Array ( [0] => 15485465 [id] => 15485465 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vietnam [uri] => Vietnam [3] => 𠊛越.png [img] => 𠊛越.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Vietnamu [2] => | úřední název česky = Vietnamská socialistická republika [3] => | úřední název = Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam [4] => | vlajka = Flag of Vietnam.svg [5] => | velikost vlajky = 110px [6] => | článek o vlajce = Vietnamská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Vietnam.svg [8] => | velikost znaku = 90px [9] => | článek o znaku = Státní znak Vietnamu [10] => | hymna = Tiến Quân Ca (Pochod na frontu) [11] => | článek o hymně = Vietnamská hymna [12] => | motto = Độc lập - Tự do - Hạnh phúc [13] => | článek o mottu = [14] => | motto překlad = Nezávislost - Svoboda - Štěstí [15] => | mapa umístění = Vietnam on the globe (Vietnam centered).svg [16] => | velikost mapy = 290px [17] => | hlavní město = [[Hanoj]] [18] => | Největší město= [[Ho Či Minovo Město]] [19] => | rozloha = 331 212{{Citace elektronické monografie | korporace = Socialist Republic of Vietnam – Government | titul=About Vietnam | url=https://en.chinhphu.vn/geography-68963 | datum přístupu=2022-01-18}} [20] => | rozlmisto = 68 [21] => | procent vody = 6,4 [22] => | nejvyšší hora = [[Fan Si Pan]] [23] => | výška nejvyšší hory = 3 143 [24] => | čas = +7 [25] => | počet obyvatel = 99 460 000 [26] => | obyvmisto = 15 [27] => | obyvatelé aktuální k = [[2022]] [28] => | hustota = 295 [29] => | hustmisto = 29 [30] => | HDI = 0,703 [31] => | HDIvývoj = růst [32] => | HDIvýše = střední [33] => | HDI aktuální k = 2021 [34] => | HDImísto = 115 [35] => | jazyk = [[vietnamština]] (úřední), [[čínština]], [[francouzština]] (druhá řeč), [[angličtina]], [[khmerština]], [[mon-khmerština]] a [[malajština]] [36] => | národnosti = [[Vietnamci]] (Kinh) [37] => | náboženství = [38] => [[Vietnamské lidové náboženství]] (45,3 %), [39] => [[Buddhismus|buddhisté]] (14,9 %), [[Katolicismus|katolíci]] (8,5 %), [[Hoa Hao]] (1,5 %), [[Kaodaismus|Cao da]] (1,2 %), [[Protestantismus|protestanti]] (0,5 %), [[Islám|muslimové]] (0,1 %), [[Ireligiozita|bez vyznání]] (28 %){{Citace elektronického periodika |titul=CIA - The World Factbook |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vm.html |datum přístupu=2008-07-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101228234229/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vm.html |datum archivace=2010-12-28 |nedostupné=ano }} [40] => | státní zřízení = [[socialistická republika]] [41] => | datum vzniku = [[2. září|2. září]] [[1945]] [42] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Francie|Francii]], uznána v roce 1954 [43] => | funkce1 = Generální tajemník [44] => | vládce1 = [[Nguyễn Phú Trọng]] [45] => | funkce2 = Prezidentka [46] => | vládce2 = [[Võ Thị Ánh Xuân]] [47] => | funkce3 = Předseda vlády [48] => | vládce3 = [[Pham Minh Chinh]] [49] => | funkce4 = Předseda Národního shromáždění [50] => | vládce4 = [[Vương Đình Huệ]] [51] => | měna = [[vietnamský dong]] [52] => | kód měny = VND [53] => | HDP/ob. = 11 676{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [54] => | HDP/ob.misto = 111 [55] => | HDP aktuální k = 2021 [56] => | ison = 704 [57] => | iso3 = VNM [58] => | iso2 = VN [59] => | mpz = VN [60] => | elektřina = 220V - 50Hz [61] => | předvolba = +84 [62] => | doména = vn [63] => | commonscat = Vietnam [64] => }} [65] => '''Vietnam''' (česká výslovnost [vjetnam]http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=Vietnam&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no, {{Vjazyce2|vi|''Việt Nam''}}), plným názvem '''Vietnamská socialistická republika''' ({{Vjazyce2|vi|''Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam''}}; česky též zkratka ''VSR''), je [[stát]] v [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]], na východě [[poloostrov]]a [[Zadní Indie]] při pobřeží [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]] a [[Thajský záliv|Thajského zálivu]]. Jeho sousední státy jsou [[Kambodža]], [[Čína]] a [[Laos]]. Počet obyvatel přesahuje 99 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátou nejlidnatější v Asii. Hlavním městem je [[Hanoj]], největším [[Ho Či Minovo Město|Ho Či Minovo město]] s 10 miliony obyvatel. Úředním jazykem ve Vietnamu je [[vietnamština]]. [66] => [67] => V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí [[Čínské impérium|Čínského impéria]]. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Đằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do [[Francouzská koloniální říše|francouzské]] [[kolonizace]] v polovině 19. století, následované [[japonsko]]u okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident [[Ho Či Min]] vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k [[Indočínská válka|indočínské válce]], v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná [[Bitva u Dien Bien Phu|bitva u Điện Biên Phủ]] proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický ([[Vietnamská demokratická republika]]) a jižní, protikomunistický ([[Vietnamská republika]]). Jejich konflikt vedl k [[Válka ve Vietnamu|vietnamské válce]], s přímou účastí [[Spojené státy americké|Spojených států]] na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila [[Komunistická strana Vietnamu]] řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky. [68] => [69] => Od roku 2000 je vietnamská míra ekonomického růstu jednou z nejvyšších na světě.{{Citace periodika [70] => | titul = Vietnam's new-look economy [71] => | datum vydání = 2004-10-18 [72] => | jazyk = en-GB [73] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/3752682.stm [74] => | datum přístupu = 2018-11-30 [75] => }} V roce 2007 se Vietnam stal členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]]. Je též členem [[Sdružení národů jihovýchodní Asie]] (ASEAN) a [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|Asijsko-pacifického hospodářského společenství]] (APEC). [76] => [77] => == Název == [78] => Dnešní název krajiny pochází z počátku vlády [[dynastie Nguyễn]]. Císař [[Nguyễn Phúc Ánh]] (posmrtně Gia Long) se rozhodl změnit název krajiny na oslavu její nebývalé expanze po sloučení tehdy samostatných království na severu a jihu v jeden celek. Pro tento účel zvolil název ''Nam Việt'' (南越). Ten vznikl zkrácením ''An Nam Việt Thường'' (安南越裳), který spojil názvy obou zemí dohromady. Oficiálního názvu celé země ''An Nam'' (安南) pro historické území na severu a ''Việt Thường'' (越裳) s názvem území na jihu, ze kterého pocházel jeho rod. O názvu se prvně jeho správci poradili se správci v Kantonu a pak o něj oficiálně požádal císaře [[dynastie Čching]]. S novým názvem však nesouhlasil tehdejší guvernér Kantonské provincie [[Kuang-si]], Sun Jü-tching, kvůli shodě s historickým státem [[Nan-jüe]], pod který spadala i jeho provincie. Císař [[Ťia-čching]] nakonec vyhověl jeho prosbě a [[Nguyễn Phúc Ánh]]a v roce 1903 vyjmenoval za krále země ''Việt Nam'' (越南), neboli Vietnamu. Zdůraznil, že jméno domoviny zakladatelů rodu by mělo být prvořadé, zatímco Nam (tedy „jih“) symbolizuje jejich úspěch v jižních zemích. Taky [[Sun Jü-tching]] byl spokojen a v análech dynastie Čching zmiňuje, že se dá nový název vyložit jako „na jih od (Sta) Vietů“, lidí historicky žijících v jižní Číně, jeho domovině.https://leminhkhai.blog/how-viet-nam-became-viet-nam/ Tento název krajině dlouho nevydržel. Následující císař [[Nguyễn Phúc Đảm]] (posmrtně Minh Mạng) ji roku 1839 přejmenoval na ''Dai Nam'' (大南), tedy prostě „Země jihu“ (obdobně jako při moderním čínském „Země středu“). Jméno se však nakonec stalo populárním u protifrancouzských revolucionářů a bylo znovu použito na sklonku japonské okupace (v roce 1945) a hned na to po založení samostatného vietnamského státu. [79] => [80] => Celý název krajiny, ''Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam'' (共和社會主義越南), pochází ze zdomácněných japonských neologizmů pro překlad západních slov: ''cộng hòa'' (共和) je „republika“, ''xã hội'' (社會) „společnost“ a ''chủ nghĩa'' (主義) „-ismus“ dávají dohromady „socialismus“. Tedy Vietnamská socialistická republika. [81] => [82] => == Dějiny == [83] => {{viz též|Dějiny Vietnamu}} [84] => === Rané dějiny === [85] => [[Soubor:Trong dong Dong Son Guimet.jpg|náhled|vlevo|Bronzový buben, circa 800 př. n. l. ([[Kultura Dong Son]])]] [86] => Nejstarší stopy po ''[[Člověk vzpřímený|Homo erectus]]'' jsou na území Vietnamu staré 500 000 let. [[Člověk moudrý|''Homo sapiens'']] se v oblasti objevil patrně ve středním [[pleistocén]]u.{{Citace periodika [87] => | příjmení = Matsumura [88] => | jméno = Hirofumi [89] => | příjmení2 = Yoneda [90] => | jméno2 = Minoru [91] => | příjmení3 = Dodo [92] => | jméno3 = Yukio [93] => | titul = Terminal Pleistocene human skeleton from Hang Cho Cave, northern Vietnam: implications for the biological affinities of Hoabinhian people [94] => | periodikum = Anthropological Science [95] => | datum vydání = 2008 [96] => | ročník = 116 [97] => | číslo = 3 [98] => | strany = 201–217 [99] => | doi = 10.1537/ase.070416 [100] => | url = https://www.jstage.jst.go.jp/article/ase/116/3/116_070416/_article [101] => | datum přístupu = 2022-03-31 [102] => }} [103] => [104] => Kulturní osídlení je známo již od [[paleolit]]u ([[Hoabinhská kultura|kultura Hòa Bình]], [[Bacsonská kultura|kultura Bắc Sơn]]) a některá archeologická naleziště v provincii Thanh Hoa mohou být údajně stará až několik tisíc let.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Rabett [106] => | jméno = Ryan J. [107] => | titul = Human Adaptation in the Asian Palaeolithic: Hominin Dispersal and Behaviour During the Late Quaternary [108] => | url = https://books.google.cz/books?id=coFA6_r4PTUC&printsec=frontcover&dq=isbn:9781107018297&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [109] => | vydavatel = Cambridge University Press [110] => | počet stran = 385 [111] => | isbn = 978-1-107-01829-7 [112] => | poznámka = Google-Books-ID: coFA6_r4PTUC [113] => | jazyk = en [114] => }} V pozdním [[neolit]]u a v rané [[doba bronzová|době bronzové]] se rozvíjela kultura Phung-nguyen, která sídlila v současné provincii [[Vinh Phuc (provincie)|Vinh Phuc]] někdy mezi lety [[2. tisíciletí př. n. l.|2000]] a [[14. století př. n. l.|1400 př. n. l.]]{{Citace periodika [115] => | příjmení = KHOACH [116] => | jméno = NGUYEN BA [117] => | titul = Phung Nguyen [118] => | periodikum = Asian Perspectives [119] => | datum vydání = 1980 [120] => | ročník = 23 [121] => | číslo = 1 [122] => | strany = 23–53 [123] => | issn = 0066-8435 [124] => | url = https://www.jstor.org/stable/42929153 [125] => | datum přístupu = 2022-03-31 [126] => }} [127] => [128] => Kolem roku [[12. století př. n. l.|1200 př. n. l.]] pak došlo k vytvoření [[kultura Dong Son|kultury Dong Son]], která je pozoruhodná především díky svým propracovaným kotlům a bubnům.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Dong Son culture {{!}} prehistoric culture, Indochina {{!}} Britannica [130] => | periodikum = www.britannica.com [131] => | url = https://www.britannica.com/topic/Dong-Son-culture [132] => | jazyk = en [133] => | datum přístupu = 2022-03-31 [134] => }}{{Citace periodika [135] => | příjmení = SOLHEIM [136] => | jméno = WILHELM G. [137] => | titul = A Brief History of the Dongson Concept [138] => | periodikum = Asian Perspectives [139] => | datum vydání = 1988 [140] => | ročník = 28 [141] => | číslo = 1 [142] => | strany = 23–30 [143] => | issn = 0066-8435 [144] => | url = https://www.jstor.org/stable/42928186 [145] => | datum přístupu = 2022-03-31 [146] => }} Tzv. dongsonské bubny byly vyrobeny z bronzu a zdobeny výjevy ze života.{{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení = Hirst [148] => | jméno = Kris [149] => | titul = Dong Son Drums - Symbols of a Maritime Bronze Age Society in Asia [150] => | periodikum = ThoughtCo [151] => | url = https://www.thoughtco.com/dong-son-drums-bronze-age-169896 [152] => | datum vydání = 2019-05-30 [153] => | jazyk = en [154] => | datum přístupu = 2022-03-31 [155] => }} Účel těchto bubnů není znám, ale předpokládá se, že sloužily jako [[rituál]]ní [[hudební nástroj]], kterým se přivolával [[déšť]]. Typickým znakem této kultury bylo též žvýkání [[betel]]e, které je dodnes ve Vietnamu značně rozšířeno. Obvyklé bylo také [[tetování]]. V jižním Vietnamu bylo nalezeno mnoho malých starověkých [[Měď|měděných]] dolů. [156] => [157] => Legendární [[Dynastie Hong Bang|dynastie Hồng Bàng]] je považována mnoha Vietnamci za zakladatele prvního vietnamského státu, známého jako [[Văn Lang]].{{Citace periodika [158] => | příjmení = Nguyen [159] => | jméno = Dieu Thi [160] => | titul = A mythographical journey to modernity: The textual and symbolic transformations of the Hùng Kings founding myths [161] => | periodikum = Journal of Southeast Asian Studies [162] => | datum vydání = 2013 [163] => | ročník = 44 [164] => | číslo = 2 [165] => | strany = 315–337 [166] => | issn = 0022-4634 [167] => | url = https://www.jstor.org/stable/43863030 [168] => | datum přístupu = 2022-03-31 [169] => }} V roce [[257 př. n. l.]] Thục Phán porazil posledního krále této dynastie, sjednotil původní kmeny Lạc Việt se svými kmeny Âu Việt, čímž vytvořil nový kmen [[Âu Lạc]], a prohlásil sám sebe novým panovníkem pod jménem [[An Duong Vuong|An Dương Vương]].{{Citace periodika [170] => | příjmení = Larew [171] => | jméno = Marilynn [172] => | titul = Thục Phán, Cao Tông, and the Transfer of Military Technology in Third Century Việt Nam [173] => | periodikum = East Asian Science, Technology, and Medicine [174] => | datum vydání = 2003 [175] => | číslo = 21 [176] => | strany = 12–47 [177] => | issn = 1562-918X [178] => | url = https://www.jstor.org/stable/43150645 [179] => | datum přístupu = 2022-03-31 [180] => }} [181] => [182] => === Čínská nadvláda === [183] => Roku [[207 př. n. l.]] čínský generál jménem Čao Tchuo porazil Thuc Phana. Kmen Âu Lạc pak začlenil do svého království [[Nan-jüe]]. Roku 111 př. n. l. byly toto království i kmen Âu Lạc ovládnuti čínskou říší pod nadvládou [[dynastie Chan]].{{Citace elektronického periodika [184] => | příjmení = Hays [185] => | jméno = Jeffrey [186] => | titul = Early Chinese Rule of Vietnam (111 B.C. to A.D. 938) [187] => | periodikum = Factsanddetails.com [188] => | url = https://factsanddetails.com/southeast-asia/Vietnam/sub5_9a/entry-3332.html [189] => | jazyk = en [190] => | datum přístupu = 2022-03-31 [191] => }}{{Citace monografie [192] => | příjmení = Holmgren [193] => | jméno = Jennifer [194] => | titul = Chinese Colonisation of Northern Vietnam: Administrative Geography and Political Development in the Tongking Delta, First to Sixth Centuries A.D. [195] => | url = https://books.google.cz/books?id=QtXiAAAAMAAJ&q=isbn:9780909879129&dq=isbn:9780909879129&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [196] => | vydavatel = Australian National University, Faculty of Asian Studies [197] => | počet stran = 224 [198] => | isbn = 978-0-909879-12-9 [199] => | poznámka = Google-Books-ID: QtXiAAAAMAAJ [200] => | jazyk = en [201] => }} [202] => [203] => Číňané vládli poměrně tvrdě a pokoušeli se o [[Sinizace|sinizaci]] obyvatelstva, proto docházelo ke vzpourám. Slavnou byla například vzpoura sester Trungových z roku 40. Sestry jsou dodnes vnímány jako vietnamské národní hrdinky.{{Citace periodika [204] => | příjmení = O'HARROW [205] => | jméno = Stephen [206] => | titul = From Co-loa to the Trung Sisters' Revolt: Viet-Nam as the Chinese Found It [207] => | periodikum = Asian Perspectives [208] => | datum vydání = 1979 [209] => | ročník = 22 [210] => | číslo = 2 [211] => | strany = 140–164 [212] => | issn = 0066-8435 [213] => | url = https://www.jstor.org/stable/42928006 [214] => | datum přístupu = 2022-03-31 [215] => }}{{Citace periodika [216] => | příjmení = Womack [217] => | jméno = Sarah [218] => | titul = THE REMAKINGS OF A LEGEND: Women and Patriotism in the Hagiography of the Tru'ng Sisters [219] => | periodikum = Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies [220] => | datum vydání = 1995 [221] => | ročník = 9 [222] => | číslo = 2 [223] => | strany = 31–50 [224] => | issn = 0741-2037 [225] => | url = https://www.jstor.org/stable/40860533 [226] => | datum přístupu = 2022-03-31 [227] => }} Zajímavé je, že i další velké povstání, ve 3. století, vedla žena, známá pod jmény Triệu Thị Trinh, Triệu Ẩu nebo Bà Triệu.{{Citace elektronického periodika [228] => | příjmení = Szczepanski [229] => | jméno = Kallie [230] => | titul = Trieu Thi Trinh, Vietnam's Warrior Lady [231] => | periodikum = ThoughtCo [232] => | url = https://www.thoughtco.com/trieu-thi-trinh-vietnams-warrior-lady-195779 [233] => | jazyk = en [234] => | datum přístupu = 2022-03-31 [235] => }} Nejúspěšnější z těchto rebelií proběhla v 6. století, Vietnam se tehdy na přechodnou dobu dokonce osamostatnil (544 až 602). Na počátku 10. století autonomii Vietnamu zajistil klan Thuc.{{Citace periodika [236] => | příjmení = Luong [237] => | jméno = Tran Thi Thu [238] => | titul = The mission of the Khuc family from the perspective of meeting the requirements of Vietnamese history from the end of the 9th century to the end of the 10th century [239] => | periodikum = Science & Technology Development Journal - Social Sciences & Humanities [240] => | datum vydání = 2020-08-09 [241] => | ročník = 4 [242] => | číslo = 3 [243] => | strany = 417–424 [244] => | issn = 2588-1043 [245] => | doi = 10.32508/stdjssh.v4i3.563 [246] => | jazyk = en [247] => | url = http://stdjssh.scienceandtechnology.com.vn/index.php/stdjssh/article/view/563 [248] => | datum přístupu = 2022-03-31 [249] => }} Avšak tisícileté období čínské nadvlády skončilo definitivně až roku [[938]], kdy [[Ngô Quyền]] taktickým bojem porazil čínskou armádu v [[Bitva na řece Bạch Đằng|bitvě na řece Bach Dang]].{{Citace elektronického periodika [250] => | titul = Ngo Quyen {{!}} Vietnamese king {{!}} Britannica [251] => | periodikum = www.britannica.com [252] => | url = https://www.britannica.com/biography/Ngo-Quyen [253] => | jazyk = en [254] => | datum přístupu = 2022-03-31 [255] => }} [256] => [257] => === Tři velké dynastie === [258] => [[Soubor:Lê Thánh Tông.jpg|vlevo|náhled|upright|[[Lê Thánh Tông]]]] [259] => [[Soubor:Nam Tien.PNG|náhled|upright|Expanze Vietnamu směrem na jih na území ovládaná [[Čampa|Čampou]] a [[Khmérská říše|Khméry]] (''Nam tiến'' - postup na jih), 1069–1757]] [260] => Novému státu se začalo říkat Đại Việt. Vládu v něm získala nejprve [[dynastie Lý]] (1009–1225). Vláda byla přesunuta do dnešní Hanoje, tehdy zvané Thang Long.{{Citace monografie [261] => | příjmení = Taylor [262] => | jméno = Keith [263] => | titul = The Rise of Đại Việt and the Establishment of Thăng-long [264] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.3998/mpub.19404.11 [265] => | editoři = Kenneth R. Hall, John K. Whitmore [266] => | vydavatel = University of Michigan Press [267] => | edice = The Origins of Southeast Asian Statecraft [268] => | strany = 149–192 [269] => | isbn = 978-0-89148-011-2 [270] => | doi = 10.3998/mpub.19404.11 [271] => }} Stát se ideově opřel o [[buddhismus]].{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = Vietnam - The Ly Dynasty and the Flowering of Buddhism [273] => | periodikum = countrystudies.us [274] => | url = http://countrystudies.us/vietnam/8.htm [275] => | datum přístupu = 2022-03-31 [276] => }} Král [[Lý Thánh Tông]] roku 1070 založil chrám literatury ([[Van Mieu]]), kde vznikla i první vietnamská univerzita Císařská akademie Quốc Tử Giám, založená dle vzoru čínské [[kuo-c’-ťien]]. Tato univerzita byla zasvěcena [[Konfucius|Konfuciovi]], tento krok výrazně posílil příklon inteligence ke [[Konfucianismus|konfuciánství]]. Začaly též vleklé boje s [[Čampa|Čampou]]. [277] => [278] => Vláda dynastie Lý skončila duševní nemocí posledního krále [[Lý Huệ Tông]]a, který de facto dobrovolně předal vládu svému rádci [[Trần Thủ Độ]] a stal se mnichem. Formálně byl proces předání moci stvrzen sňatkem královy osmileté dcery [[Lý Chiêu Hoàng]] se sedmiletým synovcem mocného rádce [[Trần Thái Tông|Trần Cảnhem]]. Ten se stal oficiálně prvním vládcem nového královského rodu, [[dynastie Trần]] (1225–1400). Ta mimo jiné odrazila tři [[Mongolská říše|mongolské]] vpády.{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Vietnam - The Tran Dynasty and the Defeat of the Mongols [280] => | periodikum = countrystudies.us [281] => | url = http://countrystudies.us/vietnam/9.htm [282] => | datum přístupu = 2022-03-31 [283] => }} V bojích proti Mongolům se vyznamenal vojevůdce [[Trần Hưng Đạo]], a stal se tak významným symbolem pro budoucí nacionalistické hnutí.{{Citace periodika [284] => | příjmení = KELLEY [285] => | jméno = LIAM C. [286] => | titul = From Moral Exemplar to National Hero: The transformations of Trần Hung Ðạo and the emergence of Vietnamese nationalism [287] => | periodikum = Modern Asian Studies [288] => | datum vydání = 2015 [289] => | ročník = 49 [290] => | číslo = 6 [291] => | strany = 1963–1993 [292] => | issn = 0026-749X [293] => | url = https://www.jstor.org/stable/24734823 [294] => | datum přístupu = 2022-03-31 [295] => }} Nová dynastie postavila zemi na nohy také ekonomicky, daňovou reformou. Podařilo se také modernizovat systém [[školství]]. V roce [[1253]] byla založena Vojenská akademie a Národní institut, který měl sloužit pro vzdělávání úředníků. [[Státní náboženství|Státním náboženství]] se stal konfucianismus, ale šlo především o záležitost elit, lid nebyl k přijímání konfucianismu nucen a zůstával u buddhismu. Docházelo také k mísení těchto směrů a do této směsi byly přidávány i ingredience [[Taoismus|taoistické]]. [296] => [297] => V letech 1406–1407 proběhla úspěšná [[Čínsko-vietnamská válka (1406–1428)|čínská invaze do Vietnamu]] a z dobytého Vietnamu byla vytvořena provincie [[Ťiao-č’]].{{Citace periodika [298] => | příjmení = Wade [299] => | jméno = Geoff [300] => | titul = Engaging the South: Ming China and Southeast Asia in the Fifteenth Century [301] => | periodikum = Journal of the Economic and Social History of the Orient [302] => | datum vydání = 2008 [303] => | ročník = 51 [304] => | číslo = 4 [305] => | strany = 578–638 [306] => | issn = 0022-4995 [307] => | url = https://www.jstor.org/stable/25165269 [308] => | datum přístupu = 2022-03-31 [309] => }} Nadvládu čínské [[dynastie Ming]] ukončil roku 1428 vůdce povstání [[Lê Lợi]] a založil vietnamskou [[Dynastie Lê|dynastii Lé]].{{Citace elektronického periodika [310] => | titul = Le Loi {{!}} emperor of Vietnam {{!}} Britannica [311] => | periodikum = www.britannica.com [312] => | url = https://www.britannica.com/biography/Le-Loi [313] => | jazyk = en [314] => | datum přístupu = 2022-03-31 [315] => }} Ta pak formálně vládla zemi až do roku 1788. Na vrchol moci dovedl léovský Vietnam císař [[Lê Thánh Tông]] v letech 1460–1497.{{Citace elektronického periodika [316] => | titul = Le Thanh Tong {{!}} emperor of Vietnam {{!}} Britannica [317] => | periodikum = www.britannica.com [318] => | url = https://www.britannica.com/biography/Le-Thanh-Tong [319] => | jazyk = en [320] => | datum přístupu = 2022-03-31 [321] => }} Svými reformami přivodil "zlatý věk" vietnamských dějin. Především profesionalizoval státní aparát a úředníci museli absolvovat těžké zkoušky po čínském vzoru.{{Citace elektronického periodika [322] => | titul = Le Thanh Tong - A comprehensive and eminent reformer [323] => | periodikum = hanoitimes.vn [324] => | url = https://hanoitimes.vn/le-thanh-tong-a-comprehensive-and-eminent-reformer-315674.html [325] => | jazyk = en [326] => | datum přístupu = 2022-03-31 [327] => }} V důsledku předchozí čínské okupace Vietnamu byl obnovený vietnamský stát mnohem pokročilejší ve vojenské oblasti, zvláště co se týče kvality střelných zbraní, což mu umožnilo během 15. a 16. století rozhodnout staletí trvající konflikt s [[Čampa|Čampou]] ve svůj prospěch. [328] => [329] => === Krize, Nguyenové a kolonizace === [330] => [[Soubor:A voyage to Cochinchina in the years 1792 and 1793 - Faifo.jpg|náhled|Přístav [[Hoi An|Hội An]] na konci 18. století]] [331] => Ač dynastie Lé formálně vládla dál, s nástupem 16. století její moc upadla a Vietnam se propadl do krize. O moc se začaly rvát krom vládnoucí dynastie tři vlivné rody: Mac, Trịnh a [[Dynastie Nguyễn|Nguyễn]]. Čína si mezi nimi vybrala svého "[[Trójský kůň|trojského koně]]", rod Mac. Tomu se dokonce nakrátko podařilo uzmout trůn (1527–1533) a vládl chvíli jako [[Dynastie Mạc|dynastie Mac]]. Po jejím svržení byla dynastie Lé znovu instalována, skutečná moc však byla rozdělena mezi pány Trịnhu, kteří ovládali sever země, a jižní pány Nguyễn. Do roku 1592 navíc drželi na severu své pozice i Macové, než je Trinhové vytlačili. Válka mezi rody trvala do 70. let 17. století. Nguyenové byli nejdravější, a i když nedokázali dobýt sever, rozšířili naopak svá území na jih, až do delty [[Mekong]]u.{{Citace periodika [332] => | příjmení = Tana [333] => | jméno = Li [334] => | titul = An Alternative Vietnam? The Nguyen Kingdom in the Seventeenth and Eighteenth Centuries [335] => | periodikum = Journal of Southeast Asian Studies [336] => | datum vydání = 1998 [337] => | ročník = 29 [338] => | číslo = 1 [339] => | strany = 111–121 [340] => | issn = 0022-4634 [341] => | url = https://www.jstor.org/stable/20072011 [342] => | datum přístupu = 2022-03-31 [343] => }} [344] => [345] => To již byla doba, kdy se ve Vietnamu začala uplatňovat [[Francouzská koloniální říše|francouzská koloniální moc]]. O [[Kolonialismus|kolonizaci]] se předtím pokoušeli [[Portugalská koloniální říše|Portugalci]], [[Nizozemská koloniální říše|Nizozemci]] i [[Britské impérium|Angličané]], ale neúspěšně. Francouzští misionáři do Vietnamu přijížděli od 17. století.{{Citace periodika [346] => | příjmení = Anh Q Tran [347] => | jméno = [348] => | titul = The Historiography of the Jesuits in Vietnam: 1615–1773 and 1957–2007 [349] => | periodikum = Jesuit Historiography Online [350] => | datum vydání = 2018-01-01 [351] => | url = https://www.academia.edu/40572737/The_Historiography_of_the_Jesuits_in_Vietnam_1615_1773_and_1957_2007 [352] => | datum přístupu = 2022-03-31 [353] => }} Brzy následovali obchodníci. Ngueynové vycítili šanci a začali s Francouzi spolupracovat. Díky tomu porazili všechny konkurenční skupiny a roku 1802 sjednotili Vietnam pod svou vládou - ovšem za cenu rozsáhlého francouzského vlivu. Prvním nguyenovským císařem byl [[Gia Long]] (1802-1820). Formálně vládl rod Nguyen až do roku 1945. [354] => [[Soubor:French capture of Saigon in 1859.jpg|náhled|Francouzské dobytí Saigonu roku 1859]] [355] => Křesťanské misie se brzy místním znelíbily. Poté, co bylo několik katolických misionářů zadrženo, zasáhlo v roce 1843 francouzské námořnictvo na jejich obranu. Tím začala série vojenských konfliktů, během níž Francouzi Vietnam postupně dobyli. Proces byl dovršen zhruba v roce 1884. Francie pak z Vietnamu učinila svou kolonii [[Francouzská Indočína]]. Vyhlášena byla roku 1887. Rozdělena byla do tří oblastí: [[Tonkin]], [[Annam]] a [[Kočinčína]]. [356] => [357] => Od konce 19. století sílil protifrancouzský odboj. Royalistické partyzánské hnutí [[Cần Vương]] zmasakrovalo přibližně třetinu vietnamské křesťanské populace.{{Citace periodika [358] => | příjmení = Binh [359] => | jméno = Nguyen Cong [360] => | příjmení2 = Werner [361] => | jméno2 = Jayne [362] => | titul = David Marr's ‘Vietnamese anticolonialism’ [363] => | periodikum = Bulletin of Concerned Asian Scholars [364] => | datum vydání = 1974-03 [365] => | ročník = 6 [366] => | číslo = 1 [367] => | strany = 40–48 [368] => | issn = 0007-4810 [369] => | doi = 10.1080/14672715.1974.10413019 [370] => | url = https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/14672715.1974.10413019 [371] => | datum přístupu = 2022-03-31 [372] => }} Další velké povstání vedl [[Phan Đình Phùng]].{{Citace periodika [373] => | příjmení = Quach [374] => | jméno = Thanh Tâm [375] => | titul = Charles Fourniau : Annam-Tonkin 1885-1896. Lettrés et paysans vietnamiens face à la conquête coloniale. Travaux du Centre d'Histoire et Civilisations de la péninsule Indochinoise [376] => | periodikum = Bulletin de l'École française d'Extrême-Orient [377] => | datum vydání = 1991 [378] => | ročník = 78 [379] => | číslo = 1 [380] => | strany = 360–363 [381] => | url = https://www.persee.fr/doc/befeo_0336-1519_1991_num_78_1_1802 [382] => | datum přístupu = 2022-03-31 [383] => }} Obrovské povstání vypuklo v letech 1917–1918.{{Citace periodika [384] => | příjmení = Zinoman [385] => | jméno = Peter [386] => | titul = Colonial Prisons and Anti-colonial Resistance in French Indochina: The Thai Nguyen Rebellion, 1917 [387] => | periodikum = Modern Asian Studies [388] => | datum vydání = 2000-01 [389] => | ročník = 34 [390] => | číslo = 1 [391] => | strany = 57–98 [392] => | issn = 1469-8099 [393] => | doi = 10.1017/S0026749X00003590 [394] => | jazyk = en [395] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/modern-asian-studies/article/abs/colonial-prisons-and-anticolonial-resistance-in-french-indochina-the-thai-nguyen-rebellion-1917/8E72F77AEA21D147C37371BC45AA5CFC [396] => | datum přístupu = 2022-03-31 [397] => }} V roce 1930 propukla vzpoura vietnamských vojáků sloužících ve francouzské armádě, koordinovaná s Vietnamskou nacionalistickou stranou (''Việt Nam Quốc Dân Đảng'').{{Citace periodika [398] => | příjmení = Rettig [399] => | jméno = Tobias [400] => | titul = French Military Policies in the Aftermath of the Yên Bay Mutiny, 1930 [401] => | periodikum = South East Asia Research [402] => | datum vydání = 2002-11-01 [403] => | ročník = 10 [404] => | číslo = 3 [405] => | strany = 309–331 [406] => | issn = 0967-828X [407] => | doi = 10.5367/000000002101297099 [408] => | url = https://doi.org/10.5367/000000002101297099 [409] => | datum přístupu = 2022-03-31 [410] => }}{{Citace monografie [411] => | příjmení = Duiker [412] => | jméno = William J. [413] => | titul = The rise of nationalism in Vietnam, 1900-1941 [414] => | url = http://archive.org/details/riseofnationalis0000duik [415] => | vydavatel = Ithaca : Cornell University Press [416] => | počet stran = 330 [417] => | isbn = 978-0-8014-0951-6 [418] => }} Všechna tato povstání ale Francouzi potlačili. Vzpoura roku 1930 měla nicméně zásadní důsledky - antikoloniální hnutí se rozštěpilo na nacionalistickou a komunistickou část. [419] => [420] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Vietnam obsadilo [[Japonsko]]. U moci Japonci ponechali francouzské [[Vichistická Francie|vichistické]] důstojníky, ale v březnu 1945 zemi zabrali plně, aby ji využili jako zásobárnu potravin a surovin pro svou kolabující armádu - výsledkem byl hladomor Vietnamců, se dvěma miliony obětí.{{Citace periodika [421] => | příjmení = Dũng [422] => | jméno = Bùi Minh [423] => | titul = Japan's Role in the Vietnamese Starvation of 1944-45 [424] => | periodikum = Modern Asian Studies [425] => | datum vydání = 1995 [426] => | ročník = 29 [427] => | číslo = 3 [428] => | strany = 573–618 [429] => | issn = 0026-749X [430] => | url = https://www.jstor.org/stable/312870 [431] => | datum přístupu = 2022-03-31 [432] => }} [433] => [434] => === Indočínská a vietnamská válka === [435] => [[Soubor:Vittoria a Dien Bien Phu.jpg|vlevo|náhled|186x186pixelů|U Dien Bien Phu dosáhli Vietnamci velkého vítězství]] [436] => Roku 1941 [[Ho Či Min]] založil nacionalisticko-komunistickou odbojovou organizaci [[Viet Minh|Việt Minh]], za účelem boje proti Francouzům i Japoncům. Po japonské kapitulaci vyhlásil nezávislou republiku. Následná osmiletá [[indočínská válka]] s Francií skončila v roce [[1954]] [[Bitva u Dien Bien Phu|bitvou u Dien Bien Phu]], v níž Vietnamci drtivě zvítězili.{{Citace elektronického periodika [437] => | příjmení = [438] => | jméno = [439] => | titul = Komunistický Vietminh rozdrtil Francouze v bitvě u Dien Bien Phu [440] => | periodikum = ČT24 [441] => | vydavatel = Česká televize [442] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1455398-komunisticky-vietminh-rozdrtil-francouze-v-bitve-u-dien-bien-phu [443] => | datum vydání = 2014-05-07 [444] => | jazyk = cs [445] => | datum přístupu = 2022-03-31 [446] => }}{{Citace elektronického periodika [447] => | příjmení = Šajtar [448] => | jméno = Jaroslav [449] => | titul = Dien Bien Phu: Rozhodující bitva indočínské války. Francouzi dostali výprask, Vietnamci nezávislost [450] => | periodikum = Reflex.cz [451] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/93776/dien-bien-phu-rozhodujici-bitva-indocinske-valky-francouzi-dostali-vyprask-vietnamci-nezavislost.html [452] => | datum vydání = 2019-03-13 [453] => | jazyk = cs [454] => | datum přístupu = 2022-03-31 [455] => }} Vojenské zásluhy si v bitvě připsal zejména [[Võ Nguyên Giáp]]. [456] => [457] => Koloniální správa tak byla ukončena a Francouzská Indočína byla na základě [[Ženevská konference (1954)|Ženevských dohod]] z roku 1954 rozpuštěna a na jejím místě vznikly tři nové země: Vietnam, [[Kambodža]] a [[Laos]]. Vietnam byl dále rozdělen na severní a jižní oblast, zhruba podél 17. rovnoběžky. Sever měli pod kontrolou komunisté, jih nacionalisté a císař [[Bao Dai]]. Rozdělení mělo být dočasné, do voleb naplánovaných na červenec 1956. Bylo povoleno třistadenní období volného pohybu mezi oběma částmi země, během něhož téměř milion seveřanů (hlavně katolíků) odešel na jih v obavě z komunistických perzekucí. V roce 1955 jihovietnamský premiér [[Ngô Ðình Diệm|Ngô Đình Diệm]] svrhl císaře Bao Đạie na základě referenda (patrně zfalšovaného) a prohlásil se prezidentem [[Vietnamská republika|Vietnamské republiky]]. Ho Či Min na severu vzápětí vyhlásil [[Vietnamská demokratická republika|Vietnamskou demokratickou republiku]]. Komunisté pak zahájili masakry majitelů půdy, odhady hovoří o sto tisících popravených.{{Citace monografie [458] => | příjmení = Turner [459] => | jméno = Robert F. [460] => | titul = Vietnamese Communism: Its Origins and Development [461] => | url = https://books.google.cz/books?id=voYVMgAACAAJ&dq=isbn:9780817964313&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [462] => | vydavatel = Hoover Institution Press [463] => | počet stran = 517 [464] => | isbn = 978-0-8179-6431-3 [465] => | poznámka = Google-Books-ID: voYVMgAACAAJ [466] => | jazyk = en [467] => }} Zároveň v jižní části země prováděli teroristické operace, při nichž zavraždili stovky jihovietnamských úředníků, a na konci 50. let pak zformovali partyzánské jednotky [[Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu|Vietcong]], které zahájily operace s cílem svrhnout režim prezidenta Diệma. Vojenské operace [[Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu|Vietcongu]] a jednotek [[Viet Minh]]u probíhaly i na území sousedního [[Laos]]u a [[Kambodža|Kambodži]]. [468] => [[Soubor:Thích Quảng Đức self-immolation denoised.jpg|náhled|[[Thích Quảng Đức]]]] [469] => Komunistům hrála do karet křehkost Diemova režimu. Diem byl [[Katolicismus|katolík]] a ovládal většinově buddhistické obyvatelstvo. V roce 1963 vypukly buddhistické protesty.{{Citace periodika [470] => | příjmení = Roberts [471] => | jméno = Adam [472] => | titul = Buddhism and Politics in South Vietnam [473] => | periodikum = The World Today [474] => | datum vydání = 1965 [475] => | ročník = 21 [476] => | číslo = 6 [477] => | strany = 240–250 [478] => | issn = 0043-9134 [479] => | url = https://www.jstor.org/stable/40393739 [480] => | datum přístupu = 2022-03-31 [481] => }}{{Citace periodika [482] => | příjmení = Joiner [483] => | jméno = Charles A. [484] => | titul = South Vietnam's Buddhist Crisis: Organization for Charity, Dissidence, and Unity [485] => | periodikum = Asian Survey [486] => | datum vydání = 1964 [487] => | ročník = 4 [488] => | číslo = 7 [489] => | strany = 915–928 [490] => | issn = 0004-4687 [491] => | doi = 10.2307/3023496 [492] => | url = https://www.jstor.org/stable/3023496 [493] => | datum přístupu = 2022-03-31 [494] => }} Pozornost světové veřejnosti upoutali zejména protesty ve formě sebeupálení několika mnichů, z nichž nejznámějším byl [[Thích Quảng Đức]].{{Citace elektronického periodika [495] => | příjmení = Pigula [496] => | jméno = Topi [497] => | titul = Výročí: 11. června 1963 se upálil Thích Quảng Đức. „Vietnamský Palach“ chtěl upozornit na útisk buddhistů [498] => | periodikum = Zoom magazin [499] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/thich-quang-duc [500] => | jazyk = cs [501] => | datum přístupu = 2022-03-31 [502] => }} Masové demonstrace Diem násilně potlačil. To vedlo ke zhroucení vztahů se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a nakonec k převratu v roce 1963, při kterém byl Diem zavražděn.{{Citace elektronického periodika [503] => | příjmení = [504] => | jméno = [505] => | titul = Ngo Dinh Diem assassinated in South Vietnam [506] => | periodikum = History.com [507] => | url = https://www.history.com/this-day-in-history/ngo-dinh-diem-assassinated-in-south-vietnam [508] => | jazyk = en [509] => | datum přístupu = 2022-03-31 [510] => }} U moci se pak v rychlém sledu vystřídal tucet vojenských vlád, až v letech 1965-1967 postupně převzal kontrolu generál [[Nguyễn Văn Thiệu]].{{Citace elektronického periodika [511] => | titul = Nguyen Van Thieu {{!}} Biography, Facts, & Vietnam War {{!}} Britannica [512] => | periodikum = www.britannica.com [513] => | url = https://www.britannica.com/biography/Nguyen-Van-Thieu [514] => | jazyk = en [515] => | datum přístupu = 2022-03-31 [516] => }} Spojené státy, zděšeny možností, že rozvrat v jižním Vietnamu povede k rychlému zabrání celé země komunisty, se od roku 1964 začaly v konfliktu silně vojensky angažovat, přičemž jako záminku k intervenci využily [[incident v Tonkinském zálivu]] z roku 1964.{{Citace elektronického periodika [517] => | příjmení = Rákos [518] => | jméno = Tomáš [519] => | titul = Dokumenty přinášejí novou pravdu o Vietnamské válce [520] => | periodikum = Aktuálně.cz [521] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [522] => | vydavatel = Economia [523] => | odkaz na vydavatele = Economia [524] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/dokumenty-prinaseji-novou-pravdu-o-vietnamske-valce/r~i:article:518412/ [525] => | datum vydání = 2008-01-13 [526] => | jazyk = cs [527] => | datum přístupu = 2022-03-31 [528] => }} Američané měli v jednu chvíli ve Vietnamu 500 000 vojáků. Válkou prošlo celkem více než 2,6 milionů Američanů. Padlo jich asi 60 000.{{Citace elektronického periodika [529] => | příjmení = [530] => | jméno = [531] => | titul = Z Vietnamu se nevrátilo 60 tisíc Američanů [532] => | periodikum = ČT24 [533] => | vydavatel = Česká televize [534] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1339179-z-vietnamu-se-nevratilo-60-tisic-americanu [535] => | datum vydání = 2010-04-30 [536] => | jazyk = [537] => | datum přístupu = 2022-03-31 [538] => }} Severnímu Vietnamu naopak poskytovaly významnou materiální pomoc Čína a Sovětský svaz. Vyslali i 15 000 "vojenských poradců".[[Soubor:US-Huey-helicopter-spraying-Agent-Orange-in-Vietnam.jpg|náhled|Vrtulník rozprašující [[Agent Orange]] v deltě Mekongu|vlevo]] [539] => Válka byla vedena se značnou krutostí; během bojů bylo zabito přes 2 miliony lidí, převážně civilistů, a bylo ničeno životní prostředí."[http://tema.novinky.cz/vietnamska-valka-indocinska-valka Vietnamská válka] {{Wayback|url=http://tema.novinky.cz/vietnamska-valka-indocinska-valka |date=20150927125204 }}". Novinky. 30. prosince 2010. Docházelo k páchání válečných zločinů, jako byl americký [[masakr v My Lai]] nebo komunistický [[masakr v Hue]].{{Citace elektronického periodika [540] => | titul = Od masakru v My Lai uplynulo 50 let. Američané vraždili i malé děti [541] => | periodikum = iDNES.cz [542] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vyroci-vietnam-masakr-my-lai.A180314_140250_zahranicni_ert [543] => | datum vydání = 2018-03-16 [544] => | jazyk = cs [545] => | datum přístupu = 2022-03-31 [546] => }}{{Citace periodika [547] => | příjmení = [548] => | jméno = [549] => | titul = The Massacre of Hue [550] => | periodikum = Time [551] => | datum vydání = 1969-10-31 [552] => | issn = 0040-781X [553] => | jazyk = en-US [554] => | url = http://content.time.com/time/subscriber/article/0,33009,839103,00.html [555] => | datum přístupu = 2022-03-31 [556] => }} Severní Vietnam byl dlouhodobě bombardován americkým letectvem v rámci [[operace Rolling Thunder]].{{Citace elektronického periodika [557] => | příjmení = [558] => | jméno = [559] => | titul = Operation Rolling Thunder [560] => | periodikum = History.com [561] => | url = https://www.history.com/topics/vietnam-war/operation-rolling-thunder [562] => | jazyk = en [563] => | datum přístupu = 2022-03-31 [564] => }} USA v boji s partyzány z [[Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu|Vietcongu]] použily proti rostlinným porostům jedovatou chemikálii [[Agent Orange]], která kontaminovala půdu a zmrzačila miliony Vietnamců."[http://relax.lidovky.cz/mutace-a-zamorene-oblasti-valecna-chemikalie-agent-orange-muci-vietnam-dodnes-18d-/veda.aspx?c=A150827_110607_ln_veda_ape Mutace a zamořené oblasti. Válečná chemikálie Agent Orange mučí Vietnam dodnes]". Lidovky. 28. srpna 2015.{{Citace elektronického periodika [565] => | titul = Agent Orange a napalm: symboly války ve Vietnamu zabíjejí dodnes [566] => | periodikum = Česká televize [567] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1081058-agent-orange-a-napalm-symboly-valky-ve-vietnamu-zabijeji-dodnes [568] => | datum_vydání = 17. srpna 2013 [569] => }} [570] => [571] => Velkým zlomem ve válce byla severovietnamská [[Ofenzíva Tet|ofenziva Tet]] z roku 1968. Kampaň vojensky selhala, ale šokovala americký establishment a obrátila americké veřejné mínění proti válce.{{Citace elektronického periodika [572] => | titul = Přelomové osmičky: Neúspěšná ofenziva Vietkongu přispěla k jeho vítězství [573] => | periodikum = iDNES.cz [574] => | url = https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/valka-ve-vietnamu.A180102_115713_vojenstvi_kuz [575] => | datum vydání = 2018-01-12 [576] => | jazyk = cs [577] => | datum přístupu = 2022-03-31 [578] => }} Tváří v tvář rostoucímu počtu obětí, sílící domácí opozici vůči válce a mezinárodnímu odsouzení se USA začaly počátkem 70. let z bojů stahovat. Definitivně odešly v roce 1973. Válka pak skončila v roce 1975, kdy [[Pád Saigonu|padl Saigon]] (dnes [[Ho Či Minovo Město|Ho Či Minovo město]]) a Severní Vietnam ovládl zbytek země.{{Citace elektronického periodika [579] => | příjmení = Šajtar [580] => | jméno = Jaroslav [581] => | titul = Pád Saigonu před 45 lety ukončil vietnamskou válku [582] => | periodikum = Reflex.cz [583] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/101153/pad-saigonu-pred-45-lety-ukoncil-vietnamskou-valku.html [584] => | datum vydání = 2020-04-30 [585] => | jazyk = cs [586] => | datum přístupu = 2022-03-31 [587] => }} Od roku 1975 tak vládne v celé zemi [[Komunistická strana Vietnamu]]. Obě části země byly oficiálně sloučeny 2. července 1976. Poté komunisté poslali 300 000 Jihovietnamců do převýchovných táborů, kde byli mnozí mučeni a trpěli hladem.{{Citace monografie [588] => | příjmení = Tri [589] => | jméno = Le Huu [590] => | příjmení2 = Lê [591] => | jméno2 = Hư̋u Tri [592] => | titul = Prisoner of the Word: A Memoir of the Vietnamese Reeducation Camps [593] => | url = https://books.google.cz/books/about/Prisoner_of_the_Word.html?id=sCxSGU04p_MC&redir_esc=y [594] => | vydavatel = Black Heron Press [595] => | počet stran = 292 [596] => | isbn = 978-0-930773-60-1 [597] => | poznámka = Google-Books-ID: sCxSGU04p_MC [598] => | jazyk = en [599] => }} [600] => [[Soubor:Ho Chi Minh City Skyline (night).jpg|náhled|Od 90. let zažívá Vietnam prudký rozvoj]] [601] => V důsledku [[Vietnamská invaze do Kambodže|vietnamské invaze do Kambodže]], která svrhla brutální režim [[Rudí Khmerové|Rudých Khmerů]], došlo ke zhoršení čínsko-vietnamských vztahů a v roce 1979 vypukla [[čínsko-vietnamská válka]].{{Citace elektronického periodika [602] => | příjmení = Zbavitelová [603] => | jméno = Gita [604] => | titul = Kambodžu od krutovlády Rudých Khmérů osvobodil historický nepřítel [605] => | periodikum = Plus [606] => | vydavatel = Český rozhlas [607] => | url = https://plus.rozhlas.cz/kambodzu-od-krutovlady-rudych-khmeru-osvobodil-historicky-nepritel-7724775 [608] => | datum vydání = 2019-01-13 [609] => | jazyk = cs [610] => | datum přístupu = 2022-03-31 [611] => }}{{Citace elektronického periodika [612] => | příjmení = Šajtar [613] => | jméno = Jaroslav [614] => | titul = Čínsko-vietnamská válka: Jak se do sebe pustily dva spojenecké státy tábora míru a socialismu [615] => | periodikum = Reflex.cz [616] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/93105/cinsko-vietnamska-valka-jak-se-do-sebe-pustily-dva-spojenecke-staty-tabora-miru-a-socialismu.html [617] => | datum vydání = 2019-02-17 [618] => | jazyk = cs [619] => | datum přístupu = 2022-03-31 [620] => }} Vietnam se pak ještě více připoutal k Sovětskému svazu.{{Citace monografie [621] => | příjmení = Khoo [622] => | jméno = Nicholas [623] => | titul = Collateral Damage: Sino-Soviet Rivalry and the Termination of the Sino-Vietnamese Alliance [624] => | url = https://books.google.cz/books?id=mrFeTDEwmN8C&printsec=frontcover&dq=isbn:9780231150781&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [625] => | vydavatel = Columbia University Press [626] => | počet stran = 282 [627] => | isbn = 978-0-231-15078-1 [628] => | poznámka = Google-Books-ID: mrFeTDEwmN8C [629] => | jazyk = en [630] => }} [631] => [632] => Na šestém národním kongresu Komunistické strany Vietnamu v prosinci 1986 reformní politici odstranili „starou gardu“. V čele reformátorů stál 71letý [[Nguyễn Văn Linh]], který se stal novým generálním tajemníkem strany. Nechal pak provést řadu reforem známých jako Đổi Mới („Renovace“), které znamenaly přechod z [[Plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] k [[Volný trh|volnému trhu]].{{Citace periodika [633] => | příjmení = SCHELLHORN [634] => | jméno = KAI M. [635] => | titul = Political and Economic Reforms in Vietnam [636] => | periodikum = Contemporary Southeast Asia [637] => | datum vydání = 1992 [638] => | ročník = 14 [639] => | číslo = 3 [640] => | strany = 231–243 [641] => | issn = 0129-797X [642] => | url = https://www.jstor.org/stable/25798157 [643] => | datum přístupu = 2022-03-31 [644] => }}{{Citace periodika [645] => | příjmení = Freeman [646] => | jméno = Donald B. [647] => | titul = Doi Moi Policy and the Small-Enterprise Boom in Ho Chi Minh City, Vietnam [648] => | periodikum = Geographical Review [649] => | datum vydání = 1996 [650] => | ročník = 86 [651] => | číslo = 2 [652] => | strany = 178–197 [653] => | issn = 0016-7428 [654] => | doi = 10.2307/215955 [655] => | url = https://www.jstor.org/stable/215955 [656] => | datum přístupu = 2022-03-31 [657] => }}{{Citace periodika [658] => | příjmení = Grinter [659] => | jméno = Lawrence E. [660] => | titul = Vietnam's Thrust into Globalization: "Doi Moi's" Long Road [661] => | periodikum = Asian Affairs [662] => | datum vydání = 2006 [663] => | ročník = 33 [664] => | číslo = 3 [665] => | strany = 151–165 [666] => | issn = 0092-7678 [667] => | url = https://www.jstor.org/stable/30173023 [668] => | datum přístupu = 2022-03-31 [669] => }} Ačkoli byla zachována [[vláda jedné strany]], stát podpořil soukromé vlastnictví farem a továren, ekonomickou deregulaci a zahraniční investice, přičemž si udržel přímou kontrolu jen nad strategickými průmysly. Následně vietnamská ekonomika dosáhla silného růstu.{{Citace elektronického periodika [670] => | titul = The story behind Viet Nam's miracle growth [671] => | periodikum = World Economic Forum [672] => | url = https://www.weforum.org/agenda/2018/09/how-vietnam-became-an-economic-miracle/ [673] => | jazyk = en [674] => | datum přístupu = 2022-03-31 [675] => }} [676] => [677] => == Státní symboly == [678] => === Vlajka === [679] => [680] => {{Podrobně|Vietnamská vlajka}} [681] => [682] => Vietnamská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 se žlutou pěticípou hvězdou uprostřed. Hvězda je vepsaná v pomyslné kružnici o průměru ⅗ šířky vlajky. [683] => [684] => === Znak === [685] => [686] => {{Podrobně|Státní znak Vietnamu}} [687] => [688] => Vietnamský státní znak tvoří zlatá pěticípá hvězda ze státní vlajky na červeném kruhovém podkladu ohraničeném věncem [[Rýže|rýžových]] klasů s ozubeným kolem ve spodní části. Klasy jsou převázány rudou stuhou s nápisem CỘNG HOÀ XÃ HỘI CHỦ NGHĨA VIỆT NAM ({{Vjazyce2|cs|Socialistická republika Vietnam}}). [689] => [690] => === Hymna === [691] => [692] => {{Podrobně|Vietnamská hymna}} [693] => [694] => Vietnamská hymna je píseň ''Tiến Quân Ca'' ({{Vjazyce2|cs|''Pochod na frontu''}}). Text i hudbu složil l [[Văn Cao|Nguyen Van Cao]]. [695] => [696] => == Geografie == [697] => {{viz též|Geografie Vietnamu}} [698] => [[Soubor:Ha Long Bay on a sunny day.jpg|náhled|Zátoka [[Ha Long]]]] [699] => Vietnam se rozkládá na ploše 331 690 km čtverečních. Délka vnitrozemských hranic je 4639 km a pobřežní čára je dlouhá 3444 km. [700] => [701] => Při pobřeží se rozkládají úzké nížiny, ve vnitrozemí se pak vypínají hory (zejm. [[Annamské pohoří]]), které dosahují výšky přes 3000 m n. m. (nejvyšší hora Vietnamu [[Fan Si Pan]] měří 3143 metrů). Hory zabírají 40% plochy země, tropické lesy pokrývají přibližně 42%. [702] => [703] => Pro Vietnam jsou důležité dvě [[Říční delta|delty]] dvou největších řek, kde se odjakživa soustřeďovala populace. Delta [[Rudá řeka|Rudé řeky]] na severu zaujímá asi 15 000 km čtverečních. Je menší, ale hustěji osídlená než delta řeky [[Mekong]] na jihu. Ta pokrývá přibližně 40 000 km čtverečních. Rudá řeka je zároveň nejdelší řeka země – protéká jí v délce 450 km. Typická pro tyto oblasti jsou nekonečná rýžová pole a stále zelené tropické lesy. [704] => [705] => V průběhu [[monzun]]ové sezóny dochází ve Vietnamu k vysokým dešťovým srážkám, v průměru od 1 500 do 2 000 milimetrů, což často způsobuje záplavy.{{Citace elektronického periodika [706] => | příjmení = [707] => | jméno = [708] => | titul = ADPC: Flood in Vietnam [709] => | periodikum = [710] => | vydavatel = [711] => | url = https://www.adpc.net/igo/contents/iPrepare/iprepare-news_id.asp?ipid=223 [712] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181010120818/https://www.adpc.net/igo/contents/iPrepare/iprepare-news_id.asp?ipid=223 [713] => | datum vydání = 2018-10-10 [714] => | datum přístupu = 2018-11-30 [715] => }} Zemi rovněž často ohrožují [[Tropická cyklóna|tajfuny]]. [716] => [717] => Vietnam má vysokou [[Biologická diverzita|biodiverzitu]], 16. nejvyšší na světě. Lze v něm nalézt přibližně 16% všech žijících druhů zvířat a rostlin na planetě. V zemi je identifikováno 15 986 druhů rostlin, z nichž 10% je [[Endemit|endemických]]. Také je možno zde nalézt 260 druhů [[Plazi|plazů]], 120 [[Obojživelníci|obojživelníků]], 840 [[Ptáci|ptáků]] a 310 [[Savci|savců]], z toho 100 druhů ptáků a 78 druhů savců je endemických. Vietnam má dvě místa zapsaná na seznam světového přírodního dědictví UNESCO, zátoku [[Ha Long|Hạ Long]] a národní park [[Phong Nha-Ke Bang]]. Vietnamská vláda vyhlásila již 126 chráněných přírodních oblastí, včetně 30 národních parků. Tato málo prozkoumaná příroda nabízí biologům stále ještě velký prostor k objevování, v posledních letech zde bylo objeveno šest nových druhů savců – [[saola]]{{Citace periodika [718] => | titul = Saola – tajemná antilopa zůstává neznámá i 20 let po svém objevení - Ekolist.cz [719] => | periodikum = Ekolist.cz [720] => | jazyk = cs-CZ [721] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/saola-tajemna-antilopa-zustava-neznama-i-20-let-po-svem-objeveni [722] => | datum přístupu = 2018-11-30 [723] => }}, [[muntžak obrovský]]{{Citace periodika [724] => | titul = Muntžak obrovský žije [725] => | jazyk = cs [726] => | url = https://akademon.cz/Article/Detail?name=Muntzak%20obrovsky%20zije&source=0618 [727] => | datum přístupu = 2018-11-30 [728] => }} či [[langur indočínský]].{{Citace elektronického periodika [729] => | titul = Nová populace velevzácné opičky byla objevena v severním Vietnamu [730] => | periodikum = 21stoleti.cz [731] => | url = https://21stoleti.cz/2008/12/08/nova-populace-velevzacne-opicky-byla-objevena-v-severnim-vietnamu/ [732] => | jazyk = cs-CZ [733] => | datum přístupu = 2018-11-30 [734] => }} V roce 2010 byl ve Vietnamu objeven mimořádně ohrožený [[nosorožec jávský]], ale jeho poslední kus na vietnamském území byl patrně zastřelen pytláky v roce 2010.{{Citace periodika [735] => | příjmení = Kinver [736] => | jméno = Mark [737] => | titul = Javan rhino 'extinct in Vietnam' [738] => | periodikum = BBC News [739] => | datum vydání = 2011-10-25 [740] => | jazyk = en-GB [741] => | url = https://www.bbc.com/news/science-environment-15430787 [742] => | datum přístupu = 2018-11-30 [743] => }} [744] => [745] => == Politika == [746] => [[Soubor:National Assembly of Vietnam.JPG|náhled|Budova Národního shromáždění v Hanoji]] [747] => Vietnam je [[republika]], dle ústavy [[Socialismus|socialistická]] a s [[Vláda jedné strany|vládou jedné strany]] – Komunistické strany Vietnamu. Jiné politické strany než vládnoucí nejsou povoleny.{{Citace elektronického periodika [748] => | příjmení = [749] => | jméno = [750] => | titul = Vietnam: Základní charakteristika teritoria [751] => | periodikum = www.businessinfo.cz [752] => | vydavatel = [753] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vietnam-zakladni-charakteristika-teritoria-17971.html [754] => | datum vydání = [755] => | jazyk = cs [756] => | url archivu = [757] => | datum přístupu = 2018-11-30 [758] => }} Vietnam je jedním ze dvou komunistických států v jihovýchodní Asii (druhým je [[Laos]]) . Ačkoli Vietnam zůstává oficiálně věrný socialismu, jeho ekonomika je [[Kapitalismus|kapitalistická]] a nese dokonce jisté liberální rysy – daně jsou např. zhruba na úrovni [[Thajsko|Thajska]], tedy mnohem nižší než v Evropě. Proto také ''[[The Economist]]'' nazval politické vedení Vietnamu "horlivě kapitalistickými komunisty".{{Citace elektronického periodika [759] => | titul = A bit of everything {{!}} The Economist [760] => | url = http://www.economist.com/node/11041548?story_id=E1_TTDQTVQR [761] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121021084608/http://www.economist.com/node/11041548?story_id=E1_TTDQTVQR# [762] => | datum vydání = 2012-10-21 [763] => | datum přístupu = 2018-11-30 [764] => }} Systém vlády se nicméně podobá [[Československá socialistická republika|československému]] systému [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] před rokem 1989 – volby se konají, ale zúčastnit se jich mohou jen povolené politické organizace sdružené ve Vlastenecké frontě či odboráři ze státem kontrolovaných odborů. [765] => [[Soubor:Environs de Hué (4393644297).jpg|náhled|Billboard ve městě [[Hue]] s portrétem [[Ho Či Min]]a, který vyhlásil nezávislost Vietnamu]] [766] => Klíčovou mocenskou pozicí je generální tajemník komunistické strany, následuje prezident, jež je vrchním velitelem armády a předsedou Rady nejvyšší obrany a bezpečnosti, poté předseda vlády. Národní shromáždění je jednokomorovým zákonodárcem, složeným ze 499 členů.{{Citace elektronického periodika [767] => | titul = Government Structure {{!}} Embassy of the Socialist Republic of Vietnam in the United States [768] => | periodikum = vietnamembassy-usa.org [769] => | url = http://vietnamembassy-usa.org/vietnam/politics/government-structure [770] => | jazyk = en [771] => | datum přístupu = 2018-11-30 [772] => }} Všichni ministři vlády musejí být před svým jmenováním zvolenými členy Národního shromáždění. [773] => [774] => Nejvyšší lidový soud, hlavní odvolací orgán v soudním systému, je odpovědný parlamentu. Vietnam si zachovává [[Trest smrti ve Vietnamu|trest smrti]], který je aktivně využíván za škálu trestných činů včetně distribuce [[Droga (léčivo)|drog]] či za[[Korupce|korupci]].{{Citace elektronického periodika [775] => | příjmení = ČT24 [776] => | titul = Vietnamská magnátka dostala trest smrti za obří podvod. Režim demonstruje boj s korupcí [777] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [778] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/vietnamska-magnatka-dostala-trest-smrti-za-obri-podvod-rezim-demonstruje-boj-s-korupci-348107 [779] => | jazyk = cs [780] => | datum přístupu = 2024-04-13 [781] => }}{{Citace elektronického periodika [782] => | titul = Vietnamský soud udělil trest smrti za drogy devíti lidem [783] => | periodikum = Deník N [784] => | url = https://denikn.cz/minuta/1334944/ [785] => | datum vydání = 2024-01-22 [786] => | jazyk = cs [787] => | datum přístupu = 2024-04-13 [788] => }} [789] => [790] => Specifickým je vztah Vietnamu a [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Ačkoli obě země v současnosti spojuje podobný společensko-hospodářský model, nedá se říci, že by Vietnam k Číně [[Geopolitika|geopoliticky]] přiléhal, což je dáno historicky, tradiční snahou Vietnamu uchovat si na velkém sousedovi nezávislost. Ačkoli Čína a Vietnam žijí formálně v míru, v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]] existují třecí plochy a mezi oběma zeměmi existuje napětí.{{Citace elektronického periodika [791] => | příjmení = Hornát [792] => | jméno = Jan [793] => | titul = Čína a Vietnam: Napětí mezi komunistickými sousedy [794] => | periodikum = Mezinárodní politika 5, 2014 - konflikty v Jihovýchodní Asii [795] => | vydavatel = Ústav mezinárodních vztahů [796] => | url = https://iir.cz/article/cina-a-vietnam-napeti-mezi-komunistickymi-sousedy [797] => | datum vydání = [798] => | url archivu = [799] => | datum přístupu = 2018-11-30 [800] => }} [801] => [802] => [[Soubor:Presidential Palace of Vietnam.jpg|náhled|Prezidentský palác v Hanoji]] [803] => [804] => Komunisty ovládaný Vietnam měl tradičně dobré vztahy se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a poté i s nástupnickým [[Rusko|Ruskem]].{{Citace elektronického periodika [805] => | titul = Vietnam navzdory válce na Ukrajině udržuje blízké vztahy s Ruskem. Zároveň je spojencem USA [806] => | periodikum = iROZHLAS [807] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [808] => | vydavatel = Český rozhlas [809] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [810] => | datum_vydání = 15. června 2022 [811] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/vietnam-rusko-usa-osn-mezinarodni-agrese_2206152055_ind [812] => }} V roce 2017 zjistil mezinárodní průzkum veřejného mínění, že ruský prezident [[Vladimir Putin]] se ve Vietnamu těší ještě větší popularitě než v samotném Rusku.{{cite news |title=Anti-Western and hyper macho, Putin’s appeal in Southeast Asia |url=https://www.aljazeera.com/news/2022/11/18/anti-western-and-hyper-macho-putins-appeal-in-southeast-asia |work=Al Jazeera |date=18 November 2022}} Ruský ministr zahraničí [[Sergej Lavrov]] označil Vietnam za „klíčového partnera“ Ruska ve skupině zemí [[Sdružení národů jihovýchodní Asie|ASEAN]].{{cite news |title=Russia FM Lavrov calls for efforts to protect international laws during Vietnam visit |url=https://www.straitstimes.com/asia/se-asia/russias-lavrov-calls-for-efforts-to-protect-international-laws-during-vietnam-visit |work=The Straits Times |date=6 July 2022 |archive-date=10 January 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230110123645/https://www.straitstimes.com/asia/se-asia/russias-lavrov-calls-for-efforts-to-protect-international-laws-during-vietnam-visit |url-status=live }} [813] => [814] => Vztahy se Západem byly po vietnamské válce špatné. První zlepšení reputace Vietnamu u západních politiků přišlo poté, co vietnamská armáda rozdrtila děsivý režim [[Rudí Khmerové|Rudých Khmerů]] v [[Kambodža|Kambodži]]. Druhé zlepšení vztahů přišlo po reformách v roce 1986. Vztahy se Spojenými státy se začaly zlepšovat v srpnu 1995, kdy oba státy povýšily své styčné úřady na velvyslanectví. V květnu 2016 americký prezident [[Barack Obama]] dále normalizoval vztahy s Vietnamem poté, co oznámil zrušení zbrojního embarga.{{Citace periodika [815] => | titul = Lifting Embargo Allows Closer U.S., Vietnam Cooperation, Obama, Carter [816] => | periodikum = U.S. DEPARTMENT OF DEFENSE [817] => | jazyk = en-US [818] => | url = https://dod.defense.gov/News/Article/Article/779762/lifting-embargo-allows-closer-us-vietnam-cooperation-obama-carter-say/ [819] => | datum přístupu = 2018-11-30 [820] => }} V dubnu 2023 navštívil Vietnam český premiér [[Petr Fiala]].{{Citace elektronického periodika [821] => | titul = Fiala ve Vietnamu jednal o cvičných letounech, navštívil mauzoleum Ho Či Mina [822] => | periodikum = iDNES.cz [823] => | datum_vydání = 21. dubna 2023 [824] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/petr-fiala-hanoj-spoluprace-vietnam-podnikatelske-forum.A230421_171635_zahranicni_pitt [825] => }} [826] => [827] => === Ozbrojené síly === [828] => [[Soubor:Emblem VPA.svg|náhled|Insignie vietnamské lidové armády]] [829] => [830] => Vietnamské ozbrojené síly byly založeny 22. prosince 1944. Skládá se z Vietnamské lidové armády, z lidové veřejné bezpečnosti a civilních obranných sil. [831] => [832] => Hlavní sídlo Ústřední vojenské komise se nachází v [[hanoj]]ské čtvrti Ba Đình. Vedení tvoří tajemník Ústřední vojenské komise, vrchní velitel, ministr obrany, náčelník generálního štábu a vedoucí hlavního odboru pro politické záležitosti. [833] => [834] => Doba základní vojenské služby trvá 24 měsíců, je povinnná pro všechny fyzicky schopné muže od věku 18-25 let. [835] => [836] => Vietnamská lidová armáda (VPA) je oficiální jméno pro aktivní vojenskou službu a je rozdělen do vietnamských pozemních sil, lidového námořnictva, lidového letectva, obranných sil, pohraniční a pobřežní stráže. [837] => [838] => [[Soubor:Flag of the People's Army of Vietnam.svg|náhled|Motto se překládá jako:"Odhodlán vyhrát"]] [839] => [840] => VPA má v aktivní službě přibližně 482 000 vojáků, ale jeho celková síla, včetně polovojenských sil, může dosáhnout až 5 milionů lidí. V roce 2021 vojenské výdaje činily přibližně 7,46 miliardy USD, což odpovídá přibližně 2,3% (2018) jejich celkových vládních výdajů. [841] => Vietnamské ozbrojené síly se pravidelně zúčastní společných vojenských cvičení a válečných her, které se konají také s Brunejí, Indií, Japonskem, Laosem, Ruskem, Singapurem a Spojenými státy americkými. [842] => [843] => Od roku 2015 působí v mírových misích OSN ve Středoafrické republice a v Jižním Súdánu. [844] => [845] => === Správní členění === [846] => {{Podrobně|Administrativní dělení Vietnamu}} [847] => [[Soubor:Map-of-Vietnam-Divisions.svg|náhled|upright|Mapa správního členění Vietnamu]] [848] => Vietnam se člení na 63 administrativních oblastí; jde o 58 provincií (vietnamsky ''tỉnh'') a 5 měst „pod ústřední správou“ (viet.'' thành phố trực thuộc trung ương''), jež jsou na úrovni provincií. [849] => [850] => Jednotlivé provincie se dále dělí na okresy (viet. ''huyện''), střediskové obce (viet. ''thị xã'') a města „pod provinční správou“ (viet. ''thành phố trực thuộc tỉnh''); na téže úrovni jsou pak také (ve zmíněných 5 městech) městské obvody (viet. ''quận''). [851] => {{Sloupce|3| [852] => * [[An Giang (provincie)|An Giang]] [853] => * [[Ba Ria-Vung Tau (provincie)|Ba Ria-Vung Tau]] [854] => * [[Bac Giang (provincie)|Bac Giang]] [855] => * [[Bac Kan (provincie)|Bac Kan]] [856] => * [[Bac Lieu (provincie)|Bac Lieu]] [857] => * [[Bac Ninh (provincie)|Bac Ninh]] [858] => * [[Ben Tre (provincie)|Ben Tre]] [859] => * [[Binh Dinh (provincie)|Binh Dinh]] [860] => * [[Binh Phuoc (provincie)|Binh Phuoc]] [861] => * [[Binh Thuan (provincie)|Binh Thuan]] [862] => * [[Binh Duong (provincie)|Binh Duong]] [863] => * [[Ca Mau (provincie)|Ca Mau]] [864] => * [[Cao Bang (provincie)|Cao Bang]] [865] => * [[Dak Lak (provincie)|Dak Lak]] [866] => * [[Dak Nong (provincie)|Dak Nong]] [867] => * [[Dien Bien (provincie)|Dien Bien]] [868] => * [[Dong Nai (provincie)|Dong Nai]] [869] => * [[Dong Thap (provincie)|Dong Thap]] [870] => * [[Gia Lai (provincie)|Gia Lai]] [871] => * [[Ha Giang (provincie)|Ha Giang]] [872] => * [[Ha Nam (provincie)|Ha Nam]] [873] => * [[Ha Tinh (provincie)|Ha Tinh]] [874] => * [[Hai Duong (provincie)|Hai Duong]] [875] => * [[Hau Giang (provincie)|Hau Giang]] [876] => * [[Hoa Binh (provincie)|Hoa Binh]] [877] => * [[Hung Yen (provincie)|Hung Yen]] [878] => * [[Khanh Hoa (provincie)|Khanh Hoa]] [879] => * [[Kien Giang (provincie)|Kien Giang]] [880] => * [[Kon Tum (provincie)|Kon Tum]] [881] => * [[Lai Chau (provincie)|Lai Chau]] [882] => * [[Lam Dong (provincie)|Lam Dong]] [883] => * [[Lang Son (provincie)|Lang Son]] [884] => * [[Lao Cai (provincie)|Lao Cai]] [885] => * [[Long An (provincie)|Long An]] [886] => * [[Nam Dinh (provincie)|Nam Dinh]] [887] => * [[Nghe An (provincie)|Nghe An]] [888] => * [[Ninh Binh (provincie)|Ninh Binh]] [889] => * [[Ninh Thuan (provincie)|Ninh Thuan]] [890] => * [[Phu Tho (provincie)|Phu Tho]] [891] => * [[Phu Yen (provincie)|Phu Yen]] [892] => * [[Quang Binh]] [893] => * [[Quang Nam (provincie)|Quang Nam]] [894] => * [[Quang Ngai (provincie)|Quang Ngai]] [895] => * [[Quang Ninh (provincie)|Quang Ninh]] [896] => * [[Quang Tri]] [897] => * [[Soc Trang (provincie)|Soc Trang]] [898] => * [[Son La (provincie)|Son La]] [899] => * [[Tay Ninh (provincie)|Tay Ninh]] [900] => * [[Thai Binh (provincie)|Thai Binh]] [901] => * [[Thai Nguyen (provincie)|Thai Nguyen]] [902] => * [[Thanh Hoa (provincie)|Thanh Hoa]] [903] => * [[Thua Thien-Hue (provincie)|Thua Thien-Hue]] [904] => * [[Tien Giang (provincie)|Tien Giang]] [905] => * [[Tra Vinh (provincie)|Tra Vinh]] [906] => * [[Tuyen Quang (provincie)|Tuyen Quang]] [907] => * [[Vinh Long (provincie)|Vinh Long]] [908] => * [[Vinh Phuc (provincie)|Vinh Phuc]] [909] => * [[Yen Bai (provincie)|Yen Bai]] [910] => * [[Danang]] [911] => * [[Hanoj]] [912] => * [[Ho Či Minovo Město]] [913] => * [[Can Tho]] [914] => * [[Haiphong]] [915] => }} [916] => [917] => == Ekonomika == [918] => {{Podrobně|Ekonomika Vietnamu}} [919] => [[Soubor:Rizière dans la baie d'Halong intérieure.JPG|náhled|Venkované pracující na rýžovém poli]] [920] => Vietnamská ekonomika byla v roce 2021 dle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] 24. největší na světě, z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] (počítáme-li jen skutečně suverénní státy).{{Citace elektronického periodika [921] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects [922] => | periodikum = IMF [923] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2021/April/weo-report [924] => | jazyk = en [925] => | datum přístupu = 2022-03-31 [926] => }} Zatímco v roce 1980 se Vietnam na světové ekonomice podílel 0,18 % procenta, v roce 2018 už to bylo 0,52 %. Světové finanční instituce očekávají další posilování pozice Vietnamu v globální ekonomice, podle [[Goldman Sachs]] bude v roce 2025 vietnamská ekonomika 17. největší na světě.{{Citace elektronického periodika [927] => | titul = Vietnam’s economy will rank the world’s 17th in 2025 [928] => | periodikum = VTV News [929] => | url = https://english.vtv.vn/news/vietnam-s-economy-will-rank-the-world-s-17th-in-2025-20151012111950046.htm [930] => | datum vydání = 2015-10-12 [931] => | datum přístupu = 2022-03-31 [932] => }} [933] => [934] => Významnou roli v národním hospodářství hraje [[zemědělství]] – zaměstnává 48 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi hlavní produkty patří [[rýže]] (4. místo na světě v produkci, 2. místo ve vývozu), [[káva]] (2. místo na světě v produkci), [[pepř]] (1. místo na světě v produkci), [[Ledvinovník západní|ořechy kešu]] (3. místo na světě v produkci), [[čaj]] (6. místo na světě v produkci), [[krevety]]. Zvolna se rozvíjí cestovní ruch – země je bohatá jak na kulturní, tak na přírodní bohatství, na své si přijdou i milovníci sportu. [935] => [936] => Vietnam patří mezi prioritní země české zahraniční [[rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]]. České projekty se soustředí na čtyři hlavní sektory: ochrana životního prostředí, sociální ochrana obyvatelstva, rozvoj venkova a zemědělství, boj proti kriminalitě (zejména obchodu s lidmi), ekonomicko průmyslový rozvoj.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/rozvojova-spoluprace-cr-vietnam-06-10-po/1000667/45793/ |datum přístupu=2008-11-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080514042544/http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/rozvojova-spoluprace-cr-vietnam-06-10-po/1000667/45793/#b8 |datum archivace=2008-05-14 |nedostupné=ano }} [937] => [938] => Od roku 1978 je vietnamskou měnou [[Vietnamský dong|dong]]. [939] => [940] => === Doprava === [941] => {{Podrobně|Doprava ve Vietnamu}} [942] => [[Soubor:Xe buýt.JPG|náhled|Doprava v Ho Či Minově Městě]] [943] => Silniční infrastruktura ve Vietnamu má délku okolo 260 000 km,{{Citace periodika [944] => | příjmení = [945] => | jméno = [946] => | titul = PRESENTATION TO FOREIGN INVESTORS [947] => | periodikum = http://www.mt.gov.vn/Images/editor/files/T%20BICH/T11/Presentation%20to%20foreign%20investors.doc [948] => | ročník = [949] => | číslo = [950] => | strany = [951] => | url = [952] => | datum = [953] => }} z toho je jen 19 %{{Citace elektronického periodika [954] => | příjmení = Zaken [955] => | jméno = Ministerie van Buitenlandse [956] => | titul = Transport and logistics in Vietnam [957] => | periodikum = www.netherlandsworldwide.nl [958] => | url = https://www.netherlandsworldwide.nl/countries/vietnam/doing-business/key-sectors/logistics [959] => | jazyk = en [960] => | datum přístupu = 2018-11-12 [961] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181105202725/https://www.netherlandsworldwide.nl/countries/vietnam/doing-business/key-sectors/logistics [962] => | datum archivace = 2018-11-05 [963] => }} zpevněných silnic. 40 % sítě je ve špatném stavu. Infrastruktura se skládá z různých typů cest, přičemž 20 000 km tvoří dálnice a 24 000 provinční silnice. Do roku 2015 bylo postaveno více než 700 km dálnic a rychlostních silnic, 500 km je stále ve výstavbě. Rychlostní silnice jsou ve Vietnamu poměrné novinkou. Silniční provoz se rozrůstá, ale většina silnic je nebezpečných kvůli zastaralosti. Rychlostní silnice řeší problém na hlavních tazích tím, že oddělují rychlý silniční provoz od pomalého. Ve Vietnamu jsou definovány 2 typy rychlostních silnic. Rychlostní kategorie jsou čtyři: 60, 80, 100 a 120 km/h. Obecně mají na rychlostní silnici přístup auta, autobusy, nákladní auta a ''công nông'' (zemědělská vozidla) a všechny typy motocyklů jsou zakázány. [964] => [965] => Vodní doprava je především trajektová. Většina trajektových spojů byla nahrazená mosty, ale trajekty stále fungují pro vozidla, které nemají povolený přístup na rychlostní silnice. [966] => [967] => Roste důležitost letecké dopravy. Linka mezi Hanojí a Ho Či Minovým Městem je od roku 2016 7. nejvytíženější linkou na světě.{{Citace periodika [968] => | příjmení = VnExpress [969] => | titul = Hanoi-Saigon is world’s seventh busiest air route - VnExpress International [970] => | periodikum = VnExpress International – Latest news, business, travel and analysis from Vietnam [971] => | jazyk = en [972] => | url = https://e.vnexpress.net/news/travel-life/travel/hanoi-saigon-is-world-s-seventh-busiest-air-route-3810941.html [973] => | datum přístupu = 2018-11-13 [974] => }}{{Citace periodika [975] => | příjmení = VnExpress [976] => | titul = Saigon-Hanoi ranks 7th among world's busiest air routes - VnExpress International [977] => | periodikum = VnExpress International – Latest news, business, travel and analysis from Vietnam [978] => | jazyk = en [979] => | url = https://e.vnexpress.net/news/business/saigon-hanoi-ranks-7th-among-world-s-busiest-air-routes-3515876.html [980] => | datum přístupu = 2018-11-13 [981] => }}{{Citace periodika [982] => | titul = World's most popular air journey revealed [983] => | periodikum = CNN Travel [984] => | jazyk = en [985] => | url = https://edition.cnn.com/travel/article/worlds-busiest-flight-routes/index.html [986] => | datum přístupu = 2018-11-13 [987] => | datum = 2018-09-13 [988] => }} V roce 2017 se na ní přepravilo 6 769 823 pasažérů. Vietnam má 37 civilních letišť, včetně 3 mezinárodních. Mezi mezinárodní letiště patří: Noi [[Bai International Airport]] v Hanoji, Da Nang v [[Danang|Da Nangu]] a [[letiště Tân Sơn Nhất]] v Ho Či Minově Městě. Tan Son Nhat je největší Vietnamské letiště. V roce 2017 odbavilo 62 milionů pasažérů, což bylo 19% zvýšení oproti roku 2016. [[Vietnamské aerolinie]] (Vietnam Airlines) létají na 79 mezinárodních letišť a vlastní 83 letadel. Druhým největším domácím dopravcem je [[VietJet Air]], kteří mají 47 letadel. [989] => [990] => Metro je v procesu výstavby ve dvou metropolích Vietnamu, v [[Hanoj]]i a [[Ho Či Minovo Město|Ho Či Minově Městě]]. [991] => [992] => == Obyvatelstvo == [993] => [[Soubor:Flower Hmong women - Flickr - exfordy (2).jpg|náhled|Ženy z etnické menšiny [[Hmongové|Hmongů]]]] [994] => {| class="wikitable" style="float: left; margin-right: 10px; text-align:center" [995] => ! colspan="4" style="text-align:center; background:#cfb;"| Populace Vietnamu"[http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)]". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27. [996] => |- [997] => ! style="background:#cfb;"| Rok [998] => ! style="background:#cfb;"| Miliony [999] => |- [1000] => | style="text-align:left;"| 1950 || style="text-align:right;"| 27,4 [1001] => |- [1002] => | style="text-align:left;"| 2000 || style="text-align:right;"| 78,1 [1003] => |- [1004] => | style="text-align:left;"| 2015 || style="text-align:right;"| 94,4 [1005] => |- [1006] => | style="text-align:left;"| 2022 [1007] => || 99,4 [1008] => |} [1009] => [1010] => Mezi velká města patří [[Hanoj]] (Hà Nội), [[Ho Či Minovo Město]] (Thành phố Hồ Chí Minh, též Sài Gòn), [[Haiphong]] (Hải Phòng), [[Hue]], [[Danang]] (Đà Nãng), a další. [1011] => [1012] => [[Vietové]] tvoří přibližně 85 % [[Vietnamci|Vietnamců]], tj. obyvatel celého státu. Ve Vietnamu žije celkem přes 50 menšinových skupin, například [[Khmer Krom|Khmerové]], [[Hmongové]], etničtí [[Chanové|Číňané]] nebo [[Jaové]]. Horské kmeny obývající převážně hraniční oblasti žijí v chudobě a dodnes čelí diskriminaci ze strany většinové vietnamské společnosti."[http://www.lideazeme.cz/clanek/dvoji-hrozba-pro-hmongy Dvojí hrozba pro Hmongy] {{Wayback|url=http://www.lideazeme.cz/clanek/dvoji-hrozba-pro-hmongy |date=20160810032138 }}". Lidé a Země. 23. srpna 2012. V období vietnamsko-čínského konfliktu Vietnam opustilo téměř půl milionu etnických Číňanů."[http://www.state.gov/outofdate/bgn/vietnam/195238.htm Vietnam (01/05/12)] {{Wayback|url=http://www.state.gov/outofdate/bgn/vietnam/195238.htm |date=20151015142409 }}". ''[[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických|United States Department of State]]''. 5. ledna 2012. [1013] => [1014] => V roce 1979 žilo ve Vietnamu necelých 53 milionů lidí a od té doby se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na 90,5 milionu obyvatel.{{Citace elektronické monografie|url=http://countrystudies.us/vietnam/34.htm |titul=Vietnam – population |vydavatel=Countrystudies.us}} [1015] => [1016] => === Náboženství === [1017] => {{Koláčový diagram [1018] => | caption = Náboženství ve Vietnamu (2019){{sfn|General Statistics Office of Vietnam|2019}} [1019] => | label1 = Lidová náboženství nebo bez vyznání [1020] => | value1 = 86.32 [1021] => | color1 = #e3ffff [1022] => | label2 = [[Buddhismus]] [1023] => | value2 = 4.79 [1024] => | color2 = #ffdab0 [1025] => | label3 = [[Katolictví]] [1026] => | value3 = 6.1 [1027] => | color3 = #edb7e9 [1028] => | label4 = [[Protestantismus]] [1029] => | value4 = 1.0 [1030] => | color4 = #87CEFA [1031] => | label5 = [[Hòa Hảo]] [1032] => | value5 = 1.02 [1033] => | color5 = #fffa75 [1034] => | label6 = [[Kaodaismus]] [1035] => | value6 = 0.58 [1036] => | color6 = #b3ff9e [1037] => | label7 = Islám [1038] => | value7 = 0.07 [1039] => | color7 = #FF6600 [1040] => | label8 = Ostatní [1041] => | value8 = 0.12 [1042] => | color8 = #fcf7f7 [1043] => }} [1044] => [1045] => Podle oficiálních statistik má Vietnam jednu z [[Ateismus|nejateističtějších]] populací světa, bez vyznání je 81,8 procenta obyvatel. Nejrozšířenějším náboženstvím je [[buddhismus]], k němuž se hlásí 7,9 procenta obyvatel Vietnamu, přičemž převládá buddhismus [[Mahájána|mahájánový]]. 6,6 procenta je v zemi [[Katolicismus|katolíků]], což je po [[Filipíny|Filipínách]] a [[Jižní Korea|Jižní Koreji]] nejvyšší poměr v Asii. Významnější roli sehrávají ještě dvě sekty, v zásadě buddhistická [[Hoa Hao]] (1,7%) a [[Kaodaismus|Cao Dai]] (0,9%). Okrajové zastoupení má [[protestantismus]] (asi 200 000 lidí v Centrální vrchovině) a [[islám]], k němuž se hlásí převážně [[Khmerové]] a [[Čamové]].{{Citace elektronického periodika [1046] => | příjmení = [1047] => | jméno = [1048] => | titul = Vietnam: Základní charakteristika teritoria [1049] => | periodikum = www.businessinfo.cz [1050] => | vydavatel = [1051] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vietnam-zakladni-charakteristika-teritoria-17971.html [1052] => | datum vydání = [1053] => | jazyk = cs [1054] => | url archivu = [1055] => | datum přístupu = 2018-11-29 [1056] => }} [1057] => [1058] => Mezinárodní věhlas má buddhistický aktivista působící v USA [[Thich Nhat Hanh]].{{Citace elektronického periodika [1059] => | příjmení = Burian [1060] => | jméno = Jan [1061] => | titul = Thich Nhat Hanh [1062] => | periodikum = www.klubhanoi.cz [1063] => | vydavatel = [1064] => | url = http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2007071201 [1065] => | datum vydání = [1066] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170820132309/http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2007071201 [1067] => | datum přístupu = 2018-11-29 [1068] => | datum archivace = 2017-08-20 [1069] => | nedostupné = ano [1070] => }}{{Citace elektronického periodika [1071] => | titul = Zemřel apoštol míru vietnamské války. Vlivný mnich odešel ve věku 95 let [1072] => | periodikum = iDNES.cz [1073] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mnich-budhismus-vietnam-thich-nhat-hanh-umrti-nemoc-nabozenstvi-francie-klastery.A220122_082137_zahranicni_hend [1074] => | datum vydání = 2022-01-22 [1075] => | jazyk = cs [1076] => | datum přístupu = 2022-03-31 [1077] => }} Svým protestním upálením v roce 1963 proslul mnich [[Thích Quảng Đức]].{{Citace periodika [1078] => | titul = Znáte vietnamského Palacha? [1079] => | periodikum = Zoom magazin [1080] => | jazyk = cs-CZ [1081] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/vyroci-11-6-1963-vietnamsky-palach-byl-buddhista-k-sebevrazde-upalenim-se-rozhodl-thich-quang [1082] => | datum přístupu = 2018-11-30 [1083] => }} [1084] => [1085] => === Urbanizace === [1086] => [[Soubor:Landmark 81.png|náhled|vlevo|Mrakodrap Landmark 81 v Ho Či Minově Městě]] [1087] => V roce 2017 se počet lidí žijících v městské oblasti odhaduje na 32 milionů lidí (s mírou urbanizace 35,7%). Od liberalizace ekonomiky a uvolnění systému vlastnických práv zavedený hospodářským programem Đổi Moi započatý v roce 1986 prudce vzrostla míra urbanizace. [1088] => [1089] => Výsledkem je, že Hanoj a Ho Či Minovo Město (respektive dvě hlavní města v deltě Rudé řeky a jihovýchodních regionů) zvýšily svůj podíl na celkovém městském obyvatelstvu z 8,5% na 24,9% a na 15,9% na 31%. [1090] => [1091] => Vietnamská vláda předpodvídá, že země bude mít do roku 2020 míru urbanizace 45%, který by měl mít pozitivní vliv na vyšší tempo růstu hrubého domácího produktu. Urbanizace probíhá také mezi venkovskými oblastmi a na jihu země kolem Ho Či Minova Města, který má velkou populaci vnitřních přistěhovalců hlavně kvůli lepšímu počasí a pracovním příležitostem. [1092] => [1093] => === Jazyky === [1094] => [[Soubor:Ethnolinguistic map of Indochina 1970.jpg|náhled|upright|Etnolingvistická mapa Vietnamu, Laosu a Kambodži]] [1095] => [[Vietnamština]] je mateřským jazykem mluvený většinovou populací (86%). V rané historii vietnamština používala k psaní [[čínské znaky]], které se vyvíjely mezi 7.–13. stoletím. Od 17. století začala používat [[latinka]], jejíž vzorem byla portugalská abeceda zavedená jezuitou [[Alexandre de Rhodes]] a vyučující misionáři v katolických školách. Kromě vietnamštiny se hovoří 54 různými jazyky např. jazykem Tày, Mường, Cham, Khmer, Nùng nebo Hmong užívané obvykle etnickými skupinami žijící v pohraničních horských oblastech. [1096] => [1097] => [[Francouzština]] se stále používá mezi starší generací a vzdělanci, který byl hlavním jazykem veřejné správy, vzdělání a obchodu během francouzské kolonizace. Vietnam mimo jiné zůstává plnoprávným členem Mezinárodní organizace frankofonie (La Francophonie) a současný vzdělávací systém postupně oživuje opětný zájem o francouzský jazyk. [1098] => [1099] => [[Ruština]] a v mnohem menší míře [[němčina]], [[čeština]] a [[polština]] jsou známé mezi některými severními Vietnamci, jejichž rodiny měly během [[Studená válka|studené války]] vazby s východním blokem. Díky zlepšeným vztahům se západními zeměmi a ekonomickým reformám je [[angličtina]] stále více používána jako druhý jazyk. Studium angličtiny je nyní povinné ve většině škol buď po boku francouzštiny, nebo místo ní. Zahraniční obchod a zábavní průmysl také pomáhá vzrůstu popularity [[japonština|japonštiny]] a [[korejština|korejštiny]]. [1100] => [1101] => == Kultura == [1102] => [1103] => === Literatura === [1104] => {{Podrobně|Vietnamská literatura}} [1105] => [[Soubor:Tượng đài cụ Nguyễn Du.jpg|náhled|upright|[[Nguyen Zu]]]] [1106] => Nejstarší vietnamské literární památky jsou v [[Čínština|čínštině]] (např. slavná báseň [[Nam quốc sơn hà]] z roku 1077, jejímž autorem byl generál [[Lý Thường Kiệt]], nebo kniha o vojenské strategii z pera [[Trần Hưng Đạo|Trần Hưng Đạa]]). Klasická čínština se užívala ve Vietnamu coby literární jazyk až do počátku 20. století. Průkopníkem vietnamštiny jakožto literárního jazyka byl v 15. století především učenec a [[Humanismus|humanista]] [[Nguyễn Trãi]] (1380-1442), byť šlo o vietnamštinu psanou modifikovanými [[Čínské znaky|čínskými znaky]], tzv. jižními znaky (viz též [[Historie písma ve Vietnamu]]). Propagátorem latinizovaného písma byl v 18. století encyklopedista a dějepisec [[Lê Quý Đôn]]. Klasikem vietnamské literatury je básník 18. století [[Nguyen Zu]], autor [[Veršovaný román|veršovaného románu]] ''[[Kieu]]''.{{Citace elektronického periodika [1107] => | titul = Nguyen Du {{!}} Vietnamese poet {{!}} Britannica [1108] => | periodikum = www.britannica.com [1109] => | url = https://www.britannica.com/biography/Nguyen-Du [1110] => | jazyk = en [1111] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1112] => }} Na přelomu 18. a 19. století tvořila básnířka [[Ho Xuan Huong]], jejíž poezie plná intelektuální hravosti a [[Erotika|erotických]] narážek se stala unikátním jevem v dějinách vietnamské literatury. [[Phan Bội Châu]] se zasloužil o rozšíření pojmu Vietnam, především díky své knize z roku 1905 nazvané ''Việt Nam vong quốc sử'' (''Dějiny ztraceného Vietnamu'').{{Citace elektronického periodika [1113] => | titul = Phan Boi Chau {{!}} Vietnamese patriot {{!}} Britannica [1114] => | periodikum = www.britannica.com [1115] => | url = https://www.britannica.com/biography/Phan-Boi-Chau [1116] => | jazyk = en [1117] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1118] => }} K představitelům moderního vietnamského básnictví patřili ve 30. a 40. letech 20. století [[Xuân Diệu]] nebo [[Han Mac Tu]]. Mezi další významné představitele vietnamské literatury patří básník a prozaik [[:en:Thế_Lữ|Thế Lữ]], který ve své tvorbě čerpal inspiraci z francouzských děl Edgara Allana Poea nebo Charlese Baudelairea. Stal se tak průkopníkem tzv. ''Nové poezie'' (Thơ Mới). Se svými spolužáky ze školy založil spolek ''salon littéraire,'' kde společně nad literaturou diskutovali. Z tvorby je patrné, že inklinoval k principům krásna, k melancholii a ke spritualitě. Později se aktivně věnoval divadlu, herectví a překladatelství. Mezi jeho nejznámější díla patří básnická sbírka ''Mấy vần thơ (1935,'' Několik verší) a román ''Vàng và máu'' (1934, Zlato a krev). Díky jeho inspiraci z francouzské tvorby je považován za významného představitele vietnamské literatury a zasadil se k její modernizaci. Jeho praneteří je česko-vietnamská fotografka Liliana Pham, která žije a tvoří v České republice. Ve Vietnamu se narodila i francouzská spisovatelka [[Marguerite Duras]]ová, která se k mládí strávenému zde často ve svých knihách vracela. Na motivy její knihy ''Milenec'' (1984, L'Amant) vznikl stejnojmenný romanticko-dramatický film v roce 1992 z francouzské produkce. Děj se odehrává v Jižním Vietnamu ve městě Sa Đéc. Jedná se o autobiografický příběh o mladé dívce bílé pleti z nuzných poměrů, která po své cestě domů trajektem přes řeku Mekong potkává bohatého Číňana. Oba se do sebe zamilují, avšak jejich odlišná společenská vrstva i kulturní rozdíly jejich lásce nepřejí. Dodnes je možné navštívit město Sa Đéc, kde stojí honosný historický dům patřící rodině Číňana. Dům slouží jako expozice a připomíná příběh mladé nešťastné lásky. [1119] => [1120] => === Vizuální umění === [1121] => [[Soubor:Hue Vietnam Citadel-of-Huế-01.jpg|náhled|vlevo|Císařský palác v [[Hue]]]] [1122] => [[Soubor:Tran Anh Hung "International Competition Jury" at Opening Ceremony of the 28th Tokyo International Film Festival (22453104525) (cropped).jpg|náhled|upright|[[Tran Anh Hung]]]] [1123] => Držitelem [[Pulitzerova cena|Pulitzerovy ceny]] a ceny [[World Press Photo]] je dokumentární fotograf [[Nick Ut]], jeho nejznámější fotografií je ''Dívka z Trang Bang,'' snímek devítileté dívky popálené [[napalm]]em běžící po silnici v průběhu [[Válka ve Vietnamu|vietnamské války]]. Fotografie se stala jedním ze symbolů války a silně ovlivnila americké veřejné mínění.{{Citace elektronického periodika [1124] => | příjmení = [1125] => | jméno = [1126] => | titul = Fotografie, která urychlila konec vietnamské války [1127] => | periodikum = ČT24 [1128] => | vydavatel = Česká televize [1129] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1167352-fotografie-ktera-urychlila-konec-vietnamske-valky [1130] => | datum vydání = 2012-06-01 [1131] => | jazyk = cs [1132] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1133] => }} [1134] => [1135] => Ve Francii působí režisér [[Tran Anh Hung]].{{Citace monografie [1136] => | příjmení = Tarr [1137] => | jméno = Carrie [1138] => | titul = Tran Anh Hung as diasporic filmmaker [1139] => | url = https://eprints.kingston.ac.uk/id/eprint/5940/ [1140] => | editoři = Kathryn Robson, Jennifer Yee [1141] => | vydavatel = Lexington Books [1142] => | místo = Marlyland, U.S. [1143] => | strany = 153–164 [1144] => | isbn = 978-0-7391-0840-6 [1145] => | jazyk = en [1146] => }}{{Citace periodika [1147] => | příjmení = Barnes [1148] => | jméno = Leslie [1149] => | titul = Cinema as Cultural Translation: The Production of Vietnam in Trẩn Anh Hùng's Cyclo [1150] => | periodikum = Journal of Vietnamese Studies [1151] => | datum vydání = 2010 [1152] => | ročník = 5 [1153] => | číslo = 3 [1154] => | strany = 106–128 [1155] => | issn = 1559-372X [1156] => | doi = 10.1525/vs.2010.5.3.106 [1157] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.1525/vs.2010.5.3.106 [1158] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1159] => }} Jeho snímek ''Vůně zelené papáje'' z roku 1993 byl nominován na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]], získal [[César]]a za nejlepší debut a cenu za nejlepší kameru na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]]. Film ''Cyklo'' pak v roce 1995 získal hlavní cenu [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|Benátském filmovém festivalu]]. V Číně působí režisér [[Tsui Hark]]. Působící v [[hongkong]]ském filmovém průmyslu, jeho doménou jsou akční filmy a snímky využívající asijská bojová umění. Na sérii ''Lepší zítřek'' spolupracoval s [[John Woo|Johnem Woo]]. V [[Hollywood]]u natočil akční snímky ''Double Team'' (1997) a ''Kontraband'' (1998), oba s [[Jean-Claude van Damme|Jean-Claudem van Dammem]] v hlavní roli. V Americe se prosadila také herečka [[Lana Condor]]ová. [1160] => [1161] => Na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]] byly zapsány [[Hue|Památky v Hue]], [[Hoi An|Staré město Hoi An]], [[My Son|Svatyně My Son]], [[Thanglongské královské město]] v [[Hanoj]]i, kulturní krajina [[Trang An]] či [[Královská pevnost dynastie Ho]].{{Citace elektronického periodika [1162] => | příjmení = [1163] => | jméno = [1164] => | titul = Vietnam - dědictví UNESCO [1165] => | periodikum = mujpruvodce.cz [1166] => | vydavatel = [1167] => | url = http://mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1457 [1168] => | datum vydání = [1169] => | jazyk = cs [1170] => | url archivu = [1171] => | datum přístupu = 2018-11-29 [1172] => }}{{Nedostupný zdroj}} Z moderní výstavby lze zmínit nejvyšší mrakodrap v zemi, [[Landmark 81]] v Ho Či Minově Městě. [1173] => [1174] => === Hudba === [1175] => Od 90. let 20. století se začala ve Vietnamu rozvíjet [[pop music]], někdy zvaná V-pop. K jejím klasikům patří skladatel [[Trịnh Công Sơn]]. Ke hvězdám 21. století patří například zpěvačky [[Mỹ Linh]] a [[Mỹ Tâm]] nebo zpěváci vystupující pod jménem [[Sơn Tùng M-TP]]{{Citace elektronického periodika [1176] => | titul = Why Sơn Tùng M-TP is called the ‘Prince of V-pop’ [1177] => | periodikum = South China Morning Post [1178] => | url = https://www.scmp.com/magazines/style/celebrity/article/3140740/why-son-tung-m-tp-called-prince-v-pop-hiring-blackpinks [1179] => | datum vydání = 2021-07-12 [1180] => | jazyk = en [1181] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1182] => }} a [[Amee]]. Sơn Tùng M-TP proslul na západě svým duetem s raperem [[Snoop Dogg]]em nazvaným ''Give It to Me'' (''Hay Trao Cho Anh'').{{Citace elektronického periodika [1183] => | příjmení = Nguyen [1184] => | jméno = Hoang [1185] => | titul = Vietnamese pop star, Snoop Dogg storm YouTube with new music video [1186] => | periodikum = VnExpress International [1187] => | url = https://e.vnexpress.net/news/life/culture/vietnamese-pop-star-snoop-dogg-storm-youtube-with-new-music-video-3946535.html [1188] => | jazyk = en [1189] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1190] => }} Hvězdy posledních let obvykle vzešly z vietnamských verzí známých licencovaných formátů ''Pop Idol'' či ''Voice of...'', které se i ve Vietnamu staly velmi populární. [1191] => [1192] => === Věda === [1193] => Ve Spojených státech působící matematik [[Ngô Bảo Châu]] získal v roce 2010 prestižní [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]].{{Citace elektronického periodika [1194] => | příjmení = Koppes [1195] => | jméno = Steve [1196] => | titul = Ngô Bao Châu receives Fields Medal, highest honor in mathematics [1197] => | periodikum = news.uchicago.edu [1198] => | url = https://news.uchicago.edu/story/ngo-bao-chau-receives-fields-medal-highest-honor-mathematics [1199] => | datum vydání = 2010-08-19 [1200] => | jazyk = en [1201] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1202] => }} [[Phạm Tuân]] se stal prvním vietnamským a asijským [[kosmonaut]]em, do vesmíru se podíval v roce 1980 v rámci sovětského programu [[Interkosmos]].{{Citace elektronického periodika [1203] => | příjmení = Kusý [1204] => | jméno = Miloš [1205] => | titul = Generál Pham Tuan, letec-kosmonaut a nedávné výročí jeho letu do kosmu [1206] => | periodikum = Cvs-praha.cz [1207] => | vydavatel = Česko-vietnamská společnost [1208] => | url = https://www.cvs-praha.cz/general-pham-tuan-letec-kosmonaut-a-nedavne-vyroci-jeho-letu-do-kosmu/ [1209] => | datum vydání = 2021-01-06 [1210] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1211] => }} [1212] => [1213] => === Sport === [1214] => [[Soubor:Hoang Xuan Vinh.jpg|náhled|249x249pixelů|[[Hoàng Xuân Vinh]]]] [1215] => Sportovním hrdinou Vietnamu je [[Sportovní střelba|střelec]] [[Hoàng Xuân Vinh]], který na [[Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 2016|olympiádě v Riu roku 2016]] získal historicky první olympijskou zlatou medaili pro Vietnam.{{Citace elektronického periodika [1216] => | titul = Slaví i Vietnam. Poprvé v historii olympiád ho pozlatil střelec Hoang [1217] => | periodikum = iDNES.cz [1218] => | url = https://www.idnes.cz/oh/rio-2016/sportovni-strelba-muzu-vzduchova-pistole-hoang.A160806_213147_oh-strelba_ten [1219] => | datum vydání = 2016-08-06 [1220] => | jazyk = cs [1221] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1222] => }} Na stejných hrách přidal ještě stříbro, a je tak nejúspěšnějším vietnamským sportovcem historie. Vůbec první olympijský kov, stříbro, do Vietnamu přivezla v roce [[Taekwondo na Letních olympijských hrách 2000|2000]] žena, [[Taekwondo|taekwondistka]] [[Trần Hiếu Ngân]]. V [[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2008|Pekingu roku 2008]] ji napodobil [[Vzpírání|vzpěrač]] [[Hoàng Anh Tuấn]]. Dodatečného bronzu z [[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012|her v Londýně roku 2012]] se v roce 2019 po diskvalifikaci ázerbájdžánského soupeře za [[doping]] dočkal vzpěrač [[Trần Lê Quốc Toàn]].{{Citace elektronického periodika [1223] => | titul = IOC disqualifies a 2012 Olympic bronze medalist for doping [1224] => | periodikum = AP NEWS [1225] => | url = https://apnews.com/article/1c5eb795008e43519165b1d94f5bfc06 [1226] => | datum vydání = 2019-03-29 [1227] => | jazyk = en [1228] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1229] => }} Vietnam se olympijských her zúčastňuje od roku 1952. [1230] => [1231] => Původním vietnamských [[Bojové umění|bojovým uměním]] je [[vovinam]] (''Việt Võ Đạo'').{{Citace elektronického periodika [1232] => | příjmení = Knight [1233] => | jméno = Matthew [1234] => | příjmení2 = Maguder [1235] => | jméno2 = Natasha [1236] => | titul = Nguyen Van Chieu: Vietnam's martial arts missionary [1237] => | periodikum = CNN [1238] => | url = http://edition.cnn.com/2014/11/26/sport/human-to-hero-nguyen-van-chieu-vovinam-martial-art-vietnam/index.html [1239] => | jazyk = en-US [1240] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1241] => }} [1242] => [1243] => Jako v mnoha jiných zemích se ovšem nejpopulárnějším sportem stal nakonec fotbal. Největším úspěchem [[Vietnamská fotbalová reprezentace|Vietnamské fotbalové reprezentace]] jsou dvě vítězství na mistrovství ASEAN zvaného obvykle Pohár AFF (2008, 2018). [1244] => [1245] => Velkým průlomem a největší sportovní akcí ve Vietnamu mělo být pořádání závodů [[Formule 1]] - [[Grand Prix Vietnamu]] na nově vybudovaném [[Hanoi Street Circuit]]. Poprvé se měla konat [[5. duben|5. dubna]] [[2020]], ale kvůli [[Pandemie covidu-19|pandemii covidu-19]] byla nejdříve odložena a později zrušena.{{Citace periodika [1246] => | příjmení = [1247] => | jméno = [1248] => | titul = Vietnam se formule 1 letos nedočká. Závod v Hanoji byl zrušen [1249] => | periodikum = Deník.cz [1250] => | datum vydání = 2020-10-16 [1251] => | jazyk = cs [1252] => | url = https://www.denik.cz/motorismus/vietnam-se-formule-1-letos-nedocka-zavod-v-hanoji-byl-zrusen-20201016.html [1253] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1254] => }} Závod se měl uskutečnit i v sezóně [[Formule 1 v roce 2021|2021]], ale byl z kalendáře odstraněn, protože došlo k zatčení předsedy Hanojského lidového výboru Nguyễn Đức Chunga pro obvinění z korupce.{{Citace periodika [1255] => | příjmení = Benson [1256] => | jméno = Andrew [1257] => | titul = Vietnamese Grand Prix dropped for 2021 [1258] => | periodikum = BBC Sport [1259] => | jazyk = en-GB [1260] => | url = https://www.bbc.com/sport/formula1/54879815 [1261] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1262] => }} Ani v dalším ročníku se nekonal.{{Citace elektronického periodika [1263] => | příjmení = Fairman [1264] => | jméno = Katy [1265] => | titul = F1 Circuits that Were Scheduled to Host Races but it Never Happened [1266] => | periodikum = Wtf1.com [1267] => | url = https://wtf1.com/post/f1-circuits-that-were-scheduled-to-host-races-but-it-never-happened/ [1268] => | datum vydání = 2021-10-18 [1269] => | datum přístupu = 2022-03-30 [1270] => }} [1271] => [1272] => === Kuchyně === [1273] => {{viz též|Vietnamská kuchyně}} [1274] => [[Soubor:Pho-Beef-Noodles-2008.jpg|náhled|Polévka ''phở bò'']] [1275] => [[Vietnamská kuchyně]] je považována za jednu z nejzdravějších na světě.{{Citace elektronického periodika [1276] => | titul = Vietnamská kuchyně - Restaurant-guide.cz [1277] => | periodikum = www.restaurant-guide.cz [1278] => | url = http://www.restaurant-guide.cz/kuchyne/vietnamska-kuchyne.html [1279] => | jazyk = cs [1280] => | datum přístupu = 2018-11-30 [1281] => }} Jejím cílem je ve většině zachování co nejčerstvější a přírodní chuti jídel. Oproti jiným asijským kuchyním je jemnější (zejména oproti například thajské). Zajímavé je, že zcela neznámé jsou ve Vietnamu mléko a sýry.{{Citace elektronického periodika [1282] => | příjmení = [1283] => | jméno = [1284] => | titul = Informace pro uživatele - Kulturní specifika Vietnamu [1285] => | periodikum = [1286] => | vydavatel = [1287] => | url = http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b05cizinci/01/10.pdf [1288] => | datum vydání = [1289] => | url archivu = [1290] => | datum přístupu = [1291] => }} [1292] => [1293] => Základní přílohou je [[rýže]], nejoblíbenější maso je [[Hovězí maso|hovězí]], používá se hodně zeleniny, nejtypičtějším kořením je [[Koriandr setý|koriandr]] a [[Rdesno vonné|vietnamský koriandr]] (rdesno vonné).{{Citace elektronického periodika [1294] => | titul = ASI.JATKA: Festival Ochutnej Vietnam a regiony vonící koriandrem {{!}} Lidé {{!}} Lidovky.cz [1295] => | periodikum = Lidovky.cz [1296] => | url = https://www.lidovky.cz/lide/asi-jatka-festival-ochutnej-vietnam-a-regiony-vonici-koriandrem.A181001_151029_lide_ape [1297] => | jazyk = cs [1298] => | datum přístupu = 2018-11-30 [1299] => }} Spolu s vietnamskou diasporou se do celého světa rozšířila sláva polévky ''[[Phở]]'' se širokými [[Rýže|rýžovými]] [[nudle]]mi (''phở'') podávanými s kousky [[Maso|masa]] – obvykle [[Maso|hovězího]] (''phở bò''). Oblíbené jsou rovněž rolky, například ''nem cuốn'', nazývané též ''gỏi cuốn'' či [[jarní závitky]], tedy rolky z [[Vepřové maso|vepřového]] masa či [[Krevety|krevet]], [[Zelenina|zeleniny]] a bylinek, které se balí do [[Rýžový papír|rýžového papíru]]. Francouzi vnesli do Vietnamu oblibu baget, vietnamská verze je nazývána ''bánh mì.'' Oblíbeným dezertem je ''bánh rán,'' [[Fritování|fritované]] bochánky z mouky z [[Lepkavá rýže|lepkavé rýže]] plněné sladkou pastou z fazolí [[Mungo fazole|mungo]] s [[jasmín]]ovou esencí a obalované v [[Sezam indický|sezamových semínkách]]. Tradičním nápojem je zelený čaj (''trà Việt'') a specifická verze kávy, která je podávána se silnou vrstvou sladkého kondenzovaného mléka na dně (''cà phê sữa đá''). Alkoholickou raritou je hadí víno (''[[Hadí víno|rượu rắn]]''), což je buď rýžová pálenka, v níž je naložený mrtvý had, anebo pálenka s hadími tekutinami ([[krev]], [[žluč]] a [[jed]]). [1300] => [1301] => Vietnamská kuchyně má i regionální odstíny, severní Vietnam byl více ovlivněn kuchyní čínskou, ve středním Vietnamu bylo [[císař]]ské město [[Hue]], takže místní jídla odrážejí vliv pestré palácové kuchyně, často založené na mořských plodech, jižní Vietnam byl nejvíce ovlivněn Francouzi, Thajci a Khmery, oblíbené je tedy např. [[kari]]. [1302] => [1303] => Specifická jsou sváteční jídla. K nejdůležitějším vietnamským svátkům patří Nový rok (''Tết Nguyên Đán''). Jedná se o pohyblivý svátek připadající na termín od 21. [[Leden|ledna]] do 21. [[únor]]a. V rámci oslav se připravené pokrmy obvykle nejdříve umístí na [[oltář]], kde jsou symbolicky věnovány zemřelým [[Kult předků|předkům]], a až po tomto ceremoniálu jsou zkonzumovány. K nejtradičnějším jídlům podávaným během oslav Nového roku patří ''bánh chưng,'' což je čtvercový koláč z [[Lepkavá rýže|lepkavé rýže]] plněný tučným [[Vepřové maso|vepřovým]], pastou z [[Mungo fazole|mungo fazolí]] a dalšími ingrediencemi. Všechny potřebné suroviny se balí do banánových listů, ve kterých se několik hodin vaří. Dále je to ''xôi,'' pokrm připravený z lepkavé rýže vařený s nejrůznějšími ingrediencemi, například [[Podzemnice olejná|arašídy]] (''xôi lạc''), výhonky fazolí mungo (''xôi đậu xanh'') či s ovocem momordikou indočínskou (''xôi gấc''), což je verze oblíbená kvůli své červené barvě, která je symbolem štěstí a budoucích úspěchů v dalším roce. Svátečním jídlem je též ''giò,'' druh uzeniny připravené z najemno namletého [[Vepřové maso|vepřového]] (''giò lụa'') či z nasekaného vepřového kolena, hlavy, jazyka a [[Ucho Jidášovo|jidášova ucha]] (''giò xào''). Roli našeho cukroví plní ''mứt,'' tedy [[kandované ovoce]], [[Oříšek|oříšky]], semínka, jako například [[Kokosový ořech|kokos]], [[ananas]], [[zázvor]], [[Mrkev obecná|mrkev]], [[Tykev obecná|dýně]] a dýňová semínka, [[lotos]]ová semínka, [[karambola]], [[Povijnice batátová|sladké brambory]], [[Slunečnice|slunečnicová]] nebo [[meloun]]ová semínka. ''Mứt'' nejsou součástí slavnostní večeře, ale podávají se hlavně jako drobné občerstvení, když přijde návštěva, či k čaji.{{Citace elektronického periodika [1304] => | titul = Nový lunární rok – tradiční sváteční pokrmy a rituály [1305] => | periodikum = www.vietfoodfriends.cz [1306] => | url = http://www.vietfoodfriends.cz/homepage/detail/novy-lunarni-rok-tradicni-svatecni-pokrmy-a-ritualy-20 [1307] => | datum přístupu = 2018-11-30 [1308] => }} [1309] => [[Soubor:Market, vietnam.JPG|náhled|Trh s potravinami ve městě Mỹ Tho]] [1310] => Jídlo se ve Vietnamu jí [[Jídelní hůlky|jídelními hůlkami]] a širokou [[Lžíce|lžicí]], která se používá k jedení [[Polévka|polévek]] a drží se [[Leváctví|levou]] rukou, zatímco v pravé se drží hůlky. Během jídla se podávají všechny chody současně a každý si nabírá hůlkami do své misky, přičemž se používá silnější konec hůlek, který se neklade do úst. Misky se při konzumaci drží blíže k [[Ústa a ústní dutina|ústům]]. Za [[faux pas]] se považuje, když se hůlky kolmo zapíchnou do jídla.{{Citace periodika [1311] => | příjmení = Kavanová [1312] => | jméno = Lucie [1313] => | titul = Zapíchnout hůlky do jídla je trapas [1314] => | periodikum = Týdeník Respekt [1315] => | url = https://www.respekt.cz/rozhovory/zapichnout-hulky-do-jidla-je-trapas [1316] => | datum přístupu = 2018-11-30 [1317] => }} [1318] => [1319] => Vietnamská kuchyně tradičně představuje kombinaci pěti základních chutí "prvků" (vietnamsky: ngũ vị): kořeněná (kov), kyselá (dřevo), hořká (oheň), slaná (voda) a sladká (země). Mezi běžné přísady patří rybí omáčka, krevetová pasta, sójová omáčka, rýže, čerstvé bylinky, ovoce a zelenina. [1320] => [1321] => Vietnamské recepty používají citrón, zázvor, mátu, koriandr, chilli papriku, limetku a listy bazalky. Tradiční vietnamská kuchyně je považována za jednu z nejzdravějších kuchyní na světě a je známá svými čerstvými ingrediencemi, minimálním používáním oleje, bylinkami a zeleninou. V minulosti byla konzumace vepřového, hovězího a kuřecího masa poměrně omezené a v důsledku toho se široce využívaly sladkovodní ryby, korýši, krabi a měkkýši. [1322] => [1323] => Rybí omáčka, sójová omáčka, krevetová omáčka a limety patří mezi hlavní aromatické přísady. Mnoho pozoruhodných vietnamských jídel, jako je bánh cuốn (rýžové rolky), bún riêu (polévka z rýžových nudlí) a nudle phở, který pochází ze severu a byly přeneseny do středního a jižního Vietnamu severními migranty. [1324] => [1325] => Místní potraviny na severu jsou často méně pikantní než jižní jídla, protože chladnější severní klima omezuje produkci a dostupnost koření, např. černý pepř se používá místo čili papriček. [1326] => [1327] => Na jihu jsou vietnamské nápoje obvykle podávány studené s kostkou ledu zejména v horkých ročních obdobích ve srovnání se severem, kde jsou horké nápoje mnohem výhodnější v chladnějším klimatu. [1328] => [1329] => Některé příklady základních vietnamských nápojů zahrnují cà phê đá (ledová káva), cà phê trứng (vaječná káva), chanh muối (solená limetková limonáda), cơm rượu (víno z rýže), nước mía (džus z cukrové třtiny) a trà sen (lotosový čaj). [1330] => [1331] => == Odkazy == [1332] => === Reference === [1333] => [1334] => [1335] => === Literatura === [1336] => * {{Citace monografie [1337] => | příjmení = Hlavatá [1338] => | jméno = Lucie [1339] => | rok = 2008 [1340] => | titul = Dějiny Vietnamu [1341] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1342] => | místo = Praha [1343] => | stránky = [1344] => | poznámka = [1345] => | isbn = 978-80-7106-965-2 [1346] => }} [1347] => * {{Citace monografie [1348] => | příjmení = Ičo [1349] => | jméno = Jan [1350] => | rok = 2010 [1351] => | titul = Náboženství ve Vietnamu [1352] => | vydavatel = Muzeum hlavního města Prahy [1353] => | místo = Praha [1354] => | stránky = [1355] => | poznámka = [1356] => | isbn = 978-80-85394-74-0 [1357] => }} [1358] => * {{Citace monografie [1359] => | příjmení = Müllerová [1360] => | jméno = P [1361] => | rok = 2010 [1362] => | titul = Vietnam [1363] => | vydavatel = Libri [1364] => | místo = Praha [1365] => | stránky = [1366] => | poznámka = [1367] => | isbn = 978-80-7277-255-1 [1368] => }} [1369] => * {{Citace monografie [1370] => | příjmení = Slavický [1371] => | jméno = Stanislav [1372] => | titul = Scénické tradice jihovýchodní Asie [1373] => | vydavatel = [[KANT]] [1374] => | místo = Praha [1375] => | rok = 2015 [1376] => | isbn = 978-80-7437-175-2 [1377] => }} [1378] => [1379] => === Související články === [1380] => * [[Francouzská Indočína]] [1381] => * [[Ha Long]] [1382] => * [[Ho Či Min]] [1383] => * [[Indočínská válka]] [1384] => ** [[Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu|Vietkong]] [1385] => * [[Vietnamská demokratická republika|Severní Vietnam]] [1386] => * [[Válka ve Vietnamu]] [1387] => * [[Vietnamci]] [1388] => * [[vietnamistika]] [1389] => * [[Vietnamská republika|Jižní Vietnam]] [1390] => * [[Vietnamské umění]] [1391] => [1392] => === Externí odkazy === [1393] => * {{Commonscat|Vietnam}} [1394] => * {{Wikislovník|heslo=Vietnam}} [1395] => * {{Wikizprávy|kategorie=Vietnam}} [1396] => * {{Wikicesty|průvodce=Vietnam}} [1397] => * {{cs}} [http://www.mzv.cz/hanoi/ Velvyslanectví České republiky ve Vietnamu] [1398] => * {{citace elektronické monografie | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/vietnam/report-04-11.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Vietnam | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-04-20 | datum aktualizace = 2011-04-26 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141900/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/vietnam/report-04-11.pdf?view=Binary | datum archivace = 2011-12-08 | nedostupné = ano }} [1399] => * {{Citace elektronické monografie [1400] => | titul = Viet Nam - Amnesty International Report 2011 [1401] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/viet-nam/report-2011 [1402] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1403] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1404] => | jazyk = anglicky [1405] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110903212747/http://www.amnesty.org/en/region/viet-nam/report-2011 [1406] => | datum archivace = 2011-09-03 [1407] => | nedostupné = ano [1408] => }} [1409] => * {{Citace elektronické monografie [1410] => | titul = Vietnam (2011) [1411] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8164 [1412] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1413] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1414] => | jazyk = anglicky [1415] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823110018/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8164 [1416] => | datum archivace = 2011-08-23 [1417] => | nedostupné = ano [1418] => }} [1419] => * {{Citace elektronické monografie [1420] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1421] => | titul = BTI 2010 — Vietnam Country Report [1422] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Vietnam.pdf [1423] => | datum vydání = 2009 [1424] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1425] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1426] => | místo = Gütersloh [1427] => | jazyk = anglicky [1428] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520211012/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Vietnam.pdf [1429] => | datum archivace = 2011-05-20 [1430] => | nedostupné = ano [1431] => }} [1432] => * {{Citace elektronické monografie [1433] => | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs [1434] => | titul = Background Note: Vietnam [1435] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/4130.htm [1436] => | datum vydání = 2011-06-03 [1437] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1438] => | vydavatel = U.S. Department of State [1439] => | jazyk = anglicky [1440] => }} [1441] => * {{Citace elektronické monografie [1442] => | korporace = CIA [1443] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1444] => | titul = The World Factbook - Vietnam [1445] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vm.html [1446] => | datum aktualizace = 2011-08-03 [1447] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1448] => | jazyk = anglicky [1449] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101228234229/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/vm.html [1450] => | datum archivace = 2010-12-28 [1451] => | nedostupné = ano [1452] => }} [1453] => * {{Citace elektronické monografie [1454] => | korporace = Library of Congress [1455] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1456] => | titul = Country Profile: Vietnam [1457] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Vietnam.pdf [1458] => | datum vydání = 2005-12-29 [1459] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1460] => | jazyk = anglicky [1461] => }} [1462] => * {{Citace elektronické monografie [1463] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Hanoji [1464] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Vietnam [1465] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/vietnam-2011-03-31.pdf [1466] => | datum vydání = 2011-03-31 [1467] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1468] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1469] => | jazyk = česky [1470] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111083159/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/vietnam-2011-03-31.pdf [1471] => | datum archivace = 2012-01-11 [1472] => | nedostupné = ano [1473] => }} [1474] => * {{Citace elektronické monografie [1475] => | příjmení = Buttinger [1476] => | jméno = Joseph [1477] => | spoluautoři = a kol. [1478] => | titul = Vietnam [1479] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/628349/Vietnam [1480] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1481] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1482] => | jazyk = anglicky [1483] => }} [1484] => * {{Citace elektronické monografie [1485] => | příjmení = Zvolánek [1486] => | jméno = Pavel [1487] => | spoluautoři = a kol. [1488] => | titul = Vietnam - odlišnosti [1489] => | url = http://www.chovani.eu/vietnam/c238 [1490] => | datum přístupu = 2011-09-08 [1491] => | vydavatel = Chovani.eu - FormSoft s.r.o. [1492] => | jazyk = cesky [1493] => }} [1494] => * {{cs}} [http://www.vietnam-travel.cz/ Informace o cestování, zajímavých místech, událostech a historii Vietnamu] [1495] => [1496] => {{Komunistické státy}} [1497] => {{ASEAN}} [1498] => {{APEC}} [1499] => {{Asie}} [1500] => {{Autoritní data}} [1501] => {{Portály|Geografie|Vietnam}} [1502] => [1503] => [[Kategorie:Vietnam| ]] [1504] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1505] => [[Kategorie:Socialistické státy]] [1506] => [[Kategorie:Totalitární režimy]] [] => )
good wiki

Vietnam

Vietnam (česká výslovnost [vjetnam]), plným názvem Vietnamská socialistická republika (česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře a Thajského zálivu. Jeho sousední státy jsou Kambodža, Čína a Laos.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hanoj','Ho Či Minovo Město','Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu','Laos','Kambodža','Vepřové maso','Kaodaismus','Ho Či Min','Vietnamská demokratická republika','Válka ve Vietnamu','Hue','Vietnamská republika'

Hanoj

Hanoj je hlavním městem a největším městem Vietnamu.

Hue

Kambodža

Kaodaismus

Laos