Array
(
[0] => 14944141
[id] => 14944141
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Vývařiště
[uri] => Vývařiště
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => [[Soubor:Hinze Dam Spillway overflows.jpg|300x300px|náhled|Přepad vody přes přeliv Hinze Dam a její vývar |alt=Hinze Dam Spillway overflows.jpg]]
[1] => '''Vývar''', neodborně též někdy '''vývařiště''', je jedním ze základních zařízení pro tlumení energie vody přepadající přes [[jez]], přelivné objekty [[Přehradní hráz|přehrad]] a pod., případně vytékajících ze základových výpustí přehrad či jejich odpadních štol, pomocí prohloubení dna pod objektem, které slouží k vytvoření a stabilizaci zpravidla vzdutého [[Vodní skok|vodního skoku]], někdy též skoku s povrchovým režimem.Boor, B., Kunštátský, J. a Patočka, C. (1968): Hydraulika pro vodohospodářské stavby. SNTL/Alfa Praha/BratislavaKolář, V., Patočka, C. a Bém, J. (1983): Hydraulika. SNTL/Alfa Praha/BratislavaMäsiar, E. a Kamenský, J. (1985):Hydraulika pre stavebných inžinierov I - Objekty a potrubia. Alfa Bratislava V podstatě se jedná o prohloubení dna, které může být doplněno dalšími prvky, které podporují disipaci energie ve vodním skoku (odrazníky, rozražeče). Protože voda odtékající z vývaru vykazuje ještě značnou [[Turbulentní proudění|turbulenci]], bývá za koncem prahu vývaru ještě pás těžkého [[zához]]u z [[Lomový kámen|lomového kamene]], chránící dno těsně za vývarem před erozí. Nejčastěji se lze setkat s vývarem půdorysu pravoúhelníku, používají se však (zejména na výtocích z odpadních štol) i vývary divergentní. Vývar musí být stavebně proveden tak, aby vydržel vysoké rychlosti vody na vstupu a značné dynamické zatížení proudící vodou. Návrh vývaru větších a velkých vodních děl bývá zpravidla přezkoušen a optimalizován [[Hydraulický výzkum|hydraulickým (též hydrotechnickým) výzkumem]] na [[Fyzikální model|fyzikálním modelu]].
[2] =>
[3] => == Výpočet jednoduchého vývaru se vzdutým vodním skokem ==
[4] => [[Soubor:Vývar návrh.png|náhled|Výpočetní schéma pro návrh vývaru|300x300pixelů]]
[5] => Při přepadu vody přes jez nebo přelivný objekt přehrady je pro výpočet vývaru nutné určit obě vzájemné hloubky vodního skoku. Protože druhá vzájemná hloubka, která je rozhodující pro návrh hloubky vývaru, se může pro daný [[Průtok vodního toku|průtok]] lišit od hloubky v odpadním korytě, dané jeho [[Konsumpční křivka (hydrologie)|konsumpční křivkou]] (a to jak směrem nahoru, tak dolů), a tento rozdíl se může měnit se změnou průtoku, je nutné určit také tzv. návrhový průtok. Pro povrchový vodní skok musíme vzhledem k rozsahu hesla odkázat na literaturu.
[6] =>
[7] => === Výpočet první vzájemné hloubky vodního skoku ===
[8] => První vzájemnou hloubku vodního skoku pod přelivem hráze nebo pod jezem určíme snadno z [[Bernoulliho rovnice]] pro profil nad přelivem (profil 0) a profil v patě přelivné plochy (profil C) – viz výpočetní schéma. Energetická výška [m] je
[9] =>
[10] =>
[11] =>
[12] => kde [m] je výška hladiny ve zdrži či nádrži nad srovnávací rovinou (zde za ni považujeme dno vývaru), [-] [[Coriolisovo číslo]] (při těchto výpočtech se obvykle uvažuje ), [ms−1] přítoková [[rychlost]] (rychlost před jezem nebo přelivem hráze) a [ms−2] [[tíhové zrychlení]]. Energetická výška v patě přelivné plochy je
[13] =>
[14] =>
[15] =>
[16] => kde [[ztráta energie]] mezi profily 0 a C je [m], , kde [-] je ztrátový součinitel.
[17] =>
[18] => Protože , po dosazení kde [-] je rychlostní součinitel a kde [m3s−1] je [[Průtok vodního toku|průtok]] přes přeliv a [m2] [[průtočná plocha]] v profilu C, a po úpravě dostáváme vztah
[19] =>
[20] =>
[21] =>
[22] => z něhož již snadno určíme rychlost v patě přelivné plochy . Protože , je třeba rovnici řešit postupným přibližováním. Hodnota rychlostního součinitele závisí na výšce, tvaru a charakteru příslušné přelivné plochy a lze jej nalézt v literatuře. Hloubku v dalších výpočtech uvažujeme jako první vzájemnou hloubku vodního skoku,
[23] =>
[24] => === Určení druhé vzájemné hloubky vodního skoku ===
[25] => Druhou vzájemnou hloubku určíme snadno z rovnice vodního skoku, např. ve tvaru
[26] =>
[27] =>
[28] =>
[29] => kde [-] je [[Froudeho číslo]], v tomto případě v profilu C.
[30] =>
[31] => === Dimenzování vývaru ===
[32] =>
[33] => ==== Hloubka vývaru ====
[34] => Pro daný průtok určíme z [[Konsumční křivka|konsumpční křivky]] odpadního koryta příslušnou hloubku vody [m] a porovnáme ji s druhou vzájemnou hloubkou vypočtenou pro tento průtok. Mohou nastat tři případy (viz též heslo [[vodní skok]]):
[35] =>
[36] =>