Array ( [0] => 14671297 [id] => 14671297 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Třezalka [uri] => Třezalka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Třezalka [2] => | obrázek = Hypericum perforatum20140704 137.jpg [3] => | popisek = Třezalka tečkovaná [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheophyta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[malpígiotvaré]] (''Malpighiales'') [10] => | čeleď = [[třezalkovité]] (''Hypericaceae'') [11] => | rod = '''třezalka''' (''Hypericum'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => '''Třezalka''' (''Hypericum'') je [[rod (biologie)|rod]] rostlin z čeledi [[třezalkovité]]. Jsou to [[bylina|byliny]] i [[dřevina|dřeviny]] s jednoduchými [[list]]y a pravidelnými žlutými [[květ]]y s množstvím [[tyčinka (botanika)|tyčinek]]. Rostliny bývají drobně žláznatě tečkované. Rod zahrnuje asi 450 druhů a je rozšířen téměř po celém světě od [[mírný podnebný pás|mírného pásu]] po horské oblasti [[tropický podnebný pás|tropů]]. V České republice roste celkem 8 druhů. V teplejších oblastech je běžná zejména [[třezalka tečkovaná]], ve vyšších polohách [[třezalka skvrnitá]]. Mnoho druhů roste ve [[Středomoří]]. [15] => [16] => Třezalka tečkovaná je významná léčivá rostlina. Hlavními účinnými látkami jsou [[hypericin]] a [[hyperforin]]. Některé cizokrajné druhy jsou pěstovány jako okrasné zahradní trvalky či skalničky, např. [[třezalka kalíškatá]], [[třezalka bobulovitá]] či [[třezalka olympská]]. [17] => [18] => == Název == [19] => Původ českého názvu třezalka je odvozován od staroslověnského slova ''třězati'' (rozpíchat, rozdrásat) podle žláznatě tečkovaných listů, případně od staročeského ''dřěžeti'' (třást se).http://is.muni.cz/th/383667/ff_b/bakal._prace.pdf – Tereza Šarounová: Vybrané české názvy léčivých rostlin Odborný název ''Hypericum'' je odvozován z řečtiny, buď od ''hypo'' (pod) a ''eriké'' (vřes), tedy "rostoucí pod vřesem", nebo od ''hyper'' (nad) a ''eikón'' (představa), tedy "nad všechno pomyšlení" (v souvislosti s jejími léčivými vlastnostmi).{{Citace monografie [20] => | příjmení = Šmíd [21] => | jméno = Miloslav [22] => | titul = Průvodce odbornými názvy rostlin [23] => | vydavatel = Brázda [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 2002 [26] => | isbn = 80-209-0302-X [27] => }} [28] => [29] => == Popis == [30] => Třezalky jsou vytrvalé (výjimečně jednoleté) [[bylina|byliny]] nebo opadavé či stálezelené [[keř]]e a dokonce i [[strom]]y. Africký druh ''H. bequaertii'' dorůstá výšky až 10 metrů. Rostliny jsou lysé nebo s jednoduchými [[trichom|chlupy]], pokryté průsvitnými nebo neprůhlednými, světlými nebo tmavými žláznatými tečkami. [[List]]y jsou jednoduché, vstřícné nebo případně přeslenité, přisedlé nebo krátce řapíkaté, celokrajné, se zpeřenou nebo dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], bez [[palist]]ů. [31] => [[Květ]]y jsou pětičetné nebo řidčeji čtyřčetné, oboupohlavné, uspořádané ve [[vrcholík|vrcholičnatých]] květenstvích. [[Kalich (botanika)|Kališní lístky]] jsou volné nebo na bázi srostlé, u některých druhů zubaté se zuby zakončenými žlázkami. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je citrónově žlutá až zlatožlutá, výjimečně bílá, někdy červeně naběhlá nebo žilkovaná, vytrvalá nebo opadavá. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je mnoho a jsou buď uspořádané do 5 (4) svazečků nebo nepravidelně rozmístěné. [[nitka|Nitky]] tyčinek jsou žluté, tenké, volné nebo srostlé. [[Semeník]] obsahuje 3 až 5 komůrek s axilární placentací nebo pouze jedinou komůrku s parietální placentací. Na každé placentě je několik až mnoho [[vajíčko|vajíček]]. [[Čnělka|Čnělky]] jsou tenké, volné až kompletně srostlé. [[Blizna]] je drobná nebo hlavatá. Plodem je přehrádkosečná nebo řidčeji nepukavá [[tobolka (plod)|tobolka]], výjimečně bobule. [[Semeno|Semena]] jsou drobná, válcovitá, často kýlnatá až jednostranně křídlatá.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Slavík [33] => | jméno = Bohumil (editor) [34] => | titul = Květena České republiky 2 [35] => | vydavatel = Academia [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 1990 [38] => | isbn = 80-200-1089-0 [39] => }}{{Citace elektronické monografie [40] => | příjmení = Li [41] => | jméno = Xi-Wen et al. [42] => | titul = Flora of China: Hypericum [43] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=116180 [44] => | jazyk = en [45] => }} [46] => [47] => [48] => Hypericum-perforatum(Blatt).jpg|List třezalky tečkované s průsvitnými žlázkami [49] => Pineweed (Orange grass) (5750568407).jpg|''Hypericum gentianoides, severoamerický druh s redukovanými listy [50] => Hypericum maculatum fruit kz1.jpg|Plody třezalky skvrnité [51] => Hypericum androsaemum Dziurawiec barwierski fruit 1.jpg|Plody třezalky bobulovité [52] => Hypericum androsaemum Prague 2017 1.jpg|Třezalka bobulovitá [53] => [54] => [55] => [56] => == Rozšíření == [57] => Rod třezalka zahrnuje asi 420{{Citace monografie [58] => | příjmení = Berry [59] => | jméno = P.E. et al. [60] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV) [61] => | vydavatel = Timber Press [62] => | místo = Missouri [63] => | rok = 1998 [64] => | isbn = 0-915279-52-5 [65] => | jazyk = en [66] => }} až 490 druhů. Je rozšířen téměř po celém světě s výjimkou arktických a pouštních oblastí a většiny nížinných oblastí tropů (chybí např. v Amazonii). Největší počet druhů roste v mírném pásu. V celé Evropě roste asi 65 druhů, převážná většina z nich ve Středomoří.{{Citace elektronické monografie [67] => | titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea [68] => | url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp [69] => | datum vydání = 2006 [70] => | vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum [71] => | místo = Berlin-Dahlem [72] => | jazyk = en [73] => }} Velký počet druhů je v [[Malá Asie|Malé Asii]] (v [[Turecko|Turecku]] 82 druhů, téměř polovina z nich jsou [[endemit]]y).{{Citace periodika [74] => | příjmení = Bingol [75] => | jméno = Umit [76] => | příjmení2 = Cosge [77] => | jméno2 = Belgin [78] => | příjmení3 = Gurbuz [79] => | jméno3 = Bilal [80] => | titul = Hypericum species in the flora of Turkey [81] => | periodikum = Medicinal and Aromatic Plant Science and Biotechnology [82] => | rok = 2011 [83] => | číslo = 1 [84] => | url = http://www.globalsciencebooks.info/Online/GSBOnline/images/2011/MAPSB_5(SI1)/MAPSB_5(SI1)86-90o.pdf [85] => }} Ze Severní Ameriky je uváděno asi 52 druhů,{{Citace elektronické monografie [86] => | příjmení = Robson [87] => | jméno = Norman K.B. [88] => | titul = Flora of North America. Hypericum [89] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=116180 [90] => | jazyk = en [91] => }} z Latinské Ameriky asi 100 druhů,{{Citace monografie [92] => | příjmení = Smith [93] => | jméno = Nantan et al [94] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [95] => | vydavatel = Princeton University Press [96] => | místo = Princeton [97] => | rok = 2003 [98] => | isbn = 0691116946 [99] => | jazyk = en [100] => }} z Číny 64, V Asii má rozsáhlý areál druh ''Hypericum japonicum'', rozšířený od Indie a Číny po Japonsko a dále přes jihovýchodní Asii až po Austrálii a Nový Zéland, a také druh ''H. gramineum'', dosahující od Indie až na Novou Kaledonii. Tyto 2 druhy jsou jediné původní třezalky vyskytující se v Austrálii.{{Citace elektronické monografie [101] => | příjmení = Hassler [102] => | jméno = M. [103] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [104] => | url = http://www.catalogueoflife.org/ [105] => | datum vydání = 2016 [106] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [107] => | jazyk = en [108] => }} [109] => [110] => === Třezalky v Česku === [111] => V České republice roste celkem 8 druhů. V teplých oblastech je hojná [[třezalka tečkovaná]], v chladnějších polohách je běžnějším druhem [[třezalka skvrnitá]]. V nižších a středních polohách se dále roztroušeně vyskytuje [[třezalka horská]] a [[třezalka chlupatá]], rostoucí zejména ve světlých lesích a křoviskách, a [[třezalka čtyřkřídlá]], vyhledávající mokřady, mokré louky a prameniště. Poměrně zřídkavým druhem je [[třezalka rozprostřená]], vyznačující se poléhavou lodyhou. Roste na vlhkých místech na lesních cestách, březích rybníků či mokrých loukách. [[Třezalka ozdobná]] je vzácný druh, vázaný na stepní a lesostepní stanoviště teplých oblastí. [[Třezalka pěkná]] je v ČR kriticky ohrožený druh (kategorie C1) a v určité době byla považována za vyhynulou. Roste na světlinách jehličnatých a smíšených lesů na kyselých písčitých půdách. [112] => [113] => == Obsahové látky a účinek == [114] => Z látek obsažených v třezalkách je významný zejména [[hypericin]] a blízce příbuzné látky, jako je [[pseudohypericin]]. Chemicky se jedná o [[naftodiantron]]y, deriváty [[antrachinon]]u obsahující strukturu z 8 těsně spojených benzenových jader. Hypericin má červenou barvu. Látka má prokázané antivirotické účinky proti řadě virů a retrovirů včetně [[HIV]]. Je zodpovědná za [[fotosenzibilita|fotosenzibilující]] účinek (zvyšující citlivost pokožky vůči [[Ultrafialové záření|UV záření]]) a byla také v této souvislosti testována ohledně léčby rakoviny. Obsah hypericinu a pseudohypericinu v [[třezalka tečkovaná|třezalce tečkované]] je asi 0,12 %, zatímco v [[třezalka skvrnitá|třezalce skvrnité]] a [[třezalka čtyřkřídlá|třezalce čtyřkřídlé]] jen okolo 0,05 %. Zahradní druhy, jako [[třezalka bobulovitá]] nebo [[třezalka kalíškatá]], jej neobsahují vůbec. Nejvyšší obsah byl zjištěn u druhu ''[[Hypericum boissieri]]'' (0,51 %) z jihovýchodní Evropy.{{Citace periodika [115] => | příjmení = Kitanov [116] => | jméno = Gerassim M. [117] => | titul = Hypericin and pseudohypericin in some Hypericum species [118] => | periodikum = Biochemical Systematics and Ecology [119] => | rok = 2001 [120] => | číslo = 29 [121] => }} [122] => [123] => Látka způsobující sedativní účinky třezalky tečkované dlouho nebyla identifikována, v současné době je tento účinek připisován [[hyperforin]]u, složité látce ze skupiny [[floroglucinol]]ů. Bylo zjištěno, že tato látka ovlivňuje rovnováhu [[neurotransmiter]]ů v mozku, tím, že inhibuje jejich vstřebávání. Z dalších látek jsou v třezalce tečkované obsaženy silice, flavonoidy, xanthony, třísloviny aj.{{Citace elektronické monografie [124] => | příjmení = Vollmer [125] => | jméno = John J. [126] => | příjmení2 = Rosenson [127] => | jméno2 = Jon [128] => | titul = Chemistry of St. John’s wort: Hypericin and hyperforin [129] => | url = http://www2.ups.edu/faculty/bdasher/Chem361/Review_Articles_files/St.JohnsWort.pdf [130] => | vydavatel = Department of Chemistry, Mills College, Oakland [131] => | jazyk = en [132] => }} [133] => [134] => [135] => Hypericin 200.svg|Hypericin [136] => Pseudohypericin2DACS2.svg|Pseudohypericin [137] => Hyperforin3D.png|Hyperforin [138] => [139] => [140] => == Zástupci == [141] => {{Sloupce|2| [142] => * [[třezalka Arnoldova]] (''Hypericum'' x ''arnoldianum'', = ''H. galioides'' x ''lobocarpum'') [143] => * [[třezalka bobulovitá]] (''Hypericum androsaemum'') [144] => * [[třezalka čínská]] (''Hypericum chinense'') [145] => * [[třezalka čtyřkřídlá]] (''Hypericum tetrapterum'') [146] => * [[třezalka Hookerova]] (''Hypericum hookerianum'') [147] => * [[třezalka horská]] (''Hypericum montanum''), syn. třezalka chlumní [148] => * [[třezalka hustokvětá]] (''Hypericum densiflorum'') [149] => * [[třezalka chlupatá]] (''Hypericum hirsutum'') [150] => * [[třezalka jehličkovitá]] (''Hypericum coris'') [151] => * [[třezalka kalíškatá]] (''Hypericum calycinum'') [152] => * [[třezalka kanárská]] (''Hypericum canariense'') [153] => * [[třezalka koujtšenská]] (''Hypericum kouytchense'') [154] => * [[třezalka kozlí]] (''Hypericum hyrcinum'') [155] => * [[třezalka křížolistá]] (''Hypericum reflexum'') [156] => * [[třezalka libanonská]] (''Hypericum libanoticum'') [157] => * [[třezalka listnatá]] (''Hypericum frondosum'') [158] => * [[třezalka Moserova]] (''Hypericum'' x ''moserianum'', = ''H. calycinum'' x ''patulum'') [159] => * [[třezalka nepravá]] (''Hypericum'' x ''nothum'', = ''H. densiflorum'' x ''kalmianum'') [160] => * [[třezalka nevonná]] (''Hypericum'' x ''inodorum'', = ''H. androsaemum'' x ''hircinum'') [161] => * [[třezalka olympská]] (''Hypericum olympicum'') [162] => * [[třezalka ozdobná]] (''Hypericum elegans''), syn. třezalka sličná [163] => * [[třezalka pěkná]] (''Hypericum pulchrum'') [164] => * [[třezalka prorůstavá]] (''Hypericum prolificum'') [165] => * [[třezalka rozkladitá]] (''Hypericum patulum'') [166] => * [[třezalka rozprostřená]] (''Hypericum humifusum'') [167] => * [[třezalka skvrnitá]] (''Hypericum maculatum'') [168] => * [[třezalka srostlolistá]] (''Hypericum coadunatum'') [169] => * [[třezalka šicholistá]] (''Hypericum empetrifolium'') [170] => * [[třezalka tečkovaná]] (''Hypericum perforatum'') [171] => * [[třezalka tříkvětá]] (''Hypericum kalmianum'') [172] => * [[třezalka uralská]] (''Hypericum uralum'') [173] => * [[třezalka velkolistá]] (''Hypericum grandifolium'') [174] => * [[třezalka vousatá]] (''Hypericum barbatum'') [175] => * [[třezalka vysoká]] (''Hypericum elatum'') [176] => * [[třezalka žláznatá]] (''Hypericum glandulosum''){{Citace monografie [177] => | příjmení = Kubát [178] => | jméno = K. et al. [179] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [180] => | vydavatel = Academia [181] => | místo = Praha [182] => | rok = 2002 [183] => | isbn = 80-200-0836-5 [184] => }}{{Citace monografie [185] => | příjmení = Dostál [186] => | jméno = Josef [187] => | titul = Nová květena ČSSR [188] => | vydavatel = Academia [189] => | místo = Praha [190] => | rok = 1989 [191] => | id = 21-059-89 [192] => }}{{Citace monografie [193] => | příjmení = Koblížek [194] => | jméno = J. [195] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [196] => | vydání = 2 [197] => | vydavatel = Sursum [198] => | místo = Tišnov [199] => | rok = 2006 [200] => | isbn = 80-7323-117-4 [201] => }}{{Citace monografie [202] => | příjmení = Hieke [203] => | jméno = Karel [204] => | titul = Praktická dendrologie 1 [205] => | vydavatel = SZN [206] => | místo = Praha [207] => | rok = 1978 [208] => | id = 07-082-78 [209] => }}{{Citace monografie [210] => | příjmení = Zelený [211] => | jméno = Václav [212] => | titul = Rostliny Středozemí [213] => | vydavatel = Academia [214] => | místo = Praha [215] => | rok = 2005 [216] => | isbn = 80-200-1224-9 [217] => }}{{Citace monografie [218] => | příjmení = Schonfelder [219] => | jméno = Peter [220] => | příjmení2 = Schonfelder [221] => | jméno2 = Ingrid [222] => | titul = Květena Kanárských ostrovů [223] => | vydavatel = Academia [224] => | místo = Praha [225] => | rok = 2002 [226] => | isbn = 80-200-0998-1 [227] => }}{{Citace elektronické monografie [228] => | titul = Dendrologie online [229] => | url = http://databaze.dendrologie.cz/ [230] => }} [231] => }} [232] => [233] => == Význam == [234] => [[Soubor:Hypericum Hidcote kz1.jpg|náhled|Zahradní třezalka ''H.'' x ''hidcoteense'' 'Hidcote']] [235] => [[Třezalka tečkovaná]] je významná léčivá rostlina s dosti širokým uplatněním. Má hojivé, protizánětlivé, sedativní a antivirotické účinky, povzbuzuje látkovou výměnu a vylučování žluči. Ve fytoterapii se používá zejména k čištění krve, při depresích, léčení ekzémů a různých vnitřních orgánů. Zevně se používá při léčení ran, pohmožděnin apod. Užívá se ve formě nálevu z nati, tinktury nebo se maceruje v oleji a získává se tak červeně zbarvený třezalkový olej. Používá se též v [[homeopatie|homeopatii]] a je to známá magická rostlina. Rostlina způsobuje zvýšenou citlivost kůže vůči [[Ultrafialové záření|UV záření]]. Jiné druhy třezalek se nesbírají.{{Citace monografie [236] => | příjmení = Korbelář [237] => | jméno = Jaroslav [238] => | příjmení2 = Endris [239] => | jméno2 = Zdeněk [240] => | titul = Naše rostliny v lékařství [241] => | vydavatel = Avicenum [242] => | místo = Praha [243] => | rok = 1970 [244] => }}{{Citace monografie [245] => | příjmení = Janča [246] => | jméno = Jiří [247] => | příjmení2 = Zentrich [248] => | jméno2 = Josef A. [249] => | titul = Herbář léčivých rostlin 5. díl [250] => | vydavatel = Eminent [251] => | místo = Praha [252] => | rok = 1997 [253] => | isbn = 80-85876-32-9 [254] => }} [255] => [256] => Některé nápadně kvetoucí druhy z mírného pásu jsou pěstovány jako okrasné rostliny. [[Třezalka kalíškatá]] vyniká velkými květy s množstvím tyčinek. Vyhovují jí stinná a polostinná stanoviště. Ještě větší květy o průměru až 7 cm má kultivar 'Hidcote', vypěstovaný zkřížením třezalky kalíškaté s ''H. cyathiflorum'' 'Gold Cup'. [[Třezalka olympská]] naopak vyžaduje výslunné stanoviště a pěstuje se i jako skalnička. [[Třezalka bobulovitá]] a její kříženec [[třezalka nevonná]] jsou ozdobné také svými plody. [257] => [258] => [259] => Hypericum perforatum oil extraction HC1.JPG|Extrakce třezalkového oleje [260] => Johanniskraut rose of sharon.jpg|Třezalka kalíškatá (''Hypericum calycinum'') [261] => Tutsan (Androseum hypericum) - geograph.org.uk - 885693.jpg|Třezalka nevonná (''H.'' x ''inodorum'') s plody [262] => Hypericum olympicum 1.jpg|Třezalka olympská (''H. olympicum'') [263] => [264] => [265] => == Pěstování a množení == [266] => Většina pěstovaných druhů prospívá ve vlhčích a spíše kyselejších půdách na světlém až polostinném stanovišti. Vhodné je teplé a chráněné stanoviště a zimní přikrývka. Vysazují se do skupin nebo jako solitéry či předsadba keřů. Vyšší druhy, jako je třezalka kalíškatá nebo ''Hypericum henryi'', lze použít i jako nízký živý plot. Některé druhy se pěstují i jako půdopokryvné rostliny, jiné mají vzrůst spíše keřovitý. Množí se na jaře výsevem drobných semen na povrch prosáté vřesovky, řízkováním nebo dělením. Řízky lze odebírat buď zelené od června do srpna nebo vyzrálé až do listopadu.{{Citace monografie [267] => | příjmení = Walter [268] => | jméno = Karel [269] => | titul = Rozmnožování okrasných stromů a keřů [270] => | vydavatel = Brázda [271] => | místo = Praha [272] => | rok = 2001 [273] => | isbn = 80-209-0268-6 [274] => }} [275] => [276] => == Reference == [277] => [278] => [279] => == Externí odkazy == [280] => * {{Commonscat}} [281] => * {{Commons|Hypericum}} [282] => * {{Wikidruhy|taxon=Hypericum}} [283] => * [http://hypericum.myspecies.info/taxonomy/term/484 Nomenklatura rodu a popisy všech druhů (anglicky)] [284] => * [http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=365 Třezalky na dendrologie.cz] [285] => [286] => {{Taxonbar|from=Q156935}} [287] => {{Autoritní data}} [288] => [289] => {{Portály|Rostliny}} [290] => [291] => [[Kategorie:Třezalkovité]] [292] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [293] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [294] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [295] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [296] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [297] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [298] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [299] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [300] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [301] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [302] => [[Kategorie:Flóra Nového Zélandu]] [303] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [304] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [305] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [306] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [307] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [308] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [309] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [310] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [311] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [312] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [313] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [314] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [315] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [316] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [317] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [318] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [319] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [320] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [321] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [322] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [323] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [324] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [325] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [326] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [327] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [328] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [329] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [330] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [331] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [332] => [[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] [333] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [334] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [335] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [336] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [337] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [338] => [[Kategorie:Okrasné trvalky]] [339] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [340] => [[Kategorie:Skalničky]] [] => )
good wiki

Třezalka

Třezalka (Hypericum) je rod rostlin z čeledi třezalkovité. Jsou to byliny i dřeviny s jednoduchými listy a pravidelnými žlutými květy s množstvím tyčinek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'třezalka skvrnitá','třezalka tečkovaná','třezalka kalíškatá','třezalka bobulovitá','třezalka čtyřkřídlá','třezalka horská','hypericin','Ultrafialové záření','třezalkovité','třezalka rozprostřená','hyperforin','třezalka olympská'

Třezalkovité