Array ( [0] => 14703233 [id] => 14703233 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Urbanismus [uri] => Urbanismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Curitiba Centro.jpg|náhled|Curitiba]] [1] => '''Urbanismus''' je disciplína, jejímž cílem je [[Výzkum a vývoj|zkoumat a plánovat]] [[vytvořené prostředí]] za účelem rozvoje [[sídelní útvar|sídelních útvarů]] ([[město|měst]], [[vesnice|vesnic]]) ve [[Společnost|společensky]] funkční a [[Udržitelnost|udržitelné celky]]. Urbanistické projektování navrhuje uspořádání sídel, jejich částí a navazujících částí krajiny a navazuje tak na [[architektura|architekturu]], popřípadě [[krajinná architektura|krajinnou architekturu]]. Ve střední, jižní a východní Evropě se pod termín urbanismus zpravidla zahrnuje i plánování sídel, které je složkou územního plánování. Od 20. století je urbanismus rovněž komponentem disciplíny [[urbanistická sociologie]] (nauka o urbánním životě a kultuře).Urbanistická čítanka: vybrané texty urbanistické literatury XX. století. Praha: Česká komora architektů, 2000. {{ISBN|80-902735-3-X}}. Urbanistická sociologie se zabývá hranicí mezi kulturou a přírodou. Ta by měla být vedena tak, aby byla pro společnost co nejvíce efektivní. Kvůli rozvoji vědy a techniky se rozšiřuje možnost působení a dochází často k upřednostňování panství kultury před přírodou.{{Citace monografie [2] => | příjmení = 1925- [3] => | jméno = Bauman, Zygmunt, [4] => | příjmení2 = [5] => | jméno2 = [6] => | titul = Myslet sociologicky : netradiční uvedení do sociologie [7] => | oclc = 614289289 [8] => | vydání = 2. vyd [9] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství (SLON) [10] => | místo = Praha [11] => | rok = [12] => | počet stran = 239 [13] => | strany = str. 156-157 [14] => | isbn = 9788074190261 [15] => }} [16] => [17] => [[Územní plánování]] se zabývá plánováním a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o směřování k optimálnímu vývoji sídelních struktur, harmonickému uspořádání území, udržení [[Ekologická rovnováha|ekologické rovnováhy]] a ochraně [[kulturní dědictví|kulturního dědictví]] s cílem zajištění udržitelného rozvoje území v environmentálním, sociálním a hospodářském ohledu. Je zde zásadní rozdíl mezi utvářením a rozvíjením velkého města, malého města či vesnice. To se primárně odvíjí již od [[Sociologie města|sociologie]], konkrétně od rozdílů mezi obyvatelstvem venkova a města. [18] => {{Citace elektronické monografie [19] => | příjmení = Janák [20] => | jméno = Dušan [21] => | titul = I. A. Bláha a počátky sociologie města u nás [22] => | url = http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080305105528.pdf [23] => | vydavatel = [24] => | místo = [25] => | datum vydání = [26] => | datum přístupu = 28.11.2017 [27] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201031631/http://socstudia.fss.muni.cz/dokumenty/080305105528.pdf [28] => | datum archivace = 2017-12-01 [29] => | nedostupné = ano [30] => }} [31] => [32] => [33] => Město můžeme z pohledu sociologie definovat jako lidské sídlo, která má vysokou míru zalidnění a fungující dělbu práce, která dokáže zajistit poskytování služeb pro většinu populace.{{Citace monografie [34] => | příjmení = 1965- [35] => | jméno = Jandourek, Jan, [36] => | příjmení2 = [37] => | jméno2 = [38] => | titul = Slovník sociologických pojmů : 610 hesel [39] => | oclc = 806198632 [40] => | vydání = Vyd. 1 [41] => | vydavatel = Grada [42] => | místo = Praha [43] => | rok = [44] => | počet stran = 258 [45] => | strany = str. 243 [46] => | isbn = 9788024736792 [47] => }} [[Městské inženýrství]] se zabývá urbanismem a územním plánováním, veřejnou infrastrukturou, městskými stavbami pro bydlení, občanskou vybaveností včetně staveb pro administrativu, zdravotnictví, kulturu a sport, průmyslovým stavitelstvím, stavební ekonomikou, moderním řízením atd. [48] => [49] => Urbanismus v Česku se za posledních pár desetiletí značně vyvinul. Je zde sice návaznost na vývoj měst v období [[Československá socialistická republika|socialismu]], avšak můžeme zde pozorovat od této doby velký pokrok. Svědčí o tom například počet dokončených bytů v Praze před [[Sametová revoluce|rokem 1989]] a nyní. Počet značně klesl, a to z toho důvodu, že už se o nových velkých zástavbách vede mnohem náročnější debata.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Ouředníček [51] => | jméno = Martin [52] => | příjmení2 = Jíchová [53] => | jméno2 = Jana [54] => | titul = Sociální prostředí Prahy: město na prahu 21. století [55] => | vydání = [56] => | vydavatel = Academia [57] => | místo = Praha [58] => | rok = 2017 [59] => | počet stran = [60] => | strany = str. 15 [61] => | isbn = 978-80-200-2729-0 [62] => }} [63] => [64] => == Koncepty == [65] => [66] => === Chicagská škola === [67] => [[Chicagská škola (sociologie)|Chicagská škola]] je označení myšlenkového proudu v sociologii a spadají do ní autoři, kteří působili mezi 20. a 40. lety 20. století na půdě Chicagské univerzity. Mezi nejvýznamnější představitele patří [[Robert Ezra Park]], [[Ernest Burgess]] a [[Louis Wirth]]. Jejich názory se na dlouhou dobu staly základem teorie a výzkumu pro sociologii města. Nejvýznamnější koncepce vyvinuté Chicagskou školou pro urbanismus jsou "Ekologický přístup k analýze měst" a "Urbanismus jako způsob života".Giddens, Anthony (1999). Sociologie. Praha: Argo, {{ISBN|80-7203-124-4}} [68] => [69] => [[Ekologie měst]] je koncepce založená na termínu [[ekologie]], což je studium adaptace rostlin a živočichů na okolní prostředí. Její autorem je jeden z průkopníků americké sociologie Robert Ezra Park. Koncept vychází z předpokladu, že v přírodě jsou organismy systematicky rozmístěny v terénu tak, aby byla rovnováha mezi jednotlivými druhy, a aplikuje tuhle myšlenku na městské prostředí. Města nerostou náhodně, ale reagují na okolní prostředí (bývají stavěna podél řek, na nížinách, na křižovatkách obchodních cest atd.). [70] => [71] => Osidlování území a pohyb neboli přesun obyvatel ve městě a jeho aglomeraci podléhá podobným zákonitostem, které lze nalézt v přírodě. Jedná se hlavně o [[Kompetice|kompetici]], [[Invaze (ekologie)|invazi]] a [[Sukcese (ekologie)|sukcesi]], které lze pozorovat na pohybu skupin obyvatel ve městě zapříčiněném soutěží o omezené zdroje (půdu). Například na počátku růstu města se obyvatelé snaží soustřeďovat kolem průmyslu (zdroj práce) a vytvářejí prostředí, které se časem stává stále přitažlivějším, a pak vzniká soutěž (kompetice) o jeho získání. [72] => [73] => Limity tohoto konceptu spočívají ve faktu, že nebere do úvahy význam záměrného projektování a [[Územní plánování|plánování měst]], což má za následek, že vyvinutý model uspořádání v praxi často nefunguje. [74] => [75] => Urbanismus jako způsob života, teorie, jejímž autorem je Louis Wirth, se snaží popsat urbanismus jako formu sociální existence. Ve své koncepci městského člověka vycházel z předpokladů, že město je relativně velké, husté uskupení heterogenního obyvatelstva. Tvrdí, že lidé ve městě vstupují do interakce jen za určitým konkrétním cílem (chladná [[racionalizace]] lidských vztahů). Spolu s vysokou [[mobilita|mobilitou]] lidí ve městě to způsobuje slabší pouto mezi obyvateli města v porovnání s venkovem. [[Sociální role]] jedinců jsou podle Wirtha izolované a často i protichůdného charakteru. To všechno má za následek, že u člověka ve městě převažuje soutěživost nad kooperací (jedinec vykořisťuje druhé ve svůj prospěch). Wirthův závěr byl, že tyto charakteristiky městského člověka tvoří podhoubí pro [[Sociální patologie|sociálně-patologické jevy]] (kriminalita, rozvrat rodin atd.) Wirth, Louis. (1938).“Urbanism as a Way of Life: The City and Contemporary Civilization”. American Journal of Sociology 44:1–24 [76] => [77] => Názory Louise Wirtha se setkaly s chválou i kritikou. Kritici uznávají, že aktivity městského člověka mají výrazně neosobní povahu, ale již od 60. let mezi sociology spíše převažuje názor, že městská anonymita a neosobní interakce není tak děsivá, jak ji Wirth popisoval, a argumentují, že na člověka působí kromě samotného faktu života ve městě mnoho dalších faktorů. [78] => [79] => === Teorie založené na síťové teorii === [80] => Francouzský urbanista [[Gabriel Dupuy]] aplikoval [[teorie sítí|teorii sítí]] na urbanismus a tvrdí, že jediným dominantním charakterem moderního urbanismu je jeho síťový charakter, na rozdíl od odděleného pojetí prostoru (zónování).Dupuy, Gabriel. (2008). Urban Networks – Network Urbanism. Amsterdam: Techne P [81] => [82] => [[Manuel Castells]] navrhl, že v rámci [[společnost sítí|společnosti sítí]], „prémiová“ síť infrastruktury (vysokorychlostní telekomunikace, „[[Chytrá dálnice|chytré“ dálnice]], globální sítě aerolinek) selektivně propojuje nejvíc zvýhodněných uživatelů a místa a vynechává ostatní.Graham, Stephen, and Marvin, Simon. (2001). Splintering Urbanism : Networked Infrastructures, Technological Mobilities and the Urban Condition. London, UK: Routledge [83] => [84] => === Nový urbanismus a taktický urbanismus === [85] => Od konce 20. století se urbanismus inspiruje tradičními metodami růstu měst ([[nový urbanismus]]) a otevírá prostor iniciativám zdola, od samotných obyvatel města ([[taktický urbanismus]]). [86] => [87] => == Trendy v urbanismu == [88] => [89] => === Suburbanizace === [90] => Vrchol [[suburbanizace]] probíhal ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] v 50. a 60. letech 20. století. V průběhu této doby se předměstské oblasti rozrostly o 48 %, zatímco centra měst se zvětšila o pouhých 10 %. Na předměstí se stěhovaly téměř výhradně bělošské rodiny, jejichž hlavním motivem bylo vyhledávání čistě bělošských škol pro svoje děti – v centrech měst se prosazovalo rasové míšení. V současnosti není dělicím prvkem mezi centrem a předměstím rasa, ale třída. Bohatší lidé hledají lepší bydlení a školy a odcházejí proto z problematických městských center. Podobný trend [[suburbanizace]] probíhal ve [[Spojené království|Velké Británii]] v okolí [[Londýn]]a v mezidobí obou světových válek. [[Suburbanizace]] byla úzce spjata s budováním metra a další dopravní infrastruktury. [91] => [92] => ==== Úpadek vnitřních částí velkoměst ==== [93] => Společně s růstem předměstí ve Spojených státech probíhal úpadek městských center. Stěhování skupin obyvatel s vysokými příjmy na periferie snížilo daňové výnosy vnitřních městských částí. V centrech měst tak často chybí příjmy, neboť většina obyvatel je nízkopříjmová. Skutečnost ještě zhoršuje špatný stav budov, růst zločinnosti a vysoká [[nezaměstnanost]]. To ještě víc motivuje obyvatele, aby se z center stěhovali, čímž dále přispívají k jejich úpadku. [94] => [95] => === Revitalizace měst a gentrifikace === [96] => O řešení problémů center měst usilují i místní vlády. Zavádějí se různá celostátní i lokální opatření, často jde o granty pro vlastníky problematických domů, které by měly financovat jejich opravu, snaha je ale i o zapojení soukromého sektoru pomocí [[Daňové pobídky|daňových pobídek]] pro potenciální podnikatele. Jde ale o velmi složité a často neefektivní řešení. [97] => [98] => Na začátku 21. století lze sledovat v Evropě i Spojených státech stále se rozvíjející trend [[gentrifikace]]. Jde o komplexní [[Renovace|renovaci]] zchátralých čtvrtí pro vysokopříjmové obyvatele, která probíhá současně se zajištěním adekvátních služeb jako jsou například obchody a restaurace. Gentrifikace tak zvyšuje hodnotu daného místa, často však donutí původní obyvatele k vystěhování, neboť si nemohou dovolit vysoké nájmy, drahé školné apod. [99] => [100] => == V umění == [101] => Urbanismus je například tématem hry [[Václav Havel|Václava Havla]] ''[[Asanace (divadelní hra)|Asanace]]''. [102] => [103] => == Reference == [104] => [105] => [106] => == Literatura == [107] => * BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). {{ISBN|978-80-7419-026-1}} [108] => * GEURTSEN, Rein. ''Historie evropského urbanismu z nizozemské perspektivy.'' Praha : Fakulta architektury ČVUT v Praze, 2009. {{ISBN|978-80-01-04470-4}} [109] => * GIDDENS, Anthony, SUTTON, Philip W., ed. ''Sociologie: Aktualizované a rozšířené vydání revidované Philipem W. Suttonem''. Praha: Argo, 2013. {{ISBN|978-802-5708-071}} [110] => * {{Citace monografie | příjmení = Hrůza | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Hrůza | titul = Svět měst | url = | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2014 | počet stran = 712 | isbn = 978-80-200-1808-3 | jazyk = }} [111] => * JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Praha: Grada, 2012. {{ISBN|978-80-247-3679-2}} [112] => * [[Karel Maier|MAIER, Karel]] (ed.). ''Urbanistická čítanka I.'' Praha : Česká komora architektů, 2000. {{ISBN|978-80-9027-353-5}} [113] => * [[Karel Maier|MAIER, Karel]] (ed.). ''Urbanistická čítanka II.'' Praha : Česká komora architektů, 2003. {{ISBN|80-902735-8-0}} [114] => * OUŘEDNÍČEK, Martin a Jana JÍCHOVÁ, ed. Sociální prostředí Prahy: město na prahu 21. století. Praha: Academia, 2017. {{ISBN|978-80-200-2729-0}} [115] => [116] => == Související články == [117] => * [[Geografie sídel]] [118] => [119] => == Externí odkazy == [120] => * {{Commonscat}} [121] => * {{Wikislovník|heslo=urbanismus}} [122] => * [http://www.urbanismus.cz Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR] [123] => * [https://web.archive.org/web/20070927035629/http://www.urbanismus.cz/dokumenty/dokumenty/Atenska_charta_1998.htm Nová Aténská charta – Zásady plánování měst vypracované Evropskou radou urbanistů v roce 1995] [124] => * [http://www.casopisstavebnictvi.cz/uloha-mestskeho-inzenyrstvi_N1297 Úloha městského inženýrství] {{Wayback|url=http://www.casopisstavebnictvi.cz/uloha-mestskeho-inzenyrstvi_N1297 |date=20150923200755 }} [125] => * [https://web.archive.org/web/20070302222526/http://www.mestozlin.cz/page/21666.tomas-bata-jan-antonin-bata Územní plánování v Baťovském Zlíně] [126] => * [https://web.archive.org/web/20070504020544/http://www.batahistory.com/ Bata Cities by Jan Bata] [127] => * [http://www.gradost.wordpress.com gradOST::] [128] => [129] => {{Pahýl}} [130] => {{Autoritní data}} [131] => {{Portály|Architektura a stavebnictví}} [132] => [133] => [[Kategorie:Urbanismus| ]] [134] => [[Kategorie:Projektování staveb]] [135] => [[Kategorie:Architektura]] [] => )
good wiki

Urbanismus

Curitiba Urbanismus je disciplína, jejímž cílem je zkoumat a plánovat vytvořené prostředí za účelem rozvoje sídelních útvarů (měst, vesnic) ve společensky funkční a udržitelné celky. Urbanistické projektování navrhuje uspořádání sídel, jejich částí a navazujících částí krajiny a navazuje tak na architekturu, popřípadě krajinnou architekturu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Územní plánování','Karel Maier','suburbanizace','Václav Havel','Kompetice','urbanistická sociologie','Invaze (ekologie)','ekologie','Robert Ezra Park','Louis Wirth','Městské inženýrství','Sociologie města'

Ekologie

Ekologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem vzájemného vztahu mezi organismy a jejich životním prostředím.

Kompetice

Suburbanizace