Array ( [0] => 14826402 [id] => 14826402 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vízmburk [uri] => Vízmburk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | typ = zřícenina [2] => | název = Vízmburk [3] => | obrázek = Pohled_na_hrad_po_rekonstrukci.jpg [4] => | popisek = Celkový pohled po rekonstrukci (2022) [5] => | využití = [6] => | sloh = raně [[Gotická architektura|gotický]] [7] => | výstavba = 2. polovina [[13. století]] [8] => | přestavba = [9] => | zánik = [[1447]] [10] => | investor = Tas erbu zlatého Třmene [11] => | další majitelé = [[páni z Dubé]] [12] => | současný majitel = Česká republika [13] => | poloha = 1,5 km východně od obce [14] => | obec = [[Havlovice]] [15] => | země = Česko [16] => | zoom = 6 [17] => }} [18] => '''Vízmburk''' je [[zřícenina]] hradu nacházející se v katastru obce [[Havlovice]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Od roku 1964 je chráněna jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. Zřícenina je majetkem České republiky a její správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]. Údržby a konzervace ruin se ujal místní spolek. [19] => [20] => == Historie == [21] => Hrad Vízmburk je [[První písemná zmínka|poprvé zmíněn]] k roku [[1279]] v [[Dalimilova kronika|Dalimilově kronice]], v níž se o něm hovoří v souvislosti s [[Tas z Vízmburka|Tasem z Vízmburka]] (syn [[Petr ze Skalice|Petra ze Skalice]]), který byl pravděpodobně prvním majitelem hradu. Tas z Vízmburka náležel k mocnému východočeskému rodu [[rod Zlatého třmene|Pánů erbu zlatého třmene]], kteří ve 13. století kolonizovali oblast severovýchodních Čech. Po Tasově smrti roku 1304 hrad s panstvím přešel na jeho syna Jaroše, který jej někdy před rokem 1309 prodal Milotovi [[Sulislavci|z Pnětluk]]. Někdy v letech 1327–1330 se hrad dostal do držení [[Adršpachové z Dubé|pánů z Dubé]], kteří hrad drželi až do jeho zničení v roce 1447. [22] => [23] => [[File:Vízmburk 2017-07-12 4.jpg|thumb|left|Nádvorní strana východního paláce s kuchyní v pozadí]] [24] => [[File:Vízmburk 2017-07-12 2.jpg|thumb|left|Severní strana nádvoří s torzem bergfritu a objektem kuchyně]] [25] => [26] => Posledním majitelem hradu byl Jiří z Dubé a z Vízmburka, který na hradě již trvale nesídlil. Přítomná [[Posádka|vojenská posádka]] se v neklidných letech po [[Husitské války|husitských válkách]] aktivně účastnila spolu s posádkami dalších hradů ve východních Čechách loupeživých výpadů proti [[slezsko|slezským]] městům. Ta se roku 1447 spojila a hrad Vízmburk s dalšími hrady v okolí odkoupila a pobořila. [27] => [28] => O této události nás informují ''[[Staré letopisy české]]:'' ''„Téhož léta po sv. Duchu všecka kniežata slezská a města [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Svídnice (Polsko)|Svídnice]], [[Görlitz|Gerlice]], [[Budyšín]], [[Žitava]] a jiná města jim příležící vytrhli, a sebravše s sebe penieze, splatili hrady pánuom a zamanóm, s kterýchžto škod a zlodějstva činili, jako Vitsemburk, páně Jiříkuov, Adršpach páně Hynkuov, Žacléř někdy Hanušuov, Belver a Skály páně Salavóv, kteréžto splatili hotovými penězi a potom zbořili a zkazili; ale vsí a platuov nechali jmenovaným pánuom všechněm.“'' O akci Slezanů se nedochovaly žádné [[Historický pramen|prameny]], které by přiblížily předchozí jednání o výkupu hradů. Podle [[Petr Čornej|Petra Čorneje]] byl postup slezských knížat vzorovým příkladem pacifikace neklidného pohraničí. Jejich řešení bylo unikátní a nákladné, ale jistě levnější než případné obléhání.{{Sfn|Drnovský, Šrámek (2019)|s=85}} [29] => [30] => Po zboření hradu Vízmburk se k němu začaly pojit [[pověst]]i o pokladu, který se má nacházet v jeho sklepeních. [31] => [32] => == Výzkum a zpřístupnění == [33] => Další osud hradu se začal psát až roku 1972, kdy byl na zalesněném pahorku zahájen [[archeologie|archeologický]] výzkum pod vedením [[Antonín Hejna|Antonína Hejny]] z [[Archeologický ústav Akademie věd České republiky (Praha)|Archeologického ústavu Československé akademie věd]]. Výzkum, který byl původně naplánován jako jednosezónní, se na základě unikátního objevu zdiva s klenebním výběhem [[žebrová klenba|žebrové klenby]] ze 13. století protáhl až do roku 1984. Během těchto třinácti let byla z porostlého pahorku vykopána zřícenina hradu, jehož zdi dosahovaly výšky až osm metrů. Kromě odhalení architektury samotného hradu bylo archeologickým výzkumem získáno velké množství archeologických nálezů a architektonických článků. Dobový tisk hrad nazýval podkrkonošskými [[Pompeje]]mi. V roce 1985 výzkum již kvůli zdravotnímu stavu Antonína Hejny nepokračoval a následujícího roku, 1986, Antonín Hejna zemřel. V roce 1984 byl hrad direktivou [[Krajský národní výbor|Krajského národního výboru]] v Hradci Králové převeden pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, a v následujících letech byl správcem provizorně zastřešen a oplocen. V průběhu přípravy obnovy se ukázalo, že se bude jednat o náročnou akci. Jedním z problémů je samotný stavební materiál – měkký [[pískovec]] s jílovým tmelem, dalším nedostatek prostředků na obnovu hradu. V letech 2006–2008 byly na hradě zajištěny některé konstrukce, práce však kvůli nedostatku financí dále nepokračovaly. Archeologické nálezy byly uloženy na několika místech, mnohé nebyly ošetřeny a v důsledku restitučních procesů po roce 1989 jim dokonce hrozil zánik. Většina z nich pak byla uložena v provizorních podmínkách. [34] => [35] => V roce 2002 vzniklo Sdružení pro Vízmburk, které se soustřeďuje na záchranu archeologických nálezů. Od roku 2005 na hradě probíhají záchranné stavební práce. V roce 2008 sdružení uspořádalo ve spolupráci se správcem hradu Vízmburské slavnosti, během kterých byl hrad výjimečně zpřístupněn návštěvníkům. V následujícím roce začalo sdružení poskytovat návštěvníkům informační servis v [[podhradí]]. Hrad byl zpřístupněn opět při příležitosti Vízmburských slavností během druhého víkendu v září. Z iniciativy Sdružení vznikl projekt trvalého zastřešení hradu, z něhož byla v první fázi realizována střecha západního stavení (tzv. purkrabství). Při rekonstrukci v letech 2020–2021 byly dostavěny zdi, opraveny sklepy, zpřístupněna věž a dokončeno zastřešení celého hradu kromě nádvoří. Hrad byl trvale (v turistické sezóně) zpřístupněn v květnu 2021. [36] => [37] => == Stavební podoba == [38] => [[File:Vízmburk 2017-07-12 3.jpg|thumb|Vstup do východního paláce]] [39] => [[File:Vízmburk 2017-07-12 1.jpg|thumb|Pískovcové ostění okénka v nádvorní stěně západního paláce]] [40] => [41] => Hrad byl dvoudílný, ale prostor [[předhradí]] byl poničen výstavbou novodobých cest. Do hradního jádra se vstupovalo přes [[Příkop (válečnictví)|příkop]] věžovitou bránou v nároží vstupní strany. Za ní se nacházel [[parkán]], který obíhal celé jádro. Dominantou jádra byl okrouhlý [[bergfrit]] v severozápadním nároží. Pod ním z čela do parkánu vystupovala čtverhranná budova považovaná za kovárnu nebo původní kuchyni. Na západní straně se nacházela druhá brána, kterou se vstupovalo na malé nádvoří. Ze tří stran je obklopovala palácová křídla. Jediný úsek [[Hradba|hradby]] se nacházel na severu mezi bergfritem a protilehlým palácem, ale při některé z mladších úprav byl prostor vyplněn kuchyní s centrálním polygonálním [[Dymník (architektura)|dýmníkem]]. V zadním paláci býval velký sál zaklenutý [[Křížová klenba|křížovou klenbou]] a v nároží snad byla kaple. [42] => [43] => Begfrit má průměr přes jedenáct metrů a tloušťka zdiva dosahuje 420 centimetrů. Věž se dochovala do úrovně podlahy prvního patra, tj. asi osmi metrů vnitřního líce zdiva. Přízemí bylo přístupné po žebříku otvorem v nedochované [[Kupole|kupolové klenbě]]. V přízemí se v síle zdiva nachází velmi neobvyklý dvoudílný prostor, kterým je 125 centimetrů dlouhá přístupová chodbička široká půl metru a zadní svislá šachta s rozměry horní části 67 × 78 centimetrů. Jiří Varhaník ji označil za záchod pro vězně,{{Sfn|Razím (2020)|s=124}} zatímco podle [[Vladislav Razím|Vladislava Razíma]] má tato hypotéza řadu nedostatků, a i přes nedostatek zdokumentovaných případů by se mohlo jednat o trezor k uschování cenností.{{Sfn|Razím (2020)|s=128}} [44] => [45] => Podle [[Tomáš Durdík|Tomáše Durdíka]] Vízmburk pravděpodobně stavěla stejná stavební huť jako [[Klášter Police nad Metují|klášter v Polici nad Metují]]. Hrad byl podle něj zmenšeninou královských [[Hrad s obvodovou zástavbou|hradů s obvodovou zástavbou]] a šlechtický stavebník jej zvolil jako doklad svých možností, byť staveniště rozměry odpovídalo běžnému šlechtickému hradu. V dobovém kontextu byla také výjimečná existence samostatné kaple. [46] => [47] => == Odkazy == [48] => === Reference === [49] => [50] => {{MonumNet [51] => | název = Hrad Vízmburk (Wiesenburg), zřícenina a archeologické stopy [52] => | ID = 128666 [53] => | datum = 2019-06-19 [54] => }} [55] => {{Citace sborníku [56] => | příjmení = Drnovský [57] => | jméno = Pavel [58] => | příjmení2 = Šrámek [59] => | jméno2 = Josef [60] => | titul = K zániku hradů Adršpach, Belver, Skály a Vízmburk roku 1447 [61] => | příjmení sestavitele = Dejmal [62] => | jméno sestavitele = Miroslav [63] => | příjmení sestavitele2 = Jan [64] => | jméno sestavitele2 = Libor [65] => | příjmení sestavitele3 = Procházka [66] => | jméno sestavitele3 = Rudolf [67] => | sborník = Na hradech a tvrzích. Miroslavu Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé a žáci [68] => | vydavatel = NLN [69] => | místo = Praha [70] => | rok vydání = 2019 [71] => | isbn = 978-80-7422-682-3 [72] => | strany = 79 [73] => | ref = Drnovský, Šrámek (2019) [74] => | typ refu = normální [75] => | poznámka = Dále jen Drnovský, Šrámek (2019) [76] => }} [77] => {{Citace monografie [78] => | příjmení = Durdík [79] => | jméno = Tomáš [80] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [81] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [82] => | vydavatel = Libri [83] => | místo = Praha [84] => | rok = 2002 [85] => | vydání = 2 [86] => | isbn = 80-7277-003-9 [87] => | počet stran = 736 [88] => | typ kapitoly = heslo [89] => | kapitola = Vízmburk [90] => | strany = 599–600 [91] => }} [92] => {{Citace periodika [93] => | příjmení = Razím [94] => | jméno = Vladislav [95] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [96] => | titul = K účelu výklenku v přízemí bergfritu hradu Vizmburka [97] => | periodikum = Průzkumy památek [98] => | odkaz na periodikum = Průzkumy památek [99] => | rok = 2020 [100] => | ročník = 27 [101] => | číslo = 1 [102] => | strany = 122 [103] => | issn = 1212-1487 [104] => | ref = Razím (2020) [105] => | typ refu = normální [106] => | poznámka = Dále jen Razím (2020) [107] => }} [108] => {{Citace elektronické monografie [109] => | příjmení = Cicák [110] => | jméno = Petr [111] => | titul = Příběhy a legendy [112] => | datum_vydání = 1994 [113] => | datum_přístupu = 4.2.2016 [114] => | url = http://www.lumpici.eu/POVESTI/povest43.html [115] => }} [116] => {{Citace elektronické monografie [117] => | vydavatel = Regional Development Agency [118] => | titul = Po stopách společné středověké historie [119] => | datum_vydání = 18.1.2021 [120] => | datum_přístupu = 13.9.2022 [121] => | url = https://www.rda-rk.cz/clanky-9307.html [122] => }} [123] => {{Citace elektronické monografie [124] => | vydavatel = Národní památkový ústav [125] => | titul = Státní hrad Vízmburk [126] => | datum_přístupu = 13.9.2022 [127] => | url = https://www.hrad-vizmburk.cz/cs [128] => }} [129] => [130] => [131] => === Související články === [132] => * [[Seznam hradů v Královéhradeckém kraji]] [133] => [134] => === Externí odkazy === [135] => * {{Commonscat}} [136] => * {{Oficiální web}} [137] => * [http://www.vizmburk.cz/ Sdružení pro Vízmburk] [138] => [139] => {{Autoritní data}} [140] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [141] => [142] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Trutnov]] [143] => [[Kategorie:Hrady v Krkonošském podhůří]] [144] => [[Kategorie:Hrady s obvodovou zástavbou]] [145] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [146] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Trutnov]] [147] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [148] => [[Kategorie:Havlovice]] [] => )
good wiki

Vízmburk

Vízmburk je zřícenina hradu nacházející se v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Havlovice','zřícenina','První písemná zmínka','1279','Národní památkový ústav','podhradí','bergfrit','Příkop (válečnictví)','Dymník (architektura)','žebrová klenba','Krajský národní výbor','Antonín Hejna'

1279

Bergfrit

Havlovice

Podhradí

Zřícenina

Zřícenina je architektonická nebo historická památka, která se nachází v České republice.