Array ( [0] => 15493917 [id] => 15493917 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Třeboň [uri] => Třeboň [3] => Třeboň - historické jádro obr1.jpg [img] => Třeboň - historické jádro obr1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Třeboň, malebné město v jižních Čechách, je známé svou bohatou historií, malebnou přírodou a živou kulturou. Leží na břehu rybníka Svět, který je jedním z největších rybníků v České republice a obklopený krásnou krajinou, je ideálním místem pro relaxaci a rekreaci. Historie Třeboně sahá až do 13. století, kdy byla založena jako tržní město. Její historické centrum, s množstvím renesančních a barokních budov, je svědkem bohatého kulturního dědictví. Město zaujme návštěvníky svým pohledným náměstím, na kterém se nachází například renesanční radnice a kostel svatého Jiljí, jehož interiér je zdoben nádhernými malbami. Třeboň je také známá svými rybníky a tradicí rybníkářství, které zde má hluboké kořeny. Rybářství, zejména pěstování kaprů, je nejen ekonomicky významné, ale přispívá i k místní kultuře a gastronomii. Mnozí návštěvníci si pochutnávají na místních rybích specialitách, které jsou spojujícími prvky, jež oslovují jak místní obyvatele, tak turisty. Kromě historických památek nabízí Třeboň bohaté možnosti aktivního trávení volného času. V okolí se nachází množství cyklostezek a turistických tras, které vedou skrze malebné rybníky, lesy a louky, a nabízejí tak jedinečný zážitek z přírody. Město hostí také různé kulturní akce, jako jsou festivaly a jarmarky, které podporují místní tradice a přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Třeboň je místem, kde se setkává historie s přírodou a tradicí s moderností. Je to město, které inspiruje svou atmosférou a pozitivním duchem, ať už jste zde na krátké návštěvě, nebo se rozhodnete zůstat déle a objevovat jeho kouzlo. [oai_cs_optimisticky] => Třeboň, malebné město v jižních Čechách, je známé svou bohatou historií, malebnou přírodou a živou kulturou. Leží na břehu rybníka Svět, který je jedním z největších rybníků v České republice a obklopený krásnou krajinou, je ideálním místem pro relaxaci a rekreaci. Historie Třeboně sahá až do 13. století, kdy byla založena jako tržní město. Její historické centrum, s množstvím renesančních a barokních budov, je svědkem bohatého kulturního dědictví. Město zaujme návštěvníky svým pohledným náměstím, na kterém se nachází například renesanční radnice a kostel svatého Jiljí, jehož interiér je zdoben nádhernými malbami. Třeboň je také známá svými rybníky a tradicí rybníkářství, které zde má hluboké kořeny. Rybářství, zejména pěstování kaprů, je nejen ekonomicky významné, ale přispívá i k místní kultuře a gastronomii. Mnozí návštěvníci si pochutnávají na místních rybích specialitách, které jsou spojujícími prvky, jež oslovují jak místní obyvatele, tak turisty. Kromě historických památek nabízí Třeboň bohaté možnosti aktivního trávení volného času. V okolí se nachází množství cyklostezek a turistických tras, které vedou skrze malebné rybníky, lesy a louky, a nabízejí tak jedinečný zážitek z přírody. Město hostí také různé kulturní akce, jako jsou festivaly a jarmarky, které podporují místní tradice a přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Třeboň je místem, kde se setkává historie s přírodou a tradicí s moderností. Je to město, které inspiruje svou atmosférou a pozitivním duchem, ať už jste zde na krátké návštěvě, nebo se rozhodnete zůstat déle a objevovat jeho kouzlo. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Třeboň [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ031 [4] => | obec s rozšířenou působností = Třeboň [5] => | pověřená obec = Třeboň [6] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [7] => | okres = Jindřichův Hradec [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 379 01 [10] => | počet částí obce = 8 [11] => | počet katastrálních území = 6 [12] => | počet ZSJ = 22 [13] => | adresa = Palackého nám. 46/I
379 01 Třeboň [14] => | web = http://www.mesto-trebon.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = posta@mesto-trebon.cz [17] => | starosta = PaedDr. Jan Váňa ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => }} [20] => '''Třeboň''' ({{Vjazyce2|de|''Wittingau''}},Viz např. mapy 2. vojenské mapování. Dostupné [https://mapy.cz/s/kejojupeve online]. tj. „Wittingův či Vítkův Luh“, latinsky ''Trebonis'') je město v [[Okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], 22 km východně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]], v [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánvi]] na [[Zlatá stoka|Zlaté stoce]] mezi rybníky [[Svět (rybník)|Svět]] a [[Rožmberk]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je [[lázně|lázeňským]] a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko|CHKO Třeboňsko]]. [21] => [22] => == Historie == [23] => {{Viz též|Dějiny Třeboně}} [24] => Název Třeboň pochází nejpravděpodobněji ze slova ''tříbit'' či ''třebit'', které znamená šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat (viz význam slova ''vytříbený''). Tříbila se zde půda po vykácených stromech. Téměř celé Třeboňsko bylo původně zalesněné a podmáčené ([[lužní les]]y), od počátků osídlení se zde těžily a zpracovávaly stromy; krajina resp. půda se tříbila/třebila pro hospodářské využití. Obdobně získala jména obce Třebonín, Třebíč, Třebenice, Třebová, Třebichovice, Třebechovice, Třebušín apod. (některé zdroje uvádějí význam slova ''třebit'' jako kácet či ničit les).{{Citace periodika [25] => | titul = O původu místního jména Třeboň [26] => | periodikum = Světozor [27] => | datum = 1880-02-06 [28] => | strany = 71–72 [29] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:ee5c51e4-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:bfb60a25-8bd7-4228-af18-5e342e7019ca [30] => }} [31] => [32] => Dle novějšího názoru je původní německý název Wittingau (doložen 1260) odvozen od jména [[Vítek z Klokot]], český název Třeboň (doložen 1261) pak má význam „Třebonův“ (majetek). (Název Wittingau užívali Němci do roku 1945.){{Citace monografie [33] => | příjmení1 = Lutterer [34] => | jméno1 = Ivan [35] => | titul = Zeměpisná jména Československa [36] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:1ce42260-db17-11e2-9923-005056827e52?page=uuid:f39a8f40-e97e-11e2-9439-005056825209 [37] => | vydavatel = Mladá fronta [38] => | místo = Praha [39] => | rok = 1962 [40] => | kapitola = Třeboň [41] => | strany = 130 [42] => | jazyk = dostupné online po registraci [43] => }} [44] => [45] => Trhová osada Wittingau byla založena koncem 12. století, ve 13. století vzniklo hrazené městečko. Kolem roku 1280 je připomínán farní kostel v Třeboni (''Witingenowe''). Statut města Třeboň získala v roce 1341 a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli. Původně byla v držení [[Vítkovci|Vítkovců]] (Vítek z Prčic), v roce 1366 přešla pod záštitu [[Rožmberkové|bratrů z Rožmberka]] a získala svůj český název. V roce 1367 čtyři rožmberští bratři založili v Třeboni [[Řád augustiniánů|augustiniánský]] klášter, který se stal střediskem vzdělanosti celé oblasti (zrušil jej až císař [[Josef II.]] k roku 1785, klášterní prostory pak připadly třeboňskému vikariátu). Knížecí pivovar v Třeboni byl založen roku 1379. Ke konci 14. století bylo kolem města postaveno opevnění hradbami a příkopem, které se osvědčilo v [[Husitské války|husitských válkách]], a proměnilo Třeboň v nedobytnou pevnost, schopnou odolat mnohým útokům. [46] => [47] => První rybníky založil koncem 15. století [[Josef Štěpánek Netolický|Štěpánek Netolický]]. Na jeho dílo v 16. století navázali rybníkáři [[Mikuláš Ruthard z Malešova]] a [[Jakub Krčín]]. V osmdesátých letech 16. století (za majitele [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]]) měl na třeboňském zámku alchymistickou dílnu [[Edward Kelley]]. Když Vilém z Rožmberka zemřel, přenesl do Třeboně své sídlo jeho bratr, rožmberský vladař [[Petr Vok z Rožmberka]]; ten zde také roku 1611 bez dědiců zemřel. Panství připadlo [[Páni ze Švamberka|Švamberkům]] a po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] císaři. Roku 1660 se dosud [[Eggenbergové|eggenberské]] panství Třeboň stalo majetkem knížecího rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]], kteří je spravovali až do první [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] z roku 1919 (zámek až do roku 1940, respektive 1948). Roku 1779 zde byl zřízen katolický [[Děkanát a vikariát|vikariát]], který existoval až do roku 1952. V polovině 19. století učitel [[Václav Hucek]] a jeho dcera Berta zde při rašeliništi založili první [[slatinné lázně]] v těsné blízkosti [[Zlatá stoka|Zlaté stoky]]. Prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] navštívil město oficiálně dvakrát, v roce 1919 a 1925. [48] => [49] => V průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]] položilo svůj život přes 80 občanů Třeboně. 26. června 1942 popravilo gestapo předválečného starostu města Františka Adama. Jména obětí jsou uvedena na pamětní desce v parku před budovou základní školy. Třeboň byla osvobozena 9. května 1945 vojsky 9. gardové armády [[2. ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]] Sovětské armády. [50] => [51] => Od poloviny 19. století se Třeboň rozvíjela jako plnohodnotné [[okresní město]], tj. sídlo politického i [[Soudní okres|soudního okresu]]. Roku 1960 byl ale při celostátní reorganizaci státní správy třeboňský okres zrušen a městu udělen [[Lázně|lázeňský]] statut.http://www.ceske-budejovice-jihocesky-kraj.cz/trebon/historie.php{{Nedostupný zdroj}} V budově bývalého okresního úřadu s věžičkou byla zřízena základní škola Na Sadech. Roku 1960 bylo založeno třeboňské oddělení Mikrobiologického ústavu AV ČR. Ve středu 21. srpna 1968 bylo Hlavní (Masarykovo) náměstí obsazeno [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|sovětskými okupačními]] tanky. [52] => [53] => Město je významnou památkovou a přírodní rezervací. Proto je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a [[Lázně Aurora]]. Sídlí zde podnik Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a [[Regent (pivo)|pivovar Regent]] založený roku 1379.{{Citace monografie [54] => | příjmení = Stehlík [55] => | jméno = Ladislav [56] => | odkaz na autora = [57] => | titul = Třeboň [58] => | url = [59] => | vydavatel = Město Třeboň [60] => | místo = Třeboň [61] => | rok = 2018 [62] => | počet stran = [63] => | isbn = 978-80-7339-340-3 [64] => | kapitola = [65] => | strany = 61 [66] => | jazyk = čeština [67] => }} Státní zámek je pravděpodobně pátým největším areálem tohoto typu v Česku. V Třeboni na zámku sídlí [[Státní oblastní archiv v Třeboni|Státní oblastní archiv]] s působností pro celý [[Jihočeský kraj]]. Širší centrum města, zahrnující historickou část místní části [[Třeboň I]], ale i část území pod Světskou hrází, patřící do městské části [[Třeboň II]], je [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Ve městě sídlí dva ústavy Akademie věd České republiky. [http://www.alga.cz Centrum Algatech], Mikrobiologický ústav AV ČR se zabývá výzkumem fototrofních organismů a fotosyntézy. Oddělení sídlí v budově bývalého [[Opatovický mlýn|Opatovického mlýna]], Novohradská ul. 237. [https://www.butbn.cas.cz/domu Třeboňské oddělení Botanického ústavu AVČR] {{Wayback|url=https://www.butbn.cas.cz/domu |date=20190927104212 }} se zabývá funkční ekologií a algologií, sídlí na Dukelské ulici č. 135. [68] => [69] => == Přírodní poměry == [70] => Město se nachází v centrální části [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]]. Okolí města tvoří převážně lesy, v menší míře obdělávaná půda a vodní plochy (rybníky). [71] => [72] => K ochraně přírody byla v okolí města zřízena [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko]] a Biosférická rezervace [[UNESCO]]. Jihovýchodně od města leží přírodní památka [[Soví les]], dále potom jižně od města [[Přírodní památky v Česku|PP]] [[Branské doubí]], jihozápadně [[přírodní rezervace v Česku|přírodní rezervace]] [[V Rájích]] a dále od města východním směrem se nachází [[Národní přírodní rezervace v Česku|Národní přírodní rezervace]] [[Stará a Nová řeka]]. [73] => [74] => == Části města == [75] => Třeboň má osm částí, z nichž šest (Branná, Břilice, Holičky, Nová Hlína, Přeseka, Stará Hlína) jsou vesnice přičleněné k městu Třeboň; samotná Třeboň je rozdělená na Třeboň I, zahrnující historické centrum a území na východ od něj směrem na Kopeček. Třeboň II se pak rozprostírá jednak na severozápad a jednak na jih od historického centra (od Třeboně I). Za sever města je považováno území průmyslové zóny Třeboně II, rozprostřené vpravo od výpadovky na Prahu, zahrnující někdejší osadu Daskabát a sídliště Hliník. Jih města (část Třeboně II) je tvořen územím, které se rozprostírá jižně od historického centra města, za Pivovarem Bohemia Regent, směrem na Brannou a Nové Hrady, na Domanín, Borovany a Trhové Sviny. Těchto osm částí leží na šesti katastrálních územích. [76] => [77] => * [[Branná (Třeboň)|Branná]] (i název k. ú.) [78] => * [[Břilice]] (i název k. ú.) [79] => * [[Holičky (Třeboň)|Holičky]] (k. ú. ''Holičky u Staré Hlíny'') [80] => * [[Nová Hlína]] (leží v k. ú. ''Holičky u Staré Hlíny'') [81] => * [[Přeseka]] (i název k. ú.) [82] => * [[Stará Hlína]] (i název k. ú.) [83] => * [[Třeboň I]] (leží v k. ú. ''Třeboň'') [84] => * [[Třeboň II]] (leží v k. ú. ''Třeboň'') [85] => [86] => == Doprava == [87] => Třeboní vede [[silnice I/34]], na kterou se v něm napojují [[silnice I/24]] a [[silnice II/154]] a [[Silnice II/155|II/155]]. Vede jí také [[železniční trať České Velenice – Veselí nad Lužnicí]], na které se na severním okraji města nachází [[Třeboň (nádraží)|stanice Třeboň]]. [88] => [89] => == Kultura == [90] => [91] => === Hudba === [92] => Tradičně vyniká zejména hudba. Název města figuruje v lidové písni ''Okolo Třeboně'', stejnojmenný mezinárodní multikulturní [[festival]] ''Okolo Třeboně'' se v Třeboni a okolí pořádá od roku 1992.[http://www.okolotrebone.cz Oficiální stránky festivalu] V 19. století byl činný národně obrozenecký zpěvácký spolek [[Pěslav]], na nějž navázal od roku 1974 činný spolek [[Třeboňští pištci]]. Na začátku července se každoročně koná festival vážné hudby [[Třeboňská Nocturna]]. [93] => [94] => === Výtvarné umění === [95] => Městské muzeum a galerie uchovává obrazy regionálních malířů, jakými byli [[František Líbal]], [[František Volf]] a další. Výstavní síň ve staré radnici na Masarykově náměstí hostí řadu putovních výstav (T. G. Masaryk a československé legie, Miloš Trnka, putovní výstava, říjen 2005PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (TGM and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk democratic movement in Prague), 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, page 194 a další). [96] => [97] => === Film === [98] => Od roku 2010 se koná v Třeboni Mezinárodní festival animovaných filmů [[Anifilm]].{{Citace monografie [99] => | příjmení = Stehlík [100] => | jméno = Ladislav [101] => | titul = Třeboň [102] => | vydavatel = Město Třeboň [103] => | místo = Třeboň [104] => | rok = 2018 [105] => | isbn = 978-80-7339-340-3 [106] => | strany = 132 [107] => }} Tomuto festivalu předcházel v Třeboni od roku 2002 [[AniFest]], který však po roce 2009 (kdy se o festival dělila Třeboň s Teplicemi) z Třeboně odešel a poté zanikl sloučením s Anifilmem. [108] => [109] => == Rekreace a sport == [110] => Sport má v Třeboni dlouhou a všestrannou tradici. V roce 1884 byl založen fotbalový klub SK1884, známý dnes pod názvem [[Jiskra Třeboň]]. Mezi její nejslavnější odchovance patří i [[Karel Poborský]]. [111] => [112] => V roce 1932 byl založen [[veslování|veslařský]] klub S. K. Třeboň. Jeho odchovanci pravidelně reprezentovali [[Československá socialistická republika|Československo]] na mezinárodních závodech. Na olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 vyhrála "třeboňská" čtyřka s kormidelníkem M. Mejtou, J. Havlisem, J. Jindrou, S. Luskem, korm. Koranda získal zlatou medaili. Stejná posádka přivezla zlato i z mistrovství Evropy v [[Kodaň|Kodani]] roku 1953. [113] => [114] => V Třeboni se díky rovinnému profilu krajiny již od konce 20. století rozšířila cykloturistika, dnes to znamená masový příliv cykloturistů. Hlavní trasy jsou značené, ostatní - neznačené jsou však stejně hezké. Navzdory oblibě cyklistiky a cestovnímu ruchu částečně postaveném na cyklistice je na území města jen asi 5,5 km komunikací vyhrazených pro cyklisty (3,1 km stezek pro chodce a cyklisty a 2,4 km cyklistických pruhů). Ve městě tedy chybí komunikace nebo dopravní prostor vyhrazený pouze pro cyklistický provoz. Na celém Třeboňsku (SO ORP Třeboňsko) je celková délka takových cest vyhrazených cyklistům pouze 11 km. Vyvažují to pak stovky kilometrů cyklistických tras. V plánu je nová cyklotrasa Třeboň - Gmünd. O prázdninách jezdí přes Třeboň autobusy převážející kola, tzv. cyklobusy (avšak jen jeden spoj denně), trasa České Budějovice - Znojmo - provozuje Jihotrans. Mnoho obyvatel Třeboně nemá rádo cyklisty, ovšem cestovní ruch včetně cykloturistů je podstatným zdrojem příjmů pro mnoho místních podniků. {{Doplňte zdroj}} [115] => [116] => Kolem svátku svatého Vavřince (10. srpna) se v okolí Masarykova náměstí odehrává vodnická Čochtanova Třeboň a tradiční Myslivecké slavnosti. Na konci srpna se konají Rybářské slavnosti. [117] => [118] => == Pamětihodnosti == [119] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Třeboni}} [120] => * [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko|CHKO Třeboňsko]] [121] => * [[Rožmberk]] (největší rybník v Česku) [122] => * [[Zlatá stoka]] [123] => * [[Nová řeka]] [124] => * [[Třeboň I|Třeboňské městské opevnění]] [125] => * [[Třeboň (zámek)|Zámek Třeboň]] s barokní kašnou a zámeckým parkem, Národní kulturní památka [126] => * [[Masarykovo náměstí (Třeboň)|Masarykovo náměstí]] se starou radnicí, podloubími, [[Mariánský sloup v Třeboni|Mariánským sloupem]] a kamennou kašnou [127] => * renesanční budova radnice s věží, kde dnes sídlí Tylovo divadlo, Městské muzeum a Základní umělecká škola [128] => * konstruktivistická budova Spořitelny na Masarykové náměstí [129] => * hotel [[Zlatá hvězda (Třeboň)|Zlatá hvězda]], renesanční dům na náměstí [130] => * [[hotel Bílý koníček]], renesanční dům na náměstí [131] => * [[Dům Štěpánka Netolického]] - renesanční dům na náměstí s interaktivní expozicí věnovanou Třeboňskému rybníkářskému dědictví a rybníkáři a staviteli [[Štěpánek Netolický|Štěpánkovi Netolickému]] [132] => * [[Vratislavský dům]] [133] => * [[Třeboňské lázeňství]] [134] => * [[Klášter augustiniánů (Třeboň)|augustiniánský klášter]], národní kulturní památka [135] => * děkanský [[kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny]], a třeboňskou Madonou a původně také s deskovými obrazy [[Mistr Třeboňského oltáře|Mistra třeboňského oltáře]], dnes vystavenými v [[Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550 (Národní galerie v Praze)|Národní galerii v Praze]] [136] => * [[kostel svaté Alžběty (Třeboň)|kostel sv. Alžběty]] se hřbitovem, na [[Budějovické předměstí (Třeboň)|Budějovickém předměstí]] [137] => * [[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|Schwarzenberská hrobka]] v obci [[Domanín (okres Jindřichův Hradec)|Domaníně]], Národní kulturní památka [138] => * Knížecí [[Pivovar Třeboň|pivovar Regent]] (1379), stylová restaurace [139] => * hřbitovní [[kostel svatého Jiljí (Domanín)|kostel sv. Jiljí]] v Domaníně, kamenné sousoší Anděla Strážce v Třeboňském parku [140] => * Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. století na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň) [141] => * Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází [142] => * [[Svět (rybník)|Rybník Svět]] (Nevděk), [[Jakub Krčín|Krčínův]] a Šustův pomník [143] => * [[Opatovický rybník]] a [[Opatovický mlýn|mlýn]], obora, hřebčín a kaple [144] => * Barokní sousoší ve městě a u kostela (sv. Václav, dvakrát sv. Jan Nepomucký, sv. Jiljí, sv. Augustin, Ježíš Kristus a další) [145] => * Čtyři velké městské brány ([[Budějovická brána (Třeboň)|Budějovická]], [[Hradecká brána (Třeboň)|Hradecká]], [[Novohradská brána (Třeboň)|Novohradská]] a renesanční [[Svinenská brána (Třeboň)|Svinenská brána]] s polychromovanou soškou [[Svatý Florián|sv. Floriána]], obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu) [146] => * [[Jan Kotěra|Kotěrova]] vodárna Na Kopečku z roku 1901(od roku 2013 je ve 42 m vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického výtvarného umění), barokní [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třeboň)|kaple sv. Jana Nepomuckého]] a [[Kaple svatého Petra a Pavla (Třeboň)|sv. Petra a Pavla]] [147] => * Pergola a barokní [[Kaple svatého Víta (Třeboň)|kaple sv. Víta]], nástropní obraz (''al fresco'') předání ramene sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka [148] => * Beseda na Masarykově náměstí [149] => * Domek [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší sv. Jana Nepomuckého [150] => * Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří [151] => * Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi [152] => * Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od [[Masarykovo náměstí (Třeboň)|Masarykova náměstí]] ke [[Kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny|kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny]], brána do kláštera, bývalý [[Augustiniánský klášter v Třeboni|augustiniánský klášter]] s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče [153] => * Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník [154] => * [[Třeboňský menhir]] u Zlaté stoky [155] => * Boží muka datovaná 1649, proti kiosku u Schwarzenberské hrobky, s obrazem sv. Vojtěcha [156] => * barokní [[kaple Nejsvětější Trojice (Třeboň)|kaple Nejsvětější Trojice]] při Pražské silnici [157] => * [[Kaple svaté Barbory a svaté Kateřiny (Třeboň)|kaple sv. Barbory a sv. Kateřiny]] datovaná 1747, v ulici Svatopluka Čecha [158] => * Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty) [159] => * domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové [160] => * pomník obětem první a druhé světové války, se sousoším od Gabriela K. a se dvěma pamětními deskami se jmény padlých z let 1914–1918 a 1939–1945, obnovený roku 1907, před školou v Sokolské ulici. Sousední kvalitní pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého proti Budějovické bráně [161] => * dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí) [162] => * balvan inženýra [[Pavel Pavel|Pavla Pavla]] na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku [163] => * litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" [[odrazník]]em na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha [164] => * domečková sloupková boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí{{Zdroj?}} [165] => * [[Palackého náměstí (Třeboň)|Palackého náměstí]] (Na Hliníku) s budovou [[Kasárna v Třeboni|kasáren]] z 18. století, dnes sídlem městského úřadu (přesídlil v roce 2012 z Masarykova náměstí) [166] => * Secesní budova finančního úřadu ve Vrchlického ulici (do roku 2014 sídlo katastrálního úřadu) [167] => * historický renesančně barokní schwarzenberský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov [168] => * barokní schwarzenberský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u [[Tyršův stadion|Tyršova stadionu]] a autobusovým nádražím Třeboň [169] => * [[Třeboňské seníky|Třeboňské roubené seníky]] na [[Mokré louky (Třeboň)|Mokrých lukách]] (dříve národní kulturní památka) [170] => * [[Čertův dub (Hrádeček)]] na hrázi někdejšího rybníka [171] => * velké schwarzenberské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb) [172] => * Bývalá [[synagoga v Třeboni]] v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50) [173] => * rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět [174] => * Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia [175] => [176] => == Osobnosti == [177] => {{sloupce|šířka=20em| [178] => * [[Josef Štěpánek Netolický]] (1460?–1538), rybníkář [179] => * [[Jakub Krčín]] (1535–1604), rybníkář [180] => * [[Vilém z Rožmberka]] (1535–1592), šlechtic a politik [181] => * [[Petr Vok z Rožmberka]] (1539–1611), šlechtic a politik [182] => * [[Johann Georg de Hamilton]] (1672–1737), malíř, v Třeboni pobýval v letech 1709–1718 [183] => * [[Josef Triebensee]] (1722–1772), [[hoboj]]ista, dirigent a hudební skladatel [184] => * [[Antonín Jaroslav Beck]] (1812–1895), právník, redaktor, vychovatel u Schwarzenbergů, po roce 1848 poslanec vídeňského Říšského sněmu za volební obvod Třeboň [185] => * [[Franz Damasus Deworezky]] (1816–1891), stavitel a architekt [186] => * [[Václav Hucek]] (1820–1912), učitel, kronikář a osvětový pracovník [187] => * [[Ferdinand Fiscali]] (1827–1907), [[Lesnictví|lesnický odborník]] a středoškolský pedagog [188] => * [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu]] (1832–1914), šlechtic a politik [189] => * [[Josef Šusta (rybníkář)|Josef Šusta]] (1835–1914), zakladatel moderního rybníkářství [190] => * [[Jan Slavík (politik)|Jan Slavík]] (1846–1910), poslanec Českého zemského sněmu (1889–1901) a Vídeňské říšské rady (1891–1898) za město Třeboň [191] => * [[Berta Hucková]] (1857–1887), iniciátorka založení místních lázní [192] => * [[Ferdinand Herčík]] (1861–1923), malíř, architekt, ilustrátor, pedagog a vydavatel časopisu Dílo, rodák z Třeboně [193] => * [[Matěj Jan Pešina]] (1861–1943), lékař (pediatr a internista), profesor dětského lékařství na UK, rodák z Třeboně [194] => * [[Břetislav Foustka]] (1862–1947), profesor sociologie na UK, vyučoval na třeboňském gymnáziu [195] => * [[Jan Rambousek (generál)|Jan Rambousek]] (1867–1945), generál dělostřelectva, prezident Esperantského klubu v Českých Budějovicích, rodák z Třeboně [196] => * [[Hana Vojtová]] (1871–1933), herečka [197] => * [[Josef Šusta]] (1874–1945), historik, spisovatel a politik [198] => * [[Jan Hrbek]] (1879–1938), starosta Třeboně, od r. 1924 národní komisař a starosta [[Užhorod]]u[https://prozahid.com/vtrachenyj-uzhhorod-trynadtsiatyj-ochilnyk-mista-ian-hrbek-foto/ Prozachid 6.12.2020: Působení v Užhorodu] [199] => * [[Antonín Beer]] (1881–1950), [[Lingvistika|jazykovědec]], pedagog, profesor [[Germanistika|germánské jazykovědy]], děkan [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|FF MU v Brně]] [200] => * [[Vilém Kvasnička]] (1885–1969), architekt, místní rodák [201] => * [[Zdena Wattersonová]] (1890–1980), novinářka, překladatelka, publicistka [202] => * [[Marie Veverková]] (1891–???), spisovatelka, básnířka a publicistka [203] => * [[Jan Janout]] (1893–1945), odbojář, čestný občan města [204] => * [[František Líbal]] (1896–1974), malíř [205] => * [[Antonín Prokeš]] (1896–???), advokát, politik [[KDU-ČSL|Československé strany lidové]] [206] => * [[Tomáš Podruh]] (1896–1942), voják, člen odbojové skupiny [[Obrana národa]] [207] => * [[František Volf]] (1897–1983), národopisec, malíř, spisovatel a pedagog [208] => * [[Karel Brady-Metzl|Karel Brady–Metzl]] (1898–1942), obchodník a oběť [[holokaust]]u [209] => * [[František Heřmánek (spisovatel)|František Heřmánek]] (1901–1946), spisovatel, básník a rozhlasový pracovník [210] => * [[Marie Smržová]] (1906–1986), stavitelka a architektka [211] => * [[Jaroslav Záruba]] (1907–1945), československý vojenský velitel a účastník [[Československý odboj (1939–1945)|protinacistického odboje]], padl za [[Pražské povstání|pražského povstání]] při [[Boj o Český rozhlas (1945)|obraně čs. rozhlasu]] [212] => * [[Václav Rohlíček]] (1914–1989), architekt [213] => * [[Zdenek Seydl]] (1916–1978), malíř, grafik, [[scénograf]] [214] => * [[Jiří Hanzelka]] (1920–2003), cestovatel [215] => * [[Karel Mejta (1928)|Karel Mejta]] (1928–2015), český veslař, reprezentant Československa [216] => * [[Ivan Šetlík]] (1928–2009), biolog, zakladatel třeboňského oddělení Mikrobiologického ústavu AVČR [217] => * [[Ludmila Padrtová]] (1931–2016), kreslířka, malířka a fotografka [218] => * [[Jan Jindra]] (1932–2021), veslař [219] => * [[Ladislav Konopka]] (1933–2002), architekt [220] => * [[Miroslav Hule]] (* 1946), spisovatel [221] => * [[Jan Tlačil]] (* 1959), hokejový trenér a bývalý hokejista [222] => * [[Karel Poborský]] (* 1972) fotbalista, fotbalový funkcionář [223] => }} [224] => [225] => == Partnerská města == [226] => * {{Flagicon|Německo}} [[Freyung-Grafenau]], [[Německo]] [227] => * {{Flagicon|Švýcarsko}} [[Interlaken]], [[Švýcarsko]] [228] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Schrems]], [[Rakousko]] [229] => * {{Flagicon|Litva}} [[Utena]], [[Litva]] [230] => [231] => == Galerie == [232] => [233] => Trebon1024b.jpg|Masarykovo náměstí [234] => Tř náměstí 3.jpg|Radnice na Masarykově náměstí [235] => Trebon-statue.jpg|Sousoší s Mariánským sloupem na náměstí T. G. Masaryka [236] => Trebon-square4.jpg|Domy na náměstí T. G. Masaryka [237] => Pomník Jakuba Krčína v Třeboni.JPG|Pomník rybníkáře Jakuba Krčína, v Třeboni na hrázi rybníka Svět [238] => Třeboň - Rosenberg-Gasse.jpg|Ulička v centru (Rožmberská) [239] => Tř hradby 3.jpg|Zbytky starého opevnění města (Katovna) [240] => Tř zámek 1.jpg|Zámek [241] => Hrobka Schartz 3.jpg|Schwarzenberská hrobka uprostřed Třeboňského parku v Domaníně [242] => [243] => [244] => == Odkazy == [245] => [246] => === Reference === [247] => [248] => [249] => === Literatura === [250] => * Václav Matouš, ''Třeboň''. Praha 1967. [251] => * [[Jiřina Psíková]], ''Třeboňské lázně''. Třeboň 2003 (2. vydání 2008). [252] => * [[Jiřina Psíková]], ''Zmizelá Třeboň''. Praha Paseka 2012. [253] => [254] => === Související články === [255] => * [[Městská autobusová doprava v Třeboni]] [256] => * [[kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny]] [257] => * [[Kostel svaté Alžběty (Třeboň)]] [258] => * [[Vratislavský dům]] [259] => * [[Zlatá hvězda (Třeboň)|Zlatá hvězda]] [260] => * [[Třeboň (zámek)|Zámek Třeboň]] [261] => * [[Dům Štěpánka Netolického]] [262] => * [[Třeboňské lázeňství]] [263] => * [[Radnice v Třeboni]] [264] => * [[Rožmberk]] [265] => * [[Pivovar Třeboň]] [266] => * [[Rybářství Třeboň]] [267] => * [[Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Třeboň]] [268] => * [[Synagoga v Třeboni]] [269] => * [[Zelenkův mlýn (Třeboň)]] [270] => [271] => === Externí odkazy === [272] => * {{Commonscat}} [273] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Třeboň}} [274] => * {{Oficiální web}} [275] => * {{RÚIAN}} [276] => [277] => {{Město Třeboň}} [278] => {{Okres Jindřichův Hradec}} [279] => {{Autoritní data}} [280] => {{Portály|Česko|Geografie}} [281] => [282] => [[Kategorie:Třeboň| ]] [283] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [284] => [[Kategorie:Lázně v Jihočeském kraji]] [285] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [286] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [287] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [288] => [[Kategorie:Města v okrese Jindřichův Hradec]] [289] => [[Kategorie:Svazek obcí regionu Třeboňsko]] [290] => [[Kategorie:Vodovod Hamr]] [291] => [[Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec]] [292] => [[Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi]] [293] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihočeském kraji]] [294] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Třeboňsko]] [] => )
good wiki

Třeboň

Třeboň ( tj. „Wittingův či Vítkův Luh“, latinsky Trebonis) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk.

More about us

About

Leží na břehu rybníka Svět, který je jedním z největších rybníků v České republice a obklopený krásnou krajinou, je ideálním místem pro relaxaci a rekreaci. Historie Třeboně sahá až do 13. století, kdy byla založena jako tržní město. Její historické centrum, s množstvím renesančních a barokních budov, je svědkem bohatého kulturního dědictví. Město zaujme návštěvníky svým pohledným náměstím, na kterém se nachází například renesanční radnice a kostel svatého Jiljí, jehož interiér je zdoben nádhernými malbami. Třeboň je také známá svými rybníky a tradicí rybníkářství, které zde má hluboké kořeny. Rybářství, zejména pěstování kaprů, je nejen ekonomicky významné, ale přispívá i k místní kultuře a gastronomii. Mnozí návštěvníci si pochutnávají na místních rybích specialitách, které jsou spojujícími prvky, jež oslovují jak místní obyvatele, tak turisty. Kromě historických památek nabízí Třeboň bohaté možnosti aktivního trávení volného času. V okolí se nachází množství cyklostezek a turistických tras, které vedou skrze malebné rybníky, lesy a louky, a nabízejí tak jedinečný zážitek z přírody. Město hostí také různé kulturní akce, jako jsou festivaly a jarmarky, které podporují místní tradice a přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Třeboň je místem, kde se setkává historie s přírodou a tradicí s moderností. Je to město, které inspiruje svou atmosférou a pozitivním duchem, ať už jste zde na krátké návštěvě, nebo se rozhodnete zůstat déle a objevovat jeho kouzlo.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chráněná krajinná oblast Třeboňsko','Jihočeský kraj','Rožmberk','Třeboň I','Jakub Krčín','Zlatá stoka','Pivovar Třeboň','Václav Hucek','Petr Vok z Rožmberka','Karel Poborský','František Volf','Masarykovo náměstí (Třeboň)'