Array ( [0] => 15489805 [id] => 15489805 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Verona [uri] => Verona [3] => Collage Verona.jpg [img] => Collage Verona.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Verona je město v severním Itálii a hlavní město provincie Verona. Nachází se na řece Adiže ve Venetské nížině. Verona má bohatou historii a je známá především díky svému velkolepému amfiteátru nazvanému Arena di Verona, který je jedním z největších zachovaných římských amfiteátrů na světě. Město je také domovem dalších historických památek, jako je Julietin dům s slavným balkonem, kde se odehrává tragédie Romea a Julie od Williama Shakespeara. Verona byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO pro svoji bohatou architekturu a historii. Město je také populární turistickou destinací a každoročně ho navštěvují tisíce lidí z celého světa. [oai] => Verona je město v severním Itálii a hlavní město provincie Verona. Nachází se na řece Adiže ve Venetské nížině. Verona má bohatou historii a je známá především díky svému velkolepému amfiteátru nazvanému Arena di Verona, který je jedním z největších zachovaných římských amfiteátrů na světě. Město je také domovem dalších historických památek, jako je Julietin dům s slavným balkonem, kde se odehrává tragédie Romea a Julie od Williama Shakespeara. Verona byla zařazena na seznam světového dědictví UNESCO pro svoji bohatou architekturu a historii. Město je také populární turistickou destinací a každoročně ho navštěvují tisíce lidí z celého světa. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=italském městě}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Verona [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = Collage Verona.jpg [5] => | popisek = Verona, koláž [6] => | znak = Verona-Stemma.svg [7] => | vlajka = Flag of Verona.svg [8] => | stát = Itálie [9] => | pojem vyššího celku = [[Regiony v Itálii|Region]] [10] => | název vyššího celku = [[Benátsko]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Provincie v Itálii|Provincie]] [12] => | název nižšího celku = [[Provincie Verona|Verona]] [13] => | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Verona |position=left |width=200 |lat=45.43 |long=10.98 |float=center |caption=}} [14] => | zeměpisná šířka = 45.4333333 [15] => | zeměpisná délka = 10.9833333 [16] => | nadmořská výška = 59 [17] => | psč = 37000–37999 [18] => | telefonní předvolba = + 45 [19] => | web = http://www.comune.verona.it [20] => }} [21] => '''Verona''' je město v severní [[Itálie|Itálii]] v oblasti [[Benátsko]] a hlavní město [[provincie Verona]]. Je to druhé největší město v [[Benátsko|Benátsku]], hned po [[Benátky|Benátkách]]. Město leží asi 100 km Z od Benátek, 30 km V od [[Gardské jezero|Gardského jezera]], historické město ze tří stran obtéká řeka [[Adiže|Adige]]. Pro svoji krásu a bohatství památek je Verona vyhledávána [[Cestovní ruch|turisty]]. [[Angličané|Anglický]] dramatik [[William Shakespeare]] do ní zasadil děj své slavné [[tragédie]] [[Romeo a Julie]]. [22] => [23] => Od roku [[2000]] je historické centrum Verony zařazeno na seznam světového dědictví [[UNESCO]]. [24] => [25] => == Historie == [26] => === Starověk === [27] => Místo bylo osídleno už v pravěku. Od roku [[89 př. n. l.]] to byla římská kolonie, která se postupně vyvinula ve významnou metropoli celé oblasti. Císař [[Augustus]] zde dal postavit velkolepý [[Amfiteátr Verona|amfiteátr]] (dokončený kolem roku 30 za císaře [[Tiberius|Tiberia]]) a další císařové město obehnali hradbami. [28] => [29] => === Středověk === [30] => Ve středověku se Verona těšila největšímu významu. Ostrogótský král [[Theodorich Veliký]] (+526) si ji zvolil spolu s [[Ravenna|Ravennou]] a [[Pavia|Pavií]] za svoji residenci, stejně jako král [[Valerián]], až byla vypleněna v gótské válce v letech [[532]]–[[552]]. [[Alboin]], král Lombardů, který ji roku [[569]] učinil jednou ze dvou sídelních rezidencí svého království, zde byl roku [[572]] zavražděn. Poslední král, Desideriův syn Adalgisus, až do roku [[774]] odolával nájezdům [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který však potom Lombardské království zničil. Později zde sídlili [[Frankové|franští]] králové, kteří odtud ovládali severní Itálii. [31] => [32] => === Veronští vládci === [33] => [[Soubor:Duomo (Verona) - Facades.jpg|náhled|upright=1.0|[[Katedrála Panny Marie (Verona)|Katedrála (Duomo SM Matricolare)]]]] [34] => [[Soubor:Duomo di Verona - navata centrale.jpg|náhled|upright=1.0|[[Katedrála Panny Marie (Verona)|Katedrála]], vnitřek]] [35] => [36] => Někdy kolem roku [[1100]] město, které zbohatlo hlavně obchodem a hedvábnictvím, získalo městská práva. Roku [[1117]] je postihlo velké zemětřesení, po němž byla většina kostelů a veřejných budov přestavěna. Od [[12. století]], kdy o severní Itálii usiloval římský císař, zde probíhal zápas mezi papežskou a císařskou stranou ([[Guelfové a ghibellini]]). V roce [[1263]] začalo 127leté období vlády rodu [[Scaligerové|Scaligerů]] (it. ''de Scalis'' nebo ''della Scala''). Jejich cesta k moci byla nemilosrdná a krutá, Scaligerové však přinesli městu, vyčerpanému sváry a nepřátelstvím mezi rody, mír a velmi je zvelebili. Ukázalo se, že byli poměrně spravedlivými vládci. [[Dante Alighieri]], který pobýval na jejich dvoře počátkem [[14. století]], věnoval svůj ''Ráj'', poslední část [[Božská komedie|Božské komedie]], [[Cangrande I. della Scala|Cangrandovi I.]] V 15. a 16. století působila ve Veroně slavná malířská škola, zejména [[Pisanello]] ([[1387]]–[[1451]]), a narodil se zde [[Paolo Veronese]], který však působil hlavně v Benátkách. V roce [[1387]] padla Verona do rukou [[Viscontiové|Viscontiů]] z [[Milán]]a. Od roku [[1404]] patřilo město [[Benátky|Benátkám]], roku [[1797]] je dobyl [[Napoleon Bonaparte|Napoleon I.]], který je však předal [[Rakousko|Rakousku]]. Roku [[1866]] bylo [[Benátsko]] připojeno ke sjednocené [[Itálie|Itálii]]. [37] => [38] => == Pamětihodnosti == [39] => === Střed města === [40] => Středem historického města je podlouhlé tržiště '''''Piazza delle Erbe''''' (Zelný trh) na místě římského fóra, s měšťanskými domy a paláci ze 13.–17. století. Uprostřed náměstí stojí ''Capitello'', pavilon na čtyřech sloupech ze 16. století, směrem k SZ je fontána s římskou sochou ''Madona da Verona'' a ještě dál sloup s benátským lvem. Na severu náměstí uzavírá renesanční ''Palazzo Maffei'' se středověkou věží a podivuhodným točitým schodištěm uvnitř. Západní stranu náměstí tvoří měšťanské domy, zhruba uprostřed ''Casa dei Mercanti'' s loggií a cimbuřím. Na východní straně je několik paláců s malovanými fasádami a dále na jih mohutná radnice, ''Palazzo della Ragione'' s věží ''Torre dei Lamberti'' vysokou 98 m z roku [[1194]]. [41] => [42] => Pod obloukem na východní straně náměstí kolem ''Palazzo della ragione'' se prochází na náměstí '''''Piazza dei Signori''''', v jehož středu stojí pomník [[Dante Alighieri]]ho. Jižní stranu tvoří radnice a soudní palác s velikým arkádovým dvorem. Na východní straně stojí ''Prefettura'' ze [[13. století]] a severní stranu představuje slavná ''La Loggia'', raně renesanční radnice z konce [[15. století]]. Východně od tohoto náměstí se nacházejí pozdně gotické ''Arche Scaligere'' ([[Hrobka Scaligerů]]) a kostelík ''[[S. Maria Antica]]'', snad z [[9. století|9. století]]. [43] => [44] => Na jih od náměstí ''delle Erbe'', v ulici Capello, stojí '''''Casa di Giulietta''''', středověký měšťanský dům, který patřil rodu Capuletů; ve dvoře je „Juliin balkon“ a v domě muzeum staré Verony. [45] => {{Clear}} [46] => [47] => Soubor:Verona - piazza Erbe from Lamberti tower.jpg|[[Piazza delle Erbe (Verona)|Piazza delle Erbe]] z věže [48] => Soubor:Verona-piazza delle erbe02.jpg|Domy na [[Piazza delle Erbe (Verona)|Piazza delle Erbe]] [49] => Soubor:Verona 06889.JPG|[[Piazza delle Erbe (Verona)|Piazza delle Erbe]] a věž Lamberti [50] => Soubor:Piazza dei Signori (Verona).jpg|[[Piazza dei Signori (Verona)|Piazza dei Signori]], vlevo Palazzo del Comune [51] => Soubor:Arche scaligere (Verona).jpg|[[Hrobka Scaligerů|Arche Scaligere]] a SM Antica [52] => [53] => [54] => === Římské stavby === [55] => [[Soubor:Verona Italy arena DSC08017.JPG|náhled|[[Amfiteátr Verona|Arena]]|237x237pixelů]] [56] => Centrum města zhruba zachovalo plán římského města s křížem ulic (dnešní ''Corso Porta Borsari'' a ''Giuseppe Garibaldi'') a [[Fórum (antika)|fórem]] v místech dnešního ''[[Piazza delle Erbe (Verona)|Piazza delle Erbe]]''. Úroveň však byla tehdy o několik metrů níže, takže římské stavby jsou často v podzemí a sklepích. [57] => [58] => '''[[Amfiteátr Verona|Aréna]]''' v jižní části historického města o rozměrech 139 x 110 m, dokončená za císaře [[Tiberius|Tiberia]] v roce 30, je třetí největší na světě po římském [[Koloseum|Koloseu]] a po amfiteátru v [[Capua|Capui]] nedaleko [[Neapol]]e. [[Amfiteátr Verona|Aréna]] pojala téměř 30 tisíc diváků a návštěvníci sem přicházeli z celého [[Benátsko|Veneta]], aby zhlédli bitvy a gladiátorské zápasy. [[Amfiteátr Verona|Amfiteátr]] se proto později využíval k veřejným popravám, veletrhům, divadelním a operním představením a býčím zápasům. Zemětřesení v roce [[1117]] přečkala pouze čtyři pole ozdobné vnější stěny s mramorovým obkladem. Vnitřní dvoupatrové arkády se 74 oblouky se však zachovaly, stejně jako vnitřek arény. Dnes [[Amfiteátr Verona|aréna]] slouží k divadelním představením, v létě se zde konají divadelní festivaly. [59] => [60] => '''[[Římské divadlo ve Veroně|Římské divadlo]]''' za řekou v severní části města pochází z [[1. století př. n. l.]], po staletí se však nepoužívalo, až v 18. století bohatý měšťan skoupil všechny domy, jež v něm stály, a divadlo obnovil. [61] => [62] => Také část mostu ''[[Ponte Pietra|'''Ponte di Pietra''']]'', který k divadlu vede, pochází z [[1. století]]. [63] => [64] => Brána '''''[[Porta Borsari]]''''' ve stejnojmenné ulici pochází z [[1. století př. n. l.]] a zbytek brány na '''''[[Porta Leoni]]''''' na východě pochází z císařské doby ([[Gallienus]], [[3. století]]). Poblíž hradu '''''[[Castelvecchio (Verona)|Castelvecchio]]''''' se nachází římský [[vítězný oblouk]] z [[1. století]] [[Arco dei Gavi]]. [65] => [66] => === Románské stavby === [67] => [[Soubor:Verona Zeno.jpg|náhled|upright=1.0|[[San Zeno Maggiore (Verona)|San Zeno Maggiore]]]] [68] => [[Soubor:Verona SZeno inter DSCN6273.JPG|náhled|upright=0.7|[[San Zeno Maggiore (Verona)|S. Zeno]], vnitřek]] [69] => Po zemětřesení roku [[1117]] byla většina kostelů ve Veroně přestavěna v románském slohu, často s typickým střídáním vrstev cihel a bílého mramoru. [70] => [71] => Katedrála ''[[Veronská katedrála|'''Duomo S. Maria Matricolare''']]'' v severní části města je mohutná trojlodní stavba ze [[12. století|12. století]] bez příční lodi. Po stranách vstupního portálu s kamennými lvy a polychromovaným [[tympanon]]em jsou reliéfy rytířů Olivera a Rolanda s meči, dvořanů [[Karel Veliký|Karla Velikého]], z roku [[1135]] a další reliéfy světců a šiřitelů [[evangelium|evangelia]]. Také jižní boční portál má bohatou sochařskou výzdobu s kamennými lvy, s Jonášem a velrybou. Prostorný interiér působí mohutnými profilovanými sloupy z červeného mramoru a bohatou výzdobou. Perlou interiéru je [[Tizian]]ovo "Nanebevzetí" ([[1535]]–[[1540]]) v první kapli. V chóru vlevo je přístup do staršího [[Baptisterium|baptisteria]] (''San Giovanni in Fonte'') s bohatě zdobenou kamennou křtitelnicí a ke zbytkům starokřesťanského kostela s mozaikou ze 6. století. [72] => [73] => Původní stavba baziliky [[San Zeno Maggiore (Verona)|'''''San Zeno Maggiore''''']] západně od města vznikla již v [[5. století]] nad hrobem prvního veronského biskupa [[Svatý Zeno|sv. Zena]]. Později tu byl vybudován klášter a bazilika se stala klášterním kostelem. Podle údajů na místě jej po jedné z přestaveb roku [[983]] vysvětil [[svatý Vojtěch]], blízký přítel císaře [[Ota III.|Oty III]]. Trojlodní stavba s nižšími bočními loděmi a s rozlehlou [[krypta|kryptou]] pochází z [[11. století]], průčelí a zvonice ze [[12. století]] a chór i profilovaný dřevěný strop ze [[14. století]]. Bohatě zdobený portál s reliéfy po obou stranách je z roku [[1139]] a těžká vrata jsou pokryta figurálními bronzovými reliéfy z 11. století. [74] => Vnitřek je bohatě vyzdoben různými sochami a freskami, hlavně ze [[13. století|13.]] a [[14. století]]. Severně ke kostelu přiléhá rajský dvůr ze [[13. století]]. [75] => [76] => Zpočátku klášterní kostel '''''[[San Fermo Maggiore (Verona)|San Fermo Maggiore]]''''' z let [[1065]]–[[1140]] je velmi zajímavá dvoupatrová stavba s věží. Stojí u řeky ve východní části města, na konci ''Via Leoni''. Spodní kostel se zachoval v původní podobě jako čtyřlodí s velmi tenkými nosnými sloupy a zbytky fresek. Větší a honosnější horní kostel byl přestavěn kolem [[1310]], má velmi bohatou a pestrou vnitřní výzdobu a dřevěný strop zajímavého tvaru s malbami. [77] => [78] => Kostel '''''[[San Lorenzo (Verona)|San Lorenzo]]''''' stojí v blízkosti řeky u ''[[Castellovecchio (Verona)|Castellovecchio]]'' z [[11. století]] se dvěma nízkými okrouhlými věžemi v průčelí a zbytky freskové výzdoby uvnitř. [79] => [80] => Prostý kostelík ''[[San Giovanni in Foro]]'' s plochým dřevěným stropem se nachází na ''Via Porta Borsari'', blízko ''Piazza delle Erbe''. Zvenku umístěná kamenná deska připomíná požár města v roce [[1172]]. [81] => [82] => Za řekou, severně od centra a na západ od římského divadla, stojí kostel ''Santo Stefano'' z 9. století, přestavěný po roce 1117, který snad původně sloužil jako katedrála. Má plochý dřevěný strop a kryptu s náhrobky středověkých biskupů. [83] => [84] => === Gotické stavby === [85] => [[Soubor:Verona CastVecchio DSCN6435.JPG|náhled|upright=1.0|[[Scaligerové|Scaligerský]] hrad [[Castelvecchio (Verona)|Castel Vecchio]] (14. stol.)]] [86] => Z pozdního středověku pochází městská '''hradba''', jejíž velké části se zachovaly jednak uvnitř města, od velkého oblouku a věže na ''Piazza Bra'' u arény podél ''Via Pallone'' až k řece, jednak na návrších za řekou severně a východně od města. [87] => [88] => '''''[[Castelvecchio (Verona)|Castelvecchio]]''''', scaligerský hrad s cihlovým mostem přes řeku [[Adiže|Adiži]] ze [[14. století]], se rozkládá v západní části města. Gotický most s oboustranným cimbuřím a jedním velikým obloukem byl na jaře [[1945]] vyhozen do povětří ustupujícím [[Wehrmacht|wehrmachtem]], ale po válce byl pečlivě znovu postaven ze součástí, vyzdvižených ze dna řeky. V hradu se nachází jedna z nejlepších veronských galerií v pozoruhodné moderní instalaci. [89] => [90] => Cihlový kostel '''''[[Kostel svaté Anastasie (Verona)|Sant´ Anastasia]]''''' severozápadně od středu města, na konci stejnojmenné ulice, je veliká trojlodní stavba s vysokou věží z let [[1290]]–[[1323]], přestavovaná v 15. století. Velkolepý vnitřní prostor s 12 sloupy a mimořádně pestrou dlažbou z barevných mramorů je velmi světlý a má bohatou freskovou výzdobu z [[15. století]]. [91] => [92] => Františkánský kostel '''''[[Kostel svatého Bernandina (Verona)|San Bernardino]]''''' z let [[1451]]–[[1466]] s rajským dvorem stojí v západní části města, jižně od kostela San Zeno. Kostel má bohatou freskovou výzdobu z 15. a 16. století. [93] => [94] => Bývalý kostel ''Sant´Eufemia'' v západní části města je vysoká a rozlehlá, ale prostá cihlová stavba s barokní klenbou, v současnosti nepřístupná. [95] => [96] => === Pozdní renesance a baroko === [97] => Nejnápadnější stavbou je '''pás hradeb''' s hlubokým příkopem, dělostřeleckými bastiony a mohutnými nízkými branami, vybudovaný po polovině 16. století. Táhne se od řeky k řece a tvoří jižní hranici historického města. Architektonicky významné jsou zejména brány ''[[Porta del Palio]]'' a ''[[Porta Nuova]]'' od Sanmicheliho blízko hlavního nádraží. Po hradbě dnes vede krásná parková promenáda. [98] => [99] => Kostel '''''[[San Giorgio in Braida]]''''' ze 16. století s cennými obrazy ([[Paolo Veronese]], [[Tintoretto]], [[Alessandro Bonvicino|Moretto]] a další) se nachází za řekou na SZ od města. [100] => [101] => Za řekou a ''[[Ponte Nuovo]]'', východně od středu města, je '''''[[Palazzo Giusti]]''''' (kolem 1580) s velkým terasovitým parkem a krásnou vyhlídkou na město. Jiná pozoruhodná vyhlídka se otevírá z návrší '''''[[Castel San Pietro]]''''' severně od města, nad římským divadlem. Už v římském období na tomto místě stála pevnost, později několikrát modernizovaná. [102] => [103] => Z 16.–18. století pocházejí další nesčetné paláce a měšťanské domy, které tvoří celek historického města. [104] => [105] => == Galerie == [106] => [107] => Soubor:Verona 06907.JPG|[[Castelvecchio (Verona)|Castelvecchio]] a [[Scaligerský most|most Scaligero]] [108] => Soubor:Verona 0046.JPG|[[Kostel svaté Anasteisie (Verona)|Saint'Anastasia]] [109] => Soubor:Santa Anastasia (Verona) - Interior.jpg|[[Kostel svaté Anasteisie (Verona)|S. Anastasia]], interiér [110] => Soubor:Verona SZeno fresky sv Jiri DSCN6284.JPG|[[San Zeno Maggiore (Verona)|S. Zeno]], fresky [111] => Soubor:Verona, Basilica di San Zeno, bronze door 009.JPG|[[San Zeno Maggiore (Verona)|S. Zeno]], bronzová vrata, detail [112] => Soubor:Verona SZeno raj dvur DSCN6269.JPG|[[San Zeno Maggiore (Verona)|S. Zeno]], rajský dvůr [113] => Soubor:Verona SFermo DSCN6386.JPG|[[San Fermo Maggiore (Verona)|S. Fermo]] [114] => Soubor:Verona SFermo upper church DSCN6372.JPG|[[San Fermo Maggiore (Verona)|S. Fermo]], vrchní kostel [115] => Soubor:San fermo, verona, chiesa inferiore 02.JPG|[[San Fermo Maggiore (Verona)|S. Fermo]], spodní kostel [116] => Soubor:Campanile San Giorgio in Braida .Verona, Italy.jpg|[[San Giorgio in Braida]] [117] => [118] => [119] => == Slavní rodáci == [120] => * [[Gaius Valerius Catullus|Catullus]] (asi 84 př. n. l. – 54 př. n. l.), římský básník{{Citace elektronického periodika [121] => | příjmení = Poets [122] => | jméno = Academy of American [123] => | titul = About Gaius Valerius Catullus {{!}} Academy of American Poets [124] => | periodikum = poets.org [125] => | url = https://poets.org/poet/gaius-valerius-catullus [126] => | datum přístupu = 2023-03-01 [127] => }} [128] => * [[Petr Veronský]] (1205–1252), italský [[světec]] a [[mučedník]]{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení = Online [130] => | jméno = Catholic [131] => | titul = St. Peter of Verona - Saints & Angels [132] => | periodikum = Catholic Online [133] => | url = https://www.catholic.org/saints/saint.php?saint_id=238 [134] => | jazyk = en [135] => | datum přístupu = 2023-03-01 [136] => }} [137] => * [[Girolamo Fracastoro]] (1478–1553), italský lékař, filosof a básník{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = The Galileo Project [139] => | periodikum = galileo.rice.edu [140] => | url = http://galileo.rice.edu/Catalog/NewFiles/fracstro.html [141] => | datum přístupu = 2023-03-01 [142] => }} [143] => * [[Michele Sanmicheli]] (1484–1559), italský renesanční [[architekt]]{{Citace elektronického periodika [144] => | titul = Biography of SANMICHELI, Michele in the Web Gallery of Art [145] => | periodikum = www.wga.hu [146] => | url = https://www.wga.hu/bio_m/s/sanmiche/biograph.html [147] => | datum přístupu = 2023-03-01 [148] => }} [149] => * [[Paolo Veronese]] (1528–1588), italský renesanční malíř{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = Paolo Veronese Paintings, Bio, Ideas [151] => | periodikum = The Art Story [152] => | url = https://www.theartstory.org/artist/veronese-paolo/ [153] => | datum přístupu = 2023-03-01 [154] => }} [155] => * [[Giuseppe Torelli]] (1658–1709), italský [[Barokní hudba|barokní]] [[hudební skladatel]]{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Giuseppe Torelli (Composer) - Short Biography [157] => | periodikum = www.bach-cantatas.com [158] => | url = https://www.bach-cantatas.com/Lib/Torelli-Giuseppe.htm [159] => | datum přístupu = 2023-03-01 [160] => }} [161] => * [[Ippolito Pindemonte]] (1753–1828), italský [[básník]], [[Próza|prozaik]], dramatik a [[překladatel]]{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = Ippolito Pindemonte [163] => | periodikum = www.histouring.com [164] => | url = https://www.histouring.com/en/ippolito-pindemonte/ [165] => | jazyk = en [166] => | datum přístupu = 2023-03-01 [167] => }} [168] => * [[Cesare Lombroso]] (1835–1909), italský psychiatr, antropolog a kriminolog{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = LOMBROSO, CESARE - JewishEncyclopedia.com [170] => | periodikum = www.jewishencyclopedia.com [171] => | url = https://www.jewishencyclopedia.com/articles/10096-lombroso-cesare [172] => | datum přístupu = 2023-03-01 [173] => }} [174] => * [[Alexandr I. Bulharský]] (1857–1893), [[Seznam bulharských panovníků|bulharský kníže]]{{Citace elektronického periodika [175] => | titul = Alexander I, Prince of Bulgaria [176] => | periodikum = geni_family_tree [177] => | url = https://www.geni.com/people/Alexander-I-Prince-of-Bulgaria/6000000003243840415 [178] => | jazyk = cs [179] => | datum přístupu = 2023-03-01 [180] => }} [181] => * [[Emilio Salgari]] (1862–1911), italský spisovatel dobrodružných románů{{Citace elektronického periodika [182] => | titul = Emilio Salgari: Master of Adventure [183] => | periodikum = www.rohpress.com [184] => | url = http://www.rohpress.com/salgari.html [185] => | datum přístupu = 2023-03-01 [186] => }} [187] => * [[Richard von Bienerth-Schmerling]] (1863–1918), [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] politik{{Citace elektronického periodika [188] => | titul = Graf RICHARD Josef Anton Karl von Bienerth-Schmerling, Dr. jur. [189] => | periodikum = geni_family_tree [190] => | url = https://www.geni.com/people/RICHARD-Josef-Anton-Karl-von-Bienerth-Schmerling-Dr-jur/6000000068348426877 [191] => | jazyk = cs [192] => | datum přístupu = 2023-03-01 [193] => }} [194] => * [[Romano Guardini]] (1885–1968), německý filosof a katolický [[teolog]]{{Citace elektronického periodika [195] => | příjmení = Databazeknih.cz [196] => | titul = Romano Guardini [197] => | periodikum = www.databazeknih.cz [198] => | url = https://www.databazeknih.cz/zivotopis/romano-guardini-10567 [199] => | datum přístupu = 2023-03-01 [200] => }} [201] => * [[Mario Capecchi]] (* 1937), [[Molekulární genetika|molekulární genetik]], nositel [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství]] za rok 2007{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 [203] => | periodikum = NobelPrize.org [204] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/2007/capecchi/biographical/ [205] => | jazyk = en-US [206] => | datum přístupu = 2023-03-01 [207] => }} [208] => * [[Gigliola Cinquetti]] (* 1947), italská zpěvačka a herečka{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Gigliola Cinquetti age, hometown, biography [210] => | periodikum = Last.fm [211] => | url = https://www.last.fm/music/Gigliola+Cinquetti/+wiki [212] => | jazyk = en [213] => | datum přístupu = 2023-03-01 [214] => }} [215] => * [[Carlo Rovelli]] (* 1956), italský [[Teoretická fyzika|teoretický fyzik]] a spisovatel{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = Carlo Rovelli Biography {{!}} Booking Info for Speaking Engagements [217] => | periodikum = www.allamericanspeakers.com [218] => | url = https://www.allamericanspeakers.com/celebritytalentbios/Carlo+Rovelli/398716 [219] => | datum přístupu = 2023-03-01 [220] => }} [221] => [222] => == Doprava == [223] => Dálnice A4 prochází jižně v těsné blízkosti města. Jihozápadně od města je křižovatka dálnic A4 (Milán – Benátky) a A22 (Brenner – Bolzano – Modena, kde navazuje na A1). Ve městě je velmi obtížné parkování a automobilová doprava v historickém městě je silně omezená. Městskou dopravu obstarávají autobusové linky. [224] => [225] => Ve Veroně (nádraží ''Porta Nuova'') se kříží dvě důležité železniční trati, severojižní, která vede od Brennerského průsmyku do Říma, a západovýchodní, která spojuje Milán s [[Benátky|Benátkami]]. Kromě toho odtud vyjíždí několik místních tratí, například ke Gardskému jezeru nebo do Mantovy. [226] => Druhé nádraží, ''Porta Vescovo'' na východě města, slouží jen pro místní dopravu. [227] => [228] => Letiště Verona leží asi 5 km na JZ od města a má přímá spojení s řadou velkých evropských letišť. S městem je spojeno autobusy. [229] => [230] => Veřejnou dopravu z Česka zajišťují autobusy společností [[Tourbus]] a [[Student Agency]], letecky lítá do Verony přímá linka ČSA, přímá železniční doprava není. [231] => [232] => == Sport == [233] => Ve městě sídlí fotbalové kluby [[Hellas Verona]] a [[AC ChievoVerona]]. [234] => [235] => == Partnerská města == [236] => {{sloupce|2| [237] => * {{partnerské město|Albany (New York)}} [238] => * {{partnerské město|Betlém|Palestina}} [239] => * {{partnerské město|Detmold}} [240] => * {{partnerské město|Fresno}} [241] => * {{partnerské město|Košice}} [242] => * {{partnerské město|Mašhad}} [243] => * {{partnerské město|Nagahama (Šiga)}} [244] => * {{partnerské město|Mnichov}} [245] => * {{partnerské město|Nîmes}} [246] => * {{partnerské město|Pula}} [247] => * {{partnerské město|Ra'anana}} [248] => * {{partnerské město|Salcburk}} [249] => }} [250] => [251] => == Vývoj počtu obyvatel == [252] => ''Počet obyvatel'' [253] => [254] => Colors= [255] => id:lightgrey value:gray(0.9) [256] => id:darkgrey value:gray(0.7) [257] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [258] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [259] => [260] => ImageSize = width:1500 height:373 [261] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [262] => DateFormat = x.y [263] => Period = from:0 till:300000 [264] => TimeAxis = orientation:vertical [265] => AlignBars = justify [266] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:50000 start:0 [267] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:10000 start:0 [268] => BackgroundColors = canvas:sfondo [269] => [270] => BarData= [271] => bar:1472 text:1472 [272] => bar:1491 text:1491 [273] => bar:1501 text:1501 [274] => bar:1514 text:1514 [275] => bar:1529 text:1529 [276] => bar:1541 text:1541 [277] => bar:1555 text:1555 [278] => bar:1572 text:1572 [279] => bar:1593 text:1593 [280] => bar:1603 text:1603 [281] => bar:1614 text:1614 [282] => bar:1630 text:1630 [283] => bar:1631 text:1631 [284] => bar:1652 text:1652 [285] => bar:1681 text:1681 [286] => bar:1710 text:1710 [287] => bar:1738 text:1738 [288] => bar:1756 text:1756 [289] => bar:1770 text:1770 [290] => bar:1780 text:1780 [291] => bar:1861 text:1861 [292] => bar:1871 text:1871 [293] => bar:1881 text:1881 [294] => bar:1901 text:1901 [295] => bar:1911 text:1911 [296] => bar:1921 text:1921 [297] => bar:1931 text:1931 [298] => bar:1936 text:1936 [299] => bar:1951 text:1951 [300] => bar:1961 text:1961 [301] => bar:1971 text:1971 [302] => bar:1981 text:1981 [303] => bar:1991 text:1991 [304] => bar:2001 text:2001 [305] => bar:2011 text:2011 [306] => [307] => PlotData= [308] => color:barra width:20 align:left [309] => [310] => bar:1472 from:0 till: 29541 [311] => bar:1491 from:0 till: 38322 [312] => bar:1501 from:0 till: 50084 [313] => bar:1514 from:0 till: 31184 [314] => bar:1529 from:0 till: 30072 [315] => bar:1541 from:0 till: 35574 [316] => bar:1555 from:0 till: 48828 [317] => bar:1572 from:0 till: 52120 [318] => bar:1593 from:0 till: 56179 [319] => bar:1603 from:0 till: 54709 [320] => bar:1614 from:0 till: 52988 [321] => bar:1630 from:0 till: 53036 [322] => bar:1631 from:0 till: 20987 [323] => bar:1652 from:0 till: 26636 [324] => bar:1681 from:0 till: 31432 [325] => bar:1710 from:0 till: 35600 [326] => bar:1738 from:0 till: 44703 [327] => bar:1756 from:0 till: 47717 [328] => bar:1770 from:0 till: 47582 [329] => bar:1780 from:0 till: 49357 [330] => bar:1861 from:0 till: 0 [331] => bar:1871 from:0 till: 86443 [332] => bar:1881 from:0 till: 89784 [333] => bar:1901 from:0 till: 99579 [334] => bar:1911 from:0 till: 116518 [335] => bar:1921 from:0 till: 131711 [336] => bar:1931 from:0 till: 145863 [337] => bar:1936 from:0 till: 153555 [338] => bar:1951 from:0 till: 178415 [339] => bar:1961 from:0 till: 221001 [340] => bar:1971 from:0 till: 266205 [341] => bar:1981 from:0 till: 265932 [342] => bar:1991 from:0 till: 255824 [343] => bar:2001 from:0 till: 253208 [344] => bar:2011 from:0 till: 252520 [345] => [346] => PlotData= [347] => bar:1472 at: 29541 fontsize:S text: 29.541 shift:(-8,5) [348] => bar:1491 at: 38322 fontsize:S text: 38.322 shift:(-10,5) [349] => bar:1501 at: 50084 fontsize:S text: 50.084 shift:(-10,5) [350] => bar:1514 at: 31184 fontsize:S text: 31.184 shift:(-10,5) [351] => bar:1529 at: 30072 fontsize:S text: 30.072 shift:(-10,5) [352] => bar:1541 at: 35574 fontsize:S text: 35.574 shift:(-10,5) [353] => bar:1555 at: 48828 fontsize:S text: 48.828 shift:(-10,5) [354] => bar:1572 at: 52120 fontsize:S text: 52.120 shift:(-10,5) [355] => bar:1593 at: 56179 fontsize:S text: 56.179 shift:(-10,5) [356] => bar:1603 at: 54709 fontsize:S text: 54.709 shift:(-10,5) [357] => bar:1614 at: 52988 fontsize:S text: 52.988 shift:(-10,5) [358] => bar:1630 at: 53036 fontsize:S text: 53.036 shift:(-10,5) [359] => bar:1631 at: 20987 fontsize:S text: 20.987 shift:(-10,5) [360] => bar:1652 at: 26636 fontsize:S text: 26.636 shift:(-10,5) [361] => bar:1681 at: 31432 fontsize:S text: 31.432 shift:(-10,5) [362] => bar:1710 at: 35600 fontsize:S text: 35.600 shift:(-10,5) [363] => bar:1738 at: 44703 fontsize:S text: 44.703 shift:(-10,5) [364] => bar:1756 at: 47717 fontsize:S text: 47.717 shift:(-10,5) [365] => bar:1770 at: 47582 fontsize:S text: 47.582 shift:(-10,5) [366] => bar:1780 at: 49357 fontsize:S text: 49.357 shift:(-10,5) [367] => bar:1861 at: 0 fontsize:S text: N/A shift:(-10,5) [368] => bar:1871 at: 86443 fontsize:S text: 86.443 shift:(-10,5) [369] => bar:1881 at: 89784 fontsize:S text: 89.784 shift:(-10,5) [370] => bar:1901 at: 99579 fontsize:S text: 99.579 shift:(-10,5) [371] => bar:1911 at: 116518 fontsize:S text: 116.518 shift:(-10,5) [372] => bar:1921 at: 131711 fontsize:S text: 131.711 shift:(-10,5) [373] => bar:1931 at: 145863 fontsize:S text: 145.863 shift:(-10,5) [374] => bar:1936 at: 153555 fontsize:S text: 153.555 shift:(-10,5) [375] => bar:1951 at: 178415 fontsize:S text: 178.415 shift:(-10,5) [376] => bar:1961 at: 221001 fontsize:S text: 221.001 shift:(-10,5) [377] => bar:1971 at: 266205 fontsize:S text: 266.205 shift:(-10,5) [378] => bar:1981 at: 265932 fontsize:S text: 265.932 shift:(-10,5) [379] => bar:1991 at: 255824 fontsize:S text: 255.824 shift:(-10,5) [380] => bar:2001 at: 253208 fontsize:S text: 253.208 shift:(-10,5) [381] => bar:2011 at: 252520 fontsize:S text: 252.520 shift:(-10,5) [382] => [383] => TextData= [384] => fontsize:S pos:(20,20) [385] => text:"Zdroj: ISTAT" [386] => [387] => [388] => [389] => == Odkazy == [390] => === Reference === [391] => [392] => [393] => === Literatura === [394] => * K. Baedecker, ''Northern Italy''. Leipzig 1910 [395] => * ITÁLIE – Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004 [396] => * ITÁLIE, Ikar Praha, a.s., 2000 [397] => * ITÁLIE, San Marino, Vatikán, Nakladatelství Olympia, a.s., 1997 [398] => * ITÁLIE, Berlitz, 2003 [399] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Verona. Sv. 26, str. 587 [400] => [401] => === Externí odkazy === [402] => * {{Commonscat|Verona}} [403] => * {{Wikislovník|heslo=Verona}} [404] => * [http://portale.comune.verona.it/ Oficiální stránky] [405] => [406] => {{Provincie Verona}} [407] => {{Itálie}} [408] => {{Světové dědictví - Itálie}} [409] => {{Města v Itálii}} [410] => [411] => {{Autoritní data}} [412] => {{Portály|Itálie}} [413] => [414] => [[Kategorie:Verona| ]] [415] => [[Kategorie:Obce v provincii Verona]] [416] => [[Kategorie:Města v Benátsku]] [417] => [[Kategorie:Univerzitní města v Itálii]] [] => )
good wiki

Verona

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Amfiteátr Verona','Benátsko','14. století','San Fermo Maggiore (Verona)','San Zeno Maggiore (Verona)','Piazza delle Erbe (Verona)','12. století','Benátky','1117','Paolo Veronese','Castelvecchio (Verona)','13. století'

1117

Benátky

Benátsko

Benátsko je region v Itálii, nacházející se na severovýchodě země.