Array ( [0] => 14661903 [id] => 14661903 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Větvení [uri] => Větvení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Větvení je přírodní proces, kterým se jedna větev stromu dělí na dvě nebo více menších větví. Tento proces je důležitý pro růst stromu a umožňuje mu rozšiřovat svou korunu. Větvení je ovlivněno různými faktory, jako je genetika stromu, podmínky prostředí nebo zranění stromu. Existují různé typy větvení, včetně sympodiálního (lateralní větve se rozvětvují z apikálního pupenu) a monopodiálního (nové větve se tvoří na konci jedné větve). Větvení je také důležité pro lidi, protože stromy poskytují dřevo a další přírodní zdroje. [oai] => Větvení je přírodní proces, kterým se jedna větev stromu dělí na dvě nebo více menších větví. Tento proces je důležitý pro růst stromu a umožňuje mu rozšiřovat svou korunu. Větvení je ovlivněno různými faktory, jako je genetika stromu, podmínky prostředí nebo zranění stromu. Existují různé typy větvení, včetně sympodiálního (lateralní větve se rozvětvují z apikálního pupenu) a monopodiálního (nové větve se tvoří na konci jedné větve). Větvení je také důležité pro lidi, protože stromy poskytují dřevo a další přírodní zdroje. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| tento=větvení orgánů rostlin| jiné=větvení listových žilek - článek [[žilnatina (botanika)|žilnatina]]}} [1] => [[Soubor:PikiWiki Israel 29270 Palm Dome.JPG|náhled|Vidličnatě větvený kmen palmy dumy thébské]] [2] => [3] => '''Větvení''' rostlinných orgánů ([[stonek]], [[oddenek]], [[kořen]]) je proces, při němž se orgán během růstu dělí na dvě či více částí. Při vidličnatém dělení se [[růstový vrchol]] rozděluje na dvě shodné poloviny. Jiný způsob je u postranního větvení, kdy boční větve vyrůstají z [[pupen]]ů v paždí listů. Při monopodiálním větvení pokračuje v růstu hlavní [[stonek]], zatímco při sympodiálním větvení jeho funkci přebírá postranní větévka. [4] => Větvení stonků má spolu s dalšími faktory zásadní vliv na celkový vzhled (habitus) rostlin. Zároveň je i důležitým [[Biologická systematika|systematickým]] znakem. [5] => [6] => == Vidličnaté větvení == [7] => [8] => Vidličnaté (dichotomické, hemiblastické) větvení je charakteristické pro vývojově původnější skupiny rostlin. Vyskytuje se u stélek [[nižší rostliny|bezcévných rostlin]], jako jsou [[řasy]] (např. ''[[Dictyota]]'', ''[[Fucus]]'') nebo [[mechorosty]] ([[hlevíky]], [[játrovky]]). Z vyšších rostlin se vyskytuje u celé řady [[výtrusné rostliny|výtrusných rostlin]], jako jsou [[plavuně]], [[vraneček|vranečky]] a kořeny [[šídlatka (rostlina)|šídlatek]] a různé kapradiny ([[prutovkovité|prutovky]], [[hasivka orličí]], [[podezřeň|podezřeně]], [[pnulka|pnulky]], [[gleicheniovité]] aj.). Navzdory tradiční představě však bylo pravé dichotomické větvení prokázáno i u řady [[semenné rostliny|semenných rostlin]], například u kořenů [[cykasy|cykasů]] a [[borovice|borovic]], stonků některých jednoděložných, jako jsou [[arekovité|palmy]] ([[chamedorea]], [[duma (rod)|duma]], [[nypa cukrodárná]]), [[chopatec]] (''Flagellaria'') nebo [[strelície]] (''Strelitzia''), a dokonce i u některých [[kaktusovité|kaktusů]] ([[mamilárie]], ''[[Echinocereus]]'').{{Citace periodika [9] => | příjmení = Gola [10] => | jméno = Edyta M. [11] => | titul = Dichotomous branching: The plant form and integrity upon the apical meristem bifurcation [12] => | periodikum = Frontiers in Plant Science [13] => | rok = 2014 [14] => | měsíc = June [15] => | číslo = 5(263) [16] => | url = https://archive.org/details/pubmed-PMC4047680 [17] => }} [18] => [19] => Stonek se při dichotomickém větvení rozvětvuje tak, že se růstový vrchol rozdělí na dvě shodné dceřiné větve, které obě pokračují v růstu. U některých rostlin jedna z dceřiných větví mohutní a pokračuje v růstu ve směru původního stonku, zatímco druhá je odtlačována do strany. Vzniká tak zdánlivě monopodiální větvení, které se označuje jako pseudomonopodium. Na rozdíl od postranního větvení nedochází k rozvětvování stonku prostřednictvím pupenů v paždí listů a je tedy nezávislé na postavení listů na stonku.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Slavíková [21] => | jméno = Zdeňka [22] => | titul = Morfologie rostlin [23] => | vydavatel = Karolinum [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 2002 [26] => }} Vidličnaté větvení může někdy připomínat větvení sympodiální (např. u [[jmelí]]), které však má jiný mechanismus vzniku. V takovém případě se hovoří o větvení pseudodichotomickém. [27] => [28] => [29] => Dictyota dichotoma - National Museum of Nature and Science, Tokyo - DSC06915.JPG|Vidličnaté větvení stélky hnědé řasy ''Dictyota dichotoma'' [30] => 7855-Selaginella intermedia-Gunung Kemiri.jpg|Vidličnaté větvení vranečku ''Selaginella intermedia'' [31] => Psilotum fern.JPG|Vidličnaté větvení prutovky [32] => Lycopodium clavatum kz4.JPG|Pseudomonopodiální větvení plavuně [33] => [34] => [35] => == Postranní (boční) větvení == [36] => [37] => Postranní (holoblastické, axiální) větvení je charakteristické pro většinu dnešních cévnatých rostlin. Na rozdíl od vidličnatého větvení při něm vyrůstají postranní větévky z bočních pupenů v paždí listů. Na základě toho, která z větví se stává dominantní, se rozlišuje větvení '''monopodiální''' a '''sympodiální'''. U některých rostlinných rodů se lze setkat s oběma typy větvení. Příkladem může být [[mateřídouška]], u níž jsou některé druhy větvené sympodiálně a jiné monopodiálně.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Slavík [39] => | jméno = Bohumil (editor) [40] => | titul = Květena České republiky 5 [41] => | vydavatel = Academia [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 1997 [44] => | isbn = 80-200-0590-0 [45] => }} Rovněž mezi [[vstavačovité|orchidejemi]] lze nalézt monopodiálně i sympodiálně větvené druhy. [46] => [47] => [48] => Thymus serpyllum backtimjan1.JPG|Monopodiálně větvená mateřídouška úzkolistá [49] => Thymus pulegioides (Sowerby et al. 1867, BHL-44549, plate MXLIV (1044)) clean, no-description.jpg|Sympodiálně větvená mateřídouška vejčitá [50] => [51] => [52] => === Monopodiální větvení === [53] => [[Soubor:20171209Alnus glutinosa2.jpg|náhled|Monopodiální kmen olše lepkavé]] [54] => U monopodiálního větvení stonku vrcholový pupen pokračuje v růstu a vytváří nody a internodia, zatímco z postranních pupenů se tvoří listy, v jejichž paždí pak vyrůstají postranní větévky.{{Citace monografie [55] => | příjmení = Franklin [56] => | jméno = Jennifer et al. [57] => | titul = Tree growth characteristics [58] => | vydavatel = University of Tennessee [59] => | rok = [60] => | jazyk = en [61] => | url = https://extension.tennessee.edu/publications/Documents/W227.pdf [62] => }} {{Wayback|url=https://extension.tennessee.edu/publications/Documents/W227.pdf |date=20201111025424 }} Charakteristické pro něj je, že podpůrný list (tedy list, v jehož paždí vyrůstá postranní větévka) je na stejné straně stonku jako postranní větev. Hlavní stonek bývá většinou rovný a delší než postranní větve. Pro monopodiálně větvené stromy je charakteristický dlouhý průběžný kmen, který však nemusí být vždy zřetelný. Toto větvení je typické pro stromovité jehličnany ([[smrk]], [[jedle]], [[modřín]] aj.). Z listnáčů jsou monopodiálně větvené např. [[olše (rod)|olše]], [[dub]]y, [[jasan]]y a [[slivoň|slivoně]].{{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Plant bodies - building plants from cells and modules [64] => | url = https://www.cronodon.com/BioTech/Plant_Bodies_2.html [65] => | jazyk = en [66] => }} [67] => U některých monopodiálně větvených lián (např. [[mučenka]]) se z postranních větví vytvářejí [[úponek|úponky]]. Monopodiálně větvené rostliny bývají méně rozvětvené než sympodiální, neboť vrcholový pupen prostřednictvím [[fytohormon]]ů potlačuje růst postranních větví. [68] => Pro monopodiálně větvené [[oddenek|oddenky]] je charakteristické, že nové nadzemní stonky vyrůstají z postranních větví oddenku, kdežto jeho vrchol pokračuje v růstu v původním směru. Takové oddenky má například [[vraní oko]]. [69] => [70] => Obdobný model větvení se uplatňuje u monopodiálních neboli hroznovitých [[květenství]]. Tato květenství mají souvislý hlavní stonek, který není přerůstán postranními větvemi. Květy v takovém květenství rozkvétají odzdola nahoru, respektive od obvodu ke středu květenství. Mezi taková květenství náleží [[hrozen]], [[lata]], [[okolík]], [[chocholík]], [[klas]], [[jehněda]], [[palice (květenství)|palice]], [[hlávka (květenství)|hlávka]] či [[úbor]]. [71] => [72] => [73] => Siberian larch - Siperianlehtikuusi, Sibirisk lärkträd cropped C.JPG|Monopodiální větvení jehličnanů: dominantní průběžný kmen a tenké postranní větve [74] => Abies alba, Weiß Tanne 1.JPG|Monopodiální větvení jedlové větévky [75] => Passiflora ciliata 1844 Joseph Franz Jacquin.jpg|Monopodiální větvení u mučenky – z postranních větví se formují úponky [76] => [77] => [78] => === Sympodiální větvení === [79] => [[Soubor:Tilia cordata winter.jpg|náhled|Monochaziální větvení lípy]] [80] => [[Soubor:Acer-pseudoplatanus-habitus-3.JPG|náhled|Dichaziální větvení javoru]] [81] => Pro sympodiální větvení je charakteristické, že funkci hlavního stonku přebírají v uzlinách postranní větve, vyrůstající z bočních pupenů v úžlabí listů, a přerůstají hlavní stonek. V další uzlině se pak proces opakuje. U rostlin se střídavě postavenými listy pokračuje v růstu jen jedna hlavní větev a takový stonek se označuje jako '''monocházium'''. Charakteristický je pro něj cik-cak růst mladých větévek, který je zřetelný například u [[lípa (rod)|lípy]] nebo u [[jilm]]u. Z vrcholového pupenu hlavního stonku buď vyrůstá list nebo květ či květenství, nebo pokračuje v růstu, je však zatlačen do strany a vytváří zdánlivě postranní větévku, která se může dále dělit. U [[réva|révy]] a [[loubinec|loubince]] pokračuje hlavní stonek v růstu jako [[úponek]]. Charakteristickým znakem monochaziálně větvených rostlin je postavení podpůrného listu, který je na opačné straně než "postranní" větev. U rostlin se vstřícnými listy je vývoj postranních větví z pupenů v úžlabí dvou protistojných listů zpravidla doprovázen zaschnutím vrcholového pupenu na hlavním stonku. Takový stonek se označuje jako '''dicházium'''. Z vrcholového pupenu může vyrůstat květ či květenství, jak je to obvyklé např. u [[šeřík]]u. Pro rostliny s dichaziálním větvením je charakteristické vstřícné postavení postranních větévek. Pokud tento typ větvení připomíná dichotomické větvení, označuje se jako pseudodichotomie. Větvení sympodiálně větvených rostlin bývá podstatně bohatší než u rostlin větvených monopodiálně, protože růst bočních větví není potlačován vrcholovým pupenem. [82] => U sympodiálně větvených oddenků se růstový vrchol v určité fázi ohýbá směrem vzhůru a vyrůstá z něj nadzemní stonek, zatímco oddenek pokračuje v růstu horizontálním směrem prostřednictvím postranní větve. Toto větvení oddenku je charakteristické například pro [[sasanka|sasanky]], [[kokořík]]y nebo [[konvalinka vonná|konvalinku]]. [83] => [84] => Sympodiální neboli vrcholičnatá květenství mají krátký hlavní stonek, jehož růst je záhy ukončen koncovým květem a růst přebírají postranní větve, které hlavní stonek přerůstají a obdobným způsobem se dále větví. Vrcholičnatá květenství proto rozkvétají od středu k okraji, resp. od vrcholu k bázi. Podle toho, zda je hlavní stonek přerůstán jednou nebo dvěma větvemi, se rozlišují květenství monochaziální nebo dichaziální. Mezi sympodiální květenství náleží [[vrcholík]], [[vidlan]], [[vijan]], [[srpek]], [[vějířek]], [[svazeček]], [[klubko]] a [[šroubel]]. Některá složená květenství však mají oba typy větvení (tedy jak monopodiální tak i sympodiální). Příkladem může být hrozen vijanů u [[jírovec|jírovce]], vijan hroznů [[zemědým]]u nebo [[cyathium]] [[pryšec|pryšců]], což je okolík složený z vrcholíků.{{Citace elektronické monografie [85] => | titul = Květenství (inflorescentia) [86] => | url = https://www.cbg.zcu.cz/OB/studium/obop/obop_13.php [87] => | vydavatel = Západočeská univerzita v Plzni [88] => }} [89] => [90] => [91] => Betula-nana-1020868.jpg|Monochaziální větvení břízy [92] => 1730-Tilia kiusiana-DZ-8.12.jpg|Cik-cak větévka, charakteristická pro monochaziální větvení (lípa) [93] => 3426-Viburnum edule-Arb.Brno.jpg|Dichaziální větvení kaliny [94] => Viscum album mistel.jpg|Dichotomické větvení u jmelí|Pseudodichotomické větvení jmelí [95] => [96] => [97] => == Odkazy == [98] => === Reference === [99] => [100] => [101] => === Související články === [102] => * [[Květenství]] [103] => * [[Stonek]] [104] => [105] => {{Portály|Biologie|Rostliny}} [106] => [107] => [[Kategorie:Morfologie rostlin]] [] => )
good wiki

Větvení

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'stonek','úponek','oddenek','kokořík','úbor','Soubor:20171209Alnus glutinosa2.jpg','mateřídouška','cykasy','Biologická systematika','nižší rostliny','Echinocereus','kořen'

Cykasy

Echinocereus

Kokořík

Kořen

Mateřídouška

Mateřídouška (latinsky Rosmarinus officinalis) je trvalka z čeledi hluchavkovitých.

Oddenek

Stonek

Úbor

Úponek