižkovo náměstí (Tábor)|Žižkově]]) náměstí odhalena [[Josef Václav Myslbek|Myslbekova]] socha Jana Žižky. Byla však špatně odlita, a v roce 1884 ji tak nahradilo dílo sochaře [[Josef Strachovský|Josefa Strachovského]], které náměstí zdobí dodnes. [86] => [87] => V roce 1881 byl položen základní kámen [[c. k.]] tabákové továrny, ve své době největšího průmyslového podniku v Táboře i v Jihočeském kraji.{{Citace elektronického periodika [88] => | titul = Tabačka nevyrábí už 70 let, ale žije dodnes [89] => | periodikum = Táborský deník [90] => | datum = 2017-05-29 [91] => | url = https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/tabacka-nevyrabi-uz-70-let-ale-zije-dodnes-20170529.html [92] => | datum přístupu = 2017-11-17 [93] => }} V roce 1887 byla na místě prvního stálého divadla (v sýpce) a sousední zbořené Pražské brány postavena [[Novorenesance|novorenesanční]] budova nového [[Divadlo Tábor|městského divadla]]. Autorem návrhu stavby byl architekt [[František Buldra]]. Dnes funguje pod názvem [[Divadlo Tábor|Divadlo Oskara Nedbala]], je kulturním skvostem zapsaným na Ústředním seznamu nemovitých [[Kulturní památka (Česko)|kulturních památek]]. [94] => [95] => Dne 21. června 1903 byla zprovozněna první elektrická železnice v celém [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], [[železniční trať Tábor–Bechyně]], kterou projektoval [[František Křižík]]. Její součástí jsou dva mosty, z nichž kovový [[železniční most v Táboře|železniční most přes Lužnici]] pochází z roku 1902. Elektrárna potřebná k provozu trati dodávala energii zároveň pro městské osvětlení. V roce 1902 se ve dnech 3. srpna až 9. září v Táboře konala velká Jihočeská hospodářská, průmyslová a národopisná výstava – největší podnik tohoto druhu na českém jihu. Soustředila na sebe pozornost celých Čech i Moravy a přilákala řady krajanů z ciziny. Také v roce 1906 se konala v TábořeByla instalována v budově školy na Parkánech (v celém přízemí a 1. patře) a od zahájení 29.7.1906 po dobu prázdnin ji zhlédlo 10 tisíc návštěvníků akce světového významu – vůbec první výstava o [[Jan Hus|Janu Husovi]]. [96] => [97] => [[Soubor:Tábor-pamětní deska TGM.jpg|náhled|upright|Deska na nádraží v Táboře připomíná návštěvu prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] 21. 12. 1918]] [98] => [99] => V roce 1918, při cestě vlakem z [[exil]]u do vlasti, se v sobotu před polednem 21. prosince zastavil v zasněženém Táboře na [[Tábor (nádraží)|vlakovém nádraží]] nově zvolený prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] a promluvil k velkému lidovému shromáždění.[[Vratislav Preclík]]: "Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety" (20.-21. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč. XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5–13Událost připomíná na nádraží umístěná pamětní deska (od jihočeského sochaře J.V.Duška) Při té příležitosti vyslovil slavnou větu „Tábor je náš program“, neboť Masaryk měl jako [[Protestantismus|protestant]] k husitskému Táboru a husitství vůbec silný vztah.{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = Přikrytý palcátem aneb Tábor je náš program [101] => | periodikum = Plus [102] => | url = https://plus.rozhlas.cz/prikryty-palcatem-aneb-tabor-je-nas-program-6506931 [103] => | datum vydání = 2018-01-17 [104] => | jazyk = cs [105] => | datum přístupu = 2020-12-09 [106] => }} Dne 25. března 1920, při příležitosti oslav 500. výročí založení města, prezident ČSR opět navštívil Tábor a byl jmenován jeho čestným občanem. Znovu promluvil a vyzval, aby se Tábor stal „duchovním hlavním městem“ země. V roce 1929 se v Táboře konalaExpozice byly (od zahájení 23. června 1929) v budovách reálky, školy na Parkánech, v sokolovně a v bývalé spořitelně a bylo ještě zbudováno vlastní výstaviště s pavilony na břehu Jordánu rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava spojená s výstavou československého válečnictví pořádanou ministerstvem národní obrany.[http://sechtl-vosecek.ucw.cz/expozice6.html#budova Historické fotografie ke 140. výročí založení české vyšší hospodářské a hospodářsko-průmyslové školy zemské v Táboře] Výstavu provázely sjezdy, slavnosti a kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i další návštěva prezidenta Masaryka dne 30. června. Celkem výstavu navštívilo přes 230 tisíc osob. [107] => [108] => Husitská vojenská tradice vedla reprezentanty [[První republika|první republiky]] k tomu, že v Táboře zřídili vojenskou posádku.{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Historie a současnost {{!}} Velitelství Vojenské policie Tábor [110] => | periodikum = www.vptabor.army.cz [111] => | url = http://www.vptabor.army.cz/historie-soucasnost-0 [112] => | datum přístupu = 2020-12-09 [113] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210329143816/http://www.vptabor.army.cz/historie-soucasnost-0 [114] => | datum archivace = 2021-03-29 [115] => }} Vojáci do Tábora přišli v roce 1932, a to 305. dělostřelecký pluk, který disponoval tou nejtěžší výzbrojí, kterou čs. armáda měla, včetně škodováckých [[Moždíř (zbraň)|moždířů]] ráže 305 milimetrů. Začala tak tradice Tábora jako „vojenského města“, která zcela nevyhasla dosud (v Táboře sídlí například [[Vojenská policie (Česko)|Vojenská policie ČR]]), byť velká Kasárna Jana Žižky postavená ve 30. letech a rozkládající se na bezmála pěti hektarech na severu Tábora již byla zbořena.{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = Kasárna Jana Žižky v Táboře mizí, místo nich vznikne park a hřiště [117] => | periodikum = iDNES.cz [118] => | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/kasarna-jana-zizky-tabor-park-hriste.A200207_531606_budejovice-zpravy_mrl [119] => | datum vydání = 2020-02-10 [120] => | datum přístupu = 2020-12-09 [121] => }} V létě 1935 se v Táboře konal velký [[Všesokolský slet|Slet sokolstva]] Pražského kraje, k němuž byl vydán stříbrný odznak se sokolem, siluetou hradu [[Kotnov]]a a trikolorou. [122] => [123] => Po [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]] v roce 1942 se Tábor stal jedním z míst, kde němečtí okupanti realizovali svou pomstu na nevinném obyvatelstvu. Na popravišti vedle kasáren od 3. června do 3. července 1942 popravili 156 osob, z toho 20 žen. Osoby byly odsouzené stanným soudem [[Gestapo|gestapa]], obvykle za „schvalování atentátu“, což jim ale před popravou ani nebylo sděleno. Zpočátku byli vražděni zejména občané Tábora. Gestapo řádilo zvláště na obchodní akademii, kde byl zatčen ředitel a několik profesorů, pochytáno bylo i několik tuláků z okolí. Posléze začali být na místo poprav voženi lidé z celých jižních Čech, ale také z [[Příbram]]i či [[Benešov]]a.{{Citace elektronického periodika [124] => | titul = Popravy v Táboře 3. 6. 1942 {{!}} Fronta.cz [125] => | periodikum = www.fronta.cz [126] => | url = https://www.fronta.cz/kalendar/popravy-v-tabore [127] => | datum přístupu = 2020-12-09 [128] => }} Na místě poprav vznikl v roce 1982 pomník z dílny sochaře [[Milan Vácha|Milana Váchy]].{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Pomník obětem heydrichiády na místě jejich popravy v Táboře » Centrum pro dějiny sochařství [130] => | periodikum = www.socharstvi.info [131] => | url = http://www.socharstvi.info/realizace/pomnik-obetem-heydrichiady-na-miste-jejich-popravy-v-tabore/ [132] => | datum přístupu = 2020-12-09 [133] => }} [134] => [135] => V roce 1942 došlo ke sloučení s okolními obcemi včetně [[Sezimovo Ústí|Sezimova Ústí]] ve Velký Tábor. Toto spojení vydrželo pouze do roku 1945, kdy se po konci války tyto obce opět osamostatnily. Roku 1960 se stal Tábor střediskem [[Okres Tábor|velkého okresu]], který zahrnul i dosavadní okres Soběslav, a části okresů Milevsko, Votice, Pacov a Týn nad Vltavou. [136] => [137] => V roce 1971 došlo k velkému rozšíření města opětovným připojením 11 okolních obcí jež k městu Tábor patřily již v letech 1942 až 1945. Součástí tohoto sloučení však již nebylo Sezimovo Ústí, které bylo již proti začlenění do Velkého Tábora. [138] => [139] => == Přírodní poměry == [140] => [[Soubor:Jez Veselý (01).jpg|náhled|[[Lužnice]] v Táboře, jez Veselý]] [141] => Historické jádro Tábora bylo založeno na vysokém ostrohu nad soutokem [[Lužnice]] a [[Tismenický potok|Tismenického potoka]]. Dnešní město se rozkládá zejména na okolní zvlněné plošině ve střední výšce 437 m nad mořem. Z geologického hlediska leží v [[Táborská pahorkatina|Táborské pahorkatině]], což je součást [[Středočeská pahorkatina|Středočeské pahorkatiny]] v [[Česká vysočina|České vysočině]]. Na území města se nachází přírodní památka [[Granátová skála]]. [142] => [143] => Nejvýše položená místa v Táboře jsou: [144] => * vrch [[Hýlačka]] (525 m n. m.) v místní části [[Větrovy]], na něm stojí rozhledna vysoká celkově 36 m (vyhlídková plošina 550 m n. m.) [145] => * vrch Prodejník (493 m n. m.) u osady [[Zahrádka (Tábor)|Zahrádka]] [146] => * kaplička na Svaté Anně (476 m n. m.) v místní části [[Měšice (Tábor)|Měšice]] [147] => * [[Žižkovo náměstí (Tábor)|Žižkovo náměstí]], přímo v historickém centru Tábora (450 m n. m., vrchol kostelní věže ve výšce 528 m n. m.) [148] => Nejníže naopak leží řeka [[Lužnice]] (380–390 m n. m.). Severně od centra, na Tismenickém potoce, se nachází [[Jordán (Tábor)|vodní nádrž Jordán]] (plocha 51 ha, výška hladiny 423 m n. m.). [149] => [150] => Významnou rekreační oblastí je lesní komplex [[Pintovka]] na jihozápadě katastru města. Lesy se prostírají také na severovýchodě v okolí [[Hlinice|Hlinic]] a [[Zárybničná Lhota|Zárybničné Lhoty]]. [151] => [152] => === Jordán === [153] => {{Podrobně|Jordán (Tábor)}} [154] => [[Soubor:Tábor-z harfového mostu přes Jordán.jpg|vlevo|náhled|Jordán]] [155] => [156] => Vodní nádrž Jordán je nejstarší ve Střední Evropě.{{Fakt/dne|20240217202628|}} Byla založena roku 1492 a vznikla přehrazením [[Košínský potok|Košínského potoka]]. Z Jordánu pokračuje tok jako [[Tismenický potok]], na kterém se těsně pod hrází nachází 18 metrů vysoký [[Jordánský vodopád]]. Nádrž má rozlohu okolo 50 hektarů a dosahuje hloubky až 18 metrů. Jeho sypaná [[hráz]] je vysoká 20 metrů a 284 metrů dlouhá. Zadržuje asi 3 miliony krychlových metrů vody. Nepřehlédnutelnou dominantou Tábora se stal nový [[Harfový most (Tábor)|harfový most přes Jordán]] vybudovaný v letech 1984–1991. Svými 26 závěsnými lany na vysokém pylonu připomíná dvojici harf. Most je dlouhý 212 metrů a široký 23 metrů. [157] => [158] => Původně měla nádrž sloužit jako chovný [[rybník]], ale později se ukázalo, že je na chov ryb příliš velká.{{Fakt/dne|20240217202628|}} Dnes slouží jako záložní zásobárna vody a je místem odpočinku obyvatel i turistů. [159] => [160] => V roce 2013 začalo, poprvé od roku 1830, čištění a odbahňování Jordánu. Nádrž vydala desítky kilogramů nábojů do ručních zbraní a granátů, jak československé, tak i německé a [[Sovětský svaz|sovětské]] výroby. Za raritní považují policisté puškový granát do signální německé pistole, sovětský protipancéřový puškový granát a deset českých granátů předválečné výroby.[http://budejovice.idnes.cz/munice-v-jordanu-02s-/budejovice-zpravy.aspx?c=A130322_165517_budejovice-zpravy_khr Z bahna Jordánu vylovili torza revolverů a tři stovky rozbušek], iDNES.cz, 22. 3. 2013 Příčinou těchto nálezů je, že nedaleko sídlila od časů první republiky dělostřelecká vojenská posádka. [161] => [162] => == Obyvatelstvo == [163] => [164] => === Počet obyvatel === [165] => Podle sčítání lidu v roce 1921 zde žilo v 1098 domech 12 561 obyvatel, z nichž bylo 6740 žen. Na 12 439 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 9 k německé a 13 k židovské. Žilo zde 7242 římských katolíků, 303 evangelíků, 3070 příslušníků Církve československé husitské a 345 židů.{{Citace monografie [166] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [167] => | vydavatel = Orbis [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 1924 [170] => | počet stran = 598 [171] => | strany = 75 [172] => | svazek = I. Země Česká [173] => | typ svazku = díl [174] => }} Podle sčítání v roce 1930 zde žilo v 1584 domech 14 250 obyvatel, z toho 14 090 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 53 k německé. Žilo zde 7898 římských katolíků, 490 evangelíků, 2995 příslušníků Církve československé husitské a 311 židů.{{Citace monografie [175] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [176] => | vydavatel = Orbis [177] => | místo = Praha [178] => | rok = 1934 [179] => | počet stran = 613 [180] => | strany = 352 [181] => | svazek = I. Země Česká [182] => | typ svazku = díl [183] => }} [184] => [185] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q56413037}} [186] => [187] => {| class="wikitable" [188] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Tábor se započítáním připojených vsí{{Citace elektronické monografie [189] => | korporace = Český statistický úřad [190] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [191] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [192] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [193] => | datum vydání = 2007-03-03 [194] => | datum přístupu = 2014-12-11 [195] => | strany = 268, 269 [196] => | lokace = záznam 90 [197] => | jazyk = [198] => }} [199] => |- [200] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [201] => |- style="text-align: right;" [202] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [203] => | 10 339 || 11 251 || 12 652 || 15 155 || 17 495 || 18 204 || 19 425 || 23 696 || 24 528 || 27 181 || 31 867 || 36 342 || 36 557 || 34 430 [204] => |- style="text-align: right;" [205] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [206] => | 936 || 1 013 || 1 106 || 1 301 || 1 664 || 1 857 || 2 469 || 3 222 || 3 234 || 3 484 || 3 708 || 4 279 || 4 453 || 4 840 [207] => |} [208] => [209] => === Struktura populace === [210] => [211] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 552046 Tábor, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Tábor roku 2011 [212] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 552046 Tábor, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Tábor roku 2011 [213] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 552046 Tábor, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Tábor roku 2011 [214] => [215] => [216] => == Členění města == [217] => [[Soubor:Katastrální mapa Tábora.png|náhled|Katastrální území Tábora]] [218] => Město má 15 [[část obce|částí města]]:{{Citace elektronické monografie [219] => | korporace = Český statistický úřad [220] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [221] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [222] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [223] => | datum vydání = 2015-21-21 [224] => | datum přístupu = 2022-06-30 [225] => }} [226] => * [[Čekanice (Tábor)|Čekanice]] (od 1971) [227] => * [[Čelkovice]] (od 1971) [228] => * [[Hlinice]] (od 1976) [229] => * [[Horky (Tábor)|Horky]] (od 1971) [230] => * [[Klokoty]] (od 1971) [231] => * [[Měšice (Tábor)|Měšice]] (od 1971) [232] => * [[Náchod (Tábor)|Náchod]] (od 1971) [233] => * [[Smyslov]] (od 1971) [234] => * [[Stoklasná Lhota]] (od 1980) [235] => * Tábor [236] => * [[Větrovy]] (od 1971) [237] => * [[Všechov]] (od 1971) [238] => * [[Zahrádka (Tábor)|Zahrádka]] (od 1971) [239] => * [[Záluží (Tábor)|Záluží]] (od 1971) [240] => * [[Zárybničná Lhota]] (od 1976) [241] => [242] => == Doprava == [243] => {{Viz též|Doprava v Táboře}} [244] => [[Soubor:Tábor, nádraží, vlak z Bechyně.jpg|náhled|[[Železniční trať Tábor–Bechyně|Bechyňka]] v Táboře]] [245] => [246] => Kromě kulturních statků je Tábor významný i jako dopravní uzel – tradiční významný bod na trase [[Praha]] – [[České Budějovice]] – [[Linec]] ([[Evropská silnice E55|E55]]), která dnes vede východně okolo města, po [[Dálnice D3|dálnici D3]]. S ní se zde křižuje dálková [[silnice I/19]] ([[Plzeň]]/[[Písek (město)|Písek]] – Tábor – [[Pelhřimov]]). Přímo Táborem procházejí silnice II. třídy č. [[Silnice II/123|II/123]], [[Silnice II/137|II/137]] a [[Silnice II/603|II/603]]. Dálnice D3 dnes dobře spojuje Tábor s Budějovicemi, nikoli však s Prahou, neboť úsek přes střední Čechy stále chybí. Zahájení dostavby je plánováno na rok 2024, blokují ho však aktivisté, kteří nesouhlasí zejména s trasou přes dolní [[Posázaví]].{{Citace elektronického periodika [247] => | titul = Dostavba D3 začne v roce 2024, tvrdí vláda. Zcela nereálné, reagují odpůrci [248] => | periodikum = Novinky.cz [249] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [250] => | vydavatel = Borgis [251] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/dostavba-d3-zacne-v-roce-2024-tvrdi-vlada-zcela-nerealne-reaguji-odpurci-40290922 [252] => | datum přístupu = 2020-12-09 [253] => }} Zajímavou technickou stavbou je [[Švehlův most]] přes Lužnici, který byl postaven v roce 1935 a již byl prohlášen kulturní památkou. [254] => [255] => [[Tábor (nádraží)|Železničním stanicí Tábor]] prochází páteřní dvojkolejná elektrifikovaná [[Železniční trať Praha – České Budějovice|trať Praha – České Budějovice]] (č. 220, součást [[Čtvrtý železniční koridor|IV. tranzitního koridoru]]), na které se nachází [[Tábor (nádraží)|stanice Tábor]] a [[Tábor-Čápův Dvůr (železniční zastávka)|zastávka Tábor-Čápův Dvůr]] a z níž zde odbočují tratě [[Železniční trať Tábor–Ražice|Tábor–Ražice]], [[Železniční trať Tábor–Bechyně|Tábor–Bechyně]] a [[Železniční trať Tábor – Horní Cerekev|Tábor – Horní Cerekev]]. V Táboře zastavují nejen rychlíky, ale i tzv. [[jižní expres]], který jezdí z Prahy do rakouského [[Linec|Lince]]. Po dokončení optimalizací na čtvrtém koridoru (očekáváno v roce 2022) by cesta vlakem z Tábora do Prahy měla trvat hodinu.{{Citace periodika [256] => | příjmení = Otta [257] => | jméno = Edwin [258] => | titul = Cesta vlakem z Prahy do Tábora se zkrátí na hodinu [259] => | periodikum = Deník.cz [260] => | datum vydání = 2018-06-06 [261] => | jazyk = cs [262] => | url = https://www.denik.cz/ekonomika/cesta-vlakem-z-prahy-do-tabora-se-zkrati-na-hodinu-20180606.html [263] => | datum přístupu = 2020-12-09 [264] => }} Dokončení optimalizace koridoru směrem na České Budějovice se očekává později, výhledově by cesta měla trvat pouze půl hodiny.{{Citace elektronického periodika [265] => | titul = Vlakem z Budějovic do Prahy za pouhých 101 minut. Je ale potřeba dostavět koridor [266] => | periodikum = České Budějovice [267] => | url = https://budejovice.rozhlas.cz/vlakem-z-budejovic-do-prahy-za-pouhych-101-minut-je-ale-potreba-dostavet-koridor-7726437 [268] => | datum vydání = 2019-01-20 [269] => | jazyk = cs [270] => | datum přístupu = 2020-12-09 [271] => }} [272] => [273] => [[Železniční trať Tábor–Bechyně|Elektrická dráha Tábor–Bechyně]] byla první [[Elektrifikace|elektrizovanou]] železnicí v Česku, vyprojektoval ji [[František Křižík]]. Populární Bechyňka, která má vlastní nástupiště před budovou táborského nádraží, je dnes hlavně [[Turistika|turistickou]] atrakcí.{{Citace elektronického periodika [274] => | příjmení = [275] => | jméno = [276] => | titul = Bechyňka [277] => | periodikum = www.cestyapamatky.cz [278] => | vydavatel = [279] => | url = https://www.cestyapamatky.cz/toulava-kamera/86-bechynka [280] => | datum vydání = start:2008- [281] => | url archivu = [282] => | datum přístupu = 2020-12-09 [283] => }} Provoz na trati byl zahájen 21. června 1903. Velké debaty se vedou o tom, zda v rámci rekonstrukce vzít trati její [[Střední Evropa|středoevropskou]] unikátnost spočívající v napájení [[stejnosměrný proud|stejnosměrným proudem]] o [[Elektrické napětí|napětí]] 1,5 [[Volt|kV]] (zbytek uzlu je [[Železniční napájecí soustava|napájen]] [[Železniční napájecí soustava#25 kV, 50 Hz|25 kV střídavě]]).{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Křižíkovu vlaku hrozí konec, Jihočeský kraj kývl na střídavé napětí Bechyňky [285] => | periodikum = iDNES.cz [286] => | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/elinka-bobinka-bechynka-kraj.A200217_533524_budejovice-zpravy_epkub [287] => | datum vydání = 2020-02-18 [288] => | datum přístupu = 2020-12-09 [289] => }} Pro Bechyňku byl postaven i 174 m dlouhý [[Železniční most v Táboře|železniční most]] přes Lužnici. Křižík pro trať zřídil v Táboře i elektrárnu, která je dnes technickou památkou a slouží i k účelům kulturním.{{Citace elektronického periodika [290] => | příjmení = [291] => | jméno = [292] => | titul = V Táboře zachraňují Křižíkovu elektrárnu. Vznikne tu kulturní centrum [293] => | periodikum = Český rozhlas České Budějovice [294] => | vydavatel = [295] => | url = https://budejovice.rozhlas.cz/v-tabore-zachranuji-krizikovu-elektrarnu-vznikne-tu-kulturni-centrum-7035409 [296] => | datum vydání = 2018-03-16 [297] => | jazyk = cs [298] => | url archivu = [299] => | datum přístupu = 2020-12-09 [300] => }} [301] => [302] => V sousedství železničního nádraží se nachází nádraží autobusové. Tábor má vlastní [[Městská autobusová doprava v Táboře|městskou hromadnou dopravu]] tvořenou výhradně [[autobus]]y, projekt [[trolejbus]]ové dopravy z konce osmdesátých let nebyl nikdy realizován. Systém tarifně pokrývá i sousedící města [[Sezimovo Ústí]] a [[Planá nad Lužnicí|Planou nad Lužnicí]]. Má 15 linek, vozový park tvoří 36 vozů, nejvíce z nich je [[Iveco Urbanway 12M|Iveco Urbanway 12 CNG]]. [303] => [304] => [305] => Soubor:Nádraží Tábor, staniční budova z kolejiště.jpg|Hlavní vlakové nádraží v Táboře, staniční budova [306] => Soubor:Tábor, autobusové nádraží, zastávka MHD.jpg|Autobusové nádraží v Táboře, hala, odjezdy pro lokální MHD [307] => Soubor:Tábor, Iveco Stratos, z boku.jpg|Táborská MHD, Iveco Stratos [308] => Soubor:Švehlův most přes Lužnici-Tábor.jpg|[[Švehlův most]] [309] => Soubor:Železniční most, Tábor (02).jpg|[[Železniční most v Táboře]] [310] => Soubor:Křižíkova motorová elektrárna (01).jpg|Křižíkova elektrárna [311] => [312] => [313] => == Kultura == [314] => [315] => === Knihovna === [316] => [[Soubor:Táborská knihovna - oddělení pro dospělé.jpg|náhled|Městská knihovna]]{{Podrobně|Městská knihovna Tábor}} [317] => První veřejná knihovna v Táboře byla založena roku 1897.{{Citace elektronického periodika [318] => | titul = Historie [319] => | periodikum = www.knihovnatabor.cz [320] => | url = https://www.knihovnatabor.cz/historie [321] => | jazyk = cs [322] => | datum přístupu = 2020-12-08 [323] => }} Dnes na ni navazuje [[Městská knihovna Tábor|Městská knihovna]] na adrese Jiráskova 1775. Zde knihovna sídlí od roku 1946. Zřizovatelem je město (od roku 2003), v dobách socialismu měla knihovna status knihovny okresní. Poskytuje veřejné knihovnické a informační služby včetně [[Meziknihovní výpůjční služba|meziknihovní]] výpůjční služby. Nabízí volný přístup k internetu. Pořádá různé kurzy, výstavy, literární pořady a akce pro děti, seniory. [324] => [325] => Knihovna spravuje několik poboček na území města (Pražské sídliště, Sídliště nad Lužnicí, [[Čekanice (Tábor)|Čekanice]], [[Náchod (Tábor)|Náchod]]).{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Městská knihovna Tábor [327] => | periodikum = www.knihovnatabor.cz [328] => | url = https://www.knihovnatabor.cz/ [329] => | jazyk = cs [330] => | datum přístupu = 2020-12-08 [331] => }}{{Citace elektronického periodika [332] => | titul = Městská knihovna Tábor [333] => | url = https://www.facebook.com/knihovnatabor/ [334] => | periodikum = www.facebook.com [335] => | datum přístupu = 2019-07-31 [336] => | jazyk = cs [337] => }} [338] => [339] => === Husitské muzeum === [340] => [[Soubor:Skrzydla Oltarza z Rydnik cropped.jpg|náhled|upright|Část oltáře ve sbírkách muzea]] [341] => Nejvýznamnější kulturní institucí v Táboře je Husitské muzeum. Spravuje nejen prostory bývalé radnice na Žižkově náměstí, kde prezentuje stálou expozici Husité či středověké podzemí, ale i bývalý [[Klášter bosých augustiniánů (Tábor)|augustiniánský klášter]] s rajským dvorem a Galerií Ambit (tam dnes sídlí i vedení muzea), Bechyňskou bránu a věž Kotnov, která slouží i jako vyhlídka, a také Památník dr. Edvarda Beneše v nedalekém [[Sezimovo Ústí|Sezimově Ústí]], tedy bývalou vilu [[Edvard Beneš|druhého československého prezidenta]], s přilehlým parkem. Benešův památník byl Husitským muzeem otevřen v roce 2005. Na Kotnově je umístěna stálá expozice nazvaná ''Tábor, pevnost spravedlivých i královské město''. [342] => [343] => Pobočkou Husitského muzea je i Blatské muzeum v [[Soběslav]]i a [[Veselí nad Lužnicí]], takže dosah této instituce je skutečně širší než městský. Muzeum též velmi úzce spolupracuje s Husovým domem v německé [[Kostnice (město)|Kostnici]], kde mistr Jan bydlel před osudným procesem a upálením. [344] => [345] => Jádro sbírek muzea se začalo tvořit díky úsilí několika nadšených kantorů táborského gymnázia v polovině 19. století, kdy se vědomí o husitské tradici města začalo po desítkách let útlumu obnovovat. Nejznámějším z těchto kantorů byl [[August Sedláček]] proslulý jinak svým patnáctisvazkovým dílem o českých hradech a zámcích. Rada města schválila založení muzea 6. prosince 1878 jakožto muzea městského. Veřejnosti byly sbírky zpřístupněny o šest let později.{{Citace elektronické monografie [346] => | příjmení = Stolina [347] => | jméno = Radim [348] => | titul = Husitské muzeum v Táboře {{!}} Historie muzea [349] => | url = http://www.husitskemuzeum.cz/o-muzeu/historie/ [350] => | vydavatel = [351] => | místo = [352] => | datum vydání = [353] => | datum přístupu = 2020-12-09 [354] => | jazyk = cs [355] => }} V roce 1960 bylo muzeum přejmenováno na Muzeum husitského revolučního hnutí. Po listopadu 1989 získalo název současný. [356] => [357] => === Soukromá muzea === [358] => [[Soubor:Muzeum čokolády a marcipánu v Táboře (05).jpg|náhled|Exponát Muzea čokolády a marcipánu]] [359] => Na Špitálském náměstí se nachází soukromé Muzeum lega. Turisty je oblíbeno nejen proto, že nabízí ke zhlédnutí modely Sochy Svobody, Tower Bridge, Eiffelovy věže nebo Taj Mahalu sestavené z kostiček [[Lego|světoznámé stavebnice]], ale i modely místních staveb, takže lze vidět kopii Benešovy vily v Sezimově Ústí, která je postavena z více než dvaceti tisíc kostiček nebo kopii táborské Střelnice z více než sto tisíc kostiček. Exponáty jsou sestaveny z celkem dvou milionů kostek. Muzeum vzniklo ze soukromé sbírky majitelky teprve v roce 2012, ale získalo si již velkou oblibu.{{Citace elektronické monografie [360] => | titul = Muzeum Lega [361] => | vydavatel = Město Tábor [362] => | url = https://www.visittabor.eu/muzeum-lega [363] => | jazyk = cs [364] => | datum přístupu = 2020-12-09 [365] => }} [366] => [367] => Dalším muzeem je Muzeum čokolády a marcipánu, které se nachází v prostorách třech historických domů v Kotnovské ulici, k jejichž spojení však došlo již v 15. století, a vznikl tak jeden z největších domů ve městě (čp. 138). Muzeum vystavuje na ploše přes 1000 m2. K vidění je i marcipánový model Žižkova náměstí, spolkového domu Střelnice a hradu Kotnova. K nejproslulejším exponátům patří čokoládová socha [[Jaromír Jágr|Jaromíra Jágra]]. Oblíbené jsou i dílny, kde se návštěvníci učí s čokoládou pracovat. Muzeum zřídila soukromá majitelka, obchodnice s čokoládou, v roce 2006.{{Citace elektronického periodika [368] => | příjmení = [369] => | jméno = [370] => | titul = O muzeu [371] => | periodikum = www.cokomuzeum.cz [372] => | vydavatel = [373] => | url = https://www.cokomuzeum.cz/cz/muzeum/o-muzeu [374] => | datum vydání = [375] => | url archivu = [376] => | datum přístupu = 2020-12-09 [377] => }} [378] => [379] => V prosinci 2015 vzniklo ve sklepních prostorách domu U Lichviců na Žižkově náměstí Muzeum pivovarnictví. Seznamuje nejen s tradicí vaření piva, ale vystavuje i unikátní dobové fotografie z ateliéru [[Šechtl a Voseček|Šechtl & Voseček]], které dávají nahlédnout do podoby města v 19. století.{{Citace elektronické monografie [380] => | titul = Muzeum pivovarnictví [381] => | vydavatel = Město Tábor [382] => | url = https://www.visittabor.eu/muzeum-pivovarnictvi [383] => | jazyk = cs [384] => | datum přístupu = 2020-12-09 [385] => }} Zachovalo se asi 13 tisíc originálních skleněných negativů z let 1860–1938, které rodina Šechtlů v Táboře nafotila. Rodinou tradici založil roku 1865 [[Ignác Šechtl]]. Na jeho práci navázali [[Josef Jindřich Šechtl]], Josef Šechtl a [[Marie Šechtlová]].{{Citace elektronického periodika [386] => | příjmení = Hubička [387] => | jméno = Jan [388] => | příjmení2 = Šechtlová [389] => | jméno2 = Marie [390] => | titul = Šechtl a Voseček: Historické fotografie, výstavy, fotobanka, muzeum [391] => | periodikum = Šechtl a Voseček [392] => | url = https://sechtl-vosecek.ucw.cz/ [393] => | datum vydání = 2020-05-21 [394] => | datum přístupu = 2020-12-09 [395] => }} Archiv těchto snímků se nachází v ulici Dukelských bojovníků.{{Citace elektronické monografie [396] => | titul = Archiv fotografií ateliéru Šechtl & Voseček [397] => | vydavatel = Město Tábor [398] => | url = https://www.visittabor.eu/muzeum-fotografie-sechtl-vosecek [399] => | jazyk = cs [400] => | datum přístupu = 2020-12-09 [401] => }} Zapůjčovány k prezentaci jsou také do Hostince Pod kaštanem v Měšicích a jinam. Jako volná díla jsou také široce šířena po internetu. [402] => [403] => === Zoologická zahrada === [404] => {{Podrobně|Zoologická zahrada Tábor}} [405] => [[Soubor:Zoo Tábor-Větrovy, restaurace 05.jpg|náhled|Zoo Tábor]] [406] => Zoo Tábor je nejmladší zoologickou zahradou v České republice a největší na jihu Čech. Vznikla v roce 2015 díky milovníku zvířat a majiteli developerské společnosti [[Ekospol]] [[Evžen Korec|Evženu Korcovi]], který takto zachránil zkrachovalý projekt z roku 2011 známý jako Zoo Tábor-Větrovy.{{Citace elektronického periodika [407] => | titul = Byznysmen Korec koupil táborskou zoo. Zaplatí za ni 16,2 milionu korun [408] => | periodikum = iDNES.cz [409] => | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/evzen-korec-koupi-zoo-v-tabore.A150421_2157045_budejovice-zpravy_jkr [410] => | datum vydání = 2015-04-21 [411] => | datum přístupu = 2020-12-09 [412] => }} Při krachu staré zoo hrozilo i utracení zvířat a jejich strádání. I proto se Korec, známý svými aktivitami na ochranu zvířat (například podporou akce Konec doby klecové), do věci vložil. O celé akci napsal i knihu, která vyšla v roce 2016 pod názvem ''Jak jsem zachránil zoo v Táboře.'' Zoo chová sedmdesát druhů zvířat, z ohrožených je to například [[tygr ussurijský]], [[medvěd baribal]], [[medvěd hnědý]], [[vlk arktický]], [[makak jávský]] nebo [[Fosa|fosa madagaskarská]]. Velká pozornost je věnována i papouškům ([[ara zelenokřídlý]], [[kakadu molucký]], [[amazoňan žlutokrký]] ad.). Zoo se rovněž podílí na návratu [[Zubr evropský|zubra evropského]] do české přírody. Areál zoo se nachází v části [[Větrovy]], jižně od historického centra. [413] => [414] => === Housův mlýn === [415] => {{Podrobně|Housův mlýn}} [416] => [[Soubor:Tábor, Housův mlýn (02).jpg|náhled|Housův mlýn]] [417] => Housův mlýn byl vystavěn na základech [[mlýn]]a ze 13. století, těsně pod hradbami na břehu [[Tismenický potok|Tismenického potoka]]. V těchto místech se v 15. století konaly [[Bohoslužba|bohoslužby]] husitských radikálů – [[Adamité|adamitů]]. Údajně zde byli pohřbeni švédští dobyvatelé, kteří zahynuli při obléhání města v roce 1645. V 18. století vyrostl v tomto malebném zákoutí první umělecký parní mlýn spojený s [[lázně]]mi. [418] => [419] => V současnosti je Housův mlýn významným kulturním centrem města. Nachází se zde například expozice zbrojí a zbraní, které byly vyrobeny a použity při natáčení filmů včetně například hollywoodských spektáklů ''[[Letopisy Narnie: Princ Kaspian]]'' nebo snímku ''[[Hellboy (film)|Hellboy]]''.{{Citace elektronické monografie [420] => | titul = Filmová zbrojnice [421] => | vydavatel = Město Tábor [422] => | url = https://www.visittabor.eu/filmova-zbrojnice-na-housove-mlyne [423] => | jazyk = cs [424] => | datum přístupu = 2020-12-09 [425] => }} [426] => [427] => Je zde také muzeum tortury a v průběhu roku se zde koná řada akcí, většinou spojených s historickými kostýmy a rekonstrukcemi: Keltský festival Lugnasad, Dobývání Tábora Švédy, Rytířský den při Táborských setkáních, Festival historických bojovníků nebo středověký silvestr. V mlýně též funguje škola historického šermu. [428] => [429] => Zvláštní pozornost je věnována historii husitské, na přelomu května a června zde probíhají Husitské dny určené školním dětem.{{Citace elektronické monografie [430] => | titul = Housův mlýn [431] => | vydavatel = Město Tábor [432] => | url = https://www.visittabor.eu/housuv-mlyn [433] => | jazyk = cs [434] => | datum přístupu = 2020-12-09 [435] => }} [436] => [437] => === Sport === [438] => [[Soubor:Zimní stadion-Tabor.JPG|náhled|[[Zimní stadion Tábor]]]] [439] => Na jihu Tábora, nad Sídlištěm nad Lužnicí, se nachází odpočinková zóna Komora, která patří k nejdůležitějším [[cyklokros]]ovým areálům v České republice. Každoročně se zde pořádají závody Světového poháru a čtyřikrát se zde konalo také [[mistrovství světa v cyklokrosu]] (2001, [[Mistrovství světa v cyklokrosu 2010|2010]], [[Mistrovství světa v cyklokrosu 2015|2015]] a [[Mistrovství světa v cyklokrosu 2024|2024]]). [440] => [441] => V Táboře sídlí rovněž fotbalový klub [[FC Silon Táborsko|FC MAS Táborsko]]. Založen byl v roce [[2012]] po sloučení jihočeských klubů [[FK Spartak MAS Sezimovo Ústí]] a [[FK Tábor]]. Největším úspěchem klubu bylo dosažení třetího místa ve druhé nejvyšší soutěži v sezoně [[Fotbalová národní liga 2013/2014|2013/14]]. Družstva Táborska hrají své domácí zápasy na celkem čtyřech stadionech. Hlavním je stadion v Kvapilově ulici, který se nachází na západním břehu Jordánu a hraje na něm mužské družstvo. Dále se jedná o stadion v Sezimově Ústí (Sportovní areál Soukeník) a dva menší táborské stadiony Svépomoc a Viktoria, na kterém hrají mládežnická družstva. [442] => [443] => Hokejový klub [[HC Tábor]] byl založen v roce 1924 jako DSK Tábor. Tehdy své zápasy hrával na zamrzlém Jordánu. V současnosti hraje na [[Zimní stadion Tábor|zimním stadionu Tábor]] na Pražském sídlišti, který má kapacitu 4 992 diváků. V letech 1944–1947 hrál klub nejvyšší soutěž. V sezoně [[Československá hokejová liga 1945/1946|1945/46]] v ní skončil na 4. místě, což je největší úspěch v dějinách klubu. V Táboře v minulosti působil ještě jeden hokejový klub, vojenský VTJ Tábor. Šlo v podstatě o B-tým [[HC Dukla Jihlava|Dukly Jihlava]], takže nemohl postoupit do nejvyšší soutěže, ačkoli výsledkově na to měl několikrát nárok. [[Základní vojenská služba|Vojenskou službu]] v Táboře tudíž vykonávala řada známých hokejistů, například [[Jiří Dopita]]. V roce 2011 se klub dostal do finančních potíží a byl přeřazen do nižších soutěží. [444] => [445] => == Pamětihodnosti == [446] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Táboře}} [447] => [448] => === Kotnov === [449] => {{Podrobně|Kotnov}} [450] => [[Soubor:Hrad Kotnov a pivovar (Tábor)5.jpg|náhled|Kotnov a Bechyňská brána]] [451] => Hrad založený [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a oddělený od města mohutnou hradbou a příkopem měl původně v každém nároží jednu věž – pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž [[Kotnov]] s připojenou [[Bechyňská brána|Bechyňskou branou]]. Druhá, takřka identická se nacházela v oblasti dnešní sladovny. Čtvercové (kvadratické) věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv (po požáru se mluví o shoření právě této bašty). Obytné i hospodářské prostory lemovaly obvodovou hradbu, plocha nádvoří byla [[Štět (materiál)|štětována]]. V místech dnešního pivovaru se nacházela hradní kuchyň. V 15. století byl k hradu přistavěn [[parkán]], na jehož jihovýchodním konci stála pátá věž, s bránou. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech“. [452] => [453] => [[Požár]]em roku 1532 byl hrad velmi poškozen. [[Archeologie|Archeologové]] nalezli 20 cm silnou vrstvu popela. Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal, byl naopak využíván pro hospodářské účely, vybudován zde byl [[pivovar]]. Ten už v současné době nefunguje, nyní je zde např. [[hotel]] nebo galerie. Hrad i Bechyňská brána jsou od roku 1962 národní kulturní památkou. Věž bývalého hradu vysoká 25 metrů je dnes přístupná jako vyhlídková a vede na ni 155 schodů.{{Citace elektronické monografie [454] => | příjmení = Stolina [455] => | jméno = Radim [456] => | titul = Husitské muzeum v Táboře {{!}} Vyhlídková věž Kotnov [457] => | url = http://www.husitskemuzeum.cz/vyhlidkova-vez-kotnov/ [458] => | vydavatel = [459] => | místo = [460] => | datum vydání = [461] => | datum přístupu = 2020-12-08 [462] => | jazyk = cs [463] => }} [464] => [465] => === Stará radnice === [466] => {{Podrobně|Stará radnice (Tábor)|Žižkovo náměstí (Tábor)}} [467] => [[Soubor:Tábor Stará radnice 2.jpg|náhled|Stará radnice]] [468] => [469] => [[Stará radnice (Tábor)|Stará táborská radnice]] na západní straně [[Žižkovo náměstí (Tábor)|Žižkova náměstí]] patří k nejvýznamnějším památkám pozdní [[gotika|gotiky]] v českých městech. Stavba byla zahájena kolem roku 1440, ale k jejímu dokončení došlo až v roce 1521. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou [[Gotická klenba|síťovou klenbou]]. Jde o druhý největší gotický sál se síťovou klenbou v [[Česko|České republice]], hned po [[Vladislavský sál|Vladislavském sále]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].{{Citace elektronického periodika [470] => | titul = V táborské radnici odhalili schovaný vzácný strop a zpřístupní věž [471] => | periodikum = iDNES.cz [472] => | url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/tabor-radnice-rekonstrukce-vez-unikatni-strop-cifernik-hodiny.A191009_506855_budejovice-zpravy_mrl [473] => | datum vydání = 2019-10-15 [474] => | datum přístupu = 2020-12-07 [475] => }} Sál má 250 metrů čtverečních. V druhé polovině 17. století byla budova radnice přestavěna [[Antonio de Alfieri|Antoniem de Alfierim]] do barokního stylu, ale v letech 1876–1878 byl radnici pod vedením [[Josef Niklas|Josefa Niklase]] vrácen její gotický ráz. [476] => [477] => V současné době již radnice neslouží k zasedání zastupitelů, ale sídlí zde Husitské muzeum. Radnice též slouží k pořádání kulturních akcí a jako vstup do podzemních chodeb (rozsáhlé sklepy, tzv. [[loch]]y, z 15. a 16. století byly vyhloubeny ve skalním podloží v hloubce až 16 metrů, a jsou tak pozoruhodnou ukázkou technických dovedností pozdního středověku).{{Citace elektronické monografie [478] => | příjmení = Stolina [479] => | jméno = Radim [480] => | titul = Husitské muzeum v Táboře {{!}} Chodby středověkého podzemí [481] => | url = http://www.husitskemuzeum.cz/chodby-stredovekeho-podzemi/ [482] => | vydavatel = [483] => | místo = [484] => | datum vydání = [485] => | datum přístupu = 2020-12-08 [486] => | jazyk = cs [487] => }} Radnice je [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]. Součástí radnice je věž, na níž se nacházejí neobvyklé hodiny s 24hodinovým [[ciferník]]em místo obvyklého dvanáctihodinového. Obíhá po něm jen jedna ručička. Někdy jsou hodiny nazývány „táborský orloj“. Uvnitř budovy se nachází jezdecká socha Jana Žižky. [488] => [489] => === Kostel Proměnění Páně === [490] => {{Podrobně|Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor}} [491] => [[Soubor:Tábor děkanský kostel Proměnění Páně.jpg|náhled|Děkanský [[kostel Proměnění Páně na hoře Tábor]] v Táboře]] [492] => [493] => [[Pozdní gotika v české kultuře|Pozdně gotický]] děkanský kostel v severozápadním rohu Žižkova náměstí byl vystavěn na přelomu 15. a 16. století na místě původního dřevěného chrámu, který podle dobových svědků připomínal spíše stodolu.{{Citace elektronického periodika [494] => | titul = Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor - Sakrální architektura - Monumentální - kostely, kláštery - Česká republika - Jihočeský kraj [495] => | periodikum = www.historickasidla.cz [496] => | url = http://www.historickasidla.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=1647 [497] => | datum přístupu = 2020-12-09 [498] => }} Stavitelem byl pražský mistr Staněk. [[Chrám]] je 46 metrů dlouhý a 26 metrů široký. [[Gotika|Gotická]] věž je vysoká 77,8 metru (nejvyšší v [[Jihočeský kraj|jižních Čechách]]) a vede na ni přibližně 250 schodů. [499] => [500] => Stavba se ovšem v čase měnila, získala nejprve [[Renesanční architektura|renesanční]] štíty a ochoz, v roce 1677 pak byla přestavěna italským stavitelem [[Giovani de Capauli|Giovanim de Capaulim]] a kostel získal pod jeho vedením barokní ráz, zvláště díky typické barokní [[Báň (střecha)|báni]] umístěné na vrchol věže. V letech 1896–1898 byl nicméně [[Josef Mocker|Josefem Mockerem]] regotizován. Byla přistavěna druhá [[sakristie]] a [[Baroko|barokní]] [[oltář]] byl nahrazen oltářem [[Novogotika|neogotickým]] od [[Řezbářství|řezbáře]] Josefa Krejčíka. [501] => [502] => Původně byl kostel [[Utrakvismus|utrakvistický]], od roku 1622 je katolický. Před kostelem se nachází barokní sousoší [[Pieta|piety]], později doplněné o sochy [[Svatý Donát z Münstereifelu|sv. Donáta]] a [[Svatý Florián|Floriána]] z dílny [[Ignác František Platzer|Ignáce Františka Platzera]]. Sousoší bylo na náměstí přeneseno z krypty [[Kostel Narození Panny Marie (Tábor)|kostela Narození Panny Marie]] [[Klášter bosých augustiniánů (Tábor)|augustiniánského kláštera]] roku 1850. Od roku 1963 je kostel chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. [503] => [504] => === Kostnický dům === [505] => [[Soubor:Tábor, Kostnický dúm.jpg|náhled|upright|Kostnický dům]] [506] => [507] => Nejstarší historické zprávy o domu čp. 220 v dnešní Střelnické ulici jsou dochovány z roku 1521, kdy je uváděn jako majetek pasíře Prokopa. Části domu jsou však patrně ještě starší, kamenné partie některých zdí, jakož i pod domem se rozkládající rozsáhlé sklepy, vykazují stavební prvky z [[gotika|gotického období]], tj. z 15. století. Po požáru v roce 1559 byl dům přestavěn v renesančním slohu. [508] => [509] => Hlavní průčelí je orientováno do Pražské ulice a dnes je z této strany vchod do kavárny v přízemí. Nejvýraznějším prvkem je první patro domu vystupující z plochy průčelí [[arkýř]]em zaujímajícím téměř celou šířku domu. Arkýř spočívá na čtyřech konzolách, jejichž provedení má slohový vztah k renesanci. Další dominantou uličního průčelí je domovní štít, který je prolomen třemi lichými [[Arkáda (architektura)|arkádami]] s oválným a polokruhovým záklenkem, na hraně s okosením, které vyznívá jako projev gotické tradice. Je pravděpodobné, že průčelí bylo v renesanci členěné [[sgrafito|sgrafitem]]. [510] => [511] => V roce 1994 byl dům přebudován na penzion. Název Kostnický dům je novodobý, připomíná partnerství Tábora s německou [[Kostnice (město)|Kostnicí]] a obě města jsou také společně jeho majiteli.{{Citace elektronického periodika [512] => | titul = Kostnický dům {{!}} Konstanz Caffee & Pension Tábor [513] => | periodikum = www.kostnickydum.cz [514] => | url = https://www.kostnickydum.cz/kostnicky-dum [515] => | datum přístupu = 2020-12-09 [516] => }} Pro svůj historický význam byl prohlášen za [[národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku]]. [517] => [518] => K dalším památkově chráněným městským domům patří domy [[Arbeiterova 4 (Tábor)|Arbeiterova 4]], [[Křížkova 7 (Tábor)|Křížkova 7]], [[Svatošova 8 (Tábor)|Svatošova 8]], [[Svatošova 10 (Tábor)|Svatošova 10]], [[Vodní 3 (Tábor)|Vodní 3]], [[Žižkovo náměstí 18 (Tábor)|Žižkovo náměstí 18]], Žižkovo náměstí 19, [[Dům U Lichviců|dům U Lichviců]] (Žižkovo náměstí 5), [[Ctiborův dům]] (Žižkovo náměstí 6), Dlouhá čp. 344, Pražská čp. 156, Pražská čp. 155, Střelnická čp. 223 ad. [519] => [520] => {{Podrobně|Arbeiterova 4 (Tábor)|Křížkova 7 (Tábor)|Svatošova 8 (Tábor)|Svatošova 10 (Tábor)|Vodní 3 (Tábor)|Žižkovo náměstí 18 (Tábor)|Dům U Lichviců|Ctiborův dům}} [521] => [522] => === Augustiniánský klášter === [523] => {{Podrobně|Klášter bosých augustiniánů (Tábor)}} [524] => [[Soubor:Tábor augustiniánský klášter 2.jpg|vlevo|náhled|[[Klášter bosých augustiniánů (Tábor)|Augustiniánský klášter]] s [[Kostel Narození Panny Marie (Tábor)|kostelem Narození Panny Marie]]]] [525] => Po [[Bitva na Bílé hoře|porážce protestantů na Bílé hoře]] byly do Tábora pozváni [[bosí augustiniáni]], aby řídili [[Rekatolizace|rekatolizační]] (v případě Tábora spíše katolizační) proces. | titul = Klášterní kostel Narození Panny Marie s rajským dvorem [527] => | vydavatel = Město Tábor [528] => | url = https://www.visittabor.eu/klasterni-kostel-narozeni-panny-marie [529] => | jazyk = cs [530] => | datum přístupu = 2020-12-07 [531] => }} Ti se rozhodli vystavět na dnešním náměstí Mikuláše z Husi klášter. Stavbu navrhl architekt [[Antonio de Alfieri]]. Je v čistě [[Baroko|barokním]] slohu. Základní kámen byl položen v roce 1642, dokončen byl klášter v roce 1666. Jeho součástí byl Klášterní kostel Narození Panny Marie. [532] => [533] => Klášter na počátku 19. století v souvislosti s [[Josefinismus|josefínskými reformami]] ukončil svou činnost a jeho budova začala být využívána jako věznice. Tak fungovala i za [[První republika|první republiky]]. Dne 9. ledna 1923 zde proběhla první [[poprava]] v samostatném Československu. Když byl v Táboře v roce 1949 zrušen krajský soud, byla zrušena i věznice.{{Citace periodika [534] => | příjmení = Liška [535] => | jméno = Jan [536] => | titul = Tiché modlitby augustiniánů vystřídalo utrpení vězňů a popravy [537] => | periodikum = Táborský deník [538] => | datum vydání = 2014-07-21 [539] => | ročník = [540] => | číslo = [541] => | strany = [542] => | jazyk = cs [543] => | url = https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/tiche-modlitby-augustinianu-vystridalo-utrpeni-veznu-a-popravy-20140721.html [544] => | datum přístupu = 2020-12-07 [545] => }} Objekt využívala k různým účelům armáda a v roce 1977 ho převedla na město. To ho dalo k dispozici Husitskému muzeu, které sem umístilo své depozitáře a ředitelství. [546] => [547] => Část objektu však byla v roce 2019 zpřístupněna i veřejnosti, a to rajský dvůr, který prošel rekonstrukcí. V budově byla zřízena také galerie, nazvána byla Ambit, a bývalý klášter se tak stal důležitou kulturní institucí města.{{Citace periodika [548] => | příjmení = Dintar [549] => | jméno = Jiří [550] => | titul = Bývalý augustiniánský klášter v Táboře se dočkal rekonstrukce [551] => | periodikum = Táborský deník [552] => | datum vydání = 2019-06-14 [553] => | jazyk = cs [554] => | url = https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/byvaly-augustiniansky-klaster-v-tabore-se-dockal-rekonstrukce-20190614.html [555] => | datum přístupu = 2020-12-07 [556] => }} Galerie Ambit i rajský dvůr jsou volně přístupny veřejnosti, ale jen v letních měsících. [557] => [558] => === Stará vodárna === [559] => {{Podrobně|Vodárenská věž (Tábor)}}[[Soubor:Stará vodárna v Táboře.JPG|náhled|upright|Stará vodárna]] [560] => Nejvýznamnější [[Renesanční architektura|renesanční stavbou]] v Táboře je tzv. [[Vodárenská věž (Tábor)|stará vodárna]]. Nejstarší zmínka o ní pochází z roku 1502, ale možná vznikla už dříve, patrně souběžně s nádrží Jordán. Věž měla vyřešit problém, jak rozvést vodu po městě umístěném vysoko na kopci. Úsloví „nedovedeš vodu na Tábor“ bylo v českých zemích v 16. a 17. století široce rozšířené, několikrát ho ve svých textech užil i [[Jan Amos Komenský]]. Táborští, přesněji jistý mistr Jan, našli řešení v podobě unikátního čerpacího zařízení, které vodu z Jordánu vytlačovalo do věže postavené na hradbách 32 metrů nad hladinou. Odtud pak byla voda rozváděna dřevěným potrubím do (snad sedmi) městských kašen. [561] => [562] => Původní zařízení se nedochovalo, roku 1559 ho sežehl požár, který poškodil i věž. Po obnově získala renesanční ráz. Byla vyzdobena obloučkovými štíty a typickými renesančními sgrafity. Svou původní funkci již neplní, v současnosti se zde nachází galerie. [563] => [564] => Vodárna přiléhá k Tržnímu náměstí, kde se dodnes skutečně konají trhy i kulturní akce.{{Citace elektronické monografie [565] => | titul = Vodárenská věž [566] => | vydavatel = Město Tábor [567] => | url = https://www.visittabor.eu/vodarenska-vez [568] => | jazyk = cs [569] => | datum přístupu = 2020-12-08 [570] => }} Nejstarší kašna, k níž byla z věže přiváděna voda, se nachází na Žižkově náměstí. Její renesanční podoba pochází z let 1567–1568 a jejím autorem byl Ondřej ze Sušice.{{Citace elektronické monografie [571] => | titul = Táborské kašny [572] => | vydavatel = Město Tábor [573] => | url = https://www.visittabor.eu/taborske-kasny [574] => | jazyk = cs [575] => | datum přístupu = 2020-12-08 [576] => }} [577] => [578] => === Bílkova vila === [579] => {{Podrobně|Bílkova vila (Tábor)}} [580] => [[Soubor:Bílkova vila.jpg|vlevo|náhled|Bílkova vila]] [581] => Významnou památkou [[Secesní architektura|secesní architektury]] je Vila Mária v Příběnické ulici (čp. 738) ve vilové čtvrti za Bechyňskou branou, která začala vyrůstat na konci 19. století. Stavbě se obvykle říká [[Bílkova vila (Tábor)|Bílkova vila]], neboť jejím spoluautorem byl významný architekt a sochař [[František Bílek (sochař, 1872–1941)|František Bílek]], který se narodil v [[Chýnov]]ě nedaleko Tábora. [582] => [583] => Patrová a terasovitá budova je nejvýznamnější ukázkou raného bruselsko-pařížského [[Art Nouveau]] v Česku. Bílkova vila byla vystavěna roku 1901. Budovu projektoval táborský stavitel T. Brdlík, ten ale přizval ke spolupráci Bílka, který pak vytvořil zdobené fasády a další výtvarné prvky v interiéru budovy. [584] => [585] => Výtvarnému řešení dominuje motiv vosí hlavy na fasádě a na štítech vily. Symbol vosy měl odrážet od domu zlo.{{Citace elektronického periodika [586] => | titul = Fasádu vily Mária zdobí motiv vosí hlavy, měl symbolicky odrážet zlo [587] => | periodikum = Novinky.cz [588] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [589] => | vydavatel = Borgis [590] => | url = https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/fasadu-vily-maria-zdobi-motiv-vosi-hlavy-mel-symbolicky-odrazet-zlo-327026 [591] => | datum přístupu = 2020-12-08 [592] => }} Motiv vosí hlavy je možné vidět i na mřížích okének v soklu stavby. Hmyzí motiv je v secesní architektuře výjimečný, jinak v ní převládají motivy květinové. Souvisel s Bílkovým výtvarným založením, jeho přináležitostí k [[Symbolismus|symbolismu]]. V roce 2007 byla stavba prohlášena kulturní památkou. [593] => [594] => === Divadlo a Střelnice === [595] => {{Podrobně|Divadlo Tábor}}[[Soubor:Divadlo exterier foto david peltan-8671 (003).jpg|náhled|[[Divadlo Tábor|Divadlo Oskara Nedbala]]]] [596] => [[Soubor:Restaurace Střelnice, Tábor.JPG|vlevo|náhled|Střelnice]] [597] => [[Historismus (umění)|Historismus]] 19. století v Táboře reprezentují dvě výjimečné stavby, budova [[Divadlo Tábor|Divadla Oskara Nedbala]] a spolkový dům Střelnice. [598] => [599] => [[Novorenesance|Novorenesanční]] Střelnice stojí v Žižkově ulici a postavena byla v letech 1894–1895. Jak název napovídá, původně šlo skutečně o střelnici, a to táborského střeleckého spolku. Od počátku však budova sloužila rovněž společenskému životu. Její rozlehlý sál byl využívaný k plesům, koncertům i jiným společenským akcím. Tuto funkci plnila až do 80. let 20. století, kdy byla uzavřena a začala být postupně rekonstruována. V 90. letech však její osud zkomplikovaly [[Restituce v Československu po roce 1989|restituční]] spory. V roce 2003 [[Ministerstvo kultury České republiky|ministerstvo kultury]] Střelnici prohlásilo kulturní památkou. Veřejnosti se znovu otevřela však až v roce 2006. Vrátila se do původní krásy i k původní společenské funkci, přestože je v soukromých rukou.{{Citace elektronické monografie [600] => | titul = Střelnice [601] => | vydavatel = Město Tábor [602] => | url = https://www.visittabor.eu/strelnice [603] => | jazyk = cs [604] => | datum přístupu = 2020-12-08 [605] => }} [606] => [607] => Na místě současné budovy divadla se hrálo již od roku 1840. Současná podoba však vznikla až roku 1887 a stejně jako u Střelnice byl zvolen novorenesanční sloh. Divadlo bylo rekonstruováno v roce 1965 a tato rekonstrukce z něj učinila raritu. K jevišti bylo totiž ze strany připojeno ještě jedno hlediště.{{Citace elektronického periodika [608] => | titul = Divadlo v Táboře má raritní dvojjeviště. Stál na něm i Iluzionista Edward Norton [609] => | periodikum = České Budějovice [610] => | url = https://budejovice.rozhlas.cz/divadlo-v-tabore-ma-raritni-dvojjeviste-stal-na-nem-i-iluzionista-edward-norton-7046363 [611] => | datum vydání = 2016-06-12 [612] => | jazyk = cs [613] => | datum přístupu = 2020-12-08 [614] => }} Obvykle je to tak, že starý, menší sál se využívá pro komornější akce a koncerty, větší, modernější pak k větším představením (ke kulturní náplni viz kapitola Kultura). [615] => [616] => === Husův park === [617] => [[Soubor:Tábor-pomník M J Husa 07.jpg|náhled|Husův park, pomník mistra Jana Husa od sochaře [[František Bílek (sochař, 1872–1941)|Františka Bílka]]]] [618] => Táborské Husovo náměstí, kterému se obecně říká Husovy sady nebo park u nádraží, začalo vznikat po roce 1871 – po vybudování železnice a otevření [[Tábor (nádraží)|nádraží v Táboře]]. Tehdy byla většina táborských obytných domů a městská brána vzdálena od nádraží 2 km. [619] => [620] => Koncem 20. století dostal tento – časem už okolo zcela zastavěný – vnitroměstský prostor krásnější a vzdušnější tvář. Po roce 1991 totiž došlo k rozsáhlému přebudování celého areálu bývalé c.k. tabákové továrny z konce 19. století, ve městě známé jako „Tabačka“. Zmizely neprůhledné ploty a zdi i různé sklady a boudy. Rozlehlé budovy byly přeměněny na pracoviště okresních úřadů nebo obchody, byly vybudovány podzemní garáže a provedena sadová úprava okolí. Slavnostní předání proběhlo v listopadu 1997. [621] => [622] => Při vstupu do Husových sadů – ze směru z centra města – od třídy 9. května (v letech 2005–2006 také zrekonstruované) můžeme obdivovat velkou sochařskou kompozici „Mistr Jan Hus“ od významného československého sochaře [[František Bílek (sochař, 1872–1941)|Františka Bílka]] (1872–1941). Pomník byl vybudován v letech 1927–1928 z iniciativy táborského „Spolku pro postavení Husova pomníku“. Odhalen byl 6. července 1928 u příležitosti 513. výročí [[Jan Hus|Husova]] upálení v [[Kostnice (město)|Kostnici]]. Sestává ze dvou částí. Na vysokém žulovém podstavci s nápisem „Plameny ubírati se ku pravdě“ stojí [[bronz]]ová socha [[Jan Hus|Jana Husa]] v nadživotní velikosti (výška 3 metry). Za ní se nachází trojúhelníkový žulový pomník o rozměrech 3 × 9 metru. Ten má připomínat rozevřenou knihu. Na vnější straně je k žulovým blokům připevněno pět bronzových [[Reliéf (sochařství)|reliéfů]] připomínajících události z Husova života. V čele je [[Plastika (výtvarné umění)|plastika]] [[Kozí hrádek|Kozího hrádku]], po obou jeho stranách vždy dvě desky o rozměrech 90 × 200 cm – vlevo je zobrazeno Husovo působení na Kozím hrádku (''„Káži mezi ploty, jenž slove Kozí“'' a ''„Káži v lese pod lipů u hradu“''), vpravo Husovo uvěznění a počátky husitství (''„Já, sluha boží v okovech“'' a ''„Vznik božích bojovníků“'').{{Citace sborníku|příjmení=Vandrovcová|jméno=J.|příjmení2=Vandrovcová|jméno2=L.|příjmení3=Zajícová|jméno3=L|titul=Spolek pro postavení Husova pomníku v Táboře|příjmení sestavitele=Vybíral|jméno sestavitele=Z|sborník=Jan Hus 1415-2015|vydavatel=Husitské muzeum v Táboře|místo=Tábor|strany=95–101|rok vydání=2015}} [623] => [624] => === Botanická zahrada === [625] => {{Podrobně|Botanická zahrada při VOŠ a SZeŠ v Táboře}}[[Soubor:Tabor CZ School of Agriculture.jpg|náhled|Budova Zemědělské školy (z roku 1903), za ní až k [[Jordán (Tábor)|Jordánu]] se rozprostírá [[Botanická zahrada Tábor|botanická zahrada]]]] [626] => [[Soubor:Botanická zahrada Tábor - lilie.jpg|vlevo|náhled|Botanická zahrada]] [627] => Botanická zahrada byla založena roku 1866 a je druhou nejstarší v České republice.{{Citace elektronického periodika [628] => | příjmení = [629] => | jméno = [630] => | titul = Botanická zahrada v Táboře - druhá nejstarší v ČR [631] => | periodikum = Kudy z nudy [632] => | vydavatel = CzechTourism [633] => | url = https://www.kudyznudy.cz/aktivity/botanicka-zahrada-tabor [634] => | datum vydání = [635] => | url archivu = [636] => | datum přístupu = 2020-12-9 [637] => }} Patří ke Střední zemědělské škole, která měla mezi lety 1900 a 1918 status vysoké školy.[http://szestabor.cz/ VOŠ a SZeŠ Tábor] Tou dobou zaznamenala botanická zahrada největší rozkvět. Zahrada zásobuje svými semeny své okolí od roku 1906, nyní zasílá semena do více než 400 míst po celém světě a na přibližně 100 míst po celé České republice. Zahrada se také zabývá projektem zaměřeným na obdělávání půdy bez použití umělých hnojiv a chemikálií. Je zapojena do projektu [[Florius]].[http://szestabor.cz/botanicka/ Botanická zahrada při VOŠ a SZEŠ v Táboře] [638] => [639] => Návštěvníci Botanické zahrady mohou obdivovat více než 4 000 druhů rostlin, od [[Megatermní organismy|teplomilných]] pěstovaných ve sklenících přes evropské i exotické druhy stromů až po různé druhy [[koření]] a obilovin. Nejzajímavější je asi druh [[pšenice]] pěstovaný už před 8000 lety. Největší část botanické zahrady zaujímá [[arboretum]], kde roste na 400 druhů dřevin. Součástí arboreta je jezírko a [[Skalka (zahrada)|alpinum]]. Jsou zde i tři skleníky se sbírkou [[Vstavačovité|orchidejí]], [[Masožravá rostlina|masožravých rostlin]], [[Kaktusovité|kaktusů]] a [[sukulent]]ů. [640] => [641] => Zahrada je celoročně bezplatně otevřena veřejnosti, vstupné se platí pouze ve sklenících. [642] => [643] => === Další pamětihodnosti === [644] => * [[Děkanství v Táboře|Děkanství]] [645] => * [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Tábor)|Kostel svatého Filipa a Jakuba]] [646] => * [[Chrám Povýšení svatého Kříže (Tábor)|Chrám Povýšení svatého Kříže]] [647] => * [[Lázeňský dům (Tábor)|Lázeňský dům]] [648] => * [[Pomník Jana Žižky z Trocnova (Tábor)|Pomník Jana Žižky z Trocnova]] [649] => * [[Sbor Božích bojovníků Církve československé husitské (Tábor)|Sbor Božích bojovníků Církve československé husitské]] [650] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Klokoty)|Poutní areál v Klokotech]] [651] => * [[Měšice (zámek, okres Tábor)|zámek Měšice]] [652] => [653] => === Pivovary === [654] => [[Soubor:Tabor Hrad Kotnov4-pivovar 10092005.JPG|náhled|Bývalý pivovar v Táboře]] [655] => * [[Dům U Lichviců (Tábor)|Pivovar pod Besedou]], od roku 2018, ve spolupráci se Střední školou obchodu, služeb a řemesel Tábor. [656] => * Pivovar Křížek, od roku 2018 [657] => [658] => == Osobnosti == [659] => [660] => === Rodáci === [661] => [[Soubor:Oskar Nedbal.jpg|náhled|upright|[[Oskar Nedbal]]]] [662] => [[Soubor:Jan Novotný 2019 Zbraslav (1).jpg|náhled|[[Jan Novotný (herec)|Jan Novotný]]]] [663] => [[Soubor:Jan Schmid (2017).jpg|náhled|upright|[[Jan Schmid]]]] [664] => [[Soubor:Václav Tille (1867-1937).jpg|náhled|upright|[[Václav Tille]]]] [665] => [666] => * [[Františka Inka Bálková]] (1907–1992), módní návrhářka [667] => * [[Emanuel Boháč]] (1867–1940), český malíř a ilustrátor [668] => * [[Jan Boháč (lední hokejista)|Jan Boháč]] (* 1982), hokejista, útočník, dvojnásobný mistr nizozemské ligy [669] => * [[Radek Dvořák]] (*1977), hokejista, účastník [[National Hockey League|NHL]], mistr světa 1999, 2001, 2005 [670] => * [[František Vladimír Foit]] (1900–1971) sochař, etnograf a cestovatel [671] => * [[Josef Guttmann]] (1902–1956), levicový intelektuál a novinář [672] => * [[Jiří Hanibal]] (*[[1929]]), filmový režisér a scenárista [673] => * [[Anna Hostomská]] (1907–1995), hudební publicistka, překladatelka, redaktorka [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] [674] => * [[Jiří Hrzán]] (1939–1980), herec, komik a zpěvák [675] => * [[Jaromíra Hüttlová]] (1893–1964), středoškolská profesorka, spisovatelka a překladatelka [676] => * [[Emanuel Chalupný]] (1879–1958), advokát, sociolog, filozof, jazykovědec, národohospodář, spoluzakladatel Sociologického ústavu (1942), předseda Masarykovy sociologické společnosti [677] => * [[Jan Chomutovský]] (1897–1975), architekt, poslanec [678] => * [[Bohumír Janát]] (1949–1998), filozof, spisovatel, mluvčí [[Charta 77|Charty 77]] [679] => * [[Karel Josephy]] (1895–1968), ředitel c. k. tabákové továrny v Táboře [680] => * [[Michal Josephy]] (*1977), antropolog, novinář, fotograf, spisovatel [681] => * [[Jaroslav Kabeš]] (1896–1964), ekonom, poslanec, bankéř [682] => * [[Miroslav Kalousek]] (*1960), 8. a 10. [[Seznam ministrů České republiky|ministr financí ČR]], 4. předseda [[KDU-ČSL]], spoluzakladatel a 2. předseda [[TOP 09]] [683] => * [[Karel Leopold Klaudy]] (1822–1894), pedagog, politik, purkmistr-starosta Prahy, advokát [684] => * [[Karel Bohuš Kober]] (1849–1890), sportovec, spisovatel a překladatel [685] => * [[Jan Koblasa]] (1932–2017), sochař [686] => * [[František Korbel]] (*1976), právník, politik [687] => * [[Adolf Kroupa]] (1910–1981), překladatel, kulturní organizátor, ředitel brněnského Domu umění [688] => * [[Jan Krumlovský]] (1719–1763), skladatel a virtuóz na [[Viola d'amore|violu d’amore]], městský syndik [689] => * [[August Karel Kříž]] (1814–1886), voják, organizátor perské armády [690] => * [[Jiří Lála]] (*1959), hokejista, [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1985|mistr světa 1985]] [691] => * [[Jiří Lutovský]] (*1964), [[Cyklistika|cyklistický]] činovník, reprezentační trenér MTB [692] => * [[Karel Mareš (vojenský letec)|Karel Mareš]] (1898–1960), generál, vojenský pilot, první velitel 311. čs. bombardovací perutě RAF (1940) [693] => * [[Martin Mikuláš (pedagog)|Martin Mikuláš]] (*1983), lingvista, lingvodidaktik, soudní překladatel [694] => * [[Ladislav Nagy (překladatel)|Ladislav Nagy]] (*1974), literární kritik, překladatel [695] => * [[Oskar Nedbal]] (1874–1930), skladatel, dirigent, hráč na violu, spoluzakladatel Českého kvarteta [696] => * [[Bohumil Němeček (boxer)|Bohumil Němeček]] (1938–2010), boxer, olympijský vítěz ([[Box na Letních olympijských hrách 1960|OH 1960 v Římě]]), mistr Evropy (1967) [697] => * [[Petra Nesvačilová]] (*1985), herečka [698] => * [[Antonín Novotný (herec)|Antonín Novotný]] (1913–2005), prvorepublikový herec a chemický výzkumník [699] => * [[Jan Novotný (herec)|Jan Novotný]] (*1953), herec, režisér [700] => * [[Jiří Datel Novotný]] (*1944), herec, scenárista a režisér [701] => * [[Miroslav Novotný (historik)|Miroslav Novotný]] (*1958), historik a lektor na [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|JČU]] [702] => * [[Vladimír Novotný (kameraman)|Vladimír Novotný]] (1914–1997), kameraman, zejména trikových snímků [703] => * [[Milada Petříková-Pavlíková]] (1895–1985), první čs. žena promovaná Ing. arch. na [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v Praze; dcera táborského MUDr. Josefa Pavlíka [704] => * [[Oldřich Pošmurný]] (1942–2010), grafik, typograf a výtvarník poštovních známek [705] => * [[Zdeněk Rytíř]] (1944–2013), textař a hudební skladatel [706] => * [[Jan Schmid]] (*1936), zakladatel experimentálního [[Studio Ypsilon|Studia Ypsilon]], umělecký šéf a ředitel Divadla Ypsilon v Praze, dramatik, spisovatel, profesor [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|DAMU]], scénograf a grafik [707] => * [[Václav Soumar]] (1887–1947), finančník, zasloužilý starosta (1929–1939) a čestný občan Tábora [708] => * [[Jan Sovák]] (*1953 ), česko-kanadský malíř a ilustrátor, čestný občan Tábora [709] => * [[Jaroslav Svejkovský]] (*1976), účastník [[National Hockey League|NHL]] [710] => * [[Josef Jindřich Šechtl]] (1877–1954), fotograf a hudebník [711] => * [[Jan Šimák]] (*1976), fotbalista [712] => * [[Rudolf Tecl]] (1950–2005), archivář, historik [713] => * [[Karel Tichý]] (1904–1988), voják, velitel výsadku [[Operace Destroyer|Destroyer]] [714] => * [[Karel Thir]] (1856–1931), historik, profesor Táborského gymnázia [715] => * [[Václav Tille]] (1867–1937), literární kritik a spisovatel pro děti (mj. ''[[Zvířátka a Petrovští]]'') [716] => * [[Jiří Traxler]] (1912–2011), klavírista, skladatel, textař, aranžér [717] => * [[Ludvík Unger]] (1840–1917), učitel, autor básní a povídek pro mládež, přispíval do regionálního tisku [718] => * [[Jaroslav Vacek]] (1894–1944), vězeňský dozorce, přední regionální protinacistický odbojář [719] => * [[Matěj Norbert Vaněček]] (1859–1922), matematik, profesor na pražské technice [720] => * [[Kamil Voborský]] (1883–1949), hudební skladatel, dirigent a učitel hudby, znalec a sběratel hudebních nástrojů [721] => * [[Rudolf Voborský]] (1895–1957), pedagog, dirigent, hudební skladatel [722] => * [[Hugo Vojta]] (1885–1941), generál, první zemský velitel [[Obrana národa|Obrany národa]] [723] => * [[Marie Záhořová-Němcová]] (1885–1930), vnučka Boženy Němcové, představitelka sociálních organizací v ČSR [724] => * [[Petr Zenkl]] (1884–1975), pedagog a politik, primátor Prahy, ministr vlády a náměstek předsedy vlády, předseda Československé strany národně socialistické [725] => * [[Václav Žák]] (*1945), novinář, signatář Charty 77 [726] => [727] => === Další === [728] => * [[Jan Berwid-Buquoy]] (*1946), publicista, politolog a historik, majitel barokního zámku Tábor-Měšice [729] => * [[Karel Černý (scénograf)|Karel Černý]] (1922–2014), držitel [[Oscar]]a za výtvarné pojetí filmu ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'', v Táboře se usadil v závěru života [730] => * [[Jan Vítězslav Dušek]] (1891–1966), český sochař a medailér [731] => * [[Antonín Hnízdo]] (1906–1973), pedagog, ochránce přírody, publicista [732] => * [[Josef Holeček]] (1853–1929), spisovatel, [[Ruralismus|ruralista]], v Táboře studoval gymnázium, jmenují se po něm Holečkovy sady, kde má i sochu [733] => * [[Prokop Holý]] (1380–1434), táborský hejtman [734] => * [[Petr Hromádka]] (?–1421), kazatel, jeden ze zakladatelů města [735] => * [[Mikuláš z Husi]] (1375–1420), táborský hejtman, jeden ze zakladatelů města [736] => * [[Martin Húska]] (?–1421), kazatel, patřil k nejradikálnějším teologům raného Tábora [737] => * [[Jan Hvězda z Vícemilic]] (?–1425), táborský hejtman [738] => * [[Josef Jelínek (skladatel)|Josef Jelínek]] (1758–1825), pianista, skladatel, pedagog [739] => * [[Anton Josephy]] (1793–1839), magistrátní a kriminální rada, setník c.k. výsadního sboru ostrostřeleckého [740] => * [[Josef Vlastimil Kamarýt]] (1797–1833), katolický kněz, básník{{Citace monografie [741] => | příjmení = Homolová [742] => | jméno = Marie [743] => | příjmení2 = Karásek [744] => | jméno2 = Oldřich [745] => | titul = 101 našich nejkrásnějších měst a městeček [746] => | vydání = [747] => | vydavatel = BETA [748] => | místo = Praha [749] => | rok vydání = 2005 [750] => | počet stran = [751] => | strany = 48 [752] => | isbn = 80-7306-179-1 [753] => }} [754] => * [[Petr Kániš]] (?–1421), zakladatel sekty [[Adamité|adamitů]] [755] => * [[Martin Kolář]] (1836–1898), pedagog, historik [756] => * [[Václav Křížek]] (1833–1881), pedagog, ředitel reálného gymnázia, vlastenec, politik a kulturní organizátor v Táboře [757] => * [[Milan Nakonečný]] (* 1932), psycholog a historik, usadil se v Táboře na závěr života [758] => * [[Karel Nedbal]] (1836–1889), advokát, organizátor hudebního života a člen městské rady v Táboře, otec skladatele [[Oskar Nedbal|Oskara Nedbala]] [759] => * [[Josef Němec (finanční komisař)|Josef Němec]] (1805–1879), český vlastenec, manžel [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], dožil, zemřel a pohřben v Táboře [760] => * [[Mikuláš z Pelhřimova]] zvaný Biskupec (1385–1459), první táborský biskup, radikální husitský teolog [761] => * [[Jan Roháč z Dubé]] (1374–1437), velitel Tábora po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] [762] => * [[Chval Řepický z Machovic]], táborský hejtman, jeden ze zakladatelů města [763] => * [[August Sedláček]] (1843–1926), historik a [[Kastelologie v Česku|kastelolog]], učil na zdejším gymnáziu, inicioval založení městského muzea [764] => * [[Bohuslav VI. ze Švamberka]] (?–1425), táborský hejtman [765] => * [[Karel Valter]] (1909–2006), pedagog, malíř a grafik, čestný občan Tábora [766] => * [[Jan Žižka]] (1360–1424), vojevůdce, táborský hejtman [767] => * [[Hasan]] český rapper [768] => [769] => == Partnerská města == [770] => * {{partnerské město|Dole (Jura)}} [771] => * {{partnerské město|Kostnice (město)}} [772] => * {{partnerské město|Nové Zámky}} [773] => * {{partnerské město|Orinda|USA}} [774] => * {{partnerské město|Škofja Loka}} [775] => * {{partnerské město|Wels}} [776] => [777] => Spřátelené město: [778] => * {{partnerské město|Šmalkaldy}} [779] => [780] => Spolupráce: [781] => * {{partnerské město|Livorno}} [782] => * {{partnerské město|Trenčín}} [783] => [784] => == Reference == [785] => [786] => [787] => == Související články == [788] => * [[Friedrichův Tábor]] [789] => [790] => == Externí odkazy == [791] => * {{Commonscat}} [792] => * {{Wikicesty|průvodce=Tábor}} [793] => * {{Wikislovník|heslo=Tábor}} [794] => * {{Otto|heslo=Hradiště (obce)}} [795] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Tábor}} [796] => * {{Oficiální web}} [797] => * {{RÚIAN}} [798] => * [https://www.visittabor.eu/ Oficiální portál pro turistiku, kulturu a volný čas] [799] => * {{Citace elektronické monografie [800] => | titul = Tábor – sen, město, symbol [801] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/12845445644-tabor-sen-mesto-symbol/ [802] => | vydavatel = Česká televize [803] => | datum_vydání = 2020 [804] => | datum_přístupu = 2024-02-11 [805] => }} [806] => * [http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/Tabor.html Šechtl a Voseček] – Archív historických fotografií Tábora [807] => [808] => {{Části české obce}} [809] => {{Okres Tábor}} [810] => {{Autoritní data}} [811] => {{Portály|Česko}} [812] => [813] => [[Kategorie:Tábor| ]] [814] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [815] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [816] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [817] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [818] => [[Kategorie:Města v okrese Tábor]] [819] => [[Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Táborsko]] [820] => [[Kategorie:Místní části v Táboře]] [821] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [822] => [[Kategorie:Obce v okrese Tábor]] [823] => [[Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině]] [824] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihočeském kraji]] [825] => [[Kategorie:Sídla na Lužnici]] [826] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Česku]] [] => )
good wiki

Tábor

Tábor je město v okrese Tábor, v Jihočeském kraji, 50 km severně od Českých Budějovic a 75 km jižně od Prahy. Leží na řece Lužnici.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Divadlo Tábor','Sezimovo Ústí','Tismenický potok','Tábor (nádraží)','Lužnice','Žižkovo náměstí (Tábor)','Jihočeský kraj','Větrovy','Praha','Kostnice (město)','Jan Hus','National Hockey League'

Lužnice

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Větrovy

Větrovy jsou malá obec nacházející se v okrese Domažlice v Plzeňském kraji v České republice.