Array ( [0] => 14760903 [id] => 14760903 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vřesoviště [uri] => Vřesoviště [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=vřesovišti jako přirozeném biotopu|druhý= způsobu zahradní úpravy|stránka=Vřesoviště (zahradnictví)}} [1] => [[Soubor:Wandeltocht door bloeiende heidevelden en zandverstuivingen van de Schaopedobbe (Schapenpoel) 30.jpg|náhled|Vřesoviště v Nizozemsku]] [2] => '''Vřesoviště''' je otevřený [[Křovinná vegetace|keřovitý biotop]], který vzniká na neúrodných kyselých půdách. Jsou rozšířena po celém světě, v [[Austrálie|Austrálii]], [[Jižní Afrika|Jižní Africe]], [[Kalifornie|Kalifornii]], na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]], v [[Chile]] a ve [[Středomoří|Středozemí]]. Vyjma těchto rozlehlých celků se však vyskytují i na lokalitách roztroušených po celém světě, včetně [[Česko|České republiky]]. [[Čeština|Český]] název je odvozen od [[vřes]]u (''Calluna''), který je velmi často dominantním druhem na vřesovištích. Vřesoviště je také prvek [[zahradní architektura|zahradní architektury]] používaný v [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]]. [3] => [4] => == Charakteristika evropských vřesovišť == [5] => Větší část evropských vřesovišť vznikla sekundárně, tedy činností člověka, vykácením původních lesů (převážně [[Acidofilní doubrava|acidofilních doubrav]]) a následným managementem pastvou, vypalováním či strháváním drnů. Půda, na níž rostou, bývá velmi [[acidita|kyselá]] a [[úrodnost|neúrodná]], často písčitá, proto neudrží vodu. Stálezelené či poloopadavé keříčky mají na takto neproduktivním stanovišti konkurenční výhodu nad jinou vegetací v tom, že nemusí každý rok obnovovat své nadzemní části, oproti [[Raunkiærův systém životních forem|hemikryprofytům]] jsou však náchylnější na mráz. Největší druhové diverzity proto evropská vřesoviště dosahují v atlantické části kontinentu s mírnými zimami, tedy v západní Evropě a na Britských ostrovech. Zde jsou tvořena jak vřesovcovitými rostlinami [[vřes obecný|vřesem obecným]] (''Calluna vulgaris''), několika druhy [[vřesovec|vřesovců]] (''Erica'', např. [[vřesovec čtyřřadý]]) nebo [[Dabécie kantabrijská|dabécií kantabrijskou]], tak i žlutě kvetoucími bobovitými keři z rodů [[kručinka]] (''Genista'') a [[hlodáš]] (''Ulex''). Směrem na východ do nitra kontinentu ubývá oceanických druhů, kontinentální vřesoviště jsou zpravidla tvořena pouze vřesem, případně brusnicemi [[Brusnice borůvka|borůvkou]] a [[Brusnice brusinka|brusinkou]]. Častými doprovodnými dřevinami jsou [[jalovec obecný]] a [[borovice lesní]], z bylin se vyskytují acidofilní trávy jako [[metlička křivolaká]], [[tomka vonná]], [[kostřava ovčí]], z širokolistých rostlin [[jestřábník chlupáček]], [[pavinec horský]] nebo [[hvozdík kartouzek]]. Po opuštění pastvy a ukončení obhospodařování dochází k obohacování vřesovišť živinami, což má za následek jejich zarůstání acidofilními trávníky a případně také sukcesi křovin a lesa. [6] => [7] => Sukcesně stabilní primární vřesoviště lze najít například na místech silně ovlivněných větrem (vyfoukávané pobřežní pláně), na písčitých [[Duna|dunách]], v [[Vegetační stupňovitost|alpínském vegetačním stupni]] hor nebo v arktické [[Tundra|tundře]]. Zde se jedná o stanoviště, z nichž vítr vyfoukává v zimě sněhovou pokrývku, v létě pak půdní částice s živinami; výsledkem je výrazně ochuzené společenstvo s dominancí vřesu a různých keříčkovitých [[lišejník]]ů.{{Citace elektronického periodika [8] => | titul = Calluno-Ulicetea {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [9] => | periodikum = pladias.cz [10] => | url = https://pladias.cz/vegetation/description/Calluno-Ulicetea [11] => | datum přístupu = 2020-01-31 [12] => }}{{Citace elektronického periodika [13] => | titul = Loiseleurio procumbentis-Vaccinion {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace [14] => | periodikum = pladias.cz [15] => | url = https://pladias.cz/vegetation/description/Loiseleurio%20procumbentis-Vaccinion [16] => | datum přístupu = 2020-03-20 [17] => }} [18] => [19] =>
[20] => [21] => [22] => Soubor:Lüneburger Heide 109.jpg|[[Lüneburské vřesoviště]] v Německu [23] => Soubor:Havranické vřesovistě s kvetoucím janovcem4.JPG|[[Havranické vřesoviště]] [24] => Soubor:CallunaVulgaris.jpg|Dominantní složkou evropských vřesovišť je [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris'') [25] => Soubor:TomCorser Heather Gorse2.jpg|Pestré západoevropské vřesoviště [26] => Soubor:3986.Cap Frehel-Über 70m ragt das Cap Frehel aus dem Meer-Cote de Emeraude,Village Plevenon im Departement Cote de Armor,Region Bretagne.JPG|Nízké vřesoviště s hlodášem ''Ulex gallii'' v Bretani [27] => Soubor:Sylt02 ellenbogen.jpg|Vřesoviště na písečných dunách na německém [[Sylt]]u [28] => [29] => [30] => == Reference == [31] => {{Překlad|en|Heath (habitat)|176799964}} [32] => [33] => [34] => == Související články == [35] => * [[Lüneburské vřesoviště]] [36] => * [[Fynbos]] [37] => [38] => == Externí odkazy == [39] => * {{Commonscat}} [40] => [41] => {{Autoritní data}} [42] => {{Portály|Rostliny|Životní prostředí}} [43] => [44] => [[Kategorie:Biotopy]] [45] => [[Kategorie:Křoviny]] [] => )
good wiki

Vřesoviště

Vřesoviště v Nizozemsku Vřesoviště je otevřený keřovitý biotop, který vzniká na neúrodných kyselých půdách. Jsou rozšířena po celém světě, v Austrálii, Jižní Africe, Kalifornii, na Nové Kaledonii, v Chile a ve Středozemí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vřes obecný','Lüneburské vřesoviště','Brusnice borůvka','kručinka','vřesovec čtyřřadý','acidita','Acidofilní doubrava','Sadovnická tvorba','zahradní architektura','Středomoří','Duna','vřes'

Duna

Kručinka

Kručinka je česká vesnice, která se nachází v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Středomoří