Array ( [0] => 14662883 [id] => 14662883 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výbojka [uri] => Výbojka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Výbojka''' je obvykle uzavřená trubice, naplněná směsí různých par a [[plyn]]ů, podle typu výbojky, ve které jsou dvě nebo více [[elektroda|elektrod]], které umožňují zavedení [[elektrický proud|elektrického proudu]] do plynové náplně. Hlavní využití výbojek je přeměna [[elektrická energie|elektrické energie]] na [[světlo]]. [1] => [2] => == Druhy výbojek == [3] => Podle [[tlak]]u plynové náplně výbojky dělíme na vysokotlaké ([[sodík]]ové, [[rtuť]]ové, [[halogenidy|halogenidové]],…) a nízkotlaké (rtuťové, sodíkové). Vlastní těleso výbojky může být ze skla, korundu a podobných materiálů. Mezi výbojky se obvykle řadí i tzv. [[oblouková lampa|obloukové lampy]]. Samotné těleso osvětlovacích výbojek bývá často umístěno v baňce, buď pokryté [[luminofor]]em, nebo čiré. Baňka bývá plněna inertní atmosférou, nebo vakuovaná, pro snížení tepelných ztrát. [4] => [5] => [[Rtuť]]ové nízkotlaké výbojky se obvykle označují jako [[zářivka|zářivky]]. [6] => [7] => Kromě výbojek určených jako osvětlovací existují výbojky usměrňovací určené k usměrňování střídavého proudu. Jedná se o skleněnou baňku, či v případě větších výbojek o kovovou komoru, vyplněnou inertním plynem (s případnou příměsí par kovového prvku), ve které je izolovaně umístěná žhavá [[katoda]] a studená [[anoda]]. Obě elektrody jsou vyvedeny skrz baňku ven ke kontaktům na [[Patice|patici]]. Katodu tvoří nejčastěji silný [[wolfram]]ový drát (žhavený z pomocného zdroje) pokrytý speciální směsí oxidů alkalických prvků schopných emise elektronů ([[Oxid barnatý|oxidem barnatým]], [[Oxid vápenatý|vápenatým]] a [[Oxid strontnatý|strontnatým]]). Anoda je buď z uhlíku, niklu, oceli nebo ji tvoří přímo kovová stěna výbojky. [8] => [9] => Usměrňovací výbojka se chová v elektrickém obvodu obdobně jako [[elektronka]] – [[dioda]]. Umožňuje průchod elektronů pouze ve směru od žhavé katody k anodě. V opačném směru nikoliv. Tím po jejím zapojení do obvodu dochází k jednocestnému usměrnění střídavého proudu. [10] => [11] => Usměrňovací výbojky se před hromadným nástupem výkonových polovodičů hojně užívaly v průmyslu. Usměrňovací výbojky se pro vyšší napětí plnily nejčastěji čistými parami [[Rtuť|rtuti]], pro nízká napětí pak [[argon]]em. Výbojky určené pro velmi malá napětí (používaná např. v nabíječkách auto[[akumulátor]]ů) se často označovaly termínem tungarové lampy. Jejich předností ve srovnání s klasickou vakuovou diodou byl menší vnitřní [[Odpor prostředí|odpor]] a podstatně větší proudová zatížitelnost. Ke stinným stránkám patřila náchylnost na přehřátí plynové náplně a nutnost nažhavit katodu ještě před zapojením anodového proudu. [12] => [13] => Další speciální výbojky se používají k omezení přepětí, podobným způsobem jako [[jiskřiště]] nebo [[bleskojistka]]. Princip činnosti je takový, že při provozním napětí výbojkou proud neprotéká, zápalné napětí výbojky je vyšší. Pokud napětí stoupne nad mez zápalného, začne protékat výbojkou dosti značný proud a napětí se omezí. [14] => [15] => == Barvy == [16] => Každý plyn v závislosti na jeho struktuře atomu emituje určité vlnové délky, které září v různých barvách světla. Jako způsob hodnocení schopnosti světelného zdroje reprodukovat barvy různých objektů, které jsou osvětlené zdroji, [[Mezinárodní komise pro osvětlování]] (CIE) představila [[index podání barev]]. Některé plynové výbojky mají relativně nízký CRI, což znamená, že se objeví barvy podstatně odlišné, než je tomu na slunci nebo jiných osvětlení s vysokám CRI. [17] => [18] => {| class="wikitable" border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" [19] => |- [20] => ! plyn [21] => ! barva [22] => ! Spektrum [23] => ! Poznámka [24] => ! Obrázek [25] => |- [26] => | [[Helium]] [27] => | [[Bílá]] až [[oranžová]]; za určitých podmínek může být šedá, modrá, nebo zelená-modrá. [28] => | [[Soubor:Helium spectra.jpg|400px]] [29] => | Používané umělci pro speciální účely osvětlení. [30] => | [[Soubor:Helium-glow.jpg|100px]] [31] => |- [32] => | [[Neon]] [33] => | [[Červená]]-[[oranžová]] [34] => | [[Soubor:Neon spectra.jpg|400px]] [35] => | Intenzivní světlo. Často používán v [[světelná reklama|neonových nápisech]] a [[zářivka|zářivkách]] . [36] => | [[Soubor:Neon-glow.jpg|100px]] [37] => |- [38] => | [[Argon]] [39] => | Fialová až světle fialově modrá [40] => | [[Soubor:Argon Spectrum.png|400px]] [41] => | Často se používá společně s rtuťovými parami. [42] => | [[Soubor:Argon-glow.jpg|100px]] [43] => |- [44] => | [[Krypton]] [45] => | Světle šedá až [[zelená]]. Při vysokých špičkových proudech, jasně modro-bílá. [46] => | [[Soubor:Krypton Spectrum.jpg|400px]] [47] => | Použité umělci pro speciální účely osvětlení. [48] => | [[Soubor:Krypton-glow.jpg|100px]] [49] => |- [50] => | [[Xenon]] [51] => | [[Šedá]] nebo modro-šedá až bílá. Při vysokých špičkových proudech, velmi světlé zeleno-modrá. [52] => | [[Soubor:Xenon Spectrum.jpg|400px]] [53] => | Používá se v [[Fotografický blesk|blescích]], [[Světlomety silničních vozidel|xenonových HID světlometech]] a [[Xenonová výbojka|xenonových obloukových lampách]] . [54] => | [[Soubor:Xenon-glow.jpg|100px]] [55] => |- [56] => | [[Dusík]] [57] => | Podobně jako argon, ale méně výrazně, růžovější, při vysokých špičkových proudech jasně modro-bílá. [58] => | [[Soubor:Nitrogen Spectra.jpg|400px]] [59] => | [60] => | [[Soubor:Nitrogen-glow.jpg|100px]] [61] => |- [62] => | [[Kyslík]] [63] => | Fialová až [[Levandule lékařská|levandulová]], slabší než argonové [64] => | [[Soubor:Oxygen spectre.jpg|400px]] [65] => | [66] => | [[Soubor:Oxygenglow.jpg|100px]] [67] => |- [68] => | [[Vodík]] [69] => | Levandulová při malých proudech, [[růžová]] až [[purpurová]] nad 10 mA [70] => | [[Soubor:Hydrogen Spectra.jpg|400px]] [71] => | [72] => | [[Soubor:Hydrogenglow.jpg|100px]] [73] => |- [74] => | [[Voda|Vodní]] pára [75] => | Podobná vodíku, tmavší [76] => | [77] => | [78] => | [79] => |- [80] => | [[Oxid uhličitý]] [81] => | Modro-bílá až růžová, při nižších proudech jasnější než xenon. [82] => | [83] => | Použití v [[CO2 laser|CO2 laserech]]. [84] => | [[Soubor:Carbon Dioxide Laser At The Laser Effects Test Facility.jpg|100px]] [85] => |- [86] => | [[Rtuť]]ové páry [87] => | Světlo je [[Modrá|modré]], intenzivní [[Ultrafialové záření|ultrafialové]] [88] => | [[Soubor:Mercury Spectra.jpg|400px]] [89] => | UV záření je neviditelné, [[black light]]. [90] => V kombinaci s [[luminofor]]em se používá k výrobě mnoha barev světla. Široce používané [[rtuťová výbojka|rtuťovou výbojkou]]. [91] => |[[Soubor:MV glow.jpg|100px]] [92] => |- [93] => | [[Sodík]]ové páry ([[nízkotlaká výbojka|nízký tlak]]) [94] => | Jasně oranžovo-žlutá [95] => | [[Soubor:Sodium Spectra.jpg|400px]] [96] => | Široké použití v [[Sodíková výbojka|sodíkových výbojkách]]. [97] => | [[Soubor:Lampe a vapeur de sodium.jpg|100px]] [98] => |} [99] => [100] => == Některé vyráběné typy == [101] => * [[Tesla RVI]] [102] => * [[Tesla RVIG]] [103] => [104] => == Související články == [105] => * [[Zářivka]] [106] => * [[Xenonová výbojka]] [107] => * [[Doutnavka]] [108] => * [[Elektronka]] [109] => [110] => == Externí odkazy == [111] => * {{Commonscat}} [112] => [113] => {{Autoritní data}} [114] => [115] => [[Kategorie:Výbojky| ]] [116] => [[Kategorie:Vakuová technika]] [] => )
good wiki

Výbojka

Výbojka je obvykle uzavřená trubice, naplněná směsí různých par a plynů, podle typu výbojky, ve které jsou dvě nebo více elektrod, které umožňují zavedení elektrického proudu do plynové náplně. Hlavní využití výbojek je přeměna elektrické energie na světlo.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rtuť','zářivka','Xenonová výbojka','oranžová','luminofor','Soubor:Xenon-glow.jpg','Soubor:Krypton Spectrum.jpg','Soubor:Mercury Spectra.jpg','Vodík','index podání barev','katoda','Soubor:Xenon Spectrum.jpg'

Katoda

Luminofor

Oranžová

Rtuť

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Zářivka