Array ( [0] => 15485324 [id] => 15485324 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Wehrmacht [uri] => Wehrmacht [3] => Bundesarchiv_Bild_102-16108,_Vereidigung_von_Reichswehr-Soldaten_auf_Hitler.jpg [img] => Bundesarchiv_Bild_102-16108,_Vereidigung_von_Reichswehr-Soldaten_auf_Hitler.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vojenská jednotka [1] => | jméno = ''Wehrmacht'' [2] => | obrázek = War ensign of Germany (1938–1945).svg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = Rudá vlajka s černým severským křížem, černou svastikou uprostřed a černým železným křížem v levém horním rohu [5] => | země = {{vlajka a název|Nacistické Německo}} [6] => | existence = 1935–1945 [7] => | vznik = 16. března 1935 [8] => | zánik = 20. září 1945{{sfn|Müller|2016|p= 1}} [9] => | typ = [10] => | funkce = [11] => | velikost = 18 000 000 {{small|(celkem ve službě)}}{{sfn|Overmans|2004|p=215}} [12] => | posádka = [13] => | přezdívka = [14] => | čestný název = [15] => | motto = ''[[Gott mit uns]]''{{sfn|Armbrüster|2005|p=64}} [16] => | velitelé = [[Adolf Hitler]] (první)
[[Karl Dönitz]] (druhý a poslední) [17] => | podřízené jednotky = ''[[Heer (Wehrmacht)|Heer]]'' (armáda)
''[[Kriegsmarine]]'' (námořnictvo)
''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]'' (letectvo) [18] => | nadřazené jednotky = [19] => | války = [20] => | mise = [21] => | bitvy = [22] => | znak = Balkenkreuz.svg [23] => | popisek znaku = ''Znak wehrmachtu tvořil rovnoramenný [[řecký kříž]], tzv. Balkenkreuz, vycházející ze znaku [[Luftstreitkräfte]]'' [24] => | znak na sop = [25] => | bitevní letouny = [26] => | bombardovací letouny = [27] => | průzkumné letouny = [28] => | stíhací letouny = [29] => | cvičné letouny = [30] => | dopravní letouny = [31] => | transportní letouny = [32] => | bezpilotní letouny = [33] => | bitevní vrtulníky = [34] => | transportní vrtulníky = [35] => | víceúčelové vrtulníky = [36] => | ponorky = [37] => }} [38] => '''Wehrmacht'''{{Poznámka|V [[čeština|češtině]] se slovo ''wehrmacht'' píše zpravidla s malým písmenem a je nejčastěji mužského [[jmenný rod|rodu]], ale lze použít i nesklonný rod ženský.{{IJP|wehrmacht_1|wehrmacht|id=ano}}}} (česky ''branná moc'') byly v letech [[1935]]–[[1945]] [[ozbrojené síly]] [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Skládaly se ze tří hlavních složek: [[Heer (Wehrmacht)|Heer]] – [[pozemní vojsko]], [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] – [[letectvo]], obnoveno i přes zákaz [[Versailleská smlouva|smlouvy z Versailles]] rozkazem [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] 26. února 1935, [[Kriegsmarine]] – [[Válečné loďstvo|námořnictvo]], nástupce [[Reichsmarine]] od 1. června 1935. Označení „wehrmacht“ nahradilo dříve používaný výraz [[Reichswehr]] a bylo projevem snah nacistického režimu o přezbrojení Německa ve větší míře než připouštěla [[Versailleská smlouva]].{{sfn|Taylor|1995|pp=90–119}} [39] => [40] => Po nástupu nacistů k moci v roce [[1933]] bylo jedním z nejzřetelnějších a nejodvážnějších kroků [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] založení wehrmachtu, moderní a schopné ozbrojené síly, která by splňovala dlouhodobé cíle nacistického režimu k znovuzískání ztracených území, dále získání nových a dominovat svým sousedům. To vyžadovalo opětovné zavedení [[Všeobecná branná povinnost|branné povinnosti]] a obrovské investiční a obranné výdaje na [[zbrojní průmysl]]. [41] => [42] => Wehrmacht tvořil srdce německé politicko-vojenské síly. Na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] používal wehrmacht taktiku kombinovaných vojsk (blízká letecká podpora, [[tank]]y a [[pěchota]]), která byla známá jako [[Blitzkrieg]] (''blesková válka'') a měla v boji zničující účinek. Tažení ve [[Bitva o Francii|Francii (1940)]], v [[Operace Barbarossa|Sovětském svazu (1941)]] a v [[Druhá světová válka v Africe|severní Africe (1941/42)]] jsou historiky považovány za projevy smělosti.{{sfn|Van Creveld|1982|p=3}} Současně vzdálené zálohy vypjaly kapacitu wehrmachtu až k bodu zlomu a vyvrcholily jeho první velkou porážkou během [[Bitva před Moskvou|bitvy u Moskvy (1941)]]; koncem roku 1942 ztratilo Německo iniciativu na všech bojištích. Německé operační umění neprokázalo, že by odpovídalo válečným schopnostem spojenecké koalice, což jasně ukázalo slabiny wehrmachtu ve strategii, nauce a logistice.{{sfn|Müller|2016|pp=58–59}} [43] => [44] => V úzké spolupráci s [[Schutzstaffel|SS]] a [[Einsatzgruppen]] spáchaly německé ozbrojené síly řadu [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|válečných zločinů]] (navzdory pozdějšímu popírání a prosazování mýtu o čistém wehrmachtu).{{sfn|Hartmann|2013|pp= 85–108}} Většina válečných zločinů se odehrála na území [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], [[Polsko|Polska]], [[Jugoslávie]], [[Řecko|Řecka]] a [[Itálie]] v rámci vyhlazovací války proti Sovětskému svazu, [[holokaust]]u a nacistické bezpečnostní války. [45] => [46] => Během druhé světové války sloužilo ve wehrmachtu asi 18 milionů vojáků. V době, kdy v Evropě v květnu 1945 válka skončila, ztratily německé síly (skládající se z armády, Kriegsmarine, Luftwaffe, Waffen-SS, [[Volkssturm]]u a zahraničních kolaborantských jednotek) přibližně 11 300 000 vojáků,{{sfn|Fritz|2011| p= 470}} ze kterých byla asi polovina během války pohřešována nebo zabita. Pouze malá část vrchního vedení wehrmachtu byla souzena za válečné zločiny, a to navzdory důkazům, které naznačují, že jich spousta bylo zapojeno do nezákonných akcí.{{sfn|Wette|2006|pp= 195–250}}{{sfn|USHMM|n.d.}} Podle [[Ian Kershaw|Iana Kershawa]] se většina ze tří milionů vojáků wehrmachtu, kteří se účastnili na napadení [[Sovětský svaz|SSSR]], podílela na páchání válečných zločinů.{{Sfn|Kershaw|1997|p= 150}} [47] => [48] => == Historie == [49] => ===Vznik=== [50] => [[Soubor:Bundesarchiv_Bild_102-16108,_Vereidigung_von_Reichswehr-Soldaten_auf_Hitler.jpg|alt=|thumb|Vojáci ''Reichswehru'' skládají přísahu Hitlerovi v srpnu 1934]] [51] => Po skončení [[první světová válka|první světové války]] [[11. listopad|11. listopadu]] [[1918]] snížila [[Německá říše]] stav mírové armády ''Friedensheer'' na 420 000 vojáků. Tato dočasná armáda se jmenovala ''Vorläufige Reichswehr''. Vítězné [[státy Dohody]] pomocí [[Versailleská smlouva|Versaillerské smlouvy]] v červnu 1919 uvalily na Německou říši vysoké reparace, zabraly [[Německá koloniální říše|její kolonie]] a německou armádu (od 23. března 1921 zvanou [[Reichswehr]]) omezily na 100 000 vojáků pozemní armády a dalších 15 000 v námořnictvu. [[Všeobecná branná povinnost]] byla zrušena a německý velký generální štáb byl zakázán. Vysocí důstojníci v důsledku omezení vytvořili skrytý generální štáb pod názvem ''Truppenamt''. Další omezení se týkaly výzbroje. Německá říše nesměla vlastnit [[letectvo]], [[tank]]y, [[ponorka|ponorky]] ani těžké [[dělostřelectvo]]. Námořnictvo se šesti [[Bitevní loď|bitevními loděmi]], šesti [[křižník]]y, a dvanácti [[torpédoborec|torpédoborci]] bylo fakticky omezeno na ochranu pobřeží. Velitelem této okleštěné, ale profesionální armády s obrovským lidským potenciálem se stal [[Hans von Seeckt]]. Bývalé země Dohody si neuvědomily, že Německá říše vytváří velitelské kádry vysoce profesionálních vojáků, což znamenalo, že při mobilizaci, byla armáda německé Říše schopna obsadit velitelské funkce těmi nejschopnějšími lidmi a náhle znásobit své počty. Technická omezení v letectví vedly k rozvoji alternativních technologií. Předstih existoval v implementaci raket a letadel s [[Proudový motor|proudovými motory]]. [52] => [53] => Velení armády Německé říše zákazy Versaillerské smlouvy do určité míry porušovalo. Na základě [[Rapallská smlouva (1922)|Rapallské smlouvy]] začala Německá říše spolupracovat se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Němečtí odborníci asistovali při industrializaci rozlehlých oblastí SSSR, sovětští důstojníci směli navštěvovat vojenské školy a kurzy v Německu. Ozbrojené síly Německé říše se za odměnu mohly podílet na vývoji sovětských zbraní a pořádat v zemi výcvik letců (např. v [[Lipeck]]u) nebo tankistů (např. v [[Kazaň|Kazani]]), který se na domácí půdě nemohl provádět. [54] => [55] => Ačkoliv se kvůli svému významu v němčině slovo ''Wehrmacht'' objevovalo i v oficiálních dokumentech už ve dvacátých letech, oficiálně wehrmacht vznikl z [[Reichswehr]]u až v období po smrti [[Paul von Hindenburg|Paula von Hindenburg]] 2. srpna 1934. [[Werner von Blomberg]], ''Reichswehrminister'' (ministr obrany či války) nařídil vojákům Reichswehru přísahat věrnost [[Führer|vůdci]], který se jako říšský prezident (něm. ''Reichspräsident'') 16. března 1935 stal formálně i velitelem všech ozbrojených sil. [56] => [57] => :Přísaha německého vojáka, platná po 2. srpnu 1934: [58] => [59] => {{Citát|Ich schwöre bei Gott diesen heiligen Eid, dass ich dem Führer des Deutschen Reiches und Volkes, Adolf Hitler, dem Oberbefehlshaber der Wehrmacht, unbedingten Gehorsam leisten und als tapferer Soldat bereit sein will, jederzeit für diesen Eid mein Leben einzusetzen. [60] => Před Bohem skládám posvátnou přísahu, že zachovám bezpodmínečnou poslušnost Adolfu Hitlerovi, Vůdci německé říše a německého lidu a nejvyššímu veliteli ozbrojených sil. Jako statečný voják budu připraven za tuto přísahu v každém okamžiku nasadit život.}} [61] => [62] => Bez vážných zásahů světových mocností [[Adolf Hitler]] otevřeně ignoroval veškeré úmluvy a v Německé říši opět zavedl všeobecnou brannou povinnost (''Gesetz über den Aufbau der Wehrmacht''). Armáda se začala rozrůstat a v průběhu roku dosáhla síly 38 divizí a přibližně 600 000 vojáků. Nové zákony tehdy zavedly i nový název ''Wehrmacht''. Existence sil pod novým názvem byla oficiálně uvedena veřejnosti [[15. říjen|15. října]] [[1935]]. V roce 1936 obsadil wehrmacht po [[světová válka|první světové válce]] demilitarizované [[Porýní]]. Velení ozbrojených sil v té době stále tvořily staří pruští důstojníci, kterým obecně sice imponoval Hitlerův [[militarismus]], ale [[nacismus]] jako takový jim neimponoval. Werner von Blomberg tak například podpořil Hitlera při likvidaci [[Ernst Röhm|Ernsta Röhma]], když v [[Sturmabteilung|SA]] viděl nebezpečí pro armádu. Zanedlouho se začal prohlubovat spor i mezi velitelem pozemního vojska a vznikajícími [[Schutzstaffel|SS]]. Po Hossbachově memorandu [[5. listopad|5. listopadu]] [[1937]] byl Hitler s Blombergem a dalšími vysokými důstojníky, kteří oponovali jeho názorům alespoň tím, že poukazovali na technické problémy, při realizaci jeho agresivních zahraničněpolitických cílů{{Citace monografie|autor=[[Correlli Bernett]]|titul=Hitlerovi generálové|místo=Brno|vydavatel=Jota|rok=1997|strany=50–52}} stále více nespokojený. Po Blombergově kontroverzním sňatku, který začalo prošetřovat [[Gestapo]], byl odvolán z funkce. Hitler v té době několika zásahy do struktury ozbrojených sil potlačoval vliv pruských generálů. Podobným způsobem jako Blomberga odvolal Hitler, po zinscenovaném obvinění, z funkce i velitele pozemních vojsk, generála [[Werner von Fritsch|von Fritsche]], na jehož místo zařadil poddajnějšího [[Walter von Brauchitsch|Waltera von Brauchitsch]]. Nakonec zrušil celé říšské ministerstvo války a přeměnil jej na [[Oberkommando der Wehrmacht|OKW]] v čele s [[Wilhelm Keitel|Wilhelmem Keitelem]]. Velitelství se nacházelo ve Wünsdorfu nedaleko [[Zossen]]u. [63] => [64] => ===Druhá světová válka=== [65] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-217-0465-32A, Russland, Soldaten auf dem Marsch.jpg|thumb|vlevo|Pěchota ''wehrmachtu'', 1942]] [66] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101II-MW-3491-06, St. Nazaire, Uboot U 94, Karl Dönitz.jpg|thumb|[[Karl Dönitz]] při návštěvě ponorkové základny ''Saint-Nazaire'' ve Francii, červen 1941]] [67] => [[File:Bundesarchiv Bild 101I-712-0475-03, Litauisch-lettische Grenze, Lagebesprechung.jpg|thumb|upright|Armádní ''Oberleutnant'' s ''SS''-''Hauptsturmführerem'' z ''Waffen-SS'' v roce 1944]] [68] => Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] v roce [[1939]] měla [[německá armáda]] více než 2 miliony vojáků a její jednotky byly organizovány ve 120 divizích (99 pěchotních, 9 tankových, 6 motorizovaných, 1 jezdecké, 3 horských a 2 výsadkových). V doplňovacích jednotkách se nacházelo dalších 100 000 mužů.Zabecki, D. T., Germany, Army. in Tucker, S. C., World War II. A Student Encyclopedia. Abc-Clio, Inc., Santa Barbara, 2005, 494-497. [69] => [70] => Německé ozbrojené síly [[Invaze do Polska (1939)|1. září 1939 napadly Polsko]]. 17. září se k jejich útoku [[Sovětská invaze do Polska|přidal i Sovětský svaz]]. Polsko bylo zakrátko poraženo. Zájmy Polska se na západních hranicích Německa pokusily hájit [[Francie]] a [[Spojené království]], které vedly tzv. [[Podivná válka|podivnou válku]]. [71] => [72] => 9. dubna 1940 začaly německé ozbrojené síly [[operace Weserübung|operaci Weserübung]], tedy útok na Dánsko a Norsko, aby si zajistily přístup k švédské železné rudě. Ve stejné době se Německá říše připravovala k rozhodujícímu [[Bitva o Francii|útoku na Francii]]. [[Erich von Manstein|Von Mansteinem]] připravený plán útoku na Francii spočíval v nečekaném, v obchvatném úderu přes slabě bráněný úsek hranic v [[Ardeny|Ardenách]], který Francouzi považovali za neprůchodný pro rozsáhlé tankové jednotky. Německé ozbrojené síly zatím vázaly nejsilnější mobilní síly Spojenců v Belgii. Překvapivým obchvatem se Německé říši podařilo zničit jádro francouzské armády a přinutit hlavní vojenskou mocnost v Západní Evropě kapitulovat. Velká část britských vojsk se stihla [[Operace Dynamo|stáhnout přes přístav Dunkerque]]. [73] => [74] => Podstatným zdrojem úspěchů Německé říše byla její inovativní taktika tzv. [[Blitzkrieg|bleskové války]], s níž se na začátku války nedokázal v pozemní válce vypořádat žádný z jejich protivníků. Jejich taktika spolu s vysokou kvalitou důstojnického a poddůstojnického sboru, dělala z wehrmachtu vynikající armádu. Na druhé straně chyby na strategické úrovni, nedostatečná špionážní síť a další nedostatky dělaly z nacistického Německa zemi, která byla na nejlepší cestě prohrát další světovou válku. [75] => [76] => V roce 1941 začal [[Afrikakorps]] operovat i na [[Druhá světová válka v Africe|severoafrickém bojišti]] po boku italských vojsk. Na jaře roku 1941 Hitler [[Balkánské tažení|zaútočil na Jugoslávii a Řecko]] a [[Operace Barbarossa|22. června 1941 na Sovětský svaz]]. Boje se Sovětským svazem zaměstnávaly větší část německých sil po zbytek války. Počáteční úspěchy v operaci Barbarossa po zbytek roku 1941, kdy se podařilo obsadit celou Ukrajinu, Bělorusko a Pobaltí a obklíčit Leningrad, vystřídal velký neúspěch, když se Sovětům podařilo zastavit postup Němců [[Bitva o Rostov|u Rostova na Donu]] a později i [[Bitva před Moskvou|u Moskvy]]. [77] => [78] => Na jaře 1942 německé ozbrojené síly odrazily hlavní sovětské ofenzivní operace a na jihu země přešly do útoku směrem na Kavkaz. Cíle kampaně, obsazení oblasti mezi Donem a Volhou sice byly naplněny, ale většina sovětských sil se stáhla a nebyla zničena. Boje letní kampaně vyvrcholily [[Bitva u Stalingradu|bitvou u Stalingradu]]. Německým jednotkám se podařilo získat kontrolu nad většinou města, ale sovětský protiútok způsobil téměř kolaps celého jižního křídla fronty a vynutil si rychlý ústup, takže na jaře 1943 se fronta nacházel v podobném stavu jako před rokem. Ztráty Německa a jeho spojenců byly dalekosáhlé a Hitler musel nařídit přechod do stavu [[totální válka|totální války]]. [79] => [80] => Po neúspěších v [[Bitva v Kurském oblouku|bitvě v Kurském oblouku]] se německé síly dostávaly do stále větší defenzivy, a to i v důsledku aktivizace západních Spojenců, kteří se [[Invaze na Sicílii|vylodili na Sicílii]] a později [[Vylodění v Itálii|i na Italské pevnině]]. V průběhu roku nedokázaly zastavit nápor sovětských vojsk na jižním křídle fronty a postupně [[Bitva o Dněpr|ustupovaly z Ukrajiny]]. [81] => [82] => V průběhu roku [[1944]] se Sovětům podařilo dobýt většinu svého území. Přibližně ve stejné době, v létě 1944, došlo k zdrcující [[Operace Bagration|sovětské ofenzívě v Bělorusku]] a spojeneckému [[vylodění v Normandii]], které znamenalo tolik obávané otevření druhé fronty. Koncem roku 1944 se sice německé síly pokusily o protiútoky na obou frontách ([[bitva v Ardenách]], [[Budapešťská operace|bitva o Budapešť]]), jejich snahy Spojenecké vojska odrazila. Po přiblížení spojeneckých sil k Berlínu a samotné [[Bitva o Berlín|bitvě o Berlín]] německé síly kapitulovaly. Zbývající němečtí vedoucí činitelé po Hitlerově sebevraždě podepsali bezpodmínečnou kapitulaci [[8. květen|8. května]] [[1945]]. Odpor po kapitulaci kladly zejména jednotky na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]], které se za každou cenu pokoušely probojovat na západ a vzdát se západním Spojencům. Poslední boje v Česku u [[Milín]]a ([[okres Příbram]]) byly zaznamenány v noci z 11. na 12. května 1945. [83] => [84] => Některé jednotky wehrmachtu zůstaly stále aktivní i po kapitulaci, např. proto, že nenavázaly kontakt s vojsky Spojenců (např. v Norsku) nebo byly západními Spojenci pověřené policejní činností. Do konce srpna 1945 byly i tyto jednotky rozpuštěny, 20. srpna 1946 Spojenecká okupační komise oficiálně vyhlásila zákonem wehrmacht za zaniklý (Kontrollratsgesetz No. 34). Okupované Německo mělo na čas zákaz budování jakékoliv armády. Armáda [[Západní Německo|Německé spolkové republiky]] vznikla 5. května 1955 a nesla název [[Bundeswehr]]. [85] => [86] => == Organizační struktura == [87] => [[Soubor:Wehrmacht_Commander-in-Chief_flag.svg|náhled|Vlajka vrchního velitele německých ozbrojených sil (1935-1938)]] [88] => Wehrmacht řídilo od 4. února 1938 ''[[Oberkommando der Wehrmacht]]'' (OKW). OKW nemělo bezprostřední velení nad jednotlivými velitelstvími svých složek: [89] => * OKH ''[[Oberkommando des Heeres]]'' [90] => * OKL ''[[Oberkommando der Luftwaffe]]'' [91] => * OKM ''[[Oberkommando der Marine]]'' [92] => [93] => == Činnost == [94] => {{Viz též|Válečné zločiny Německa během druhé světové války}} [95] => Od vzniku v roce 1935 wehrmacht tvořilo dvanáct [[Armádní sbor|armádních sborů]] sestávajících z 38 divizí o síle 580 000 mužů. Následovala [[mobilizace]] záložníků v červenci a srpnu 1939. [96] => [97] => Počet [[voják]]ů sloužících ve wehrmachtu za dobu jeho existence je odhadován na 15 až 20 milionů mužů. Kolem 5,3 milionů mužů padlo a 11 milionů mužů bylo zajato (část zemřela v zajetí). Wehrmacht utrpěl 80 % svých ztrát v bojích na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]].William J. Duiker. ''Contemporary World History.'' [s.l.]: Wadsworth Pub Co, 2009. {{ISBN|978-0-495-57271-8}}. S. 128 [98] => [99] => Zprávy z fronty byly v tisku nebo v [[rozhlas]]u uváděny touto formulací: „Führer-Hauptquartier. Das Oberkommando der Wehrmacht gibt bekannt.“ („Vůdcův hlavní stan. Vrchní velitelství branné moci oznamuje.“) [100] => [101] => == Po válce == [102] => Veteráni wehrmachtu bez ohledu na národnost i jejich vdovy mají nárok na německý důchod.{{Citace elektronického periodika [103] => | titul = Češi ve wehrmachtu [104] => | periodikum = Česká televize [105] => | datum_vydání = 2. listopadu 2013 [106] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1049298-cesi-ve-wehrmachtu [107] => }} V roce 1998 Německo změnilo své zákony o důchodech, aby se zabránilo jejich vyplácení [[Válečný zločin|válečným zločincům]].{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = Německo vyplácí důchody belgickým kolaborantům a členům jednotek SS [109] => | periodikum = Novinky.cz [110] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [111] => | vydavatel = Borgis [112] => | datum_vydání = 22. února 2019 [113] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/498097-nemecko-vyplaci-duchody-belgickym-kolaborantum-a-clenum-jednotek-ss.html [114] => | datum přístupu = 2019-06-08 [115] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190608211604/https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/498097-nemecko-vyplaci-duchody-belgickym-kolaborantum-a-clenum-jednotek-ss.html [116] => | datum archivace = 2019-06-08 [117] => }} [118] => [119] => == Fotogalerie == [120] => [121] => Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2008-0507-500, Berlin, PK-Führer beim Scherl-Verlag.jpg|Důstojnictvo wehrmachtu [122] => Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F016210-0021A, Bessarabien, Ordensverleihungen durch Hans v. Ahlfen.jpg|Řadoví vojáci při přijímání vyznamenání [123] => Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H12262, Nürnberg, Reichsparteitag, Tag der Wehrmacht.jpg|Důstojníci ve slavnostních uniformách [124] => |Německé okupační jednotky v [[Praha|Praze]] v březnu 1939 [125] => Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-177-1465-04, Griechenland, Soldat der Legion "Freies Arabien".jpg|Voják legie „Svobodní Arabové“ na stráži [126] => Soubor:Bundesarchiv Bild 169-0950, Russland, Soldaten bei Gottesdienst.jpg|Němci na polní bohoslužbě u [[Volgograd|Stalingradu]] [127] => Soubor:Polish POWs shot by Wehrmacht 1939.jpg|Vojáci wehrmachtu u popravených polských válečných zajatců. [128] => Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-287-0872-28A, Russland, Hinrichtung von Partisanen.jpg|Vojáci wehrmachtu, fotící si věšení ruských partyzánů [129] => Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-212-0221-07, Russland-Nord, Erschießung von Partisanen.jpg|Vojáci wehrmachtu střílejí ruské partyzány na severu Ruska [130] => Soubor:Hundreds of German POWs.jpg|Stovky německých zajatců čekajících na svůj osud [131] => [132] => [133] => == Odkazy == [134] => === Poznámky === [135] => {{Poznámky}} [136] => [137] => === Reference === [138] => [139] => [140] => === Související články === [141] => * [[Wehrmachtbericht]] [142] => * [[Hilfswilliger]] [143] => * [[Heer (Wehrmacht)]] [144] => * [[Luftwaffe (Wehrmacht)]] [145] => * [[Kriegsmarine]] [146] => * [[Oberkommando des Heeres]] [147] => * [[Hodnosti Wehrmachtu]] [148] => * [[Generálové nacistického Německa]] [149] => * [[Waffen-SS]] [150] => * [[Bundeswehr]] [151] => [152] => === Externí odkazy === [153] => * {{Commonscat}} [154] => * {{Wikicitáty|téma=Wehrmacht}} [155] => * {{Wikislovník|heslo=wehrmacht}} [156] => * {{cs}} [http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138 Wehrmacht, Waffen SS, Wunderwaffen, Luftwaffe a další sekce německé armády] [157] => [158] => {{wehrmacht}} [159] => {{Autoritní data}} [160] => {{Portály|Druhá světová válka|Německo}} [161] => [162] => [[Kategorie:Wehrmacht| ]] [163] => [[Kategorie:Ozbrojené síly Německa]] [164] => [[Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1935]] [165] => [[Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1945]] [] => )
good wiki

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935-1945 ozbrojené síly nacistického Německa. Skládaly se ze tří hlavních složek: Heer - pozemní vojsko, Luftwaffe - letectvo, obnoveno i přes zákaz smlouvy z Versailles rozkazem Adolfa Hitlera 26.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Adolf Hitler','Versailleská smlouva','Sovětský svaz','Heer (Wehrmacht)','Reichswehr','Kriegsmarine','Luftwaffe (Wehrmacht)','Druhá světová válka','Bundeswehr','Bitva o Francii','Východní fronta (druhá světová válka)','Operace Barbarossa'

Bundeswehr

Bundeswehr je označení pro ozbrojené síly Spolkové republiky Německo.

Kriegsmarine

Reichswehr