Array ( [0] => 15494114 [id] => 15494114 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Užhorod [uri] => Užhorod [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Užhorod [2] => | originální jméno = Ужгород [3] => | obrázek = [4] => | popisek = [5] => | koláž = {{Koláž|position=center [6] => | photo1a = Ужгородський_кафедральний_собор,_аерофото_2.jpg [7] => | photo2a = 21-101-0044_Uzgorod02.jpg [8] => | photo2b = Uzhhorod,_Zakarpats'ka_oblast,_Ukraine_-_panoramio_(97).jpg [9] => | photo3a = UzhhorodBridge2.jpg [10] => | photo3b = Вихід_з_Театральної_площі_на_вул._Корзо.jpg [11] => | photo4a = Uzhhorod-castle-main-building.jpg [12] => | size = 270 [13] => | spacing = 2 [14] => | color = #FFFFFF [15] => | border = 0 [16] => | text = ''Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře:'' [[Katedrála Povýšení svatého Kříže (Užhorod)|Řeckokatolická katedrála]], ulice poblíž [[Episkopální palác (Užhorod)|Episkopálního paláce]], ulička z Divadelního náměstí, [[Užhorodský hrad]], lávka přes řeku [[Uh]], [[Rondokubismus|Rondokubistická obytná budova]] [17] => }} [18] => | vlajka = Flag of Uzhhorod.svg [19] => | znak = Coat of arms of the city of Uzhhorod.svg [20] => | nadmořská výška = 137 [21] => | časové pásmo = +2
+3 ([[letní čas]]) [22] => | stát = Ukrajina [23] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [24] => | název vyššího celku = [[Zakarpatská oblast|Zakarpatská]] [25] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Okres]] [26] => | název nižšího celku = [[Okres Užhorod|Užhorod]] [27] => | pojem celku 3 = [28] => | název celku 3 = [29] => | pojem celku 4 = [30] => | název celku 4 = [31] => | pojem celku 5 = [32] => | název celku 5 = [33] => | administrativní dělení = [34] => | mapa = [35] => | loc-map = {{LocMap |Ukrajina |label=Užhorod |position=right |width=320 |lat=48.61 |long=22.3 |float=center |caption=}} [36] => | velikost mapy = [37] => | popisek mapy = [38] => | rozloha = 41,56 [39] => | počet obyvatel = 115449 [40] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [41] => | etnické složení = [[Ukrajinci]] 77,8 %, [[Rusíni]], [[Maďaři]] 6,9 % , [[Rusové]] 9,6 %, [[Slováci]] 2,5 % [42] => | náboženské složení = [[řeckokatolická církev|řeckokatolické]] a [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]] [43] => | status = město [44] => | představitel = [45] => | titul představitele = [46] => | starosta = Bohdan Andrijiv [47] => | vznik = [[872]] [48] => | zakladatel = [[Bílí Chorvati]] [49] => | web = https://rada-uzhgorod.gov.ua/ [50] => | e-mail = umr@rada-uzhgorod.gov.ua [51] => | obecní úřad = Закарпатська обл., м. Ужгород, пл. Поштова, 3, 88000 [52] => | telefonní předvolba = (+380) 312 [53] => | psč = 88000 [54] => | označení vozidel = AO, KO [55] => | typ statistického celku = KOATUU [56] => | název statistického celku = 2110100000 [57] => }} [58] => '''Užhorod''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] a [[rusínština|rusínsky]] Ужгород / ''Užhorod''; {{Vjazyce2|hu|''Ungvár''}}; {{Vjazyce2|de|''Ungwar''}}; [59] => {{Vjazyce2|yi|''Ungver; אונגווער ''}} [60] => ) je město, do roku 2020 [[Město oblastního významu (Ukrajina)|oblastního významu]], na západní [[Ukrajina|Ukrajině]] na řece [[Uh]] (ukrajinsky Уж/''Už''), přímo u hranice se [[Slovensko|Slovenskem]]. Je hlavním a největším městem [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] a okolního [[Užhorodský rajón|Užhorodského rajónu]]. V roce [[2006]] mělo město 116 000 obyvatel, v roce 2022 přibližně 115 tisíc obyvatel; je tedy nejen nejzápadnější, ale také nejmenší oblastní [[metropole|metropolí]] na Ukrajině. Město má dobře rozvinutý [[průmysl]], zastoupený je zejména [[dřevozpracující průmysl|dřevozpracující]], [[nábytkářský průmysl|nábytkářský]], [[strojírenský průmysl|strojírenský]], [[chemický průmysl|chemický]] a [[potravinářský průmysl|potravinářský]]. [[Kultura]] a školství má ve městě bohatou tradici. Nachází se zde několik muzeí, divadlo a od roku [[1945]] i [[Užhorodská národní univerzita]]. Je zde sídlo [[Eparchie mukačevská|Eparchie mukačevské]]. [61] => [62] => V Užhorodu končí plynovod [[Sojuz (plynovod)|Sojuz]], který sem přivádí plyn z [[Rusko|ruského]] [[Orenburg]]u.{{Citace periodika [63] => | titul = Bratstvo sputnaných plynovodom [64] => | periodikum = Pravda.sk [65] => | jazyk = sk [66] => | url = https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/315075-bratstvo-sputnanych-plynovodnym-potrubim/ [67] => | datum přístupu = 2023-02-27 [68] => }} [69] => [70] => == Název == [71] => Název města pochází od řeky [[Uh]] ([[Ukrajinština|ukrajinsky]] Уж, [[Rusínština|rusínsky]] Уж, [[Maďarština|maďarsky]] ''{{Jazyk|hu|Ung}}''), nad kterou se vypíná ({{vjazyce2|hu|Vár}}).{{Citace monografie [72] => | příjmení = Evans [73] => | jméno = Andrew [74] => | odkaz na autora = [75] => | titul = Ukrajina [76] => | vydavatel = Nakladatelství Jota/Brandt [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 2011 [79] => | počet stran = 652 [80] => | isbn = 978-80-7217-899-5 [81] => | kapitola = [82] => | strany = 308 [83] => | jazyk = čeština [84] => }} Odtud byl název přeložen přímo do [[ukrajinština|ukrajinštiny]] jako ''Užhorod/Ужгород'', případně do [[ruština|ruštiny]] jako ''Užgorod/Ужгород''.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Kobaľ [86] => | jméno = Josip [87] => | odkaz na autora = [88] => | titul = Užhorod vidomyj i nevidomyj [89] => | vydavatel = Svit [90] => | místo = Lvov [91] => | rok = 2005 [92] => | počet stran = 2002 [93] => | isbn = 966-603-272-4 [94] => | kapitola = [95] => | strany = 3 [96] => | jazyk = ukrajinština [97] => }} Zásluhu na vytvoření slovanské podoby původně maďarského města [[kalk]]em má [[Andrej Baluďanskij]]. Až do první světové války nicméně tento název nebyl všeobecně používán, o jeho uchycení nakonec se zasloužila především československá správa, která jej použila v rámci poslovanštění maďarských toponym hned po válce. [98] => [99] => == Přírodní poměry == [100] => [101] => === Reliéf a hydrografie === [102] => Město se nachází v nadmořské výšce asi 120–137 metrů v podhůří Karpat na řece [[Uh|Už]] (105 km na Ukrajině). Rozloha města je 41,56 km². Délka města od severu k jihu je 12 km od východu na západ je 5 km. Nejvyšším bodem je Daybovetska – 224 m n. m. Plocha zeleně a výsadby činí 1574 hektarů. Navíc je Užhorod obklopen lesy. Velká část území města je pravobřežní (Staré Město). Břehy Už spojuje 7 mostů, jedním z nich je také [[Masarykův most (Užhorod)|Masarykův most]]{{Citace periodika [103] => | titul = EXKLUZIVNĚ: Vzpomínáme na Masaryka, říkají v Užhorodě. Proč nás ale nebráníte? [104] => | periodikum = Denik.cz [105] => | jazyk = cs [106] => | url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/ukrajina-zeny-deti-reportaz-uzhorod-20220227.html [107] => | datum přístupu = 2022-08-17 [108] => }}, postavený za [[První republika|první československé republiky]]. [109] => [110] => === Klima === [111] => Podnebí je kontinentální s horkými léty a mírnými zimami. Významný vliv na klima ve městě mají [[Karpaty]], které chrání město před studenými větry ze severu. [112] => Průměrná roční teplota je 10,1 °C , nejnižší je v lednu (−1,7 °C), naopak nejvyšší je v červenci (20,9 °C). [113] => [114] => Během roku ve městě spadne 748 mm srážek, nejméně jich je v únoru a dubnu, nejvíce pak v červnu a červenci. Minimální roční úhrn srážek je (443 mm) byl naměřen v roce 1961, maximální (1134 mm) byl změřen v 1980. Maximální denní úhrn srážek je (75 mm) naměřen v červnu. Vítr vane průměrnou rychlostí 8 km/h, a to většinou v jihovýchodním směru. [115] => [116] => Každý rok napadne ve městě sněhová pokrývka, její výška je však zanedbatelná. Vydrží za rok průměrně 17 dní. Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 72 %, nejnižší je v dubnu – 62 %, nejvyšší je naopak v prosinci – 83 %. [117] => [118] => {{Podnebí [119] => | místo = Užhorod [120] => | průměrné denní maximum C leden = 1,3 [121] => | průměrné denní maximum C únor = 3,7 [122] => | průměrné denní maximum C březen = 9,8 [123] => | průměrné denní maximum C duben = 16,7 [124] => | průměrné denní maximum C květen = 22,0 [125] => | průměrné denní maximum C červen = 24,6 [126] => | průměrné denní maximum C červenec = 26,9 [127] => | průměrné denní maximum C srpen = 26,6 [128] => | průměrné denní maximum C září = 21,2 [129] => | průměrné denní maximum C říjen = 15,4 [130] => | průměrné denní maximum C listopad = 8,2 [131] => | průměrné denní maximum C prosinec = 2,7 [132] => | průměrné denní maximum C rok = 14,9 [133] => | průměrné denní minimum C leden = - 4,8 [134] => | průměrné denní minimum C únor = - 3,7 [135] => | průměrné denní minimum C březen = 0,6 [136] => | průměrné denní minimum C duben = 5,5 [137] => | průměrné denní minimum C květen = 10,4 [138] => | průměrné denní minimum C červen = 13,1 [139] => | průměrné denní minimum C červenec = 15,0 [140] => | průměrné denní minimum C srpen = 14,5 [141] => | průměrné denní minimum C září = 10,3 [142] => | průměrné denní minimum C říjen = 5,7 [143] => | průměrné denní minimum C listopad = 1,4 [144] => | průměrné denní minimum C prosinec = -3,0 [145] => | průměrné denní minimum C rok = 5 [146] => | průměrná teplota C leden = -2 [147] => | průměrná teplota C únor = 0 [148] => | průměrná teplota C březen = 4 [149] => | průměrná teplota C duben = 9 [150] => | průměrná teplota C květen = 14 [151] => | průměrná teplota C červen = 17 [152] => | průměrná teplota C červenec = 18 [153] => | průměrná teplota C srpen = 18 [154] => | průměrná teplota C září = 15 [155] => | průměrná teplota C říjen = 9 [156] => | průměrná teplota C listopad = 2 [157] => | průměrná teplota C prosinec = -1 [158] => | průměrná teplota C rok = 8 [159] => | průměrné srážky mm leden = 53 [160] => | průměrné srážky mm únor = 50 [161] => | průměrné srážky mm březen = 43 [162] => | průměrné srážky mm duben = 49 [163] => | průměrné srážky mm květen = 74 [164] => | průměrné srážky mm červen = 76 [165] => | průměrné srážky mm červenec = 80 [166] => | průměrné srážky mm srpen = 74 [167] => | průměrné srážky mm září = 72 [168] => | průměrné srážky mm říjen = 56 [169] => | průměrné srážky mm listopad = 57 [170] => | průměrné srážky mm prosinec = 98 [171] => | průměrné srážky mm rok = 752 [172] => | zdroj = Погода и климат 22. březen 2017{{citace elektronické monografie [173] => | url = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/33631.htm [174] => | titul = Погода и климат: Počasí v Užhorodě [175] => | datum přístupu = 2010-09-01 [176] => }} [177] => }} [178] => [179] => * '''Absolutní maximum:''' 38,6 °C ''([[1952]])'' [180] => * '''Absolutní minimum:''' −28,2 °C ''([[1954]])'' [181] => [182] => === Flora a fauna === [183] => [[Soubor:Набережна Незалежності.jpg|vpravo|náhled|Lipová alej.]] [184] => Město se pyšní údajně nejdelší [[Lípa (rod)|lipovou]] alejí v Evropě{{Citace elektronického periodika [185] => | titul = Za Československa bylo nejlíp. Jak se v Užhorodu na Zakarpatí dodnes odráží dvě dekády strávené v Masarykově republice? [186] => | periodikum = Hospodářské noviny [187] => | url = https://vikend.hn.cz/c1-66310190-za-ceskoslovenska-bylo-nejlip-jak-se-v-uzhorodu-na-zakarpati-dodnes-odrazi-dve-dekady-stravene-v-masarykove-republice [188] => | jazyk = cs [189] => | datum přístupu = 2022-05-04 [190] => }}, která na břehu řeky [[Uh]] spojuje Malé Galago s historickým centrem města. Na druhé straně řeky, dále na západ od centra, potom stojí rozsáhlá [[platan]]ová alej. Třešňové aleje se potom nacházejí v samotném středu města ve velkém počtu{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Мандрівка вихідного дня: Ужгород – місто сакур та ранньої весни [192] => | periodikum = YE UA [193] => | url = https://ye.ua/podorozhi/41936_Mandrivka_vihidnogo_dnya__Uzhgorod___misto_sakur_ta_rannoyi_vesni.html [194] => | jazyk = ua [195] => | datum přístupu = 2022-09-17 [196] => }}, byť se jedná o nesouvislé a oddělené úseky (např. na Rákócziho ulici, Masarykově náměstí, Dovženkově ulici apod.). [197] => [198] => Ve městě je [[Botanická zahrada (Užhorod)|botanická zahrada]], která byla založena roku [[1945]] (po připojení města k [[Sovětský svaz|SSSR]]) Nachází se na adrese ''Olbrachtova 6.''{{Citace periodika [199] => | titul = Прогулка по сказочному Ужгороду: старинные замки, венгерские улочки, чешский городок и ароматный бограч [200] => | periodikum = РБК Украина [201] => | jazyk = ru [202] => | url = https://styler.rbc.ua/rus/puteshestviya/progulka-skazochnomu-uzhgorodu-starinnye-1479896472.html [203] => | datum přístupu = 2022-09-02 [204] => }} na břehu řeky, poblíž zámku. [205] => [206] => Západně od středu města (a od části [[Malé Galago]]) byl v roce 1954 na ploše 58 hektarů při meandru řeky [[Uh]] založen [[Bozdoský park]] ({{vjazyce2|uk|Боздоський парк}}).{{Citace elektronického periodika [207] => | titul = Боздоський парк, Ужгород [208] => | periodikum = [209] => | url = https://ua.igotoworld.com/ua/poi_object/70886_bozdoshskiy-park.htm [210] => | datum přístupu = 2023-02-28 [211] => }} Obdobně potom na konci bývalé dráhy dětské železnice na východním okraji města nedaleko bývalého koupaliště Spartak stojí i Podzámecký park ({{vjazyce2|uk|Підзамковий парк}}). [212] => [213] => V jižní části se rovněž nachází menší Park vítězství ({{vjazyce2|uk|Парк Перемоги}}). V centru města je také [[Park Marie Terezie (Užhorod)|Park Marie Terezie]] s [[Pomník Marie Terezie (Užhorod)|její sochou]].{{Citace elektronického periodika [214] => | titul = Контрастный закарпатский уик-энд: взгляд бывалого туриста на Мукачево и Ужгород [215] => | periodikum = Unian [216] => | url = https://www.unian.net/tourism/wheretogo/10646637-kontrastnyy-zakarpatskiy-uik-end-vzglyad-byvalogo-turista-na-mukachevo-i-uzhgorod.html [217] => | jazyk = ruština [218] => | datum přístupu = 2023-05-31 [219] => }}{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = И это не Киев. Назван город с самой дорогой арендой жилья в Украине [221] => | periodikum = RBC [222] => | url = https://www.rbc.ua/ukr/styler/i-tse-kiyiv-nazvano-misto-naydorozhchoyu-1681713568.html [223] => | jazyk = ruština [224] => | datum přístupu = 2023-05-31 [225] => }} [226] => [227] => Ze severní a ze severovýchodní strany přechází postupně zástavba města v nižší vrchy karpatského oblouku, které jsou zalesněné. [228] => [229] => == Historie == [230] => {{Podrobně|Dějiny Užhorodu}} [231] => Užhorod patřil před příchodem Uhrů mezi města slovanská; tehdy se zde nacházela východní část území osídleného [[Bílí Chorvati|Bílými Chorvaty]].{{Citace monografie [232] => | příjmení = [233] => | jméno = [234] => | odkaz na autora = [235] => | titul = Знакомитесь - Ужгород! [236] => | vydavatel = Karpaty [237] => | místo = Užhorod [238] => | rok = 1971 [239] => | počet stran = [240] => | isbn = [241] => | kapitola = [242] => | strany = 13 [243] => | jazyk = ruština [244] => }} Na počátku [[10. století]] se zde objevili Uhři, kteří se města, stejně jako celé [[Panonská nížina|Panonské nížiny]], zmocnili bez boje. První písemná zmínka o městě pochází od [[Arabové|arabského]] kartografa [[Al-Idrísí]]ho z roku [[1154]].{{Citace monografie [245] => | příjmení = Kobaľ [246] => | jméno = Josip [247] => | odkaz na autora = [248] => | titul = Užhorod vidomyj i nevidomyj [249] => | vydavatel = Svit [250] => | místo = Lvov [251] => | rok = 2005 [252] => | počet stran = 2002 [253] => | isbn = 966-603-272-4 [254] => | kapitola = [255] => | strany = 3 [256] => | jazyk = ukrajinština [257] => }} V roce [[1241]] bylo vypleněno během mongolského vpádu. Později bylo obnoveno, již ve [[13. století]] přišli do Užhorodu první němečtí kolonisté.{{Citace monografie [258] => | příjmení = Pop [259] => | jméno = Ivan [260] => | odkaz na autora = [261] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [262] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [263] => | vydavatel = Издательство владяка [264] => | místo = Užhorod [265] => | rok = 2001 [266] => | počet stran = 192 [267] => | isbn = 966-7838-23-4 [268] => | kapitola = [269] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n25 27] [270] => | jazyk = ruština [271] => }} [272] => [273] => [[Soubor:Ungvar.PNG|vlevo|náhled|Město na uherské mapě]] [274] => V roce [[1320]] získali místní hrad [[Drugethové]] (italský rod) a jali se přestavby{{Citace periodika [275] => | titul = Ужгород в деталях. Путеводитель по самым интересным памятникам, отелям и ресторанам города [276] => | periodikum = РБК Украина [277] => | jazyk = ru [278] => | url = https://travel.rbc.ua/rus/show/uzhgorod-detalyah-putevoditel-samym-interesnym-1633596322.html [279] => | datum přístupu = 2022-08-17 [280] => }} původní pevnosti. Roku [[1430]] získal Užhorod status [[Svobodné královské město|svobodného královského města]]. Město v podobě středověkého sídla existovalo až do závěru turecké okupace Uher. V období velkého pustošení byl roku [[1680]] zcela opuštěn.{{Citace monografie [281] => | příjmení = Kobaľ [282] => | jméno = Josip [283] => | odkaz na autora = [284] => | titul = Užhorod vidomyj i nevidomyj [285] => | vydavatel = Svit [286] => | místo = Lvov [287] => | rok = 2005 [288] => | počet stran = 2002 [289] => | isbn = 966-603-272-4 [290] => | kapitola = [291] => | strany = 5 [292] => | jazyk = ukrajinština [293] => }} [294] => [295] => Do roku 1919 byl Užhorod [[Uhersko|uherským]] městem; bylo zde centrum [[Uh (župa)|Užské župy]]. V souvislosti s vydáním [[Toleranční patent|tolerančního patentu]] se začali do Užhorodu stěhovat Židé, kteří utíkali z území dnešní centrální Ukrajiny. [296] => [297] => Dne 8. května 1919 zde Centrální ruská rada, společný orgán rusínských národních rad (užhorodské, [[prešov]]ské a [[chust]]ské) a zástupců emigrace, vydala tzv. [[Užhorodské memorandum]] a vyjádřila tak svou vůli stát se autonomní součástí [[Československo|Československé republiky]]. [298] => [299] => [[Soubor:Orientační plán města Užhorodu.jpg|vpravo|náhled|Československý plán Užhorodu z roku 1931]] [300] => Mezi lety [[1919]] a [[1938]] byl Užhorod hlavním městem [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], součásti [[Československo|Československa]]. Město bylo ustanoveno centrem Podkarpatské Rusi a probíhal zde čilý stavební ruch. Velká část města vznikla podle československých plánů a architektů. [301] => [302] => Koncem 30. let 20. století byl v Užhorodě dislokován prapor [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]] pod velením podplukovníka [[Otto Francl]]a. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 1022 mužů. Při bojovém nasazení proti záškodníkům a při ústupových bojích padlo 19 mužů tohoto praporu a dalších 40 mužů bylo zraněno.{{Citace monografie [303] => | příjmení = Lášek [304] => | jméno = Radan [305] => | titul = Jednotka určení SOS [306] => | url = [307] => | vydavatel = Cody print [308] => | místo = Praha [309] => | počet stran = [310] => | strany = 334 [311] => | svazek = 3 [312] => | typ svazku = díl [313] => | isbn = 80-902964-7-5 [314] => | isbn2 = 978-80-902964-7-3 [315] => | oclc = 71294449 [316] => }} [317] => [318] => V listopadu 1938 se Užhorod (a celý jih Podkarpatské Rusi) stal na základě [[První vídeňská arbitráž|Vídeňské arbitráže]] součástí [[Maďarské království|Maďarského království]]. Nová hranice probíhala severně a východně od Užhorodu. [319] => [320] => Dne 27. října [[1944]] osvobodil město [[4. ukrajinský front]]{{Citace monografie [321] => | příjmení = [322] => | jméno = [323] => | odkaz na autora = [324] => | titul = Знакомитесь - Ужгород! [325] => | vydavatel = Karpaty [326] => | místo = Užhorod [327] => | rok = 1971 [328] => | počet stran = [329] => | isbn = [330] => | kapitola = [331] => | strany = 15 [332] => | jazyk = ruština [333] => }} [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Po [[Druhá světová válka|II. světové válce]] byla Podkarpatská Rus předána [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]], a Užhorod se tak stal součástí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]. Ještě téhož roku ([[1945]]) byla založena [[Užhorodská národní univerzita]]. [334] => [335] => Současné postavení hlavního města [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] má Užhorod od roku [[1946]]. V této době a později se město rozšiřovalo všemi směry, převážně ale dále na jih, kde bylo dostatek prostoru pro novou výstavbu. Vznikly zde proto dlouhé třídy a [[panelák|panelová sídliště]]. [336] => [337] => Od roku [[1991]] je Užhorod součástí nezávislé [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Změna poměrů znamenala pro město velký ekonomický šok; průmyslové závody, které zaměstnávaly spoustu lidí a byly orientovány na trhy [[Sovětský svaz|SSSR]] se dostaly do existenčních potíží a musely propustit tisíce zaměstnanců. [338] => [339] => Po [[vyhlášení nezávislosti Ukrajiny]] ([[1991]]) byl za starostu města několikrát zvolen kontroverzní podnikatel Serhij Ratušňak, jenž se v roce 2009 stal nechvalně známým pro své antisemitské výroky, zejména v souvislosti s tehdejším prezidentským kandidátem [[Arsenij Jaceňuk|Arsenijem Jaceňukem]]. [340] => [341] => V roce [[2013]] a [[2014]] se v Užhorodě konaly v souvislosti s politickými změnami na Ukrajině demonstrace proti tehdejší vládě. Účastnily se jich až čtyři tisíce lidí.{{Citace elektronického periodika [342] => | titul = Ako vyzerá ukrajinská revolúcia pod Karpatmi [343] => | periodikum = Pravda.sk [344] => | url = https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/309386-ako-vyzera-ukrajinska-revolucia-pod-karpatmi/ [345] => | jazyk = sk [346] => | datum přístupu = 2022-05-08 [347] => }} [348] => [349] => Dne 17. 12. 2018 byla v Užhorodě přerušena činnost Honorárního konzulátu ČR. Od té doby je místně příslušný Generální konzulát ČR ve Lvově.{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Ukrajina - Honorární konzulát Užhorod [351] => | periodikum = [352] => | url = https://www.mzv.cz/kiev/cz/o_velvyslanectvi/kontaktni_informace/ukrajina_honorarni_konzulat_uzhorod.html [353] => | jazyk = [354] => | datum přístupu = 2022-12-26 [355] => }} [356] => [357] => Během prvních 50 dnů [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] v únoru až dubnu 2022, jejíž součástí byly i letecké údery na území západní Ukrajiny, nebyl Užhorod ani jednou cílem útoku. V souvislosti s migrační vlnou vzrostl počet obyvatel metropole Zakarpatské oblasti dočasně zhruba na 150 000 lidí. Tato skutečnost zde vyvolala strmý růst cen pronájmů.{{Citace elektronického periodika [358] => | titul = Закарпатье 24/7. Как живет единственный регион Украины, где нет комендантского часа [359] => | periodikum = RBC [360] => | url = https://www.rbc.ua/ukr/news/zakarpattya-24-7-k-zhive-ediniy-region-ukrayini-1673613620.html [361] => | jazyk = ruština [362] => | datum přístupu = 2023-05-31 [363] => }} [364] => [365] => == Obyvatelstvo == [366] => [367] => === Struktura obyvatelstva === [368] => Od středověku do začátku [[20. století]] byli převažující národností [[Maďaři]]. V roce [[1910]] bylo v posledním [[sčítání lidu]], provedeném v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] zjištěno 16 919 osob, z toho 13 590 maďarské národnosti, 1219 Slováků, 1151 Němců a 641 Rusínů. [369] => [370] => Viditelnou změnu přineslo připojení k [[První republika|ČSR]] (Po roce 1925 byl jediným rusínským městem s většinou československé národnosti (38 %)). V roce 1921 zde žilo 20 601 obyvatel, z toho bylo 3 613 Čechů a Slováků, 5 291 Maďarů, 3 245 Rusínů a Rusů, 3 614 Židů a 418 Němců. V roce 1930 zde žilo 26 675 obyvatel, z toho bylo 8 030 Čechů a Slováků, 4 499 Maďarů, 6 260 Rusínů a Rusů, 5 897 Židů a 508 Němců; 1371 obyvatel bylo jiné národnosti.{{Citace monografie [371] => | titul = Průvodce po Československé republice: Podkarpatská Rus [372] => | vydavatel = KČT v nakladatelství Orbis [373] => | místo = Praha [374] => | rok vydání = 1937 [375] => | strany = 620–628 [376] => }} [377] => [378] => Důležitým faktorem byl ale také růst počtu obyvatel města. Jestliže měl Užhorod v roce [[1910]] celkem 16 tisíc obyvatel, na počátku druhé světové války to byl již dvojnásobek a v roce [[1960]] se počet obyvatel pohyboval okolo padesáti tisíc. Těsně před rozpadem [[Sovětský svaz|SSSR]] se blížil ke sto dvaceti tisícům. Vzhledem k charakteru Užhorodu jako regionálního centra se předpokládá do budoucna mírný nárůst počtu obyvatel, a to např. na 130 tisíc v roce [[2030]].[http://zakarpatoblarch.gov.ua/wp-content/uploads/2019/01/130517_731-I.pdf Закарпатська область: Схема планування території, str 26. {{uk}}] [379] => [380] => Podle [[Sčítání lidu na Ukrajině (2001)|sčítání v roce 2001]], kdy zde žilo 117 317 obyvatel, tvořili [[Ukrajinci]] a [[Rusíni]] 77,8 %, [[Rusové]] 9,6 %, Maďaři 6,9 %, [[Slováci]] 2,5 % a [[Romové]] 1,5 %. 75 % obyvatel uvedlo jako svůj mateřský jazyk [[ukrajinština|ukrajinštinu]] (v roce [[1989]] to bylo 65 %). Druhý zastoupený jazyk je [[ruština|ruský]] s 12,4 % a menšina obyvatel mluví také [[maďarština|maďarsky]] (7 %). [381] => [382] => [383] => Colors= [384] => id:lightgrey value:gray(0.9) [385] => id:darkgrey value:gray(0.7) [386] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [387] => id:barra value:rgb(0.3,0.7,1) [388] => ImageSize = width:700 height:400 [389] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [390] => DateFormat = x.y [391] => Period = from:0 till:150 [392] => TimeAxis = orientation:vertical [393] => AlignBars = justify [394] => ScaleMajor = gridcolor:lavender increment:50 start:0 [395] => BackgroundColors = canvas:lightgrey [396] => BarData= [397] => bar:1631 text:1631 [398] => bar:1800 text:1800 [399] => bar:1830 text:1830 [400] => bar:1857 text:1857 [401] => bar:1869 text:1869 [402] => bar:1880 text:1880 [403] => bar:1890 text:1890 [404] => bar:1900 text:1900 [405] => bar:1910 text:1910 [406] => bar:1918 text:1918 [407] => bar:1939 text:1939 [408] => bar:1941 text:1941 [409] => bar:1944 text:1944 [410] => bar:1959 text:1959 [411] => bar:1964 text:1964 [412] => bar:1970 text:1970 [413] => bar:1979 text:1979 [414] => bar:1989 text:1989 [415] => bar:2001 text:2001 [416] => bar:2010 text:2010 [417] => bar:2015 text:2015 [418] => PlotData= [419] => color:barra width:20 align:left [420] => bar:1631 from:0 till: 1.2 [421] => bar:1800 from:0 till: 3.0 [422] => bar:1830 from:0 till: 6.6 [423] => bar:1857 from:0 till: 8.5 [424] => bar:1869 from:0 till: 11.0 [425] => bar:1880 from:0 till: 11.3 [426] => bar:1890 from:0 till: 11.7 [427] => bar:1900 from:0 till: 13.4 [428] => bar:1910 from:0 till: 16.0 [429] => bar:1918 from:0 till: 20.6 [430] => bar:1939 from:0 till: 23.8 [431] => bar:1941 from:0 till: 35.3 [432] => bar:1944 from:0 till: 17.3 [433] => bar:1959 from:0 till: 47.4 [434] => bar:1964 from:0 till: 56.2 [435] => bar:1970 from:0 till: 64.6 [436] => bar:1979 from:0 till: 91.0 [437] => bar:1989 from:0 till: 117.1 [438] => bar:2001 from:0 till: 115.5 [439] => bar:2010 from:0 till: 116.4 [440] => bar:2015 from:0 till: 115.5 [441] => PlotData= [442] => bar:1631 at:1.2 fontsize:S text: 1.2 shift:(-10,5) [443] => bar:1800 at:3.0 fontsize:S text: 3.0 shift:(-10,5) [444] => bar:1830 at:6.631 fontsize:S text: 6.6 shift:(-10,5) [445] => bar:1857 at:8.537 fontsize:S text: 8.5 shift:(-10,5) [446] => bar:1869 at:11.017 fontsize:S text: 11.0 shift:(-10,5) [447] => bar:1880 at:11.373 fontsize:S text: 11.3 shift:(-10,5) [448] => bar:1890 at:11.793 fontsize:S text: 11.7 shift:(-10,5) [449] => bar:1900 at:13.471 fontsize:S text: 13.4 shift:(-10,5) [450] => bar:1910 at:15.980 fontsize:S text: 16.0 shift:(-10,5) [451] => bar:1918 at:20.609 fontsize:S text: 20.6 shift:(-10,5) [452] => bar:1939 at:23.8 fontsize:S text: 23.8 shift:(-10,5) [453] => bar:1941 at:35.252 fontsize:S text: 35.3 shift:(-10,5) [454] => bar:1944 at:17.261 fontsize:S text: 17.3 shift:(-10,5) [455] => bar:1959 at:47.396 fontsize:S text: 47.4 shift:(-10,5) [456] => bar:1964 at:56.2 fontsize:S text: 56.2 shift:(-10,5) [457] => bar:1970 at:64.578 fontsize:S text: 64.6 shift:(-10,5) [458] => bar:1979 at:90.995 fontsize:S text: 91.0 shift:(-10,5) [459] => bar:1989 at:117.061 fontsize:S text: 117.1 shift:(-10,5) [460] => bar:2001 at:115.525 fontsize:S text: 115.5 shift:(-10,5) [461] => bar:2010 at:116.4 fontsize:S text: 116.4 shift:(-10,5) [462] => bar:2015 at:115.5 fontsize:S text: 115.5 shift:(-10,5) [463] => TextData= [464] => fontsize:S pos:(20,20) [465] => text: Počet obyvatel města Užhorodu dle jednotlivých let. [466] => [467] => [468] => === Náboženský život === [469] => [[Soubor:Uzhhorod panorama from Zakarpatye hotel.jpg|vpravo|náhled|Panorama města s chrámem Krista spasitele.]] [470] => Mezi vyznáními převládá [[Ukrajinská řeckokatolická církev|řecké katolictví]] a [[pravoslaví]]. Užhorod ({{Vjazyce2|yi|אונגוואר}}) měl do [[Holokaust|holocaustu]] velmi silnou [[Aškenázové|židovskou aškenázskou komunitu]], cca 30 % všech obyvatel města v roce [[1941]] se k ní hlásilo.http://www.yivoencyclopedia.org/article.aspx/Uzhhorod [471] => [472] => == Obecní správa a politika == [473] => Město Užhorod má vlastní samosprávu. Jeho zastupitelstvo má 38 členů. Volilo se do něj v posledních ukrajinských komunálních volbách v roce [[2020]]. [474] => [475] => === Znak a vlajka === [476] => Současnou vlajku města Užhorodu přijalo místní zastupitelstvo dne [[14. červen|14. června]] [[1990]]. Tvoří ji dva vodorovné pruhy (modrý a zlatý) a je v poměru 1:2. Znak města odkazuje na ten, který byl používán již před první světovou válkou v rámci Uherska. Do roku [[1990]] byl také červený a jeho součástí byly [[srp a kladivo]]. Současnou podobu má od roku [[1990]]. [477] => [478] => == Hospodářství == [479] => [[Soubor:Užhorod, lávka pře řeku UŽ.jpg|vpravo|náhled|Lávka ve středu města.]] [480] => [[Soubor:Ungvár - panoramio.jpg|vpravo|náhled|Obchody ve středu města.]] [481] => Užhorod je důležitým hospodářským centrem regionu. Město podporuje rozvoj podnikání. Sídlí zde čtvrtina všech obchodních subjektů v Zakarpatské oblasti. Nejvíce firem se věnuje obchodu, následuje průmysl, stavebnictví a podnikání s nemovitostmi. V oblasti ubytování a pohostinství působí zhruba sedmdesát podniků. V bankovním sektoru poskytuje služby přibližně 30 bank. [482] => [483] => Od roku [[1962]] působí v Užhorodu také továrna na výrobu [[koňak]]u. [484] => [485] => Město se podílí 38 % na celoregionálním objemu vyrobeného zboží a poskytnutých služeb. Ekonomický rozvoj byl možný především díky zahraničním investicím. V roce [[2002]] činily přímé zahraniční investice 8,4 milionu [[Americký dolar|USD]], v letech [[2003]] až [[2004]] potom 9,3 milionu USD a v roce [[2005]] 13,3 milionu [[Americký dolar|USD]]. Investiční aktivity ve městě realizovali investoři z 28 zemí. [486] => [487] => === Zemědělství === [488] => Krajina jižně a jihovýchodně od Užhorodu je intenzivně zemědělsky obdělávána. [489] => [490] => === Průmysl === [491] => Průmysl byl rozvíjen méně za [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], do jisté míry i během [[První Československá republika|ČSR]] a potom během období existence [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Po roce [[1991]] došlo k hospodářské transformaci, která omezila roli průmyslu, přesto se v Užhorodu nicméně podařilo udržet nemalému počtu průmyslových podniků. Jiné, např. "Turbogaz", "Užhorodpribor", "Bolševik", "Elektrodvigatel", PO "Tisa" a další zkrachovaly. V roce [[1990]] pracovalo v místním průmyslu 26 tisíc lidí, v prvních dekádách [[21. století]] to bylo zhruba devět tisíc. Průmyslová výroba se v roce [[2004]] pohybovala okolo 75 % úrovně roku [[1990]]. Nejvíce zastoupené jsou: výroba strojů a zařízení, výroba nábytku, lehký průmysl, potravinářský průmysl apod. Průmysl se potýká především s nedostatkem investic a rozpadem původních trhů. [492] => [493] => Již před rokem [[1991]] spolupracoval místní závod pro bytovou chemii se společností [[Spolana Neratovice]]. [494] => [495] => Největšími přispěvateli do rozpočtu města jsou tyto podniky: Groklin-Karpaty LLC (šití potahů na autosedačky), Matyash and Matyash LLC, Konvektor Plant LLC (strojírenství). V průmyslových zónách okolo města potom působí některé společnosti, které na Ukrajinu přišly ze zemí západní nebo střední Evropy. [496] => [497] => Průmyslové oblasti se nachází východně a jihovýchodně od města (na obou stranách řeky), na náhonu řeky Už východně od města se také nachází malá vodní elektrárna ({{vjazyce2|uk|Ужгородська ГЕС}}). [498] => [499] => === Turistika === [500] => Ve městě se nachází celá řada soch, která připomíná významné osobnosti. Mezi ně patří první prezident ČSR T. G. Masaryk; kromě něj zde má svoji sochu ale také [[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Švejk]].{{Citace elektronického periodika [501] => | titul = Kralupská socha Švejka by byla první v Česku [502] => | periodikum = Pražský deník [503] => | url = https://prazsky.denik.cz/z-regionu/kralupska-socha-svejka-by-byla-prvni-v-cesku-20140330-rtac.html [504] => | jazyk = cs [505] => | datum přístupu = 2022-05-08 [506] => }} Mezi další osobnosti, které zde mají svoji sochu, patří také malíř [[Ignac Roškovič]]. Od roku [[1989]] existuje v Užhorodu i socha ukrajinského básníka [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]], jejíž realizace byla připravována od roku [[1983]].{{Citace monografie [507] => | příjmení = Begeš [508] => | jméno = Mykola [509] => | příjmení2 = Csilla [510] => | jméno2 = Fedinec [511] => | odkaz na autora = [512] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [513] => | vydavatel = Lira [514] => | místo = Užhorod [515] => | rok = 2010 [516] => | počet stran = [517] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [518] => | kapitola = [519] => | strany = 393 [520] => | jazyk = ukrajinština [521] => }} V roce [[2022]] byla v rámci derusifikace Ukrajiny odstraněna socha [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]].{{Citace elektronického periodika [522] => | titul = На Украине демонтировали очередной памятник Пушкину [523] => | periodikum = Life.ru [524] => | url = https://life.ru/p/1485955 [525] => | jazyk = ru [526] => | datum přístupu = 2022-10-02 [527] => }} [528] => [529] => Toto město má 6 [[turistická známka|turistických známek]] – č. 1 pro Horjanskou rotundu, č. 6 pro skanzen, č. 18 pro bustu T. G. Masaryka, č. 70 pro synagogu, č. 96 pro Užgorodský hrad a č. 136 pro krčmu „Deci u notáře“. [530] => [531] => === Věda a výzkum === [532] => V rámci místní univerzity působí při Fyzikální fakultě také Laboratoř kosmického výzkumu ({{vjazyce2|uk|Лабораторія космічних досліджень}}). [533] => [534] => == Doprava == [535] => [[Soubor:Вокзал Ужгород,будівлю вокзалу.jpg|náhled|Přestavěné užhorodské nádraží]] [536] => [[Soubor:Uzhhorod children railway city.jpg|náhled|Užhorodská dětská železnice]] [537] => [[Soubor:Автовокзал Ужгород I.jpg|náhled|Autobusové nádraží]] [538] => [[Soubor:Airport, Terminal JP7434056.jpg|náhled|Mezinárodní letiště]] [539] => [540] => === Silniční doprava === [541] => Užhorod je velkým silničním dopravním uzlem. Je zde silniční [[hraniční přechod]] Užhorod – [[Vyšné Nemecké]], přes který vedou evropské silnice: [[Evropská silnice E50|E 50]], [[Evropská silnice E58|E 58]]. [542] => [543] => Hlavní silniční tah od slovenské hranice dále na východ směrem k [[Mukačevo|Mukačevu]] prochází po obchvatu severně od města Užhorodu. Obchvat rovněž stojí i z jižní strany od města (silniční tah směrem k hraničnímu přechodu [[Záhony]] a [[Maďarsko|maďarské]] hranici). Žádná dálnice do města nesměřuje. Výhledově bude zbudován u [[Vyšné Nemecké|Vyšeného Nemeckého]] nový hraniční přechod, ke kterému bude směřovat [[Dálnice D1 (Slovensko)|slovenská]] dálnice D1.{{Citace elektronického periodika [544] => | titul = КПП "Ужгород-Вишнє Нємецьке" з’єднає Україну з магістраллю D1 у Словаччині [545] => | periodikum = Zakarpattya Online [546] => | url = https://zakarpattya.net.ua/News/224249-KPP-Uzhhorod-Vyshnie-Niemetske-z%E2%80%99iednaie-Ukrainu-z-mahistralliu-D1-u-Slovachchyni [547] => | jazyk = ukrajinština [548] => | datum přístupu = 2023-04-16 [549] => }} [550] => [551] => Město má autobusové nádraží, ze kterého jezdí linkové autobusy různých dopravců např. do slovenských [[Michalovce|Michalovců]] a [[Košice|Košic]]. Je to např. společnost Eurobus.{{Citace elektronického periodika [552] => | titul = Košice - Užhorod {{!}} eurobus - dopravná spoločnosť, autobusová doprava [553] => | periodikum = [554] => | url = https://www.eurobus.sk/ua/zahranicna-a-dialkova-doprava/163/ [555] => | datum přístupu = 2022-05-12 [556] => }} [557] => [558] => === Železniční doprava === [559] => Užhorod leží na jednokolejné elektrifikované trati [[Čop]] – [[Sambir]] – [[Lvov]]. Zdejší nádraží bylo počátkem [[21. století]] rozšířeno a rekonstruováno.{{Citace elektronického periodika [560] => | titul = В связи с реконструкцией железнодорожного вокзала в ужгороде пассажирам временно придется добираться до областного центра из чопа или мукачево [561] => | periodikum = Fakty [562] => | url = https://fakty.ua/ru/70617-v-svyazi-s-rekonstrukciej-zheleznodorozhnogo-vokzala-v-uzhgorode-passazhiram-vremenno-pridetsya-dobiratsya-do-oblastnogo-centra-iz-chopa-ili-mukachevo [563] => | datum přístupu = 2022-12-17 [564] => }} Odjíždějí odtud rychlíky do celé Ukrajiny a dříve také do [[Moskva|Moskvy]]; mezinárodní a další dálkové vlaky odjíždějí z nedalekého Čopu. Také zde začíná [[železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach]] sloužící pouze pro nákladní dopravu. Hlavní [[Užhorod (nádraží)|nádraží]] je umístěno na jihovýchodním okraji města, na druhé straně, než je historické centrum. Existuje také ještě stanice [[Užhorod-2]], ta má ale význam více z hlediska nákladní přepravy. Po městě také existují i další železniční stanice a zastávky (260. km, Domanici, Park). [565] => [566] => Až do 70. let [[20. století]] do města ústila [[Úzkokolejná železnice Užhorod – Antalovci|úzkorozchodná dráha]] z [[Antalovci|Antalovců]].. [567] => [568] => V roce [[1947]] byla vybudována [[Užhorodská dětská železnice]].{{Citace monografie [569] => | příjmení = Begeš [570] => | jméno = Mykola [571] => | příjmení2 = Csilla [572] => | jméno2 = Fedinec [573] => | odkaz na autora = [574] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [575] => | vydavatel = Lira [576] => | místo = Užhorod [577] => | rok = 2010 [578] => | počet stran = [579] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [580] => | kapitola = [581] => | strany = 314 [582] => | jazyk = ukrajinština [583] => }} Nacházela se na břehu řeky Už, při budově filharmonie. Část z ní se do [[21. století]] dochovala, obnovena byla roku [[2013]]. [584] => [585] => === Vodní doprava === [586] => Řeka Už není splavná a není využívána pro vodní dopravu. [587] => [588] => === Letecká doprava === [589] => Je zde [[Mezinárodní letiště Užhorod|mezinárodní letiště]]. Provoz na něm bývá občasný, v roce [[2022]] měl být obnoven pravidelný provoz.{{Citace elektronického periodika [590] => | titul = За місяць-другий буде запущено пасажирське сполучення з аеропорту "Ужгород" – Чубірко [591] => | periodikum = Zakarpattya Online [592] => | url = https://zakarpattya.net.ua/News/222052-Za-misiats-druhyi-bude-zapushcheno-pasazhyrske-spoluchennia-z-aeroportu-Uzhhorod-%E2%80%93-Chubirko [593] => | jazyk = ukrajinština [594] => | datum přístupu = 2023-04-16 [595] => }}{{Citace elektronického periodika [596] => | titul = Аэропорт "Ужгород" может скоро заработать: почему это реально [597] => | periodikum = RBC [598] => | url = https://www.rbc.ua/rus/news/utselevshiy-aeroport-uzhgorod-skoro-zarabotat-1659279270.html [599] => | jazyk = ruština [600] => | datum přístupu = 2023-05-31 [601] => }} Jeho [[Vzletová a přistávací dráha|ranvej]] je postavena nicméně tak, že v jedné straně vstupují startující/přistávací letadla bezprostředně do [[Slovensko|slovenského]] [[vzdušný prostor|vzdušného prostoru]]. Letiště bylo v Užhorodu otevřeno již v roce [[1929]]. [602] => [603] => === Městská doprava === [604] => Užhorod je jediné oblastní město na Ukrajině, ve kterém nejsou nasazeny vozidla městské dopravy s elektrickou trakcí, tj. [[tramvaj]]e nebo [[trolejbus]]y, přepravu zajišťují pouze [[Městská autobusová doprava v Užhorodu|autobusy a maršutky (minibusy)]]. V 70. letech 20. stol. bylo plánováno zavedení [[Trolejbusová doprava v Užhorodu|trolejbusové dopravy]],{{Citace elektronického periodika [605] => | titul = Ужгородом мали їздити тролейбуси, але… [606] => | periodikum = Varoš [607] => | url = https://varosh.com.ua/noviny/uzhgorodom-maly-yizdyty-trolejbusy-ale-2/ [608] => | datum přístupu = 2022-10-02 [609] => }} tento plán se však neuskutečnil. Důvodem byla skutečnost, že plánovaná trať (která měla spojit průmyslové oblasti se středem města) měla protínat elektrifikovanou železniční trať.{{Citace elektronického periodika [610] => | titul = Електротранспорт в Західній Україні – як усе починалося? [611] => | periodikum = Fotografii Starogo Lvova [612] => | url = https://photo-lviv.in.ua/elektrotransport-v-zakhidniy-ukraini-iak-use-pochynalosia/ [613] => | datum přístupu = 2022-12-11 [614] => }} Původní systém městské hromadné dopravy se rozpadl v souvislosti s rozpadem [[Sovětský svaz|SSSR]] a dlouho městskou dopravu zajišťovaly v Užhorodu pouze maršrutky. Teprve až v roce [[2018]] se podařilo autobusový systém obnovit.{{Citace elektronického periodika [615] => | titul = Užhorod se dočká zavedení klasické MHD [616] => | periodikum = Československý dopravák [617] => | url = https://www.cs-dopravak.cz/2018-9-8-uhorod-se-dok-zaveden-klasick-mhd/ [618] => | datum přístupu = 2022-12-11 [619] => }} Město pořídilo deset dvanáctimetrových klasických autobusů. [620] => [621] => == Společnost == [622] => [623] => === Školství === [624] => Užhorod je kulturním centrem Zakarpatské oblasti. Působí zde [[Užhorodská národní univerzita]] s více než deseti fakultami, včetně maďarskojazyčné Fakulty humanitních a přírodních věd. Její areál (kampus) se nachází v blízkosti [[Velké Galago|Velkého Galaga]] a sportovního areálu u řeky [[Uh]]. V roce [[2020]] se nacházely v Užhorodu tři vysoké školy na kterých studovalo 13,8 tisíc studentů.Паспорт міста ужгород, str. 22 {{uk}}] [625] => [626] => Již po druhé světové válce zde vznikla hudební škola.{{Citace monografie [627] => | příjmení = Begeš [628] => | jméno = Mykola [629] => | příjmení2 = Csilla [630] => | jméno2 = Fedinec [631] => | odkaz na autora = [632] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [633] => | vydavatel = Lira [634] => | místo = Užhorod [635] => | rok = 2010 [636] => | počet stran = [637] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [638] => | kapitola = [639] => | strany = 360 [640] => | jazyk = ukrajinština [641] => }} [642] => [643] => V rámci první uvedené vysoké školy je provozována v Užhorodě také jediná (již zmíněná) [[botanická zahrada]]. [644] => [645] => [[Užhorodská Ukrajinská teologická akademie]]{{Citace monografie [646] => | příjmení = Begeš [647] => | jméno = Mykola [648] => | příjmení2 = Csilla [649] => | jméno2 = Fedinec [650] => | odkaz na autora = [651] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [652] => | vydavatel = Lira [653] => | místo = Užhorod [654] => | rok = 2010 [655] => | počet stran = [656] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [657] => | kapitola = [658] => | strany = 332 [659] => | jazyk = ukrajinština [660] => }} je provozována ukrajinskou pravoslavnou církví. Nese název po sv. Cyrilu a Metodějovi. Sídlí zde také řeckokatolický učitelský seminář. [661] => [662] => === Zdravotnictví === [663] => V severní části Užhorodu (část Malá Praha/Мала Прага) se nachází [[Oblastní nemocnice Užhorod|oblastní nemocnice]]. [664] => [665] => === Média === [666] => Naprostá většina regionálních médií působí v Užhorodu. Některé z nich působí v řadě menšinových jazyků, také např. v [[maďarština|maďarštině]]. [667] => [668] => Sídlí zde vydavatelství [[Karpaty (vydavatelství)|Karpaty]]. [669] => [670] => === Sport === [671] => [[Soubor:Uzhhorod Avanhard Stadium 6.jpg|vpravo|náhled|Stadion Avanhard v západní části města.]] [672] => Mezi nejúspěšnější sporty ve městě patří [[fotbal]] a ženská [[házená]]. V dobách existence [[Sovětský svaz|SSSR]] zde existovalo sportovní centrum "Junist".{{Citace monografie [673] => | příjmení = Begeš [674] => | jméno = Mykola [675] => | příjmení2 = Csilla [676] => | jméno2 = Fedinec [677] => | odkaz na autora = [678] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [679] => | vydavatel = Lira [680] => | místo = Užhorod [681] => | rok = 2010 [682] => | počet stran = [683] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [684] => | kapitola = [685] => | strany = 382 [686] => | jazyk = ukrajinština [687] => }} Při břehu řeky Už mezi Bezdoským parkem a [[Velké Galago|Velkým Galagem]] se nachází areál s řadou hřišť a sportovišť, včetně kryté haly Burevisnik ({{vjazyce2|uk|Буревісник}}). [688] => [689] => === Fotbal === [690] => * [[SK Rusj Užhorod]] – zaniklý fotbalový klub založený v roce 1925. Jeho největším úspěchem byl v sezoně 1935/36 postup do [[Fotbalová liga Československa|Fotbalové ligy Československa]], ze které po roce sestoupil. Během 2. světové války klub zanikl a po přičlenění Užhorodu k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] už nebyl obnoven. [691] => * [[FK Hoverla Užhorod]] – fotbalový klub založený v roce 1946, v nejvyšší ukrajinské soutěži odehrál 8 sezon. Domovskou arénou FC Hoverla je [[Avangard (Užhorod)|stadion Avangard]]. Klub hrál v nejvyšší lize čtyřikrát, a to v sezonách 2001/02, 2004/05, 2005/06 a 2007/08. [692] => * [[FK Minai]] – Fotbalový tým založený v roce [[2015]]. [693] => [694] => Užhorod hostí nejstarší atletické závody na Ukrajině – Mezinárodní pohár přátelství. [695] => [696] => === Házená === [697] => * HK Karpaty Užhorod – ženský házenkářský klub, trojnásobný medailista z mistrovství Ukrajiny a v sezóně 2011/12 průběžně vedoucí celek nejvyšší ukrajinské soutěže. [698] => [699] => == Bezpečnost == [700] => V lokalitě Malá Praha se v blízkosti místní nemocnice (za [[První republika|první republiky]] vojenské nemocnice) nacházela vojenská kasárna (za první republiky sídlo 36. pěšího pluku). Ve čtvrti Malé Galago existuje také věznice, a to jako součást bývalé budovy [[Zemský a okresní soud (Užhorod)|zemského a okresního soudu]]. [701] => [702] => == Kultura == [703] => [704] => === Kulturní instituce === [705] => [706] => ==== Muzea ==== [707] => [[Soubor:Будинок правління Ужанського комітату (мур.) зображення 19.JPG|vpravo|náhled|Budova Zakarpatského regionálního uměleckého muzea.]] [708] => [[Soubor:Panoramio - V&A Dudush - Uzgorod.jpg|vpravo|náhled|Budova centra kultury a sportu.]] [709] => Regionální muzeum ({{vjazyce2|uk|Краєзнавчий музей}}) bylo založeno v roce [[1945]].{{Citace monografie [710] => | příjmení = Kobaľ [711] => | jméno = Josip [712] => | odkaz na autora = [713] => | titul = Užhorod vidomyj i nevidomyj [714] => | vydavatel = Svit [715] => | místo = Lvov [716] => | rok = 2005 [717] => | počet stran = 2002 [718] => | isbn = 966-603-272-4 [719] => | kapitola = [720] => | strany = 29 [721] => | jazyk = ukrajinština [722] => }} Kromě toho se zde nachází Muzeum architektury a života, které se nachází poblíž hradu a zahrnuje skanzen s dobovými dřevěnými domy a kostelem sv. Michala. Mezi další patří např. Zoologické muzeum při místní univerzitě nebo Muzeum umění.{{Citace monografie [723] => | příjmení = Begeš [724] => | jméno = Mykola [725] => | příjmení2 = Csilla [726] => | jméno2 = Fedinec [727] => | odkaz na autora = [728] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [729] => | vydavatel = Lira [730] => | místo = Užhorod [731] => | rok = 2010 [732] => | počet stran = [733] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [734] => | kapitola = [735] => | strany = 313 [736] => | jazyk = ukrajinština [737] => }} [738] => [739] => ==== Divadla ==== [740] => Mezi kulturní instituce patří Zakarpatské oblastní divadlo, které nese název po bratrech Juriju Augustinovi a Jevhenijovi Serhijovi, nachází se stranou centra města (na ulici Lva Tolstého). Slavnostně bylo otevřeno v druhé polovině 80. let [[20. století]]. [741] => [742] => Zakarpatské oblastní loutkové divadlo stojí přímo ve středu města na [[Divadelní náměstí (Užhorod)|Divadelním náměstí]]. Slouží od roku [[1980]]. [743] => [744] => Užhorodské městské divadlo bylo založené roku [[1920]].{{Citace monografie [745] => | příjmení = [746] => | jméno = [747] => | odkaz na autora = [748] => | titul = Знакомитесь - Ужгород! [749] => | vydavatel = Karpaty [750] => | místo = Užhorod [751] => | rok = 1971 [752] => | počet stran = [753] => | isbn = [754] => | kapitola = [755] => | strany = 57 [756] => | jazyk = ruština [757] => }} [758] => [759] => V Užhorodu také existuje divadlo pod širokým nebem (amfiteátr), který leží na severním okraji města, v přírodním a do krajiny zasazeném svahu. [760] => [761] => ==== Galerie ==== [762] => [[Galerie Užhorod]] zde existuje již od roku [[1998]], dále se další výstavní prostor nachází v Zakarpatském uměleckém muzeu Josifa Bokšaje. [[Galerie Ilko]]{{Citace elektronického periodika [763] => | titul = Галерея Илько: как за 6 лет изменить культурную жизнь Ужгорода [764] => | periodikum = Varosh [765] => | url = https://varosh.com.ua/ru/projects/galereya-ylko-kak-za-6-let-yzmenyt-kulturnuyu-zhyzn-uzhgoroda/ [766] => | jazyk = uk [767] => | datum přístupu = 2022-09-06 [768] => }} byla otevřena roku [[2013]]. V metropoli oblasti ještě stojí neformální umělecká galerie s názvem Koridor. [769] => [770] => ==== Kulturní akce ==== [771] => Každý rok se pravidelně konají v Užhorodě tzv. [[Dny Sakury]]. Název akce odkazuje na značný počet třešňových alejí po celém městě. Událost zahrnuje trhy, prezentaci dějin města a další.[http://zakarpati.cz/festival-dny-sakury-2021/ Článek na stránkách zakarpati.cz] V rámci jarní akce se volí na konci vždy tzv. Král Sakury. [772] => [773] => Den města Užhorodu se pravidelně slaví [[27. září]] na svátek Povýšení svatého kříže. [774] => [775] => === Kulturní památky a pamětihodnosti města === [776] => [[Soubor:1. Ужгород. Вул. Фединця (53.jpg|vpravo|náhled|Budova chemické fakulty.]] [777] => V Užhorodě se nachází řada kulturních památek, včetně osmi památek, celonárodního významu,{{Citace monografie [778] => | příjmení = Dehtjarjova [779] => | jméno = Lina [780] => | příjmení2 = Olašin [781] => | jméno2 = Oleg [782] => | příjmení3 = Smirja [783] => | jméno3 = Teťjana [784] => | odkaz na autora = [785] => | titul = Довідник облаштування міста Ужгорода [786] => | vydavatel = GiZ GMBH [787] => | kapitola = [788] => | strany = 5 [789] => | jazyk = ukrajinština [790] => }} 15 památek místního významu a řady dalších dle ukrajinských zákonů. Z nich se v samotném Užhorodě nachází řada navštěvovaných a historicky hodnotných staveb: [791] => [792] => * Dominantou je [[Užhorodský hrad]], stojící na 30 m vysoké sopečné vyvýšenině; dnes je zde muzeum{{Citace monografie [793] => | příjmení = Begeš [794] => | jméno = Mykola [795] => | příjmení2 = Csilla [796] => | jméno2 = Fedinec [797] => | odkaz na autora = [798] => | titul = Закарпаття 1919–2009 років: історія, політика, культура [799] => | vydavatel = Lira [800] => | místo = Užhorod [801] => | rok = 2010 [802] => | počet stran = [803] => | isbn = 978-966-2195-98-9 [804] => | kapitola = [805] => | strany = 380 [806] => | jazyk = ukrajinština [807] => }} s několika expozicemi. [808] => * Nedaleko od středu města leží také [[Zakarpatské muzeum lidové architektury a života]],{{Citace monografie [809] => | příjmení = Pop [810] => | jméno = Ivan [811] => | odkaz na autora = [812] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [813] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [814] => | vydavatel = Издательство владяка [815] => | místo = Užhorod [816] => | rok = 2001 [817] => | počet stran = 192 [818] => | isbn = 966-7838-23-4 [819] => | kapitola = [820] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n62 64] [821] => | jazyk = ruština [822] => }} které bylo otevřen v roce [[1970]]. [823] => * Mezi památkově chráněné objekty v metropoli Zakarpatské oblasti patří také [[Episkopální palác (Užhorod)|episkopální palác]] ({{vjazyce2|uk|Резиденція єпископа}}), přebudovaný v druhé polovině [[19. století]].{{Citace monografie [824] => | příjmení = Pop [825] => | jméno = Ivan [826] => | odkaz na autora = [827] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [828] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [829] => | vydavatel = Издательство владяка [830] => | místo = Užhorod [831] => | rok = 2001 [832] => | počet stran = 192 [833] => | isbn = 966-7838-23-4 [834] => | kapitola = [835] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n57 59] [836] => | jazyk = ruština [837] => }} [838] => * [[Župní palác (Užhorod)|župní palác]]{{Citace monografie [839] => | příjmení = Dehtjarjova [840] => | jméno = Lina [841] => | příjmení2 = Olašin [842] => | jméno2 = Oleg [843] => | příjmení3 = Smirja [844] => | jméno3 = Teťjana [845] => | odkaz na autora = [846] => | titul = Довідник облаштування міста Ужгорода [847] => | vydavatel = GiZ GMBH [848] => | kapitola = [849] => | strany = 76 [850] => | jazyk = ukrajinština [851] => }}, kde sídlila regionální administrativa do roku [[1918]]. [852] => * Zmíněná místní část [[Malé Galago]] zahrnuje řadu budov z období první československé republiky. Architektem [[Hlavní pošta (Užhorod)|hlavní pošty]], která byla postavena v letech 1928–1930 ve [[Funkcionalismus|funkcionalistickém]] stylu, je [[Josef Gočár]]. [853] => * Řada historických budov je umístěna v jižní části středu města na druhé straně řeky Už, a to okolo [[Petőfiho náměstí (Užhorod)|Petőfiho náměstí]] (dříve [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovo]], [[Masaryk]]ovo). [854] => [855] => Dále se zde nachází množství kostelů různých vyznání. [856] => [857] => * [[Katedrála Povýšení svatého Kříže (Užhorod)|Řeckokatolická katedrála Povýšení svatého Kříže]] se dvěma věžemi byla postavena roku [[1878]]{{Citace monografie [858] => | příjmení = Pop [859] => | jméno = Ivan [860] => | odkaz na autora = [861] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [862] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [863] => | vydavatel = Издательство владяка [864] => | místo = Užhorod [865] => | rok = 2001 [866] => | počet stran = 192 [867] => | isbn = 966-7838-23-4 [868] => | kapitola = [869] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n64 66] [870] => | jazyk = ruština [871] => }} a sloužila původně římským katolíkům. [872] => * [[Episkopální palác (Užhorod)|Episkopální palác]] sloužil jako rezidence představitele řeckokatolické církve. Stojí na Kapitulní ulici. Dříve se jednalo o [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskou]] kolej. [873] => * [[Kostel svatého Jiří (Užhorod)|Kostel svatého Jiří]], který byl dokončen roku [[1611]] z iniciativy rodu [[Drughetové|Drughetů]]. [874] => * [[Synagoga v Užhorodu|Užhorodská synagoga]] (aškenazská) dosud stojí, byla však přeměněna na filharmonii a zbavena všech náboženských předmětů. [875] => * [[Horjanská rotunda]] patří mezi nejstarší církevní stavby dnešní Zakarpatské oblasti, pochází z konce 10. století.{{Citace monografie [876] => | příjmení = Pop [877] => | jméno = Ivan [878] => | odkaz na autora = [879] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [880] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [881] => | vydavatel = Издательство владяка [882] => | místo = Užhorod [883] => | rok = 2001 [884] => | počet stran = 192 [885] => | isbn = 966-7838-23-4 [886] => | kapitola = [887] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n30 32] [888] => | jazyk = ruština [889] => }}{{Citace elektronické monografie [890] => | titul = Парафія Покрова Пресвятої Богородиці [891] => | url = https://mgce.uz.ua/parafiya-pokrova-presvyatoyi-bogorodyczi/ [892] => | datum přístupu = 2022-11-21 [893] => | jazyk = uk [894] => }} [895] => * [[Kalvárie (Užhorod)|Kalvárie]] severně od středu města s hřbitovem. Do roku [[1991]] byla označována jako ''pahorek slávy'', nachází se zde také vojenský hřbitov vojáků Rudé armády. [896] => [897] => V jižní části města stojí nově postavený{{chybí zdroj}} [[Chrám Krista Spasitele (Užhorod)|Chrám Krista Spasitele]], a to na rohu ulic ''Svobody'' a ''Švabska''. [898] => [899] => {{Panorama|Panorama of Castle Walls - Uzhhorod - Ukraine (36629621845) (2).jpg|900px|Panoramatický pohled na zdi místního [[Užhorodský hrad|hradu]].}} [900] => [901] => == Vzdálenost k nejbližším evropským metropolím == [902] => * {{flagicon|Hungary}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] – 330 km [903] => * {{flagicon|Slovakia}} [[Bratislava]], [[Slovensko]] – 490 km [904] => * {{flagicon|Poland}} [[Varšava]], [[Polsko]] – 550 km [905] => * {{flagicon|Austria}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] – 573 km [906] => * {{flagicon|Serbia}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] – 585 km [907] => * {{flagicon|Croatia}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] – 670 km [908] => * {{flagicon|Czech Republic}} [[Praha]], [[Česko]] – 740 km [909] => * {{flagicon|Moldova}} [[Kišiněv]], [[Moldavsko]] – 750 km [910] => * {{flagicon|Romania}} [[Bukurešť]], [[Rumunsko]] – 780 km [911] => * {{flagicon|Ukraine}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]] – 798 km [912] => * {{flagicon|Slovenia}} [[Lublaň]], [[Slovinsko]] – 815 km [913] => * {{flagicon|Bulgaria}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] – 898 km [914] => * {{flagicon|Bosnia and Herzegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] – 900 km [915] => * {{flagicon|Germany}} [[Berlín]], [[Německo]] – 907 km [916] => * {{flagicon|Belarus}} [[Minsk]], [[Bělorusko]] – 920 km [917] => * {{flagicon|North Macedonia}} [[Skopje]], [[Severní Makedonie]] – 940 km [918] => * {{flagicon|Lithuania}} [[Vilnius]], [[Litva]] – 947 km [919] => [920] => Větší města v okruhu Užhorodu: [921] => {{Geografické okolí [922] => |Střed = Užhorod [923] => |Sever = {{flagicon|Ukraine}} [[Lvov]] (~133 km) [924] => |Severovýchod = {{flagicon|Ukraine}} [[Kyjev]] (~798 km) [925] => |Východ = {{flagicon|Ukraine}} [[Ivano-Frankivsk]] (~293 km) [926] => |Jihovýchod = {{flagicon|Romania}} [[Sighetu Marmației]] (~170 km) [927] => |Jih = {{flagicon|Romania}} [[Satu Mare]] (~138 km), [[Kluž|Cluj Napoca]] (~316 km) [928] => |Jihozápad = {{flagicon|Hungary}} [[Nyíregyháza]] (~92,6 km), [[Tokaj]] (~121 km) [929] => |Západ = {{flagicon|Slovakia}} [[Košice]] (~98 km), [[Bratislava]] (~490 km) [930] => |Severozápad = {{flagicon|Slovakia}} [[Prešov]] (~115 km) [931] => }} [932] => [933] => == Osobnosti == [934] => [935] => === Rodáci === [936] => [[Soubor:Henrik Bródy. Prague 1913 (FL12169331).jpg|vpravo|náhled|Chajim Brody.]] [937] => [[Soubor:Samuel Schillinger.jpg|vpravo|náhled|Samuel Schillinger.]] [938] => * [[Peter Áč]] (* 1943), slovenský fotograf [939] => * [[Károly Balla]]{{Citace monografie [940] => | příjmení = Pop [941] => | jméno = Ivan [942] => | odkaz na autora = [943] => | titul = Энциклопедия Подкарпатской Руси [944] => | url = https://archive.org/details/isbn_9667838234 [945] => | vydavatel = Издательство владяка [946] => | místo = Užhorod [947] => | počet stran = 192 [948] => | kapitola = [949] => | strany = [https://archive.org/details/isbn_9667838234/page/n80 82] [950] => | isbn = 966-7838-23-4 [951] => | jazyk = ruština [952] => | rok = 2001 [953] => }} ([[1957]]), básník, prozaik a novinář [[Maďaři na Ukrajině|maďarské]] národnosti [954] => * [[Emil Bok]] (1925–2007), český básník a výtvarník [955] => * [[Vladimír Brehovszký]] (1925–1976), malíř, ilustrátor, grafik a kurátor výstav [956] => * [[Chajim Brody]] (1868–1942), [[rabín]] a literární historik [957] => * [[Juraj Demeč]] (* 1943), československý atlet a sprinter [958] => * [[Vasyl Fedak]] (1911–1991), fotbalový brankář, trenér a sportovní novinář [959] => * [[József Gáti]] (1885–1945), československý politik a poslanec [960] => * [[Anton Hajduk]] (1933–2005), slovenský astronom [961] => * [[Ludvík Hanina]] (1912 – 80. léta), [[Československo|československý]] voják a příslušník operace [[Operace Glucinium|Glucinium]] [962] => * [[Jaromír Hořec]] (1921–2010), český básník [963] => * [[Andrej Kopčaj]] (1943–2012), český manažer [964] => * [[Sergej Kohut]] (* 1940), slovenský právník, soudce Ústavního soudu SR [965] => * [[Karol Klobušický]] (1935–1994), slovenský pedagog a fyzik [966] => * [[Zoe Klusáková-Svobodová]] (1925–2022), profesorka politické ekonomie [967] => * [[Fedir Kuruc]] (1910–1992), rusínský fotbalista [968] => * [[Sándor Mágócsy-Dietz]] (1855–1945), botanik, člen [[Maďarská akademie věď|Maďarské akademie věd]] [969] => * [[Ludmila Mojžíšová]] (1932–1992), terapeutka, zabývající se rehabilitací a cvičením pro léčení neplodnosti [970] => * [[Josef Mráz]] (1922–1981), český herec [971] => * [[Richard Rokyta]] (* 1938), český [[Fyziologie|fyziolog]] [972] => * [[Pavel Runov]], ([[1976]]), ukrajinský hráč na akordeon. [973] => * [[Samuel Schillinger]] (1903–1998), [[fotbal]]ista, [[Fotbalový záložník|záložník]], reprezentant [[Československo|Československa]] [974] => * [[Ladislav Schramm]] (1920–1980), slovenský matematik [975] => * [[Zsuzsanna Sirokay]] (* 1941), klavíristka [976] => * [[József Szabó]] ([[1940]]), [[Sovětský svaz|sovětský]] fotbalista a fotbalový trenér [977] => * [[Dušan Vančura]] (1937{{Citace periodika [978] => | titul = Spirituál kvintet přišel o hlas, Dušan Vančura zemřel kvůli zánětu zubu [979] => | periodikum = idnes.cz [980] => | jazyk = cs [981] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/hudba/dusan-vancura-umrti-spiritual-kvintet.A200416_152332_hudba_bur [982] => | datum přístupu = 2023-02-27 [983] => }}–2020), hudebník, textař, člen skupiny [[Spirituál kvintet]] [984] => * [[Karel Vaš]] (1916–2012), československý voják a prokurátor [985] => * [[Lajos Vöneki]] (1830–1890), voják [986] => * [[Zdeněk Zuska]] (1931–1982), český a československý politik [987] => [988] => === Další osobnosti === [989] => * [[Juraj Joanik Bazilovič]] (1742–1801), historik [990] => * [[Anton Beskid]] (1855–1933), rusínský právník, politik a [[guvernér]] [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] v letech [[1923]]–[[1933]] [991] => [992] => * [[Jozef Bokšay]] (1891-1975), podkarpatský malíř [993] => [994] => * [[Andrej Bródy]] (1895–1946), pedagog a politik, předseda [[Vláda Andreje Bródyho|první nezávislé vlády]] [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] v rámci [[Druhá republika|druhé československé republiky]]. [995] => * [[Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov]] (1817–1901), rusínský národní buditel [996] => * [[Alexander Duchnovič]] (1803–1865), [[Rusíni|rusínský]] národní buditel [997] => * [[Vojtěch Erdélyi]] (1891-1955), podkarpatský malíř [998] => * [[Otto Francl]] (1896–1950), československý generál [999] => * [[Karel Klapálek]] (1893–1984), československý generál [1000] => * [[Ivan Olbracht]] (1882–1952), český spisovatel{{Citace elektronické monografie [1001] => | titul = České stopy v Užhorodu: Ulice Ivana Olbrachta [1002] => | url = https://kyiv.czechcentres.cz/o-nas/Czech-steps-uzhorod/ulice-ivana-olbrachta [1003] => | datum přístupu = 2023-10-09 [1004] => }} [1005] => * [[Oleg Svátek]] (1888–1941), československý generál [1006] => * [[Ludvík Svoboda]] (1895–1979), československý prezident, voják a politik [1007] => * [[Augustin Vološin]] (1874–1945), [[Podkarpatská Rus|podkarpatskoruský]] duchovní [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické církve]], učitel, československý politik, prezident [[Podkarpatská Rus|Karpatské Ukrajiny]] [1008] => [1009] => == Partnerská města == [1010] => Ve městě jsou konzuláty Maďarska, [[Rakousko|Rakouska]] a Slovenska.[https://www.embassy-worldwide.com/embassy/consulate-of-slovakia-in-uzhhorod-ukraine/ Profil zastoupení na stránkách Embassy Worldwide {{en}}] Užhorod uzavřel partnerství s následujícími městy: [1011] => [1012] => * {{partnerské město|Békéscsaba}} [1013] => * {{flagicon|USA}} [[Corvallis (Oregon)|Corvallis]], [[Oregon]], [[Spojené státy americké|USA]] [1014] => * {{partnerské město|Česká Lípa}} [1015] => * {{partnerské město|Darmstadt}} [1016] => * {{partnerské město|Horsens}} [1017] => * {{partnerské město|Jarosław}} [1018] => * {{partnerské město|Jihlava}} [1019] => * {{partnerské město|Košice}} [1020] => * {{partnerské město|Krosno}} [1021] => * {{partnerské město|Michalovce}} [1022] => * {{partnerské město|Moskva}} [1023] => * {{partnerské město|Nyíregyháza}} [1024] => * {{partnerské město|Orel (město)}} [1025] => * {{partnerské město|Pula}} [1026] => * {{partnerské město|Sárospatak}} [1027] => * {{partnerské město|Satu Mare}} [1028] => * {{partnerské město|Trogir}} [1029] => [1030] => == Galerie == [1031] => [1032] => Soubor:Ужгород пам'ятник Й. Бокшай і А. Ерделі.jpg|Pomník Vojtěcha Erdélyho a Jozefa Bokšaye [1033] => [1034] => [1035] => == Odkazy == [1036] => [1037] => === Reference === [1038] => {{Překlad|ru|Ужгород|125177419}} [1039] => [1040] => [1041] => === Literatura === [1042] => * {{Citace monografie [1043] => | příjmení = Lukavec [1044] => | jméno = Jan [1045] => | titul = Kde se naše vlast dotýkala Číny: Užhorod. In Od českého Tokia k exotické Praze [1046] => | vydavatel = Malvern [1047] => | místo = Praha [1048] => | rok = 2013 [1049] => | isbn = 978-80-87580-61-5 [1050] => | počet stran = 317 [1051] => }} [1052] => * {{Citace monografie [1053] => | příjmení = Kušnir [1054] => | jméno = B. G. [1055] => | titul = Užgorod = Oujgorod = Uszgorod = Ujgorod = Užhorod [1056] => | vydavatel = Karpaty [1057] => | místo = Užhorod [1058] => | rok = 1990 [1059] => | isbn = 5-7757-0055-4 [1060] => | počet stran = [1061] => }} [1062] => * PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a Podkarpatská Rus“, in Náš kalendář 2023, 176 str., M/T – +38 050 539-96-17. www.klubtgm.cz, S. 15-35, Vydavatel Klub TGM (Čech.Ukr), Užhorod, prosinec 2022 [1063] => * RYCHLÍK, Jan, RYCHLÍKOVÁ Magdalena. ''Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946.'' Praha: Vyšehrad, 2016. {{ISBN|978-80-7429-556-0}}. [1064] => [1065] => === Externí odkazy === [1066] => * {{Commonscat}} [1067] => * {{Otto|heslo=Užhorod}} [1068] => * {{cs}} [http://uzhorod.info Stránky o Užhorodu včetně praktických informací] [1069] => * {{cs}} [http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/uzhorod/ Užhorod] – průvodce po městě + fotografie [1070] => * {{uk}} [http://www.tourinform.org.ua/ Turistické informace po Ukrajině] [1071] => * {{cs}} [http://www.karpatia.cz/ Karpatia] – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování [1072] => [1073] => {{Zakarpatská oblast}} [1074] => {{Ukrajina}} [1075] => {{Autoritní data}} [1076] => {{Portály|Geografie|Ukrajina}} [1077] => [1078] => [[Kategorie:Užhorod| ]] [1079] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [1080] => [[Kategorie:Města v Zakarpatské oblasti]] [] => )
good wiki

Užhorod

Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod; ; ; ) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už), přímo u hranice se Slovenskem. Je hlavním a největším městem Zakarpatské oblasti a okolního Užhorodského rajónu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sovětský svaz','Uh','1991','1990','Podkarpatská Rus','1945','Československo','Zakarpatská oblast','Rusíni','21. století','20. století','2013'

1945

1990

1991

2013

Československo

Rusíni

Rusíni jsou etnická skupina žijící v různých zemích, především v Ukrajině, Rusku, Polsku a Rumunsku.

Uh