Array ( [0] => 15495602 [id] => 15495602 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vokovice [uri] => Vokovice [3] => Praha-Vokovice, pohled ze Sidliste Cerveny vrch.jpg [img] => Praha-Vokovice, pohled ze Sidliste Cerveny vrch.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Vokovice [2] => | městská část = [[Praha 6]] [3] => | správní obvod = [[Praha 6]] [4] => | obvod = [[Praha 6]] [5] => | rozloha = 3,53 [6] => | počet ZSJ = 6 [7] => | PSČ = 160 00 až 164 00 [8] => | mapa = Praha KÚ Vokovice.png [9] => | obec = [[Praha]] [10] => }} [11] => '''Vokovice''' ({{Vjazyce2|de|''Wokowitz''}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] [[Praha|hlavního města Prahy]], součást [[Městská část a městský obvod|městské části]], [[městská část a městský obvod|městského obvodu]] a [[správní obvod|správního obvodu]] [[Praha 6|Praha 6]] [12] => [13] => Vokovice byly připojeny k [[Praha|Praze]] roku [[1922]], kdy měly 2021 obyvatel. Předtím byly samostatnou [[obec|obcí]]. [14] => [15] => == Území == [16] => V západní části tvoří jižní hranici Vokovic s [[Veleslavín]]em významná sběrná ulice Evropská, ve východní části tvoří jižní hranici s Veleslavínem a [[Střešovice]]mi ulice Kladenská (která před vybudováním Evropské byla hlavní výpadovkou) a železniční dráha. Východní hranici, s [[Dejvice]]mi, tvoří ulice Horoměřická a přibližně pomyslná čára jejího prodloužení jihovýchodním směrem. Severní hranici s Dejvicemi a Nebušicemi tvoří přibližně [[Krutecký potok|Krutecký]] a [[Šárecký potok]] (jižně od [[Jenerálka|Jenerálky]] a celého západního výběžku Dejvic), přičemž do území Vokovic patří navíc i zalesněná část severně od Šáreckého potoka až k zástavbě Nebušic. Při západní hranici s Libocí, prochází vodní nádrží Džbán nedaleko její hráze a směřuje přibližně severojižním směrem až k nebušické ulici U Pohádky. Při cestě do Divoké Šárky je [[Franciho studánka]]. [17] => [18] => === Staré Vokovice === [19] => Původním středem vesnice byl rozsáhlý vrchnostenský dvůr, u něhož se nacházelo několik hospodářských usedlostí.Fr. Holec: ''Kronika královské Prahy a obcí sousedních'' První zmínka pochází z roku [[1370]] a majitelem vokovického dvoru byla [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítská kapitula]]. Na počátku 15. století zde byly dva dvory, jeden je v majetku Václava Koláčka a Jana Proudka z Brlohu, druhý dvůr vlastnilo [[Arcidiecéze pražská|pražské arcibiskupství]]. [20] => [21] => Roku 1420 se zde připomíná Wenceslaus notarius minoris civ. PR (viz archív český), roku 1425 Václav z Bítova a Materna z Prahy. Ještě roku 1420 [[7. květen|7. května]] vedli o vokovický dvůr spor [[Malá Strana|malostranští]] radní.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Čornej [23] => | jméno = Petr [24] => | odkaz na autora = Petr Čornej [25] => | titul = Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka [26] => | vydavatel = Paseka [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 2019 [29] => | počet stran = 856 [30] => | strany = 255 [31] => | isbn = 978-80-7432-990-6 [32] => }} Na počátku [[Husitství|husitských bouří]] byl vokovský dvůr značně poničen a koncem dvacátých let 15. století jej koupil Petr z Upolněšic. V roce 1445 byl majitelem pražský měšťan Arnošt, roku 1462 koupil dvůr od Arnošta Jan Manda ze Zbyslavic (některé prameny uvádějí i rok 1469 – Kronika královské Prahy a obcí sousedících). Roku 1471 byly Vokovice zastaveny arcibiskupem Kunruchem a získala je Kateřina z Pakoměřic, která je držela až do roku 1492, kdy jej získali bratři Jiřík a Jan ze Svojevic. Od poloviny 16. století se Vokovice staly opět majetkem pražské kapituly. V roce 1570 se vedle dvora pražské kapituly nacházely i další dva dvory a vinice, které náležely pražským měšťanům (OSN XXXI, AHMP 2048, UA TK2692). V roce 1612, jak uvádí ''Kniha purkrechtní'', bylo ve „''vsi Wokowicz 12 poddanských usedlosti, dále kovárna a krčma která bere pivo bílé a pivo horké od jisteho pražského nákladníka''“. [33] => [34] => [35] => Soubor:cp_15-CB.jpg|Náves čp. 15 [36] => Soubor:zvonicka-CB.jpg|Zvonička na návsi [37] => Soubor:cp_18-CB.jpg|Náves čp. 18 [38] => [39] => [40] => Útrapy [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se vokovické vsi vyhnuly a tak po jejím skončení zde bylo evidováno 11 domů a pouze jeden pustý. Na počátku 18. století byla ves začleněna do chrášťanského panstvi a ''Přiznávací fasse'' z roku 1713 zde zaznamenává 13 usedlostí. [[Josefský katastr]] (JK5416) zde čítal již osmnáct čísel popisných. Kolem roku 1800 byla uprostřed návsi postavena kaplička, na kterou se vyzvánělo v případě mimořádných událostí (v roce 2006 byla kompletně opravena). [41] => [[Soubor:Panorama Vokovic.jpg|náhled|Panorama starých Vokovic]] [42] => [[Gruntovní knihy]] počátkem 19. století vykazují v obci tyto hospodáře: [43] => * čp. 1 Raus Tomas sedlský grunt, [44] => * čp. 2 Spirit Jiřík chalupník, [45] => * čp. 3 Spirit Jiřík později Hustoles Kateřina, [46] => * čp. 4 Mihule Václav kontribučenská chalupa, [47] => * čp. 5 Hladík Tomáš chalupa na gruntě, [48] => * čp. 6 Zápotocký Jan chalupník, [49] => * čp. 7 Stietkova- Zápotocká Lidmila vdova chalupa na obecním gruntu, [50] => * čp. 8 Hladík Jan hospoda, [51] => * čp. 9 Barton Jakob chalupa na obecním gruntu, [52] => * čp. 10 Nepomucký Jiří chalupa na obecním místě, [53] => * čp. 11 Pokorný Wenzl kontribučenská chalupa od roku 1768 za 223 kop, [54] => * čp. 12 obecní pastouška neuvedeno, [55] => * čp. 13 Zápotocký Jan sedlský grunt, [56] => * čp. 14 Průcha Václav kontribučenská chalupa od roku 1782 za 110 kop, [57] => * čp. 15 Čadek Joannes kontribučenská chalupa od roku 1671 za 150 kop, [58] => * čp. 16 Hladík Tomas sedlský grunt, [59] => * čp. 17 Pachman Jan sedlský grunt, [60] => * čp. 18 Klíma Wezl sedlský grunt největší grunt ve vsi, [61] => * čp. 19 Saudsky Josef chalupa na obecním gruntu, [62] => * čp. 20 Martin ? [63] => [64] => Ve dvacátých letech 19. století byl v okolí (po nálezu černého uhlí a železné rudy na Kladně) proveden rozsáhlý geologický průzkum, první vrty (1820) byly provedeny v lokalitě mezi Vokovicemi a Veleslavínem. Ve Vokovicích byla nakonec celá skupina dolů na železnou rudu, především v poloze nad Hájem a na Červeném vrchu. Doly vznikaly vesměs před rokem 1860, některé velmi brzy opětovně zanikly a jiné se udržely až do poloviny třicátých let 20. století. Pro rozvoj místního průmyslu měly význam i spraše, těžené v cihelně, která je zde postavena. Společně s rozvojem těžby a průmyslu byla utlumena zemědělská produkce. Řada starých hospodářů prodala své usedlosti a do vsi přicházeli za prací noví obyvatelé. V roce 1843 zde žilo 153 lidí a o 11 let později čítaly Vokovice již 183 obyvatel. V polovině 80. let zde byla otevřena vlastní škola a 1. ledna 1922 byly Vokovice začleněny do [[Velká Praha|Velké Prahy]]. [65] => [66] => === Nové Vokovice === [67] => [[Soubor:ZSP Vokovice.jpg|náhled|Základní škola praktická Vokovice]] [68] => Zdejší zástavba pochází převážně z první poloviny [[20. století]], nachází se severně od [[Evropská (Praha)|Evropské ulice]] v blízkosti [[Železniční stanice|nádraží]] [[Nádraží Praha-Veleslavín|Praha-Veleslavín]], ležícího jižně od ní. V jižní části Nových Vokovic se nalézá velká secesní budova bývalé základní školy (dnes v ní sídlí zvláštní a pomocná škola). Na rozhraní s [[Veleslavín]]em také stávala malá továrna „Kroupova Bonbonka“ (výroba čokolády a bonbonů), část jejího areálu pak užíval Výzkumný ústav televizní techniky a Aritma. [69] => [70] => Ze severu k Novým Vokovicím přiléhá rozsáhlý areál firmy s původním názvem [[Aritma]], kterému dominuje výšková budova [[Shiran Tower]]. V západní části pak velký [[sport]]ovní areál této firmy (dříve zde sídlil [[Sokol Vokovice]]). V prostoru Aritmy se nachází malý [[televizní vysílač]] lokálního významu (o výkonu několika setin kW). [71] => [72] => === Sídliště Červený Vrch === [73] => [[Soubor:Praha-Vokovice, Sidliste Cerveny vrch, Evropska ulice (Czech Republic).jpg|náhled|vlevo|Panelová zástavba na sídlišti Červený Vrch, pohled z Evropské ulice]] [74] => Ve východní části území Vokovic z obou stran podél Evropské ulice se nyní nachází panelové sídliště – [[sídliště Červený Vrch]]. Bylo postaveno v letech 1960–1972, hlavním architektem byl K. Jarolím. Pojmenováno bylo podle kopce [[Červený vrch (Pražská plošina)|Červený vrch]] (327 m n. m.). Název odvozený od barvy železité půdy pochází nejméně ze 17. století. [75] => [76] => Ulice v jižní části sídliště byly v roce 1962 [[Označování ulic|pojmenovány]] podle států v [[Afrika|Africe]] (nejdelší ulice je Africká), ulice v severní části podle států na [[Blízký východ|Blízkém Východě]] (nejdelší ulice je Arabská). Některé pojmenované ulice nebyly nakonec zřízeny, ale názvy nejsou dosud úředně zrušeny (Marocká, Čadská, Libyjská, Maliská, Guinejská a v roce 1977 Somálská, která rovněž nikdy nevznikla). [77] => [78] => V jižní části sídliště jsou dvě moderní základní školy – základní škola Na Dlouhém lánu a základní škola Červený Vrch v Kladenské ulici. [79] => [80] => V severovýchodní částí sídliště je [[Gymnázium Arabská]]. V ulici Na Dlouhém lánu v blízkosti školy je [[zimní stadión]] a nedaleko [[zdravotní středisko]]. Na severovýchodě v blízkosti sídliště je [[zahrádkářská osada]]. [81] => [82] => === Přední Veleslavín === [83] => Oblast zasahující na jižním okraji sídliště Červený Vrch do dnešních Vokovic bývala nazývána též [[Přední Veleslavín]] (o čemž svědčí název ulice V Předním Veleslavíně). [84] => [85] => === Tichá a Divoká Šárka, Džbán === [86] => U hranice Vokovic je [[Šárecké údolí]], jehož část byla v roce [[1964]] prohlášena za [[chráněné území]] Prahy (přírodní rezervace [[Divoká Šárka]]). Celá severní, přírodní část území Vokovic je součástí [[přírodní park|přírodního parku]] [[Šárka-Lysolaje]]. Oblastí prochází [[Turistická značka|turistické značení]] [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (okružní červeně značená trasa č. 0043). [87] => [88] => Do Vokovic z jihu přitéká [[Litovický potok]], který z [[Vodní nádrž Džbán|vodní nádrže Džbán]] pokračuje [[Šárecké údolí|Šáreckým údolím]] pod názvem [[Šárecký potok]]. [[Vodní nádrž Džbán]] je vybavena [[koupaliště]]m s oddělenou [[nudistická pláž|nudistickou pláží]], nedaleko severně se nachází též stanové [[tábořiště]]. [89] => [90] => U Šáreckého potoka se nachází skupina stavení kolem usedlosti [[Želivka (usedlost)|Želivka]]. [91] => [92] => == Pamětihodnosti == [93] => [94] => === Kulturní památky === [95] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek ve Vokovicích}} [96] => [97] => === Přírodní památky === [98] => * [[Lípa republiky (Vokovice)|Lípa republiky]] – na Červeném Vrchu, významný strom [99] => [100] => == Doprava == [101] => [102] => === Silniční === [103] => [[Soubor:Cube-Koospol Evropská.jpg|náhled|[[Budova CUBE|Budova Cube]] (bývalý Koospol) na Evropské ulici]] [104] => Nejvýraznější dopravní tepnou Vokovic pro automobilovou i městskou a meziměstskou hromadnou dopravu je ulice Evropská. Po ní jezdí i tramvaje, které mají na území Vokovic i mezilehlé [[Tramvajová smyčka Červený Vrch|obratiště (smyčku) Červený Vrch]], která byla od června 2010 z důvodu prodloužení trasy metra A odpojena od zbytku tramvajové sítě. V současné době po otevření nové trasy metra A je již v provozu, i když není využívána pro pravidelné linky. Evropská spojuje centrum Prahy a Dejvice zejména s [[Letiště Václava Havla Praha|ruzyňským letištěm]] a městem [[Kladno|Kladnem]]. Navazuje na [[Dálnice D7|dálnici D7]] směrem na [[Slaný]], [[Louny]] a [[Chomutov]]. Do roku 1967, kdy byla ulice Leninova (od roku 1991 Evropská), zprovozněna, byla výpadovkou ulice Kladenská. [105] => [106] => Zhruba po trase dnešní Evropské a Horoměřické ulice z Dejvic na Jenerálku (po dnešní východní hranici Vokovic) vedla původně silnice do [[Velvary|Velvar]]. Ještě dnes je Horoměřická po Evropské druhou nejvýznamnější průjezdní ulicí Vokovic. [107] => [108] => === Tramvajová === [109] => Již před rokem 1932 ve Vokovicích končila tramvajová trať od Dejvic. Roku [[1932]], v roce výstavby dejvického [[Vítězné náměstí (Dejvice)|Vítězného náměstí]], byla prodloužena do [[Vozovna Vokovice|vozovny Vokovice]], [[6. leden|6. ledna]] [[1933]] byl na tomto prodloužení zahájen veřejný provoz s cestujícími. Do smyčky Divoká Šárka v Dolní Liboci nedaleko hranic s Vokovicemi byla tramvaj prodloužena od vozovny [[20. červenec|20. července]] [[1947]]. [[7. listopad]]u [[1967]] byla zprovozněna ulicí Evropskou tramvajová trať přeložená z ulice Kladenské. Současně byla zprovozněna nová tramvajová smyčka Červený Vrch. [110] => [111] => === Autobusová === [112] => Na území Vokovic staví zejména městské a příměstské linky jedoucí po Evropské a Horoměřické ulici. Linka 225 (do června 2017 linka 142) zajíždí i do zástavby Nových Vokovic. U dnešní zastávky Bořislavka bývalo [[autobusové stanoviště]] příměstských autobusů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] do oblasti Horoměřic, linky však byly začleněny do [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]. [113] => [114] => === Metro === [115] => Na katastrálním území Vokovice se nacházejí 2 stanice [[Metro v Praze|metra]] [[A (linka metra v Praze)|linky A]], jsou jimi [[Bořislavka (stanice metra)|Bořislavka]] a [[Nádraží Veleslavín (stanice metra)|Nádraží Veleslavín]]. Otevřeny byly v roce [[2015]]. [116] => [117] => === Železniční === [118] => Podél jižního okraje Vokovic prochází železniční trať Praha–Kladno, která byla roku 1830 zprovozněna jako [[lánská koněspřežka]]. Roku 1863 přestavěna na parní pohon a normální rozchod a od té doby se jí říká [[Buštěhradská dráha]]. V současné době se plánuje její zásadní modernizace. [119] => [120] => == Okolí Vokovic == [121] => Vokovický název se používá i pro některé objekty, které ve skutečnosti leží na území [[Veleslavín]]a. Ve Veleslavíně leží např. [[tramvaj]]ová [[Vozovna Vokovice]], která občas bývá v rámci dne otevřených dveří zpřístupněna veřejnosti. Nedaleko vozovny, rovněž na území Veleslavína, je budova [[Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy|Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy]], kde v minulosti sídlila [[Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa|Vysoká škola politická UV KSČ]], jejíž absolventi získávali titul [[RSDr.]] Této škole se někdy přezdívalo Vokovická Sorbonna. [122] => [123] => === Sousedící katastrální území === [124] => * [[Veleslavín]] [125] => * [[Liboc]] [126] => * [[Nebušice]] [127] => * [[Dejvice]] [128] => * [[Střešovice]] [129] => [130] => == Etymologie == [131] => Název Vokovice vychází z křestního, mužského a dnes málokdy používaného{{Citace elektronické monografie [132] => | titul = Jméno: Vok {{!}} Původ jména {{!}} KřestníJméno.cz [133] => | url = https://krestnijmeno.prijmeni.cz/Vok/puvod [134] => | datum přístupu = 2021-2-21 [135] => }} jména germánského původu Vok (německy ''Wok'').{{Citace elektronické monografie [136] => | titul = Přehled: Jak vznikly názvy všech 112 pražských čtvrtí. A podle čeho se jmenuje Praha? [137] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/427997/prehled-jak-vznikly-nazvy-vsech-112-prazskych-ctvrti-a-podle-ceho-se-jmenuje-praha.html?kapitola=591450 [138] => | datum přístupu = 2021-2-21 [139] => }} [140] => [141] => == Reference == [142] => [143] => [144] => == Literatura == [145] => * {{Citace monografie|titul=Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:35ba7230-0255-11dd-a5c8-000d606f5dc6|vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1899|kapitola=Vokovice|typ kapitoly=- kapitola|url kapitoly=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:a01ca4e0-0a0c-11dd-8f3f-000d606f5dc6|stránky=419-421}} [146] => * PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}} [147] => [148] => == Související články == [149] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Vokovicích]] [150] => [151] => == Externí odkazy == [152] => * {{Commonscat}} [153] => * {{Commons|Vokovice}} [154] => * {{KM|729418|Vokovice}} [155] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=7d400d73a9a94bda829bda4b69db1fa5 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [156] => * Franciho studánka: [http://www.estudanky.eu/670] [157] => {{Město Praha}} [158] => {{Autoritní data}} [159] => [160] => {{Portály|Praha|Příroda}} [161] => [162] => [[Kategorie:Vokovice| ]] [163] => [[Kategorie:Praha 6]] [164] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Vokovice

Vokovice jsou městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6 Vokovice byly připojeny k Praze roku 1922, kdy měly 2021 obyvatel. Předtím byly samostatnou obcí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Veleslavín','Praha 6','Praha','Dejvice','Vozovna Vokovice','Vodní nádrž Džbán','Šárecké údolí','Střešovice','Šárecký potok','Krutecký potok','Jenerálka','Shiran Tower'

Dejvice

Jenerálka

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Střešovice

Střešovice je pražská městská čtvrť ležící na severozápadě města.

Veleslavín

Veleslavín je část Prahy nacházející se v obvodu Praha 6.