Array ( [0] => 15492571 [id] => 15492571 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Xenofobie [uri] => Xenofobie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Xenofobie '''je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů. Je to forma strachu ze všeho neznámého, především z cizinců a všeho cizího (tedy z projevů odlišných [[kultura|kultur]], zemí, [[náboženství]], apod.), respektive všeho, co přichází z ciziny, případně co je (co pochází) mimo vlastní sociální útvar ([[Sociální skupina|skupinu]], podnik, [[Kmen (sociologie)|kmen]], [[národ]], [[stát]] apod.){{Citace monografie [1] => | příjmení = Fischer [2] => | jméno = Josef Ludvík [3] => | titul = Malý sociologický slovník [4] => | vydavatel = Svoboda [5] => | místo = Praha [6] => | rok = 1970 [7] => | příjmení2=Petrusek [8] => | jméno2=Miloslav [9] => | příjmení3=Strmiska [10] => | jméno3=Zdeněk [11] => }}{{Citace monografie [12] => | příjmení = Geist [13] => | jméno = Bohumil [14] => | titul = Psychologický slovník [15] => | vydavatel = Nakladatelství Vodnář [16] => | místo = Praha [17] => | rok = 2002 [18] => }} [19] => [20] => Slovo xenofobie pochází z [[řečtina|řečtiny]] (''ξενοφοβία'') a skládá se ze dvou částí: ''xénos'' (''ξένος'') znamená cizí, příchozí, cizinec, ale také najatý, námezdný a ''fobos'' (''φόβος'') znamená strach, bázeň, úzkost. V překladu tedy xenofobie značí strach z cizinců spojený s pocitem ohrožení a nedůvěry. Xenofobní chování je založeno na rasových, etnických, kulturních a náboženských předsudcích. Do jisté míry může být xenofobie přirozeným projevem. Obavu z cizích můžeme u člověka pozorovat již na kojencích ve věku od tří měsíců.{{Citace monografie|příjmení = Burjanek|jméno = Aleš|titul = Xenofobie po česku: jak si stojíme mezi Evropany?|vydání = 1.|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|rok = 2001|počet stran = 89|strany = 73–89|issn = 1212-365X}} [21] => [22] => Jde o společenskovědní termín na pomezí oblasti [[psychologie]] (neboť jde o individuální psychický stav) a [[sociologie]] (neboť má vážně společenské důsledky). Xenofobie je často spojována s různými formami rasismu jako jejich původce. Z psychologického hlediska nejde o klasickou [[fobie|fobii]].{{Citace periodika [23] => | příjmení1 = Kubička [24] => | jméno1 = Jiří [25] => | titul = Je xenofobie nemoc? [26] => | periodikum = Deník Referendum [27] => | datum = 2015-09-25 [28] => | url = http://denikreferendum.cz/clanek/21324-je-xenofobie-nemoc [29] => | datum_přístupu = 2017-09-26}} Jejím opakem '''xenofilie''' neboli přehnaná, často neurotická záliba ve všem, co je cizí. [30] => [31] => == Příčiny xenofobie == [32] => Xenofobie je spojena se silným heterostereotypem (způsob posuzování jiných na základě tradice své etnické či národnostní [[menšina|menšiny]] či obecněji vlastní společenské skupiny) a tím i autostereotypem (způsob posuzování své vlastní etnické či národnostní menšiny). Z těchto zkreslení pohledu na realitu pak vychází konkrétní společenské [[předsudek|předsudky]], tedy zakořeněné, ale nespolehlivě zdůvodněné (či zcela neověřené) názory a postoje, většinou negativního rázu. Tato stanoviska si jedinec osvojuje vlivem prostředí či je přejímá od vnější autority. Člověk tedy může mít strach z cizinců, přistěhovalců nebo příslušníků jiné rasy či [[kultura|kultury]], aniž by se někdy s někým takovým setkal. Tento strach pak obecněji pramení z nedostatku objektivních informací a z generalizovaných zpráv o všem, co je cizí a co nás zdánlivě ohrožuje. [33] => [34] => V praxi je pak xenofobie často uměle živena a podporována různými [[ideologie]]mi a [[propaganda|propagandistickými]] akcemi, případně z nich přímo vyrůstá, pokud není sama původcem. [35] => [36] => == Xenofobie vs. rasismus == [37] => Xenofobie však není totožná s pojmem [[rasismus]]. Rasismus je založen především na fyzických odlišnostech, jako jsou [[barva pleti]], [[obličej]]ové rysy, [[vlas]]y aj. Naopak xenofobie tkví především na nedůvěře v cizince, která souvisí prvotně například s příslušností k určité [[národnost]]i, komunitě či skupině a až druhotně si uvědomujeme fyzické odlišnosti onoho cizího člověka. [38] => [39] => Xenofobie však může přejít v tzv. xenoagresi – chorobnému strachu a nenávisti, když se naplní následující kroky: [40] => * „Cizí“ už nebereme jen jako „my“ a „oni“, konflikt přechází do „my“ ''proti'' „nim“. [41] => * Dalším krokem je [[generalizace]]; celé skupiny jsou ocejchovány stejným způsobem (např. [[Romové]], [[sudetští Němci]], Ukrajinci, Rusové). [42] => * Třetí krok je [[Ideologie|ideologizace]]; díky tomu se veškeré dřívější obavy a [[Předsudek|předsudky]] stanou ospravedlněnými.{{Citace monografie|příjmení = Gjurič|jméno = Andrej|příjmení2 = Burjanek|jméno2 = Aleš|titul = Xenofobie po česku: jak si stojíme mezi Evropany?|vydání = 1.|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|rok = 2001|počet stran = 89|strany = 73–89|issn = 1212-365X}} A takto právě vzniká rasismus. [43] => [44] => == Xenofobie vs. etnocentrismus == [45] => S pojmem xenofobie souvisí i termín etnocentrismus, který může být jednou z  příčin vzniku xenofobního chování. [[Etnocentrismus]] lze definovat jako vědomé či nevědomé přesvědčení o vlastní nadřazenosti nad ostatními rasami, kulturami a komunitami. Xenofobie tedy působí jako logický doplněk etnocentrismu, ale není vázaná výhradně na [[Etnicita|etnicitu]]. [46] => [47] => == Xenofobie z psychologické perspektivy == [48] => Výše uvedené platí o xenofobii jako dlouhodobém postoji. Z psychologického hlediska lze však také nahlížet strach z neznámého jako [[reflex]]ivní automatickou reakci organismu. Některé pokusy empirické psychologie nasvědčují tomu, že strach z neznámého je geneticky zakořeněný a [[Evoluce|evolučně]] vzniklý přirozený obranný mechanismus. [49] => [50] => Jedním z těchto pokusů je například výzkum australského psychologa [[Rick van der Zwan|Ricka van der Zwana]]. Ten s týmem spolupracovníků vytvořil proměnlivý světélkující obrys lidské postavy. Čím více postava vzdálená v šerosvitu znázorňovala muže, tím více měli dobrovolníci obou pohlaví pocit, že se přibližuje. Čím více postava připomínala ženu, tím více se vzdalovala. Toto smyslové zkreslení je připisováno evolučnímu vývoji, neboť střet s neznámým mužem znamená nebezpečí (na rozdíl od střetu s neznámou ženou) a chvilkový poplach je daní za připravenost.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Hartl [52] => | jméno = Pavel [53] => | vydavatel = Portál [54] => | místo = Praha [55] => | rok = 2010 [56] => | příjmení2=Hartlová [57] => | jméno2=Helena [58] => }} To také vysvětluje, proč je xenofobie častější vůči jedincům, kteří se odlišují [[Fyziognomie|fyziognomií]] (v českém prostředí především [[Romové]] či [[Vietnamci]]). [59] => [60] => V tomto obecnějším smyslu lze také xenofobii definovat nejen jako strach, ale jako [[Fobie|nadměrný strach]] z neznámého. Pokud tedy mluvíme o prvotní příčině xenofobie jako takové, je sporné a dosud empiricky neověřené, zda je xenofobie plodem specifických heterostereotypů, nebo zda heterostereotypy jsou důsledkem xenofobie, i když pravděpodobnější se zdá být první možnost. [61] => [62] => == Vnější projevy a společenské důsledky == [63] => Xenofobie je základem různých druhů a forem nenávisti ([[rasismus]], [[antisemitismus]]) nebo [[Šovinismus|šovinismu]], [[nacionalismus|nacionalismu]],{{Citace kvalifikační práce [64] => | příjmení = Hostýnková [65] => | jméno = Petra [66] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií [67] => | odkaz na instituci = Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity [68] => | titul = Analýza vztahu k vlastnímu národu v souvislosti se vztahem k přistěhovalcům [69] => | url = http://is.muni.cz/th/273218/fss_b/ [70] => | typ práce = Bakalářská práce [71] => | vedoucí = Aleš Burjanek [72] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|1605}} [73] => | místo = Brno [74] => | rok = 2011 [75] => | počet stran = 49 [76] => | strany = 13 [77] => | citace = 2017-04-11 [78] => | poznámka = „Xenofobie se pak velice jednoduše stává základem nenávistných ideologií, jako je rasismus, nacionalismus, apod. (Frištenská 2008: 12).“ [79] => | jazyk = [80] => }} [[Fašismus|fašismu]] apod. Projevuje se různými formami a v různé intenzitě (písemné a mluvené projevy, fyzické napadání, šarvátky až fyzická likvidace). [81] => [82] => Rozdíl mezi xenofobií a rasismem lze obecně popsat tak, že xenofobie představuje reakci vůči cizincům (jakkoliv definovaným), zatímco rasismus je reakcí na rodovou skupinu (jakkoliv definovanou).{{Citace periodika [83] => | příjmení = Burjanek [84] => | jméno = Aleš [85] => | titul = Xenofobie po česku - jak si stojíme mezi Evropany [86] => | periodikum = Sociální studia [87] => | ročník = 1 [88] => | číslo = 1 [89] => | datum = 2001 [90] => | strany = 73–89 [91] => }} Je také nejníže položenou základnou problémů minorit a jejich napětí vůči většinové společnosti, pramení z ní pronásledování cizinců a stojí v pozadí vytváření segregovaných území. Xenofobie a její projevy vzrůstají v období, kdy se sociální útvary ocitají v sociální, ekonomické či politické krizi nebo kritické situaci. Cizí, tudíž subjektivně prožívané jako nebezpečné, se stává [[Obětní beránek|obětním beránkem]] jakožto snadno definovatelný domnělý původce buď současných nebo v budoucnu větších nesnází.{{Citace monografie [92] => | příjmení = Šišková [93] => | jméno = Tatjana [94] => | titul = Výchova k toleranci a proti rasismu:multikulturní výchova v praxi [95] => | vydavatel = Portál [96] => | místo = Praha [97] => | rok = 2008 [98] => }} [99] => [100] => == Koncept ''my'' a ''oni'' == [101] => V sociologii je xenofobie spojena s konceptem ''my'' a ''oni''. Ono ''my'' znamená podle [[Eric Hobsbawm|Erica Hobsbawma]] například Francouzi, Němci, popřípadě příslušníci politicky definovaných regionů, jako například Lombarďané. Ovšem ''my'' jsme odlišní od ''nich'', kteří k nám přicházejí, my jsme totiž „praví“ Francouzi, Němci či Britové. „Pravost“ se pozná podle původu a délky usazení. ''Oni'' jsou odlišní a ne my. Nejčastěji se liší jazykem, barvou kůže a dalšími fyzickými znaky. Opozice „my a oni“ slouží podle [[Zygmunt Bauman|Zygmunta Baumana]] k rozlišení mezi mým benevolentním a dobře smýšlejícím národem a jeho agresivními, zlými a neustále intrikujícími sousedy. Naplněním dalších kroků se může xenofobie rozvinout až v xenoagresi (přechod z ''my a oni'' na ''my kontra oni''; generalizace a ocejchování celé skupiny; ideologizace – konkrétně ospravedlňování negativních pudů). [102] => [103] => == Xenofobie v ČR ve výzkumech veřejného mínění == [104] => {{NPOV|část|Pasáž zabírá nepřiměřený prostor ([[:en:Template:Undue weight]] a navíc není zřejmé, proč má jít o "xenofobii". Obsahuje komplexnější informace a patřilo by spíše do článku o ciznicích v ČR}} [105] => Míru xenofobie v České republice dokládají výzkumy [[Centrum pro výzkum veřejného mínění|CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění). Češi považují cizince spíše za zátěž a riziko, netolerují příliš jejich odlišnost od sebe samých a požadují od nich asimilaci s českým prostředím. Přes to všechno ale v České republice není etnicky napjatá situace.{{Citace monografie [106] => | příjmení = Leontiyeva [107] => | jméno = Yana [108] => | titul = Postoje k imigrantům [109] => | vydavatel = Sociologický ústav AV ČR [110] => | místo = Praha [111] => | rok = 2009 [112] => | příjmení2=Vávra [113] => | jméno2=Martin [114] => }} Rozdíly v názorech se projevují především podle životní úrovně domácnosti respondentů a osobní zkušenosti s cizinci.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Červenka [116] => | jméno = Jan [117] => | titul = Vztah Čechů k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2013 - Centrum pro výzkum veřejného mínění [118] => | url = http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/vztah-cechu-k-narodnostnim-skupinam-zijicim-v-cr-brezen-2013 [119] => | vydavatel = Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [120] => | místo = Praha [121] => | rok = 2013 [122] => | datum přístupu = 2014-01-31 [123] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130426094717/http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/vztah-cechu-k-narodnostnim-skupinam-zijicim-v-cr-brezen-2013 [124] => | datum archivace = 2013-04-26 [125] => | nedostupné = ano [126] => }} {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/vztah-cechu-k-narodnostnim-skupinam-zijicim-v-cr-brezen-2013 |date=20130426094717 }} Podle výzkumu prováděného v březnu 2013 48 % občanů soudilo, že v České republice žije příliš mnoho cizinců. Že je cizinců v ČR přiměřeně, soudilo 43 % veřejnosti. Toto rozložení názorů se významně neliší od let 2010–2012. Od roku 2009 zřetelně klesl (o devět procentních bodů) podíl respondentů, kteří hodnotili množství cizinců v ČR jako přílišné.{{Citace monografie|příjmení=Červenka|jméno=Jan|příjmení2=|jméno2=|titul=Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR – březen 2013 - Centrum pro výzkum veřejného mínění|url=http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/nazory-verejnosti-na-usazovani-cizincu-v-cr-brezen-2013|vydání=|vydavatel=Sociologický ústav AV ČR, v.v.i|místo=Praha|rok=2013|počet stran=|strany=|isbn=|datum přístupu=2014-01-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20130426044054/http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/nazory-verejnosti-na-usazovani-cizincu-v-cr-brezen-2013|datum archivace=2013-04-26|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/nazory-verejnosti-na-usazovani-cizincu-v-cr-brezen-2013 |date=20130426044054 }} [127] => [128] => === Vztah Čechů k cizincům === [129] => [[Soubor:Demonstrace za slušné Česko – demise Andreje Babiše 2.jpg|náhled|Protiruský nápis na demonstraci v Praze 17. listopadu 2018]] [130] => Výzkum prováděný v březnu 2018 ukázal, že Češi projevují největší sympatie ke [[Slováci|Slovákům]], další v pořadí jsou [[Poláci]]. Jako nesympatické označila většina respondentů [[Rumuni|Rumuny]], [[Albánci|Albánce]] a [[Arabové|Araby]]. Výrazně nejhorší vztah mají občané k [[Romové|Romům]], vůči nimž nesympatie vyjádřilo 78 % dotázaných. [[Řekové|Řeky]] označilo 38 % dotázaných za sympatické, 14 % za nesympatické, [[Židé|Židy]] označilo 30 % dotázaných za sympatické, 16 % za nesympatické, [[Němci|Němce]] označilo 34 % dotázaných za sympatické, 25 % za nesympatické, [[Vietnamci|Vietnamce]] označilo 37 % dotázaných za sympatické, 21 % za nesympatické, [[Rusové|Rusy]] označilo 25 % dotázaných za sympatické, 34 % za nesympatické a [[Ukrajinci|Ukrajince]] označilo 21 % dotázaných za sympatické a 39 % za nesympatické.[http://cizinci.cz/repository/3026/file/18.pdf Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2018] (PDF). Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [131] => [132] => === Rizika vnímaná ve spojitosti s cizinci === [133] => Podle výzkumu [[CVVM]] z listopadu 2013 týkajícího se bezpečnostních rizik pro Českou republiku představující cizinci žijící v ČR velkou hrozbu pro 23 % respondentů a malou hrozbu pro 55 % respondentů. U těchto hodnot převládá v průběhu let stoupající tendence.{{Citace monografie [134] => | příjmení = Tuček [135] => | jméno = Milan [136] => | titul = Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti – listopad 2013 - Centrum pro výzkum veřejného mínění [137] => | url = http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/bezpecnostni-rizika-pro-ceskou-republiku-podle-verejnosti-listopad-2013 [138] => | vydavatel = Sociologický ústav AV ČR, v.v.i [139] => | místo = Praha [140] => | rok = 2013 [141] => | datum přístupu = 2014-01-31 [142] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305011044/http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/bezpecnostni-rizika-pro-ceskou-republiku-podle-verejnosti-listopad-2013 [143] => | datum archivace = 2016-03-05 [144] => | nedostupné = ano [145] => }} {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/bezpecnostni-rizika-pro-ceskou-republiku-podle-verejnosti-listopad-2013 |date=20160305011044 }} Lidé se obávají zvyšování celkové nezaměstnanosti, nárůstu kriminality a zdravotního rizika. Od roku 2012 se zvýšilo negativní hodnocení problémovosti cizinců o 4 procentní body. V roce 2013 se 58 % dotázaných domnívalo, že cizinci, kteří se přistěhovali v posledních letech do České republiky, představují riziko. Co se týče rozdílů v názorech z hlediska sociodemografických charakteristik, názor, že cizinci problém nepředstavují, převažuje u lidí s dobrou životní úrovní, u sympatizantů politické pravice a u těch, kteří mají přátele nebo známé mezi cizinci žijícími dlouhodobě v ČR. Jako problém vnímají cizince častěji lidé z větších měst.{{Citace monografie [146] => | příjmení = Příběnská [147] => | jméno = Anežka [148] => | titul = Názory občanů na přínos cizinců pro ČR – březen 2013 [149] => | url = http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/nazory-obcanu-na-prinos-cizincu-pro-cr-brezen-2013 [150] => | vydavatel = Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [151] => | místo = Praha [152] => | rok = 2013 [153] => | datum přístupu = 2014-01-31 [154] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130426044051/http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/nazory-obcanu-na-prinos-cizincu-pro-cr-brezen-2013 [155] => | datum archivace = 2013-04-26 [156] => | nedostupné = ano [157] => }} {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/nazory-obcanu-na-prinos-cizincu-pro-cr-brezen-2013 |date=20130426044051 }} [158] => [159] => === Postoj k zaměstnávání cizinců === [160] => V rámci šetření prováděného v březnu 2013 zkoumalo [[CVVM]] názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. 43 % obyvatel považuje zaměstnávání cizinců za nesprávné. Těch, kteří se přiklánějí k tomuto názoru, za poslední roky mírně přibývá. Výzkum také ukázal, že podpora zaměstnávání cizinců roste se stupněm dokončeného vzdělání a se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně domácnosti respondenta. 81 % občanů se kloní k názoru, že cizí levná pracovní síla ohrožuje současné zaměstnávání českých občanů, a u 79 % občanů převažuje mínění, že zaměstnávání cizinců by se mělo omezit v oblastech s vysokou nezaměstnaností. 69 % si myslí, že by se měli cizinci zaměstnávat jen v profesích, o které čeští uchazeči o práci nemají zájem.{{Citace monografie [161] => | příjmení = Červenka [162] => | jméno = Jan [163] => | titul = Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben 2013 [164] => | url = http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/romove-a-souziti-s-nimi-ocima-ceske-verejnosti-duben-2013 [165] => | vydavatel = Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [166] => | místo = Praha [167] => | rok = 2013 [168] => | datum přístupu = 2014-01-31 [169] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130813043113/http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/romove-a-souziti-s-nimi-ocima-ceske-verejnosti-duben-2013 [170] => | datum archivace = 2013-08-13 [171] => | nedostupné = ano [172] => }} {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/romove-a-souziti-s-nimi-ocima-ceske-verejnosti-duben-2013 |date=20130813043113 }} [173] => [174] => === Vztah k Romům === [175] => [[CVVM]] (Centrum pro výzkum veřejného mínění) se v rámci šetření ([[Romové]] a soužití s nimi očima české veřejnosti) prováděného v dubnu 2013 zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR. Z výsledků průzkumu veřejného mínění plyne, že soužití [[Romové|Romů]] a ostatních obyvatel je výraznou většinou veřejnosti vnímáno jako problematické. Za špatné je označilo 87 %, z toho 36 % dokonce za „velmi špatné“. Pouze 9 % respondentů hodnotí soužití jako dobré. 4% dotázaných na otázku odpověděla, že neví. Oproti roku 2012 se hodnocení soužití Romů a neromské většiny v ČR zhoršilo. Podíl příznivého hodnocení poklesl a podíl nepříznivého hodnocení vzrostl o pět procentních bodů. (Průzkum v roce 2012: příznivé hodnocení 14 %; nepříznivé hodnocení 82 %) Hodnocení z roku 2013 je nejhorší za dobu provádění výzkumu. Výzkum se poprvé prováděl roku 1997. Srovnatelné s výsledky z roku 2013 jsou výsledky z roku 2009 (tehdy označilo soužití za špatné 85 % respondentů, za dobré 10 %).{{Citace monografie [176] => | příjmení = Červenka [177] => | jméno = Jan [178] => | titul = Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců – březen 2013 [179] => | url = http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/postoje-ceske-verejnosti-k-zamestnavani-cizincu-brezen-2013 [180] => | vydavatel = Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [181] => | místo = Praha [182] => | rok = 2013 [183] => | datum přístupu = 2014-01-31 [184] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130426044136/http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/postoje-ceske-verejnosti-k-zamestnavani-cizincu-brezen-2013 [185] => | datum archivace = 2013-04-26 [186] => | nedostupné = ano [187] => }} {{Wayback|url=http://cvvm.soc.cas.cz/vztahy-a-zivotni-postoje/postoje-ceske-verejnosti-k-zamestnavani-cizincu-brezen-2013 |date=20130426044136 }} [188] => [189] => === Vztah k Vietnamcům === [190] => Vietnamská komunita je třetí největší komunita v České republice. Dle výzkumu [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]] z roku 2010 žije v České republice kolem 60 tisíc legálně přistěhovalých Vietnamců.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Cizinci v ČR: Vietnamci u nás zakořenili|url = http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cizinci_v_cr_vietnamci_u_nas_zakorenili20120214|vydavatel = |místo = |datum vydání = 14.2.2012}} Vysoký počet Vietnamců v České republice je důsledkem dlouhodobého procesu migrace, který započal již v 50. letech 20. století, v rámci utužování vztahu tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]] a Vietnamské demokratické republiky.{{Citace elektronického periodika|periodikum = Brno: Nezávislé sociálně ekonomické HNUTÍ – NESEHNUTÍ}} [191] => [192] => Přestože Vietnamci patří mezi cizince již s nejdelším pobytem v České republice, stále jsou v očích české společnosti vystavováni xenofobnímu chování a jejich integrace se doposud zcela nepodařila. Dle českého sociologa [[Ivan Gabal|Ivana Gabala]] souvisí odmítavý postoj vůči vietnamské komunitě především se silně odmítavým postojem české společnosti vůči cizincům a migraci vůbec. Podle názoru [[Ivan Gabal|Ivana Gabala]] z roku 1999 se cizinci dělí do třech kategorií, přičemž Vietnamci společně s např. Araby, Číňany, Afričany aj. patří do takzvané skupiny nejcizejších cizinců, tedy skupiny, která je pro českou společnost nejméně kulturně přijatelná.{{Citace monografie|příjmení = Gabal|jméno = Ivan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Etnické klima české společnosti: Etnické menšiny ve Střední Evropě: konflikt nebo integrace|vydání = |vydavatel = G plus G|místo = Praha|rok = 1999|počet stran = |strany = 77–78|isbn = 8086103234}} [193] => [194] => Dle tiskové zprávy [[Sociologický ústav Akademie věd České republiky|Sociologického ústavu AV ČR]], týkající se vztahů Čechů k národnostním menšinám žijících v ČR z března 2014, se postavení Vietnamců v české společnosti mění. Jejich přítomnost v ČR není brána tolik negativně, ale na žebříčku oblíbenosti vůči cizincům jejich postavení stoupá. Tedy dle výzkumu z března 2014 je vztah Čechů k Vietnamcům spíše neutrální (ani sympatičtí, ani nesympatičtí).{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Vztah Čechů k národnostním skupinám žijících v ČR: CVVM|url = http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7210/f3/ov140409.pdf|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-02-05|url archivu = https://web.archive.org/web/20150205152225/http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7210/f3/ov140409.pdf|datum archivace = 2015-02-05|nedostupné = ano}} [195] => [196] => Xenofobní chování české společnosti vůči vietnamské komunitě je dáno i faktem, že samotní Vietnamci jsou velice uzavřená komunita, která do svých komunit nenechává nahlédnout. Přestože žijí v České republice, jejich styky s českou společností jsou leckdy minimální. Lpí se na dodržování tradic a zvyků. Dále pak se Vietnamci stýkají především mezi sebou, vytvářejí si svá centra, kde se shromažďují (největší vietnamská tržnice TTTM [[Sapa]]) a jejich schopnost hovořit česky je většinově velice slabá, což v očích české společnosti může vyvolávat pocit neochoty se přizpůsobit.{{Citace monografie|příjmení = Braunerová|jméno = Denisa|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Integrace Vietnamců v České republice|vydání = |vydavatel = Univerzita Palackého|místo = Olomouc|rok = 2009|počet stran = |strany = |isbn = }} [197] => [198] => Jiná situace je u mladší generace Vietnamců, kteří jsou leckdy více sžití s českým prostředím, protože se v ČR narodili nebo zde žijí dlouho a podařilo se jim se do české společnosti začlenit. [199] => [200] => Důležitou roli při bourání předsudků a integraci vietnamské menšiny hrají neziskové organizace. Ty například realizují kurzy češtiny, asistenci při obcházení českých úřadů, podporu kulturních aktivit a jiné činnosti. Například organizace [[Klub Hanoi]], [[Česko-vietnamská společnost|Česko-vietnamská]] aj. [201] => [202] => === Vztah k migrantům === [203] => [[Soubor:Tomio Okamura na demonstraci v Brne 11. kvetna 2016 01.jpg|náhled|[[Tomio Okamura]] na demonstraci v Brně 11. května 2016]] [204] => Vědecký tým Jiřího Horáčka a Ladislava Kesnera z [[Národní ústav duševního zdraví|Národního ústavu duševního zdraví]] v reakci na [[migrační krizi]] v roce 2015 a zkoumal extrémní (pozitivní a negativní) postoje lidí k migrantům. Ke zjištění byly použity postojové dotazníky, zavedené a validizované osobnostní dotazníky a dotazníky na neuroticismus a k monitoringu aktivity emočních center [[Mozek|mozku]] magnetická nukleární rezonance. Psycholog [[Cyril Höschl]] popsal výsledek experimentu jako překvapivý, neboť se krom jiného zjistilo, že u těch, kteří migranty odmítají, nejde o přímou xenofobii (ve smyslu strachu z neznámého), jelikož na pozadí není [[strach]], ale [[názor]] (viz [[Xenofobie#Xenofobie vs. rasismus|xenoagrese]]).{{Citace periodika [205] => | příjmení = [206] => | jméno = [207] => | titul = Cyril Höschl: Vědci dokázali, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové [208] => | periodikum = Český rozhlas Dvojka [209] => | datum = [210] => | ročník = [211] => | číslo = [212] => | strany = [213] => | jazyk = cs [214] => | url = http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/cyril-hoschl-vedci-dokazali-ze-ti-kteri-uprchliky-nechteji-nejsou-xenofobove--1757401 [215] => | datum přístupu = 2017-09-27 [216] => }} [217] => [218] => == Pokusy o řešení == [219] => {{Upravit část|poznámky=tato pasáž obsahuje zastaralé a/nebo povrchní informace}} [220] => [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky]] se snaží propagovat [[Multikulturní výchova|multikulturní výchovu]] jako prevenci proti [[Rasismus|rasismu]] a xenofobii. Cílem projektu je vytvořit a podpořit zavedení vzdělávacího materiálu, který vhodným způsobem rozvíjí a doplňuje výuku multikulturního vzdělávání na školách. Projekt byl zahájen 1. 7. 2009 a ukončen 31. 12. 2011. Napříč 3 kraji bylo zapojeno 18 škol a organizací pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase. Součástí tohoto programu bylo vytvoření příruček a [[e-learning]]ových modulů, které se šíří po školách, a konání různých seminářů.{{Citace monografie [221] => | příjmení = MŠMT ČR [222] => | titul = Multikulturní výchova, prevence rasismu a xenofobie II [223] => | url = http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/multikulturni-vychova-prevence-rasismu-a-xenofobie-ii [224] => }} [225] => [226] => == Odkazy == [227] => === Reference === [228] => [229] => [230] => === Související články === [231] => * [[Anticikanismus]] [232] => * [[Homofobie]] [233] => * [[Koinofilie]] [234] => * [[Nepůvodní druh]] [235] => * [[Oikofobie]] [236] => * [[Psychologie]] [237] => * [[Rasismus]] [238] => * [[Seznam fobií]] [239] => * [[Sociologie]] [240] => * [[Xenofilie]] [241] => [242] => === Externí odkazy === [243] => * {{Commonscat|Xenophobia}} [244] => * {{Wikislovník|heslo=xenofobie}} [245] => [246] => {{Autoritní data}} [247] => [248] => [[Kategorie:Xenofobie| ]] [249] => [[Kategorie:Rasismus]] [250] => [[Kategorie:Fobie]] [] => )
good wiki

Xenofobie

Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. Vedle lidských jedinců je pozorována i u dalších živočichů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Romové','CVVM','rasismus','Ivan Gabal','Vietnamci','kultura','Rasismus','sociologie','barva pleti','Národní ústav duševního zdraví','Sapa','Multikulturní výchova'

Kultura

Rasismus

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Sapa

Sociologie

Vietnamci