Array ( [0] => 15496129 [id] => 15496129 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Veřovice [uri] => Veřovice [3] => Obecní úřad obce Veřovice.jpg [img] => Obecní úřad obce Veřovice.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Veřovice jsou malebná obec nacházející se v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. S bohatou historií a přátelskou komunitou nabízí Veřovice nejen krásné přírodní scenérie, ale také prostor pro aktivní životní styl a rozvoj. Obec leží v krásné krajině podhůří Beskyd, což ji činí ideálním místem pro milovníky přírody a turistiku. Místní lesy a kopce lákají k procházkám a cyklistice, a obyvatelé i návštěvníci si mohou užít pohledy na okolní přírodu. Veřovice jsou také známé svými tradičními akcemi, které přispívají k soudržnosti komunity a oslavě místních zvyků. V obci se nachází základní občanská vybavenost, která zajišťuje pohodlný každodenní život jejích obyvatel. Místní školy podporují vzdělání a rozvoj dětí, což je základem pro budoucnost každé společenství. Aktivní jsou také místní spolky a organizace, které se věnují různým zájmům a činnostem, od sportu po kulturu, čímž nabízí příležitosti pro zapojení a spolupráci. Veřovice tak představují místo, kde se harmonicky propojuje příroda, tradice a moderní uspokojení životních potřeb. Obyvatelé obce jsou hrdí na své kořeny a společným úsilím vytvářejí útulné a přívětivé prostředí pro všechny, kteří zde žijí nebo ji navštíví. [oai_cs_optimisticky] => Veřovice jsou malebná obec nacházející se v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. S bohatou historií a přátelskou komunitou nabízí Veřovice nejen krásné přírodní scenérie, ale také prostor pro aktivní životní styl a rozvoj. Obec leží v krásné krajině podhůří Beskyd, což ji činí ideálním místem pro milovníky přírody a turistiku. Místní lesy a kopce lákají k procházkám a cyklistice, a obyvatelé i návštěvníci si mohou užít pohledy na okolní přírodu. Veřovice jsou také známé svými tradičními akcemi, které přispívají k soudržnosti komunity a oslavě místních zvyků. V obci se nachází základní občanská vybavenost, která zajišťuje pohodlný každodenní život jejích obyvatel. Místní školy podporují vzdělání a rozvoj dětí, což je základem pro budoucnost každé společenství. Aktivní jsou také místní spolky a organizace, které se věnují různým zájmům a činnostem, od sportu po kulturu, čímž nabízí příležitosti pro zapojení a spolupráci. Veřovice tak představují místo, kde se harmonicky propojuje příroda, tradice a moderní uspokojení životních potřeb. Obyvatelé obce jsou hrdí na své kořeny a společným úsilím vytvářejí útulné a přívětivé prostředí pro všechny, kteří zde žijí nebo ji navštíví. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Veřovice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [4] => | okres = Nový Jičín [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Frenštát pod Radhoštěm]] [6] => | pověřená obec = [[Frenštát pod Radhoštěm]] [7] => | země = [[Morava]] [8] => | PSČ = 742 73 [9] => | počet ZSJ = 1 [10] => | počet částí obce = 1 [11] => | počet katastrálních území = 1 [12] => | katastrální území = Veřovice [13] => | adresa = Veřovice 670
742 73 Veřovice [14] => | web = http://www.verovice.cz/ [15] => | úřední web = http://www.verovice.cz [16] => | e-mail = obecni.urad@verovice.cz [17] => | starosta = Martin Fojtík ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | NUTS3 = CZ080 [20] => }} [21] => '''Veřovice''' (německy ''Wernersdorf'',{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 685| isbn = 80-200-1225-7 }} ''Wernsdorf''{{otto|Věřovice}} či ''Warnsdorf'') jsou [[obec]] ležící v [[Okres Nový Jičín|okrese Nový Jičín]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], na severním úpatí [[Veřovické vrchy|Veřovických vrchů]], a zhruba 7 až 9 km západně od [[Frenštát pod Radhoštěm|Frenštátu pod Radhoštěm]] a 13 km severovýchodně od [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]]. Obec leží zároveň na jižní hranici kraje se [[Zlínský kraj|Zlínským krajem]]. V obci žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Obec byla po většinu historie česká, [[Katolická církev|katolická]] a nebyla přímou součástí jiné obce. [22] => [23] => == Název == [24] => V nejstarším písemném dokladu z roku 1290 je vesnice jmenována německy ''Wernsdorf''. To je zkrácený tvar původního ''Wernersdorf'' - "Wernerova ves". Německé osobní jméno ''Werner'' bylo do češtiny přejato jako ''Verníř'', proto se v češtině vesnice nazývala ''Vernířovice'' nebo v místním nářečí ''Věrměřovice'' (tak v nejstarším českém dokladu z roku 1411). České jméno pak bylo zkráceno na ''Věřovice'' (v písemných dokladech se to objevilo až v 19. století), v roce 1924 byl ustaven tvar ''Veřovice''.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 679, 680. [25] => [26] => == Historie == [27] => [28] => === Vznik obce === [29] => Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1411, kdy Veřovice připadaly pánům z Kravař jako součást štramberského panství. V oné zmínce z roku [[1411]] je pojednáno o situaci, kdy [[Lacek I. z Kravař]] na Štramberce a Helfštýně pustil Veřovicím a dalším sousedním osadám tzv. odúmrť. Tím se obec staly oficiální součástí Štramberského panství, čítajícího tehdy 16 vesnic. Na tomto latinském dokumentu se vyskytuje označení Wiernierzowicz.''Moravské Kravařsko : politický okres novojícký''. Příbor: Nákladem učitelstva, 1898. 364 s. Již před tímto aktem se jistý putující lokátor Werner se svou skupinou rozhodl usídlit na území dnešního katastru obce. Dle jména Wernera pak pochází i pojmenování obce.{{Citace elektronického periodika| titul = Historie Obce Veřovice| url = http://archiv.verovice.cz/historie-obce.php| datum přístupu = 2020-05-09}} Historik Wolny tvrdí, že Veřovice mohly vzniknout již po roce 1312, kdy pánové z Kravař začali s moravskou expanzí a vedle získávání nových sídel zakládali i sídla nová.Gregor Wolny: ''Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch dargestellt''. Band I: Prerauer Kreis, Brünn 1835, S. 353 [30] => [31] => S omezenou pravděpodobností lze říci, že osídlení na dnešním území obce existovalo ještě dříve. Jindřich z Příbora a ze Šorštějna vydal 7. října 1293 fojtu Hermanovi privilegium na vysázení vsi Lichnova, který je dnes severovýchodním sousedem obce. V tomto dokumentu bylo uvedeno, že obec Lichnov by měl a vzniknout vymýcením části lesa, a to od potoka Lubina až do Wernyrzovských mezí, což by geograficky skutečně odpovídalo i dnešnímu rozdělení. Originál listiny se ale nedochoval. Existovalo potvrzení výsady Jindřicha z Příbora a Šorštejna z roku 1539, avšak i z něj existuje jen nedatovaný opisPšenicová, Antonie - Oslavy 600. výročí první dochované písemné zmínky o existenci Veřovic. Antonie Pšenicová. In: Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštem : vlastivědný časopis Nový Jičín : Muzeum Novojičínska Roč. 29, č. 1-4 (2012), s. 77-80.. [32] => [33] => Veřovice vznikly jako lánová lesní ves s předpokladem vyššího počtu obyvatel, kteří se zapojí na vymýcení a [[Žďáření|zďáření]] hustého lesa, který tehdy hustě pokrýval území i široké okolí. Noví usedlíci na území obce byli osvobozeni od robot a dávek, po uplynutí této lhůty již však museli konat stanové povinnosti vůči panství. Největší práva měl od počátku založení obce fojt, jimž se jako první stal lokátor Werner. [34] => [35] => === Nejstarší historie obce === [36] => Demografické složení obce bylo již od počátku složeno z Čechů. V nejbližším okolí obce se ale nacházela města i obce téměř ryze německá. Nejstarší dějiny obce se odráží v dějinách Štramberského panství, jehož součástí obec byla. [37] => [38] => Roku 1434 vymírá celá fulnecko-novojická větev pánů z Kravař po meči. Štramberské panství tak v důsledku dědictví přechází na Ctibora z Cimburka.{{Citace elektronického periodika| příjmení = Tichánek| jméno = Jiří| titul = Městské opevnění - Štramberk| url = https://www.hrady.cz/index.php?OID=3525&PARAM=5| datum přístupu = 2020-05-09}} Panství po vymření kravařské větve oplývalo nejen rozsáhlými pozemky, ale i vysokými dluhy, a to i za vlády Ctibora. Ještě téhož roku Ctiborovi věřitelé prodávají štramberské panství včetně obce Veřovice Janu Puklicovi z Pozořic. Součástí této transakce jsou i osady [[Mořkov]], [[Hodslavice]], Rohlina (zaniklá osada u Hodslavic), [[Bludovice (Nový Jičín)|Bludovice]] a [[Žilina (Nový Jičín)|Žilina u Nového Jičína]]. [39] => [40] => Během puklického vlastnictví štramberského panství, do kteréhož Veřovice toho času spadaly, se kraji nadále nedařilo. Panovala zde bída a řádilo zde loupežnictví. 12. ledna 1437 získal štramberské panství od [[Jan Puklice z Pozořic|Jana Puklice z Pozořic]] dědictvím jeho syn a husitský hejtman [[Vilém Puklice z Pozořic]], společně s bratrem Bočkem, který je do spoluvlády zapojen až v roce 1440. Po Vilémově smrti v roce 1441 panství spadá postupně na [[Boček Puklice z Pozořic|Bočka Puklice z Pozořic]], a v letech 1463–1464 získává panství Vilémův synovec [[Burian Poklice z Pozořic]], známý svými loupežnickými výpady po kraji, které zastavil až Jiří z Poděbrad. V roce 1471 bylo štramberské panství včetně Veřovic prodáno Burianem Jindřichu Černohorskému z Boskovic a jeho bratrům. Po Jindřichově smrti v roce 1478 bylo panství prodáno jeho pozůstalými bratry do rukou Beneše z Hustopečí. [41] => [42] => === Raný novověk === [43] => V roce 1531 bylo štramberské panství i s Veřovicemi zakoupeno pány z Žerotína, konkrétně připadlo Bernardovi mladšímu z Žerotína a na Fulneku, čímž se stalo i součástí Jičínského panství. V tomto období se obecně zlepšují podmínky života v celém panství, roste odbyt i životní úroveň. Roku 1533 bylo toto panství rozděleno na Novojicko-Štramberské a Starojické, přičemž obec patřila do Novojicko-Štramberského. Roku 1558 prodává [[Jan z Žerotína]] panství novojičínským měšťanům. Veřovice tak nově nespadají pod panství [[Štramberk|Štramberku]], ale [[Nový Jičín|Nového Jičína]]. Celé novojičínské panství bylo pod ochranou císaře Ferdinanda I. V roce 1585 postihuje panství morová epidemie a objevují se i první zmínky o čarodějnických proces. O přítomnosti čarodějnických procesů nejsou v obci, na rozdíl například od sousední obce Ženklava, žádné zmínky.{{Citace elektronického periodika| příjmení = Piterák| jméno = Břetislav| titul = Kapitoly z historie naší obce - Březen 2011| vydavatel = Zpravodaj obce Veřovice| url = http://archiv.verovice.cz/uredni-zaznamy.php?cat=64&celkem=175&strana=3| datum vydání = 2011| datum přístupu = 2020-05-10}} [44] => [45] => === Pobělohorské období === [46] => Po Bitvě na bílé hoře se na léta 1624 až 1773 se stává díky konfiskací celé Novojicko-štramberské panství vlastnictvím Olomouckých [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitů]]. Toto období je spojené s rekatolizací a Moravští Bratří, kteří byli usídlení i v místech původní katolické fary z Veřovic a celého panství odcházejí. Příliv německého obyvatelstva a jeho rozrůstající se sféra vlivu se na obci na rozdíl od mnoha ze sousedních obcí nepodepsala, a tak si Veřovice zachovaly ryze český ráz. Obec spadala pod Jezuity po celou dobu vlády řádu právě do roku 1773, kdy došlo k jeho zrušení za panovnické vlády Josefa II. V tomto roce bylo také město Nový Jičín propuštěno z poddanství a stává se svobodným municipálním městem. V roce 1778 přechází ze státní správy do správy šlechtické nadace v Olomouci, v listopadu téhož roku namísto toho do správy šlechtické nadace v Brně až do roku 1781, v kterém přešel Novojičínský velkostatek do majetku Tereziánské rytířské akademie ve Vídni jako nadační statek, kde setrval až do roku 1918.CHOBOT, Karel (1993) Z minulosti obce Veřovice, in Veřovice - Historie a současnost obce, Veřovice 1993 [47] => [48] => Na sklonku 17. století se ve Veřovicích vyskytovalo 19 sedláků, 1 fojt, 9 zahradníků, 1 mlynář, 2 chalupníci, 24 domkařů a 1 kovář. Obecní fojt musel panství odvádět ročně 2 desetivědrové sudy vína. Veřovičtí osadníci robotovali u dvora, sedláci jezdívali pro panské dříví a vozívali potraviny a sklizeň do jezuitského konviktu. Tyto náklady obsahovaly například oves, telata, sádlo, vejce, koroptve či zajíce. [49] => [50] => Z toho období jsou dochovány časté spory mezi veřovickými sedláky, hospodařícími v blízkosti panských luk a samotným panstvím. Předmětem sporů byl například zatoulaný a následně zabavovaný dobytek veřovických sedláků. Stížnosti na zabavování dobytku eskalovaly společnou stížností purkmistrů obcí Veřovic, Mořkova a Hodslavic ze dne 13.6.1741 Nadaci olomouckého jezuitského semináře. [51] => [52] => === Dějiny po roce 1848 === [53] => Celospolečenské změny, které přinesl [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluční rok 1848]] se podepsaly na změně ve vedení obce. Těmi byli původně dědiční fojtové a jejich volení zástupci purkmistři společně s obecními přísedícími. Nově se od roku 1850 stává hlavou nové místní samosprávy; obecního úřadu volený starosta, 3 radní a 14 členy obecního výboru. Z hlediska vývoje samosprávy patřily Veřovice v letech 1850–1945 k politickému [[Okres Nový Jičín|okresu Nový Jičín]] s výjimkami období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. S prvnímu roky činnosti samosprávy obce jsou spojeny finanční problémy, příjmy obce byly tehdy složeny z výtěžku z obecního jmění, obecních dávek, pronájmů či prodeji dřeva z obecního lesa. I z tohoto období existuje evidence sporů Veřovických sedláků o správu a vlastnictví půdy s panstvím, které bylo způsobeno pronájmem půdy ze strany Velkostatku Nový Jičín Veřovickým sedlákům, avšak bez smluvního krytí, což způsobovalo mnoho rozepří. Těmto problémům se žurnalisticky věnoval i [[Jakub Arbes]] v [[Národní listy|Národních listech]]. [54] => [55] => === Období světových válek === [56] => [57] => ==== 1. Světová válka ==== [58] => 28. července 1914 s vyhlášení mobilizace muselo do armády narukovat více než 300 místních mužů, a to většinově do 100. pěšího pluku s velitelstvím a shromáždištěm v Těšíně. 60 z nich na frontách padlo. Přibližně 15 z mužů vstoupilo do Československých legií. Ve [[100. pěší pluk|100. pěším pluku]] generála [[Moritz von Steinsberg|Moritze von Steinsberg]] bojovali vojáci z obci v letech 1914–1916 jako součást desáté pěší brigády prvního armádního sboru na východní ruské frontě a poté v letech 1917–1918 na italské frontě.{{Citace elektronického periodika| titul = Databáze padlých v 1. sv. válce| vydavatel = Vojenský ústřední archiv Praha| url = vuapraha.cz/fallensoldierdatabase| url archivu = vuapraha.cz/fallensoldierdatabase| datum přístupu = 2020-08-29}} V roce 1914 přijelo do obce 40 ruských zajatců a přibližně 150 polských uprchlíků od Přemyšle, ti pobývali v místních domcích 1 rok. 13. října 1916 byly z místního kostely sundány zvony a cínové píšťaly varhan pro vojenské účely. U příležitosti vyhlášení republiky 28. října 1918, a také konce války, byla na obecním prostranství zasazena lípa svobodySchematismus für das kaiserliche und königliche Heer und für die kaiserliche und königliche Kriegsmarine für 1908, K. k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1907. [59] => [60] => ==== Protektorát Čechy a Morava a 2. Světová válka ==== [61] => Veřovice se v kontextu událostí Mnichovské dohody staly severní hraniční obcí, Německu tedy nepřipadly, s výjimkou severní část obce, sousedící s katastrem německé obce Ženklava. 10. října 1938 dorazilo do vesnice okupační vojsko. Veřovice byly původně zabrány z větší části, po sérii jednání však byla hranice upravena, a to postupně 17. a 23. listopadu 1938. 3. listopadu 1938 byl ve Veřovicích zřízeny český celní úřad a četnická stanice. Se zřízením Protektorátu Čechy a Morava byl přerušen provoz na železniční trati Veřovice-Štramberk a ve vesnici se začínají objevovat první německé jednotky. [62] => [63] => V období let 1940–1945 bylo 42 osob z obce vězněno a mučeno v koncentračních táborech, 13 z nich bylo popraveno nebo zemřelo. Vzhledem k tehdejšímu demografickému složení obce, nikoliv z etnických důvodů, ale z důvodů odbojové činnosti, častokrát spojené s partyzánskými jednotkami, které sídlily v úseku Veřovických vrchůPaměti obce Veřovice (1924-1958), Retrospektiva: od nejstarší historie obce, 1. díl, Kronika obce Veřovice. [64] => [65] => ===== Partyzání na území obce ===== [66] => V lesním katastru obce působila aktivně na úpatí Velkého Javorníku Partyzánská skupina Štramberk, a to v roce 1943. Vzhledem k mnohý aktivitám skupiny Štramberk i dalších partyzánů byla rozkazem velitele pořádkové policie Kurta Daluege z 11. prosince 1944 zřízena v katastru obce v části Padolí: Policejní škola pro boj proti bandám II, a byla pod vedením Heinze Opitze, který v první polovině roku 1945 cvičil posádky ke specializovanému boji s partyzány SLÁDEK, Oldřich (1991) Ve znamení smrtihlava, 1. vydání.V prostředí Veřovických vrchů vedle toho sídlila výsadkem od března do května 1945 i Zpravodajský skupina Javor, vyslaná 4. ukrajinským frontem pod velením Karola Kopálka.{{Citace elektronického periodika| titul = Výsadky, разведгруппы 4. Украинского фронта| url = plajavalmez.cz/vysadky/| datum vydání = 2020}} [67] => [68] => ===== Osvobození ===== [69] => Veřovice byly osvobozeny 6. května 1945 v brzkých ranních hodinách Rudou armádou, v katastru hřbitova byl pohřeb jeden sovětský voják, který padl v boji svedeném v katastru obce. Ústup německých jednotek, který probíhal již týden před osvobozením obce, ztěžovaly místní partyzánské jednotky. Toto vyvrcholilo atentátem partyzánské skupiny Javor ve spolupráci s veřovickými železničáři na německý evakuační vlak na trati mezi Veřovicemi a Mořkovem ze dne 3. května 1945. [70] => [71] => == Obecní správa a politika == [72] => [73] => === Zastupitelstvo obce a starosta === [74] => [[Soubor:Obecní úřad obce Veřovice.jpg|náhled|Obecní úřad vybudovaný v roce 2018|240x240pixelů]]Základním orgánem obce je zastupitelstvo obce, které obec samostatně spravuje. Od činnosti zastupitelstva jsou další obecní orgány odvozeny. Zastupitelstvo obce volí starostu obce a další členy obecní rady. Do činnosti místního zastupitelstva spadá odpovědnost za dodržování plánu rozvoje obce a hospodaření s obecním majetkem. Zastupitelstvo je voleno v obecných, rovných, přímých a tajných volbách na principu poměrného zastoupení a to na období 4 letWeb obce Veřovice (2020-12-30), verovice.cz. [75] => [76] => Obec má 13členné zastupitelstvo, složené z příslušníků stran ČSSD – 6 členů, a dvou hnutí nezávislých kandidátů: Naše Veřovice se 4 členy, a Nezávislí pro Veřovice se 3 členy. Starostou obce je Martin Fojtík (ČSSD) a místostarostou František Černoch (Nezávislí pro Veřovice).{{Citace elektronického periodika| titul = Výsledky voleb obci Veřovice 1990-2018| url = Volby.cz| datum přístupu = 2020-12-30}} Od voleb do zastupitelstva v roce 2010 v obci pravidelně vítězí ČSSD. [77] => [78] => === Symboly obce === [79] => [[Soubor:Pečeť obce Veřovice na dokumentu z roku 1820.jpg|náhled|Původní pečeť obce Veřovice|240x240pixelů]]Znak obce vychází téměř věrohodně z původní pečetní symboliky obce, dochované z roku 1749. Jedná se o upravené zobrazení historického [[Agnus Dei|Beránka božího]] s korouhví, umístěném na španělském štítu. Na dvouvrší kráčející beránek nese přes rameno zemědělský nástroj, přičemž jde pravděpodobně o motyku. Původní obecní pečeť nese vedle kráčejícího beránka na vrchní straně zhlížejícího anděla a německý text: ''"Wernsdorf Gemeinde. Angebirgn. Schwers Arbeit."'' To může být volně přeloženo jako:''"Osada Veřovice. V horách. Těžká práce.".'' [80] => [81] => Volba beránka odkazuje k pospolitosti, beskydskému původu i pastevecké činnosti. To podporuje i vybraná kombinace stříbrné a zelené barvy. Zemědělský nástroj je pak spojen s prací veřovického obyvatelstva na polích. Prapor obce využívá stejných symbolů i barevné kombinace, kdy je beránek s nástrojem umístěn na praporu s poměrem šířky k délce 2:3. Dvojice symbolů byla přiznána v roce 1998 tehdejším předsedou Parlamentu České republiky Milošem Zeman v Dekretu o udělení znaku a praporu obci Veřovice.{{Citace elektronického periodika| titul = Symboly Obce Veřovice| vydavatel = verovice.cz| url = http://archiv.verovice.cz/symboly-obce.php| datum přístupu = 2020-05-09}} [82] => [83] => === Název obce === [84] => Veřovice získaly svůj název pravděpodobně dle svého zakladatele, lokátora Wernera. Samotný název obce zaznamenal v průběhu dějin velké proměny. K potvrzeným variacím názvu můžeme zmínit Wiernieřowicz, Wernsdorf, Wernyerzovicze, Wernsdorfium, Wernierzovicz, Wiermeřovicz, Weržowicze, Wežovice, Wegmiržowice, Věřovice, Vermiřovice či Veřmiřovice. Od názvu obce je pak odvozeno příjmení VeřmiřovskýAdministrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927. [85] => [86] => == Přírodní poměry == [87] => [88] => === Vodstvo === [89] => [[Soubor:Pramen řeky Jičínka .jpg|náhled|267x267pixelů|Pramen řeky Jičínky]] [90] => Katastr obce náleží do povodí řeky Odry a v katastru obce je odvodňován dvojicí přítoků řeky Odry. Tato dvojice řek pramení v katastru obce a jsou jimi [[Jičínka]] (německy ''Titsch,'' lidově ''Tyč'' či ''Tyča, také Czika)'' a [[Sedlnice (potok)|Sedlnice]]. Jičínka pramení na úpatí nejvyššího bodu obce [[Velký Javorník|Velkého Javorníku]]. Sedlnice pak v sedle mezi Štramberčíkem a úbočními svahy vrchu Na peklech. Jižní hranice katastru obce, probíhající hřebeny Veřovických vrchů je zároveň hranicí hranicí mezi povodím Odry a povodím Dunaje. Název obce se odráží v názvu Vermířovského potoka, který pramení v prostředí Veřovických vrchů, nicméně již v katastru Rožnova pod Radhoštěm, ten se dále vlévá do Dolní Bečvy. [91] => [92] => === Geologické poměry === [93] => Katastr obce náleží geomorfologicky k systému Alpsko-himálajskému, subprovincie Západní Karpaty, oblasti Zápodobeskydské podhůří, na severu obce celku Podbeskydská pahorkatina a na jihu celku Moravskoslezské Beskydy. Severozápadní a severovýchodní části území se řadí k podcelku Štramberská vrchovina. Střední část katastru patří k podcelku Frenštátská brázda. Jižní část území pak k podcelku Radhošťská hornatina. [94] => [95] => Krajinný reliéf v obci je členitý, zejména v jižní části obce, kde se nachází vrcholy Velký Javorník, Kamenárka, Dlouhá a Krátká. Severní a střední části mají podhorský charakter se zvlněným terénem o nadmořské výšce v rozmezí 400–500 m n. m.{{Citace elektronického periodika| titul = Veřovice - Charakteristika zájmového území| url = https://www.edpp.cz/ver_charakteristika-zajmoveho-uzemi/| datum vydání = 31.12.2016 | datum přístupu = 2020-10-30}} [96] => [97] => Samotný název obce Veřovic se nese také v pojmenování tzv. ''Veřovické souvrství'' či ''Vrstvy veřovické'' či archaicky ''Vrsty veřovské'', náležících ke godulskému vývoji slezské jednotky. Typicky jsou reprezentovány černými až sazově černými, slabě písčitými jílovci a prachovci. Tento geologický úkaz je stále dobře pozorovatelný v některých obecních lokalitách. Veřovické souvrství jako první popsal ''Ludwig Hohenegger'' v roce 1858 německy jako ''Wernsdorfer Schichten''.{{Citace elektronického periodika| příjmení = Hruban| jméno = Robert| titul = Slezská jednotka| periodikum = Moravské Karpaty| vydavatel = moravske-karpaty.cz| url = http:///prirodni-pomery/geologie/slezska-jednotka/| datum vydání = 2013| datum přístupu = 2021-01-05}}{{Nedostupný zdroj}} [98] => [99] => V katastru obce se nachází od roku 1999 chráněná přírodní památka Velký kámen v úbočí Velkého Javorníku. Jedná se o významný geomorfologický útvar, tvořený rozsáhlým skalním sesuvem vyvolaným svahovými deformacemi. Na 270 m dlouhou skalní stěnu zde navazuje hrubá balvanitá suť s přirozeným porostem. V lokalitě se vyskytuje silně ohrožený [[Oměj tuhý moravský]] Jirková, P. et al. (2010): Databáze významných geologických lokalit: 2332 Velký kámen [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-22]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/2332.. [100] => [101] => [[Soubor:Přírodní památka Velký kámen.jpg|náhled|Velký kámen]] [102] => [103] => === Klimatické podmínky === [104] => Severní část obce patří do mírně teplé klimatické oblasti MT 9. Jižní část obce i díky vyšším polohám patří do mírně teplé oblasti MT 2. Obec je charakteristická relativně vysokým ročním úhrnem srážek 800 mm ročně, což je způsobeno silně návětrnou polohou území v Podbeskydské pahorkatině. Obec v průběhu roku potká přibližně 40 ledových dnů a přibližně 110–130 dnů mrazových. Průměrná teplota v lednu je −4 °C. V červenci pak 17 °C. [105] => [106] => == Demografie == [107] => {| class="wikitable" style="text-align: center; width: 100%;" [108] => ! style="text-align: left;" |Rok''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)''. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. {{ISBN|80-250-1310-3}}. Kapitola Okres Nový Jičín, s. 722–723. {{Citace monografie| příjmení = Tůma| jméno = A.| titul = Adresár a popis Valašska| rok vydání = 1898| strany = 18}} [109] => !1668 [110] => !1771 [111] => !1793 [112] => !1835 [113] => !1850 [114] => !1869 [115] => !1880 [116] => !1900 [117] => !1910 [118] => !1921 [119] => !1930 [120] => !1950 [121] => !1961 [122] => !1970 [123] => !1980 [124] => !1991 [125] => !2001 [126] => !2011 [127] => !2017 [128] => !2020 [129] => |- [130] => ! style="text-align: left;" |Počet obyvatel [131] => | [132] => |703 [133] => |837 [134] => |1 160 [135] => |1 274 [136] => |1349 [137] => |1 366 [138] => |1 574 [139] => |1 606 [140] => |1 555 [141] => |1 650 [142] => |1 643 [143] => |1 848 [144] => |1 949 [145] => |1 872 [146] => |1 874 [147] => |1 942 [148] => |1 953 [149] => |2 000 [150] => |1 986 [151] => |- [152] => ! style="text-align: left;" |Počet domů [153] => |53 [154] => |129 [155] => |137 [156] => |192 [157] => | [158] => |261 [159] => |278 [160] => |294 [161] => |298 [162] => |300 [163] => |341 [164] => |405 [165] => |432 [166] => |482 [167] => |482 [168] => |538 [169] => |667 [170] => | [171] => | [172] => | [173] => |} [174] => [175] => == Společnost a kultura == [176] => [177] => === Náboženství === [178] => Z roku 1437 v deskách zemských se objevuje první zmínka o katolické faře na území obce, ta ale v polovině 16. století zaniká, protože Moravští Bratři získali ve Veřovicích převahu a faru v roce 1560 obsadil. Ti zůstali na území obce až do počátku pobělohorského období, kdy v letech 1624–1626 v době protireformace byli Bratří vypuzení Jezuity, kteří území rekatolizovali BESEDOVÁ, Božena. Z historie obce Veřovice. Praha, 2014, s. 53–54.. V tomto období jsou Veřovice různě přifařovány pod okolní města a obce, a to až do roku 1784, kdy se ve Veřovicích objevuje první lokální kaplan Otto Antonín Schindler, který přebírá místní farnost vyfařenou z Životic u Nového Jičína. V roce 1784 došlo ke zboření původního dřevěného kostela, a to z kapacitních důvodů. Původní dřevěný kostel byl nahrazen kostelem zděným s dřevěnou věží a vysvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl však díky havarijnímu stavu v roce 1852 zbořen, a na místo něj byl vystaven kostel nový a zděný, opět vysvěcený 28. června 1858 Nanebevzetí Panny Marie, který stojí po mnoha dostavbách v obci dodnes. Evangelíci byli v obci vždy v naprosté menšině asi v řádu desítek, avšak do 40. let 20. století měli v obci svůj hřbitov. Židů bylo ještě méně, a to v řádu nižších jednotekPšenicová, Antonie, 150 let od vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích. Pšenicová, Antonie. In: Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštem : vlastivědný časopis Frenštát pod Radhoštěm : Muzeum Novojičínska - Muzeum ve Frenštátě p. R. 26, č. 1-4, (2009), s. 78-80.. [179] => [180] => [[Římskokatolická farnost Veřovice]] je stále aktivní, a od roku 2006 pod správou pátera Miloslava Šmahlíka. Místní farnost spadá pod novojičínský děkanát, který je součástí ostravsko-opavské diecéze, provincie moravské. Při sčítání lidu v roce 2011 se k místní [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] hlásilo 25,2 % místních obyvatel, to je současně nejvíce zastoupeným náboženstvím{{Citace elektronického periodika [181] => | titul = Římskokatolická farnost Veřovice [182] => | url = https://farnostverovice.estranky.cz/ [183] => | datum přístupu = 2021-02-20 [184] => }}. [185] => [186] => K roku 2011 se v obci hlásilo k [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církvi evangelické]] 0,25 % obyvatel, k [[Církev československá husitská|Církvi čs. Husitské]] 0,1 % obyvatel. 10 % se k víře hlásilo, avšak bez příslušenství k určité církvi. Sčítání lidu, domů a bytů, ČSÚ, 2011 [187] => [[Soubor:Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích.jpg|náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Veřovicích vybudovaný v letech 1852–54.|240x240pixelů]] [188] => [189] => === Školství === [190] => Nejstarší zmínky o přítomnosti školy v obci se datují do roku 1788, kdy je zmiňována první, spíše provizorní škola v dřevěném domku. Do té doby existuje evidence o tom, že veřovické děti navštěvovaly katolickou školu v sousední obci Mořkov, která byla vybudována v roce 1672.{{Citace monografie| příjmení = Severa| jméno = Václav| titul = Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský| vydavatel = Musejní spolek v Brně| místo = Brno| počet stran = 289| rok = 1933}} Škola byla vzhledem k demografickému složení obce a náboženským poměrům česká a katolická. Roku 1792 byla vystavěna nová škola, která se po otevření školy následující stává chudobincem. V roce 1807 tuto školu navštěvovalo 112 žáků. 28. prosince 1877 je otevřena nová zděná škola, která dala základ té současné a jejíž náklady činily 11 000 zlatých, stavba započala v předchozím roce . Do původní jednotřídní školy tehdy nastoupilo 258 žáků a školu sužovaly nejen personální, ale i prostorové nedostatky. Hned v následujícím roce je škola rozšířena na dvojtřídní a v roce 1884 na trojtřídní. O 4 roky později na škole při počtu 255 žáků vyučují 4 učitelé včetně místního kněze Leopolda Zatloukala. V 90. letech 19. století vzniká v obci i obecní knihovna, která funguje dodnes.{{Citace monografie| titul = Kronika obce Veřovice - 1. díl.| vydavatel = Obec Veřovice| rok vydání = 1924}} V roce 1904 prochází škola prvním velkým rozšířením. V roce 1930 je škola již šestitřídní a navštěvuje ji 250 dětí. Navazující studium na školách měšťanských poskytují školy v blízkých městech, například Štramberku nebo Frenštátu pod Radhoštěm. [191] => [192] => Dnešní obecní škola je devítitřídní, bez dalšího dělení způsobeného vyšším počtem žáku. Formálně je její součástí i mateřská škola. Dohromady tato instituce disponuje téměř 30 pedagogickými pracovníky, v naprosté většině ženami. Její kapacita je 250 žáků. Průměrný počet žáků na třídu se pohybuje kolem 18Výroční zpráva o činnosti školy školní rok 2018 /2019, ZŠ Veřovice, 2019. [193] => [194] => === Dialekt === [195] => [[Soubor:Valašská chalupa ve Veřovicích.jpg|náhled|Veřovická chalupa s prvky valašské lidové architektury|240x240pixelů]]Obec svým dialektem patří k severní (valašské) podskupině východomoravských nářečí (také moravskoslovenských), přičemž zároveň tvoří jeho severní skupinu.{{Citace elektronického periodika| titul = VÝCHODOMORAVSKÁ NÁŘEČNÍ SKUPINA {{!}} Nový encyklopedický slovník češtiny| periodikum = www.czechency.org| url = https://www.czechency.org/slovnik/V%C3%9DCHODOMORAVSK%C3%81%20N%C3%81%C5%98E%C4%8CN%C3%8D%20SKUPINA| datum přístupu = 2020-08-06}} J. Skulina pak dále řadí Veřovice k nářeční variantě východní poloviny severního pomezí, kterou nazývá jako nářečí starojické či starojičinské. To pak dle dialektických specifik jednotlivých obcí dělí na varianty veřovickou, hodslavickou, bernartickou a mořkovskou.Skulina, J: Severní pomezí moravskoslovenských nářečí. Praha 1964 Díky své hraniční poloze je nářečí v obci ovlivněno i dialektem lašským a německým. Hned 2 ze sousedních obcí byly téměř čistě německé. [196] => [197] => Obec byla v roce 1968 zapojena do nářečního výzkumu, kdy zde proběhl přímý terénní výzkum ÚJČ při Akademii věd ČR. Při tomto výzkumu byla analyzována mluva nejstarších občanů v obci. Výsledky tohoto výzkumu byly pak publikovány v Českém jazykovém atlasuČeský jazykový atlas. Dodatky, 2011.. [198] => === Sport === [199] => Historie zaštítěného sportu sahá do první poloviny 20. století, v tomto období vznikly v obci kulturně a sportovně orientované spolky; v roce 1918 Jednota Československého Orla a Tělocvičná jednota Sokol, v roce 1921 pak Dělnická tělocvičná jednota. V rámci DTJ pak vznikly a následně se osamostatnily stále existující sportovní kluby, prvními byly v roce 1932 fotbalové SK Veřovice, hrající od roku 1990 pod názvem AFC Veřovice, a v roce 1933 stále pod patronátem DTJ oddíl běžeckého a sjezdového lyžování, dnes Lyžařský klub Veřovice. V obci působil v rámci Tělovýchovné jednoty Veřovice v období totality i šachový oddíl a oddíl stolního tenisu. Rok 1971 přináší vznik dodnes trvajícího Kynologického klubu Veřovice. V období 60. lete v obci působil i hokejový oddíl, jehož působištěm byla nekrytá ledová plocha v blízkosti fotbalového hřiště. V roce 2018 pak vzniká Tenisový klub Veřovice.{{Citace elektronického periodika| titul = Historie Kynlogického klubu Veřovice| url = http://www.kkverovice.websnadno.cz/HISTORIE-KLUBU.html| datum přístupu = 2020-08-30}}{{Citace elektronického periodika| titul = Historie AFC Veřovice| url = http://afcverovice.php5.cz/| datum přístupu = 2020-08-30}} [200] => [[Soubor:AFC Veřovice - MSK Orlová (ženy) 20-10-2018 01.jpg|náhled|240x240pixelů|Fotbalový stadion Veřovice]] [201] => Jednota Orel Veřovice pořádá každoročně na jaře běžecký závod v katastru obce s názvem Veřovická desítka. Lyžařský klub Veřovice v minulosti pořádal krajské závody v běžeckém lyžování, zřídka pak republikové závody, a to ve formě 2hodinnového maratonu či distančních tratí. Lyžařský klub Veřovice zároveň každoročně pořádá i běžecké závody s názvem Běh světlonohovými chodníčky s více než 15letou tradicí. V prvním desetiletí byl také pořádán cyklistický závod Alve MTB Veřovické vrchy. Obcí také vede trať tradičního mezinárodního běžeckého závodu Běh rodným krajem Emila Zátopka. Přítomný je i letový terén pro paraglidingové sporty se startovacími body na vrcholu Velkého Javorníku. [202] => [203] => Nejpopulárnějším sportem v obci je fotbal, zastřešen pod názvem [[AFC Veřovice]], sdružující nejen mládežnické týmy, hrající okresní soutěže, ale i divizní ženský tým a mužstvo, které dlouhodobě působí v krajských soutěží Moravskoslezského kraje. Utkání mužstva se těší zpravidla návštěv v rozmezí 100–200 diváků na utkání. [204] => [205] => V okolí lyžařského areálu se nachází několik upravovaných okruhů pro běžecké lyžování a malá sjezdovka 133 m dlouhá s vlekem. Vedle toho zde ústí Beskydská magistrála 6, která je v zimních měsících také upravovanou trasou pro běžecké lyžování.{{Citace elektronické monografie| titul = Lyžařský areál Veřovice| url = https://www.skiarealy-sjezdovky.cz/sjezdovka/verovice/| datum přístupu = 2020}} Velký Javorník je zároveň výchozím bodem pro paraglidingové sporty. Místní letový terén v roce 2011 hostil VI. FAI Mistrovství světa v paraglidingu v přesnosti přistání.{{Citace elektronického periodika | titul = Fandíme Mistrovství světa v Paraglide Accuracy v Kunčicích pod Ondřejníkem| url = http://www.honzaskranka.cz/2011/fandime-mistrovstvi-sveta-v-paraglide-accuracy-v-kuncicich-pod-ondrejnikem/| datum přístupu = 2020-12-30}} V obci dále můžeme nalézt umělou i antukovou plochu pro hraní tenisu, krytou halu i fotbalové hřiště. [206] => [207] => == Turistický ruch == [208] => [[Soubor:Velký Javorník, rozhledna (03).jpg|náhled|Rozhledna na Velkém Javorníku ]] [209] => Vztyčným turistickým bodem obce je nejvyšší hora v katastru obce [[Velký Javorník]] s nadmořskou výškou 918 m n. m. s rozhlednou, otevřenou v srpnu 2013 a turistickou chatou, vybudovanou v letech 1934–1935. Turistická chata je otevřená celoročně, oproti dřívější době ale již neposkytuje ubytování. Velký Javorník je v roce 2020 jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]].{{Citace elektronické monografie| titul = Historie Pohorské jednoty Radhošť| url = http://www.pohorskajednota.cz/| datum přístupu = 2020}} O turistickém ruchu na Velkém Javorníku jsou známy zmínky již z 19. století, kdy zde vedla více značených turistických tras.{{Citace monografie| příjmení = Remeš| jméno = Bedřich| titul = Pruvodce po Bezkydách[sic] a moravském Valašsku| vydavatel = Klub českých turistů| rok vydání = 1895| strany = 25}} Katastr Velkého Javorníku spadal v období monarchie do správy Vojenské tereziánské akademie ve Vídni stejně jako okolní lesy, v roce 1895 zde byla vybudována první chata a patřila olomouckému arcibiskupovi [[Theodor Kohn|Theodoru Kohnovi]], který ji v roce 1897 poskytl Pohorské jednotě Radhošť. Původní chata v roce 1915 na neštěstí vyhořela. V roce 1934 byla zároveň postavena první rozhledna, která zároveň a primárně sloužila jako triangulační bod. V roce 1967 byla díky havarijnímu stavu zbořena a vrch zůstal do roku 2013 bez rozhledny. [210] => [211] => Velmi hustou síť turistických tras různých obtížností můžeme najít takřka napříč Veřovickými vrchy, které ve srovnání s návštěvou Velkého Javorníku navštěvuje jen velmi nízké procento návštěvníků. [212] => [213] => V současné době je v obci několik subjektů poskytujících ubytování. Obec díky své výhodné poloze slouží jako výchozí bod pro cesty po [[Valašsko|Valašsku]] a [[Lašsko|Lašsku]]. [214] => [[Soubor:Paragliding Velký Javorník (918 m.n.m).jpg|žádné|náhled|Letecký pohled na Velký Javorník (918 m)]] [215] => [216] => == Doprava == [217] => Na území obce se nachází již od roku 1887 funkční železniční stanice, kdy byla vybudováno u příležitosti stavby železnice vedoucí z Bystřice pod Hostýnem do Frýdlantu n. O., kde se pak napojila na trať do Ostravy. V roce 1896 pak byla přistavena i druhá dráha, vedoucí z Veřovic do Štramberku, která se pak napojila na trať vedoucí ze Štramberku do Studénky. Dnes stanice leží u neelektrizovaných kolejních tratí, které navazují na trati původní. [[Veřovice (nádraží)|Veřovická železniční stanice]] tak leží na křižovatce tratí 323 Valašské Meziříčí-Ostrava, a 325 Veřovice-Studénka. Samotná budova se po své rekonstrukci dostala několikrát mezi finalisty soutěže [[Nejkrásnější nádraží roku]]. Železniční stanice ve Veřovicích. Antonie Pšenicová. In: Hlasy muzea ve Frenštátě pod Radhoštem : vlastivědný časopis Nový Jičín : Muzeum Novojičínska Roč. 30, č. 1-4 (2013), s. 80-81.{{Citace elektronického periodika| titul = Nejkrásnější nádraží ČR 2018| url = http://www.nejnadrazi.cz/rocniky/2018/147-verovice| datum vydání = 2018| datum přístupu = 2020-12-29}} [218] => [219] => Obcí také prochází asfaltová pozemní komunikace č. 483 vedoucí z Hodslavic do Čeladné. Z té v západní části obce ústí silnice č. 480 vedoucí z Veřovic do Kopřivnice. [220] => [221] => Katastrem obce, respektive hřebeny pohoří Veřovických vrchů prochází cyklotrasa číslo 6016, vedoucí z [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnova pod Radhoštěm]] na [[Pustevny]].[[Soubor:Veřovice, nádraží.jpg|náhled|Nádraží Veřovice z roku 1887 |žádné]] [222] => [223] => == Partnerské obce == [224] => * {{flagicon|GER}} [[Lampertswalde]] – Partnerství navázáno nejprve mezi fotbalovými kluby [[SV Lampertswalde]] a [[AFC Veřovice]] v roce 1981. [225] => * {{flagicon|GER}} [[Hendungen]] – Partnerství navázáno roku 1996 původně jako spolupráce dechových hudeb z obou vesnic. [226] => [227] => V rámci dvojice partnerství probíhá vzájemné navštěvování nejen mezi sportovci a hudebníky v činnostech jim typických, ale i mezi jednotlivými rodinami. Typickým časem oslav a vzájemných návštěv jsou oslavy u příležitosti Dne obce. [228] => [229] => == Osobnosti vyrůstající v obci == [230] => * [[Tereza Dočkalová]], herečka [231] => * [[Vladimír Tomšík]], ekonoma diplomat [232] => * [[Otokar Balcar]], religionista, teolog, kněz, profesor filozofie a teologie [233] => *[[Vincent Beseda]], profesor stomatologie na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě [234] => * [[Oldřich Černoch]], operní pěvec [235] => * [[Rudolf Hykl]], politik a diplomat [236] => * [[Jan Bartoň]], reprezentant ČR v běhu na lyžích [237] => [238] => == Odkazy == [239] => === Reference === [240] => [241] => [242] => === Související články === [243] => * [[AFC Veřovice]] [244] => * [[Veřovické vrchy]] [245] => * [[Římskokatolická farnost Veřovice]] [246] => * [[Velký Javorník]] [247] => * [[Otokar Balcar]] [248] => [249] => === Externí odkazy === [250] => * {{commonscat}} [251] => * {{otto|Věřovice}} [252] => * {{RÚIAN}} [253] => * Místopisy – [https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/6658/verovice/ Veřovice] informace o obci [254] => {{Okres Nový Jičín}} [255] => {{Autoritní data}} [256] => [257] => {{Portály|Morava}} [258] => [[Kategorie:Veřovice| ]] [259] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Nový Jičín]] [260] => [[Kategorie:Obce v okrese Nový Jičín]] [261] => [[Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině]] [262] => [[Kategorie:Region povodí Sedlnice]] [263] => [[Kategorie:SOMPO]] [264] => [[Kategorie:Lesně-lánové vsi v Česku]] [265] => [[Kategorie:Geopark Podbeskydí]] [] => )
good wiki

Veřovice

Veřovice (německy Wernersdorf, Wernsdorf či Warnsdorf) jsou obec ležící v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, na severním úpatí Veřovických vrchů, a zhruba 7 až 9 km západně od Frenštátu pod Radhoštěm a 13 km severovýchodně od Valašského Meziříčí. Obec leží zároveň na jižní hranici kraje se Zlínským krajem.

More about us

About

S bohatou historií a přátelskou komunitou nabízí Veřovice nejen krásné přírodní scenérie, ale také prostor pro aktivní životní styl a rozvoj. Obec leží v krásné krajině podhůří Beskyd, což ji činí ideálním místem pro milovníky přírody a turistiku. Místní lesy a kopce lákají k procházkám a cyklistice, a obyvatelé i návštěvníci si mohou užít pohledy na okolní přírodu. Veřovice jsou také známé svými tradičními akcemi, které přispívají k soudržnosti komunity a oslavě místních zvyků. V obci se nachází základní občanská vybavenost, která zajišťuje pohodlný každodenní život jejích obyvatel. Místní školy podporují vzdělání a rozvoj dětí, což je základem pro budoucnost každé společenství. Aktivní jsou také místní spolky a organizace, které se věnují různým zájmům a činnostem, od sportu po kulturu, čímž nabízí příležitosti pro zapojení a spolupráci. Veřovice tak představují místo, kde se harmonicky propojuje příroda, tradice a moderní uspokojení životních potřeb. Obyvatelé obce jsou hrdí na své kořeny a společným úsilím vytvářejí útulné a přívětivé prostředí pro všechny, kteří zde žijí nebo ji navštíví.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'AFC Veřovice','Velký Javorník','Frenštát pod Radhoštěm','Otokar Balcar','Římskokatolická farnost Veřovice','Okres Nový Jičín','Veřovické vrchy','Moravskoslezský kraj','Rožnov pod Radhoštěm','Lacek I. z Kravař','Soubor:Veřovice, nádraží.jpg','Zlínský kraj'