Array ( [0] => 15515569 [id] => 15515569 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vlašim [uri] => Vlašim [3] => Vlasim Zizkovo od SV DSCN2283.JPG [img] => Vlasim Zizkovo od SV DSCN2283.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Vlašim [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [4] => | okres = Benešov [5] => | obec s rozšířenou působností = Vlašim [6] => | pověřená obec = Vlašim [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 258 01 [9] => | počet ZSJ = 23 [10] => | počet částí obce = 7 [11] => | počet katastrálních území = 6 [12] => | adresa = Jana Masaryka 302
258 01 Vlašim [13] => | web = http://www.mesto-vlasim.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = starosta@mesto-vlasim.cz [16] => | starosta = Mgr. [[Luděk Jeništa]] (bezpartijní) [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | obrázek = Vlašim - kostel sv. Jiljí.jpg [19] => | popisek = Děkanský [[Kostel svatého Jiljí (Vlašim)|kostel sv. Jiljí]] ve Vlašimi [20] => | NUTS3 = CZ020 [21] => }} [22] => '''Vlašim''' ([[Němčina|německy]] ''Wlaschim'') je město a obec s rozšířenou působností v [[Okres Benešov|okrese Benešov]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], 20 km jihovýchodně od [[Benešov]]a, 40 km severně od [[Tábor]]a a je centrem mikroregionu Podblanicko. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, jejich počet postupně mírně klesá. [23] => [24] => == Poloha == [25] => Vlašim leží na řece [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanici]], do níž se zde vlévají potoky Orlina (západně od města) a Borecký potok na severovýchodě. Na obou je řada rybníků. 8 km jižně od Vlašimi, mezi obcemi [[Kondrac]], [[Pravonín]] a [[Louňovice pod Blaníkem]] leží hora [[Blaník]] (638 m n. m.), střed chráněné krajinné oblasti Velký Blaník. [26] => [27] => == Původ názvu města == [28] => === Pověst === [29] => Pověst o původu názvu města (uvádí ji [[Karel Josef Biener z Bienenberka]] v díle ''Versuch über einige merkwürdige Alterthümer in Königreich Böhmen'') se týká dob vlády [[Vladislav II.|Vladislava II.]], druhého českého krále, který vládl v letech [[1152]]–[[1172]]. Svůj královský titul získal za své spojenectví s císařem [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichem I. Barbarossou]] v jeho tažení na [[Milán]]o. Vladislav II. vytáhl do boje na pomoc císaři s více než deseti tisíci muži.[http://www.benesovsko.info/clanky/povest-o-puvodu-nazvu-mesta-vlasim Pověst o původu názvu města Vlašim]{{Nedostupný zdroj}} na stránkách benesovsko.info [30] => [31] => Po dlouhé a strastiplné cestě přes [[Tyrolsko|Tyroly]] vstoupilo české vojsko do vlašské země (Vlachy) v severní [[Itálie|Itálii]]. Po kapitulaci Milána se Čechové začali seznamovat s kulturou Italů, tedy Vlachů, kteří byli v té době v tomto směru považování za evropskou špičku. Jedním z těch, kteří následně oslavovali chrabré činy českých hrdinů při vlašském tažení, byl rytíř, jehož sídlo se nacházelo nad řekou [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanicí]]. Krajina kolem jeho sídla byla bohatá na přírodní krásy, a ač nebyla tak slunná a nádherná jako ta vlašská, miloval ji a na památku své obliby vlašských mravů si začal říkat Vlašim. [32] => [33] => === Etymologie === [34] => Název města je lingvisticky odvozen od starobylé přivlastňovací přípony, odkazující na jména typu [[Vlastislav]] či [[Vlastimil]]. Název Vlašim je též domácí obměna jména Vlach, která vznikla jeho krácením. [35] => [36] => Ve starých latinsky a německy psaných listinách se v různých datech objevují německé podoby názvu města, vzniklé adaptací názvu českého: ''Pleszin'' (1353), ''Flesching'' (1431), ''Wlassimg'' (1439) či ''Wlaschim''. [37] => [38] => == Historie == [39] => [[Soubor: Vlašim (okres Benešov) (6.).jpg|náhled|upright=1.0|Vlašim, zámek od JV |vlevo]] [40] => === Počátky města === [41] => Archeologické nálezy prokazují existenci sídliště již v době před 30 tisíci lety př. n. l. V době před 2 tisíci lety př. n. l. zde v okolí sídlili [[Keltové]], o 500 let později [[Germáni]], následováni [[slované|Slovany]]. [42] => [43] => Z roku [[1303]] pochází nejstarší zmínka o hradišti, na jehož místě založil v roce [[1318]] [[Hynek z Vlašimi]] tvrz, která měla chránit brod přes řeku Blanici. Dochovaly se z ní pouze části uvnitř okruhu dělostřeleckých bašt. První písemná zmínka o městečku pod tvrzí pochází z roku [[1320]]. [44] => [45] => Rytíři z Vlašimi patřili ke družině krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a [[Hron z Vlašimi]] padl po boku krále v [[bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]] 1346. Rod se postupně rozdělil na několik větví, které se psaly podle svých sídel. [[Jan Očko z Vlašimi]] byl od roku 1364 druhým pražským arcibiskupem a prvním českým [[kardinál]]em. Za jeho působení byla Vlašim povýšena na město. Když se roku 1378 úřadu vzdal, nastoupil po něm jeho synovec [[Jan z Jenštejna]]. Větev [[Jankovští z Vlašimi|Jankovských z Vlašimi]] působila na Moravě, [[Jiřík z Vlašimi]] byl v letech 1516–1520 moravským podkomořím. V letech 1363–1413 držela Vlašim jenštejnská větev pánů z Vlašimi.Ottův slovník naučný, heslo Z Vlašimě. [46] => [47] => V letech [[1442]]–[[1546]] zde vládli ''[[Trčkové z Lípy]]'', stoupenci krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Za [[Mikuláš Trčka z Lípy|Mikuláše]] [[Trčkové z Lípy|Trčky z Lípy]] byl postaven městský kostel a rozšířen hrad. Jejich vláda však město a jeho okolí uvrhla do dluhů. Rod také řešil problém vzájemných vyrovnání, které byly urovnány až králem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]]http://www.hrady.cz/index.php?pd=main_okoli&detailObec=846&setPageTab=2 Do roku 1588 bylo město dvakrát předáno do rukou rytířských rodů: nejprve to byli ''[[Stránovští ze Sovojovic|Markvartové Stranovští ze Sovojovic]]'' a o čtyři roky později ''[[Klenovští ze Ptení]]''. Roku 1580 dostalo město zásluhou Aleše Klenovského znak a jeho monogram „AKZP“ je na něm i dnes. Po nich do roku [[1621]] vládli Vlašimi ''[[Vostrovcové z Kralovic]]'', kteří si dali za úkol zbavit město dluhů. Představitel tohoto rodu Jan patřil ke třiceti [[Direktorium (stavovské povstání)|direktorům]], kteří vystupovali proti králi [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandovi]]. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl odsouzen k trestu smrti popravením, rozsudek byl však později změněn na doživotní vězení. Jeho mezitím nahromaděný majetek připadl koruně a město roku 1621 ''[[Páni z Talmberka|pánům z Talmberka]]''. [48] => [49] => === Novověk === [50] => Většina měšťanů byli [[Protestantismus|protestanti]], kteří trpěli za dob [[rekatolizace]], což v okolí vedlo k mnoha povstáním. Rolníci a měšťané plenili a dobývali zámky v [[Rataje (okres Benešov)|Ratajích]], [[Domašín (Vlašim)|Domašíně]] a Vlašimi, kde mučili městského hejtmana a rozbili mu i hlavu. Po vyplenění tehdejšího kláštera svaté Barbory v [[Benešov]]ě narazili na císařská vojska a byli následně pomláceni, zatčeni, či popraveni. Město bylo v té době obsazeno a vypleněno. V roce [[1645]], během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], dobyli Vlašim [[Švédové]], kteří město vypálili a zanechali v troskách. Později, od roku [[1744]], vládli městu ''[[Auerspergové|knížata z Auerspergu]]'', kteří v městě sídlili až do roku [[1945]]. [51] => [52] => === Novodobá historie === [53] => V roce [[1895]] bylo město napojeno na železniční síť. V roce [[1914]] byla spuštěna turbínová elektrárna rakouské firmy ''J. M. Voith'', což pomohlo zde začínající pobočce firmy ''[[AEG]]''. V roce [[1918]] pomohl rozvoji hospodářství obuvní průmysl a v roce [[1935]] se zde usídlila zbrojovka ''[[Sellier & Bellot]]''. [54] => [55] => Za [[Komunistický režim v Československu|vlády]] [[Komunistická strana Československa|KSČ]] byla v 70. letech velká část původní maloměstské zástavby z 20. let zbourána a bylo zde vystavěno panelové sídliště. V souvislosti s výstavbou [[Vodní nádrž Švihov|přehrady Želivka]] (1968–1975) byla také místní [[Železniční trať Benešov u Prahy - Trhový Štěpánov|železniční trať]], vedoucí do tehdejších [[Dolní Kralovice (zaniklé)|Dolních Kralovic]], zkrácena do [[Trhový Štěpánov|Trhového Štěpánova]]. Staré Dolní Kralovice byly později zaplaveny a byla vystavena nová zástavba [[Dolní Kralovice]]. V roce 1977 zde byl natáčen film ''[[Stín létajícího ptáčka]]''. [56] => [57] => V srpnu [[1992]] zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnoha opravami.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.mesto-vlasim.cz/pozar.htm |datum přístupu=2009-09-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090701081629/http://www.mesto-vlasim.cz/pozar.htm |datum archivace=2009-07-01 |nedostupné=ano }} V současnosti probíhá revitalizace centra města, došlo k opravě vlakového i autobusového nádraží a náměstí v centru města jsou rekonstruována, především díky využívání [[Fondy Evropské unie|fondů Evropské unie]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://moderniobec.ihned.cz/c1-37326360-ctvrtmiliardova-vzpruha-pro-vlasim |datum přístupu=2009-09-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090910093010/http://moderniobec.ihned.cz/c1-37326360-ctvrtmiliardova-vzpruha-pro-vlasim |datum archivace=2009-09-10 |nedostupné=ano }} V roce 2006 byla Vlašim v [[Česko|České republice]] na prvním místě v čerpání fondů z [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace elektronického periodika [58] => | titul = Vlašim nejlépe čerpá z EU. Bude mít nové nádraží [59] => | periodikum = Aktuálně.cz [60] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [61] => | vydavatel = Economia [62] => | odkaz na vydavatele = Economia [63] => | datum = 2007-04-25 [64] => | jazyk = cs [65] => | url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=408859 [66] => | datum přístupu = 2018-01-05 [67] => }}[[Soubor: Vlasim Zizkovo od SV DSCN2283.JPG|náhled|upright=1.0|Žižkovo náměstí, v pozadí zámecká věž ]] [68] => [69] => === Územněsprávní začlenění === [70] => V chronologickém přehledu za období od roku 1850 do současnosti je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [71] => * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [72] => * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim [73] => * 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim [74] => * 1937 země česká, politický i soudní okres VlašimVládní nařízení č. 131/1937 Sb. [75] => * 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [76] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres VlašimNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [77] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [78] => * 1949 Pražský kraj, okres Vlašim{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [79] => * 1960 Středočeský kraj, okres Benešov [80] => * 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim [81] => [82] => === Rok 1932 === [83] => Ve městě Vlašim ''(3628 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1850-1851. (česky a německy) [84] => * Instituce a průmysl: Poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, lidové sanatorium, obchodní grémium, 9 továren na obuv, 19 výrobců obuvi, 2 cihelny, vápenice, mlýn, 2 pily, pivovar Karla Auersperga, sbor dobrovolných hasičů, městská elektrárna, hospodářské sladištní družstvo ve Vlašimi, lesní družstvo obcí a osad soudního okresu vlašimského, lidové družstvo hospodářské a konsumní pro soudní okres Vlašimský a Dolno-Kralovický, vývoz sušených hříbků, První Vlašimská výrobna lihovin a obchod vínem Gans a Sušický, 2 velkostatky [85] => * Služby (výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, 2 autodílny, 4 autodopravci, bio Sokol, 4 cukráři, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, geometr, 3 hodináři, 10 restaurací, 2 hotely, 2 kapelníci, kloboučník, 2 knihaři, 3 kožišníci, lékárna, akad. malíř, 2 obchody s motocykly, nožíř, obchod s obuví Baťa, První česká vzájemná pojišťovna v Praze, radiopotřeby, realitní kancelář, Městská spořitelna ve Vlašimi, [[Občanská záložna ve Vlašimi]], Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, Zemědělská lidová záložna ve Vlašimi, Živnostenská záložna ve Vlašimi, 3 stavitelé, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 4 železářství [86] => V obci [[Bolina]] ''(přísl. Bolinka, Skalkov, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 60. (česky a německy) 2 bednáři, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pila, 16 rolníků, 3 trafiky, truhlář. [87] => [88] => V městysi [[Domašín (Vlašim)|Domašín]] ''(968 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, samostatný městys se později stal součástí Vlašimi)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 235. (česky a německy) cihelna, 3 hostince, hrnčíř, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, 8 obuvníků, 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Domašín, 2 trafiky, 4 truhláři. [89] => [90] => V obci [[Hrazená Lhota]] ''(přísl. Znosím, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 383. (česky a německy) hostinec, 2 kováři, obuvník, 2 trafiky. [91] => [92] => V obci [[Nesperská Lhota]] ''(přísl. Hradiště, Polánka, Chobot, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Vlašimi)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 907. (česky a německy) družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradišti, 4 hostince, mlýn, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky. [93] => [94] => == Znak a prapor města == [95] => Prapor města byl Vlašimi přidělen roku [[1994]] rozhodnutím heraldické komise [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]]. Barvy zlatá, stříbrná a modrá vycházejí ze znaku města.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/81 |datum přístupu=2009-10-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110424045257/http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/81 |datum archivace=2011-04-24 |nedostupné=ano }}[http://www.mesto-vlasim.cz/symboly-mesta/ Symboly města] na stránkách města Vlašimi [96] => [97] => Znak města pochází z doby okolo roku [[1580]] a souvisí s povýšením Vlašimi na město. Písmena ''AKZP'' představují iniciály ''Aleše [[Klenovští ze Ptení|Klenovského ze Ptení]]'', který se o věnování znaku zasloužil a přidal na něj své iniciály. Od roku [[1641]] byly na krátký čas ve znaku iniciály ''FZT'' (''[[Fridrich z Talmberka]]''). Tento znak se objevuje už i na gotické městské pečeti z přibližně stejné doby. [98] => [99] => == Památky a zajímavosti == [100] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Vlašimi}} [101] => [[Soubor: Vlašim - kostel sv. Jiljí interiér.jpg|náhled|upright=1.0|[[Kostel svatého Jiljí (Vlašim)|Kostel sv. Jiljí]], interiér]] [102] => [[Soubor: Vlasim Stara radnice DSCN2244.JPG|náhled|upright=1.0| Stará radnice]] [103] => * [[Vlašim (zámek)|Zámek Vlašim]], postavený v místě někdejšího hradu, trojkřídlá budova z doby kolem 1600, výrazně novogoticky upravená v 19. století. V jihovýchodním rohu je polygonální věž s bývalou kaplí. V zámku sídlí Muzeum Podblanicka a odborná škola [104] => * [[Vlašim (zámek)|Zámecký park]] podél Blanice byl založen roku 1775 Auerspergy v anglickém stylu. Z původních staveb se zachoval čínský pavilon (1780), kdežto mohutné novogotické brány (Vlašimská, Domašínská a Znosimská) a romantický Starý hrad jsou z 1. poloviny 19. století. [105] => * Děkanský [[Kostel svatého Jiljí (Vlašim)|chrám svatého Jiljí]], pozdně gotickou jednolodní stavbu z let 1522–1523 dal postavit M. Trčka z Lípy. Obdélná loď s vysokým trojúhelníkovým štítem a opěráky má barokní klenbu, vítězný oblouk je hrotitý, presbytář s polygonálním závěrem má křížové klenby. V presbytáři je gotické [[Eucharistický svatostánek|sanktuárium]] a [[křtitelnice]] z roku 1523, ostatní zařízení většinou z 19. století. K severní stěně přiléhá hranolová věž s cibulovou bání.E. Poche, ''Umělecké památky Čech'' IV. Str. 246n Naproti vchodu je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723. [106] => * [[Hrobka Auerspergů (Vlašim)|Pohřební kaple Auerspergů]] – neoklasicistní stavba z roku 1884. [107] => * [[Vlašimské děkanství|Děkanství]] západně od kostela je barokní patrová stavba s výrazným volutovým štítem. [108] => * Stará radnice, patrová budova s mansardovou střechou na levém břehu Blanice u mostu. [109] => * [[Loretánská kaple u Vlašimi|Loreta]], barokní kaple na kamenné terase z let 1703–1706 od J. J. Erhardta, stojí v lese při silnici 112 asi 2 km jihovýchodně od města, v městské části Bolina. [110] => * Bývalá [[Synagoga ve Vlašimi|synagoga]] z počátku 19. století. [111] => * [[Židovský hřbitov ve Vlašimi|Židovský hřbitov]] je na severovýchodním okraji města, při Vlasákově ulici, naproti městskému hřbitovu. [112] => * Sbor ČCH ([[Církev československá husitská|Československé církve husitské]]), obdélná stavba s boční věží z let 1924–1926. [113] => * Boží muka při silnici do [[Kondrac]]e, patrně ze 17. století [114] => * Kašna se sochou [[Roland]]a na Žižkově náměstí [115] => * Vila ''Červená věž'' [116] => * Hvězdárna na jižním okraji města [117] => * Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim s expozicí naproti Vlašimské bráně [118] => [119] => == Obyvatelstvo == [120] => === Počet obyvatel === [121] => Ke dni 1. ledna [[2006]] zde žilo 12 103 obyvatel, z toho 5 927 mužů a 6 176 žen. Průměrný věk obyvatel v obci byl 40,3 let (muži 38,9 let, ženy 41,7 let). V roce [[2016]] zde žilo celkem 11 704 obyvatel. [122] => [123] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [124] => |+Vývoj počtu obyvatel[http://www.czso.cz Český statistický úřad] [125] => |- [126] => !Rok [127] => !1970 [128] => !1980 [129] => !1991 [130] => !2001 [131] => !2003 [132] => !2006 [133] => !2009 [134] => !2012 [135] => !2016 [136] => |- [137] => !Počet obyvatel [138] => | 10 515 [139] => | 12 613 [140] => | 12 809 [141] => | 12 270 [142] => | 12 225 [143] => | 12 103 [144] => | 12 198 [145] => | 11 956 [146] => |11 704 [147] => |} [148] => [149] => === Struktura populace === [150] => [151] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 530883 Vlašim, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Vlašim roku 2011 [152] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 530883 Vlašim, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Vlašim roku 2011 [153] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 530883 Vlašim, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Vlašim roku 2011 [154] => [155] => [156] => == Školství a zdravotnictví == [157] => Základní školy: [158] => * ZŠ Vorlina [159] => * ZŠ Sídliště [160] => * ZŠ Březinská [161] => [162] => Střední školy: [163] => * Gymnázium Vlašim [164] => * Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1 [165] => * Střední průmyslová škola, Vlašim, Komenského 41 [166] => * Obchodní akademie, Vlašim [167] => [168] => Ordinaci zde má praktický lékař pro děti a dorost. [169] => [170] => == Kultura == [171] => V zámku sídlí Muzeum Podblanicka se stálými expozicemi Zámecké parky a historie zámku ve Vlašimi, Zrcadlo minulosti, S přesnou muškou – Tradice střelectví a zbrojařství a Auerspergové. Součástí muzea je nejen pobočka muzea v Benešově s expozicí Historie města Benešova a jeho okolí a expozicí Náš pluk ale i pobočka Zámek Růžkovy Lhotice s expozicí Kraj tónů - Podblanicko v dějinách hudby. [172] => [173] => Městská knihovna má svůj počátek v roce 1840, kdy místní vlastenec páter Antonín Norbert Vlasák založil První knihovnu veřejnou, kterou mohli navštěvovat dospělí i dětští čtenáři. Knihovnu podpořil právník a politik František August Brauner, který v té době ve Vlašimi působil. Majitel panství kníže Karel Auersperg ročně přispíval částkou 10 zlatých. V roce 1847 byl založen Čtenářský spolek, který v roce 1885 zřizuje "Obecnou knihovnu pro lid" přístupnou i nečlenům spolku, široké vlašimské veřejnosti. V roce 1890 se členem spolku stává i obec, Čtenářský spolek navrhuje v roce 1902, aby přijalo knihovnu pod svou správu. [174] => [175] => Teprve v roce 1952 byla knihovna profesionalizována a současně se stala (do roku 1955) knihovnou okresní. V dalších letech se postupně zvyšoval počet knih a čtenářů, knihovna se několikrát stěhuje, v současných prostorách sídlí od roku 1988. [176] => [177] => V roce 1994 byla Městská knihovna Vlašim plně automatizována a uživatelé knihovny mají přístup na internet. [178] => [179] => == Členění města == [180] => [[Soubor:BN Vlašim.png|náhled|Katastrální členění Vlašimi]] [181] => * Vlašim [182] => * [[Bolina]] [183] => * [[Domašín (Vlašim)|Domašín]] [184] => * [[Hrazená Lhota]] [185] => * [[Nesperská Lhota]] [186] => * [[Polánka (Vlašim)|Polánka]] (v [[Katastrální území|k. ú.]] Nesperská Lhota) [187] => * [[Znosim]] [188] => [189] => == Představitelé města == [190] => Současným starostou města je [[Magistr|Mgr.]] [[Luděk Jeništa]], působící ve své funkci od roku [[2002]], opětovně zvolený v letech [[2006]], [[2010]], [[2014]] a 2018. [191] => [192] => === Seznam starostů po roce 1989 === [193] => Toto je seznam starostů města Vlašimi po roce 1989:[http://old.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/86 Vlašimští primasové, purkmistři, předsedové a starostové]{{Nedostupný zdroj}} na stránkách mesto-vlasim.cz [194] => {| class="wikitable" [195] => ! Pořadí [196] => ! Osoba [197] => ! Období [198] => ! Strana [199] => |- [200] => ! 1. [201] => | Jan Zeman [202] => | ''1987''–1990 [203] => | [[Národní fronta Čechů a Slováků|NF]] [204] => |- [205] => ! rowspan=2 | 2. [206] => | rowspan=2 | Josef Volenec [207] => | 1990–1994 [208] => |[[Česká strana národně sociální|LSNS]][http://www.komunalnipolitika.cz/mesto_vlasim?prijmeni=Volenec&jmeno=Josef Josef Volenec] {{Wayback|url=http://www.komunalnipolitika.cz/mesto_vlasim?prijmeni=Volenec&jmeno=Josef |date=20160313122907 }} na stránkách komunalnipolitika.cz [209] => |- [210] => | 1994–1998 [211] => | [[Česká strana národně sociální|ČSNS]] [212] => |- [213] => ! 3. [214] => | Vladislav Novotný [215] => | 1998–2002 [216] => | [[Občanská demokratická strana|ODS]][http://www.komunalnipolitika.cz/mesto_vlasim?prijmeni=Novotn%C3%BD&jmeno=Vladislav Vladislav Novotný] {{Wayback|url=http://www.komunalnipolitika.cz/mesto_vlasim?prijmeni=Novotn%C3%BD&jmeno=Vladislav |date=20160311025817 }} na stránkách komunalnipolitika.cz [217] => |- [218] => ! rowspan="5" | 4. [219] => | rowspan="5" | [[Luděk Jeništa]] [220] => | 2002–2006 [221] => | bezp./[[Volba pro město|VPN]][http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/862-ludek-jenista Luděk Jeništa] {{Wayback|url=http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/862-ludek-jenista |date=20121123010647 }} na stránkách nasipolitici.cz [222] => |- [223] => | 2006–2010 [224] => | bezp./[[Volba pro město|VPN]] [225] => |- [226] => | 2010–2014 [227] => | bezp./[[Volba pro město|VPN]][http://www.benesovsko.info/clanky/starostu-vlasimi-ludka-jenistu-zvolili-potreti Starostu Vlašimi Luďka Jeništu zvolili potřetí]{{Nedostupný zdroj}} 15.11.2010, Karel Chlumec, benesovsko.info [228] => |- [229] => | 2014–2018 [230] => | bezp./[[Volba pro město|VPN]][http://volby.idnes.cz/komunalni-volby-2014.aspx?t=4&o=2&o2=CZ0201&o3=530883 Výsledky pro obec Vlašim] [231] => |- [232] => |2018- [233] => |bezp./[[Volba pro město|VPN]] [234] => |} [235] => [236] => == Osobnosti == [237] => === Zde narozené === [238] => [239] => * [[Adolf Auersperg]] (1821–1885), ministerský předseda [[Předlitavsko|Předlitavska]] [240] => * [[Petr A. Bílek]] (* 1962), literární teoretik a historik [241] => * [[Salomon Benesch]] (1867–1942), malíř [242] => * [[David Beneš]] (* 1994), akrobatický pilot [243] => * [[Gustav Frank]] (1859 – 1923), malíř, grafik, rytec a pedagog. [244] => * [[Ferdinand Heller]] (1824–1912), skladatel, sbormistr a učitel hudby [245] => * [[Saturnin Heller]] (1840–1884), architekt [246] => * [[Servác Heller]] (1845–1922), spisovatel, žurnalista a politik, mladočech [247] => * [[Vlastimil Horváth]] (* 1977), zpěvák [248] => * [[Vladimír Chalupa]] (1872–??), generál, [[Československé legie|legionář]] v Rusku [249] => * [[Harry Jelínek]] (1905–1986), podvodník, kterému se podařilo americkým zájemcům „prodat“ [[Karlštejn]] [250] => * [[Luděk Jeništa]] (* 1961), politik, poslanec, senátor, od roku 2002 starosta města [251] => * [[Jitka Kocurová]] (* 1979), modelka, moderátorka, herečka a 2. vicemiss ČR pro rok 1999 [252] => * [[Karel Kočí]] (* 1965), římskokatolický kněz, bývalý člen Řádu bratří kazatelů [253] => * [[Emanuel Kovář]] (1861–1898), lingvista a etnograf [254] => * [[Luboš Kozel]] (* 1971), fotbalový trenér a bývalý obránce [255] => * [[Zdeněk Krušina]] (1963–2018), teolog, [[vikář]] benešovský a farář ve Vlašimi [256] => * [[Tomáš Kucharčík]] (* 1970), hokejista [257] => * [[Josef Moudrý]] (* 1937), historik, publicista, regionální spisovatel a sběratel [258] => * [[Stanislav Novák (kněz)|Stanislav Novák]] (1917–2006), katolický kněz, vysokoškolský pedagog a teolog [259] => * [[Jan Očko z Vlašimi]] († 1380), druhý pražský [[arcibiskup]] a první český [[kardinál]] [260] => * [[Kateřina Pivoňková]] (* 1979), plavkyně, mistryně Evropy [261] => * [[Jan Pláteník]] (1819–1894), živnostník, zakladatel první ''České občanské záložny'' [262] => * [[Libor Procházka]] (* 1974), hokejista [263] => * [[Miluše Poupětová]] (* 1963), malířka [264] => * [[Kamil Roškot]] (1886–1945), architekt [265] => * [[Anna Roškotová]] (1883–1967), malířka, sestra Kamila Roškota [266] => * [[Michal Rozsíval]] (* 1978), hokejista [267] => * [[Michal Řepík]] (* 1988), hokejista [268] => * [[Zdeněk Seidl]] (* 1950), politik a lékař, v letech 2008 až 2012 náměstek hejtmana Středočeského kraje, od roku 1998 zastupitel města [269] => * [[Moric Schidlof]], [[purkmistr]], lékař, ředitel záložny [270] => * [[Jakub Slach]] (* 1979), herec [271] => * [[František Augustin Slavík]] (1846–1919), autor díla ''Dějiny města Vlašimě'' [272] => * [[František Šebek (architekt)|František Šebek]] (1814–1862), architekt, stavební podnikatel, [[mecenáš]]{{Citace periodika [273] => | příjmení = [274] => | jméno = [275] => | autor = [276] => | odkaz na autora = [277] => | spoluautoři = [278] => | titul = Pan František Šebek [279] => | periodikum = Národní listy [280] => | odkaz na periodikum = Národní listy [281] => | rok = 1862 [282] => | měsíc = březen [283] => | ročník = 2 [284] => | číslo = 57 [285] => | strany = 2 [286] => | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6866189&picp=&it=0&s=djvu [287] => | issn = [288] => }}{{Citace elektronické monografie [289] => | vydavatel = svk7.svkkl.cz [290] => | titul = Šebek, František, 1814-1862 [291] => | url = http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/m-cs/detail-kl_us_auth-0233200-sebek-Frantisek-18141862/ [292] => | jazyk = česky [293] => | datum přístupu = 2013-08-10 [294] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140531165814/http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/m-cs/detail-kl_us_auth-0233200-sebek-Frantisek-18141862/ [295] => | datum archivace = 2014-05-31 [296] => | nedostupné = ano [297] => }} [298] => * [[Ladislav Veselský]] (1899/1902–1960), fotbalista [299] => * [[Antonín Norbert Vlasák]] (1812–1901), katolický kněz a dějepisec [300] => * [[Stanislav Vlček]] (* 1976), fotbalový útočník [301] => * [[Pavel Vostřák]] (* 1972), hokejista [302] => * [[Ondřej Vrtiška]] (* 1976), novinář a spisovatel [303] => * [[Václav Zemek]] (* 1974), politik, od roku 2010 poslanec PS PČR, regionalista, autor prací o Podblanicku [304] => * [[Jiří Kašák]] (* 1970) fotbalová legenda,hrající ještě za starou gardu legend [305] => * [[Kateřina Marie Tichá]] (*1994), zpěvačka [306] => [307] => === Zde působili === [308] => * [[Emil Artur Longen]] (1885–1936), dramatik, herec, spisovatel, ve Vlašimi strávil mládí [309] => * [[František August Brauner]] (1810–1880), právník a politik, ve Vlašimi působil jako soudce v letech 1841–1845 [310] => * [[Richard Dušek]] (1910–1977), malíř, grafik a učitel, ve svých obrazech dokumentoval mizející lidovou architekturu Podblanicka [311] => * [[Stanislav Příhoda]] (* 1936), pedagog a malíř [312] => * [[Viktor Stocker]] (* 2009), akordeonista [313] => [314] => == Doprava == [315] => === Dopravní síť === [316] => * Pozemní komunikace: Městem procházejí [[silnice II/112]] Benešov – Vlašim – Pelhřimov, [[silnice II/113|II/113]] Vlašim – Divišov – Ostředek – Chocerady a [[silnice II/125|II/125]] Velký Osek – Kolín – Vlašim – Louňovice pod Blaníkem – Mladá Vožice. [317] => * Železnice: Město protíná železniční [[Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice|trať 222]] Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov (úsek Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice byl roku 1975 zrušen kvůli vodní nádrži Švihov). Je to jednokolejná regionální trať, doprava mezi Benešovem a Vlašimí byla zahájena roku 1895, v dalším úseku roku 1902. Na území města leží [[železniční zastávka]] Domašín, [[železniční zastávka]] Znosim, [[železniční stanice]] Vlašim, [[železniční zastávka]] Vlašim zastávka a [[železniční zastávka]] Bolina. [318] => [319] => === Veřejná doprava 2012 === [320] => * Autobusová doprava: Ve městě zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Český Šternberk, Dačice, Dolní Kralovice, Jihlava, Kácov, Kamenice nad Lipou, Kolín, Ledeč nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem, Pacov, Pelhřimov, Praha, Telč, Trhový Štěpánov, Zruč nad Sázavou. [321] => * Železniční doprava: Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků, dále směrem na Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Samoobslužný provoz, zastávky na znamení. [322] => [323] => === Letiště === [324] => V roce 2019 bylo po několika přestávkách znovu uvedeno do provozu letiště Vlašim, LKVL, původně založené v roce 1954. Jde o vnitrostátní veřejné letiště, provozovatelem je město Vlašim. Letiště dnes slouží příznivcům leteckého sportu, ale i jako místo pro přistávání vrtulníků a letadel záchranářů. Na letišti působí Aeroklub Vlašim. [325] =>
[326] => [327] => == Turistika == [328] => '''Cyklistika''' – Městem vedou cyklotrasy:
[329] => č. 101 Český Šternberk – Vlašim – Kondrac – Louňovice pod Blaníkem,
[330] => č. 0004 Vlašim – Zdislavice – Trhový Štěpánov – Nesměřice,
[331] => č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim – Pravonín,
[332] => č. 8175 Vlašim – Hrádek – Ctiboř – Nad Domašínem – Vlašim. [333] => [334] => '''Pěší turistika''' – Územím města procházejí turistické trasy:
[335] => {{Turistická značka|červená}} Vlašim – Velký Blaník – Louňovice pod Blaníkem – Votice,
[336] => {{Turistická značka|modrá}} Český Šternberk – Libež – Hrádek – Vlašim,
[337] => {{Turistická značka|zelená}} Vlašim – Trhový Štěpánov – Křivsoudov – Snět. [338] => [339] => == Fotogalerie == [340] => [341] => Soubor:Vlašim zámek 4 panorama.jpg|[[Vlašim (zámek)|Zámek ve Vlašimi]] [342] => Soubor:Vlašim záložna 2.jpg|Pláteníkova ulice, městská záložna [343] => Soubor:Vlašim - pohled z věže zámku.jpg|Pohled z věže zámku na Žižkovo náměstí a na Spořilov [344] => Soubor:Vlašim - Čínský pavilon.jpg|Čínský pavilon [345] => Soubor:Vlašim - hvězdárna budova.jpg|Budova hvězdárny [346] => Soubor:Vlašim (010).jpg|Náměstí [347] => [348] => [349] => == Odkazy == [350] => === Reference === [351] => [352] => [353] => === Literatura === [354] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}} [355] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Vlašim. Sv. 26, str. 815 [356] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Z Vlašimě. Sv. 26, str. 816 [357] => * E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' IV. Praha 1982. Str. 246n. [358] => * František Augustin Slavík: ''Dějiny města Vlašimě'', 1994 [359] => * Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. 119 s. S. 98. {{ISBN|80-85191-46-6}} [360] => * {{Citace periodika [361] => | příjmení = Pešta [362] => | jméno = Jan [363] => | titul = Stará radnice ve Vlašimi [364] => | periodikum = Památky středních Čech [365] => | odkaz na periodikum = Památky středních Čech (časopis) [366] => | rok vydání = 2008 [367] => | měsíc vydání = 9 [368] => | ročník = 22 [369] => | číslo = 1 [370] => | strany = 13-25 [371] => | url = [372] => | issn = 0862-1586 [373] => }} [374] => [375] => === Související články === [376] => * [[Vlašim (zámek)|Zámek Vlašim]] [377] => * [[Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji|Městská autobusová doprava ve Vlašimi]] [378] => [379] => === Externí odkazy === [380] => * {{Wikislovník|heslo=Vlašim}} [381] => * {{Commonscat}} [382] => * {{RÚIAN}} [383] => * {{Oficiální web}} [384] => * [https://www.knihovnavlasim.cz/ https://www.knihovnavlasim.cz/ Dostupné online] [385] => * [http://nasevlasim.cz O životě ve Vlašimi] [386] => * [http://vlašim.eu Staré pohledy z Vlašimi]{{Nedostupný zdroj}} [387] => *[https://mariehaisova.rajce.idnes.cz/Vlasim/ Fotoreportáž z Vlašimi] [388] => [389] => {{Části české obce}} [390] => {{Okres Benešov}} [391] => {{Autoritní data}} [392] => {{Portály|Česko}} [393] => [394] => [[Kategorie:Vlašim| ]] [395] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [396] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [397] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [398] => [[Kategorie:Obce v okrese Benešov]] [399] => [[Kategorie:Mikroregion Podblanicko]] [400] => [[Kategorie:Města v okrese Benešov]] [401] => [[Kategorie:Geopark Kraj blanických rytířů]] [402] => [[Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině]] [403] => [[Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině]] [404] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Česku]] [] => )
good wiki

Vlašim

Vlašim (německy Wlaschim) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Benešov ve Středočeském kraji, 20 km jihovýchodně od Benešova, 40 km severně od Tábora a je centrem mikroregionu Podblanicko. Žije zde obyvatel, jejich počet postupně mírně klesá.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Luděk Jeništa','Volba pro město','železniční zastávka','Vlašim (zámek)','Domašín (Vlašim)','Blanice (přítok Sázavy)','Kostel svatého Jiljí (Vlašim)','kardinál','Středočeský kraj','Bolina','Klenovští ze Ptení','2006'

2006

Bolina

Bolina je český blahovečník, který se vyskytuje v Česku a na Slovensku.

Kardinál