Array ( [0] => 15633526 [id] => 15633526 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ziębice [uri] => Ziębice [3] => 2019 Ratusz w Ziębicach 3.jpg [img] => 2019 Ratusz w Ziębicach 3.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Ziębice [2] => | originální jméno = [3] => | stát = Polsko [4] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [5] => | název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] [6] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [7] => | název nižšího celku = [[Okres Ząbkowice Śląskie|Ząbkowice Śląskie]] [8] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [9] => | název celku 3 = [[Gmina Ziębice|Ziębice]] [10] => | počet obyvatel = 8708 (2019) [11] => }} [12] => '''Ziębice''' ([[Němčina|německy]] ''Münsterberg, [[Staročeština|zastarale]]'' ''Minstrberk'') je město v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] v [[jihozápad]]ním [[Polsko|Polsku]]. [13] => [14] => Město leží na řece Olava, přibližně 59 km jižně od krajského hlavního města [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Je sídlem správního obvodu zvaného [[Gmina]] Ziębice. V roce 2019 mělo město 8708 obyvatel. [15] => == Historie == [16] => Původní sídlo, známé pod slovanským názvem Sambice, bylo pravděpodobně zničeno při [[Mongolský vpád do Evropy|nájezdech Mongolů]] roku 1241. Jako město je pod německým názvem Münsterberg zmiňováno roku 1253. Koncem 13. století zde [[Boleslav I. Surový]], svídnicko-javorský vévoda, postavil hrad. Münsterberg se pak stal sídelním městem [[Minsterberské knížectví|minstrberského knížectví]], jednoho z mnoha [[Slezská knížectví|slezských knížectví]]. V roce 1336 obléhal město budoucí český král [[Karel IV.]] (tehdy [[markrabě moravský]]). Minstrbersko bylo nuceno uznat českou svrchovanost, stalo se lénem [[Země Koruny české|české koruny]] (v období 1456–1569 bylo knížectví ve správě [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] a jeho potomků, kteří užívali titul minstrberských knížat). Město bylo vypleněno za [[Husitské války|husitských válek]] a velké škody utrpělo i za [[Třicetiletá válka|války třicetileté]]. [17] => [18] => Další zpustošení přinesla městu [[Války o rakouské dědictví|první slezská válka]]. Po jejím skončení v roce 1742 připadlo Minstrbersko spolu s větší částí [[Slezsko|Slezska]] [[Prusko|Prusku]]. V německé říši pak patřil Münsterberg do okresu Frankenstein v pruské provincii [[Dolní Slezsko]] až do roku 1945. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] připadlo město, stejně jako část [[Pruské Slezsko|pruského Slezska]], Polsku. Všechny menšiny byly odsunuty do [[Německo|Německa]] a 7. května 1946 bylo město přejmenováno na Ziębice. [19] => [[Soubor:Ziębice, kościół ewangelicki, 01.JPG|vlevo|náhled|Evangelický kostel (rok 2013)]] [20] => [21] => === Čeští a moravští exulanti === [22] => V roce 1742 byl Münsterberg vybrán jako shromaždiště evangelíků prchajících před [[Rekatolizace|rekatolizací]] ze [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]]. Tito [[exulanti]] zde vyčkávali na splnění slibů pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. První skupinu třiceti českých exulantů přivedl do válkou zpustošeného města [[kazatel]] [[Jan Liberda]] v únoru 1742. V Münsterbergu bylo v té době 228 opuštěných míst s [[Zřícenina|ruinami]], 214 větších a 23 menších domů.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Štěříková [24] => | jméno = Edita [25] => | příjmení2 = [26] => | jméno2 = [27] => | titul = Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku [28] => | url = [29] => | vydání = 1. vyd [30] => | vydavatel = KALICH [31] => | místo = Praha [32] => | rok vydání = [33] => | počet stran = 599 [34] => | strany = [35] => | isbn = 80-7017-553-2 [36] => | isbn2 = 978-80-7017-553-8 [37] => | oclc = [38] => }} Proud exulantů neustával, v březnu 1742 bylo ve městě 600 uprchlíků, v červenci 1200, koncem roku pak dva tisíce. Evidence příchozích byla zprvu vedena na kartičkách, ne všechny byly později, v roce 1746, přepsány do [[Matrika|matriky]]. Jen patnáct českých rodin si v Münsterbergu zakoupilo dům, ostatní čekali na králem slíbenou svobodnou půdu, na níž by založili české osady s kostely a školami. Než se tak stalo, zažili exulanti dost bídy, nemocí a byli městu Münsterberg na obtíž. Od dubna do konce roku 1742 zemřelo v Münsterbergu nejméně 116 lidí, většinou šlo o děti. Fridrich II. stále napomínal slezské úřady, aby podporovaly tyto exulanty, protože ''je to králův trvalý záměr přijímat takové lidi do země.''ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. ''Stručně o pobělohorských exulantech.'' Praha : KALICH, 2005. Vratislavská komora však neměla peníze a chtěla Čechy i Moravany rozptýlit na statcích okolních [[feudál]]ů. To utečenci nechtěli, zůstávali proto pohromadě a trvali na plnění královských slibů. Velkou oporou jim byl kazatel Václav Blanický, jejich sborové společenství a [[Evangelikalismus|evangelická]] víra. Až po sedmi letech strádání dosáhli exulanti svého. V roce 1749 byla jimi založena první česká kolonie [[Gęsiniec|Husinec]], v témže roce pak [[Friedrichův Tábor]], dále pak [[Grodziec (Ozimek)|Friedrichův Hradec]] (1752), [[Gościęcice|Nové Poděbrady]] a [[Čermín]] (1764), [[Lubienia|Lubín]] (1777), [[Zelów|Zelov]] (1803),{{Citace monografie [39] => | příjmení = Štěříková [40] => | jméno = Edita [41] => | příjmení2 = [42] => | jméno2 = [43] => | titul = Zelów : Česká exulantská obec v Polsku [44] => | url = [45] => | vydání = [46] => | vydavatel = Kalich [47] => | místo = Praha [48] => | rok vydání = [49] => | počet stran = 433 [50] => | strany = [51] => | isbn = 80-7017-793-4 [52] => | isbn2 = 978-80-7017-793-8 [53] => | oclc = [54] => }} [[Kuców|Kučov]] (1818), [[Piotrówka|Petrův Hradec]] (1832), [[Faustynov]] (1841) a spoluzakládali i jiné osady. V Münsterbergu byl v roce 1782 postaven českým sborem nový sborový dům s farou, školou a modlitebnou. Když nový kazatel Pavel Čaltík přebíral v roce 1808 místní sbor, bylo v něm pouze 11 českých rodin (45 osob) a téměř všichni rozuměli německy. V roce 1811 splynul český sbor s německým luterským. [55] => [56] => == Pamětihodnosti == [57] => * Farní kostel [[Svatý Jiří|sv. Jiří]] ze 13. století, přestavěný v 18. a 19. [[století]] [58] => * Samostatná kamenná zvonice z 15. století [59] => * Kostel sv. Petra a Pavla ze 13. století [60] => [61] => * Radnice z let 1888–91 s věží ze 16. století [62] => * [[Synagoga]] a židovský hřbitov [63] => * Zbytky [[středověk]]ého opevnění (Kladská brána) a věže [64] => [65] => == Osobnosti == [66] => * [[Karl Denke]] (1860–1924), sériový vrah. Zde žil a pracoval. [67] => * [[Edyta Górniak]]- polská zpěvačka, [68] => [69] => == Partnerská města == [70] => * {{flagicon|CZE}} [[Jaroměř]], [[Česko]] [71] => * {{flagicon|AUT}} [[Ebreichsdorf]], [[Rakousko]] [72] => * {{flagicon|USA}} [[Brighton (Colorado)|Brighton]], [[Spojené státy americké]] [73] => [74] => == Odkazy == [75] => [76] => === Reference === [77] => {{Překlad|en|Ziębice|917835797|de|Ziębice|194923450}} [78] => [79] => === Související články === [80] => [81] => * [[Minsterberské knížectví]] [82] => * [[Minsterberkové]] [83] => * [[Červený šátek]] [84] => [85] => === Literatura === [86] => * [[Edita Štěříková|ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA]]. ''Exulantský kazatel''. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Commonscat}} [90] => [91] => {{Okres Ząbkowice Śląskie}} [92] => {{Autoritní data}} [93] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [94] => [95] => [[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] [96] => [[Kategorie:Slezská města]] [97] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [98] => [[Kategorie:Gmina Ziębice]] [99] => [[Kategorie:Minsterberské knížectví]] [100] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Polsku]] [] => )
good wiki

Ziębice

Ziębice (německy Münsterberg, zastarale Minstrberk) je město v Dolnoslezském vojvodství v jihozápadním Polsku. Město leží na řece Olava, přibližně 59 km jižně od krajského hlavního města Vratislavi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země Koruny české','Gmina','Dolnoslezské vojvodství','Minsterberské knížectví','Okresy v Polsku','Boleslav I. Surový','kazatel','Zelów','Války o rakouské dědictví','Piotrówka','exulanti','Zřícenina'

Exulanti

Gmina

Kazatel

Piotrówka

Zelów

Zřícenina

Zřícenina je architektonická nebo historická památka, která se nachází v České republice.