Array ( [0] => 14950341 [id] => 14950341 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výprosa [uri] => Výprosa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Výprosa''' ([[latina|lat.]] ''precarium'') je smluvní typ upravující [[přenechání věci k užití jinému]], podobající se [[výpůjčka|výpůjčce]], liší se od ní ale tím, že není předem dohodnuta doba ani účel bezplatného vypůjčení [[věc (právo)|věci]]. ''Půjčitel'' tak může po tzv. ''výprosníkovi'' (prekaristovi) požadovat vrácení věci kdykoli. [1] => [2] => Prekarium existovalo už v [[římské právo|římském právu]], původně ještě jako neprávní vztah, protože půjčitel neměl vůči prekaristovi žádné povinnosti, později již došlo díky zásahům [[praetor]]a ke změně chápání a výprosa začala být pojímána jako klasická [[smlouva]], reálný kontrakt nepojmenovaný.J. Kincl, V. Urfus, M. Skřejpek: ''Římské právo''. Praha : C. H. Beck, 1995, {{ISBN|80-7179-031-1}}, s. 246 Upravena byla také v § 974 [[všeobecný zákoník občanský|všeobecného zákoníku občanského]], ovšem opět ne jako smlouva, ale jen jako nezávazný akt vypůjčení věci. Do českého práva se výslovně vrátila prostřednictvím [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|nového občanského zákoníku]], kde je obsažena v § 2189–2192, ačkoli i dříve se vyskytovala v judikatuře soudů.Usnesení [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 421/2001, publikované pod C 1480 v Souboru civilních rozhodnutí NS, C. H. BECKUsnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3040/2007, publikované pod C 9311 v Souboru civilních rozhodnutí NS, C. H. BECK [3] => [4] => Ve starém českém právu byla výprosa (od „vyprositi“) [[odúmrť]], kterou si výprosník vyprosil od krále (panovníka), přičemž však pojem výprosa byl v jistém slova smyslu identický s termínem „výsluha“ a výrazy „vysloužiti“ a „vyprositi“ byly používány promiscue: „ktož jest vyprosil a vyslúžil…“, „…zboží, které jest vyprošeno … anebo ten, ktož jest to vyslúžil…“ „…dědiny, které jsou na králi vyslouženy neb vyprošeny“. V [[léno|lenním]] právu (u královských manství) to bylo později upraveno tak, že kdo obdržel výprosu a během jednoho roku se nedostal do úplné [[držba|držby]], tomu mohl král výprosu opět odejmout. Tak se dalo udělit v podstatě cokoliv (třeba i úřad, vysocí královští úředníci si už za svého života vyprošovali úřady i pro své potomky) a pro zamezení tohoto nešvaru bylo v Praze v roce 1497 přijato usnesení, že kdo by úřad získal od krále takovýmto způsobem, ten by ztratil nejenom čest, ale i statek a život.Vincenc Brandl, Glossarium, Brno 1876, s. 372-373 [5] => [6] => == Reference == [7] => [8] => [9] => == Externí odkazy == [10] => * {{Otto|heslo=Precarium}} [11] => [12] => {{Závazkové právo}} [13] => [14] => [[Kategorie:Závazky z právních jednání]] [15] => [[Kategorie:Právní pojmy]] [] => )
good wiki

Výprosa

Výprosa (lat. precarium) je smluvní typ upravující přenechání věci k užití jinému, podobající se výpůjčce, liší se od ní ale tím, že není předem dohodnuta doba ani účel bezplatného vypůjčení věci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'latina','přenechání věci k užití jinému','výpůjčka','věc (právo)','římské právo','praetor','smlouva','všeobecný zákoník občanský','Občanský zákoník (Česko, 2012)','odúmrť','léno','držba'