Array ( [0] => 15482700 [id] => 15482700 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Valerianus [uri] => Valerianus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = #EE5C42 [2] => | jméno = Valerianus [3] => | titul = [[Seznam římských císařů|40.]] [[císař]] [[Starověký Řím|římské říše]] [4] => | obrázek = Valerianus Ny Carlsberg Glyptotek IN3387.jpg [5] => | popisek = [[Busta]] římského císaře Valeriana [6] => | vláda = [[253]]–[[260]] spolu se svým synem [[Gallienus|Gallienem]] [7] => | celé jméno = Publius Licinius Valerianus [8] => | předchůdce = [[Aemilianus]] [9] => | následník = [[Gallienus]] [10] => | choť = [[Egnatia Mariniana|Mariniana]] [11] => | potomstvo = [[Gallienus]] a [[Valerianus (konzul)|Valerianus]] [12] => | dynastie = [13] => | otec = [14] => | matka = [15] => | datum narození = cca [[190]]/[[200]] [16] => | místo narození = [17] => | datum úmrtí = po [[260]] [18] => | místo úmrtí = [19] => }} [20] => '''Publius Licinius Valerianus''' ({{vjazyce|cs}} '''Valerián'''; cca [[190]]/[[200]]Podle [[Historia Augusta|Historie Augusty]] (''vita Val.'' 5, 1) bylo Valerianovi v době jeho nástupu na trůn sedmdesát let. Tomu odporuje [[Malalas|Malalův]] údaj (XII 298, 2), že císař zemřel v šedesáti jedna letech. – po [[260]]Císař zemřel v perském zajetí neznámo kdy.) byl [[Starověký Řím|římský]] [[císař]] vládnoucí spolu se svým synem [[Gallienus|Gallienem]] v letech [[253]]–[[260]]. Jeho rodiče a sourozenci nejsou známi, manželka [[Egnatia Mariniana|Mariniana]], která mu kromě Galliena porodila ještě syna [[Valerianus (konzul)|Valeriana]], zemřela před rokem [[253]]. [21] => [22] => == Původ a kariéra == [23] => Valerianus pocházel z urozené, patrně [[Itálie|italské]] rodiny, o níž však nejsou známy bližší podrobnosti.Valerianův urozený původ zmiňuje Historia Augusta, ''vita Val.'' 5, 7, [[Aurelius Victor]] 32, 2 a [[Epitome de Caesaribus]] 32, 1. Jeho úřední kariéra se nijak výrazně neodlišovala od kariér mužů téhož postavení, třebaže ji lze rekonstruovat jen částečně. Jako aristokrat byl Valerianus velmi záhy přijat mezi [[Římský senát|senátory]], někdy před rokem [[238]] dosáhl svého prvního [[Římský konzul|konzulátu]] (''consul suffectus''), za zmatků v roce [[238]] stál jako ''princeps senatus'' v čele senátního kolegiaHistoria Augusta, ''vita Gord.'' 9, 7. a v období [[Decius|Deciovy]] vlády zastával významné funkce ve státní správě.[[Zonaras]] XII, 20. Císař [[Trebonianus Gallus]] k němu choval takovou důvěru, že právě jej pověřil v létě [[253]] úkolem, aby ze zaalpských krajů přivedl na pomoc proti [[uzurpátor]]ovi [[Aemilianus|Aemilianovi]] tamní [[Římská legie|legie]].[[Zosimos]] I, 28. [24] => [25] => == Proklamace za císaře == [26] => Valerianus legie v [[Raetie|Raetii]] a [[Noricum|Noriku]]Raetii zmiňují Aurelius Victor 32, 1 a [[Orosius]] VII, 22, 1. [[Eutropius]] 9, 7 uvádí Raetii i Noricum. v krátké době podřídil své pravomoci, ale než mohl cokoli podniknout, přišla zpráva, že Trebonianus Gallus byl spolu se svým synem zavražděn a [[Aemilianus]] uznán jeho nástupcem. To Valerianus nemínil akceptovat, dal se sám prohlásit za císaře a vtrhl do [[Dějiny Itálie|Itálie]]. K rozhodujícímu střetnutí však nedošlo, protože Aemilianus byl asi v září [[253]] zabit svými vojáky u [[Spoleto|Spoletia]] – jeho vláda trvala jen 88 dní. Tak se stal Valerianus jediným pánem impéria. [27] => [28] => == Valerianova vláda == [29] => První věcí, kterou Valerianus po převzetí moci udělal, bylo ustavení syna [[Gallienus|Galliena]] spoluvladařem (září–říjen [[253]]).Zosimos I, 30; Epitome de Caesaribus 32, 2; [[Festus]] 23, 1; Aurelius Victor 32, 3; Eutropius 9, 7; Orosius VII, 22, 1. Tento krok byl prozíravý, neboť jediný císař mohl stěží vzdorovat všem nepřátelům, jimž říše čelila. Valerianus sám chtěl vytáhnout na Východ, kde [[Sásánovská říše|Peršané]] na sklonku Gallovy vlády vyplenili mnoho [[Sýrie (provincie)|syrských]] měst a byli jen s obtížemi zastaveni domobranou [[Homs|emeského]] kněze [[Uranius Antoninus|Urania Antonina]]. Gallienus měl vést válku s [[Germáni|germánskými]] kmeny na [[Rýn]]ě a [[Dunaj]]i. [30] => [31] => O efektivitě Valerianova pobytu na Východě se vedou spory. Podle některých odborníků se císaři podařilo Peršany dlouhou dobu držet v bezpečné vzdálenosti, a teprve když ve vojsku vypukl [[mor]], dostali se Římané do problémů. Jiní poukazují na to, že Peršané tehdy ovládli přinejmenším jedno významné město na [[Eufrat]]u – [[Dura Európos]] – a že Valerianus si počínal příliš defenzivně. V každém případě není o císařově pobytu v syrské [[Antiochie|Antiochii]] mnoho známo. [32] => [33] => Známo naopak je, že Valerianus v letech [[257]]–[[258]] rozpoutal druhé celoříšské [[pronásledování křesťanů]], prý na popud svého finančního úředníka [[Fulvius Macrianus|Fulvia Macriana]].[[Eusebios z Kaisareie]], ''Historia ecclesiastica'' 7, 10. Padly mu za oběť mnohé prominentní osobnosti tehdejší doby, například [[Kartágo|kartaginský]] [[biskup]] [[Svatý Cyprián|Cyprianus]] či [[papež]] [[Sixtus II.]], a jen v severoafrické [[Utica|Utice]] zemřelo za svou víru asi 300 osob. Protikřesťanské aktivity později zastavil císař [[Gallienus]], který byl na rozdíl od otce nábožensky tolerantní. [34] => [35] => V druhé polovině padesátých let opět zintenzivněly [[Gótové|gótské]] vpády na [[Balkán]] a do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Císař se pokusil nájezdníky zastavit a vytáhl s vojskem ze Sýrie na sever. Podle kronikářů se obával, aby se některý z velitelů neobrátil proti němu, a neodvažoval se proto svěřit velení nikomu jinému.Zosimos I, 36. Výprava však vyzněla víceméně naprázdno – císař jen rychle jmenoval úspěšného velitele [[Successianus|Successiana]] [[Pretoriánský prefekt|prefektem pretoriánů]], aby ho měl v Antiochii pod dozorem. Další operace proti Gótům přerušila nová válka s Peršany. [36] => [37] => == Zajetí == [38] => {{Viz též|Bitva u Edessy}} [39] => [40] => [[Soubor:Cameo_Shapur_Valerianus_Bab360_CdM_Paris.jpg|náhled|170px|Valerianovo zajetí]]V květnu až červnu [[260]] vytáhl perský [[Šáhanšáh|král]] [[Šápúr I.]] s velkým vojskem proti římské říši a Valerianus se mu postavil v krajině mezi městy [[Şanlıurfa|Edessa]] a [[Karrhy]]. Jeho vojsko oslabené morem však bylo obklíčeno, Valerianus musel s Peršany zahájit vyjednávání a nakonec jej nepřátelé lstí zajali. Císařova východní politika tak skončila naprostým krachem. [41] => [42] => O Valerianově dalším osudu se dochovalo jen minimum zpráv. Podle některých kronikářů ho prý perský král využíval jako stupátko při nasedání na koně (chtěl ho tak ponížit),Epitome de Caesaribus; [[Lactantius]], ''De mortibus persecutorum'' V, 3. podle jiných prý císař a jeho důstojníci budovali v perské říši různé technické stavby (hráze).{{Citace monografie [43] => | příjmení = [44] => | jméno = [45] => | titul = Geschichte der Perser und Araber zur Zeit der Sasaniden. Aus der arabischen Chronik des Tabari [46] => | editoři = Theodor Nöldeke [47] => | místo = Leiden [48] => | vydavatel = Brill [49] => | rok = 1973 [50] => | strany = 32n [51] => | isbn = 90-04-03624-5 [52] => }} Když později Valerianus zemřel, vycpali Peršané jeho kůži [[Myrha|myrhou]]Lactantius, ''De mortibus persecutorum'' V, 6. a vystavili ji v chrámu ohně bohyně [[Anáhitá|Anáhity]]. Do jaké míry je to pravda, lze jen těžko rozhodnout. [53] => [54] => == Hodnocení == [55] => Období Valerianovy vlády je právem považováno za vrchol [[Krize třetího století|krize impéria ve 3. století]]. Již méně oprávněné je, když se všechny neúspěchy svalují jen na Valerianovu hlavu. Také jiní císaři měli tehdy vážné problémy s obranou hranic a vnitropolitickým zmatkem, a dokonce i ti nejschopnější sešli většinou násilnou smrtí. Valerianus se po celou dobu snažil o stabilizaci poměrů a jen neobyčejně svízelné podmínky v padesátých letech mu zabránily, aby byl úspěšný. [56] => [57] => == Poznámky a reference == [58] => [59] => [60] => == Literatura == [61] => * {{Citace monografie | příjmení = Alföldi | jméno = Andreas | titul = Studien zur Weltkrise des 3. Jahrhunderts | vydavatel = Wissenschaftliche Buchgesellschaft | místo = Darmstadt | rok = 1967 | počet stran = 460 | isbn = | jazyk = německy}} [62] => * {{Citace monografie | příjmení = Burian | jméno = Jan | titul = Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 237 | isbn =80-205-0536-9 | jazyk = česky}} [63] => * {{Citace monografie | příjmení = Eusebius Pamphili | jméno = | titul = Církevní dějiny | vydavatel = Ústřední církevní nakladatelství | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 225 | isbn = | jazyk = česky | url =http://www.fatym.com/taf/knihy/patrol/p_cdej.htm}} [64] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuhoff | jméno = Wolfgang | titul = Herrschertum und Reichskrise. Die Regierungszeit der römischen Kaiser Valerianus und Gallienus (253–268 n. Chr.) | vydavatel = Studienverlag Brockmeyer | místo = Bochum | rok = 1979 | počet stran = 92 | isbn =3-88339-061-5 | jazyk = německy}} [65] => * {{Citace monografie | příjmení = Zosimos | jméno = | titul = Stesky posledního Římana | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1983 | počet stran = 303 | isbn = | jazyk = česky}} [66] => [67] => == Externí odkazy == [68] => * {{Commonscat|Valerianus I|Valerianus}} [69] => * {{en}} [http://www.roman-emperors.org/gallval.htm Valerianova biografie] [70] => * {{cs}} [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2281 Římsko-perské války ve 3. století] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2281 |date=20120104133205 }} [71] => [72] => {{Římský císař| titul =Římský císař| předchůdce =[[Aemilianus]]| nástupce =[[Gallienus]]|kdy=[[253]]–[[260]]}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => {{Portály|Lidé|Starověký Řím}} [75] => [76] => [[Kategorie:Vojenští císařové]] [77] => [[Kategorie:Úmrtí ve 3. století]] [78] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Valerianus

Publius Licinius Valerianus ( Valerián; cca 190/200 - po 260) byl římský císař vládnoucí spolu se svým synem Gallienem v letech 253-260. Jeho rodiče a sourozenci nejsou známi, manželka Mariniana, která mu kromě Galliena porodila ještě syna Valeriana, zemřela před rokem 253.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gallienus','253','260','Aemilianus','238','190','Valerianus (konzul)','Egnatia Mariniana','Starověký Řím','císař','200','Homs'

190

200

238

253

260

Aemilianus

Císař

Gallienus

Homs