Array ( [0] => 14966953 [id] => 14966953 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zimolezovité [uri] => Zimolezovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Zimolezovité [2] => | obrázek = Lonicera japonica 01.JPG [3] => | popisek = Zimolez japonský (''Lonicera japonica'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[štětkotvaré]] (''Dipsacales'') [10] => | čeleď = '''zimolezovité''' (''Caprifoliaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Zimolezovité''' (''Caprifoliaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[štětkotvaré]] (''Dipsacales''). V současné taxonomii jsou do ní mj. vřazovány čeledi '''štětkovité''' (''Dipsacaceae'') a '''kozlíkovité''' (''Valerianaceae''). [14] => [15] => == Charakteristika == [16] => Zimolezovité jsou byliny, keře, nevelké stromy nebo liány se vstřícnými jednoduchými nebo zpeřenými listy bez [[palist]]ů. [[čepel listová|Čepel]] listů je celistvá nebo peřeně členěná, celokrajná nebo na okraji pilovitá, se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [17] => Květy jsou oboupohlavné, dvoustranně souměrné, v květenstvích různých typů. [[kalich (botanika)|Kalich]] je srostlý nejčastěji z 5 lístků. [[koruna (botanika)|Koruna]] je srostlá z 5 lístků, nejčastěji se 2 horními a 3 spodními laloky, případně je 1 lalok dole a 4 nahoře. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 4 nebo 5 a jsou přirostlé ke koruně. [[Semeník]] je spodní, srostlý ze 2 až 5 [[plodolist]]ů, často prodloužený, někdy s jedinou funkční komůrkou. [[Čnělka]] je prodloužená, s hlavatou [[blizna|bliznou]]. V každém plodolistu je 1 až mnoho vajíček. [[Nektar]] se vytváří ve žlaznatých chlupech nahuštěných ve spodní části korunní trubky. Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]], [[bobule]], [[peckovice]] nebo [[nažka]]. [18] => [19] => [20] => Soubor:Lonicera periclimenum 0.04 R.jpg|Zimolez ovíjivý (''Lonicera periclymenum'') [21] => Soubor:Symphoricarpos albus2 ies.jpg|Detail květu pámelníku bílého (''Symphoricarpos albus'') [22] => Soubor:Leycesteria formosa 0.2 R.jpg|Plodenství ''Leycesteria formosa'' [23] => Soubor:Lonicera-ciliosa--fruits.JPG|Plodenství zimolezu ''Lonicera ciliosa'' [24] => [25] => [26] => Čeleď zimolezovité zahrnuje v současném pojetí asi 810 druhů ve 36 rodech. Největší rod je [[kozlík (Valeriana)|kozlík]] (''Valeriana'', asi 200 druhů), [[zimolez]] (''Lonicera'', 180), [[Hlaváč (květina)|hlaváč]] (''Scabiosa'', 80) a [[kozlíček]] (''Valerianella'', 50 druhů).{{Citace monografie [27] => | příjmení = Judd [28] => | jméno = et al. [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [31] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [32] => | místo = [33] => | rok = 2002 [34] => | isbn = 9780878934034 [35] => | kapitola = [36] => | strany = [37] => | jazyk = [38] => }} [39] => [40] => == Rozšíření == [41] => [[Soubor:Twinflower (Linnaea borealis) - geograph.org.uk - 840473.jpg|náhled|Zimozel severní (''Linnaea borealis'')]] [42] => Zimolezovité (v širokém pojetí čeledi) jsou rozšířeny téměř po celém světě, převážná většina druhů však roste v severním mírném pásu. Nejsou zastoupeny v Austrálii.{{Citace elektronické monografie [43] => | příjmení = Stevens [44] => | jméno = P.F. [45] => | odkaz na autora = [46] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [47] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [48] => | datum vydání = [49] => | datum aktualizace = [50] => | datum přístupu = [51] => | vydavatel = [52] => | místo = Missouri Botanical Garden [53] => | jazyk = [54] => }} [55] => V české přírodě je čeleď zimolezovité zastoupena rody [[zimolez]] (''Lonicera''), [[kozlík (Valeriana)|kozlík]] (''Valeriana''), [[kozlíček]] (''Valerianella''), [[Hlaváč (květina)|hlaváč]] (''Scabiosa''), [[chrastavec (rod)|chrastavec]] (''Knautia''), [[čertkus]] (''Succisa''), [[štětka (rod)|štětka]] (''Dipsacus'') a [[štětička]] (''Virga''). Druh [[zimozel severní]] (''Linnaea borealis'') je v Česku považován za vyhynulý. Občas zplaňují pěstované druhy [[mavuň červená]] (''Centranthus ruber''), [[hlavatka obrovská]] (''Cephalaria gigantea''), z dřevin zejména [[zimolez]]y (''Lonicera'') a [[pámelník bílý]] (''Symphoricarpos albus'').{{Citace monografie [56] => | příjmení = Kubát [57] => | jméno = K. et al. [58] => | odkaz na autora = [59] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [60] => | vydavatel = Academia [61] => | místo = Praha [62] => | rok = 2002 [63] => | isbn = 80-200-0836-5 [64] => | kapitola = [65] => | strany = [66] => | jazyk = [67] => }} [68] => V evropské květeně jsou mimo zmíněných rodů zastoupeny (převážně ve Středomoří) rody [[mavuň]] (''Centranthus''), [[hlavatka (rod rostlin)|hlavatka]] (''Cephalaria''), ''[[Pterocephalus]]'', ''[[Succisella]]'' a druhy ''[[Morina persica]]'', ''[[Tremastelma palaestinum]]'' a ''[[Fedia cornucopiae]]''. Ve středním Rusku roste ''[[Patrinia sibirica]]''.{{Citace elektronické monografie [69] => | příjmení = [70] => | jméno = [71] => | odkaz na autora = [72] => | titul = Flora Europaea [73] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [74] => | datum vydání = [75] => | datum aktualizace = [76] => | datum přístupu = [77] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [78] => | místo = [79] => | jazyk = [80] => }} [81] => [82] => == Taxonomie == [83] => V současné taxonomii ([[Systém APG III|APG III]]) je čeleď zimolezovité pojata široce a zahrnuje i rody z dřívějších čeledí štětkovité (''Dipsacaceae''), zimozelovité (''Linneaeceae''), kozlíkovité (''Valerianaceae''), ''Morinaceae'' a ''Diervillaceae''. Čeleď zimolezovité byla stejně jako ostatní zmíněné čeledi v klasických systémech vesměs součástí řádu [[štětkotvaré]]. [84] => [[monofyletismus|Monofyletičnost]] čeledi zimolezovité byla potvrzena analýzou rbcL, atpB, ndhF a 18S sekvencí DNA. [85] => [86] => Při užším pojetí lze zimolezovité rozdělit na 6 monofyletických čeledí: [87] => * '''kozlíkovité''' – ''Valerianaceae'' – celkem 15 rodů a asi 315 druhů, především severní mírný pás a jihoamerické Andy [88] => * '''štětkovité''' – ''Dipsacaceae'' (rody ''[[hlavatka (rod rostlin)|Cephalaria]]'', ''[[štětka (rod)|Dipsacus]]'', ''[[chrastavec (rod)|Knautia]]'', ''[[Pterocephalus]]'', ''[[hlaváč (květina)|Scabiosa]]'', ''[[četkus|Succisa]]'', ''[[Succisella]]'', ''[[Triplostegia]]'') – asi 290 druhů, Eurasie a Afrika [89] => * '''zimolezovité''' – ''Caprifoliaceae'' (''[[sedmisyn jasmínovitý|Heptacodium]]'', ''[[leycesterie|Leycesteria]]'', ''[[zimolez|Lonicera]]'', ''[[pámelník|Symphoricarpos]]'', ''[[Triosteum]]'') – 220 druhů, severní mírný pás s přesahy do tropické Asie a Mexika [90] => * '''zimozelovité''' – ''Linneaeceae'' (''[[abélie|Abelia]]'', ''[[Diabelia]]'', ''[[dvojštítník|Dipelta]]'', ''[[kolkvície krásná|Kolkwitzia]]'', ''[[zimozel severní|Linnaea]]'', ''[[Vesalea]]'') – 36 druhů, Eurasie a Mexiko [91] => * '''zanicovité''' – ''Diervillaceae'' (''[[zanice|Diervilla]]'') – 16 druhů, východní Asie a vých. oblasti Severní Ameriky [92] => * '''morinovité''' – ''Morinaceae'' (''[[Morina]]'') – 13 druhů, od Balkánu po Čínu [93] => [94] => == Ekologické interakce == [95] => Nápadné květy zimolezovitých bývají opylovány hmyzem (zvláště včelami a vosami) a ptáky hledajícími nektar. Způsoby šíření semen jsou velmi různorodé. [96] => [97] => == Zástupci == [98] => {{Sloupce|2| [99] => * [[abélie]] (''Abelia'') [100] => * [[čertkus]] (''Succisa'') [101] => * [[čertkusek]] (''Succisella'') [102] => * [[dvojštítník]] (''Dipelta'') [103] => * [[hlavatka (rod rostlin)|hlavatka]] (''Cephalaria'') [104] => * [[chrastavec (rod)|chrastavec]] (''Knautia'') [105] => * [[kolkvície krásná|kolkvície]] (''Kolkwitzia'') [106] => * [[kozlíček]] (''Valerianella'') [107] => * [[kozlík (Valeriana)|kozlík]] (''Valeriana'') [108] => * [[leycesterie]] (''Leycesteria'') [109] => * [[mavuň]] (''Centranthus'', syn. ''Valeriana'') [110] => * [[morina]] (''Morina'') [111] => * [[pámelník]] (''Symphoricarpos'') [112] => * [[sedmisyn jasmínovitý|sedmisyn]] (''Heptacodium'') [113] => * [[štětička]] (''Dipsacus'', syn. ''Virga'') [114] => * [[štětka (rod)|štětka]] (''Dipsacus'') [115] => * [[trojpecka]] (''Triosteum'') [116] => * [[zanice]] (''Diervilla'') [117] => * [[zimolez]] (''Lonicera''){{Citace monografie [118] => | příjmení = Skalická [119] => | jméno = Anna [120] => | příjmení2 = Větvička [121] => | jméno2 = Václav [122] => | příjmení3 = Zelený [123] => | jméno3 = Václav [124] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [125] => | vydavatel = Aventinum [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 2012 [128] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [129] => | jazyk = cs [130] => }} [131] => }} [132] => [133] => == Význam == [134] => Nať [[kozlík lékařský|kozlíku lékařského]] (''Valeriana officinalis'') je používána v bylinném lékařství jako mírné, ale účinné sedativum.{{Citace monografie [135] => | příjmení = Janča [136] => | jméno = Jiří [137] => | odkaz na autora = [138] => | příjmení2 = Zentrich [139] => | jméno2 = Josef A. [140] => | autor2 = [141] => | titul = Herbář léčivých rostlin 2. díl [142] => | vydavatel = Eminent [143] => | místo = Praha [144] => | rok = 1995 [145] => | isbn = 978-80-7281-368-1 [146] => | kapitola = [147] => | strany = [148] => | jazyk = [149] => }} [[Kozlíček polní]] je použitelný jako zelenina. Vonný olej z [[Nard pravý|nardu pravého]] (''Nardostachys jatamansi'') je využíván v indické [[Ájurvéda|Ajurvédě]]{{Citace monografie [150] => | příjmení = Saroya [151] => | jméno = Amritpal Singh [152] => | odkaz na autora = [153] => | titul = Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology [154] => | url = https://archive.org/details/herbalismphytoch0000amri [155] => | vydavatel = Science Publishers [156] => | místo = Enfield [157] => | rok = 2011 [158] => | isbn = 978-1-57808-697-9 [159] => | kapitola = [160] => | strany = [161] => | jazyk = [162] => }} a je pod názvem [[nard]] zmiňován v Bibli. [163] => Celá řada druhů se pěstuje jako okrasné dřeviny, zejména různé popínavé i keřovité [[zimolez]]y (''Lonicera''), [[pámelník]] (''Symphoricarpos''), řidčeji i [[dvojštítník]] (''Dipelta''), [[abélie]] (''Abelia''), [[zanice]] (''Diervilla''), [[sedmisyn jasmínovitý]] (''Heptacodium miconioides'') a [[leycesterie krásná]] (''Leycesteria formosa'').{{Citace monografie [164] => | příjmení = Koblížek [165] => | jméno = J. [166] => | odkaz na autora = [167] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [168] => | vydání = 2 [169] => | vydavatel = Sursum [170] => | místo = Tišnov [171] => | rok = 2006 [172] => | isbn = 80-7323-117-4 [173] => | kapitola = [174] => | strany = [175] => | jazyk = [176] => }} [177] => Z trvalek se pěstuje zejména [[mavuň červená]] (''Centranthus ruber''), [[hlavatka obrovská]] (''Cephalaria gigantea'') a ''[[Morina longifolia]]''. [178] => V botanických zahradách a arboretech se lze setkat se zvláštně vyhlížejícími druhy rodu [[trojpecka]] (''Triosteum'').{{Citace elektronické monografie [179] => | příjmení = [180] => | jméno = [181] => | odkaz na autora = [182] => | titul = Florius – katalog botanických zahrad [183] => | url = http://www.florius.cz/ [184] => | datum vydání = [185] => | datum aktualizace = [186] => | datum přístupu = [187] => | vydavatel = [188] => | místo = [189] => | jazyk = [190] => }} [191] => [192] => [193] => Soubor:Matilovac.JPG|Kozlíček polní (''Valerianella locusta'') [194] => Soubor:Centranthus ruber J2.JPG|Mavuň červená (''Centranthus ruber'') [195] => Soubor:Abelia flowers.jpg|Kvetoucí abélie (''Abelia sp.'') [196] => Soubor:Dipelta floribunda.jpg|Dvojštítník mnohokvětý (''Dipelta floribunda'') [197] => Soubor:Diervilla × splendens01.jpg|Zanice ''Diervilla × splendens'' [198] => Soubor:Triosteum himalayanum1 ies.jpg|Trojpecka himálajská (''Triosteum himalayanum'') [199] => [200] => [201] => == Přehled rodů == [202] => ''[[abélie|Abelia]]'', [203] => ''[[Bassecoia]]'', [204] => ''[[hlavatka (rod rostlin)|Cephalaria]]'', [205] => ''[[Diabellia]]'', [206] => ''[[zanice|Diervilla]]'', [207] => ''[[dvojštítník|Dipelta]]'', [208] => ''[[štětka (rod)|Dipsacus]]'' (včetně ''Virga''), [209] => ''[[sedmisyn jasmínovitý|Heptacodium]]'', [210] => ''[[chrastavec (rod)|Knautia]]'', [211] => ''[[kolkvície krásná|Kolkwitzia]]'', [212] => ''[[leycesterie|Leycesteria]]'', [213] => ''[[zimozel severní|Linnaea]]'', [214] => ''[[Lomelosia]]'', [215] => ''[[zimolez|Lonicera]]'', [216] => ''[[Morina]]'' (vč. ''Acanthocalyx''), [217] => ''[[nard pravý|Nardostachys]]'', [218] => ''[[Patrinia]]'', [219] => ''[[Pseudoscabiosa]]'', [220] => ''[[Pterocephalidium]]'', [221] => ''[[Pterocephalus]]'', [222] => ''[[Pterothamnus]]'', [223] => ''[[Pycnocomon]]'', [224] => ''[[hlaváč (květina)|Scabiosa]]'' (vč. ''Sixalix''), [225] => ''[[čertkus|Succisa]]'', [226] => ''[[Succisella]]'', [227] => ''[[pámelník|Symphoricarpos]]'', [228] => ''[[trojpecka|Triosteum]]'', [229] => ''[[Triplostegia]]'', [230] => ''[[kozlík (Valeriana)|Valeriana]]'' (vč. ''Centranthus'', ''Fedia'', ''Plectritis'', ''Stangea''), [231] => ''[[kozlíček|Valerianella]]'', [232] => ''[[Vesalea]]'', [233] => ''[[weigelie|Weigela]]'', [234] => ''[[Zabelia]]''{{Citace elektronické monografie [235] => | titul = Plants of the world online [236] => | url = http://powo.science.kew.org/ [237] => | datum přístupu = 2021-10-22 [238] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [239] => | jazyk = en [240] => }} [241] => [242] => == Odkazy == [243] => [244] => === Reference === [245] => [246] => [247] => === Externí odkazy === [248] => * {{Commonscat}} [249] => * {{Wikidruhy|taxon=Caprifoliaceae}} [250] => [251] => {{Taxonbar|from=Q156301}} [252] => {{Autoritní data}} [253] => [254] => {{Portály|Rostliny}} [255] => [256] => [[Kategorie:Zimolezovité| ]] [257] => [[Kategorie:Štětkotvaré]] [258] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Zimolezovité

Zimolezovité (Caprifoliaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu štětkotvaré (Dipsacales). V současné taxonomii jsou do ní mj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zimolez','chrastavec (rod)','abélie','pámelník','dvojštítník','sedmisyn jasmínovitý','kozlík (Valeriana)','hlavatka (rod rostlin)','štětka (rod)','kozlíček','zanice','štětkotvaré'

Abélie

Dvojštítník

Pámelník

Štětkotvaré

Zanice

Zimolez

Zimolez je keřovitá rostlina, která roste převážně v Evropě, Asii a Severní Americe.