Array ( [0] => 15520334 [id] => 15520334 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Třešně [uri] => Třešně [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=ovoci|druhý=vesnici na Písecku|rozlišovač=Záhoří}} [1] => {{Možná hledáte|jiné=[[Třešeň ptačí|Třešeň]] (strom nebo keř z rodu ''Prunus'')}} [2] => [[Soubor:Traverse cherries.jpg|náhled|Jednotlivé [[Kultivar|odrůdy]] třešní se odlišují barvou a velikostí.]] [3] => '''Třešně''' jsou druh [[ovoce]], které se řadí mezi [[peckoviny]]. Jde o [[Plod (botanika)|plod]] některých [[Dřevina|dřevin]] z rodu [[slivoň]] (''Prunus'') Je to měkký kulovitý plod ([[peckovice]]), který má uvnitř, zpravidla uprostřed, [[Pecka|pecku]]. Okolo ní je sladká [[Dužnina (rostliny)|dužnina]], jejíž barva může být v závislosti na odrůdě od žlutavě bílé až narůžovělé přes různé odstíny červené až po fialově hnědou nebo černou, může být jednobarevná nebo s žilkami jiné barvy.{{Citace elektronického periodika [4] => | příjmení1 = Jan [5] => | jméno1 = Tomáš [6] => | titul = Jak vybrat a pěstovat třešně, čím se liší odrůdy chrupek a srdcovek [7] => | periodikum = iZahrádkář.cz [8] => | vydavatel = Český zahrádkářský svaz [9] => | datum_vydání = 12. 3. 2021 [10] => | url = https://izahradkar.cz/zahrada/ovoce/peckoviny/vybrat-pestovat-tresne-cim-se-lisi-odrudy-chrupek-srdcovek/ [11] => | datum_přístupu = 2023-10-18 [12] => }}{{Citace elektronického periodika [13] => | titul = Popisy odrůd - Třešně [14] => | periodikum = sempra.cz [15] => | vydavatel = SEMPRA PRAHA [16] => | url = http://www.sempra.cz/odrudy/ovoce/popisy/tresen.htm [17] => | datum_přístupu = 2023-10-18 [18] => }} Dužnina obsahuje vysoký podíl [[Voda|vody]] a je ohraničená [[Slupka|slupkou]]. [[Zralost|Zralý]] plod má slupku nejčastěji červenou až tmavě rudou, některé odrůdy mají slupku převážně žlutou jen s červeným líčkem, případně s červeným mramorováním, nebo naopak velmi tmavou až fialově hnědou nebo černou. Průměr plodu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 1 až 2 cm. Nezralý plod je zelený. [19] => [20] => Třešně jsou kulového, srdcovitého nebo mírně zploštělého tvaru se slabou rýhou na jedné straně a ve spodní části s malým hrotitým výběžkem. Dužnina je tvořena více než z 80 % vodou, dále [[Ovocný cukr|ovocnými cukry]] a je bohatým zdrojem jak [[minerál]]ů tak i [[vitamín]]ů. Tmavší druhy třešní jsou bohatým zdrojem [[hořčík]]u, [[železo|železa]], [[Jod|jódu]], [[fosfor]]u, [[zinek|zinku]], [[vápník]]u, [[draslík]]u a [[křemík]]u. [21] => {{Citace elektronické monografie| příjmení = [22] => | jméno = [23] => | odkaz na autora = [24] => | titul = [25] => Ovoce na dlani - Třešně| url = [26] => http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/strava/ovoce/tresne.htm| datum vydání = [27] => | datum aktualizace = [28] => | datum přístupu = [29] => 2008-3-9| vydavatel = [30] => KOST SOFR| místo = [31] => | jazyk = [32] => česky| url archivu = [33] => https://web.archive.org/web/20071212214411/http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/strava/ovoce/tresne.htm| datum archivace = [34] => 2007-12-12| nedostupné = [35] => ano}} [36] => {{Citace elektronické monografie [37] => | příjmení = Konvalinková [38] => | jméno = Jana [39] => | odkaz na autora = Jana Konvalinková [40] => | titul = Vareni.cz - Třešně [41] => | url = http://www.vareni.cz/trendy/tresne/ [42] => | datum vydání = [43] => | datum aktualizace = [44] => | datum přístupu = 2008-3-9 [45] => | vydavatel = [46] => | místo = [47] => | jazyk = česky [48] => }} Z vitamínů obsahují ve významné míře [[vitamín A]] či [[betakaroten]], [[vitamín P]],{{Citace elektronické monografie [49] => | příjmení = [50] => | jméno = [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Přírodní zdroje vitamínů [53] => | url = http://vitaminy.doktorka.cz/prirodni-zdroje-vitaminu/ [54] => | datum vydání = [55] => | datum aktualizace = [56] => | datum přístupu = 2008-3-9 [57] => | vydavatel = doktorka.cz [58] => | místo = [59] => | jazyk = česky [60] => }} [[vitamín C]], [[vitamín E]], [[B-komplex|vitamín B]]. [61] => __TOC__ [62] => Třešně mají blahodárný vliv na lidský organismus, jelikož pomáhají čistit [[krev]], [[játra]] a [[Ledvina|ledviny]]. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a [[moč]]i. Novější studie naznačují, že konzumace třešní má blahodárný vliv na léčení [[diabetes mellitus|cukrovky]] pomocí barviva [[antokyan]], které v laboratorních testech podporovalo produkci [[Inzulin|inzulínu]], a současně fungují i jako [[antioxidant]]y.{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = [64] => | jméno = [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Třešně mohou pomoci léčit cukrovku [67] => | url = http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/tresne-mohou-pomoci-lecit/ [68] => | datum vydání = [69] => | datum aktualizace = [70] => | datum přístupu = 2008-3-9 [71] => | vydavatel = Plus [72] => | místo = [73] => | jazyk = česky [74] => }} Díky vysokému obsahu [[Jod|jódu]] mají příznivý vliv na problémy se [[štítná žláza|štítnou žlázou]] a bolestmi [[páteř]]e. Díky vysokému podílu [[vápník]]u jsou také dobrým zdrojem pro růst [[kost]]í a [[zub]]ů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům [[zánět]]ů, [[paradontóza|parodontóze]] a [[artritida|artritidě]]. [75] => [76] => Jsou vhodným [[dieta|dietním]] jídlem, jelikož podporují vylučování a tedy jsou doporučovány pro [[hubnutí]]. [77] => [78] => == Název == [79] => Třešně (slov. a rus. ''čerešňa'', něm. ''Kirsche'', ang. ''cherry'', fran. ''cerise'') pochází z [[praslovanština|praslovanského]] ''čerš[ň]a'', a to z latinského ''cerasus'', které opět vzniklo z íránsko-tureckého ''keras'' (podle města ''[[Giresun|Kérason]]''). [80] => [81] => == Historie == [82] => [[Soubor:Prunus blossoms.JPG|náhled|vlevo|Květenství třešně]] [83] => [[Soubor:Cherry Stella444.jpg|náhled|vpravo|Třešně]] [84] => Plané třešně čili ptáčnice jsou patrně evropského původu a pecky se nacházejí po celé Evropě v archeologických vrstvách od [[doba bronzová|doby bronzové]]. Tyto nálezy vyvrátily chybné a dosud tradované tvrzení římského přírodovědce [[Plinius starší|Plinia]], podle něhož je z [[Malá Asie|Malé Asie]] do Evropy přivezl římský vojevůdce [[Lucullus]] v 1. století př. n. l. Někteří vědci se ovšem domnívají, že Pliniův údaj se netýká plané třešně, nýbrž už šlechtěných [[kultivar]]ů. Na území [[Česko|Česka]] je pěstování třešní prvně doloženo ve 12. století.{{Citace elektronické monografie [85] => | příjmení = [86] => | jméno = [87] => | odkaz na autora = [88] => | titul = TŘEŠNĚ A VIŠNĚ [89] => | url = http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/tresne-a-visne [90] => | datum vydání = [91] => | datum aktualizace = [92] => | datum přístupu = 2008-3-9 [93] => | vydavatel = Abeceda Zdraví s.r.o [94] => | místo = [95] => | jazyk = česky [96] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080323144136/http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/tresne-a-visne [97] => | datum archivace = 2008-03-23 [98] => | nedostupné = ano [99] => }} [100] => [101] => === Pěstování === [102] => [[Soubor:Cherries summerland.jpg|náhled|Třešně na stromě během zrání]] [103] => [[Soubor:Cherries (USDA OPC).jpg|náhled|vlevo|Natrhané třešně]] [104] => Třešně patří do široké skupiny stromů a keřů (blumy, slivoně, špendlíky, švestky, višně atd.), které se mezi sebou snadno kříží a vědci je proto dnes řadí do jediného rodu ''Prunus''. Mnohé z nich se po staletí pěstují a šlechtí, takže v současnosti se nabízí hodně přes tisíc různých kultivarů (třešní, [[Višeň obecná|višní]] a sladkovišní) v široké škále barev od žluté, červené, růžové až po tmavě rudé a černočervené druhy, které se liší i [[chuť|chutí]] a dalšími vlastnostmi. [105] => [106] => === Vývoj plodu === [107] => Třešně vzniká z bílého až narůžovělého květu, jehož semeník se po odkvetení zvětšuje a objevuje se malá zelená peckovice, která postupně roste. Během zrání dochází ke změně barvy. Plod začíná pomalu žloutnout a v době uzrálosti červenat až rudnout. Během zrání jsou plody často napadány ptáky ([[Špaček obecný|špačky]]), kteří je konzumují. Dalším škůdcem je [[hmyz]], který do třešní klade [[vajíčko|vajíčka]] a způsobuje [[červ]]ivost plodů. [108] => [109] => === Druhy === [110] => [111] => ==== Třešeň ptačí tmavá ==== [112] => Lidově zvaná ''ptáčnice'' je druh třešně, která má velmi malé a ve zralosti černé plody příjemné aromatické chuti. [113] => [114] => [115] => ==== Třešeň srdcovka ==== [116] => Oproti ostatním druhům má měkkou a šťavnatou dužninu. Hlavní odrůdy jsou: [117] => [118] => '''''Rivan''''' – Plod je středně velký až menší, srdčitý, souměrný se středně tlustou, lesklou slupkou tmavě červené barvy. Dužnina je tmavě červená se světlejšími žilkami, jemná, měkká, navinulé aromatické chuti. Plody zrají v 1. třešňovém týdnu (začátek června). Plodnost je středně brzká, střední až velká, pravidelná. [119] => [120] => '''Karešova''' – Plod je středně velký až velký, srdčitého tvaru se slupkou lesklou, tenkou, tmavě červenou, posetou drobnými světlými tečkami. Dužnina je měkká, tmavě červená, sladce navinulé a příjemně aromatické chuti. Plody zrají ve 2. třešňovém týdnu (polovina června). Plodnost je časná, velká a pravidelná. [121] => [122] => '''Kaštánka''' – Plod je středně velký až menší, široce kulovitý, z boku mírně zploštělý. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená s prosvítajícími světlými tečkami. Dužnina je řídká, měkčí, tmavě červená, šťavnatá, navinule sladké chuti. Plody zrají ve 2. třešňovém týdnu (polovina června). Plodnost je časná, velká a pravidelná. [123] => [124] => ==== Třešeň chrupka ==== [125] => Má pevnou dužninu a žlutočervenou, červenou až temně červenou barvu, velká je asi 2 centimetry. Plody mají výraznou chuť a často se i zavařují. Dělí se na chrupky a polochrupky. Zrají většinou od 4. třešňového týdne do 6., jsou tedy napadány [[vrtule třešňová|vrtulí třešňovou]]. Hlavní odrůdy jsou ''Kordia, Burlat, Granát, Napoleonova, Sam, Vanda, Van''. [126] => [127] => ==== Mareše ==== [128] => Druh původem z Dalmácie, který je typický pro svoji hořkou chuť a malé červenočerné plody. Jsou využívány pro přípravu alkoholického nápoje [[maraskino]]. [129] => [130] => == Konzumace == [131] => [[Soubor:Kriek Beer.jpg|náhled|[[Třešňové pivo]] Kriek]] [132] => Třešně se nejčastěji jedí za syrova, bez úpravy. V kuchyni se používají na [[ovocné knedlíky]] nebo koláče a mimo to se také zavařují do [[kompot]]ů, či se zmrazují pro pozdější využití. Dají se i tepelně zpracovávat na pokrmy, pro [[pečení]] či do [[marmeláda|marmelád]]. Zvlášť oblíbený je višňový [[džem]]. V Česku je nejznámějším pečivem třešňová [[bublanina]]. Třešně se používají se i jako dekorační prvek u [[dort]]ů. Jelikož podléhají rychlému kažení, je potřeba jejich rychlá konzumace. Případné skladování by mělo být v chladném a tmavém prostředí a jen po krátkou dobu. [133] => [134] => Třešně se využívají pro výrobu jak nealkoholických (např. ''Cherry Cola'', ovocné šťávy atd.), tak i alkoholických nápojů ([[pivo]], [[likér]]y) a [[destilát]]ů v širokém zastoupení. [135] => [136] => === Další využití === [137] => Načervenalé a tvrdé třešňové dřevo, zejména dřevo planých třešní, je cenný materiál, užívaný k výrobě dýh i masivního luxusního nábytku, hudebních nástrojů a podobně. Plody jsou využívány i v [[kosmetika|kosmetice]], jelikož mají schopnost dehydrovat [[buňka|buňky]] a zpomalovat stárnutí pokožky. [138] => [139] => V některých případech se dají využívat i pecky z třešní, jež po vysušení a umístění do pytlíku fungují jako absorbent a emitor [[teplo|tepla]]. [140] => [141] => == Některé odrůdy == [142] => * Rychlice německá [143] => * Rivan [144] => * Burlat [145] => * Napoleonova [146] => * Stella [147] => * Libějovická raná [148] => * Regina [149] => * Lapins [150] => * Karešova [151] => * Kaštánka [152] => [153] => == Průměrný obsah látek a minerálů == [154] => Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových třešních.McCance a Widdowson´s:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, {{ISBN|978-0-85404-428-3}} [155] => [156] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [157] => [158] => ! Složka [159] => ! Jednotka [160] => ! Průměrný obsah [161] => ! Prvek (mg/100 g) [162] => ! Průměrný obsah [163] => ! Složka (mg/100g) [164] => ! Průměrný obsah [165] => |- [166] => |voda||g/100 g||82,8||Na||1||vitamin C||11 [167] => |- [168] => |bílkoviny||g/100 g|| 0,9||K||210||vitamin D||0 [169] => |- [170] => |tuky||g/100 g|| 0,1||Ca||13||vitamin E||0,13 [171] => |- [172] => |cukry||g/100 g||11,5||Mg||10||vitamin B6||0,05 [173] => |- [174] => |celk. dusík||g/100 g|| 0,14||P||21||vitamin B12||0 [175] => |- [176] => |vláknina||g/100 g|| 0,9||Fe||0,2||karoten||0,025 [177] => |- [178] => |mastné kyseliny||g/100 g|| stopy||Cu||0,07||thiamin||0,03 [179] => |- [180] => |cholesterol||g/100 g|| 0||Zn||0,1||riboflavin||0,03 [181] => |- [182] => |energie||kJ/100 g|| 203||Mn||0,1||niacin||0,2 [183] => |} [184] => [185] => == Třešně v kultuře == [186] => Třešně jsou hojně rozšířeny a konzumovány, což se projevuje i v jejich častém výskytu v kultuře, ať už jako potraviny k jídlu, tak jako častý námět. Například [[Waldemar Matuška]] je využívá jako ústřední motiv svojí písně ''[[Jó, třešně zrály]]'', či se objevují v názvu filmu ''[[Buldoci a třešně]]''. Třešně jsou od roku 1990 symbolem [[Komunistická strana Čech a Moravy|Komunistické strany Čech a Moravy]], která je využívá ve svém logu.{{Citace elektronické monografie| 1 = [187] => | titul = [188] => KSČM - Loga a plakáty| url = [189] => http://volby.kscm.cz/photogalery.asp?tot0=38&pgf0=12&category=&thema=3391| datum vydání = [190] => | datum přístupu = [191] => 2008-3-9| vydavatel = [192] => | místo = [193] => | jazyk = [194] => česky}}{{Nedostupný zdroj}} [195] => [196] => == Odkazy == [197] => [198] => === Reference === [199] => [200] => [201] => === Literatura === [202] => * {{Citace monografie [203] => | příjmení = Říha [204] => | jméno = Jan [205] => | odkaz na autora = Jan Říha (pomolog) [206] => | rok = 1915 [207] => | titul = České ovoce : Díl II. Třešně, višně, slívy a švestky [208] => | vydavatel = Ovocnický spolek pro království České [209] => | místo = Praha [210] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0cf23d70-2c2d-11e4-8f64-005056827e52 [211] => | počet stran = 251 [212] => | kapitola = Třešně a višně [213] => | typ kapitoly = - kapitola [214] => | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:386c1550-50ce-11e4-b90d-5ef3fc9bb22f [215] => | strany = 1–116 [216] => }} [217] => [218] => === Externí odkazy === [219] => * {{Wikislovník|heslo=třešeň}} [220] => * {{Commonscat|Cherries}} [221] => * [https://web.archive.org/web/20080422075439/http://www.2zskolin.cz/stromy/08/tresen.html Podrobný popis některých druhů třešní] [222] => * [http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2064280 Čerstvé třešně na vánočním stole ohrožují klima] [223] => [224] => {{Ovoce}} [225] => {{Autoritní data}} [226] => [227] => [[Kategorie:Ovoce]] [] => )
good wiki

Třešně

odrůdy třešní se odlišují barvou a velikostí. Třešně jsou druh ovoce, které se řadí mezi peckoviny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jod','vápník','slivoň','fosfor','peckovice','kultivar','antokyan','štítná žláza','moč','játra','křemík','B-komplex'

Antokyan

B-komplex

Fosfor

Játra

Játra jsou životně důležitým orgánem lidského těla, který plní mnoho důležitých funkcí.

Jod

Křemík

Křemík je chemický prvek s označením Si a atomovým číslem 14 v periodické tabulce.

Kultivar

Moč

Peckovice

Slivoň

Vápník