Array ( [0] => 14770348 [id] => 14770348 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zmej [uri] => Zmej [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Zmei_Gorinich_(colour_fixed).jpg|náhled|upright|''Zmej Gorynyč'', autor: [[Viktor Michajlovič Vasněcov|Viktor Vasněcov]]]] [1] => '''Zmej''', '''zmaj''' nebo '''zmij''' je hadí či [[Drak|dračí]] nestvůra, protivník hrdinů řady [[Slovanská mytologie|slovanských mýtů]], pověstí a pohádek. Často zaměňován jako Zmok neboli [[plivník]]. V některých případech se zmej, objevuje jako domácí duch podobný [[plivník]]ovi (zmok), v jihoslovanském folklóru je zmaj někdy ochráncem před démony kteří ohrožují úrodu. [2] => [3] => Zmej, zmaj či zmij vychází z [[Praslovanština|praslovanského]] ''*zmьja'' „had“, stejně jako slovanské výrazy pro [[zmije|zmiji]]. Ze slovanského výrazu zmej je také odvozené [[Rumunština|rumunské]] ''zmeu'' označující draka či zlého obra.{{Citace monografie [4] => | příjmení = Váňa [5] => | jméno = Zdeněk [6] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [7] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [8] => | vydavatel = Panorama [9] => | místo = Praha [10] => | rok = 1990 [11] => | strany = 121 [12] => | isbn = 80-7038-187-6 [13] => | poznámky = [Dále jen Váňa] [14] => }} [15] => [16] => == Zmej jako protivník == [17] => Na základě slovanské lidové kultury a [[srovnávací mytologie]] lze předpokládat že ve [[Slovanské náboženství|slovanském náboženství]] a mytologii představoval Zmej dračího či hadího protivníka [[Perun]]a. Tomuto nepřátelství odpovídá zápolení hada s [[Seznam hromovládců|hromovládcem]] v jiných [[Indoevropské náboženství|indoevropských mytologiích]], například [[Indra|Indry]] s [[Vrtra|Vrtrou]] nebo [[Thór]]a s [[Jörmungandr|Jörmungandem]]. Tento mytický motiv se stal základem teorie o takzvaném [[základní mýtus|základním mýtu]] ruských filologů [[Vladimir Toporov|Vladimíra Toporova]] a [[Vjačeslav Vševolodovič Ivanov|Vjačeslava Ivanova]]. V lidovém křesťanském prostředí byla postava Zmeje někdy nahrazena také čertem či ďáblem, jehož protivníkem se stal [[Bůh]], prorok [[Elijáš]] nebo Hrom. Přímo pod křesťanským vlivem se Zmej či drak objevuje například v lidové [[legenda|legendě]] [[O Petru a Fevronii]], [[ikona|ikonách]] zobrazujících draka z [[Zjevení Janovo|Apokalypsy]] či souboj [[Svatý Jiří|svatého Jegorije-Jiřího]] s drakem.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Warnerová [19] => | jméno = Elizabeth [20] => | titul = Ruské mýty [21] => | vydavatel = Levné knihy KMa [22] => | místo = Praha [23] => | rok = 2006 [24] => | strany = 67–68 [25] => | isbn = 80-7309-359-6 [26] => | poznámky = [Dále jen Warnerová] [27] => }}{{Citace monografie [28] => | příjmení = Téra [29] => | jméno = Michal [30] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [31] => | vydavatel = Pavel Mervart [32] => | místo = Červený Kostelec [33] => | rok = 2009 [34] => | strany = 229–230 [35] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [36] => | poznámky = [Dále jen Téra] [37] => }} [38] => [39] => Podle teorie Toporova a Ivanova představuje souboj Peruna se Zmejem [[Stvoření světa|kosmogonický]] mýtus při kterém se drak pokoušel zadržet světové vody a uvrhnout zpět do prvotního chaosu. Za opakování tohoto mýtů považují různé pověsti a pohádky o souboji s drakem, včetně pověstí o založení města [[drakobijce]]m, například [[Trutnov]]a Trutem a [[Krakov]]a [[Krak (kníže)|Krakem]], které tak lze vyložit jako proměnu [[makrokosmos|makrokosmického]] mýtu o stvoření světa na [[mikrokosmos|mikrokosmický]] o založení města. Tito badatelé také ztotožnili Zmeje s bohem [[Veles]]em, neexistuje však žádný doklad pro dračí či hadí přirozenost tohoto božstva či pro jeho násilný střet s Perunem.Téra, s. 232-236. [40] => [41] => === Kuzma a Demjan === [42] => Podle jedné z pověstí známé na Ukrajině a v Bělorusku se se zmijem utkávají „boží kováři“ [[Kosma a Damián|Kuzma a Demjan]]. V tomto příběhu drak plení zemi a požírá její obyvatele a proto se s ním lidé domluví že mu budou dávat každý den jednoho člověka, když však přijde řada na hrdiny tak ti se zavřou ve své kamenné kovárně. Zmijovi poté tvrdí že dveře nejdou otevřít a navrhují mu aby se skrze ně prolízal, když ten učiní podle jejich rady uchopí jej kováři za jazyk rozžhavenými kleštěmi a zapřáhnou do pluhu. Poté s ním vyorají brázdu od [[Kyjev]]a k [[Dněpr]]u či moři, případně oborají Kyjev či celý svět. Unavený zmij prosí o odpočinek a kováři mu jej v dopřejí a ten se vrhá k vodě a pije až pukne, z jeho těla co kováři spálili vylezou hadi, žáby, mouchy a jiná „havěť. Tato pověst zjevně odkazuje na nedochovaný mýtus o oddělení lidského a nelidského světa na počátku stvoření.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Třeštík [44] => | jméno = Dušan [45] => | odkaz na autora = Dušan Třeštík [46] => | titul = Mýty kmene Čechů [47] => | vydavatel = Lidové noviny [48] => | místo = Praha [49] => | rok = 2003 [50] => | strany = 118–119, 123 [51] => | isbn = 80-7106-646-X [52] => }} [53] => [54] => === Dobryňa Nikitič === [55] => Nejslavnějším drakobijcem ruských bylin je bohatýr [[Dobryňa Nikitič]]. Ten se přes varování své matky vykoupe v řece Puchaji či [[Pochajna|Pochajně]] a setká se tam se zmejou či drakem Zmejem Goryničem s dvanácti hlavami a chrlícím oheň. Ač je Dobryňa beze zbraní porazí draka „řeckým kloboukem“ a donutí ho k slibu že nebude již létat na Rus. Drak však své slovo poruší a letí do Kyjeva kde unese dceru či neteř knížete [[Vladimír Jasné slunéčko|Vladimíra Jasného slunéčka]] [[Zabava Putatična|Zabavu]]. Dobryňa dostane za úkol dívku vysvobodit a draka porazí díky kouzelným darům od své matky. Zničí také hnízdo dráčat, osvobodí Zabavu a další vězněné Rusy. Drak je v tomto příběhu symbolicky spojen s vodou a ohněm a z řeky, jež je hranicí jeho území, se valí dým, plameny a její voda vře. Řeka též symbolizuje hranici mezi světem lidí a světem jiným, v křesťanském kontextu mezi světem křesťanů a nevěřících. Řeka také může být také ztotožněna se skutečnou Pochajnou nedaleko Kyjeva, v které byly podle legendy roku 988 násilně pokřtěni obyvatelé města. „Řecký klobouk“ nejspíše symbolizuje křesťanství a Dobryňa vystupuje jako příkladný křesťanský hrdina jež se před bojem modlí ke [[Svatý Mikuláš|svatému Mikuláši]] a Bohu.Warnerová, s. 69. [56] => [57] => Dobryňa se s drakem také setkal během své pozdější služby v Kyjevě. Zde potkal čarodějku jménem Marinka do které se zamiloval a zabil jejího dračího milence Tuga či [[Tugarin Zmejevič|Tugarina Zmejeviče]]. S tímto drakem bojoval také bohatýr [[Aljoša Popovič]].{{Citace monografie [58] => | příjmení = Máchal [59] => | jméno = Jan [60] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [61] => | titul = O bohatýrském epose slovanském [62] => | vydavatel = vlastním nákladem [63] => | místo = Praha [64] => | rok = 1894 [65] => | strany = 159, 166 [66] => }} [67] => [68] => === Pohádky === [69] => Drak je typickým protivníkem mnoha pohádek. Podle Elizabeth Warnerové vystupují v bylinách především draci ženského pohlaví (''zmeja''), zatímco v pohádkách spíše mužští draci, případně dračí matka pronásledující hrdinu, který zabil její syny. Draci škodí tím že zabíjí a požírají lidi i dobytek, spalují trávu, úrodu a kradou vodu a světlo, především však unáší, požadují či svádějí ženy, typicky nevěstu hrdiny, případně jeho matku nebo sestru. Některé pohádky jako [[Boj na kalinovém mostě]], [[Kulihrášek]] nebo [[Ivan Popelov]] obsahují výše uvedený motiv poražení draka kováři Kuzmou a Demjanem. Například v Boji na kalinovém mostě hrdina se poté co zabije draky co po mostě přicházejí do světa lidí vydává na nepřátelské území a před místním drakem či dračicí co se hněvá že z jejích synů jsou sirotci utíká právě do kovárny Kuzmy a Demjana.Warnerová, s. 68-72. [70] => [71] => V ruských a běloruských pohádkách se také objevuje drak Zmiulan poražený carem Ogoňem „Ohněm“ a carevnou Malanjicí, kterým ohněm zničil stáda a poté se schoval se v dutině starého dubu.Váňa, s. 122. [72] => [73] => === Další draci === [74] => Srbský drak zase s lidskou ženou plodí syna jménem [[Vuk Grgurević|Zmaj ognjeni vuk]] „Drak ohnivý vlk“, hrdinu epických písní, který svého otce přemáhá. [75] => [76] => V srbském, makedonském a bulharském folklóru se objevuje drak s několika hlavami zvaný [[Ala (mytologie)|ala]], který ničí úrodu a přináší krupobití, a jehož protivníkem je z nejasných důvodů právě Zmej.Téra, s. 231. [77] => [78] => == Zmej jako domácí duch == [79] => Zmej se ve folklóru objevuje také jako ochránce domova, především jako takový který přináší do domu peníze a obilí – stejně jako [[plivník]] a zmok. Je to důsledkem jeho hadí přirozenosti, hadi byli chápání také jako ochránci domovů. Ve východoslovanské kultuře se tak chová ''ogněnnyj zmej'' „ohnivý drak“, v lužické ''pjenežny zmij'' „peněžní drak“, polské ''smok'' označuje jak draka tak bytost nosící obilí.{{Citace monografie [80] => | příjmení = Máchal [81] => | jméno = Jan [82] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [83] => | titul = Bájesloví slovanské [84] => | vydavatel = Votobia [85] => | místo = Olomouc [86] => | rok = 1995 [87] => | strany = 65 [88] => | isbn = 80-85619-19-9 [89] => }} [90] => [91] => === Zmej jako ochránce === [92] => V jihoslovanské lidové kultuře existovala víra v lidi nadané schopností bojovat v transu s čaroději, či [[upír (nemrtvý)|upíry]] zvané [[kresnik|kresnici]] či [[zduhač]]i. Těmto soubojům v srbském, makedonském a bulharském folklóru se podobají střety mezi Zmajem a démony zvanými [[Ala (mytologie)|ala]], kteří mají podobu draka s několika hlavami a ohrožují úrodu bouřemi a kroupami. Zmaj je také otcem junáků a především lidí zvaných ''zmajevit čovek'', ''zmaj'', ''zmejavit čovek'', ''alovit čovek'', ''zmech'' či ''zmej'', kteří také bojují proti alám. Podle [[Ryszard Tomicki|Ryszarda Tomického]] v tomto podání zastupuje Zmaj hromovládce – Peruna, jehož původní podoba byla dračí a jehož protivník byl nazýván smok. Podle Michala Téry však má taková hypotéza oporu pouze v synkretickém jihoslovanském folklóru a k převzetí funkce hromovládce Zmajem došlo pouze z důvodu spojení draků s ohněm a nebesy.Téra, s. 231-232. [93] => [94] => == Odkazy == [95] => [96] => === Reference === [97] => [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => [102] => {{Slovanská mytologie}} [103] => [104] => [[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [105] => [[Kategorie:Draci]] [] => )
good wiki

Zmej

Viktor Vasněcov Zmej, zmaj nebo zmij je hadí či dračí nestvůra, protivník hrdinů řady slovanských mýtů, pověstí a pohádek. Často zaměňován jako Zmok neboli plivník.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plivník','Ala (mytologie)','Jörmungandr','Indoevropské náboženství','Seznam hromovládců','Indra','makrokosmos','Kyjev','Veles','Krakov','drakobijce','Vladimír Jasné slunéčko'
Copyright © 2025 Dobrý spolek