Array ( [0] => 15493106 [id] => 15493106 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Volha [uri] => Volha [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Volha** Volha je nejdelší řeka v Evropě a zároveň jedna z nejvýznamnějších vodních cest kontinentu. Její délka dosahuje přibližně 3 530 kilometrů a protéká širokou škálou malebných krajinných oblastí, což z ní činí nejen důležitý přírodní zdroj, ale také místo s velkým kulturním a historickým významem. Pramení v Valdajské vysočině a vlévá se do Kaspického moře. Během svého toku protíná několik ruských oblastí, měst a vesnic, čímž spojuje různé kultury a tradice. Díky svému strategickému významu byla Volha od nepaměti důležitou obchodní cestou, která podporovala hospodářský růst a výměnu zboží. Oblast kolem Volhy je známá svou bohatou přírodou a biodiverzitou. Řeka je domovem pro různé druhy ryb, ptáků a dalších živočichů, což přispívá k ekologické rovnováze regionu. Z tohoto důvodu se zde rozvíjí také turistika, která umožňuje návštěvníkům obdivovat kouzlo přírody i bohatství kultury. Města jako Kazaň, Saransk nebo Volgograd, která leží na jejím toku, nabízejí širokou škálu aktivit a zážitků. Historické památky, muzea, umění a místní tradice obohacují každou návštěvu a ukazují, jak krásně se prolínají minulost s přítomností. Moderní doba přinesla také výzvy v podobě ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. I přesto se mnoho iniciativ snaží udržet řeku a její okolí tak, aby byla zachována pro budoucí generace. Volha tak i nadále zůstává symbolem síly, spojení a naděje, nejen pro Rusko, ale i pro celý svět. Tato řeka je skutečným pokladem, který nabízí nekonečné možnosti pro objevování, učení a inspiraci. Její krása a význam posilují pozitivní vztah lidí k přírodě a k sobě navzájem. Volha, jakožto centrální prvek ruské krajiny, nás učí oceňovat nejen to, co nám dává, ale také jak můžeme chránit a ctít to dědictví, které máme k dispozici. [oai_cs_optimisticky] => **Volha** Volha je nejdelší řeka v Evropě a zároveň jedna z nejvýznamnějších vodních cest kontinentu. Její délka dosahuje přibližně 3 530 kilometrů a protéká širokou škálou malebných krajinných oblastí, což z ní činí nejen důležitý přírodní zdroj, ale také místo s velkým kulturním a historickým významem. Pramení v Valdajské vysočině a vlévá se do Kaspického moře. Během svého toku protíná několik ruských oblastí, měst a vesnic, čímž spojuje různé kultury a tradice. Díky svému strategickému významu byla Volha od nepaměti důležitou obchodní cestou, která podporovala hospodářský růst a výměnu zboží. Oblast kolem Volhy je známá svou bohatou přírodou a biodiverzitou. Řeka je domovem pro různé druhy ryb, ptáků a dalších živočichů, což přispívá k ekologické rovnováze regionu. Z tohoto důvodu se zde rozvíjí také turistika, která umožňuje návštěvníkům obdivovat kouzlo přírody i bohatství kultury. Města jako Kazaň, Saransk nebo Volgograd, která leží na jejím toku, nabízejí širokou škálu aktivit a zážitků. Historické památky, muzea, umění a místní tradice obohacují každou návštěvu a ukazují, jak krásně se prolínají minulost s přítomností. Moderní doba přinesla také výzvy v podobě ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. I přesto se mnoho iniciativ snaží udržet řeku a její okolí tak, aby byla zachována pro budoucí generace. Volha tak i nadále zůstává symbolem síly, spojení a naděje, nejen pro Rusko, ale i pro celý svět. Tato řeka je skutečným pokladem, který nabízí nekonečné možnosti pro objevování, učení a inspiraci. Její krása a význam posilují pozitivní vztah lidí k přírodě a k sobě navzájem. Volha, jakožto centrální prvek ruské krajiny, nás učí oceňovat nejen to, co nám dává, ale také jak můžeme chránit a ctít to dědictví, které máme k dispozici. ) Array ( [0] => {{Různé významy||tento=řece|stránka=Volga}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | řeka = Volha
''Волга'' [3] => | obrázek = Russia River Volga.jpg [4] => | popisek = Volha v [[Jaroslavl]]i [5] => | alt = [6] => | délka = 3534 [7] => | průtok = u [[Volgograd]]u 8 000 [8] => | plocha = 1 380 000 [9] => | světadíl = [[Evropa]] [10] => | pramen = [[Valdajská vysočina]] [11] => | zeměpisná šířka1 = 57.258611 [12] => | zeměpisná délka1 = 32.472778 [13] => | výška1 = 228 [14] => | ústí = do [[Kaspické moře|Kaspického moře]] [15] => | zeměpisná šířka2 = 46.733333 [16] => | zeměpisná délka2 = 47.85 [17] => | výška2 = -28 [18] => | protéká = {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Tverská oblast|Tverská]], [[Moskevská oblast|Moskevská]], [[Jaroslavská oblast|Jaroslavská]], [[Kostromská oblast|Kostromská]], [[Nižněnovgorodská oblast]], [[Marijsko]], [[Čuvašsko]], [[Tatarstán]], [[Samarská oblast|Samarská]], [[Saratovská oblast|Saratovská]], [[Volgogradská oblast|Volgogradská]], [[Astrachaňská oblast]], [[Kalmycko]])'' [19] => | povodí = [[bezodtoká oblast]], [[Kaspické moře]], [[povodí Volhy]] ''([[Rusko]] 99,77 %, [[Kazachstán]] 0,14 %)''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Oral/Volga] (ve zdroji je ještě uváděné Bělorusko 0,09 %, což však není správně, na území Běloruska povodí Volhy nezasahuje) [20] => | mapa = volgarivermap.png [21] => | popisek mapy = Mapa povodí Volhy [22] => }} [23] => '''Volha''' ({{Vjazyce2|ru|''Волга''}} ('''Volga'''), {{Vjazyce2|tt|''İdel''}}, {{cizojazyčně|tt|''İdil''}} nebo {{cizojazyčně|tt|''İtil''}}, [[mordvinské jazyky|mordvinsky]] ''Рав'') je [[veletok]], největší řeka [[Evropa|Evropy]]. Protéká zhruba od severozápadu na jihovýchod evropskou částí [[Rusko|Ruska]] a ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. S délkou 3 534 km a průměrným průtokem 8000 m³/s je to [[nejdelší řeky v Evropě|nejdelší]] a [[nejvodnější řeky v Evropě|nejvodnatější]] [[řeka]] [[Evropa|Evropy]], a vůbec největší řeka na [[Země|světě]], která [[Bezodtoká oblast|nemá odtok]] do [[světový oceán|světového oceánu]]. [24] => [25] => Na Volze bylo vybudováno několik velkých [[přehradní nádrž|přehrad]] a plavební kanály ji spojují s [[Baltské moře|Baltským]], [[Bílé moře|Bílým]], [[Azovské moře|Azovským]] i [[Černé moře|Černým mořem]]. Před stavbou přehrad činila její délka 3690 km. Plocha [[Povodí Volhy|povodí]] je 1 380 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Volha má velmi malý [[spád]], v průměru jen 0,07 [[promile]]. Celkové převýšení od pramene k ústí činí pouze 256 metrů. Řeka má symbolický význam v ruské kultuře a Rusy je označována jako ''Matka Volha''. [26] => [27] => == Průběh toku == [28] => Tok Volhy lze rozčlenit několika způsoby. Tradičně se [[Povolží]] z historicko-geografického hlediska obvykle dělí na [29] => * Horní – od pramene k ústí [[Oka (přítok Volhy)|Oky]] – historicky jedna z jádrových oblastí Ruska ([[Moskevské velkoknížectví|Moskevská Rus]]) [30] => * Střední – od ústí [[Oka (přítok Volhy)|Oky]] k ústí [[Kama|Kamy]], resp. k hrázi [[Kujbyševská přehradní nádrž|Kujbyševské nádrže]] – zde se nacházejí čtyři povolžské republiky [[Marijsko]], [[Mordvinsko]], [[Čuvašsko]] a [[Tatarstán]] [31] => * Dolní – od ústí [[Kama|Kamy]] k ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]] – [[step]]ní oblast kulturně na přechodu z Evropy do [[Střední Asie]] [32] => Z geografického hlediska je účelnější rozdělit horní tok ještě na úseky nad a pod [[Rybinská přehradní nádrž|Rybinskou nádrží]]. Z hlediska [[Hydrologie|hydrologického]] tvoří ''horní tok'' na Volze pouze nepatrný úsek ve Valdajské vrchovině nad jezerem [[Stěrž]]. [33] => [34] => === Horní tok === [35] => {{Podrobně|Pramen Volhy}} [36] => [[Soubor:Вид на Серково и Волгу. Плёс.jpg|náhled|Volha v [[Ivanovská oblast|Ivanovské oblasti]]]] [37] => Volha pramení severozápadně od [[Moskva|Moskvy]] ve [[Valdajská vrchovina|Valdajské vrchovině]] u vesnice [[Volgo-Verchovje]] v [[Tverská oblast|Tverské oblasti]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 228 [[metr|m]]. Na horním toku protéká přes několik nevelkých [[jezero|jezer]] ([[Verchit]], [[Stěrž]], [[Vselug]], [[Peno]], [[Volgo]]). Při odtoku z posledního z nich byla vybudována [[Hornovolžská přehrada]]. Poté řeka ze severu obtéká [[Moskva|Moskvu]] a teče zhruba na východ, protéká historickým městem [[Tver]], městem [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] se známým [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Ústavem jaderných výzkumů]], kde začíná [[Moskevský průplav]], spojující řeku s [[Moskva (řeka)|Moskvou]]. Mezi [[Tver]]em a [[Rybinsk]]em byly vybudovány tři přehrady. Jsou to [[Volžská přehrada|Volžská]] s [[hráz]]í a [[Ivaňkovská vodní elektrárna|vodní elektrárnou u Ivankova]], [[Ugličská přehrada|Ugličská]] s hrází a [[Ugličská vodní elektrárna|Ugličskou vodní elektrárnou]] u [[Uglič]]e a [[Rybinská přehrada|Rybinská]] s hrází a [[Rybinská vodní elektrárna|Rybinskou vodní elektrárnou]] u [[Rybinsk]]u. Do ní ústí [[Volžsko-Baltská vodní cesta|Volžsko-baltský kanál]], který ji spojuje s [[Baltské moře|Baltským mořem]]. [38] => [39] => Mezi městy [[Rybinsk]] a [[Jaroslavl]] a pod [[Kostroma|Kostromou]] protéká v úzké [[říční údolí|dolině]] mezi vysokými [[břeh]]y, přičemž protíná [[Ugličsko-danplovská vrchovina|Ugličsko-danplovskou]] a [[Galičsko-čuchlomská vrchovina|Galičsko-čuchlomskou vrchovinu]]. Dále pak pokračuje přes [[Unženská nížina|Unženskou]] a [[Balachninská nížina|Balachninskou nížinu]]. U [[Goroděc|Gorodce]] nad [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodem]] byla vybudována hráz a [[Nižněnovgorodská vodní elektrárna]] [[Gorkovská přehradní nádrž|Gorkovské přehrady]]. [40] => [41] => === Střední tok === [42] => [[Soubor:NN Chkalov Stairs 08-2016 img1.jpg|náhled|Řeka Volha v [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodě]]]] [43] => Pod [[soutok]]em s [[Oka (přítok Volhy)|Okou]] je řeka ještě mnohem vodnější. Protéká podél severního okraje [[Povolžská vrchovina|Povolžské vrchoviny]]. Pravý břeh je v těchto místech vysoký, zatímco levý je nízký. U [[Čeboksary|Čeboksar]] byla vybudována hráz a [[Čeboksarská vodní elektrárna|vodní elektrárna Čeboksarské přehrady]]. Největšími přítoky tohoto úseku jsou zprava [[Sura]] a zleva [[Vetluga (řeka)|Vetluga]]. [44] => [45] => === Dolní tok === [46] => Na dolním toku pod ústím největšího přítoku [[Kama|Kamy]] se již stává mohutnou řekou. Protéká postupně [[Povolžská vrchovina|Povolžskou vrchovinou]] a u hlavního města [[Tatarstán]]u [[Kazaň|Kazaně]] se řeka stáčí na jih. U [[Toljatti|Togliatti]] se známou automobilkou nad [[Samarskaja Luka|Samarskou lukou]], kterou vytváří, když obtéká [[Žiguljovské hory]] byla vybudována hráz a [[Žiguljovská vodní elektrárna]] [[Kujbyševská přehrada|Kujbyševské přehrady]], jejíž vzdutí dosahuje délky 550 km. Je [[největší přehrady v Evropě|největší v Evropě]] a zasahuje i tok [[Kama|Kamy]]. Na břehu leží i město [[Uljanovsk]]. U města [[Balakovo]] pak následuje hráz a vodní elektrárna [[Saratovská přehrada|Saratovské přehrady]]. Zde při ústí stejnojmenné řeky leží město [[Samara]] a při dalším toku Volhy v okolí měst [[Marx (město)|Marx]] a [[Engels (město)|Engels]] sídlili němečtí kolonisté – tzv. [[povolžští Němci]], za [[Druhá světová válka|2. světové války]] přesídlení na [[Sibiř]]. Přítoky na tomto úseku jsou již mnohem méně vodné. Na západním břehu naproti městu [[Engels (město)|Engels]] leží [[Saratov]], kam dosahuje vzdutí 600 km dlouhé [[Volgogradská přehrada|Volgogradská přehradní nádrže]]. Nádrž vznikla zadržením vody na přehradě [[Volžská vodní elektrárna|Volžské vodní elektrárny]], která byla v době uvedení do provozu v roce 1960 nejvýkonnější vodní elektrárna na světě a je nejvýkonnější na Volze. Pod přehradou leží město [[Volgograd]], kde se odehrála jedna z rozhodujících bitev [[Druhá světová válka|2. světové války]], [[bitva u Stalingradu]]. Ve vzdálenosti 21 km nad městem se odděluje první východní [[říční rameno|rameno]] [[Achtuba]], která po 537 km ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. O něco níže ústí 100 km dlouhý [[Volžsko-donský průplav]], který spojuje Volhu se západnějším [[Don]]em a tak i s [[Azovské moře|Azovským mořem]]; na volžské straně překonává výškový rozdíl 88 m, na donské straně 44 m. [47] => [48] => === Delta === [49] => Vlastní [[delta Volhy]] začíná ve vzdálenosti 46 km severně od [[Astrachaň|Astrachaně]], asi 100 km od ústí řeky, kde se odděluje rameno [[Buzan]]. Celkem je v deltě téměř 500 ramen, průtoků a mělkých říček. Deltou se vlévá do [[Kaspické moře|Kaspického moře]], přičemž ústí leží 28 m pod úrovní [[světový oceán|světového oceánu]], takže celkový [[spád]] činí 256 m. Obrovské území delty, která je jednou z největších v Rusku, je významným hnízdištěm stěhovavých ptáků a přírodní rezervací. Astrachaň je také střediskem výroby [[kaviár]]u. [50] => [51] => === Přítoky === [52] => Celkem má asi 200 přítoků. Levých je mnohem více a jsou vodnější než pravé. Na dolním toku pod [[Kamyšin]]em již žádné přítoky nepřijímá. [53] => * horní tok – [[Seližarovka]], [[Tverca]], [[Mologa]], [[Šeksna]], [[Unža]] [54] => * střední tok – [[Oka (přítok Volhy)|Oka]], [[Sura]], [[Vetluga (řeka)|Vetluga]], [[Svijaga]] [55] => * dolní tok – [[Kama]], [[Samara (přítok Volhy)|Samara]], [[Velký Irgiz]], [[Jeruslan]] [56] => * delta (ramena) – [[Bachtěmir]], [[Kamyzjak]], [[Stará Volha]], [[Bolda]], [[Buzan]], [[Achtuba]] [57] => [58] => == Vodní režim == [59] => Základními zdroji vody jsou [[sníh|sněhové]] [[srážky]] (60 %), [[podzemní voda|podzemní vody]] (30 %) a [[déšť|dešťové]] srážky (10 %). Přirozený režim je charakterizovaný jarním vzestupem hladiny ([[duben]] až [[červen]]), malou vodnost v [[léto|létě]] a v [[zima|zimě]] a dešti způsobující [[povodeň|povodně]] na [[podzim]] ([[říjen]]). Roční kolísání úrovně hladiny před postavením [[Kaskáda|kaskády přehrad]] dosahovalo u [[Tver]]u 11 m, pod ústím [[Kama|Kamy]] 15 až 17 m a u [[Astrachaň|Astrachaně]] 3 m. Po zregulování toku se kolísání prudce snížilo. Nárůst průtoku až k [[Volgograd]]u zachycuje tabulka: [60] => {| class="wikitable" [61] => |- valign=top align=right [62] => ! width="33%" align=left | místo [63] => ! width="22%" | vzdálenost od ústí [64] => ! width="22%" | velikost povodí [65] => ! width="22%" | průměrný roční průtok [66] => |- valign=top align=right [67] => | align=left | [[Hornovolžská přehrada]] [68] => | [69] => | [70] => | 29 m³/s [71] => |- valign=top align=right [72] => | align=left | [[Tver]] [73] => | [74] => | [75] => | 182 m³/s [76] => |- valign=top align=right [77] => | align=left | [[Jaroslavl]] [78] => | [79] => | [80] => | 1110 m³/s [81] => |- valign=top align=right [82] => | align=left | [[Nižnij Novgorod]] [83] => | [84] => | [85] => | 2970 m³/s [86] => |- valign=top align=right [87] => | align=left | [[Samara]] [88] => | [89] => | [90] => | 7720 m³/s [91] => |- valign=top align=right [92] => | align=left | [[Volgograd]] [93] => | [94] => | [95] => | 8060 m³/s [96] => |} [97] => Pod Volgogradem ztrácí přibližně 2 % v důsledku [[vypařování]]. Maximální průtoky vody pod ústím [[Kama|Kamy]] v minulosti dosahovaly 67 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] a u [[Volgograd]]u v důsledku rozlití do [[úval]]u nepřevyšovaly 52 000 m³/s. Po regulaci toku se nejvyšší hodnoty průtoků snížily a nejnižší hodnoty se naopak zvýšily. Vodní bilance řeky nad Volgogradem za dlouhé období zachycuje tabulka: [98] => {| class="wikitable" [99] => |- valign=top align=right [100] => ! width="33%" align=left | proces [101] => ! width="22%" | [[Milimetr (srážková míra)|mm]] [102] => ! width="22%" | [[km³]] [103] => |- valign=top align=right [104] => | align=left | [[srážky]] [105] => | align="center"|662 [106] => | align="center"|900 [107] => |- valign=top align=right [108] => | align=left | [[odtok]] [109] => | align="center"|187 [110] => | align="center"|254 [111] => |- valign=top align=right [112] => | align=left | [[Vypařování|odpar]] [113] => | align="center"|475 [114] => | align="center"|646 [115] => |} [116] => Před postavením přehrad řeka k ústí přinesla za rok přibližně 25 [[megatuna|Mt]] [[nános]]ů a 40 až 50 Mt rozpuštěných [[minerální látka|minerálních látek]]. Teplota vody uprostřed léta v [[červenec|červenci]] dosahuje 20 až 25 [[stupeň Celsia|°С]]. Rozmrzá u [[Astrachaň|Astrachaně]] v polovině [[březen|března]], na horním toku a pod [[Kamyšin]]em v první polovině [[duben|dubna]] a uprostřed dubna na zbývajícím toku. Zamrzá na horním a středním toku na konci [[listopad]]u a na dolním toku na začátku [[prosinec|prosince]]. Bez [[led]]u tak zůstává přibližně 200 dní a u [[Astrachaň|Astrachaně]] 260 dní. Po postavení přehrad se změnil teplotní režim řeky, na horním toku se prodloužila doba, kdy je řeka zamrzlá a na dolním toku se naopak tato doba zkrátila. [117] => [118] => == Využití == [119] => [[Soubor:Nizhny-Novgorod-Volga-Barge-1459.jpg|náhled|[[Vodní doprava]]]] [120] => [121] => === Energetika === [122] => Od 30. let 20. století je řeka využívána pro potřeby [[energetika|energetiky]]. Tento význam vzrostl s výstavbou [[přehradní hráz|přehrad]] a [[Vodní elektrárna|vodních elektráren]] v rámci [[Volžsko-kamská kaskáda|Volžsko-kamské kaskády]]. [123] => [124] => Přehrady a hydroelektrárny na Volze: [125] => [126] => * [[Volžská přehrada|Volžská (Ivankovská) přehrada]] [127] => * [[Ugličská přehrada]] [128] => * [[Rybinská přehrada]] [129] => * [[Gorkovská přehradní nádrž]] (dle dřívějšího názvu [[Nižnij Novgorod|Nižního Novgorodu]]) [130] => * [[Čeboksarská přehrada]] [131] => * [[Kujbyševská přehrada]] (největší – 6450 km²) [132] => * [[Saratovská přehrada]] [133] => * [[Volgogradská přehrada]] [134] => Celková plocha zatopená volžskými přehradami přesahuje 20 000 km². [135] => [136] => === Vodní kanály === [137] => Řeka je spojena s okolními [[říční systém|říčními systémy]] prostřednictvím [[vodní kanál|vodních kanálů]]. [138] => * s [[Baltské moře|Baltským mořem]] [139] => ** [[Volžsko-Baltská vodní cesta|Volžsko-baltská vodní cesta]] [140] => ** [[Mariinská vodní cesta|Mariinský kanál]] [141] => ** [[Vyšněvolocký kanál]] [142] => ** [[Tichvinský kanál]] [143] => * s [[Bílé moře|Bílým mořem]] [144] => ** [[Severodvinský kanál]] [145] => ** [[Bělomořsko-baltský kanál]] [146] => * s [[Azovské moře|Azovským]] a s [[Černé moře|Černým mořem]] [147] => ** [[Volžsko-donský průplav]] [148] => Plánované spojení s řekou [[Ural (řeka)|Ural]] ([[Volžsko-uralský kanál]]) nebylo realizováno. [149] => [150] => === Města na Volze === [151] => [[Soubor:NN Spit from Fedorovskogo Embankment 08-2016 img2.jpg|náhled|[[Nižnij Novgorod]]]] [152] => [[Soubor:Samara naber.JPG|náhled|[[Samara]]]] [153] => Volha se svými přítoky a průplavy byla a je důležitou dopravní tepnou, která protéká následujícími městy (po proudu): [154] => {| width="60%" [155] => | width="50%" valign="top" | [156] => * [[Ržev]] [157] => * [[Tver]] [158] => * [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] [159] => * [[Kimry]] [160] => * [[Rybinsk]] [161] => * [[Jaroslavl]] [162] => * [[Kostroma]] [163] => * [[Kinešma]] [164] => * [[Nižnij Novgorod]] [165] => * [[Bor (Nižněnovgorodská oblast)|Bor]] [166] => * [[Kstovo]] [167] => * [[Čeboksary]] [168] => * [[Zelenodolsk]] [169] => | width="50%" valign="top" | [170] => * [[Kazaň]] [171] => * [[Uljanovsk]] (Simbirsk) [172] => * [[Toljatti|Togliatti]] [173] => * [[Samara]] [174] => * [[Syzraň (město)|Syzraň]] [175] => * [[Balakovo]] [176] => * [[Saratov]] [177] => * [[Marx (město)|Marks]] [178] => * [[Engels (město)|Engels]] [179] => * [[Kamyšin]] [180] => * [[Volgograd]] [181] => * [[Volžskij]] [182] => * [[Astrachaň]] [183] => |} [184] => [185] => === Turistika === [186] => [[Soubor:С0100-Kstovo-beach.JPG|náhled|Pláž na Volze u města [[Kstovo]]]] [187] => Koupání u Volhy je v létě příjemné, písek je rozpálený, voda chladivá (okolo 25 °C). Koupání „na Adama“ je poměrně běžné. Na rozdíl od západních letovisek není nutné používat oplocených [[nudismus|nudistických]] pláží. [188] => [189] => === Fauna === [190] => V řece žije přibližně 70 druhů [[ryby|ryb]], z nichž 40 má [[průmysl]]ový význam. Nejdůležitější jsou [[Plotice obecná|plotice obecná kaspická]], [[sleď|sledi]], [[cejn velký]], [[candát]]i, [[kapr obecný]], [[sumec velký]], [[štika|štiky]], [[jeseter|jeseteři]] ([[jeseter malý]]). [191] => [192] => == Historie == [193] => Úrodná oblast podél dolního toku Volhy byla zřejmě osídlena už od pravěku. Někteří badatelé pokládají dolní Povolží za pravěkou kolébku [[Indoevropané|indoevropských]] národů. [194] => [195] => === Středověk === [196] => Od [[8. století]] sloužila i se svými přítoky jako součást tržní cesty mezi [[Východ]]em a [[Západ]]em. Ze [[Střední Asie]] se dovážely [[tkaniny]], [[kovy]] a opačným směrem [[kožešiny]], [[vosk]] a [[med]]. Na Volze ležela i hlavní sídla říše [[Chazarská říše|Chazarů]] a později významná obchodní a politická centra, například [[Velikij golgat]] (dnes [[Bolgary]] v [[tatarštin]]u), od [[8. století|8.]] do [[15. století]] sídlo [[Volžské Bulharsko|Volžských Bulharů]], dále [[Saraj]], hlavní město [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] (nedaleko [[Volgograd]]u) nebo [[Itil]]/[[Astrachaň]]. Další významná centra byla [[Veliký Novgorod|Novgorod]], [[Rostov]], [[Sundal]], [[Murom]]. Od [[11. století]] význam [[trhy|trhů]] slábnul a ve [[13. století]] [[mongolské nájezdy|mongolsko]]-[[tatarské nájezdy]] narušily [[hospodářské vztahy]] kromě povodí horního toku řeky, kde hrály významnou roli [[Veliký Novgorod|Novgorod]], [[Tver]] a města [[Vladimiro-Suzdalská Rus|Vladimiro-Suzdalské Rusi]]. Od [[14. století]] význam trhů opět rostl. Šlo o centra [[Kazaň]], [[Nižnij Novgorod]], [[Astrachaň]]. [197] => [198] => === 16.–18. století === [199] => Území bylo dobyto [[Ivan IV.|Ivanem Hrozným]] v polovině [[16. století]], kdy Rusko postupně ovládlo i dolní tok Volhy a odtud zahájilo expanzi do [[Sibiř]]e. Jednu z epizod této expanze v [[17. století]] líčí i příběhy o [[kozáci|kozáckém]] náčelníkovi [[Stěnka Razin|Stěnkovi Razinovi]] a zejména populární píseň "''Volga, Volga, mať rodnaja''". Celý [[povodí Volhy|vodní systém Volhy]] se tak po dobytí [[Kazaňský chanát|Kazaňského]] a [[Astrachaňský chanát|Astrachaňského chanátu]] dostal pod kontrolu [[Rusko|Ruska]]. Trh vzkvétá a vznikají nová města ([[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd|Caricyn]]) a roste význam stávajících ([[Jaroslavl]], [[Kostroma]], [[Nižnij Novgorod]]). Po řece v té době pluly dlouhé karavany [[loď|lodí]] čítající až 500 plavidel. [200] => [201] => === 19. století === [202] => V [[19. století]] doznal trh na řece velkého rozvoje na což mělo vliv dokončení [[Mariinská vodní cesta|Mariinské vodní cesty]], jež spojila povodí Volhy a [[Něva|Něvy]] v roce [[1808]], vznik velké říční [[flotila|flotily]], první [[parník]] ([[1820]]) a práce 300000 [[burlak]]ů na řece. Převáželo se [[Obilniny|obilí]], [[sůl]], [[ryby]] a později také [[ropa]] a [[bavlna]]. Velký význam měly [[Nižněnovgorodský jarmark|jarmarky v Nižním Novgorodě]] a obilní burza v [[Rybinsk]]u. [203] => [204] => === 20. století === [205] => Během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]] na řece došlo k několika bitvám, v nichž řeka měla velký strategický význam. V roce [[1918]] to byly bitvy [[Rudá armáda|Rudé armády]] s [[československé legie|československými legionáři]] ([[bitva u Lipjag]]) a s [[bělogvardějci]] a v roce [[1919]] s [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|Kolčakem]] a [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikinem]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] proběhla na pravém břehu řeky v letech [[1942]]–[[1943]] [[bitva u Stalingradu]]. [206] => [207] => == Zajímavosti == [208] => V roce [[2018]] byl vědecky popsán nový druh [[Sauropodi|sauropodního dinosaura]] jménem ''[[Volgatitan]] simbirskiensis'', jehož zkamenělé obratle byly objeveny na březích řeky nedaleko města [[Uljanovsk]]. V doslovném překladu znamená rodové jméno dinosaura "titán od (řeky) Volhy", druhové pak odkazuje ke staršímu názvu Uljanovsku, tedy jménu Simbirsk.{{Citace elektronického periodika [209] => | příjmení = SOCHA [210] => | jméno = Vladimír [211] => | titul = Titán od řeky Volhy [212] => | periodikum = OSEL.cz [213] => | rok vydání = 2020 [214] => | měsíc vydání = května [215] => | den vydání = 7 [216] => | url = https://www.osel.cz/11162-titan-od-reky-volhy.html [217] => }} {{cs}} [218] => [219] => == Odkazy == [220] => [221] => === Poznámky === [222] => [223] => [224] => === Literatura === [225] => * {{ru}} Sokolov A. A., Hydrografie SSSR (vody souše), Leningrad 1964, ''(Соколов А. А., Гидрография СССР (воды суши). Л., 1964)'' [226] => * {{ru}} Ginko S. S., Pokoření řek Leningrad 1965, ''(Гинко С. С., Покорение рек, Л., 1965)'' [227] => * {{ru}} Straževskij A., Šmělev A., Leningrad-Astrachaň-Rostov na Donu (průvodce), Moskva 1968, ''(Стражевский А., Шмелев А., Ленинград-Астрахань - Ростов-на-Дону. (Путеводитель), М., 1968)'' [228] => * {{ru}} Ruská federace, Evropský jihovýchod, Moskva 1968 (Série "Sovětský svaz"), ''(Российская Федерация. Европейский Юго-Восток, М., 1968 (Серия "Советский Союз"))'' [229] => * {{ru}} Černěcov G. G., Černěcov N. G., Putování po Volze, Moskva 1970, ''(Чернецов Г. Г., Чернецов Н. Г., Путешествие по Волге, М., 1970)'' [230] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Волга}} [231] => [232] => === Související články === [233] => * [[Seznam nejdelších řek|Seznam nejdelších řek světa]] [234] => * [[Povolžský federální okruh]] [235] => * [[Seznam největších vodních elektráren]] [236] => * [[Volžsko-kamská kaskáda]] [237] => [238] => === Externí odkazy === [239] => * {{Commonscat}} [240] => * {{Otto|heslo=Volha}} [241] => * {{Wikislovník|heslo=Volha}} [242] => * {{Osmrelace|1730417}} [243] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20050924011952/http://earthtrends.wri.org/maps_spatial/maps_detail_static.cfm?map_select=339&theme=2 Information and a map of the Volga's watershed] [244] => * {{en}} [http://earthfromspace.photoglobe.info/spc_volga_delta.html Volga Delta from Space] [245] => * {{en}} [http://as-volga.com Photos of the Volga coasts] [246] => * {{en}} [http://cabri-volga.org "CABRI-Volga": EU-Russian project on environmental risk management in the Volga Basin] [247] => [248] => {{Autoritní data}} [249] => {{Portály|Rusko}} [250] => [251] => [[Kategorie:Volha| ]] [252] => [[Kategorie:Řeky ve Tverské oblasti]] [253] => [[Kategorie:Řeky v Moskevské oblasti]] [254] => [[Kategorie:Řeky v Jaroslavské oblasti]] [255] => [[Kategorie:Řeky v Kostromské oblasti]] [256] => [[Kategorie:Řeky v Nižněnovgorodské oblasti]] [257] => [[Kategorie:Řeky v Marijsku]] [258] => [[Kategorie:Řeky v Čuvašsku]] [259] => [[Kategorie:Řeky v Tatarstánu]] [260] => [[Kategorie:Řeky v Samarské oblasti]] [261] => [[Kategorie:Řeky v Saratovské oblasti]] [262] => [[Kategorie:Řeky ve Volgogradské oblasti]] [263] => [[Kategorie:Řeky v Kalmycku]] [264] => [[Kategorie:Řeky v Astrachaňské oblasti]] [265] => [[Kategorie:Povodí Volhy| ]] [266] => [[Kategorie:Přítoky Kaspického moře]] [] => )
good wiki

Volha

Volha ( (Volga), nebo , mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy. Protéká zhruba od severozápadu na jihovýchod evropskou částí Ruska a ústí do Kaspického moře.

More about us

About

Její délka dosahuje přibližně 3 530 kilometrů a protéká širokou škálou malebných krajinných oblastí, což z ní činí nejen důležitý přírodní zdroj, ale také místo s velkým kulturním a historickým významem. Pramení v Valdajské vysočině a vlévá se do Kaspického moře. Během svého toku protíná několik ruských oblastí, měst a vesnic, čímž spojuje různé kultury a tradice. Díky svému strategickému významu byla Volha od nepaměti důležitou obchodní cestou, která podporovala hospodářský růst a výměnu zboží. Oblast kolem Volhy je známá svou bohatou přírodou a biodiverzitou. Řeka je domovem pro různé druhy ryb, ptáků a dalších živočichů, což přispívá k ekologické rovnováze regionu. Z tohoto důvodu se zde rozvíjí také turistika, která umožňuje návštěvníkům obdivovat kouzlo přírody i bohatství kultury. Města jako Kazaň, Saransk nebo Volgograd, která leží na jejím toku, nabízejí širokou škálu aktivit a zážitků. Historické památky, muzea, umění a místní tradice obohacují každou návštěvu a ukazují, jak krásně se prolínají minulost s přítomností. Moderní doba přinesla také výzvy v podobě ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. I přesto se mnoho iniciativ snaží udržet řeku a její okolí tak, aby byla zachována pro budoucí generace. Volha tak i nadále zůstává symbolem síly, spojení a naděje, nejen pro Rusko, ale i pro celý svět. Tato řeka je skutečným pokladem, který nabízí nekonečné možnosti pro objevování, učení a inspiraci. Její krása a význam posilují pozitivní vztah lidí k přírodě a k sobě navzájem. Volha, jakožto centrální prvek ruské krajiny, nás učí oceňovat nejen to, co nám dává, ale také jak můžeme chránit a ctít to dědictví, které máme k dispozici.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Volgograd','Kama','Astrachaň','Tver','Nižnij Novgorod','Kaspické moře','Rybinsk','Jaroslavl','Oka (přítok Volhy)','Samara','Azovské moře','Baltské moře'