Array ( [0] => 14775947 [id] => 14775947 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Welfové [uri] => Welfové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Welfové [2] => | znak = Wappen der Welfen aus Steingaden.jpg [3] => | popisek = Welfský rodový erb v klášteře [[klášter Steingaden|Steingaden]] z 13. století [4] => | země = [[Württembersko]] [5] => | mateřská dynastie = Esteni [6] => | tituly = [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římsko-německý císař]]
[[Seznam britských králů|Král Spojeného království]]
[[Seznam hannoverských panovníků|král Hannoverský]]
[[Seznam hannoverských panovníků|Hannoverský kurfiřt]]
[[Seznam brunšvických vévodů|Brunšvicko-Lüneburský vévoda]]
[[Seznam brunšvických vévodů|Brunšvický vévoda]]
[[Seznam bavorských panovníků|Bavorský vévoda]]
[[Seznam saských panovníků#Welfové (1137-1138)|Saský vévoda]]
[[Modenské vévodství#Modenští vévodové|Modenský vévoda]]
[[Seznam toskánských panovníků|Toskánský markrabě]] [7] => | zakladatel = Welf I. Bavorský [8] => | mýtický zakladatel = [9] => | poslední vládce = [[Ernest Augustus Brunšvický]] [10] => | rok založení = [[11. století]] [11] => | konec vlády = [[1918]] [12] => | současná hlava = [[Arnošt August V.]] [13] => | větve rodu = [[Hannoverská dynastie]] [14] => }} [15] => '''Welfové''' ([[němčina|německy]] ''Welfen'') jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev [[Itálie|italského]] rodu [[Estenští|Estenských]]. Příslušníci dynastie Welfů patřili ve [[12. století|12.]] a na počátku [[13. století]] k nejmocnějším aktérům [[Svatá říše římská|říšské]] politiky, přičemž v osobě [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV.]] dosáhli i císařské koruny. V [[18. století|18.]] a [[19. století]] vládli jako králové [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeného království Velké Británie a Irska]] díky personální unii také jako vévodové a kurfiřti [[Brunšvicko-lüneburské vévodství|Brunšvicka-Lüneburska]] a později jako králové [[Hannoverské království|Hannoverští]], dále vládli malému [[Brunšvické vévodství|Brunšvickému vévodství]] do roku [[1918]]. K nejslavnějším panovníkům rodu patří bavorský a saský vévoda [[Jindřich Lev]], římský císař [[Ota IV. Brunšvický]] nebo britská královna [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]]. [16] => [17] => == Starší větev Welfů == [18] => Za zakladatele rodu je považován [[Welf I. Bavorský]], v genealogii Welfů jako Welf IV. Známé dějiny rodu Welfů začínají v [[8. století]], kdy byli Welfové hrabaty v [[Bavorsko|Bavorsku]] a vévody ve [[Švábsko|Švábsku]]. V [[9. století]] byli Welfové spřízněni s rodem [[Karlovci|Karlovců]]. [[Judita Bavorská (795–843)|Judita Bavorská]], dcera hraběte [[Welf I. z Altorfu|Welfa I.]] († okolo [[824]]) se roku [[819]] v [[Cáchy|Cáchách]] vdala za [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíka Pobožného]] a byla matkou [[Karel II. Holý|Karla II. Holého]]. V [[10. století|10.]] a [[11. století]] byli Welfové králi v Horním [[Burgundsko|Burgundsku]], z nichž nejvýznamnějším byl [[Rudolf II. Burgundský|Rudolf II.]] Burgundská větev Welfů vymřela [[Rudolf III. Burgundský|Rudolfem III.]]
[19] => [20] => [[Elicho]], syn Welfa I., byl zakladatelem německé větve Welfů. [[Welf II.]] založil [[Ravensberg]]. Ve spojenectví se švábským vévodou Arnoštem bojoval proti [[Konrád II. Sálský|Konrádovi II.]] [21] => [[Welf III.]], († [[1055]]) syn Welfa II., se stal vévodou korutanským a markrabětem veronským.
[22] => [23] => Své postavení však v boji se svými [[Štaufové|štaufskými]] rivaly nedokázali obhájit a v následujících obdobích tak patřili k méně významným říšským vévodským rodům. [24] => [25] => Dalšího významného růstu své moci se dočkali na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]], kdy se nejprve stali [[kurfiřt]]y a následně zdědili [[Spojené království|království Velké Británie]]. Tomu vládli jako tzv. [[Hannoverská dynastie]] až do roku [[1901]], kdy zemřela [[Viktorie (britská královna)|královna Viktorie]]. V mužské linii dále vládli v letech [[1814]]–[[1886]] v [[Hannoversko|Hannoverském království]] a v letech [[1815]]–[[1918]] v samostatném [[Brunšvicko|Brunšvickém vévodství]]. [26] => [27] => === Vévodové saští === [28] => * [[Jindřich Pyšný|Jindřich II. ''Pyšný'']], (†1139), vévoda saský 1137–1138 [29] => * [[Jindřich Lev|Jindřich III. Lev]], (†1195), vévoda saský 1142–1180 [30] => [31] => == Mladší větev Welfů == [32] => [[Soubor:Braunschweig Brunswick Heinrich der Loewe (Dom 2005).jpg|náhled|140px|Jindřich Lev]] [33] => [34] => Synovec Welfa III., [[Welf IV.]], syn Kunigundy Welfské a [[Azzo II.|Azza II.]] z rodu [[Estenští|Este]] byl zakladatelem mladší linie Welfů. Po sesazení [[Ota Nordheimský|Oty Nordheimského]] roku [[1070]] se Welf IV. stal vévodou bavorským (jako Welf I.) a po smrti Azza II. zdědil i jeho území. Zemřel roku [[1101]] na křížové výpravě na [[Kypr]]u.
[35] => [36] => [[Welf V.]] se roku [[1090]] oženil s o dvacet šest let starší hraběnkou [[Matylda Toskánská|Matyldou Toskánskou]], a zemřel bezdětný. Toskánští Welfové se významným způsobem podíleli v [[Boj o investituru|boji o investituru]]. Welfská strana – spojenci papežů – je známá pod italským jménem rodu jako [[Guelfové a ghibellini|Guelfové]].
[37] => [38] => Dědicem Welfa V.(II.) se stal jeho bratr [[Jindřich Černý]]. Ten sňatkem s dcerou [[Magnus Saský|Magnuse]], posledního saského vévody z rodu [[Billungové|Billungů]], získal polovinu území Billungů, především [[Lünebursko]]. [39] => [40] => [[Jindřich Pyšný]], vnuk Welfa V., vévoda bavorský, získal po smrti císaře [[Lothar III.|Lothara III.]] doživotně [[Toskánsko]] a nakrátko vládu v [[Sasko|Sasku]]. V bojích mezi Welfy a Hohenštaufy o císařskou korunu však Sasko i Bavorsko ztratil. [[Jindřich Lev]], syn Jindřicha Pyšného, po uzavření smíru s králem [[Konrád III.|Konrádem III.]] získal roku [[1142]] Sasko zpět a roku [[1156]] mu císař [[Fridrich I. Barbarossa]], který byl s Welfy spřízněn, vrátil i Bavorsko. Po prohrané [[bitva u Legnana|bitvě u Legnana]] a obvinění ze zrady Fridrich Barbarossa Jindřichu Lvu Sasko i Bavorsko odňal a Jindřich Lev byl donucen odejít do exilu. [41] => [42] => [[Ota IV. Brunšvický|Ota]], syn Jindřicha Lva, byl roku [[1209]] korunován na císaře Svaté říše římské. Synovec Oty IV., [[Ota I. Dítě|Ota I.]], zvaný Dítě, se roku [[1235]] stal vévodou části Saska, nazývané Brunšvicko-Lünebursko. Welfové Brunšvicko-Lüneburští vládli na tomto území až do rozpadu Německé říše roku [[1918]].
[43] => [44] => === Hannoverská dynastie === [45] => {{Viz též|Hannoverská dynastie}} [46] => [47] => Za zakladatele hannoverské dynastie je považován [[Jiří Brunšvicko–Lüneburský]] (*[[1582]]– + [[1641]]), příslušník rodu Welfů. Když byla roku [[1635]] dělena rodová území Welfů, zdědil Jiří [[kníže]]ctví [[Calenberg]] a [[Göttingen]] a za své sídelní město si zvolil [[Hannover]]. Jeho nejmladší syn, vévoda [[Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský|Arnošt August]] byl pak roku [[1692]] povýšen na [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] [[kurfiřt]]a, čímž získal významné právo podílet se na volbě [[král]]e. Jeho syn Jiří Ludvík zdědil na základě [[Zákon o nástupnictví|Zákona o nástupnictví]] roku [[1714]] britský trůn jako [[Jiří I.]] Členové dynastie Welfů vládli v Británii až do smrti královny Viktorie roku [[1901]] jako [[Hannoverská dynastie]]. [48] => [49] => ==== Kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicka-Lüneburska ==== [50] => {{Podrobně|Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství|Vévodství Brunšvicko-Lünebursko}} [51] => [52] => * [[Jiří, vévoda Brunšvicko–Lüneburský]] – ([[1635]]–[[1641]]), zakladatel Hannoverské dynastie [53] => * [[Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský|Arnošt August Hannoverský]] – ([[1641]]–[[1692]]–[[1698]]), kurfiřtem od roku [[1692]], syn zakladatele Hannoverské dynastie [54] => * [[Jiří I.]] – ([[1714]]–[[1727]]) [55] => * [[Jiří II. (britský král)|Jiří II.]] – ([[1727]]–[[1760]]) [56] => * [[Jiří III.]] – ([[1760]]–[[1820]]) od roku [[1814]] králem Hannoverským [57] => [58] => ==== Králové Hannoverští ==== [59] => [[Soubor:Coat of Arms of the Kingdom of Hanover.svg|vpravo|170px|Znak království Hannoverského]] [60] => {{Podrobně|Hannoverské království}} [61] => [62] => [[Hannoverské království]] vzniklo v říjnu roku [[1814]] rozhodnutím [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]]. Britský král [[Jiří III.]] tak po napoleonských válkách získal zpět své [[Hannoversko|hannoverské]] državy. Kongres rovněž rozhodl o územní výměně s [[Pruské království|Pruským královstvím]], díky níž rozloha Hannoverska podstatně vzrostla. [63] => [64] => Po smrti krále [[Vilém IV. Britský|Viléma IV.]] v roce [[1837]] nastoupila v Británii na trůn jeho neteř [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]], jelikož neměl legitimního potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ [[Arnošt August I. Hannoverský|Arnošt August I.]], strýc královny Viktorie. Stalo se to díky starému německému následnickému řádu, tj. polosalickému zákonu, díky němuž může žena vládnout pouze pokud rod nemá muže schopné vlády. [65] => [66] => Při hlasování v [[Německý spolek|Německém spolku]] [[14. červen|14. června]] [[1866]] podpořilo [[Hannoversko]] návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda ještě zvítězila v bitvě u Langensalzy ([[27. červen|27. června]] [[1866]]), o dva dny později však musela kapitulovat. Král [[Jiří V. Hannoverský|Jiří V.]] byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie. [67] => [68] => * [[Jiří III.]] – ([[1760]]–[[1820]]), králem až od roku [[1814]], do té doby kurfiřt Hannoverský [69] => * [[Jiří IV.]] – ([[1820]]–[[1830]]) [70] => * [[Vilém IV. Britský|Vilém IV.]] – ([[1830]]–[[1837]]) [71] => [72] => * [[Arnošt August I. Hannoverský|Arnošt August I.]] – ([[1837]]–[[1851]]), bratr Viléma IV. [73] => * [[Jiří V. Hannoverský|Jiří V.]] – ([[1851]]–[[1866]]), království obsazeno Pruskem [74] => [75] => ==== Králové Spojeného království Velké Británie a IrskaSpojení království Velké Británie a Irského království došlo až roku 1801, ale pro zkrácení je zde uveden úřední název od roku 1801. ==== [76] => [[Soubor:Royal Coat of Arms of the United Kingdom (1952-2022).svg|vpravo|160px|Znak Spojeného království Velké Británie a Irska]] [77] => {{Podrobně|Spojené království Velké Británie a Irska|Zákon o nástupnictví}} [78] => [79] => Syn hannoverského kurfiřta Jiří Ludvík zdědil na základě [[Zákon o nástupnictví|Zákona o nástupnictví]] roku [[1714]] britský trůn jako [[Jiří I.]] Britští králové vládli do roku [[1814]] současně jako kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicko-Lüneburští, od roku [[1814]] jako králové Hannoverští. Po smrti krále Viléma IV. v roce [[1837]] nastoupila v Británii na trůn jeho dcera [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]], jelikož neměl mužského potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ [[Arnošt August I. Hannoverský|Arnošt August I.]], strýc královny Viktorie. Stalo se to díky starému německému následnickému řádu, tj. polosalickému zákonu, díky němuž může žena vládnout pouze pokud rod nemá muže schopné vlády. Členové dynastie Welfů vládli v Británii až do smrti královny Viktorie roku [[1901]] jako [[Hannoverská dynastie]]. [80] => [81] => * [[Jiří I.]] – ([[1714]]–[[1727]]) [82] => * [[Jiří II. (britský král)|Jiří II.]] – ([[1727]]–[[1760]]) [83] => * [[Jiří III.]] – ([[1760]]–[[1820]]) [84] => * [[Jiří IV.]] – ([[1820]]–[[1830]]) [85] => * [[Vilém IV. Britský|Vilém IV.]] – ([[1830]]–[[1837]]) [86] => * [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] – ([[1837]]–[[1901]]) [87] => [88] => ==== Vévodové Brunšvicka resp. Brunšvicka-Wolfenbüttelska ==== [89] => [[Soubor:Wappen Deutsches Reich - Herzogtum Braunschweig (Kleines).png|vpravo|155px|Znak vévodství Brunšvického]] [90] => {{Podrobně|Vévodství Brunšvické}} [91] => [92] => Když byla roku [[1635]] dělena rodová území Welfů, z části vévodství Brunšvicko-Lüneburska se oddělilo území Wolfenbüttel, ze kterého se později stalo [[Brunšvické vévodství|vévodství Brunšvické]] [93] => [94] => ''linie Brunšvicko-Bevernská'' [95] => * [[Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Lüneburský|Ferdinand Albrecht II.]] – (1735) [96] => * [[Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský|Karel I.]] – (1735–1780) [97] => * [[Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský|Karel Vilém Ferdinand]] – (1780–1806) [98] => * [[Fridrich Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský|Fridrich Vilém]] – (1806–1807), jako vévoda Brunšvicko-Wolfenbüttelský [99] => * [[1807]]–[[1813]], obsazeno Francií [100] => * [[Fridrich Vilém Brunšvický|Fridrich Vilém]] – (1813–1815), jako vévoda Brunšvický [101] => * [[Karel II. Brunšvický|Karel II.]] – (1815–1830) [102] => * [[Vilém Brunšvický|Vilém]] – (1830–1884) [103] => * [[1884]]–[[1913]], princ Arnošt Augustus Hannoverský se vzdal svých práv ve prospěch pruské administrativy, období císařských regentů [104] => ''linie Hannoverská'' [105] => * [[Arnošt August Brunšvický|Arnošt Augustus]] – (1913–1918), syn posledního hannoverského korunního prince, hlava Hannoverské dynastie [106] => [107] => == Odkazy == [108] => [109] => === Reference === [110] => [111] => [112] => === Literatura === [113] => * Josef Fleckenstein: ''Über die Herkunft der Welfen und ihre Anfänge in Süddeutschland.'' v: ''Studien und Vorarbeiten zur Geschichte des großfränkischen und frühdeutschen Adels.'' Hrsg. von G. Tellenbach. Albert, Freiburg/B 1957, S. 71–136. [114] => * Georg Schnath: ''Das Welfen-Haus als europäische Dynastie.'' v: Georg Schnath: ''Streifzüge durch Niedersachsens Vergangenheit.'' Lax, Hildesheim 1968. [115] => * {{Citace monografie | příjmení = Schneidmüller | jméno = Bernd | odkaz na autora = | titul = Die Welfen : Herrschaft und Erinnerung (819-1252) | url = https://archive.org/details/diewelfenherrsch0000schn | vydavatel = W. Kohlhammer | místo = Stuttgart ; Berlin ; Köln | rok = 2000 | isbn = 3-17-014999-7 | počet stran = 378}} [116] => [117] => === Související články === [118] => * [[Dějiny Německa]] [119] => * [[Seznam panovníků Svaté říše římské]] [120] => * [[Seznam bavorských panovníků|Seznam bavorských vládců]] [121] => * [[Seznam saských panovníků]] [122] => * [[Seznam hannoverských panovníků]] [123] => * [[Hannoverská dynastie]] [124] => [125] => === Externí odkazy === [126] => * {{commonscat|House of Welf|Welfové}} [127] => [128] => {{Autoritní data}} [129] => {{Portály|Historie}} [130] => [131] => [[Kategorie:Welfové| ]] [132] => [[Kategorie:Estenští]] [133] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [134] => [[Kategorie:Angličtí králové]] [135] => [[Kategorie:Bývalé panovnické rody]] [136] => [[Kategorie:Německé šlechtické rody]] [137] => [[Kategorie:Šlechtické rody Svaté říše římské]] [] => )
good wiki

Welfové

Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských. Příslušníci dynastie Welfů patřili ve 12.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1814','1837','1760','Viktorie (britská královna)','1820','Hannoverská dynastie','1727','Jiří III.','1901','Jiří I.','1830','1714'

1714

Rok 1714 byl běžným rokem, který začal v pondělí.

1727

1760

1814

1820

1830

1837

1901